Plemena koní chována v ČR

Český chladnokrevník

- vyšlechtěný na konci 19 st. z domácích koní a dovezených Belgických a Norických koní

- existují tři formy 1) smíšený typ

2) Belgický chladnokrevník

3) Norický chladnokrevník – Slezsky Norik

- použití v lesnictví

- mohutný s těžkou hlavou

- nejčastěji –ryzák se světlou hřívou, hnědák, červený bělouš

Kladrubský kůň

Chlumecký plavák – kůň Kinského

- jezdecký a dostihový kůň

- polokrevník vysoko v krvi

- vyšlechtěný v Chlumci nad Cidlinou na panství Kinských

- typický znak je barva – plavá

Huculský kůň

nejdůležitější hřebčíny:

- Hřebčín- Kladruby (bílý) plemenná kniha (je tam vedena)

-Slatiňany (černí Kladrubáci)

- Hřebčíny – Písek –plemenná kniha, inseminuje

- Český teplokrevník

- Českomoravského Belgického koně

- Norického

- Slezského Norik

- Haflinga

- Pony

Tlumačov – (odběr spermatu čerstvého) ♂, Napajedla♀

Nový Jičín – Hanoverský

Fjordský kůň

- plaváci s úhořím pruhem

- vypadají podobně jako Haflingeři na krátkých nohách

- mají někdy příčné černé pruhy (vodorovné, nevíc zřetelné na nohách)

- k.v.130 – 140 cm

- skromný, spolehlivý

- k tahu i k nošení

- chová se v celé Skandinávii, ale především v Norsku

Huculský kůň

- malý horský kůň

- původní karpatské plemeno

- k. v. 150 cm

- skromný, tvrdý

- nenáročný

- především v Krkonoších (se chová) k agroturistice a Hypoterapii

- barva – hnědá

- hrubší hlava, srst

Plemena koní chována v ČR

Český teplokrevník

- lehký kočárový kůň

- použitelný k jezdectví

- vznikl z různých typů polokrevníků Rakousko-Uherského původu

- tvrdá konstituce

- dobrý charakter

- ušlechtilá hlava, rovný profil (nosu)

- silné končetiny

- kvalitní kopyta

- pásková k. v. 170 cm

- hmotnost min. 550 kg.

- nejčastější barva – hnědák, ryzák

Sk. k. Západních

Belgický kůň

- pásková kohoutková výška až 200 cm

- hmotnost až 1 100 kg.

- nejčastěji – ryzáci

- dlouhá hříva, bohaté rousy

- používal ho Napoleon při tahu na Moskvu

Friský kůň

- vždy černý

- použití – k tahu, vysoká jezdecká škola

- chová se v Tyrolsku (doktor z hor)

- kohoutková výška 140 cm

- barva – žlutá s bílou hřívou

- k tahu a jako jezdecky

4) Sk.k. Severských

- malí koně s delší hustší srsti (vypadají jako miniatura západního koně)

- žijí na Islandě, ve Skandinávii v Severní Evropě

Shetlandský poni - nejmenší kůň

- krátký široký krk, svalnatá záď, krátké nohy

- v zimě dlouhá srst

- k. v. 80 cm

- pro zápis do plemenné knihy max. 100 cm

- barva – hnědá, černá, strakatá

Anglický polokrevník

- 2 způsoby vzniku:1) vznik pářením Anglické polokrev. klisny s Anglickým polokrevným hřebcem

2) vzniká pářením Anglického plnokrev. hřebce s Teplokrevnou klisnou a naopak

- Anglický polokrevník „vysoko v krvi“ má ve svém rodokmenu značný podíl Anglického plnokrev.

- popis – ušlechtilý, souměrný typ těla, živý až nervózní temperament, rychlý v rovinových i překážkových použití i pro jezdectví

- u nás se chovají kmeny – Furioso, Przedswit, North star

Hanoverský kůň

Angloarabský kůň

Americký klusák

3) Sk. k. Západních

- prapředkem je kůň západní – lesní

- plemena většinou specializovaná pro těžký tah, jsou nejtěžší

- náročná na krmení, klima i ošetřování

Norický kůň

- kohoutková výška – pásková – 160 – 170 cm

- hmotnost 700 – 800 kg.

