VISA International
- tento systém přijat v roce 1977
- dnes největším systémem vydávajícím platební karty
- nabízí karty:
o bankomatové
o debetní elektronové – různé podoby – Electron, Gold systém
Eurocard Mastercard
- vznik v roce 1964 ve Švédsku
- 1992 došlo k spojení Eurocard International s Mastercard
- vydávají elektronické debetní karty PAYNOW a kreditní karty (s odloženou platbou)
- nebankovní společnosti:
American Express
- klasická American Express a Gold American Express
- velký komfort služeb
Diners Club
- jen pro horních 10 a jim podobné mafiány (něco pro nás tuneláře z FEK já už jsem o tuto službu požádal pozn. autora)
- bohatý komfort služeb
JCB
- vznik v roce 1961 v Japonsku
- komfortní banka pro vybranou klientelou
Ochranné prvky karet
Ochrana proti pozměňování a padělání
Kódový magnetický proužek – uložena naše data včetně PINu
Zvláštní kód
Hologram
Microtext
Ultrafialový tisk
Speciální papír
Ochrana proti zneužití jinou osobou
- bohatý komfort služeb
JCB
- vznik v roce 1961 v Japonsku
- komfortní banka pro vybranou klientelou
Ochranné prvky karet
Ochrana proti pozměňování a padělání
Kódový magnetický proužek – uložena naše data včetně PINu
Zvláštní kód
Hologram
Microtext
Ultrafialový tisk
Speciální papír
Ochrana proti zneužití jinou osobou
1.12. 1994 Smlouva o sdružení bank v zaruč. šekovém systému
- princip stejný jako u eurošeků klient dostane kartu + šeky, kartou ale nelze platit samostatně
- logo: červená korunka ve stříbrném poli – možno u různých bank
- 2 druhy bank: 1. vydávající a přijímající banky
2. přijímající banky – ČNB, AB ( nevydávají vl. Šeky)
PLATEBNÍ KARTY
• Debetní
- pouze do výše stavu na účte
• Kreditní
- mají definovaný úvěrový rámec lze tedy čerpat do záporu úrok
- cíl:
- zvýšení obratu (klienti platí více než když platí v hotovosti míň je to bolí
- konkurenceschopnost (obchody akceptují větší množství karet výhoda)
- výhody:
- jednoduché použití, bezpečné (relativně), disponibilnost prostředků
- generace platebních karet:
s reliéfním písmem
- reliéfní písmo vystupující na povrch se otiskuje přímo na účtenku
- k tomu slouží zařízení: imprinter, kterým se karta projede
s magnetickým proužkem
- uloženo číslo, PIN (výhoda), podpis majitele karty
- složí i k výběru z bankomatu
- v ČR velký hit 90-95
chipové
- obsahují mikroprocesor – umožňuje čtení, zápis a výmaz dat
- paměťové karty – klasické telefonní karty
- chipové karty s pamětí a s programem – karty s aktivní inteligencí: smart karty
laserové
- drahá výroba, nejsou moc rozšířené
- velká kapacita paměti
- logo: červená korunka ve stříbrném poli – možno u různých bank
- 2 druhy bank: 1. vydávající a přijímající banky
2. přijímající banky – ČNB, AB ( nevydávají vl. Šeky)
PLATEBNÍ KARTY
• Debetní
- pouze do výše stavu na účte
• Kreditní
- mají definovaný úvěrový rámec lze tedy čerpat do záporu úrok
- cíl:
- zvýšení obratu (klienti platí více než když platí v hotovosti míň je to bolí
- konkurenceschopnost (obchody akceptují větší množství karet výhoda)
- výhody:
- jednoduché použití, bezpečné (relativně), disponibilnost prostředků
- generace platebních karet:
s reliéfním písmem
- reliéfní písmo vystupující na povrch se otiskuje přímo na účtenku
- k tomu slouží zařízení: imprinter, kterým se karta projede
s magnetickým proužkem
- uloženo číslo, PIN (výhoda), podpis majitele karty
- složí i k výběru z bankomatu
- v ČR velký hit 90-95
chipové
- obsahují mikroprocesor – umožňuje čtení, zápis a výmaz dat
- paměťové karty – klasické telefonní karty
- chipové karty s pamětí a s programem – karty s aktivní inteligencí: smart karty
laserové
- drahá výroba, nejsou moc rozšířené
- velká kapacita paměti
Zpracování příkazů
- ověření platnosti podpisu
- ověření finančního zajištění transakce
- na vrub účet ověření existence reálného účtu příjemce (zda vůbec existuje), ale neověřuje se zda jsme tam chtěli peníze skutečně poslat
ŠEKY
- jsou to nástroje hotovostního i bezhotovostního platebního styku
- listina vyhotovená stanoveným způsobem, v níž majitel účtu přikazuje šekovníkovi (obvykle bance), aby zaplatil z jeho účtu šekovou částku majiteli šeku
Zákonná úprava šeku
- u nás vychází z Ženevské konvence – mezinárodní dohoda v oblasti směnečného a šekového práva kromě anglosaské oblasti byla přijata v celé Evropě
- u šeků vystupují zpravidla 3 osoby:
výstavce
uděluje svým podpisem a vystavením šeku příkaz zaplatit z účtu šekovou částku
šekovník
banka, která vede účet výstavce
majitel šeku
ten, jemuž má být šeková částka vyplacena
majitel:
na doručitele – ten, kdo se šekem přijde do banky
na jméno – osoba přímo vypsaná (RČ, IČO)
- ověření finančního zajištění transakce
- na vrub účet ověření existence reálného účtu příjemce (zda vůbec existuje), ale neověřuje se zda jsme tam chtěli peníze skutečně poslat
ŠEKY
- jsou to nástroje hotovostního i bezhotovostního platebního styku
- listina vyhotovená stanoveným způsobem, v níž majitel účtu přikazuje šekovníkovi (obvykle bance), aby zaplatil z jeho účtu šekovou částku majiteli šeku
Zákonná úprava šeku
- u nás vychází z Ženevské konvence – mezinárodní dohoda v oblasti směnečného a šekového práva kromě anglosaské oblasti byla přijata v celé Evropě
- u šeků vystupují zpravidla 3 osoby:
výstavce
uděluje svým podpisem a vystavením šeku příkaz zaplatit z účtu šekovou částku
šekovník
banka, která vede účet výstavce
majitel šeku
ten, jemuž má být šeková částka vyplacena
majitel:
na doručitele – ten, kdo se šekem přijde do banky
na jméno – osoba přímo vypsaná (RČ, IČO)
Náležitosti šeků
1. označení, že se jedná o šek pojaté přímo v textu listiny
2. bezpodmínečný příkaz k zaplacení („zaplaťte“)
3. jméno toho, kdo má platit šekovník (banka)
4. údaj, kde má být zaplaceno (v Praze)
5. datum
6. místo vystavení šeku
Lhůty pro předložení šeků
V tuzemsku – 8 dní na předložení (1. den je den následující po vystavení šeku)
V Evropě – 20 dní
Mimo světadíl – 70 dní
Použití šeku
platební prostředek využívaný při bezhotovostním placení nebo při výběr hotovosti kombinovaný nástroj
vydávání šeku vázáno na vlastnictví účtu + šeková politika banky
2. bezpodmínečný příkaz k zaplacení („zaplaťte“)
3. jméno toho, kdo má platit šekovník (banka)
4. údaj, kde má být zaplaceno (v Praze)
5. datum
6. místo vystavení šeku
Lhůty pro předložení šeků
V tuzemsku – 8 dní na předložení (1. den je den následující po vystavení šeku)
V Evropě – 20 dní
Mimo světadíl – 70 dní
Použití šeku
platební prostředek využívaný při bezhotovostním placení nebo při výběr hotovosti kombinovaný nástroj
vydávání šeku vázáno na vlastnictví účtu + šeková politika banky
Rozdělení šeků
1. bankovní šeky
- výstavce: banka, vystavuje ho proti složení hotovosti nebo krytí prostředků na účtu
- velmi kvalitní šek – bonita šeku je závislá na kvalitě vystavující banky
- tento šek je rozměnitelný
2. soukromé šeky
- výstavce: FO, PO
- kvalita šeku se odvíjí od bonity výstavce
- banky dnes veškeré soukromé šeky autorizují ověření krytí finančními prostředky a ověření správnosti podpisů
3. eurošeky
- modifikace soukromých šeků využití zejména v cestovním ruchu
- jsou doprovázeny eurošekovou kartou (samostatný šek je neplatný) identifikace klienta – slouží k výběru z bankomatů, k přímé úhradě
- převod je prováděn kurzem devizy střed
- limit 6.500 Kč (ekvivalentně v jiné měně) – maximálně lze předložit 3 šeky
- v každé zemi získáváme národní měnu dané země rovnou po předložení šeku
4. cestovní šeky
- nejsou klasickými šeky podle šekového práva jedná se vlastně o jinou formu peněz
- liší se: 1. není příkaz zaplatit – je tam slib. ochota zaplatit
2. neomezená lhůta pro realizaci šeku
3. nemusí být uvedeno slovo „šek“ (většinou tam ale je)
- výstavci: velké banky (DB), velké společnosti (American Express, Thomas Cook)
- nákup probíhá proti složení hotovsti nebo blokováním peněz na účtě
- při nákupu šeku se šek podepisuje před prodávajícím a při předložení šeku dochází k tzv. kontrasignaci opatření šeku druhým podpisem (pokladník podpisy zkontroluje – správné proplatí
- výhody: devizové kurzy (nižší než valutové), bezpoplatkový výběr
- výstavce: banka, vystavuje ho proti složení hotovosti nebo krytí prostředků na účtu
- velmi kvalitní šek – bonita šeku je závislá na kvalitě vystavující banky
- tento šek je rozměnitelný
2. soukromé šeky
- výstavce: FO, PO
- kvalita šeku se odvíjí od bonity výstavce
- banky dnes veškeré soukromé šeky autorizují ověření krytí finančními prostředky a ověření správnosti podpisů
3. eurošeky
- modifikace soukromých šeků využití zejména v cestovním ruchu
- jsou doprovázeny eurošekovou kartou (samostatný šek je neplatný) identifikace klienta – slouží k výběru z bankomatů, k přímé úhradě
- převod je prováděn kurzem devizy střed
- limit 6.500 Kč (ekvivalentně v jiné měně) – maximálně lze předložit 3 šeky
- v každé zemi získáváme národní měnu dané země rovnou po předložení šeku
4. cestovní šeky
- nejsou klasickými šeky podle šekového práva jedná se vlastně o jinou formu peněz
- liší se: 1. není příkaz zaplatit – je tam slib. ochota zaplatit
2. neomezená lhůta pro realizaci šeku
3. nemusí být uvedeno slovo „šek“ (většinou tam ale je)
- výstavci: velké banky (DB), velké společnosti (American Express, Thomas Cook)
- nákup probíhá proti složení hotovsti nebo blokováním peněz na účtě
- při nákupu šeku se šek podepisuje před prodávajícím a při předložení šeku dochází k tzv. kontrasignaci opatření šeku druhým podpisem (pokladník podpisy zkontroluje – správné proplatí
- výhody: devizové kurzy (nižší než valutové), bezpoplatkový výběr
BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
- jedná se o služby jimiž banky na bankovních účtech komitentů a z jejich příkazů provádějí peněžní úhrady, obstarávají inkasa, přijímají vklady a realizují výplaty z těchto účtů
- základem BPS je vlastnictví účtu
- běžný účet („nežirový“) základní prvek, na který jsou nabalovány další služby
- zprostředkování platebního styku je denní služba, kterou banka poskytuje
- největší objem činnosti banky je právě v oblasti zabezpečení BPS
- BPS má charakter hromadné produkce prvotní předpoklad pro použití nových technologií především v oblasti zpracování dat, počítačové a telekomunikační sítě (např. Phone Banking) banky nutí svými poplatky používat tyto nové služby (výrazně nižší poplatky u Phone Banking)
- BPS probíhá i na mezibankovním trhu v roce 1992 založeno Zúčtovací centrum pro mezibankovní platební styk v ČR clearing („Bermudský trojúhelník“) – klientům se zde ztrácí peníze zhruba na 3 dny (1 den odpis příkazu z ČSOB, 2 den clearingové centrum, 3 den příjem do KB) - avšak při využití on-line systému jsou platby připisovány okamžitě
Loro účet – domácí banka vede účet jiné bance
Nostro účet – domácí banka má otevřen účet u banky jiné
- dříve u nás veškeré platby probíhaly přes ČSOB
- možnost služby expertních plateb – za příplatek, převod trvá většinou 2 dni (1 den odpis, 2 den přípis v jiné bance – pokud však banka peníze ihned přijme)
- základem BPS je vlastnictví účtu
- běžný účet („nežirový“) základní prvek, na který jsou nabalovány další služby
- zprostředkování platebního styku je denní služba, kterou banka poskytuje
- největší objem činnosti banky je právě v oblasti zabezpečení BPS
- BPS má charakter hromadné produkce prvotní předpoklad pro použití nových technologií především v oblasti zpracování dat, počítačové a telekomunikační sítě (např. Phone Banking) banky nutí svými poplatky používat tyto nové služby (výrazně nižší poplatky u Phone Banking)
- BPS probíhá i na mezibankovním trhu v roce 1992 založeno Zúčtovací centrum pro mezibankovní platební styk v ČR clearing („Bermudský trojúhelník“) – klientům se zde ztrácí peníze zhruba na 3 dny (1 den odpis příkazu z ČSOB, 2 den clearingové centrum, 3 den příjem do KB) - avšak při využití on-line systému jsou platby připisovány okamžitě
Loro účet – domácí banka vede účet jiné bance
Nostro účet – domácí banka má otevřen účet u banky jiné
- dříve u nás veškeré platby probíhaly přes ČSOB
- možnost služby expertních plateb – za příplatek, převod trvá většinou 2 dni (1 den odpis, 2 den přípis v jiné bance – pokud však banka peníze ihned přijme)
Povinné náležitosti uvedené na příkazech k zúčtování
1. bankovní spojení plátce
2. bankovní spojení příjemce
3. částka (číselně – ne slovy)
4. označení měny (pokud není označeno – automaticky se myslí CZK)
5. konstantní symbol
6. podpis výstavce (odpovídá podpisovému vzoru),u PO obchodní jméno společnosti
7. datum úhrady (pokud není – den, kdy došla)
Formy platebních příkazů
• Papírové tiskopisy – kvůli pracnosti dnes nežádoucí
• Magnetické nosiče dat – např. diskety, dnes už také moc ne
• Modemy – přímé linky
• Phone Banking – služba pro občany a drobné živnostníky
Typy platebních příkazů
Příkaz k úhradě
- jednotlivý („žolík“) – jeden plátce, jeden příjemce
- hromadný – jeden plátce, více příjemců
- trvalý – opakující se platby, např. alimenty, životní pojištění apod.
Příkaz i inkasu
- jednotlivý
- hromadný
- trvalý – SIPO – povolené inkaso plateb, např. u nájemného možnost nastavení maximálního limitu, který lze inkasovat za 1platbu (např. u telefonu – pokud přesáhne limit, musím to doplatit osobně, banka to z účtu nestrhne); dnes už jsou normálně účtu proti inkasu zablokovány
2. bankovní spojení příjemce
3. částka (číselně – ne slovy)
4. označení měny (pokud není označeno – automaticky se myslí CZK)
5. konstantní symbol
6. podpis výstavce (odpovídá podpisovému vzoru),u PO obchodní jméno společnosti
7. datum úhrady (pokud není – den, kdy došla)
Formy platebních příkazů
• Papírové tiskopisy – kvůli pracnosti dnes nežádoucí
• Magnetické nosiče dat – např. diskety, dnes už také moc ne
• Modemy – přímé linky
• Phone Banking – služba pro občany a drobné živnostníky
Typy platebních příkazů
Příkaz k úhradě
- jednotlivý („žolík“) – jeden plátce, jeden příjemce
- hromadný – jeden plátce, více příjemců
- trvalý – opakující se platby, např. alimenty, životní pojištění apod.
Příkaz i inkasu
- jednotlivý
- hromadný
- trvalý – SIPO – povolené inkaso plateb, např. u nájemného možnost nastavení maximálního limitu, který lze inkasovat za 1platbu (např. u telefonu – pokud přesáhne limit, musím to doplatit osobně, banka to z účtu nestrhne); dnes už jsou normálně účtu proti inkasu zablokovány
Cíl bankovního podnikání v oblasti obchodu s devizami
1. Získání cizí měny na vlastní účet zajištění likvidity banky
2. Vlastní devizové operace s cílem získat kurzové nebo spekulativní zisky a omezit ztráty z těchto obchodů
3. Diverzifikace rizika (nákup, prodej vyrovnanost protiměn – jedna měna padá/druhá jde nahoru)
Devizový trh
- dle formy peněz je členíme na:
• valutový
- hotovostní forma peněz, využití valutových kurzů
• devizový
- bezhotovostní forma peněz, peníze na účtech, šeky, platební karty
- kurzy devizové
- dle objemu a poštu transakcí:
• maloobchodní trh
- typický pro turistický ruch, pohyb malých částek ve velkém množství měn
• velkoobchodní trh
- typický pro obchody podnikatelské sféry a bank se zahraničím, málo měn ve velkých částkách
Směnárenské obchody
- nákup/prodej deviz a valut, maloobchodní charakter, obrovská pracnost (velké množství měn), z hlediska banky se jedná o neutrální obchody (mimobilanční)
- rentabilita směnárenských operací:
• poplatky - paušálem
• kurzové rozdíly – rozdíl prodej/nákup
2. Vlastní devizové operace s cílem získat kurzové nebo spekulativní zisky a omezit ztráty z těchto obchodů
3. Diverzifikace rizika (nákup, prodej vyrovnanost protiměn – jedna měna padá/druhá jde nahoru)
Devizový trh
- dle formy peněz je členíme na:
• valutový
- hotovostní forma peněz, využití valutových kurzů
• devizový
- bezhotovostní forma peněz, peníze na účtech, šeky, platební karty
- kurzy devizové
- dle objemu a poštu transakcí:
• maloobchodní trh
- typický pro turistický ruch, pohyb malých částek ve velkém množství měn
• velkoobchodní trh
- typický pro obchody podnikatelské sféry a bank se zahraničím, málo měn ve velkých částkách
Směnárenské obchody
- nákup/prodej deviz a valut, maloobchodní charakter, obrovská pracnost (velké množství měn), z hlediska banky se jedná o neutrální obchody (mimobilanční)
- rentabilita směnárenských operací:
• poplatky - paušálem
• kurzové rozdíly – rozdíl prodej/nákup
Kurzovní lístek
- vydává ČNB, jednotlivé banky si ho pak upravují podle potřeb
- 20 měn + Euro, kód měn je třímístný (2 značka státu, 1 značka měny)
- dolarové měny: australský dolar, kanadský dolar, americký dolar
- evropské: BEF, DKK, FRF, CHF, DEM, IEP (irská libra), ITL, LUF (lucemburský
frank), NLG, ESP, PTE (portugalské escudo), GBP, Euro
- přidružené měny: FIM, NOK, GRD (řecká drachma), ATS, SEK (švédská koruna)
Devizové obchody
1. Promptní (spotové) obchody
- 60 % obchodů, rychlý pohyb peněz – do 2 dnů je transakce provedena (v obchodním styku) po uzavření kontraktu
- používané kurzy – kótované v přímém nebo nepřímém záznamu (přímá kotace = záznam počtu jednotek domácí měny k jedné jednotce cizí měny – 18 Kč=1DEM
- depreciace – znehodnocení domácí měny nárůst kurzu
- apreciace – zhodnocení domácí měny kvantitativní pokles kurzu
- spread – rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem (potencionální zisk) – měl by se pohybovat v úrovni 4-6 % (pokud je vyšší je to špatný); nižší u deviz (méně práce
2. Termínované obchody typu forward
- kontrakt je uzavřen v reálné době a plnění nastává v budoucím předem dohodnutém termínu
- dohoda o budoucím nákupu (prodeji jedné měny za druhou)
- krátkodobé – do 1 roku
3. Swapové operace
- prodej jedné měny za jinou s jejím následným zpětným odkoupením v budoucnu za předem dohodnutý kurz
- cíl: pokrytí přechodného nedostatku/přebytek určité měny
4. Futures obchody
- obchody prostřednictvím burzy – obchod probíhá v současnosti X s budoucím plněním
- stanovena minimální částka pro obchod a měna, ve které lze obchodovat (DEM, GBP, FRF, CHF, kanadský a australský dolar, japonský jen)
- hlavní trh – Chicago ( obchoduje se i s USD a Euro)
5. Options obchody (opční)
- možnost obchodovat X není nutnost zpětného odkupu – klient má právo se rozhodnout, zda bude obchod realizovat
Rizika obchodů
• riziko úvěrové – nutnost zajištění obchodů + prokázání platební schopnosti
• riziko úrokové – riziko správného stanovení úrokové sazby
• riziko kurzové – eliminace prostřednictvím operací opačných toků měn
• riziko likvidity
• riziko politické (teritoriální)
- 20 měn + Euro, kód měn je třímístný (2 značka státu, 1 značka měny)
- dolarové měny: australský dolar, kanadský dolar, americký dolar
- evropské: BEF, DKK, FRF, CHF, DEM, IEP (irská libra), ITL, LUF (lucemburský
frank), NLG, ESP, PTE (portugalské escudo), GBP, Euro
- přidružené měny: FIM, NOK, GRD (řecká drachma), ATS, SEK (švédská koruna)
Devizové obchody
1. Promptní (spotové) obchody
- 60 % obchodů, rychlý pohyb peněz – do 2 dnů je transakce provedena (v obchodním styku) po uzavření kontraktu
- používané kurzy – kótované v přímém nebo nepřímém záznamu (přímá kotace = záznam počtu jednotek domácí měny k jedné jednotce cizí měny – 18 Kč=1DEM
- depreciace – znehodnocení domácí měny nárůst kurzu
- apreciace – zhodnocení domácí měny kvantitativní pokles kurzu
- spread – rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem (potencionální zisk) – měl by se pohybovat v úrovni 4-6 % (pokud je vyšší je to špatný); nižší u deviz (méně práce
2. Termínované obchody typu forward
- kontrakt je uzavřen v reálné době a plnění nastává v budoucím předem dohodnutém termínu
- dohoda o budoucím nákupu (prodeji jedné měny za druhou)
- krátkodobé – do 1 roku
3. Swapové operace
- prodej jedné měny za jinou s jejím následným zpětným odkoupením v budoucnu za předem dohodnutý kurz
- cíl: pokrytí přechodného nedostatku/přebytek určité měny
4. Futures obchody
- obchody prostřednictvím burzy – obchod probíhá v současnosti X s budoucím plněním
- stanovena minimální částka pro obchod a měna, ve které lze obchodovat (DEM, GBP, FRF, CHF, kanadský a australský dolar, japonský jen)
- hlavní trh – Chicago ( obchoduje se i s USD a Euro)
5. Options obchody (opční)
- možnost obchodovat X není nutnost zpětného odkupu – klient má právo se rozhodnout, zda bude obchod realizovat
Rizika obchodů
• riziko úvěrové – nutnost zajištění obchodů + prokázání platební schopnosti
• riziko úrokové – riziko správného stanovení úrokové sazby
• riziko kurzové – eliminace prostřednictvím operací opačných toků měn
• riziko likvidity
• riziko politické (teritoriální)
Pravidla při balení peněz
1. roztřídění podle nominálních hodnot
- po 100 ks, přepásávají se, podepisují se komisionálně (2 člověci)
2.
