Příklad:

k1 – pořizovací cena
k2 - velikost úvěru
k3 – dodací lhůta
k4 – doba životnosti
k5 – variabilní náklady
k6 – image

Dále známe budoucí stavy, které nastanou:
S1 9 000 prodaných výrobků
S2 11 000 prodaných výrobků
S3 12 000 prodaných výrobků – standardní případ
S4 14 000 prodaných výrobků

A známe pravděpodobnosti jednotlivých stavů:
p1 10 %
p2 10 %
p3 40 %
p4 40 %


Vzhledem k různorodé povaze kritérií převedeme kritéria pomocí bodovací škály na stejnou jednotku. Existují čtyři stavy okolí, to znamená, že počet matic bude taktéž čtyři.
Každé kritérium vykazuje jinou důležitost, proto zahrneme do bodového ohodnocení i váhy jednotlivých kritérií.

Roznásobíme hodnocení variant těmito vahami a sečteme řádkové hodnoty variant. Tímto součtem získáme celkové hodnocení jednotlivých varianty při k-tém stavu světa.
Součtem zvážených kritérií pro jednotlivé varianty za různých stavů okolí jsme získali celkové ohodnocení pro varianty v1, v2, v3 za stavů okolí S1, S2, S3, S4.

Tyto celkové hodnoty převedeme do společné matice. Výsledná matice má již podobu rozhodovací matice za podmínek rizika a nejistoty.

Výsledné hodnoty v matici vynásobíme pravděpodobnostmi jednotlivých stavů okolí a dále již použijeme metody pro rozhodování za podmínek rizika resp. Bayesovo pravidlo. Postup lze použít i v případě vícekriteriálního rozhodování za podmínek nejistoty.