- hlava – těžká, masitá

- temperament klidný

- nejčastější barva – ryzák

- z Bavorska dovoz do Slezska ý Slezsky Norik

podsk. k. ORIENTÁLNÍCH S KRVÍ KONÍ ANGLICKÝCH

početná skupina plemen koním většinou úzce specializovaná, prošlechtěná a náročná

Anglický Plnokrevník

do Anglie bylo v 17 st. přivezeno mnoho arab. koní jejichž potomstvo vynikalo na dostihové dráze

v r. 1791 vyšel první svazek knihy (a zároveň byl uzavřen) GENERAL STUD BOOK jsou v ni zapsáni všichni koně zpětně až do roku 1709, kteří dali vznik Ang. Pln.

je pouze takový kůň, který má prokázán původ z obou stran (otce i matky) až do první plemenné knihy

nejdůležitější tři hřebci –1-BYERLEY TURC, 2- GODOLPHIN (berberský kůň), 3-DARLEY ARABIAN – arabský

- hůlková výška v kohoutku – 160 cm (kolisa v +-10 cm)

- obdélníkový rámec

- náročný na koncentrované krmivo

- zřetelný kohoutek

- mohutné záďové svalstvo

- má živý až nervózní temperament

- chová se na celém světě

- státy, které mají nejrychlejší koně – Francie, USA, Austrálie, Anglie, Japonsko

- v některých státech jsou kvalitní koně cenným vývozním artiklem (Japonsko)

- plnokrevník dal vznik – Americkému klusákovi, Anglickému Polokrevníku

podsk. k. ORIENTÁLNÍCH S KRVÍ KONÍ STAROITALSKÝCH A STAROŠPANĚLSKÝCH

Starošpanělský kůň

- vznikl na pyrenejském poloostrově s místních západních a dovezených Berberských koní (bojové tažení Maurů ze severní Afriky do Španělska)

- vznik koní Kladrubských a Lipických

Kladrubský kůň

- jediné české plemeno

- chová se v nejstarším hřebčíně Evropy (Kladruby nad Labem)

- vznikl křížením domácích klisen se španělskými hřebci

- dnes se chová (od roku 1 800) ve dvou stádech – v Kladrubech – bělouši

- ve Slatiňanech – vraníci ( je jich méně)

- pásková výška 175 – 180 cm

- hmotnost – 600 – 700 kg. (jeden z nejmohutnějších koní)

- hlava – těžší, klabonosá

- velké oči

- vysoko nasazený krk bez výrazného kohoutku

- silná kostra

- chody – krátký, rychlý, vysoký, energický

- typický kočárový kůň

- používala se nejužší příbuzenská plemenitba

- k přilití krve se používali angličtí plnokrevnící (hřebci) dnes hřebci Lipičti

Lipický kůň - podobný kladrubskému

- slouží jako jezdecký kůň v tzv. Vysoké škole (Španělské) ve Vídni

Orlovský klusák, Ruský klusák, Mustang

Arabský kůň

- původ dnešního arabského koně zasahuje podle pověsti až k pěti klisnám, které údajně nesly proroka Mohameda z Meky do Mediny

- výška 150 – 160 cm

- čtvercový rámec těla

- ušlechtilá štičí hlava

- jemná kůže

- krátký hřbet (5 místo 6 bederních obratlů)

- zvednutý ocas (16 místo 18 ocasních obratlů)

- nohy suché šlachovité

- nejrozšířenější barva – bělouši, ryzáci, hnědáci

- nejméně vraníci

- povahové vlastnosti –vytrvalost, skromnost, živost až vznětlivý temperament

arabského původu je i hřebec DARLEY ARABIEN –jeden ze zakladatelů anglického plnokrevníka

Berberský kůň

- v Alžíru, Libyi, Maroku, v oázách Sahary

- je vyšší v kohoutku než arabský kůň

- berberský hřebec GODOLPHIN – se stal zakladatelem Anglického plnokrevníka

- stal se zakladatelem Amerického klusáka

- povaha – rychlí, vytrvalí

- používali se jako jezdečtí v armádě

1) Sk. k. Mongolských

- prapředkem je kertag

- k . Převalského - (kertak)

– žije dodnes v pouštích

-140 – 150 cm v kohoutku

- hlava – hrubá, hranatá, klabonosá

- barva – písková v zimě tmavší

- hříva, ocas, konce nohou - černé

- hříva – krátká, stojatá

- skupina se dělí podle oblasti kde se jednotlivá plemena chovají

a) podsk. k. STEPNÍCH - kůň Mongolský (chová se v Mongolsku, Číně)

b) podsk. k. HORSKÝCH - asijská část bývalého SSSR

kůň Kabardinský - je vytrvalý

- obratný v těžkých horských terénech

c) podsk. k. SEVERSKÝCH

- žije v severních tundrách, kde snáší extrémní rozdíly teplot +38°C ↔ - 6°C

- hříbata se často zabíjejí na maso

- velká spotřeba kobylího mléka ý kumys (jako kyška a až do alkoholu – zkvašena)

kůň Jakutský

2) Sk. k. Orientálních

- prapředkem je Tarpan – stejně velký jako kertak (140-150 cm)