- 10 balíčků téže hodnoty = bunt
- mince téže nominální hodnoty se balí do sáčků nebo svitků po 50 až 200 ks
3. neupotřebitelné peníze
- dávají se zvlášť, odvádí se do ČNB
- náhrada – vyměňují se pouze takové poškozené bankovky mince u kterých není pochybnost o jejich pravosti
Reprodukce peněžních hodnot
1. se souhlasem ČNB
2. bez souhlasu ČNB
a) jednostranné černobílé reprodukce
- pokud délka při zachování poměru stran nepřesahuje polovinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně o polovinu větší
b) jednostranné barevné reprodukce
- pokud délka při zachování poměru stran nepřesahuje třetinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně dvojnásobná
- pokud jsou reprodukovány části bankovek nepřesahující polovinu plochy obrazce reprodukované bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo možné složit celou bankovku
- na kterých obě strany svírají úhel nejméně o 20 % odlišných od pravého
c) mince
- lze je reprodukovat bez omezení
d) platební karty a šeky
- lze reprodukovat pouze pokud jsou označeny jako reprodukce, opis, kopie, vzor = specimen
e) předměty, které napodobují hodnotu peněz a jedná se o nezaměnitelný materiál
- lze reprodukovat bez omezení
- po 100 ks, přepásávají se, podepisují se komisionálně (2 člověci)
2.
- 10 balíčků téže hodnoty = bunt
- mince téže nominální hodnoty se balí do sáčků nebo svitků po 50 až 200 ks
3. neupotřebitelné peníze
- dávají se zvlášť, odvádí se do ČNB
- náhrada – vyměňují se pouze takové poškozené bankovky mince u kterých není pochybnost o jejich pravosti
Reprodukce peněžních hodnot
1. se souhlasem ČNB
2. bez souhlasu ČNB
a) jednostranné černobílé reprodukce
- pokud délka při zachování poměru stran nepřesahuje polovinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně o polovinu větší
b) jednostranné barevné reprodukce
- pokud délka při zachování poměru stran nepřesahuje třetinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně dvojnásobná
- pokud jsou reprodukovány části bankovek nepřesahující polovinu plochy obrazce reprodukované bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo možné složit celou bankovku
- na kterých obě strany svírají úhel nejméně o 20 % odlišných od pravého
c) mince
- lze je reprodukovat bez omezení
d) platební karty a šeky
- lze reprodukovat pouze pokud jsou označeny jako reprodukce, opis, kopie, vzor = specimen
e) předměty, které napodobují hodnotu peněz a jedná se o nezaměnitelný materiál
- lze reprodukovat bez omezení
Trestní sazby
- reprodukce – pokuta až 5.000,- Kč za jeden počin
- padělání a rozmnožování – 5-15 let
- opatřování a předávání – 2-8 let
- výroba a držení padělatelského nářadí – 5 let
- vědomé udání padělku – 2 roky
- u nás v roce 1993 až 30 000 kusů padělků
Vnitřní devizový trh
- mezibankovní devizový trh a obchody s devizovými prostředky, uskutečňovaný mezi klienty devizových bank a devizovými bankami (banky mající povolení k obchodu s devizovými hodnotami a provádění platebního styku se zahraničím)
- centrem obchodů: fixing ČNB – místo, kde se soustřeďuje S a D po devizách a kde probíhají obchody, s cílem udržet likviditu bank, a které jsou realizovány za denně vyhlašovaný kurz (dnes se Kč váže k Euru)
Devizové operace
- provádí se v souvislosti s úhradami a inkasy v dovozu zboží a služeb, bankovních úvěrů, investic do CP a turistického ruchu
- nejvyšší podíl u nás ČSOB
- padělání a rozmnožování – 5-15 let
- opatřování a předávání – 2-8 let
- výroba a držení padělatelského nářadí – 5 let
- vědomé udání padělku – 2 roky
- u nás v roce 1993 až 30 000 kusů padělků
Vnitřní devizový trh
- mezibankovní devizový trh a obchody s devizovými prostředky, uskutečňovaný mezi klienty devizových bank a devizovými bankami (banky mající povolení k obchodu s devizovými hodnotami a provádění platebního styku se zahraničím)
- centrem obchodů: fixing ČNB – místo, kde se soustřeďuje S a D po devizách a kde probíhají obchody, s cílem udržet likviditu bank, a které jsou realizovány za denně vyhlašovaný kurz (dnes se Kč váže k Euru)
Devizové operace
- provádí se v souvislosti s úhradami a inkasy v dovozu zboží a služeb, bankovních úvěrů, investic do CP a turistického ruchu
- nejvyšší podíl u nás ČSOB
Zásady při provádění pokladních operací
a) podepsaná plná odpovědna
b) vytvoření pracovních podmínek pro výkon pokladní služby
- proškolení, technické zázemí apod.
- kartotéka platidel
c) zásada komisiálnosti (4 očí)
d) bezpečná úschova hotovostních peněz
e) ohlašovací povinnost
- souhlas, přebytek, padělek
Zhodnocení hotovostních plateb
- v určitém objemu jsou nezbytné
- např. maloobchod, běžný platební styk mezi občany, podniky (hrozba druhotné platební neschopnosti)
- nevýhodou je nižší bezpečnost manipulace, vyšší náklady na zpracování, úschovu a přemisťování
b) vytvoření pracovních podmínek pro výkon pokladní služby
- proškolení, technické zázemí apod.
- kartotéka platidel
c) zásada komisiálnosti (4 očí)
d) bezpečná úschova hotovostních peněz
e) ohlašovací povinnost
- souhlas, přebytek, padělek
Zhodnocení hotovostních plateb
- v určitém objemu jsou nezbytné
- např. maloobchod, běžný platební styk mezi občany, podniky (hrozba druhotné platební neschopnosti)
- nevýhodou je nižší bezpečnost manipulace, vyšší náklady na zpracování, úschovu a přemisťování
Nakládání s peněžními prostředky
Příjem zákonných peněz
- přijímají ČNB, banky, PO a FO podle určitých pravidel
- veškeré peníze na našem území – platné: bankovky, státovky, mince – pamětní (jsou platné – směnitelnost 1:1
a)
- banky, PO i FO musí bez omezení přijmout platné české bankovky
b)
- platné české mince včetně mincí pamětních českých i československých bez omezení musí přijmout ČNB a banky X PO a FO mohou odmítnout přijetí platných čs. a českých mincí, dále mincí nad 10 kusů téže nominální hodnoty, mincí na celkovou částku 100 Kč u mincí do nominální hodnoty 10 Kč včetně, nad celkovou částku 500 Kč u vyšších nominálních hodnot
c)
- banky + PO jsou povinny přijmout i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou celé a celistvé
d)
- oběhem opotřebované a poškozené zákonné peníze přijímají banky a nevydávají je zpět do oběhu
e)
- jestliže je podezření na nepravost bankovky, pak FO je mohou odmítnout přijmout, ostatní subjekty – banky, PO, jsou povinny je zadržet (bez náhrady)
- sepíší protokol o zadržení bankovky (má 4 kopie – ČNB, Policie, klient, banka zadržitel) – posílá se do státní zkušebny platidel (pod ČNB)
- prekluze – doba (12 až 24 měsíců) na stažení stávající emise oběživa a zavedení nových platidel
- přijímají ČNB, banky, PO a FO podle určitých pravidel
- veškeré peníze na našem území – platné: bankovky, státovky, mince – pamětní (jsou platné – směnitelnost 1:1
a)
- banky, PO i FO musí bez omezení přijmout platné české bankovky
b)
- platné české mince včetně mincí pamětních českých i československých bez omezení musí přijmout ČNB a banky X PO a FO mohou odmítnout přijetí platných čs. a českých mincí, dále mincí nad 10 kusů téže nominální hodnoty, mincí na celkovou částku 100 Kč u mincí do nominální hodnoty 10 Kč včetně, nad celkovou částku 500 Kč u vyšších nominálních hodnot
c)
- banky + PO jsou povinny přijmout i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou celé a celistvé
d)
- oběhem opotřebované a poškozené zákonné peníze přijímají banky a nevydávají je zpět do oběhu
e)
- jestliže je podezření na nepravost bankovky, pak FO je mohou odmítnout přijmout, ostatní subjekty – banky, PO, jsou povinny je zadržet (bez náhrady)
- sepíší protokol o zadržení bankovky (má 4 kopie – ČNB, Policie, klient, banka zadržitel) – posílá se do státní zkušebny platidel (pod ČNB)
- prekluze – doba (12 až 24 měsíců) na stažení stávající emise oběživa a zavedení nových platidel
Podmínky skládání/výběru hotovosti na pokladnách bank
obecně definované podmínky – definováno ČNB
platební podmínky dané banky
1. skládání hotovostí může provádět jakákoliv osoba, lze složit vklad anonymně (např. dary) nepřesahuje-li částka 100.000,- Kč (z důvodu zákona o praní špinavých peněz – vyšší vklady musí být spojené s identifikací = OP+RČ)
2. v rámci skládaných tržeb lze rovněž předložit jednorázové příkazy k inkasu, plateb přijatých od klientů prostřednictvím šeku k zúčtování a bankov. platebních karet (stvrzenky z obchodů – paragony)
3. pokladní doklady bank určené k hotovosti musí být opatřeny popisem oprávněné osoby podle platného podpisového vzoru (změna podpisového vzoru nový platí od následujícího pracovního dne), o PO obchodním jménem PO
4. klient je vždy povinen potvrdit příjem částky svým podpisem na dokladu
5. pokladní doklady musí obsahovat určité právní náležitosti: číslo účtu, částka (pokud slovem i číslem, v rozporu platí to slovy), datum, měna, podpis příjemce (u výběrových dokladů), někde pak výčetka, variabilní symbol, konstantní symbol
Zvláštní formy ukládání hotovosti
- noční trezory:
uzavřený obal s neporušenou plombou – musí přebírat alespoň 2 člověkové (já vím, že „lidi“, ale sranda musí bejt, pozn.autora)
kovové kazety
platební podmínky dané banky
1. skládání hotovostí může provádět jakákoliv osoba, lze složit vklad anonymně (např. dary) nepřesahuje-li částka 100.000,- Kč (z důvodu zákona o praní špinavých peněz – vyšší vklady musí být spojené s identifikací = OP+RČ)
2. v rámci skládaných tržeb lze rovněž předložit jednorázové příkazy k inkasu, plateb přijatých od klientů prostřednictvím šeku k zúčtování a bankov. platebních karet (stvrzenky z obchodů – paragony)
3. pokladní doklady bank určené k hotovosti musí být opatřeny popisem oprávněné osoby podle platného podpisového vzoru (změna podpisového vzoru nový platí od následujícího pracovního dne), o PO obchodním jménem PO
4. klient je vždy povinen potvrdit příjem částky svým podpisem na dokladu
5. pokladní doklady musí obsahovat určité právní náležitosti: číslo účtu, částka (pokud slovem i číslem, v rozporu platí to slovy), datum, měna, podpis příjemce (u výběrových dokladů), někde pak výčetka, variabilní symbol, konstantní symbol
Zvláštní formy ukládání hotovosti
- noční trezory:
uzavřený obal s neporušenou plombou – musí přebírat alespoň 2 člověkové (já vím, že „lidi“, ale sranda musí bejt, pozn.autora)
kovové kazety
Termín likvidace pokladních dokladů
- likvidace – ověření úplnosti s správnosti všech údajů, kontrola podpisových vzorů a kontrola finančního zajištění transakce (musí mít prostředky na účte) likvidační razítko
Řízení platební hotovosti
1. Řízení větších výběrů
- sankční –banky zavádějí poplatky za neočekávané větší výběry a vklady
- předkládání kalendářů výplat případně nahlašování výběrů předem (tak 2 dny)
2. Mechanizace a automatizace pokladních operací
- počítačky mincí a bankovek
- třídičky
- poznávací přístroje pravosti
Nástroje hotovostního platebního styku
a) výběrní a vkladový lístek
b) šeky
c) platební karty
d) poštovní poukázka (postal money order)
- pro vklad nebo výběr
e) peněžní poukázka (crossed money order)
- něco jako šek, použití pro drobné a pravidelné výplaty dividendy, výhry, dávky penzijního připojištění
f) šeková poukázka
- poukázka na jméno klienta
- delší splatnost než šeky
- u nás se objevuje slovo šek – lze realizovat pouze u jednoho uvedeného peněžního ústavu (např. povodňové dluhopisy)
Řízení platební hotovosti
1. Řízení větších výběrů
- sankční –banky zavádějí poplatky za neočekávané větší výběry a vklady
- předkládání kalendářů výplat případně nahlašování výběrů předem (tak 2 dny)
2. Mechanizace a automatizace pokladních operací
- počítačky mincí a bankovek
- třídičky
- poznávací přístroje pravosti
Nástroje hotovostního platebního styku
a) výběrní a vkladový lístek
b) šeky
c) platební karty
d) poštovní poukázka (postal money order)
- pro vklad nebo výběr
e) peněžní poukázka (crossed money order)
- něco jako šek, použití pro drobné a pravidelné výplaty dividendy, výhry, dávky penzijního připojištění
f) šeková poukázka
- poukázka na jméno klienta
- delší splatnost než šeky
- u nás se objevuje slovo šek – lze realizovat pouze u jednoho uvedeného peněžního ústavu (např. povodňové dluhopisy)
Tvůrci československých platidel
1918 – Alfons Mucha
1931 – Max Švabinský
1945 – Karel Svolinský
1961 – František Heřmánek
1970 – Miloš Ondráček
dnes – Oldřich Kulhánek, rytec: Miloš Ondráček
Ochranné prvky českých bankovek
- smyslem je:
znesnadnění práce padělatelů
rozpoznání falešných bankovek od pravých
a) papír
- nejvýznamnější rozlišovací prvek
- u nás speciální bankovkový papír – liší se sílou, strukturou a zbarvením (přírodní okr)
- již v samotném papíru je umístěna řada ochranných prvků – již při výrobě
b) tisk
- tisk z plochy (offset) – plošný tisk, na omak hladký; není vtlačena ani nevystupuje zřetelně na povrch papíru
- hlubotisk (tisk z hloubky) – vystupuje na povrch papíru, lze jej nahmatat; u nás na lícové straně veškeré texty, velká hodnotová čísla, portrét osobnosti, hmatové značky pro nevidomé
- knihtisk (tisk z výšky) – opak hlubotisku, vtlačení do papíru, barva vystupuje po obvodu; u nás čísla a série bankovek
c) vodoznak
- součástí papíru – vznik již při jeho výrobě
- viditelný proti světlu
- u nás vodoznak lokální pouze na jednom místě – ústřední postava z bankovky
- vznik: střídání světlých a tmavých plošek dosažení plasticity
d) ochranná vlákna
- nejčastěji ve formě barevných nitek z jiného materiálu, které jsou v barevné hmotě lokalizována v určitém místě, nebo ji zcela prostupují melírování
- do papíru jsou vpravena ve fázi zplsťování
- dobře viditelná pod UV lampou
e) okénkový proužek
- zapracován do papírové hmoty při výrobě
- vyroben ze stříbrného metalizovaného kovu
- umístěn přes celou šíři bankovky
- rozměr: 1,4 mm, na lícní straně vždy po 5 mm
- proti světlu se jeví jako celistvý – z lícové strany střídání stříbrné a tmavé barvy, z rubu jako jednotná tmavá barva
f) soutisková značka (průhledka)
- vzniká tak, že obě strany bankovky jsou tištěny současně, ale z každé strany je viditelná pouze část
- proti světlu pak se tisk jeví celistvě obvykle značka státu
g) skrytý obrazec
- založen na optickém efektu vyvolaném specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo
- sklopným efektem v úrovni očí se objeví obrazec čitelný
h) opticky proměnlivá barva
- založeno na optickém efektu, při různém úhlu dopadu světla se mění barva daného detailu na bankovce
- u nás od 1.000 Kč výše
i) mikrotext
- skrytý v drobném designu bankovky, bývá tištěn hlubotiskem nebo ofsetem
- velice dobře rozpoznatelný lupou
1931 – Max Švabinský
1945 – Karel Svolinský
1961 – František Heřmánek
1970 – Miloš Ondráček
dnes – Oldřich Kulhánek, rytec: Miloš Ondráček
Ochranné prvky českých bankovek
- smyslem je:
znesnadnění práce padělatelů
rozpoznání falešných bankovek od pravých
a) papír
- nejvýznamnější rozlišovací prvek
- u nás speciální bankovkový papír – liší se sílou, strukturou a zbarvením (přírodní okr)
- již v samotném papíru je umístěna řada ochranných prvků – již při výrobě
b) tisk
- tisk z plochy (offset) – plošný tisk, na omak hladký; není vtlačena ani nevystupuje zřetelně na povrch papíru
- hlubotisk (tisk z hloubky) – vystupuje na povrch papíru, lze jej nahmatat; u nás na lícové straně veškeré texty, velká hodnotová čísla, portrét osobnosti, hmatové značky pro nevidomé
- knihtisk (tisk z výšky) – opak hlubotisku, vtlačení do papíru, barva vystupuje po obvodu; u nás čísla a série bankovek
c) vodoznak
- součástí papíru – vznik již při jeho výrobě
- viditelný proti světlu
- u nás vodoznak lokální pouze na jednom místě – ústřední postava z bankovky
- vznik: střídání světlých a tmavých plošek dosažení plasticity
d) ochranná vlákna
- nejčastěji ve formě barevných nitek z jiného materiálu, které jsou v barevné hmotě lokalizována v určitém místě, nebo ji zcela prostupují melírování
- do papíru jsou vpravena ve fázi zplsťování
- dobře viditelná pod UV lampou
e) okénkový proužek
- zapracován do papírové hmoty při výrobě
- vyroben ze stříbrného metalizovaného kovu
- umístěn přes celou šíři bankovky
- rozměr: 1,4 mm, na lícní straně vždy po 5 mm
- proti světlu se jeví jako celistvý – z lícové strany střídání stříbrné a tmavé barvy, z rubu jako jednotná tmavá barva
f) soutisková značka (průhledka)
- vzniká tak, že obě strany bankovky jsou tištěny současně, ale z každé strany je viditelná pouze část
- proti světlu pak se tisk jeví celistvě obvykle značka státu
g) skrytý obrazec
- založen na optickém efektu vyvolaném specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo
- sklopným efektem v úrovni očí se objeví obrazec čitelný
h) opticky proměnlivá barva
- založeno na optickém efektu, při různém úhlu dopadu světla se mění barva daného detailu na bankovce
- u nás od 1.000 Kč výše
i) mikrotext
- skrytý v drobném designu bankovky, bývá tištěn hlubotiskem nebo ofsetem
- velice dobře rozpoznatelný lupou
Stupně kvality padělku
pátý – nejméně podařené - např. pastelkou vybarvené
čtvrtý – slušná kopie – např. laserová tiskárna
třetí – docela zdařilé – pokladník je ještě zodpovědný
druhý – velice zdařilé – pokladník už musí být zručná (pokud odhalí dostane 50 % nominálu)
první – úplně zdařilé – pokud je odhalí dostane 100 % nominálu
Výrobci bankovek
Státní tiskárna cenin
- vznik se vznikem státu
- 1. tiskárna v r. 1922 v budově Bankovního úřadu Ministerstva financí
- 1928 – tiskárna bankovek národní banky Československé v Růžové ulici v Praze
- 1953 – od tohoto roku dnešní název
HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
- předmětem je pohyb hotovosti
a) mimobankovní platební styk
- může fungovat 2 způsoby:
prostřednictvím pošty
přímo
- obyvatelstvo – denní úhrady zboží a služeb v maloobchodě, případně vzájemný platební styk
- ostatní – hospodářskooperativní výdaje – přes pokladnu
b) bankovní
- obyvatelstvo – vklady, výběry za účelem řízení ekonomiky domácností
- ostatní - tržby obchodníků, složení hotovosti k dalšímu bezhotovostnímu převodu, vklad v hotovosti k výplatě částky v hotovosti
- !!! platební karta platební nástroj hotovostního i bezhotovostního platebního styku
čtvrtý – slušná kopie – např. laserová tiskárna
třetí – docela zdařilé – pokladník je ještě zodpovědný
druhý – velice zdařilé – pokladník už musí být zručná (pokud odhalí dostane 50 % nominálu)
první – úplně zdařilé – pokud je odhalí dostane 100 % nominálu
Výrobci bankovek
Státní tiskárna cenin
- vznik se vznikem státu
- 1. tiskárna v r. 1922 v budově Bankovního úřadu Ministerstva financí
- 1928 – tiskárna bankovek národní banky Československé v Růžové ulici v Praze
- 1953 – od tohoto roku dnešní název
HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
- předmětem je pohyb hotovosti
a) mimobankovní platební styk
- může fungovat 2 způsoby:
prostřednictvím pošty
přímo
- obyvatelstvo – denní úhrady zboží a služeb v maloobchodě, případně vzájemný platební styk
- ostatní – hospodářskooperativní výdaje – přes pokladnu
b) bankovní
- obyvatelstvo – vklady, výběry za účelem řízení ekonomiky domácností
- ostatní - tržby obchodníků, složení hotovosti k dalšímu bezhotovostnímu převodu, vklad v hotovosti k výplatě částky v hotovosti
- !!! platební karta platební nástroj hotovostního i bezhotovostního platebního styku
Rizika bankovního podnikání
1. Externí rizika
politické – změna politického systému v určitém teritoriu
měnové – v pravděpodobnosti přijetí měnových opatření devalvace, revalvace
kursové – pád kursu určité měny k jiné měně
úrokové – chybně odhadnutá úroková politika a špatné stanovení pevných
úrokových sazeb
2. Interní
- banky je mohou ovlivnit svojí činností
úvěrové – správné posouzení úvěrů klienta, ohodnocení dlužníka
likvidity – kvalitní řízení aktiv a pasiv
manažerské – špatné řízení banky (účelové nebo neschopnost) – např. KB
podvodu – klientely, zaměstnanců
technické a technologické – nutnost fungování systému, ochrana před piráty,
hackery
kvalitního dohledu a regulace – u nás vykonává ČNB
politické – změna politického systému v určitém teritoriu
měnové – v pravděpodobnosti přijetí měnových opatření devalvace, revalvace
kursové – pád kursu určité měny k jiné měně
úrokové – chybně odhadnutá úroková politika a špatné stanovení pevných
úrokových sazeb
2. Interní
- banky je mohou ovlivnit svojí činností
úvěrové – správné posouzení úvěrů klienta, ohodnocení dlužníka
likvidity – kvalitní řízení aktiv a pasiv
manažerské – špatné řízení banky (účelové nebo neschopnost) – např. KB
podvodu – klientely, zaměstnanců
technické a technologické – nutnost fungování systému, ochrana před piráty,
hackery
kvalitního dohledu a regulace – u nás vykonává ČNB
Historie peněz
- vznik peněz u nás ještě před příchodem Slovanů
- první ražené mince v pol. 10. století – stříbrné denáry
- za dob Marie Terezie vydání prvních kreditních papírových peněz na umořování státního dluhu
- 1759 – statut Vídeňské městské banky
- 1. července 1972 – pro dědičné země se začaly vydávat v limitované hodnotě 12 mil. zlatých bankocedule papírové peníze
Emisní banky na českém území
1762-1811 – Vídeňská městská banka 1 zlatý
1811-1822 – Einlosungsdeputation 1zlatý
1816-1878 – Privilegovaná rakouská národní banka 1zlatý
1848-1888 – Centrální státní pokladna (Zentralstaatkasse)
1878-1919 – Rakousko-Uherská banka 2.8.1892 – 1 koruna (1 Zl = 2 K)
28. 10. 1918 – zavedeno povinné počítání na koruny
26. 02. 1919 – měnová reforma kolkování bankovek = měnová odluka od R-U
1919-1926 – Bankoví úřad ministerstva financí oficiální měna 1 koruna česká
1926-1939 – Národní banka Československá – 1. banka na území ČSR
1939-1945 – Nationalbank fur Bohmen und Mahren 1 koruna česká
Slovenská národní banka 1 koruna slovenská
Reichsbank (Říšká banka) 1 DEM
Maďarská národní banka 1 bengo
Národní banka Polska
Terezínské ghetto terezínské poukázky platné v Terezíně
1944-1945 – Československý měnový úřad
1945-1950 – Národní banka Československá – pokračuje od r. 26 1 koruna čsl.
1950-1990 – SBČS Státní banka Československá – nástupce NBČS
1. 1. 1993 - zákonem 6/1993 Sb. vzniká Česká národní banka
- společné znaky:
- veškeré emitované bankovky a mince platné na celém území
- první ražené mince v pol. 10. století – stříbrné denáry
- za dob Marie Terezie vydání prvních kreditních papírových peněz na umořování státního dluhu
- 1759 – statut Vídeňské městské banky
- 1. července 1972 – pro dědičné země se začaly vydávat v limitované hodnotě 12 mil. zlatých bankocedule papírové peníze
Emisní banky na českém území
1762-1811 – Vídeňská městská banka 1 zlatý
1811-1822 – Einlosungsdeputation 1zlatý
1816-1878 – Privilegovaná rakouská národní banka 1zlatý
1848-1888 – Centrální státní pokladna (Zentralstaatkasse)
1878-1919 – Rakousko-Uherská banka 2.8.1892 – 1 koruna (1 Zl = 2 K)
28. 10. 1918 – zavedeno povinné počítání na koruny
26. 02. 1919 – měnová reforma kolkování bankovek = měnová odluka od R-U
1919-1926 – Bankoví úřad ministerstva financí oficiální měna 1 koruna česká
1926-1939 – Národní banka Československá – 1. banka na území ČSR
1939-1945 – Nationalbank fur Bohmen und Mahren 1 koruna česká
Slovenská národní banka 1 koruna slovenská
Reichsbank (Říšká banka) 1 DEM
Maďarská národní banka 1 bengo
Národní banka Polska
Terezínské ghetto terezínské poukázky platné v Terezíně
1944-1945 – Československý měnový úřad
1945-1950 – Národní banka Československá – pokračuje od r. 26 1 koruna čsl.
1950-1990 – SBČS Státní banka Československá – nástupce NBČS
1. 1. 1993 - zákonem 6/1993 Sb. vzniká Česká národní banka
- společné znaky:
- veškeré emitované bankovky a mince platné na celém území
Řízení aktiv a pasiv z hlediska bankovních cílů
- cíle bankovního podnikání:
dosažení maximálního zisku při optimalizaci rizika
podpora podnikatelských aktivit v určité oblasti (teritoriu), v určité oblasti podnikání a mezi určitou klientelou
uspokojení potřeb klientely
důvěryhodnost banky a tvorba image, good-will apod.
- základní cíl (tvorba zisku) a s tím spojené 3 hlavní ukazatele:
solventnost
- schopnost banky hradit ze svých běžných příjmů, případně rychlým zpeněžením vlastního majetku běžné náklady i závazky i v případech, kdy v jejím hospodaření došlo ke ztrátě
likvidita
- schopnost banky vyplatit věřitelům na požádání jejich vklady
- pravidla:
snaha o soulad splatných pohledávek a závazků
mobilita aktiv možnost přeměny různých kategorií aktiv na hotové peníze (peníze, obchod. CP)
akvizice (získávání nových klientů) na straně pasivních úvěrových obchodů získání dalších vkladů (zvýšením úrokových sazeb), emise dluhopisů apod.
dosažení maximálního zisku při optimalizaci rizika
podpora podnikatelských aktivit v určité oblasti (teritoriu), v určité oblasti podnikání a mezi určitou klientelou
uspokojení potřeb klientely
důvěryhodnost banky a tvorba image, good-will apod.
- základní cíl (tvorba zisku) a s tím spojené 3 hlavní ukazatele:
solventnost
- schopnost banky hradit ze svých běžných příjmů, případně rychlým zpeněžením vlastního majetku běžné náklady i závazky i v případech, kdy v jejím hospodaření došlo ke ztrátě
likvidita
- schopnost banky vyplatit věřitelům na požádání jejich vklady
- pravidla:
snaha o soulad splatných pohledávek a závazků
mobilita aktiv možnost přeměny různých kategorií aktiv na hotové peníze (peníze, obchod. CP)
akvizice (získávání nových klientů) na straně pasivních úvěrových obchodů získání dalších vkladů (zvýšením úrokových sazeb), emise dluhopisů apod.
Bankovní rentabilita
- poměr zisku k jiným ukazatelům
- vyjadřuje:
efektivnost v obchodní činnosti banky
úroveň managementu
financování rozvoje banky
- rentabilita:
výnosová
nákladová
na pracovníka
prodejní místo
- výnosnost banky:
- nákladovost zdrojů:
- návratnost aktiv:
- kapitálová návratnost: (měl by být větší než
běžná úroková míra)
- vyjadřuje:
efektivnost v obchodní činnosti banky
úroveň managementu
financování rozvoje banky
- rentabilita:
výnosová
nákladová
na pracovníka
prodejní místo
- výnosnost banky:
- nákladovost zdrojů:
- návratnost aktiv:
- kapitálová návratnost: (měl by být větší než
běžná úroková míra)
Základní dělení bankovních obchodů
A. pasivní
- cílem je získání zdrojů a cenou je placený úrok (nákladový)
B. aktivní
- cílem je získat co největší výnos ve formě:
úroků (výnosové)
výnosů z prodeje CP
výnosů z prodeje majetku
C. mimobilanční
- výnos se odráží výsledovce (výkazu zisků a ztát) a uskutečňuje se za provize nebo poplatky
- platební a zúčtovací styk, směnárenské operace, pronájem sejfových schránek ….
Bilance banky
AKTIVA PASIVA
Úvěry (kr.,stř.,dl.) Vklady
Investiční bankovnictví (nákup cizích CP - podle cílové klientely (obyvatelstvo,
do vlastního portfólia) podniky, banky)
Úvěry jiných bank - podle doby (naviděnou, termínované
Majetek (IM, OM – nejdůležitější je pokladní - kr., stř., dl.
hotovost) Emitované vlastní CP (depozitní
certifikáty, bankovní obligace)
Vklady jiných bank
- důvodem je diverzifikace rizika,
úrok, bezhotovostní platební
styk
Základní jmění
Zisk + Fondy (kapitálo, ze zisku)
- cílem je získání zdrojů a cenou je placený úrok (nákladový)
B. aktivní
- cílem je získat co největší výnos ve formě:
úroků (výnosové)
výnosů z prodeje CP
výnosů z prodeje majetku
C. mimobilanční
- výnos se odráží výsledovce (výkazu zisků a ztát) a uskutečňuje se za provize nebo poplatky
- platební a zúčtovací styk, směnárenské operace, pronájem sejfových schránek ….
Bilance banky
AKTIVA PASIVA
Úvěry (kr.,stř.,dl.) Vklady
Investiční bankovnictví (nákup cizích CP - podle cílové klientely (obyvatelstvo,
do vlastního portfólia) podniky, banky)
Úvěry jiných bank - podle doby (naviděnou, termínované
Majetek (IM, OM – nejdůležitější je pokladní - kr., stř., dl.
hotovost) Emitované vlastní CP (depozitní
certifikáty, bankovní obligace)
Vklady jiných bank
- důvodem je diverzifikace rizika,
úrok, bezhotovostní platební
styk
Základní jmění
Zisk + Fondy (kapitálo, ze zisku)
Bankovní soustava
- zákon č. 21/1992 Sb.
- Banky = právnické osoby se sídlem v ČR založené jako a.s. nebo státní peněžní ústav podle zákona, které
• přijímají vklady od veřejnosti
• poskytují úvěry
• mohou vykonávat další činnosti
- investice do CP, zajišťování platebního styku a zúčtování, vydávání platební nástrojů, poskytování záruk, obchodování s devizovými hodnotami, emise CP, finanční makléřství, poradenství…..
- u nás reforma bankovního systému v roce 1990 vznik dvoustupňového systému:
1. ČNB
- zákon č. 6/1993 Sb.
- hlavním cílem je zabezpečit stabilitu měny
určuje měnovou politiku
emise bankovek a mincí
řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtovací styk
vykonává bankovní regulaci a dohled
ostatní činnosti (vede účty státních institucí – PÚ, CÚ, policie….)
2. obchodní banky
úvěrová družstva
hypotekární ústavy
banky se speciálním účelem
- u nás univerzální typ obchodních bank sloučená uvěrová a investiční činnost (má to své výhody zná klienta po všech stránkách, rizika apod.)
- např. v Německu pak specializace banky tam nejsou univerzální
- hlavním cílem bankovního podnikání je dosažení zisku
- Banky = právnické osoby se sídlem v ČR založené jako a.s. nebo státní peněžní ústav podle zákona, které
• přijímají vklady od veřejnosti
• poskytují úvěry
• mohou vykonávat další činnosti
- investice do CP, zajišťování platebního styku a zúčtování, vydávání platební nástrojů, poskytování záruk, obchodování s devizovými hodnotami, emise CP, finanční makléřství, poradenství…..
- u nás reforma bankovního systému v roce 1990 vznik dvoustupňového systému:
1. ČNB
- zákon č. 6/1993 Sb.
- hlavním cílem je zabezpečit stabilitu měny
určuje měnovou politiku
emise bankovek a mincí
řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtovací styk
vykonává bankovní regulaci a dohled
ostatní činnosti (vede účty státních institucí – PÚ, CÚ, policie….)
2. obchodní banky
úvěrová družstva
hypotekární ústavy
banky se speciálním účelem
- u nás univerzální typ obchodních bank sloučená uvěrová a investiční činnost (má to své výhody zná klienta po všech stránkách, rizika apod.)
- např. v Německu pak specializace banky tam nejsou univerzální
- hlavním cílem bankovního podnikání je dosažení zisku
DRUHY SMĚNEK
1. dle výstavce směnky a. - cizí
b. - vlastní
ad.a) Směnka cizí je bezpodmínečný příkaz výstavce směnky směnečníkovi (dlužníkovi) zaplatit osobě označené v řadu přesně stanovenou sumu v přesně stanovené době na stanoveném místě.
ad.b) Směnka vlastní představuje bezpodmínečný příslib výstavce směnky (dlužníka) zaplatit osobě označené v řadu přesně stanovenou částku v přesně stanovenou dobu na stanoveném místě.
2. dle splatnosti a - datosměnky
b - vistasměnky
c - lhůtní směnky
d - fixní směnky
ad.a) datosměnky jsou splatné za určitou dobu po datu jejich vydání, např. "za 60 dní od data vystavení"
ad.b) vistasměnky jsou splatné v okamžiku předložení, můžeme se bránit proti předčasnému proplacení doložkou " nepředkládat dříve než ....." , jejich platnost je omezena pouze na platnost jednoho roku od data vystavení,
ad.c) lhůtní směnky jsou splatné za určitou dobu po předložení,
ad.d) říká se jim také denní směnky, je zde stanovené přesné datum splatnosti, např. (zaplaťte dne 20.2.).
b. - vlastní
ad.a) Směnka cizí je bezpodmínečný příkaz výstavce směnky směnečníkovi (dlužníkovi) zaplatit osobě označené v řadu přesně stanovenou sumu v přesně stanovené době na stanoveném místě.
ad.b) Směnka vlastní představuje bezpodmínečný příslib výstavce směnky (dlužníka) zaplatit osobě označené v řadu přesně stanovenou částku v přesně stanovenou dobu na stanoveném místě.
2. dle splatnosti a - datosměnky
b - vistasměnky
c - lhůtní směnky
d - fixní směnky
ad.a) datosměnky jsou splatné za určitou dobu po datu jejich vydání, např. "za 60 dní od data vystavení"
ad.b) vistasměnky jsou splatné v okamžiku předložení, můžeme se bránit proti předčasnému proplacení doložkou " nepředkládat dříve než ....." , jejich platnost je omezena pouze na platnost jednoho roku od data vystavení,
ad.c) lhůtní směnky jsou splatné za určitou dobu po předložení,
ad.d) říká se jim také denní směnky, je zde stanovené přesné datum splatnosti, např. (zaplaťte dne 20.2.).
ZÁKLADNÍ OPERACE SE SMĚNKOU ZPROSTŘEDKOVÁVANÉ BANKOU
I. Akceptace = směnky je úkon, kterým dlužník vyjadřuje svou vůli přijmout směnku předkládanou mu k přijetí. Tento projev vůle ho zavazuje na stanoveném místě a ve stanovený den zaplatit směnkou stanovenou částku osobě označené v řadu. Akceptace je na směnce obvykle vyjádřena slovy přijato, accepted + podpis akceptanta.
I. Reakceptace = směnky je úkon, kterým dlužník vyjadřuje svůj souhlas s "novou" akceptací směnky v určitém prodlouženém datu splatnosti (samozřejmě pouze v případě, že věřitel je ochoten odklad splatnosti poskytnout).
II. Náhrada = dochází k ní na žádost věřitele (po dohodě obou partnerů), který dá bance příkaz k náhradě směnky původní (již akceptované), jež se nachází v držení zahraniční banky, za směnku novou s odloženou splatností. Tato nová směnka je předkládána dlužníkovi k akceptaci náhradou za vydání směnky původní. Nová, řádně akceptovaná směnka, je ponechána buď v držení inkasní banky, nebo vrácena přikazující bance.
III. Protest směnky = se může realizovat ve dvouch podobách, a to jako protest směnky pro neakceptaci a jako protest směnky pro neplacení.Oba druhy protestů musí být učiněny do dvou dní po splatnosti směnky.
IV. Eskont směnky = je převod směnečných práv majitele směnky na banku, a to za úplatu. Klient nabízí k odkupu směnku splatnou v budoucnosti. Banka si za poskytnutí okamžitých peněžních prostředků z výtěžku sráží diskont a zbylou sumu převádí ve prospěch účtu majitele. V případě nesplacení směnky hlavním dlužníkem v době splatnosti zatěžuje účet věřitele v souladu s uzavřenou dohodou.
V. Forfaiting = na rozdíl od eskontu, kdy banka má postižní právo vůči věřiteli v případě nezaplacení směnky v době splatnosti, je forfaiting odkupem směnky bez postihu. To znamená, že banka provádějící forfaiting, odkupuje předmětnou směnku a v případě neplacení neuplatňuje postihové právo vůči původnímu majiteli. V případě nezaplacení směnky potom vymáhá na dlužníkovi placení sama.
VI. Uložení do depozita = na žádost klienta mohou být směnky uloženy v depozitu banky, kde jsou ponechány až do okamžiku, kdy klient dá právoplatný příkaz k jejich vyjmutí. S těmito směnkami je potom nakládáno dle instrukcí klienta.
VII. Umoření = dojde-li k ztrátě směnky, je nutno zahájit umořovací řízení. To se provádí podle předpisu toho státu, ve kterém je platební místo.
VIII. Avalizace = k zajištění řádně akceptované směnky slouží majiteli směnky směnečný aval neboli rukojemství. Tento institut dává majiteli směnky větší jistotu, že v případě neplacení směnky směnečným dlužníkem (tzn. v případě insolventnosti dlužníka nebo jeho neochoty platit) bude tento závazek splněn další osobou, tzv. avalistou (směnečným rukojmím). Svůj závazek stvrdí avalista svým podpisem a doložkou per aval, per aval či podobným způsobem (jako rukojmí). Avalistou může být kdokoli, např. soukromá osoba, společnost nebo banka. K zajištění dobytnosti pohledávky je vhodný především aval bonitní banky. V případě, že směnka nebyla řádně uhrazena při splatnosti přímým dlužníkem a avalista splnil svůj závazek vyplývající ze směnečného rukojemství, stává se tak věřitelem vůči dlužníkovi a vymáhá z titulu svého splněného závazku zaplacení po něm.
I. Reakceptace = směnky je úkon, kterým dlužník vyjadřuje svůj souhlas s "novou" akceptací směnky v určitém prodlouženém datu splatnosti (samozřejmě pouze v případě, že věřitel je ochoten odklad splatnosti poskytnout).
II. Náhrada = dochází k ní na žádost věřitele (po dohodě obou partnerů), který dá bance příkaz k náhradě směnky původní (již akceptované), jež se nachází v držení zahraniční banky, za směnku novou s odloženou splatností. Tato nová směnka je předkládána dlužníkovi k akceptaci náhradou za vydání směnky původní. Nová, řádně akceptovaná směnka, je ponechána buď v držení inkasní banky, nebo vrácena přikazující bance.
III. Protest směnky = se může realizovat ve dvouch podobách, a to jako protest směnky pro neakceptaci a jako protest směnky pro neplacení.Oba druhy protestů musí být učiněny do dvou dní po splatnosti směnky.
IV. Eskont směnky = je převod směnečných práv majitele směnky na banku, a to za úplatu. Klient nabízí k odkupu směnku splatnou v budoucnosti. Banka si za poskytnutí okamžitých peněžních prostředků z výtěžku sráží diskont a zbylou sumu převádí ve prospěch účtu majitele. V případě nesplacení směnky hlavním dlužníkem v době splatnosti zatěžuje účet věřitele v souladu s uzavřenou dohodou.
V. Forfaiting = na rozdíl od eskontu, kdy banka má postižní právo vůči věřiteli v případě nezaplacení směnky v době splatnosti, je forfaiting odkupem směnky bez postihu. To znamená, že banka provádějící forfaiting, odkupuje předmětnou směnku a v případě neplacení neuplatňuje postihové právo vůči původnímu majiteli. V případě nezaplacení směnky potom vymáhá na dlužníkovi placení sama.
VI. Uložení do depozita = na žádost klienta mohou být směnky uloženy v depozitu banky, kde jsou ponechány až do okamžiku, kdy klient dá právoplatný příkaz k jejich vyjmutí. S těmito směnkami je potom nakládáno dle instrukcí klienta.
VII. Umoření = dojde-li k ztrátě směnky, je nutno zahájit umořovací řízení. To se provádí podle předpisu toho státu, ve kterém je platební místo.
VIII. Avalizace = k zajištění řádně akceptované směnky slouží majiteli směnky směnečný aval neboli rukojemství. Tento institut dává majiteli směnky větší jistotu, že v případě neplacení směnky směnečným dlužníkem (tzn. v případě insolventnosti dlužníka nebo jeho neochoty platit) bude tento závazek splněn další osobou, tzv. avalistou (směnečným rukojmím). Svůj závazek stvrdí avalista svým podpisem a doložkou per aval, per aval či podobným způsobem (jako rukojmí). Avalistou může být kdokoli, např. soukromá osoba, společnost nebo banka. K zajištění dobytnosti pohledávky je vhodný především aval bonitní banky. V případě, že směnka nebyla řádně uhrazena při splatnosti přímým dlužníkem a avalista splnil svůj závazek vyplývající ze směnečného rukojemství, stává se tak věřitelem vůči dlužníkovi a vymáhá z titulu svého splněného závazku zaplacení po něm.
Směnka se stává cenným papírem
Směnka se stává cenným papírem v okamžiku akceptace. Forma není zákonem stanovena, ale musí obsahovat předepsané náležitosti, jinak se nemůže jednat o směnku. Směnka je rychlým a relativně bezpečným nástrojem, užívaným jak v tuzemském, tak i v zahraničním bezhotovostním platebním styku. Směnka je ideálním dokumentem, který není příliš nákladný, navíc je její hlavní výhodou široká využitelnost. Můžeme s ní disponovat například takto:
1. ponechat si směnku do doby zralosti a pak ji předložit směnečnému dlužníkovi k proplacení
2. použít směnku k zaplacení vlastních závazků
3. nabídnout bance směnku k odkoupení (eskont směnky)
4. dát bance směnku do opatrování (inkaso směnky)
Směnka je cenný papír, jejíž výstavce se buď zavazuje zaplatit určitou částku v přesně stanovený den ( v době splatnosti závazku ) směnečně oprávněnému majiteli takové listiny ( tzv. směnka vlastní ), nebo přikazuje jiné osobě ( dlužníkovi, směnečníkovi ), aby zaplatila určitou částku v přesně stanovený den ( v době splatnosti závazku ) osobě označené v řadu ( směnečnému oprávněnému majiteli ) takové listiny ( tzv. cizí směnky - trata ) na přesně stanoveném místě.