- je ušlechtilejší a na vyšší noze

- hlava lehká

- nosní profil – rovný nebo štičí

- barva srsti – šedivá a úhořím pruhem

- hříva – kratší, stojatá

a) podsk. k. IRÁNSKÝCH

Achatechinský kůń - vytrvalý, rychlý

Dónský kůń - plodný, dlouhověký

b) podsk. k. ARABSKÝCH

- Střední Východ, Severní Afrika, později i v Evropě (k vytváření nových plemen koní)

- střední až menší rámec , s velkou tvrdosti

- se živým temperament

- suchosti (nemají maso – samé šlachy)

- ušlechtilosti

- kůń Arabský, Berberský

Světová plemena koní

1) skupina koní Mongolských (Kertak)	2) skupina koní Orientálních (Tarpan)	3) skupina koní Západních	4) skupina koní Severských
a)podsk. k. Stepních: k. Mongolský b)podsk.k. Horských: k. Kabardinský c)podsk. k. Severských: Jakupský k.	a)podsk. k. Iránských k. Donský k. Achaltechinský (zlatý) b)podsk. k. Arabských k. Arabský k. Berberský c)podsk. k. s krví koní staroitalských a starošpanělských k. ŠANĚLSKÝ Kladrubský Lipický MUSTANG Orlovský klusák Ruský klusák d)podsk. k. s krví koní Anglických Anglická - polokrevník - plnokrevník Hanoverský kůň Americký klusák	Noridský k. Haflinger Belgický k.	Schetlandský pony Fiordský k. (úhoří pruh přes hřívu a hřbet) Hucul

Nejdůležitější předci

1) KERTAK

- (kůň Převalského)

- vznikly z něj asijské koně – (mongolští)

2) TARPAN

- stepi kolem černého a kaspického moře

- pochází z něho orientální koně

- původní byl vyhuben – (na maso)

3)KŮN´ ZÁPADNÍ – LESNÍ

- a) přímořské kraje západní Evropy- kůň mohutný, velký (Belgický)

- b) z Alpských údolí – kůň – méně mohutný, odolnější (Norický kůň, Haflinger)

4) KŮN´ SEVERSKÝ - HORSKÝ

- island

- např. Anglie, Skotsko, Island, Shetlandy

- vypadají jako zmenšený chladnokrevník

Dnes existuje přibližně 4 000 plemen koní vyšlechtěných na různých místech světa k různým účelům.

Chov koní

- dnes v ČR asi 22 000 koní (v roce 1947 – 650 000 koní)

- pro sport

- zemědělství – okrajově (agroturistika)

- lesní hospodářství – přibližování dřeva

- zdravotnictví – krev březích klisen k výrobě očkovacích látek a sér

- hypoterapie

Domestikace

- a první využívání koní asi 4 000 l.př.n.l. a to v asijské části Ruska

- v roce 1 500 l.př.n.l. téměř všechny kulturní národy v celém „starém světě“ (Řecko, Egypt,Indie)

Využití

- nošení břemen

- tahu

- maso, mléko, kůže

- jízda – válka

Původ koně:

- je jediný savec u kterého se našla celá nepřerušená vývojová řada předků a to v Americe → odtud do Asie

- v Americe následkem infekční nemoci vyhynul

Podle podílu tuku rozeznáváme části:

a) masité – kýta, kotleta, plec, krkovička

b) tučné – bůček, lalok, kleno

c) méně cenné – hlava , nožky

Pro posuzování masa je důležité:

1) barva masa – vyjadřuje stáří

2) šťavnatost – schopnost poutat vodu a udržet ji i při kuchyň. zprac.

3) vaznost – schopnost udržet vodu i za podmínek mech. namáhání

4) jemnost ( křehkost – tuhost ) – množství vaziva ve svalech

5) mramorování masa – je tvořeno viditelným mezisvalovým tukem

6) chuť a vůně

Vady masa a stres

- z intenzivním šlechtění se u některých prasat setkáváme se zvýšenou citlivosti vůči stresům tzv. stresový syndrom, který způsobuje 2 vady masa

PSE – bledé měkké vodnaté

DFD – tmavé tuhé suché

- v obou případech se jedná o vyčerpání energetické rezervy svalové tkáně

- při zrání masa se svalový cukr glykogen – rozklad. na kys. mléčnou a ATP

- pokud k tomu dojde příliš rychle vada masa – PSE ( pouhým tlakem ruky vytéká šťáva, nelze – minutky trvanlivé salámy)

- pokud dojde příliš pomalu - DFD ( podřad. maso nezměkné ani při dlouhodobém vážení )

Prevence – omezit stresy

- vyhledat jedince odolnější stresům ( molekulární genetika)

- věnovat péči kvalitnímu pravidelnému krmení