1. ponechat si směnku do doby zralosti a pak ji předložit směnečnému dlužníkovi k proplacení
2. použít směnku k zaplacení vlastních závazků
3. nabídnout bance směnku k odkoupení (eskont směnky)
4. dát bance směnku do opatrování (inkaso směnky)
Směnka je cenný papír, jejíž výstavce se buď zavazuje zaplatit určitou částku v přesně stanovený den ( v době splatnosti závazku ) směnečně oprávněnému majiteli takové listiny ( tzv. směnka vlastní ), nebo přikazuje jiné osobě ( dlužníkovi, směnečníkovi ), aby zaplatila určitou částku v přesně stanovený den ( v době splatnosti závazku ) osobě označené v řadu ( směnečnému oprávněnému majiteli ) takové listiny ( tzv. cizí směnky - trata ) na přesně stanoveném místě.
Podstatné náležitosti směnky
Podle směnečného zákona musí směnka obsahovat následující podstatné náležitosti:
1. slovo "směnka" v souvislém textu
2. bezpodmínečný příkaz výstavce zaplatit určitou směnečnou sumu, která je uvedena slovem i číslicí, součástí je i uvedení měny
3. jméno osoby, které má být částka zaplacena - remitent
4. jméno směnečníka (dlužníka) - nutno uvést tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku, aby nedocházelo k nedorozuměním
5. přesně stanovený den splatnosti
6. přesné označení místa, kde má být splacena částka, není -li uvedeno, je platebním místem sídlo směnečníka
7. místo a datum vystavení směnky
8. podpis výstavce
Kromě náležitostí stanovených zákonem existují i náležitosti nepodstatné, uváděné v podobě tzv. doložek, např.: doložka o efektivní platbě, rektadoložka
1. slovo "směnka" v souvislém textu
2. bezpodmínečný příkaz výstavce zaplatit určitou směnečnou sumu, která je uvedena slovem i číslicí, součástí je i uvedení měny
3. jméno osoby, které má být částka zaplacena - remitent
4. jméno směnečníka (dlužníka) - nutno uvést tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku, aby nedocházelo k nedorozuměním
5. přesně stanovený den splatnosti
6. přesné označení místa, kde má být splacena částka, není -li uvedeno, je platebním místem sídlo směnečníka
7. místo a datum vystavení směnky
8. podpis výstavce
Kromě náležitostí stanovených zákonem existují i náležitosti nepodstatné, uváděné v podobě tzv. doložek, např.: doložka o efektivní platbě, rektadoložka
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV
Akreditiv = závazek banky v zastoupení odběratele za dodávku zboží nebo služeb
3 části:
1) SJEDNÁNÍ PODMÍNEK AKREDITIVU
2) OTEVŘENÍ
3) ČERPÁNÍ
ad 1) vývozce a dovozce se ve smlouvě dohodnou na platbě akreditivem
(podmínky akreditivu jsou podobné podmínkám kupní smlouvy: předmět obchodu, druh, kvalita, cena zboží, platební podmínky.)
2) dovozce požádá svou banku o otevření akreditivu
3)banka zváží jeho bonitu a v případě, že se rozhodně otevřít dokumentární akreditiv, převede si peníze z učtu dovozce na svůj účet
4) pak informuje banku vývozce a ta informuje vývozce
5) vývozce odešle zboží a zároveň dokumenty své bance
6) banka vývozce zkontroluje doklady a zaplatí vývozci
7) banka vývozce zašle doklady bance dovozce
8) banka dovozce pošle peníze bance vývozce
výhody pro vývozce: zaplaceno dostane jakmile odevzdá doklady své bance
výhody pro dovozce: zaplatí, až pokud vývozce splní podmínky akreditivu
3 části:
1) SJEDNÁNÍ PODMÍNEK AKREDITIVU
2) OTEVŘENÍ
3) ČERPÁNÍ
ad 1) vývozce a dovozce se ve smlouvě dohodnou na platbě akreditivem
(podmínky akreditivu jsou podobné podmínkám kupní smlouvy: předmět obchodu, druh, kvalita, cena zboží, platební podmínky.)
2) dovozce požádá svou banku o otevření akreditivu
3)banka zváží jeho bonitu a v případě, že se rozhodně otevřít dokumentární akreditiv, převede si peníze z učtu dovozce na svůj účet
4) pak informuje banku vývozce a ta informuje vývozce
5) vývozce odešle zboží a zároveň dokumenty své bance
6) banka vývozce zkontroluje doklady a zaplatí vývozci
7) banka vývozce zašle doklady bance dovozce
8) banka dovozce pošle peníze bance vývozce
výhody pro vývozce: zaplaceno dostane jakmile odevzdá doklady své bance
výhody pro dovozce: zaplatí, až pokud vývozce splní podmínky akreditivu
ZÁKON O PLATEBNÍ STYKU:
Elektronický platební prostředek = chápeme prostředek vzdáleného přístupu k finanční hodnotě při jehož užívání se vyžaduje identifikace držitele (např. mobil)
Elektronickými penězi je peněžní hodnota uchovávána na elektronickém platební prostředku. El peníze mohou být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředků a pouze na základě předchozího přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší než je hodnota elektronických peněz. Elektronické peníze mohou vydávat i jiné subjekty než banky, ale pouze se souhlasem ČNB a to za těchto podmínek:
- elektronický peněžní prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze v hodnotě nejvýše 4500 (tuto hodnotu hradí ten, kdo ztratil elektronickou peněženku) a současně celková částka závazku vydavatele vyplývající z nevypořádaných obchodů nepřesáhne v daném okamžiku 150 mil. Kč
- elektronické peněžní prostředky jsou přijímány omezeným počtem poskytovatelů služeb
- vydavatelé elektronických platebních prostředků jsou povinni pro účely řízení měnové politiky a pro statistické účely oznamovat ČNB objem elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců a počet vydaných elektronických peněžních prostředků a to 30.6 a k 31.12 kalendářního roku.
Elektronickými penězi je peněžní hodnota uchovávána na elektronickém platební prostředku. El peníze mohou být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředků a pouze na základě předchozího přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší než je hodnota elektronických peněz. Elektronické peníze mohou vydávat i jiné subjekty než banky, ale pouze se souhlasem ČNB a to za těchto podmínek:
- elektronický peněžní prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze v hodnotě nejvýše 4500 (tuto hodnotu hradí ten, kdo ztratil elektronickou peněženku) a současně celková částka závazku vydavatele vyplývající z nevypořádaných obchodů nepřesáhne v daném okamžiku 150 mil. Kč
- elektronické peněžní prostředky jsou přijímány omezeným počtem poskytovatelů služeb
- vydavatelé elektronických platebních prostředků jsou povinni pro účely řízení měnové politiky a pro statistické účely oznamovat ČNB objem elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců a počet vydaných elektronických peněžních prostředků a to 30.6 a k 31.12 kalendářního roku.
DOKUMENTÁRNÍ INKASO
- jde o méně rychlý, ale méně rizikový nástroj zahraničního platebního styku.
Vývozce dá své bance příkaz, aby nepředala dovozci dokumenty dříve, než-li dovozce zaplatí nebo akceptuje směnku. Banka ovšem za zaplacení neručí!!
Dokumentární inkaso se používá hlavně při obchodování s partnery, kteří se neznají, a to hlavně při obchodování se zeměmi, které mají stabilní ekonomické a politické poměry, jinak by hrozilo nebezpečí vývozci, že dovozce ztratí o zboží zájem.
POSTUP:
1.vývozce odešle zboží
2.vývozce zašle doklady své bance
3.banka vývozce pošle doklady bance dovozce
4.banka dovozce informuje dovozce, že má doklady od vývozce
5.dovozce dá své bance akcept, aby převedla peníze z jeho účtu na svůj
6.banka dovozce převede peníze na účet banky vývozce
7.banka vývozce převede peníze na účet vývozce
Vývozce dá své bance příkaz, aby nepředala dovozci dokumenty dříve, než-li dovozce zaplatí nebo akceptuje směnku. Banka ovšem za zaplacení neručí!!
Dokumentární inkaso se používá hlavně při obchodování s partnery, kteří se neznají, a to hlavně při obchodování se zeměmi, které mají stabilní ekonomické a politické poměry, jinak by hrozilo nebezpečí vývozci, že dovozce ztratí o zboží zájem.
POSTUP:
1.vývozce odešle zboží
2.vývozce zašle doklady své bance
3.banka vývozce pošle doklady bance dovozce
4.banka dovozce informuje dovozce, že má doklady od vývozce
5.dovozce dá své bance akcept, aby převedla peníze z jeho účtu na svůj
6.banka dovozce převede peníze na účet banky vývozce
7.banka vývozce převede peníze na účet vývozce
PŘÍNOS ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ PRO BANKY
- úspora nákladů, elektronické zpracování výrazně snižuje náklady na transakci a tím dochází k podstatnému snižování fixních nákladů
- získává loajální zákazníky
- možnost nabídnout široké spektrum služeb
- možnost využití elektronického obchodování a tím získává klientelu s vyššími příjmy
PŘÍNOS ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ PRO KLIENTY
- úspora času
- přístup k široké škále bankovních produktů a doplňkových služeb
- přístup 24 hod 7 dní v týdnu
Banky musí vlivem elektronického bankovnictví měnit své cíle:
Hlavní cíle v oblasti EB
- určení vhodných a perspektivních technologií jako základ pro služby EB
- určení vhodné klientely
- zefektivnění existujících bankovních služeb pomocí elektronického bankovnictví a zavedení nových produktů
- získává loajální zákazníky
- možnost nabídnout široké spektrum služeb
- možnost využití elektronického obchodování a tím získává klientelu s vyššími příjmy
PŘÍNOS ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ PRO KLIENTY
- úspora času
- přístup k široké škále bankovních produktů a doplňkových služeb
- přístup 24 hod 7 dní v týdnu
Banky musí vlivem elektronického bankovnictví měnit své cíle:
Hlavní cíle v oblasti EB
- určení vhodných a perspektivních technologií jako základ pro služby EB
- určení vhodné klientely
- zefektivnění existujících bankovních služeb pomocí elektronického bankovnictví a zavedení nových produktů
STRATEGIE PŘI POUŽITÍ EB
1) Pasivní strategie = banky vyčkávají a sledují konkurenci (jak zavádí jednotlivé druhy komunikačních kanálů). Dochází zde k úspoře nákladů, ale konkurenční banky tuto banku mohou předběhnout a získat její klienty
2) Aktivní strategie = banky upustí od stávajících tendencí a vrhnou se k použití nových komunikačních kanálů. Strategie se projevuje ve vysoké nákladovosti.
3) Aktivně negativní strategie - spočívá v posilování dosavadních kanálů a služeb a brání se zavádění komunikačních kanálů elektronického bankovnictví. Dosti často se ocitá v pozici, že samotní klienti banky tuto banku dotlačí k tomu, aby začala využívat nové informační technologie
První generace – forma zasílatelství
Přímé bankovnictví se začíná specializovat na obchodníky s CP
Třetí generace přímých bank je charakterizována jako služby přidané hodnoty (komfort, pohodlí, komplexní služby)
Elektronická peněženka 1LIKEQ ….1Q=1haléř
Výhodou je, že se nepřenášejí osobní údaje, zobrazují se pouze údaje o dané platbě a to v zašifrované podobě.
2) Aktivní strategie = banky upustí od stávajících tendencí a vrhnou se k použití nových komunikačních kanálů. Strategie se projevuje ve vysoké nákladovosti.
3) Aktivně negativní strategie - spočívá v posilování dosavadních kanálů a služeb a brání se zavádění komunikačních kanálů elektronického bankovnictví. Dosti často se ocitá v pozici, že samotní klienti banky tuto banku dotlačí k tomu, aby začala využívat nové informační technologie
První generace – forma zasílatelství
Přímé bankovnictví se začíná specializovat na obchodníky s CP
Třetí generace přímých bank je charakterizována jako služby přidané hodnoty (komfort, pohodlí, komplexní služby)
Elektronická peněženka 1LIKEQ ….1Q=1haléř
Výhodou je, že se nepřenášejí osobní údaje, zobrazují se pouze údaje o dané platbě a to v zašifrované podobě.
Platební karta
EUROCARD 1964
Magnetický proužek 1971
Mikročip 19
1988 – první platební karta v CZ, vydána Živnostenskou bankou a tato karta sloužila k nákupu v tuzexu.
1989 – Československá státní spořitelna vydala první platební kartu k bezhotovostnímu platebnímu styku
1989 – VISA začala vydávat mezinárodní platební karty
Náležitosti
- doba platnosti
- jméno majitele
- číslo karty
- instituce, která vydala platební kartu
Charge cart
Credit cart = spojeny s revolvingovym uverem
Debet cart = spojena s okamžitým odpočtem peněz z účtu
Virtuální platební karty
Dokumentární akreditiv
Dokumentární inkaso
Elektronické bankovnictví
1) Banky získávají potencionální klienty z vyššími příjmy
2) Dochází k úsporám nákladů (variabilních nákladů, ale prvopočáteční fixní náklady jsou značně vysoké)
Se změnou nových komunikačních kanálů se mění i organizační struktura banky.
Magnetický proužek 1971
Mikročip 19
1988 – první platební karta v CZ, vydána Živnostenskou bankou a tato karta sloužila k nákupu v tuzexu.
1989 – Československá státní spořitelna vydala první platební kartu k bezhotovostnímu platebnímu styku
1989 – VISA začala vydávat mezinárodní platební karty
Náležitosti
- doba platnosti
- jméno majitele
- číslo karty
- instituce, která vydala platební kartu
Charge cart
Credit cart = spojeny s revolvingovym uverem
Debet cart = spojena s okamžitým odpočtem peněz z účtu
Virtuální platební karty
Dokumentární akreditiv
Dokumentární inkaso
Elektronické bankovnictví
1) Banky získávají potencionální klienty z vyššími příjmy
2) Dochází k úsporám nákladů (variabilních nákladů, ale prvopočáteční fixní náklady jsou značně vysoké)
Se změnou nových komunikačních kanálů se mění i organizační struktura banky.
Komunikační kanály:
- osobní návštěva banky
- platební karty, šeky
- telefonní pevná linka - telephonebanking = telefonní bankéř, bezpečnost je zajištěna pomocí PIN a hesla. K výstupním prvkům můžeme zařadit fax.
- Mobilní telefon WAP = info o kapitálovém a devizovém trhu
- PC – Homebanking (digitální podpis, šifrování)
BEZPEČNOST INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ
1) Průnik do banky = hardwarové a softwarové zdi (firewalls)
2) Zneužití systému uvnitř banky = Heslo: co není povoleno, je zakázáno. Významné bankovní operace = systém čtyř očí! (operace je zadávána dvěmi pracovníky). Nezávislé software vyhledávající určité anomálie (neoprávněné přístupy do bankovního systému).
Přes všechny komunikační kanály se dají provádět aktivní a pasivní bankovní operace
Pasivní operace = zjištění zůstatku na účtu, informace o úrokových sazbách
Aktivní operace = založení termínovaného vkladu, změna termínovaného vkladu, příkaz k úhradě, provedení ZPS
- platební karty, šeky
- telefonní pevná linka - telephonebanking = telefonní bankéř, bezpečnost je zajištěna pomocí PIN a hesla. K výstupním prvkům můžeme zařadit fax.
- Mobilní telefon WAP = info o kapitálovém a devizovém trhu
- PC – Homebanking (digitální podpis, šifrování)
BEZPEČNOST INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ
1) Průnik do banky = hardwarové a softwarové zdi (firewalls)
2) Zneužití systému uvnitř banky = Heslo: co není povoleno, je zakázáno. Významné bankovní operace = systém čtyř očí! (operace je zadávána dvěmi pracovníky). Nezávislé software vyhledávající určité anomálie (neoprávněné přístupy do bankovního systému).
Přes všechny komunikační kanály se dají provádět aktivní a pasivní bankovní operace
Pasivní operace = zjištění zůstatku na účtu, informace o úrokových sazbách
Aktivní operace = založení termínovaného vkladu, změna termínovaného vkladu, příkaz k úhradě, provedení ZPS
Krosování
a) Všeobecné = není uvedena banky nebo instituce, kterou by měl být šek proplacen
b) Zváštní = je zde uvedena konkrétní banka či instituce, kterou může být šek proplacen
Pokud chceme šek jen k bezhotovostnímu placení, požádáme banku aby na šek napsala „jen k zúčtování“.
Dále šeky dělíme podle výstavce šeku:
a) Bankovní = výstavcem je banka
b) Soukromé = výstavcem je fyzická či právnická osoba
Ze zákona jsou dány lhůty k proplácení šeku. Šek vystavený a splatný v témže státě je nutné předložit do 8 dnů. Šek vystavený a splatný v různých státech téhož světadílu je splatný do 20 dnů. Šek vystavený a splatný ve dvou různých světadílech je nutné předložit do 70 dnů. Během těchto lhůt není možno šek odvolat. Lhůta běží ode dne vystavení šeku.
EURO šekový systém je mezinárodní šekový systém velmi oblíbený a rozšíření v EU státech. Je založen na tom, že majiteli BU je na požádání vydána šeková knížka s eurošeky a eurošeková karta. Karty i eurošeky mají jednotnou mezinárodní úpravu a jsou nepřenosné.
b) Zváštní = je zde uvedena konkrétní banka či instituce, kterou může být šek proplacen
Pokud chceme šek jen k bezhotovostnímu placení, požádáme banku aby na šek napsala „jen k zúčtování“.
Dále šeky dělíme podle výstavce šeku:
a) Bankovní = výstavcem je banka
b) Soukromé = výstavcem je fyzická či právnická osoba
Ze zákona jsou dány lhůty k proplácení šeku. Šek vystavený a splatný v témže státě je nutné předložit do 8 dnů. Šek vystavený a splatný v různých státech téhož světadílu je splatný do 20 dnů. Šek vystavený a splatný ve dvou různých světadílech je nutné předložit do 70 dnů. Během těchto lhůt není možno šek odvolat. Lhůta běží ode dne vystavení šeku.
EURO šekový systém je mezinárodní šekový systém velmi oblíbený a rozšíření v EU státech. Je založen na tom, že majiteli BU je na požádání vydána šeková knížka s eurošeky a eurošeková karta. Karty i eurošeky mají jednotnou mezinárodní úpravu a jsou nepřenosné.
Eurošková karta plní dvě funkce:
a) garanční = pokud chceme platit eurošekem, musíme předložit eurošekovou kartu
b) platební = eurošekovou kartu můžeme použít k výběru hotovosti v automatech.
Cestovní šeky = slouží pro potřeby mezinárodního cestovního ruchu, tento šek opravuje osobu uvedenou na šeku k výplatě hotových peněz nebo k jejímu přímému placení
Zásady = organizace, která emituje cestovní šek je povinna šek proplatit nebo zajistit proplácení. Cestovní šeky lze vystavit nejenom na českou měnu, ale i na volně směnitelnou měnu. Při proplácení šeku je majitel šeku povinen se znovu podepsat. Cestovní šek musí obsahovat tyto náležitosti. Označení, že se jedná o cestovní šek, příkaz či slib vyplatit uvedenou částku na šeku a jméno výstavce a jméno příjemce.
Výhody cestovního šeku:
- neomezená doba platnosti
- při ztrátě dostává majitel náhradu zpět (banka si ztrhne určitou provizi)
- pokud jde o šek renomované banky, můžete s těmito šeky platit po celém světě
- směna cestovního šeku z jedné do jiné měny by měla být spojena s výhodnějším kursem.
- U dané banky nemusí být vedený účet
Nevýhody:
- šek musí být předložen pouze majitelem
- předložení průkazu totožnosti
- bance musíme zaplatit provizi za vystavení cestovního šeku
b) platební = eurošekovou kartu můžeme použít k výběru hotovosti v automatech.
Cestovní šeky = slouží pro potřeby mezinárodního cestovního ruchu, tento šek opravuje osobu uvedenou na šeku k výplatě hotových peněz nebo k jejímu přímému placení
Zásady = organizace, která emituje cestovní šek je povinna šek proplatit nebo zajistit proplácení. Cestovní šeky lze vystavit nejenom na českou měnu, ale i na volně směnitelnou měnu. Při proplácení šeku je majitel šeku povinen se znovu podepsat. Cestovní šek musí obsahovat tyto náležitosti. Označení, že se jedná o cestovní šek, příkaz či slib vyplatit uvedenou částku na šeku a jméno výstavce a jméno příjemce.
Výhody cestovního šeku:
- neomezená doba platnosti
- při ztrátě dostává majitel náhradu zpět (banka si ztrhne určitou provizi)
- pokud jde o šek renomované banky, můžete s těmito šeky platit po celém světě
- směna cestovního šeku z jedné do jiné měny by měla být spojena s výhodnějším kursem.
- U dané banky nemusí být vedený účet
Nevýhody:
- šek musí být předložen pouze majitelem
- předložení průkazu totožnosti
- bance musíme zaplatit provizi za vystavení cestovního šeku
Mezi jednotlivé nástroje bezhotovostního styku patří:
Příkaz k úhradě
Příkaz k inkasu = může provézt instituce pouze se souhlasem majitele účtu a bez vašeho souhlasu můžou být zinkasovány prostředky z účtu jen v těchto situacích. (soudy ve věci občanskoprávního řízení, soudy ve věci trestního řízení, FU, sociální)
Směnka
Šek = je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běžného účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou finanční částku. Šek je platebním cenným papírem, kterým se realizují platby, ale na rozdíl od směnky, ve velmi krátké době.
Úprava šeku vychází z Ženevské konvence. Podle této konvence musí každý stát používající směnky musí mít k tomu ustanovený zákon v souladu s Ženevskými konvencemi. U nás zákon číslo 50 z roku 1951.
Podstatné náležitosti:
- označení, že se jedná o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu
- jméno toho, kdo má platit (šekovníka), šekovník nenese odpovědnost z proplácení šeku
- údaj místa, kde má být placeno
- datum a místo vystavení šeku
- podpis výstavce
Nepodstatné náležitosti
- číslo šeku
- číslo účtu
- variabilní a konstantní symbol
Příkaz k inkasu = může provézt instituce pouze se souhlasem majitele účtu a bez vašeho souhlasu můžou být zinkasovány prostředky z účtu jen v těchto situacích. (soudy ve věci občanskoprávního řízení, soudy ve věci trestního řízení, FU, sociální)
Směnka
Šek = je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běžného účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou finanční částku. Šek je platebním cenným papírem, kterým se realizují platby, ale na rozdíl od směnky, ve velmi krátké době.
Úprava šeku vychází z Ženevské konvence. Podle této konvence musí každý stát používající směnky musí mít k tomu ustanovený zákon v souladu s Ženevskými konvencemi. U nás zákon číslo 50 z roku 1951.
Podstatné náležitosti:
- označení, že se jedná o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu
- jméno toho, kdo má platit (šekovníka), šekovník nenese odpovědnost z proplácení šeku
- údaj místa, kde má být placeno
- datum a místo vystavení šeku
- podpis výstavce
Nepodstatné náležitosti
- číslo šeku
- číslo účtu
- variabilní a konstantní symbol
Průběh placení šekem
Dvě formy
a) Vezme šek k proplacení (honorování) a ihned za tento šek vyplatí hotovost na šeku uvedenou, banky využívají pokud není pochybnosti o krytí šeku
b) Přebrání šeku k inkasu = 50 % proplatí a 50 % až přijdou peníze od šekovníka; nebo neproplatí nic, vezmou šek a čekají až přijdou peníze od šekovníka.
DRUHY ŠEKU
I) Šek na řád (orderšek) = je šek, který je vystaven na určitou osobu s výslovnou doložkou „na řad“ Práva z šeku lze na další osoby potom převádět indosementem, ve kterém oprávněný majitel uvede novou oprávněnou osobu a převod stvrdí svým podpisem.
II) Šek na jméno (rektašek) = je vystavený na určitou osobu a musí mít doložku „nikoli na řad..“ výslovně uvedenou. Výstavce šeku může rekta doložkou zamezit tomu, aby šeková práva mohla přecházet na jinou osobu než na kterou šek vystavil.
III) Šek na majitele = je šek, na kterém není uvedena osoba, které má být zaplaceno, popř. je uvedena, ale s doložkou „nebo majiteli“ K převedení šeku na majitele stačí pouhé předání šeku.
Zamezení okruhu majitelů šeků můžeme zamezit křižování (krosováním), tento šek je na lícní straně opatřen dvěma rovnoběžnými čarami. Křížování chrání výstavce šeku proti proplácení neoprávněné osobě.
a) Vezme šek k proplacení (honorování) a ihned za tento šek vyplatí hotovost na šeku uvedenou, banky využívají pokud není pochybnosti o krytí šeku
b) Přebrání šeku k inkasu = 50 % proplatí a 50 % až přijdou peníze od šekovníka; nebo neproplatí nic, vezmou šek a čekají až přijdou peníze od šekovníka.
DRUHY ŠEKU
I) Šek na řád (orderšek) = je šek, který je vystaven na určitou osobu s výslovnou doložkou „na řad“ Práva z šeku lze na další osoby potom převádět indosementem, ve kterém oprávněný majitel uvede novou oprávněnou osobu a převod stvrdí svým podpisem.
II) Šek na jméno (rektašek) = je vystavený na určitou osobu a musí mít doložku „nikoli na řad..“ výslovně uvedenou. Výstavce šeku může rekta doložkou zamezit tomu, aby šeková práva mohla přecházet na jinou osobu než na kterou šek vystavil.
III) Šek na majitele = je šek, na kterém není uvedena osoba, které má být zaplaceno, popř. je uvedena, ale s doložkou „nebo majiteli“ K převedení šeku na majitele stačí pouhé předání šeku.
Zamezení okruhu majitelů šeků můžeme zamezit křižování (krosováním), tento šek je na lícní straně opatřen dvěma rovnoběžnými čarami. Křížování chrání výstavce šeku proti proplácení neoprávněné osobě.
CLEARINGOVÉ CENTRUM
- Veškeré banky mají vedeny účty v tomto centru.
- Brutto zúčtování v reálném čase
- Povinná přímá účast všech obchodních bank
- Přímé vztahy mezi centrálou dané banky a zúčtovacím centrem ČNB
- Zúčtování probíhá na účtech mezibankovního platebního styku
- Neodvolatelnost položek akceptovaných zúčtovacím centrem
- Není povoleno na účtech debetní saldo
- ČNB poskytne překlenovací úvěr (dvounásobek diskontní sazby)
- Nekryté platby nejsou realizovány
- Zpracování různých typů transakcí
- Zpracování transakcí pouze v CZK
- Poskytování úvěru přes noc ze strany ČNB
ZÚČTOVÁNÍ V ZAHRANIČNÍ:
Korespondentská banka je banka, která pro naši banku vede účet nebo naopak naše banka vede účet pro tuto banku.
Účty, prostřednictvím kterých se platební styk mezi bankami odehrává, se označuje jako korespondentské účty. Můžeme je rozdělovat na dva druhy.
Nostro účty = je účet, který má banka otevřen u jiné banky
Loro účty = neboli nostro účet je účet, který vede banka pro jinou banku
Zůstatky u korespondenčních bank nemohou vykazovat záporný stav. Účty u korespondenčních bank nejsou úročeny.
Pro bezpečnost a rychlost zahraničního platebního styku, byla v roce 1973 založen SWIFT (mezinárodní počítačová síť). SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Zprávy jsou předávaný v zašifrované podobě a kódy znají pouze pracovníci jednotlivých peněžních ústavů.
- Brutto zúčtování v reálném čase
- Povinná přímá účast všech obchodních bank
- Přímé vztahy mezi centrálou dané banky a zúčtovacím centrem ČNB
- Zúčtování probíhá na účtech mezibankovního platebního styku
- Neodvolatelnost položek akceptovaných zúčtovacím centrem
- Není povoleno na účtech debetní saldo
- ČNB poskytne překlenovací úvěr (dvounásobek diskontní sazby)
- Nekryté platby nejsou realizovány
- Zpracování různých typů transakcí
- Zpracování transakcí pouze v CZK
- Poskytování úvěru přes noc ze strany ČNB
ZÚČTOVÁNÍ V ZAHRANIČNÍ:
Korespondentská banka je banka, která pro naši banku vede účet nebo naopak naše banka vede účet pro tuto banku.
Účty, prostřednictvím kterých se platební styk mezi bankami odehrává, se označuje jako korespondentské účty. Můžeme je rozdělovat na dva druhy.
Nostro účty = je účet, který má banka otevřen u jiné banky
Loro účty = neboli nostro účet je účet, který vede banka pro jinou banku
Zůstatky u korespondenčních bank nemohou vykazovat záporný stav. Účty u korespondenčních bank nejsou úročeny.
Pro bezpečnost a rychlost zahraničního platebního styku, byla v roce 1973 založen SWIFT (mezinárodní počítačová síť). SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Zprávy jsou předávaný v zašifrované podobě a kódy znají pouze pracovníci jednotlivých peněžních ústavů.
Platební systémy v zemích EU
1. Systém target (trans automated real time Gross settlement Express Transfer). Provozován Evropskou centrální bankou. Umožňuje propojení všech lokálních platebních systému jednotlivých zemí EU. Systém zpracovává platby v reálném čase a funguje od 7 – 18 hod. Umožňuje zpracovat velké množství plateb, ale pro klienty je finančně náročný. Mohou být také napojeny i země, které nejsou v EMU (VB, Dánsko, Švédsko)
2. EBA (EURO Banking Association) = provozuje evropská bankovní asociace a funguje na základě systému netingu (zúčtovávají se pouze přišlé a odešlé platby na konci pracovního dne). Cena za položku je podstatně nižší než u systému target. Rovněž české banky se mohou do tohoto systému zapojit pomocí svých korespondenčních bank.
3. EAF II (EURO Access Frankfurt) německý soukromý clearingový systém, který pracuje rovněž v reálném čase. Cena z položku je opět nízká, nevýhodou je, že je pouze lokálním systémem. Nebuntuje přes hranice. České banky se mohou napojit pomocí korespondenční banky v Německu.
4. Další možnosti = napojení na platební systémy zemí, které nejsou členy EU (RTGES)
Platební styk se řídí podle zákona číslo 51 z roku 1992 sb., ale do 1.1. 2003 to bude zákon číslo 124 z roku 2002. Na tento navazuje zákon číslo 125. Další věci jsou specifikovány v Zákoně o ČNB, Zákoně o bankách a obchodním zákoníku.
Zúčtování podle nového zákona bude muset probíhat v rámci jedné banky ještě tento den a v rámci cizí banky na druhý den.
2. EBA (EURO Banking Association) = provozuje evropská bankovní asociace a funguje na základě systému netingu (zúčtovávají se pouze přišlé a odešlé platby na konci pracovního dne). Cena za položku je podstatně nižší než u systému target. Rovněž české banky se mohou do tohoto systému zapojit pomocí svých korespondenčních bank.
3. EAF II (EURO Access Frankfurt) německý soukromý clearingový systém, který pracuje rovněž v reálném čase. Cena z položku je opět nízká, nevýhodou je, že je pouze lokálním systémem. Nebuntuje přes hranice. České banky se mohou napojit pomocí korespondenční banky v Německu.
4. Další možnosti = napojení na platební systémy zemí, které nejsou členy EU (RTGES)
Platební styk se řídí podle zákona číslo 51 z roku 1992 sb., ale do 1.1. 2003 to bude zákon číslo 124 z roku 2002. Na tento navazuje zákon číslo 125. Další věci jsou specifikovány v Zákoně o ČNB, Zákoně o bankách a obchodním zákoníku.
Zúčtování podle nového zákona bude muset probíhat v rámci jedné banky ještě tento den a v rámci cizí banky na druhý den.
Platební styk
Zabezpečení řádného a bezpečného fungování je jedním ze základních národohospodářských povinností bank v ekonomice.
Platební styk se dělí podle těchto hledisek:
Z HLEDISKA FORMY
a) Hotovostní
– na základě vyběrního či vkladového příkazu na pobočce.
– bezhotovostní převod peněz na jiný typ účtu, který slouží k hotovostnímu výběru
– šekem či platební kartou
b) Bezhotovostní – probíhá na základě účetních peněz. Má jinou formu v tuzemsku a v zahraničí
–
Z HLEDISKA TERITORIA
a) tuzemský
b) zahraniční
Hotovostní platební styk je zabezpečován hotovostními formami peněz – bankovkami a mincemi.
Platební styk se dělí podle těchto hledisek:
Z HLEDISKA FORMY
a) Hotovostní
– na základě vyběrního či vkladového příkazu na pobočce.
– bezhotovostní převod peněz na jiný typ účtu, který slouží k hotovostnímu výběru
– šekem či platební kartou
b) Bezhotovostní – probíhá na základě účetních peněz. Má jinou formu v tuzemsku a v zahraničí
–
Z HLEDISKA TERITORIA
a) tuzemský
b) zahraniční
Hotovostní platební styk je zabezpečován hotovostními formami peněz – bankovkami a mincemi.
K zástavě potřebujeme:
- znalecký posudek nemovitosti
- list vlastnictví
- zápis z pozemkové knihy.
4) Ochrana smluvních ujednání
Účelem těchto ochranný smluvních ujednání je zkvalitnit účinnost reálného, ale i osobního zajištění a zvýhodnit pozici věřitelů. Patří sem smluvní ustanovení týkající se pojištění, negativní prohlášení, dohoda o pořadí pohledávek, akcelerační doložka, ujednání o majetku a likviditě. Banky požadují pojištění smluvních věcí.
Negativní prohlášení spočívá v jednostranné prohlášení dlužníka, že během trvání dlužnického vztahu nebude bez souhlasu věřitele prodávat, zastavovat nebo poskytovat záruky za třetí osoby, jež by mohly snížit hodnotu aktiv sloužících k zajištění úvěrů.
V akcelerační doložce si může banka vymínit, že při nesplnění podmínek je úvěr ihned splatný.
Hypoteční bankovnictví
Hypoteční úvěr = úvěr poskytnut na investici do nemovitosti a je zajištěn právem k této nemovitosti. Hypoteční úvěr definuje zákon. Hypoteční úvěr může být poskytnut do výše 70 % ceny nemovitosti.
Prioritou pro banky je, aby klient splácel úvěr, až na jako poslední možnost se bere zástava nemovitosti. Proto banku zajímají příjmy klienta.
- list vlastnictví
- zápis z pozemkové knihy.
4) Ochrana smluvních ujednání
Účelem těchto ochranný smluvních ujednání je zkvalitnit účinnost reálného, ale i osobního zajištění a zvýhodnit pozici věřitelů. Patří sem smluvní ustanovení týkající se pojištění, negativní prohlášení, dohoda o pořadí pohledávek, akcelerační doložka, ujednání o majetku a likviditě. Banky požadují pojištění smluvních věcí.
Negativní prohlášení spočívá v jednostranné prohlášení dlužníka, že během trvání dlužnického vztahu nebude bez souhlasu věřitele prodávat, zastavovat nebo poskytovat záruky za třetí osoby, jež by mohly snížit hodnotu aktiv sloužících k zajištění úvěrů.
V akcelerační doložce si může banka vymínit, že při nesplnění podmínek je úvěr ihned splatný.
Hypoteční bankovnictví
Hypoteční úvěr = úvěr poskytnut na investici do nemovitosti a je zajištěn právem k této nemovitosti. Hypoteční úvěr definuje zákon. Hypoteční úvěr může být poskytnut do výše 70 % ceny nemovitosti.
Prioritou pro banky je, aby klient splácel úvěr, až na jako poslední možnost se bere zástava nemovitosti. Proto banku zajímají příjmy klienta.
STÁTNÍ PODPORA
1) stavební spoření
2) hypoteční úvěry (minimální výše 300 tisíc, vyplatí se od 500 tisíc toto platí pro výstavbu nové bytové jednotky
a) výstavba nové bytové jednotky
i. hypoteční zástavní listy nejsou zdaňovány
ii. možnost odpočtení úroků z daňového základu
iii. úroková dotaze – činí 1 – 4 %, tato dotace se odpočítává od úrokové sazby
b) Pro nabytí starší nemovitosti je možné získat tří procentní dotací
i. Nositelem této podpory je člověk který má méně než 36 let a musí se to týkat obou žadatelů, pokud jsou to manželé a zároveň žádný z nich nesmí být majitelem nemovitosti
c) Dvousettisícová půjčka = je úročená 3mi procenty, týká se případů kdy vzniká nová bytová jednotka
www.cmhb.cz
2) hypoteční úvěry (minimální výše 300 tisíc, vyplatí se od 500 tisíc toto platí pro výstavbu nové bytové jednotky
a) výstavba nové bytové jednotky
i. hypoteční zástavní listy nejsou zdaňovány
ii. možnost odpočtení úroků z daňového základu
iii. úroková dotaze – činí 1 – 4 %, tato dotace se odpočítává od úrokové sazby
b) Pro nabytí starší nemovitosti je možné získat tří procentní dotací
i. Nositelem této podpory je člověk který má méně než 36 let a musí se to týkat obou žadatelů, pokud jsou to manželé a zároveň žádný z nich nesmí být majitelem nemovitosti
c) Dvousettisícová půjčka = je úročená 3mi procenty, týká se případů kdy vzniká nová bytová jednotka
www.cmhb.cz
Formy ručení
a) ručení je vázáno na hlavní dluh a může být
a. subsidiární = banka jako věřitel se obrací na ručitele až tehdy, kdy závazek neuhradil hlavní dlužník
b. solidární = banka se může obrátit kdykoliv v termínu splatnosti na hlavního i vedlejšího dlužníka
b) ručení abstraktní = není vázáno na hlavní dluh a povinnost ručitele je odvozena od formulace ručení. Ručitel může ručit za nové i staré dluhy dlužníka (i ty, které vznikly než se ručitel stal ručitelem)
c) ručení přímé a zprostředkované = věřitel může požádat jinou banku o vystavení nové záruky
d) zpětné záruky = rukojmí ručí za závazek nikoliv věřiteli, ale přímo hlavnímu dlužníku, jestliže hlavní dlužník není schopen zaplatit závazek bance, pak se obrací přímo na věřitele
e) ručení za náhradu škody (idemnita) = při této záruce ručí rukojmí jen za škody které vzniknou věřiteli z neuspokojené pohledávky (např. při konkursu a vyrovnání)
f) směnečné rukojemství = je postaveno na bázi směnky.
Pro klienta je tato forma z hlediska nákladovosti nenákladná a rychle realizovatelná.
a. subsidiární = banka jako věřitel se obrací na ručitele až tehdy, kdy závazek neuhradil hlavní dlužník
b. solidární = banka se může obrátit kdykoliv v termínu splatnosti na hlavního i vedlejšího dlužníka
b) ručení abstraktní = není vázáno na hlavní dluh a povinnost ručitele je odvozena od formulace ručení. Ručitel může ručit za nové i staré dluhy dlužníka (i ty, které vznikly než se ručitel stal ručitelem)
c) ručení přímé a zprostředkované = věřitel může požádat jinou banku o vystavení nové záruky
d) zpětné záruky = rukojmí ručí za závazek nikoliv věřiteli, ale přímo hlavnímu dlužníku, jestliže hlavní dlužník není schopen zaplatit závazek bance, pak se obrací přímo na věřitele
e) ručení za náhradu škody (idemnita) = při této záruce ručí rukojmí jen za škody které vzniknou věřiteli z neuspokojené pohledávky (např. při konkursu a vyrovnání)
f) směnečné rukojemství = je postaveno na bázi směnky.
Pro klienta je tato forma z hlediska nákladovosti nenákladná a rychle realizovatelná.
Z hlediska banky:
- ručení se dá využít při všech typech úvěrů
- při tomto typu se věřitel rychle domůže uspokojení své pohledávky
- z ručením není spojeno riziko poklesu hodnoty
- používají se jako do-zajišťovací forma, jelikož z hlediska ČNB nemají takovou hodnotu
- ručitel může vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky dlužníka za kterého se zaručil (banka tyto námitky musí zohlednit)
Směnečné zajištění
Je založena na vlastnosti směnky. Pokud směnka není avalovaná renomovanou bankou, tak tento typ zajištění není dobrým zajišťovacím nástrojem. Dají se použít jako jistící nástroj u všech typů úvěrů. Z hlediska klienta se při směnečném ručení vyžadují malé náklady a rychle se realizuje.
Připuštění závazku
Vyskytuje se například u holdingových společností, kdy matka podepisuje prohlášení o připuštění závazku třetích osob.
- při tomto typu se věřitel rychle domůže uspokojení své pohledávky
- z ručením není spojeno riziko poklesu hodnoty
- používají se jako do-zajišťovací forma, jelikož z hlediska ČNB nemají takovou hodnotu
- ručitel může vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky dlužníka za kterého se zaručil (banka tyto námitky musí zohlednit)
Směnečné zajištění
Je založena na vlastnosti směnky. Pokud směnka není avalovaná renomovanou bankou, tak tento typ zajištění není dobrým zajišťovacím nástrojem. Dají se použít jako jistící nástroj u všech typů úvěrů. Z hlediska klienta se při směnečném ručení vyžadují malé náklady a rychle se realizuje.
Připuštění závazku
Vyskytuje se například u holdingových společností, kdy matka podepisuje prohlášení o připuštění závazku třetích osob.
FORMY PŘIPUŠTĚNÍ ZÁVAZKU
a) Z dobré vůle = banky moc nerealizují, jelikož matka má možnost z tohoto závazku vystoupit
b) Jednoznačný závazek třetí osoby převzít dluh
Prohlášení o převzetí závazku může být na každý jednotlivý úvěrový případ nebo může být pro všechny obchody, které budou realizovány v určitém časovém horizontu.
Reálné zajištění
1) Zástava
Možnost dlužníka uspokojit pohledávku věřitele z hodnoty, jež mu byla dlužníkem postoupena do zástavy. Zastavenou hodnou může být věc movitá nebo nemovitá. Movité - CP, drahé kovy, strojní zařízení, životní pojistky, komodity obchodované na burzách. Při movité věci vzniká zástavní právo předáním věci zástavnímu věřiteli. Banka s klientem sepisuje smlouvu o převedení do vlastnictví. Tuto operaci upravuje obchodní zákoník §443. Zajišťovací efekt je dosažen tím, že úvěrový dlužník převede její vlastnictví smluvním způsobem na věřitele. Každá movitá či nemovitá věc dávaná do zástavy musí být ohodnocena soudním znalcem.
2) Postoupeni (cese) pohledávek
Banka sepisuje smlouvu a vzniká pásemným prohlášením příjemce úvěru, že své pohledávky vůči třetí osobě postupuje bance jako zajištění přijatého úvěru. Příjemce úvěru jako původní věřitel pohledávek vystupuje v pozici postupitele a banka se stává jako nový věřitel postupníkem. Ve smlouvě o postoupení pohledávky jsou sjednány tyto podmínky:
a) do jaké výše budou postupované faktury úvěrovány
b) právo kontroly postupovaných pohledávek
c) vymiňuje si převod věřitelského práva k pohledávkám na banku
d) dlužník se ve smlouvě zavazuje, poukazovat výnos z pohledávky na svůj BU.
e) postupované pohledávky musí být do splatnosti a musí být za bonitními firmami
Jak pro banku tak pro klienta je tento instrument velice jednoduchý a pro klienta velice nenáročný. Za splacení celého úvěru je zodpovědný hlavní dlužník.
3) Hypotéka
Zatížení nemovitosti způsobem, který umožňuje uspokojení peněžního nároku hypotečnímu věřiteli v jehož prospěch bylo toto zatížení uskutečněno. Z věcného hlediska je hypotékou zatížen pouze majetek dlužníka a nikoliv sám dlužník. Zástavní právo u hypotéky či nemovitosti vzniká zápisem do katastru nemovitostí.
b) Jednoznačný závazek třetí osoby převzít dluh
Prohlášení o převzetí závazku může být na každý jednotlivý úvěrový případ nebo může být pro všechny obchody, které budou realizovány v určitém časovém horizontu.
Reálné zajištění
1) Zástava
Možnost dlužníka uspokojit pohledávku věřitele z hodnoty, jež mu byla dlužníkem postoupena do zástavy. Zastavenou hodnou může být věc movitá nebo nemovitá. Movité - CP, drahé kovy, strojní zařízení, životní pojistky, komodity obchodované na burzách. Při movité věci vzniká zástavní právo předáním věci zástavnímu věřiteli. Banka s klientem sepisuje smlouvu o převedení do vlastnictví. Tuto operaci upravuje obchodní zákoník §443. Zajišťovací efekt je dosažen tím, že úvěrový dlužník převede její vlastnictví smluvním způsobem na věřitele. Každá movitá či nemovitá věc dávaná do zástavy musí být ohodnocena soudním znalcem.
2) Postoupeni (cese) pohledávek
Banka sepisuje smlouvu a vzniká pásemným prohlášením příjemce úvěru, že své pohledávky vůči třetí osobě postupuje bance jako zajištění přijatého úvěru. Příjemce úvěru jako původní věřitel pohledávek vystupuje v pozici postupitele a banka se stává jako nový věřitel postupníkem. Ve smlouvě o postoupení pohledávky jsou sjednány tyto podmínky:
a) do jaké výše budou postupované faktury úvěrovány
b) právo kontroly postupovaných pohledávek
c) vymiňuje si převod věřitelského práva k pohledávkám na banku
d) dlužník se ve smlouvě zavazuje, poukazovat výnos z pohledávky na svůj BU.
e) postupované pohledávky musí být do splatnosti a musí být za bonitními firmami
Jak pro banku tak pro klienta je tento instrument velice jednoduchý a pro klienta velice nenáročný. Za splacení celého úvěru je zodpovědný hlavní dlužník.
3) Hypotéka
Zatížení nemovitosti způsobem, který umožňuje uspokojení peněžního nároku hypotečnímu věřiteli v jehož prospěch bylo toto zatížení uskutečněno. Z věcného hlediska je hypotékou zatížen pouze majetek dlužníka a nikoliv sám dlužník. Zástavní právo u hypotéky či nemovitosti vzniká zápisem do katastru nemovitostí.
Podle svázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou rozlišujeme:
Akcesorické zajištění = toto zajištění je nerozlučně spojeno se zajišťovanou pohledávkou (např. linka se převede do vlastnictví kupujícího po zaplacení celé částky bance)
Abstraktní zajištění = představuje samostatně stojící právo, které je nezávislé od zajišťované pohledávky. (zajištění např. cennými papíry)
PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
Smluvní zajištění = vzniká dobrovolně na základě smluvního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem
Vynucené zajištění = vzniká na základě např. soudního rozhodnutí
Další členění vyplývá z následujícího schématu
U osobním zajištění jde o uplatňování nároku přímo k dlužníkovi či ke třetím osobám (ručení, směnečné zajištění, připuštění závazku)
K reálnému zajištění patří zástava, předání do vlastnictví, postup pohledávek, hypotéka, ochranná smluvní ujednání.
RUČENÍ
Fyzická nebo právnická osoba přejímá závazek , že uspokojí nároky věřitele pokud tak neučiní sám hlavní dlužník vůči třetím osobám. Ručit může za jednu pohledávku i více ručitelů a podle občanského zákoníku ručí všichni tito ručitelé společně a nerozdílně.
Toto je výhoda pro věřitele jako banku, že v případě nesplnění závazku hlavním dlužníkem se může obrátit na kteréhokoliv ručitele. Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele. Ručit se může buďto na celou pohledávku nebo na její část.
Abstraktní zajištění = představuje samostatně stojící právo, které je nezávislé od zajišťované pohledávky. (zajištění např. cennými papíry)
PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
Smluvní zajištění = vzniká dobrovolně na základě smluvního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem
Vynucené zajištění = vzniká na základě např. soudního rozhodnutí
Další členění vyplývá z následujícího schématu
U osobním zajištění jde o uplatňování nároku přímo k dlužníkovi či ke třetím osobám (ručení, směnečné zajištění, připuštění závazku)
K reálnému zajištění patří zástava, předání do vlastnictví, postup pohledávek, hypotéka, ochranná smluvní ujednání.
RUČENÍ
Fyzická nebo právnická osoba přejímá závazek , že uspokojí nároky věřitele pokud tak neučiní sám hlavní dlužník vůči třetím osobám. Ručit může za jednu pohledávku i více ručitelů a podle občanského zákoníku ručí všichni tito ručitelé společně a nerozdílně.
Toto je výhoda pro věřitele jako banku, že v případě nesplnění závazku hlavním dlužníkem se může obrátit na kteréhokoliv ručitele. Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele. Ručit se může buďto na celou pohledávku nebo na její část.
Ručitelské úvěry
Banka při poskytnutí ručitelského úvěru přejímá záruku za svého klienta vůči třetí osobě. Může jít o závazek platební nebo závazek za provedené služby.
Banka poskytuje ručitelský úvěr ve dvou formách.
Směnečný aval = banka podepíše směnku s doložkou „PER AVAL“ („jako rukojmí“).
V podobě ručitelské (záruční) listiny = musí skládat veškeré stavební firmy, pokud se účastnit konkursu nebo veřejné soutěže.
Spotřební úvěry se v převážné míře poskytují fyzickým osobám.
1) Hypoteční úvěry (dlouhodobé) určené na výstavbu, rekonstrukci či pořízení nemovitosti a bytů do osobního užívání a jsou kryty těmito nemovitostmi.
OSTATNÍ DLOUHODOBÝ ÚVĚR
Sanační úvěr k reorganizaci či rekonstrukci firem.
Úvěrový úpis = není využíván v CZ.
Emisní půjčka
Banka poskytuje ručitelský úvěr ve dvou formách.
Směnečný aval = banka podepíše směnku s doložkou „PER AVAL“ („jako rukojmí“).
V podobě ručitelské (záruční) listiny = musí skládat veškeré stavební firmy, pokud se účastnit konkursu nebo veřejné soutěže.
Spotřební úvěry se v převážné míře poskytují fyzickým osobám.
1) Hypoteční úvěry (dlouhodobé) určené na výstavbu, rekonstrukci či pořízení nemovitosti a bytů do osobního užívání a jsou kryty těmito nemovitostmi.
OSTATNÍ DLOUHODOBÝ ÚVĚR
Sanační úvěr k reorganizaci či rekonstrukci firem.
Úvěrový úpis = není využíván v CZ.
Emisní půjčka
Zajištění úvěru
Zajištění úvěru chápeme jako veškerá opatření prováděna bankou k minimalizaci úvěrového rizika, které je spojeno s poskytnutím úvěru.
K nejdůležitějším nástrojům využívaným k zajištění úvěru patří:
1) Prověrka úvěrové způsobilosti (bonity) dlužníka
2) Limitování výše úvěrů pro jednotlivé klienty
3) Diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů (tzn. Banky se snaží eliminovat úvěrové riziky tím, že při větším objemu poskytnutého úvěru poskytuje tento úvěr konsorcium bank)
4) Kontrola úvěrového subjektu a objektu (b kontroluje po celou dobu úvěrového vztahu dlužníka)
5) Úvěrové zajištění
Formy úvěrového zajištění
Členění:
PODLE POVAHY ZAJIŠTĚNÍ
Osobní zajištění = bance ručí za její pohledávku vedle hlavního dlužníka, ještě další třetí osoba
Věcné zajištění = dává bance právo na určité majetkové hodnoto toho, kdo zajištění poskytuje
K nejdůležitějším nástrojům využívaným k zajištění úvěru patří:
1) Prověrka úvěrové způsobilosti (bonity) dlužníka
2) Limitování výše úvěrů pro jednotlivé klienty
3) Diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů (tzn. Banky se snaží eliminovat úvěrové riziky tím, že při větším objemu poskytnutého úvěru poskytuje tento úvěr konsorcium bank)
4) Kontrola úvěrového subjektu a objektu (b kontroluje po celou dobu úvěrového vztahu dlužníka)
5) Úvěrové zajištění
Formy úvěrového zajištění
Členění:
PODLE POVAHY ZAJIŠTĚNÍ
Osobní zajištění = bance ručí za její pohledávku vedle hlavního dlužníka, ještě další třetí osoba
Věcné zajištění = dává bance právo na určité majetkové hodnoto toho, kdo zajištění poskytuje
Způsoby splácení úvěrů:
1) najednou v době splatnosti (v úvěrové smlouvě je přesně stanovená doba splácení úvěrů i s úrokem)
2) Průběžné splácení (klient splácí průběžně úroky, ale splátky splácí nepravidelně – kvartál, půlrok)
3) Po uplynutí výpovědní lhůty (úvěr s výpovědní lhůtou je poskytován na dobu neurčitou, současně je dohodnuta výpovědní lhůta pro jeho vypovězení; úvěr je zde splatný najedou po uplynutí výpovědní lhůty)
4) V pravidelných splátkách (na základě tohoto způsobu jsou dohodnuty pravidelné splátky jak úroků tak jistiny a u hypotečního úvěru se splácí pravidelnými anuitami)
Ke snížení úvěrového rizika byl zřízen ČNBou registr dlužníků. Banky mají informace o veškerých klientech jednotlivých bank.
2) Průběžné splácení (klient splácí průběžně úroky, ale splátky splácí nepravidelně – kvartál, půlrok)
3) Po uplynutí výpovědní lhůty (úvěr s výpovědní lhůtou je poskytován na dobu neurčitou, současně je dohodnuta výpovědní lhůta pro jeho vypovězení; úvěr je zde splatný najedou po uplynutí výpovědní lhůty)
4) V pravidelných splátkách (na základě tohoto způsobu jsou dohodnuty pravidelné splátky jak úroků tak jistiny a u hypotečního úvěru se splácí pravidelnými anuitami)
Ke snížení úvěrového rizika byl zřízen ČNBou registr dlužníků. Banky mají informace o veškerých klientech jednotlivých bank.
Směnečné úvěry
1) Eskontní úvěry
(je poskytován klientovi na základě odkupu směnek před jejich splatností a se srážkou úroků, tzv. diskontu, jedná se o typ krátkodobých úvěrů, věřitelem u eskontních úvěrů je banka; Banky odkupují při směnečném úvěru v převážné míře obchodní směnky; Eskontní úvěr je využíván k nákupu zásob; cena se skládá se základní úrokové sazby + riziková provize + ostatní náklady; oproti kontokorentnímu úvěru je zde podstatně nižší úroková sazba) Mezi eskontní úvěry řadíme např: nákup pokladničních poukázek
a) Negociační úvěr = objevuje se při zahraničních obchodech, v ČR není využíván. Jeho podstata spočívá v tom, že dovozce předem zprostředkovává zahraničnímu dodavateli u banky eskont směnky vystavené dodavatelem na banku nebo dovozce. Banka dovozce se nazývá negociační banka. V některých státech musíte kromě směnky předložit také pověřovací listy.
Při eskontním a negociačních úvěru banka poskytuje likvidní prostředky. Při akceptačním a ramboursním úvěru banky poskytuje pouze své dobré jméno.
2) Akceptační úvěr
- poskytuje pouze svým VIP klientům. Při akceptačním úvěru se banka stává hlavním dlužníkem. Banka akceptuje směnku, který na ní vystaví její klient na částku, která je uvedena v úvěrové smlouvě.
a) Ramboursní úvěr = opět poskytován v převážné míře při zahraničním obchodním vztahu
Aval úvěr = bud na základě směny, nebo jiný účel
Akceptační úvěr = pouze na základě směnky
Podívat se na směnky to bude asi chtít u zkoušky!!
(je poskytován klientovi na základě odkupu směnek před jejich splatností a se srážkou úroků, tzv. diskontu, jedná se o typ krátkodobých úvěrů, věřitelem u eskontních úvěrů je banka; Banky odkupují při směnečném úvěru v převážné míře obchodní směnky; Eskontní úvěr je využíván k nákupu zásob; cena se skládá se základní úrokové sazby + riziková provize + ostatní náklady; oproti kontokorentnímu úvěru je zde podstatně nižší úroková sazba) Mezi eskontní úvěry řadíme např: nákup pokladničních poukázek
a) Negociační úvěr = objevuje se při zahraničních obchodech, v ČR není využíván. Jeho podstata spočívá v tom, že dovozce předem zprostředkovává zahraničnímu dodavateli u banky eskont směnky vystavené dodavatelem na banku nebo dovozce. Banka dovozce se nazývá negociační banka. V některých státech musíte kromě směnky předložit také pověřovací listy.
Při eskontním a negociačních úvěru banka poskytuje likvidní prostředky. Při akceptačním a ramboursním úvěru banky poskytuje pouze své dobré jméno.
2) Akceptační úvěr
- poskytuje pouze svým VIP klientům. Při akceptačním úvěru se banka stává hlavním dlužníkem. Banka akceptuje směnku, který na ní vystaví její klient na částku, která je uvedena v úvěrové smlouvě.
a) Ramboursní úvěr = opět poskytován v převážné míře při zahraničním obchodním vztahu
Aval úvěr = bud na základě směny, nebo jiný účel
Akceptační úvěr = pouze na základě směnky
Podívat se na směnky to bude asi chtít u zkoušky!!
AKTIVNÍ BANKOVNÍ PRODUKTY
V bilanci banky se vyskytují na pravé straně bilance banky. B poskytuje finanční zdroje, které získala při svých pasivních obchodech.
Zásady uplatňování při poskytování úvěru
1) Zásady nejmenšího rizika (banka při této zásadě zkoumá důvěryhodnost a bonitu každého potencionálního dlužníka, tzn. Zkoumá zda bude potencionální dlužník ochoten splatit poskytnutý úvěr.
2) Zásady rozdělení rizika (úzce souvisí s úvěrovou angažovaností, tzn. Podle této zásady banky raději poskytnou více menších úvěrů než jeden velký úvěr, dále banka poskytuje úvěry klientům činným v různých odvětvích)
3) Zásada zjištění úvěru (každý poskytnutý úvěr je zajištěn předmětnými hodnotami a osobními jistotami, které slouží proti nepříznivým dopadům vyplývajícím z úvěrových rizik)
Podle formy sloužící klientovi dělíme bankovní úvěrové produkty na:
Peněžní úvěry
Znamenají poskytnutí likvidních peněz ať již v hotovostní, tak obvykle v bezhotovostní podobě. Klient musí v dohodnuté době splatit přijatý úvěr včetně úroků.
Závazkové úvěry a záruky
Banky neposkytují svým klientům likvidní prostředky, ale poskytují své jméno ve formě záruk či závazků. B se zaručuje z klienta, že pokud klient nebude schopen plnit své závazky, tak to za něj bude plnit banka.
Zásady uplatňování při poskytování úvěru
1) Zásady nejmenšího rizika (banka při této zásadě zkoumá důvěryhodnost a bonitu každého potencionálního dlužníka, tzn. Zkoumá zda bude potencionální dlužník ochoten splatit poskytnutý úvěr.
2) Zásady rozdělení rizika (úzce souvisí s úvěrovou angažovaností, tzn. Podle této zásady banky raději poskytnou více menších úvěrů než jeden velký úvěr, dále banka poskytuje úvěry klientům činným v různých odvětvích)
3) Zásada zjištění úvěru (každý poskytnutý úvěr je zajištěn předmětnými hodnotami a osobními jistotami, které slouží proti nepříznivým dopadům vyplývajícím z úvěrových rizik)
Podle formy sloužící klientovi dělíme bankovní úvěrové produkty na:
Peněžní úvěry
Znamenají poskytnutí likvidních peněz ať již v hotovostní, tak obvykle v bezhotovostní podobě. Klient musí v dohodnuté době splatit přijatý úvěr včetně úroků.
Závazkové úvěry a záruky
Banky neposkytují svým klientům likvidní prostředky, ale poskytují své jméno ve formě záruk či závazků. B se zaručuje z klienta, že pokud klient nebude schopen plnit své závazky, tak to za něj bude plnit banka.
Bankovní finančně úvěrové produkty
PENĚŽNÍ ÚVĚRY
Komerční úvěry
Krátkodobé
kontokorentní
eskontní
ostatní
Střednědobé a dlouhodobé
Spotřební úvěry
Revolvingové
Splátkové
Hypoteční
Ostatní
ZÁVAZKOVÉ ÚVĚRY A ZÁRUKY
Akceptační úvěry
Avalový úvěr
Bankovní záruka
ŽÁDOST O ÚVĚR
Formulář žádosti (identifikační údaje firmy či fyzických osoby, právní formu podnikání, účel úvěru, výše úvěru, splatnost úvěru, datum čerpání úvěru, datum splácení úvěru, zajišťovací instrumenty).
Finanční a důchodová situace klienta za poslední dva až tři roky
Potvrzení o zaplacení daně
Finanční situace do budoucna – po dobu úvěru
Pokud jsou tyto dokumenty v pořádku, je sepsaná smlouva o úvěru.Části smlouvy o úvěru je souhlas banky, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše v úvěrové smlouvě stanovené a na druhé straně závazek klienta, že jemu poskytnuté zdroje v dohodnuté lhůtě vrátí i s patřičnými úroky.
Smlouva o úvěru je tzv. absolutní obchod, který je řešen v obchodním zákoníku.
Komerční úvěry
Krátkodobé
kontokorentní
eskontní
ostatní
Střednědobé a dlouhodobé
Spotřební úvěry
Revolvingové
Splátkové
Hypoteční
Ostatní
ZÁVAZKOVÉ ÚVĚRY A ZÁRUKY
Akceptační úvěry
Avalový úvěr
Bankovní záruka
ŽÁDOST O ÚVĚR
Formulář žádosti (identifikační údaje firmy či fyzických osoby, právní formu podnikání, účel úvěru, výše úvěru, splatnost úvěru, datum čerpání úvěru, datum splácení úvěru, zajišťovací instrumenty).
Finanční a důchodová situace klienta za poslední dva až tři roky
Potvrzení o zaplacení daně
Finanční situace do budoucna – po dobu úvěru
Pokud jsou tyto dokumenty v pořádku, je sepsaná smlouva o úvěru.Části smlouvy o úvěru je souhlas banky, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše v úvěrové smlouvě stanovené a na druhé straně závazek klienta, že jemu poskytnuté zdroje v dohodnuté lhůtě vrátí i s patřičnými úroky.
Smlouva o úvěru je tzv. absolutní obchod, který je řešen v obchodním zákoníku.
Základní náležitosti úvěrové smlouvy:
1) Označení smluvních stran
2) Výše úvěru a měna
3) Lhůta ve které může dlužník čerpat úvěr
4) Účel úvěru
5) Splatnost úvěru a způsob splácení
6) Zajištění úvěru
7) Výše a způsob stanovení úrokové sazby
Úroková sazby z úvěru může být stanovená jako fixní úroková sazba či pohyblivá úroková sazba, která se mění v průběhu celého úvěrového vztahu.
Způsoby změn úrokových sazeb
1) bezprostřední vazba na určitou úrokovou sazbu
tak, že ke změnám úrokové sazby z úvěru dochází současně se změnou sazby, na kterou je vázána. Takto koncipována úroková sazba bývá označována jako floating rate.
2) vazba na určitou tržní referenční úrokovou sazbu, kterou je vybraná tržní úroková sazba, s předem danými termíny přizpůsobování. Referenčními sazbami jsou obvykle tržní úrokové sazby typu LIBOR (úroková sazba vyhlašována na londýnské burze = pro nákup, při prodeji by to byl LIBID), PIBOR (úroková sazba vyhlašována na pražské burze) , FIBOR (úroková sazba vyhlašování na frankfurtské burze)
3) za pohyblivý způsob úročení lze označit i způsob, kdy banka sice dohodne pevnou úrokovou sazbu, ale vyhradí si právo její úpravy.
Zákon nařizuje všem bankám a společnostem, které tyto služby poskytují, aby povinně uváděly náklady na půjčku jako roční úrok, a to na základě jednotného předepsaného výpočtu:
2) Výše úvěru a měna
3) Lhůta ve které může dlužník čerpat úvěr
4) Účel úvěru
5) Splatnost úvěru a způsob splácení
6) Zajištění úvěru
7) Výše a způsob stanovení úrokové sazby
Úroková sazby z úvěru může být stanovená jako fixní úroková sazba či pohyblivá úroková sazba, která se mění v průběhu celého úvěrového vztahu.
Způsoby změn úrokových sazeb
1) bezprostřední vazba na určitou úrokovou sazbu
tak, že ke změnám úrokové sazby z úvěru dochází současně se změnou sazby, na kterou je vázána. Takto koncipována úroková sazba bývá označována jako floating rate.
2) vazba na určitou tržní referenční úrokovou sazbu, kterou je vybraná tržní úroková sazba, s předem danými termíny přizpůsobování. Referenčními sazbami jsou obvykle tržní úrokové sazby typu LIBOR (úroková sazba vyhlašována na londýnské burze = pro nákup, při prodeji by to byl LIBID), PIBOR (úroková sazba vyhlašována na pražské burze) , FIBOR (úroková sazba vyhlašování na frankfurtské burze)
3) za pohyblivý způsob úročení lze označit i způsob, kdy banka sice dohodne pevnou úrokovou sazbu, ale vyhradí si právo její úpravy.
Zákon nařizuje všem bankám a společnostem, které tyto služby poskytují, aby povinně uváděly náklady na půjčku jako roční úrok, a to na základě jednotného předepsaného výpočtu:
Hodnocení úvěrového rizika
= při rozhodování o poskytnutí úvěru musí management hodnotit riziko obsažené v žádosti o úvěr. Klíčem k tomuto rozhodnutí je hodnocení úvěrové důvěryhodnosti zákazníka. K hodnocení pravděpodobnosti nesplacení půjčky spočívá ve zvážení tzv „ 5C“:
1. Charakter = tento faktor se snaží zhodnotit vůli zákazníka zaplatit
2. Kapitál = vyjadřuje schopnost zákazníka platit
3. Únosnost = jedná se o subjektivnější měřítko zákazníkovy schopnosti platit
4. Ručení = posuzují se dlužníkové záruky
5. Podmínky = představují zranitelnost zákazníka vůči změnám podmínek podnikání nebo vůči jiným specifickým událostem.
KAPITÁLOVÉ RIZIKO – PATŘÍ DO TRŽNÍCH RIZIK.
Charakter kapitálového rizika vyplývá z toho, že výše závazků v tržním ocenění je větší než tržní hodnota veškerých aktiv. Banka musí mít dostatečnou výši vlastního kapitálu, aby se nedostala do zbytečných problémů. Je patrné, že čím vyšší je vlastní kapitál banky, tím menší riziko nesolventnosti existuje. Ale na druhé straně platí, že zvyšování vlastního kapitálu snižuje rentabilitu vlastního kapitálu banky. Princip řízení kapitálového rizika má dva úzce související aspekty. První spočívá v řízení výše kapitálu banky, druhým aspektem kapitálového rizika je problematika řízení aktiv, jejich struktury z hlediska likvidnosti, výnosnosti a rizikovosti. Za minimální míru solventnosti banky, kterou banky musí trvale udržovat, můžeme považovat kapitálovou přiměřenost ( KP). KP stanoví minimální podíl přesně vymezeného kapitálu banky na stanoveným způsobem vypočteném objemu aktiv, mimobilančních závazků a obchodů. KP zahrnuje úvěrové a tržní riziko a provádění dohledu na konsolidovaném základě. Cílem KP v mezinárodním kontextu bylo posílit zdraví a stabilitu bankovního systému a zajistit konkurenční rovnost mezi bankami, získat přesnější způsob měření rizika a zaměřit se na mezinárodní aktivní obchody banky.
KP = kapitál_______________
RVA + MB+ KTRK , kde kapitál se skládá ze tří položek TIER 1,TIER2 a
TIER 3,
RVA = rizikově vážená aktiva, nejsou to aktiva, která se vykazují v bilanci, ale každé položce aktiv je přiřazena určitá riziková váha dle stupně rizikovosti.
MB = mimobilanční položky,
KTRK = krytí tržního rizika kapitálem.
KP je stanovena na 8%v ČR a je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobý chod finančních institucí.
1. Charakter = tento faktor se snaží zhodnotit vůli zákazníka zaplatit
2. Kapitál = vyjadřuje schopnost zákazníka platit
3. Únosnost = jedná se o subjektivnější měřítko zákazníkovy schopnosti platit
4. Ručení = posuzují se dlužníkové záruky
5. Podmínky = představují zranitelnost zákazníka vůči změnám podmínek podnikání nebo vůči jiným specifickým událostem.
KAPITÁLOVÉ RIZIKO – PATŘÍ DO TRŽNÍCH RIZIK.
Charakter kapitálového rizika vyplývá z toho, že výše závazků v tržním ocenění je větší než tržní hodnota veškerých aktiv. Banka musí mít dostatečnou výši vlastního kapitálu, aby se nedostala do zbytečných problémů. Je patrné, že čím vyšší je vlastní kapitál banky, tím menší riziko nesolventnosti existuje. Ale na druhé straně platí, že zvyšování vlastního kapitálu snižuje rentabilitu vlastního kapitálu banky. Princip řízení kapitálového rizika má dva úzce související aspekty. První spočívá v řízení výše kapitálu banky, druhým aspektem kapitálového rizika je problematika řízení aktiv, jejich struktury z hlediska likvidnosti, výnosnosti a rizikovosti. Za minimální míru solventnosti banky, kterou banky musí trvale udržovat, můžeme považovat kapitálovou přiměřenost ( KP). KP stanoví minimální podíl přesně vymezeného kapitálu banky na stanoveným způsobem vypočteném objemu aktiv, mimobilančních závazků a obchodů. KP zahrnuje úvěrové a tržní riziko a provádění dohledu na konsolidovaném základě. Cílem KP v mezinárodním kontextu bylo posílit zdraví a stabilitu bankovního systému a zajistit konkurenční rovnost mezi bankami, získat přesnější způsob měření rizika a zaměřit se na mezinárodní aktivní obchody banky.
KP = kapitál_______________
RVA + MB+ KTRK , kde kapitál se skládá ze tří položek TIER 1,TIER2 a
TIER 3,
RVA = rizikově vážená aktiva, nejsou to aktiva, která se vykazují v bilanci, ale každé položce aktiv je přiřazena určitá riziková váha dle stupně rizikovosti.
MB = mimobilanční položky,
KTRK = krytí tržního rizika kapitálem.
KP je stanovena na 8%v ČR a je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobý chod finančních institucí.
Pod tržní riziko řadíme i úrokové riziko
Úrokové riziko vyplývá pro banku ze změn tržních úrokových sazeb a projevuje se negativním dopadem změn tržních úrokových sazeb na čisté úrokové výnosy banky., resp. na čisté jmění banky. Výše úrokového rizika závisí na struktuře bilance banky z hlediska citlivosti úrokových sazeb jednotlivých položek aktiv a pasív. Úrokové riziko se projevuje tehdy, pokud úroková citlivost aktiv není shodná jako u pasív. K měření úrokového rizika se používají metody GAPO analýzy a durace.
K řízení úrokového rizika se používají dva přístupy:
- přizpůsobí se struktura aktiv a pasív tak, aby jejich úroková citlivost na změny tržních úrokových sazeb byla přibližně shodná,
- nebo se využívají termínované kontrakty( swapy, futures, opece) k zajištění otevřených úrokových pozic.
K řízení úrokového rizika se používají dva přístupy:
- přizpůsobí se struktura aktiv a pasív tak, aby jejich úroková citlivost na změny tržních úrokových sazeb byla přibližně shodná,
- nebo se využívají termínované kontrakty( swapy, futures, opece) k zajištění otevřených úrokových pozic.
LIKVIDNÍ RIZIKO
Při řízení likvidity hledáme kompromis mezi takovou strukturou aktiv a pasív, aby banka při trvalém udržování likvidity dosahovala maximální rentability. Centrální banka reguluje likviditu bank pomocí svých nástrojů a pravidel ke kterým patří :
- povinné minimální rezervy, kterými stanoví určitou minimální výši likvidních prostředků, kterou banka musí udržovat ve stanovené relaci ke svým vkladům,
- pravidla likvidity, které spočívají ve stanovení závazných relací mezi vybranými položkami aktiv a pasív bilance banky.
V případě nedostatku likvidity, banka musí mít k dispozici zdroje, ze kterých si doplní svou likviditu. Ke zdrojům likvidity patří likvidní aktiva, zastavitelná aktiva a dohodnuté úvěrové linky.
OPERAČNÍ RIZIKO
Se skládá z rizika systémového a rizika způsobeného selháním lidského faktoru. Do kategorie systémových rizik patří rizika, která jsou způsobena chybami systémů – technických, komunikačních a informačních. Operační riziko z hlediska lidského faktoru představuje omyly, nepozornosti, neschopnosti, nekompetentnosti, úmyslné podvodné jednání.
K řízení těchto rizik se využívají havarijní plány a plány k zajištění kontinuity, které představují pro výkonné útvary popis souhrnu činností vedoucích k překonání operačního rizika při jeho vzniku.
- povinné minimální rezervy, kterými stanoví určitou minimální výši likvidních prostředků, kterou banka musí udržovat ve stanovené relaci ke svým vkladům,
- pravidla likvidity, které spočívají ve stanovení závazných relací mezi vybranými položkami aktiv a pasív bilance banky.
V případě nedostatku likvidity, banka musí mít k dispozici zdroje, ze kterých si doplní svou likviditu. Ke zdrojům likvidity patří likvidní aktiva, zastavitelná aktiva a dohodnuté úvěrové linky.
OPERAČNÍ RIZIKO
Se skládá z rizika systémového a rizika způsobeného selháním lidského faktoru. Do kategorie systémových rizik patří rizika, která jsou způsobena chybami systémů – technických, komunikačních a informačních. Operační riziko z hlediska lidského faktoru představuje omyly, nepozornosti, neschopnosti, nekompetentnosti, úmyslné podvodné jednání.
K řízení těchto rizik se využívají havarijní plány a plány k zajištění kontinuity, které představují pro výkonné útvary popis souhrnu činností vedoucích k překonání operačního rizika při jeho vzniku.
Z hlediska řízení úvěrového rizika bankou je důležité rozlišovat úvěrová rizika ze dvou složek:
- riziko nesplnění závazku druhou stranou, které vyplývají z pravděpodobnosti vzniku ztráty z dané transakce. Obsahuje v sobě riziko zákazníka, riziko země ( všechny, nebo určité ekonomické subjekty dané země nebudou schopny z určitých společenských důvodů splnit své závazky vůči zahraničním subjektům) a riziko transferu, riziko nedostatečné diverzifikace A.
- inherentní riziko produktu, které je dáno výši ztráty, která vznikne bance v důsledku nesplnění závazku klientem. Inherentní riziko nám neukazuje pravděpodobnost s jakou ztráta vznikne pro banku z daného obchodu, ale vyčísluje, jaká bude výše této ztráty a z čeho bance vznikne.
Charakteristické rysy úvěrového rizika:
- trvá po celou dobu úvěrového vztahu,
- se zvyšováním lhůty splatnosti úvěru úměrně vzrůstá,
- dlouhodobé úvěry představují větší nebezpečí úvěrových rizik než krátkodobé,
- s některými klienty souvisí více než s jinými .
Úvěrové riziko souvisí nejen s poskytováním úvěru, ale je spjato s celou řadou dalších bankovních činností.
Úvěrové riziko členíme na jednotlivé kategorie:
1. přímé úvěrové riziko = nedodržení závazků u tradičních rozvahových položek.
2. riziko úvěrových ekvivalentů = nedodržení závazků u podrozvahových položek
( záruk, akceptů).
3. vypořádací riziko = nedodržení závazků u transakcí v procesu vypořádání ( dodávka), zejména v případě, kdy hodnota partnerovi již byla dodána, ale hodnota od partnera není k dispozici.
4. riziko úvěrové angažovanosti = riziko ztráty z angažovanosti vůči jednotlivým partnerům, skupinám partnerů a spřízněným osobám.
Úvěrové riziko trvá po celou dobu úvěrového vztahu. Ke krytí ztrát musí banky vytvářet zdroje, které jí umožní odepsat nedobytné pohledávky. Tyto zdroje jsou vytvářeny v následujících formách: opravné položky, rezervy a tiché rezervy.
Banky k eliminaci úvěrového rizika, jeho možného vyloučení používají různé nezbytné prostředky, postupy a opatření o nichž hovoříme jako o zajištění úvěrového rizika.
K těmto opatřením patří :
- zkouška úvěrové způsobilosti, úvěrová kontrola dlužníka, limitování úvěru, úvěrové zajištění.
- inherentní riziko produktu, které je dáno výši ztráty, která vznikne bance v důsledku nesplnění závazku klientem. Inherentní riziko nám neukazuje pravděpodobnost s jakou ztráta vznikne pro banku z daného obchodu, ale vyčísluje, jaká bude výše této ztráty a z čeho bance vznikne.
Charakteristické rysy úvěrového rizika:
- trvá po celou dobu úvěrového vztahu,
- se zvyšováním lhůty splatnosti úvěru úměrně vzrůstá,
- dlouhodobé úvěry představují větší nebezpečí úvěrových rizik než krátkodobé,
- s některými klienty souvisí více než s jinými .
Úvěrové riziko souvisí nejen s poskytováním úvěru, ale je spjato s celou řadou dalších bankovních činností.
Úvěrové riziko členíme na jednotlivé kategorie:
1. přímé úvěrové riziko = nedodržení závazků u tradičních rozvahových položek.
2. riziko úvěrových ekvivalentů = nedodržení závazků u podrozvahových položek
( záruk, akceptů).
3. vypořádací riziko = nedodržení závazků u transakcí v procesu vypořádání ( dodávka), zejména v případě, kdy hodnota partnerovi již byla dodána, ale hodnota od partnera není k dispozici.
4. riziko úvěrové angažovanosti = riziko ztráty z angažovanosti vůči jednotlivým partnerům, skupinám partnerů a spřízněným osobám.
Úvěrové riziko trvá po celou dobu úvěrového vztahu. Ke krytí ztrát musí banky vytvářet zdroje, které jí umožní odepsat nedobytné pohledávky. Tyto zdroje jsou vytvářeny v následujících formách: opravné položky, rezervy a tiché rezervy.
Banky k eliminaci úvěrového rizika, jeho možného vyloučení používají různé nezbytné prostředky, postupy a opatření o nichž hovoříme jako o zajištění úvěrového rizika.
K těmto opatřením patří :
- zkouška úvěrové způsobilosti, úvěrová kontrola dlužníka, limitování úvěru, úvěrové zajištění.
Finanční rizika
Činnost finanční institucí je jako každá jiná podnikatelská činnost spojena s určitými riziky.
Riziko definujeme jako možnost vzniku situace s výsledkem odchylným od předpokládaného cíle a to s určitou objektivní pravděpodobností. Rizika finančních trhů označujeme jako finanční rizika.
Finanční rizika charakterizujeme jako potencionální finanční ztrátu subjektu ( finanční instituce) v budoucnosti, vyplývající z daného finančního nebo komoditního portfolia. Jedná se o ztrátu potencionální, neočekávanou. Rozlišujeme pět základních druhů finančních rizik : riziko úvěrové, tržní riziko, likvidní, operační a obchodní riziko.
Finanční rizika způsobují, že finanční trhy jsou nestabilní, a proto se některá rizika regulují.
Finanční služby totiž mají dopad do ekonomiky země. Cílem regulace finančních rizik je:
- zabránit selhání regulované finanční instituce a tím chránit klienty
- zajistit důvěru široké veřejnosti ve finanční systém
- zajistit bezpečný a zdravý chod bankovního systému,
- podpořit účinný a konkurenceschopný finanční systém,
- podpořit měnovou stabilitu.
Banky a investiční podniky jsou dva druhy finančních institucí, u nichž způsob měření finančních rizik a limity na tato rizika předepisuje regulátor.
Riziko definujeme jako možnost vzniku situace s výsledkem odchylným od předpokládaného cíle a to s určitou objektivní pravděpodobností. Rizika finančních trhů označujeme jako finanční rizika.
Finanční rizika charakterizujeme jako potencionální finanční ztrátu subjektu ( finanční instituce) v budoucnosti, vyplývající z daného finančního nebo komoditního portfolia. Jedná se o ztrátu potencionální, neočekávanou. Rozlišujeme pět základních druhů finančních rizik : riziko úvěrové, tržní riziko, likvidní, operační a obchodní riziko.
Finanční rizika způsobují, že finanční trhy jsou nestabilní, a proto se některá rizika regulují.
Finanční služby totiž mají dopad do ekonomiky země. Cílem regulace finančních rizik je:
- zabránit selhání regulované finanční instituce a tím chránit klienty
- zajistit důvěru široké veřejnosti ve finanční systém
- zajistit bezpečný a zdravý chod bankovního systému,
- podpořit účinný a konkurenceschopný finanční systém,
- podpořit měnovou stabilitu.
Banky a investiční podniky jsou dva druhy finančních institucí, u nichž způsob měření finančních rizik a limity na tato rizika předepisuje regulátor.
ROZDĚLENÍ RIZIK:
Úvěrové riziko = přímé úvěrové riziko, riziko úvěrových ekvivalentů, vypořádací riziko a riziko úvěrové angažovanosti .
Tržní riziko = úrokové riziko, akciové riziko, komoditní riziko, měnové riziko, korelační riziko a riziko úvěrového rozpětí.
Likvidní riziko = riziko financování a riziko tržní likvidity.
Operační riziko = transakční riziko, riziko operačního řízení, riziko systému
Obchodní riziko = právní riziko, reputační riziko, daňové riziko, riziko pohromy, regulační riziko.
Úvěrové riziko
Patří k jednomu z nejdůležitějších rizik a spočívá v tom, že klient či obchodní partner banky nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční ztráta. Jedná se zejména o platební neschopnost nebo platební nevůli dlužníků banky splatit své splatné úvěry včetně úroků, pro banku vyplývá i z nekvalitních CP které má banka ve svém portfoliu.
Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny:
- interní příčiny, které jsou bezprostředně závislé na vlastních rozhodnutích banky, vyplývají ze špatných rozhodnutí banky a
- externí příčiny = jsou nezávislé na rozhodnutí banky a jsou dány celkovým ekonomickým vývojem a politickou situací.
Tržní riziko = úrokové riziko, akciové riziko, komoditní riziko, měnové riziko, korelační riziko a riziko úvěrového rozpětí.
Likvidní riziko = riziko financování a riziko tržní likvidity.
Operační riziko = transakční riziko, riziko operačního řízení, riziko systému
Obchodní riziko = právní riziko, reputační riziko, daňové riziko, riziko pohromy, regulační riziko.
Úvěrové riziko
Patří k jednomu z nejdůležitějších rizik a spočívá v tom, že klient či obchodní partner banky nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční ztráta. Jedná se zejména o platební neschopnost nebo platební nevůli dlužníků banky splatit své splatné úvěry včetně úroků, pro banku vyplývá i z nekvalitních CP které má banka ve svém portfoliu.
Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny:
- interní příčiny, které jsou bezprostředně závislé na vlastních rozhodnutích banky, vyplývají ze špatných rozhodnutí banky a
- externí příčiny = jsou nezávislé na rozhodnutí banky a jsou dány celkovým ekonomickým vývojem a politickou situací.
Běžný účet
= je prvním typem produktu, který banky nabízejí v rámci své depozitní politiky, je na něm umožněno provádění hotovost a bezhotovostní operací.
Na BU banky nabízí velmi nízkou úrokovou sazbu, je tedy pro banky nejméně nákladný, je nejvíce likvidní
BU Z POHLEDU BANKY
- nízko-nákladový
- banka využívá sedlinu (klienti banky nevyberou účet do nuly, ale vždy tam zůstává nějaký zůstatek = sedlina, který banky využívají ke svým obchodům)
- obchodní význam = banky za každou transakci uskutečněnou na BU počítají transakci
- přes účty banka registruje své klienty, zjišťuje o nich základní informace a získává přehled o všech uskutečněných operacích
- na BU jsou navázány další typy bankovních produktů
BU Z POHLEDU KLIENTA
- slouží k provádění hotovostních a bezhotovostních operací
- velice likvidní účet
- nejméně výnosný a nejméně rizikový
Kontokorentní účet (podtyp BU)
Typ běžného účtu, který umožňuje jít do minusového stavu. Je určen jak pro fyzické tak pro právnické osoby, ale je nabízen pouze bonitním klientům.
DEVIZOVÝ BU
Je poskytován ve volně směnitelných měnách, je určen jak pro právnické tak pro fyzické osoby. Hotovostní i bezhotovostní operace. Naproti klasického BU nemůžete přijít do minusového stavu.
Na BU banky nabízí velmi nízkou úrokovou sazbu, je tedy pro banky nejméně nákladný, je nejvíce likvidní
BU Z POHLEDU BANKY
- nízko-nákladový
- banka využívá sedlinu (klienti banky nevyberou účet do nuly, ale vždy tam zůstává nějaký zůstatek = sedlina, který banky využívají ke svým obchodům)
- obchodní význam = banky za každou transakci uskutečněnou na BU počítají transakci
- přes účty banka registruje své klienty, zjišťuje o nich základní informace a získává přehled o všech uskutečněných operacích
- na BU jsou navázány další typy bankovních produktů
BU Z POHLEDU KLIENTA
- slouží k provádění hotovostních a bezhotovostních operací
- velice likvidní účet
- nejméně výnosný a nejméně rizikový
Kontokorentní účet (podtyp BU)
Typ běžného účtu, který umožňuje jít do minusového stavu. Je určen jak pro fyzické tak pro právnické osoby, ale je nabízen pouze bonitním klientům.
DEVIZOVÝ BU
Je poskytován ve volně směnitelných měnách, je určen jak pro právnické tak pro fyzické osoby. Hotovostní i bezhotovostní operace. Naproti klasického BU nemůžete přijít do minusového stavu.
VKLADOVÉ ÚČTY
Jsou formou, kdy klient ukládá volné finanční prostředky do banky na základě smluvního vztahu a to v určitých částkách v určitých intervalech a za určitou úrokovou sazbu, která je vyšší jak u běžných účtů. Podle charakteru ukládání dělíme vkladové účty z pravidelnými úložkami a vkladové série.
Při vkladu s pravidelnými úložkami je dohodnut přesný datum vydání vkladů.
Při vkladové sérii se musí ke každé úložce sepsat smlouva a určit termín splatnosti.
Z hlediska měnové regulace se vkladové účty řadí do M2. (BU patří do M1)
Termínované vklady jsou vklady na pevnou dobu uložení a bývají na vyšší finanční obnos. Rozlišuje TV:
a) s výpovědní lhůtou
b) bez možnosti výpovědi
VKLADNÍ KNÍŽKY
(v současné době pouze na jméno, aby nedocházelo k praní špinavých peněz)
Při vkladu s pravidelnými úložkami je dohodnut přesný datum vydání vkladů.
Při vkladové sérii se musí ke každé úložce sepsat smlouva a určit termín splatnosti.
Z hlediska měnové regulace se vkladové účty řadí do M2. (BU patří do M1)
Termínované vklady jsou vklady na pevnou dobu uložení a bývají na vyšší finanční obnos. Rozlišuje TV:
a) s výpovědní lhůtou
b) bez možnosti výpovědi
VKLADNÍ KNÍŽKY
(v současné době pouze na jméno, aby nedocházelo k praní špinavých peněz)
VKLADOVÉ PROGRAMY
Plánované spoření s prémiovou úrokovou a bonusovou odměnou. Tyto programy umožňují klientům pravidelné spoření, umožňuje splatnost výběru (kdykoliv můžeme vybrat). V případě, že splatnost prodloužíme, dostaneme další bonusovou výhodu. Čím větší objem vkladů ukládáme, tím máme větší výhody. Je možno předčasně vybrat peněžní prostředky, ale jeho nevyužití je opět bankou zvýhodněno. Banky při tomto vkladovém programu umožňují další produkty.
STAVEBNÍ SPOŘENÍ
Hypoteční zástavní list
- je dluhopis vydaný bankou, která má oprávnění poskytovat hypoteční úvěry. Jeho nominální hodnota včetně splatných úroků je zajištěna pohledávkami z hypotečních úvěrů, které banka poskytla. Oproti jiným CP mají vyšší bezpečnost.
Výnosy z HZL jsou osvobozené od daně z příjmu. Z hlediska bezpečnosti a výnosnosti patří mezi stabilní investiční nástroje. Klient má možnost kdykoliv vlastněný HZL během jeho životnosti odprodat.
SPP = jsou dluhopisy, které vydává stát pro krytí krátkodobých potřeb státního rozpočtu v důsledku jejich krátkodobého nesouladu se zdroji.
Pokladniční poukázky jsou vysoce likvidní cenné papíry zpravidla diskontovaného dluhopisu, znějící na doručitele a vydávané v zaknihované podobě. Vyznačují se krátkodobou likviditu.
Depozitní směnka = je CP, kde se výstavce (banka) zavazuje, že zaplatí oprávněné osobě určitou peněžní částku na určitém místě v určitém čase. Jak je na směnce uvedeno.
Depozitní certifikáty = jsou CP na kterém banka potvrzuje, že majitel CP složil bance určitou peněžní částku na stanovenou dobu a sjednaný úrok Je vydáván na majitele
Komerční papíry = jsou vlastní směnky emitované velkými společnostmi a korporacemi na diskontované bázi s dobou splatnosti od jednoho dne do ¾ roku, maximálně 270dnů.
Obligace a dluhopisy (na kopírce)
STAVEBNÍ SPOŘENÍ
Hypoteční zástavní list
- je dluhopis vydaný bankou, která má oprávnění poskytovat hypoteční úvěry. Jeho nominální hodnota včetně splatných úroků je zajištěna pohledávkami z hypotečních úvěrů, které banka poskytla. Oproti jiným CP mají vyšší bezpečnost.
Výnosy z HZL jsou osvobozené od daně z příjmu. Z hlediska bezpečnosti a výnosnosti patří mezi stabilní investiční nástroje. Klient má možnost kdykoliv vlastněný HZL během jeho životnosti odprodat.
SPP = jsou dluhopisy, které vydává stát pro krytí krátkodobých potřeb státního rozpočtu v důsledku jejich krátkodobého nesouladu se zdroji.
Pokladniční poukázky jsou vysoce likvidní cenné papíry zpravidla diskontovaného dluhopisu, znějící na doručitele a vydávané v zaknihované podobě. Vyznačují se krátkodobou likviditu.
Depozitní směnka = je CP, kde se výstavce (banka) zavazuje, že zaplatí oprávněné osobě určitou peněžní částku na určitém místě v určitém čase. Jak je na směnce uvedeno.
Depozitní certifikáty = jsou CP na kterém banka potvrzuje, že majitel CP složil bance určitou peněžní částku na stanovenou dobu a sjednaný úrok Je vydáván na majitele
Komerční papíry = jsou vlastní směnky emitované velkými společnostmi a korporacemi na diskontované bázi s dobou splatnosti od jednoho dne do ¾ roku, maximálně 270dnů.
Obligace a dluhopisy (na kopírce)
Obchody mezi centrální bankou a bankami na mezibankovním trhu členíme do dvou skupin:
- obchody na mezibankovním peněžním trhu, kde jsou předmětem obchodů krátkodobé dluhové CP
- obchody na mezibankovním úvěrovém trhu, kde dochází k poskytování úvěru centrální bankou bankám obchodním.
ČNB provádí na mezibankovním peněžním trhu tyto obchody:
1) Repo operace
Poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů, po zaplacení tohoto úvěru jsou věřitelem CP vráceny zpět dlužníkovi.
Tyto operace mohou být prováděny buďto formou:
a) Repo Tendru
b) Americké aukce = objednávky jsou seřazeny podle úrokových sazeb a v tomto pořadí jsou uspokojovány účastník musí zaplatit cenu, kterou si uvedl
2) Obchody s CP
Tyto obchody jsou prováděny pouze s bankami, které mají povolení k investování do CP na vlastní účet od ČNB
3) Primární emise pokladničních poukázek
CB má možnost emitovat Pokladniční poukázky jednak státu a jednak vlastní. Obvykle se emise PP provádí Holandskou aukcí (objednávky jsou uspokojovány za shodnou cenu, kterou je cena nabízená v poslední uspokojené objednávce)
4) Switching pokladních poukázek
Výměna jednoho CP za druhý. (provádí CB pouze v odůvodněných případech)
- obchody na mezibankovním úvěrovém trhu, kde dochází k poskytování úvěru centrální bankou bankám obchodním.
ČNB provádí na mezibankovním peněžním trhu tyto obchody:
1) Repo operace
Poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů, po zaplacení tohoto úvěru jsou věřitelem CP vráceny zpět dlužníkovi.
Tyto operace mohou být prováděny buďto formou:
a) Repo Tendru
b) Americké aukce = objednávky jsou seřazeny podle úrokových sazeb a v tomto pořadí jsou uspokojovány účastník musí zaplatit cenu, kterou si uvedl
2) Obchody s CP
Tyto obchody jsou prováděny pouze s bankami, které mají povolení k investování do CP na vlastní účet od ČNB
3) Primární emise pokladničních poukázek
CB má možnost emitovat Pokladniční poukázky jednak státu a jednak vlastní. Obvykle se emise PP provádí Holandskou aukcí (objednávky jsou uspokojovány za shodnou cenu, kterou je cena nabízená v poslední uspokojené objednávce)
4) Switching pokladních poukázek
Výměna jednoho CP za druhý. (provádí CB pouze v odůvodněných případech)
Banky v rámci přijímání vkladů provádějí proces multiplikace.
- Multiplikace znamená, že každá dodatečná koruna v rezervách multiplikuje dodatečná depozita. (pokud musíme dát více do rezerv, musíme si více půjčit)
- Multiplikátor peněžní nabídky je poměr nových vkladů v bankách ke zvýšení rezerv těchto bank v CB.
Pro bankovní systém vyplývají následující skutečnosti:
Vzniká možnost řídit monetární bázi centrální bankou, přičemž:
I. Zvýšení podílu TV k běžným vkladům vyvolává pokles peněžní zásoby
II. Vzrůst podílu oběživa, hotovosti na vkladech vede k poklesu peněžního multiplikátoru a ke zpomalení přírůstku peněžní zásoby
- nadbytečné rezervy vznikají tehdy, když banky očekávají úbytek depozit. Roste-li tržní úroková míra pak banky rozpouštějí rezervy
- při růstu poměru hotovosti k běžným vkladům vzniká tendencedát přednost hotovosti před vklady z obavy před moratoriem na vklady (zmrazení vkladů)
- pokles podílu TV k běžným vkladům může ukazovat na očekávání růstu inflace nebo hospodářského poklesu
Banka jako finanční zprostředkovatel plní následující funkce:
- vyhledává a prověřuje obchodní příležitostí a klienty
- propojuje klientelu
- šetří čas a náklady
- shromažďuje drobný kapitál, agreguje jeho obchodní kapitálové užití přes svá aktiva
- z hlediska úroků, likvidity a rizika vytváří lepší příležitosti pro finanční investory
- nabízí zvýhodněný vějíř služeb v oblasti aktivních obchodů
- umožňuje multiplikaci
- Multiplikátor peněžní nabídky je poměr nových vkladů v bankách ke zvýšení rezerv těchto bank v CB.
Pro bankovní systém vyplývají následující skutečnosti:
Vzniká možnost řídit monetární bázi centrální bankou, přičemž:
I. Zvýšení podílu TV k běžným vkladům vyvolává pokles peněžní zásoby
II. Vzrůst podílu oběživa, hotovosti na vkladech vede k poklesu peněžního multiplikátoru a ke zpomalení přírůstku peněžní zásoby
- nadbytečné rezervy vznikají tehdy, když banky očekávají úbytek depozit. Roste-li tržní úroková míra pak banky rozpouštějí rezervy
- při růstu poměru hotovosti k běžným vkladům vzniká tendencedát přednost hotovosti před vklady z obavy před moratoriem na vklady (zmrazení vkladů)
- pokles podílu TV k běžným vkladům může ukazovat na očekávání růstu inflace nebo hospodářského poklesu
Banka jako finanční zprostředkovatel plní následující funkce:
- vyhledává a prověřuje obchodní příležitostí a klienty
- propojuje klientelu
- šetří čas a náklady
- shromažďuje drobný kapitál, agreguje jeho obchodní kapitálové užití přes svá aktiva
- z hlediska úroků, likvidity a rizika vytváří lepší příležitosti pro finanční investory
- nabízí zvýhodněný vějíř služeb v oblasti aktivních obchodů
- umožňuje multiplikaci
CENY BANKOVNÍCH PRODUKTŮ
1) Úrok = cena za zapůjčení peněz
2) Provize a prémie = cena za služba spojená s rizikem
3) Přímé poplatky = cena stanovená za službu, která není spojená s rizikem
4) Nepřímé poplatky (skrytý poplatek) není uveden v bankovním výpise
Stanovení ceny bankovního produktu:
- na základě hodnotového objemu = cen je stanovena jako cena za hodnotovou jednotku.
Hodnotový objem může být stanoven různým způsobem:
o na základě skutečného čerpaného objemu peněz
o na základě sjednané částky, kterou může klient čerpat
o na základě částky za kterou se banka zaručila
o na základě obratu za určité období (měsíční vedení účtu)
- na základě jednotlivého produktu – cena je zde stanovena paušálně za produkt
- na základě hodnotového výsledku cena je stanovena jako funkce dosaženého vsledku sjednaného obchodu (je stanovena procentuálně ze zisku z prodeje cp)
- na základě času – cena je zde stanovena jako cena za časovou jednotku
2) Provize a prémie = cena za služba spojená s rizikem
3) Přímé poplatky = cena stanovená za službu, která není spojená s rizikem
4) Nepřímé poplatky (skrytý poplatek) není uveden v bankovním výpise
Stanovení ceny bankovního produktu:
- na základě hodnotového objemu = cen je stanovena jako cena za hodnotovou jednotku.
Hodnotový objem může být stanoven různým způsobem:
o na základě skutečného čerpaného objemu peněz
o na základě sjednané částky, kterou může klient čerpat
o na základě částky za kterou se banka zaručila
o na základě obratu za určité období (měsíční vedení účtu)
- na základě jednotlivého produktu – cena je zde stanovena paušálně za produkt
- na základě hodnotového výsledku cena je stanovena jako funkce dosaženého vsledku sjednaného obchodu (je stanovena procentuálně ze zisku z prodeje cp)
- na základě času – cena je zde stanovena jako cena za časovou jednotku
ROZČLENĚNÍ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PODLE ZAČLENĚNÍ DO BILANCE BANKY.
a) aktivní = nachází se na levé straně bilance b, banka při těchto obchodech vystupuje v roli věřitele a vznikají ji různé pohledávky nebo určitá vlastnická práva (úvěrové obchody a některé obchody s CP), banky při těchto obchodech získávají finanční částku ve formě úroků.
b) pasivní = objevují se na pravé straně bilance banky, banky při těchto obchodech vystupují v pozici dlužníka a získávají při nich finanční prostředky či zdroje, ze kterých financují aktivní obchody. Bance při pasivních obchodech vznikají různé závazky. Patří se různé druhy depozitních služeb. Při těchto obchodech musí banka platit úrok.
c) bilančně neutrální obchody = banka nevystupuje ani v pozici věřitele ani dlužníka. Tyto obchody se neobjevují v bilanci banky, ale ve výkazu zisku a ztráta banka při těchto obchodech nepracuje s úroky, ale s poplatky, provizemi a kursovými rozdíly. Patří zde směnárenská činnost, devizové obchody, obchody s CP, platební styk, obchody s deriváty a směnečné obchody.
ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PODLE FUNKCE PRO KLIENTY:
a) finančně úvěrové bankovní produkty = klient požaduje získání finančních prostředků – úvěr
b) depozitní čili vkladové bankovní produkty = Klient při těchto produktech žádá uložení volných finančních prostředků
c) platební bankovní instrumenty = klient požaduje provedení platebního styku (bilančně neutrální obchod)
b) pasivní = objevují se na pravé straně bilance banky, banky při těchto obchodech vystupují v pozici dlužníka a získávají při nich finanční prostředky či zdroje, ze kterých financují aktivní obchody. Bance při pasivních obchodech vznikají různé závazky. Patří se různé druhy depozitních služeb. Při těchto obchodech musí banka platit úrok.
c) bilančně neutrální obchody = banka nevystupuje ani v pozici věřitele ani dlužníka. Tyto obchody se neobjevují v bilanci banky, ale ve výkazu zisku a ztráta banka při těchto obchodech nepracuje s úroky, ale s poplatky, provizemi a kursovými rozdíly. Patří zde směnárenská činnost, devizové obchody, obchody s CP, platební styk, obchody s deriváty a směnečné obchody.
ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PODLE FUNKCE PRO KLIENTY:
a) finančně úvěrové bankovní produkty = klient požaduje získání finančních prostředků – úvěr
b) depozitní čili vkladové bankovní produkty = Klient při těchto produktech žádá uložení volných finančních prostředků
c) platební bankovní instrumenty = klient požaduje provedení platebního styku (bilančně neutrální obchod)
PASIVNĚ ÚVĚROVÉ PRODUKTY
Banky při pasivně úvěrových produktech vystupují v pozici dlužníka, musí svým komitentům platit za poskytnuté zdroje.
Pasivně úvěrové produkty tvoří:
- přijímání a nakupování vkladů na požádání
- nákup termínových vkladů a vkladů s výpovědní lhůtou
- prodej depozitních certifikátů
- nákup úsporných vkladů
- prodej dluhopisů (bankovních obligací)
- nákup bankovních úvěrů a půjček od jiných bank a od centrální banky
Ve středoevropské bankovní praxi se pro přijímání peněz na bankovní účty vžito označení vklady. V USA se pro tyto druhy používá označení depozitum.
Depozitní bankovní obchody jsou základem bankovnictví.
Druhy depozitních bankovních obchodů:
I. Přímé depozitní obchody = výsledkem těchto obchodů jsou prvotní vklady klientů u bank
II. Nepřímé depozitní obchody = u těchto obchodů vstupují jako klienti ve vztahu bance jiné banky nebo peněžní ústavy
Pasivně úvěrové produkty tvoří:
- přijímání a nakupování vkladů na požádání
- nákup termínových vkladů a vkladů s výpovědní lhůtou
- prodej depozitních certifikátů
- nákup úsporných vkladů
- prodej dluhopisů (bankovních obligací)
- nákup bankovních úvěrů a půjček od jiných bank a od centrální banky
Ve středoevropské bankovní praxi se pro přijímání peněz na bankovní účty vžito označení vklady. V USA se pro tyto druhy používá označení depozitum.
Depozitní bankovní obchody jsou základem bankovnictví.
Druhy depozitních bankovních obchodů:
I. Přímé depozitní obchody = výsledkem těchto obchodů jsou prvotní vklady klientů u bank
II. Nepřímé depozitní obchody = u těchto obchodů vstupují jako klienti ve vztahu bance jiné banky nebo peněžní ústavy
Kapitál banky je možné vytvářet dvěma způsoby:
- externí forma kapitálu znamená, že je kapitál vytvářen investory, kteří zakupují nové emitované akcie. Ve výši odpovídající nominální ( jmenovité) hodnotě akcií se potom zvyšuje základní jmění. Do externích forem bývá zařazován i podřízený dluh.Společný rys s cizími zdroji je ten, že je vytvářen na základě úvěrového vztahu mezi věřitelem a bankou. Rozdíl je v případě bankrotu banky, kdy jsou uspokojovány nároky věřitelů podřízeného dluhu až po uspokojení veškerých nároků všech ostatních věřitelů banky.
- Interní tvorba kapitálu zahrnuje ty formy, které vznikají „ uvnitř“ banky. Jedná se o tvorbu kapitálu z vytvořeného zisku.
FUNKCE KAPITÁLU
Kapitál banky plní řadu funkcí:
1. Podmínka pro založení banky = složení minimální výše základního jmění je jednou z podmínek udělení bankovní licence k bankovní činnosti.
2. Slouží jako zdroj k refinancování aktivních obchodů banky , je charakteristický tím, že tomu, kdo jej do banky vkládá nevznikají nároky na výplatu dividend, na druhé straně akcionář požaduje za své akcie vyšší výnos, než jsou úroky .
3. Ke krytí ztrát, které vznikají bance zejména v důsledku nedobytných pohledávek nebo poklesu tržní hodnoty aktiv.
4. K ohraničení rozsahu bilančních i mimobilančních obchodů banky. Banky zjistily, že rozšiřování objemu aktivních obchodů banky znamená vyšší zhodnocení vloženého kapitálu. Ve snaze zvyšovat zhodnocení vloženého kapitálu, začaly proto rozšiřovat své aktivní obchody refinancované z cizích zdrojů. To se projevilo v relativním snižování kapitálu banky. Aby se zamezilo neúměrnému snižování kapitálu banky na celkových aktivech banky, byla bankám stanovena určitá minimální výše tohoto podílu v podobě tzv. kapitálové přiměřenosti.
- Interní tvorba kapitálu zahrnuje ty formy, které vznikají „ uvnitř“ banky. Jedná se o tvorbu kapitálu z vytvořeného zisku.
FUNKCE KAPITÁLU
Kapitál banky plní řadu funkcí:
1. Podmínka pro založení banky = složení minimální výše základního jmění je jednou z podmínek udělení bankovní licence k bankovní činnosti.
2. Slouží jako zdroj k refinancování aktivních obchodů banky , je charakteristický tím, že tomu, kdo jej do banky vkládá nevznikají nároky na výplatu dividend, na druhé straně akcionář požaduje za své akcie vyšší výnos, než jsou úroky .
3. Ke krytí ztrát, které vznikají bance zejména v důsledku nedobytných pohledávek nebo poklesu tržní hodnoty aktiv.
4. K ohraničení rozsahu bilančních i mimobilančních obchodů banky. Banky zjistily, že rozšiřování objemu aktivních obchodů banky znamená vyšší zhodnocení vloženého kapitálu. Ve snaze zvyšovat zhodnocení vloženého kapitálu, začaly proto rozšiřovat své aktivní obchody refinancované z cizích zdrojů. To se projevilo v relativním snižování kapitálu banky. Aby se zamezilo neúměrnému snižování kapitálu banky na celkových aktivech banky, byla bankám stanovena určitá minimální výše tohoto podílu v podobě tzv. kapitálové přiměřenosti.
Charakteristika a systematizace bankovních produktů
Bankovnictví řadíme do služeb nemateriální povahy:
- velký význam pro stanovení hodnoty má nemateriální charakter.
Jednotlivé služby nabízené bankami za úplatu nazýváme bankovními produkty. Produktem je cokoliv, co může být nabízeno někomu, aby uspokojil svojí potřebu.
Skupina produktů plnících podobnou nebo stejnou funkci a orientována na stejnou klientelu a která prochází stejnými distribučními kanály a má shodnou cenovou úroveň se nazývá produktová řada. (úvěry, depozita) a prvek této produktové řady se nazývá typ produktu.
RYSY BANKOVNÍCH PRODUKTU
1) Nemateriální charakter = z tohoto rysu vyplývají pro bankovní produkty 3 vlastnosti:
- nejsou skladovatelné
- jsou abstraktní (nelze si produkt osahat, b musí hodně inzerovat
- nejsou patentovatelné
2) DUALISMUS = jeho podstatou je spojení hodnotové a věcné stránky (Hodnotová stránka b produktu je dána jeho finančním objemem – objem vkladů; hodnotovou stránku měříme v peněžních jednotkách. Věcná stránka je výsledkem působení personálních, technických a materiální faktorů. Toto rozdělení (hodnotová a věcná stránka) má význam pro bankovní statistiku a kalkulaci.
3) Vzájemná propojenost a podmíněnost – na jedné straně vyplývá z vlastní podstaty fungování bankovních produktů, kdy jeden typ bankovního produktu nemůže existovat bez druhého. Na druhé straně banky automaticky propojují bankovní produkty mezi sebou s hlavním cílem nabídnout klientovi kvalitní služby.
- velký význam pro stanovení hodnoty má nemateriální charakter.
Jednotlivé služby nabízené bankami za úplatu nazýváme bankovními produkty. Produktem je cokoliv, co může být nabízeno někomu, aby uspokojil svojí potřebu.
Skupina produktů plnících podobnou nebo stejnou funkci a orientována na stejnou klientelu a která prochází stejnými distribučními kanály a má shodnou cenovou úroveň se nazývá produktová řada. (úvěry, depozita) a prvek této produktové řady se nazývá typ produktu.
RYSY BANKOVNÍCH PRODUKTU
1) Nemateriální charakter = z tohoto rysu vyplývají pro bankovní produkty 3 vlastnosti:
- nejsou skladovatelné
- jsou abstraktní (nelze si produkt osahat, b musí hodně inzerovat
- nejsou patentovatelné
2) DUALISMUS = jeho podstatou je spojení hodnotové a věcné stránky (Hodnotová stránka b produktu je dána jeho finančním objemem – objem vkladů; hodnotovou stránku měříme v peněžních jednotkách. Věcná stránka je výsledkem působení personálních, technických a materiální faktorů. Toto rozdělení (hodnotová a věcná stránka) má význam pro bankovní statistiku a kalkulaci.
3) Vzájemná propojenost a podmíněnost – na jedné straně vyplývá z vlastní podstaty fungování bankovních produktů, kdy jeden typ bankovního produktu nemůže existovat bez druhého. Na druhé straně banky automaticky propojují bankovní produkty mezi sebou s hlavním cílem nabídnout klientovi kvalitní služby.
Vzájemná propojenost a podmíněnost je pro banku důležitá ze dvou hledisek:
1) při volbě struktury nabízených bankovních produktů
2) stanovení ceny bankovních produktu
Cena bankovního produktu je měnící se hodnota, která je vyjádřena v určitých jednotkách a která závisí na realizaci tohoto produktu. Cena je stanovena z cenové politiky banky. Za hlavní cíl cenové politiky banky se považuje stanovení takových cen bankovních produktů, které znamenají dostatečnou rentabilitu banky, odrážejí nákladovost banky a zlepšují konkurenční postavení banky na trhu bankovních produktů.
Tabulka z virtuální univerzity
Cenové programy
1) Přežití
Cenu bankovního produktu nám ovlivňují faktory vnější a vnitřní.
VNĚJŠÍ
- předběžná očekávání (představa) = klient přicházející do banky má představu o bankovním produktu a o cenové nabídce od konkurence
- zákon nabídky a poptávky
- konkurence
VNITŘNÍ
- cíle
- náklady
- zákazníci (banky vedou účty zákazníkům a přes tyto účty si zjišťují poptávku po těchto produktech
2) stanovení ceny bankovních produktu
Cena bankovního produktu je měnící se hodnota, která je vyjádřena v určitých jednotkách a která závisí na realizaci tohoto produktu. Cena je stanovena z cenové politiky banky. Za hlavní cíl cenové politiky banky se považuje stanovení takových cen bankovních produktů, které znamenají dostatečnou rentabilitu banky, odrážejí nákladovost banky a zlepšují konkurenční postavení banky na trhu bankovních produktů.
Tabulka z virtuální univerzity
Cenové programy
1) Přežití
Cenu bankovního produktu nám ovlivňují faktory vnější a vnitřní.
VNĚJŠÍ
- předběžná očekávání (představa) = klient přicházející do banky má představu o bankovním produktu a o cenové nabídce od konkurence
- zákon nabídky a poptávky
- konkurence
VNITŘNÍ
- cíle
- náklady
- zákazníci (banky vedou účty zákazníkům a přes tyto účty si zjišťují poptávku po těchto produktech
POLOŽKY PASÍV BILANCE BANKY
Cizí zdroje – je tvořen zdroji, které banka získává k časově omezenému použití na úvěrovém principu
Vlastní zdroje – jsou tvořeny vkladem majitelů banky a jednak zdroji, které banka vytvořila svojí činnosti
Závazky k bankám – zahrnují veškeré nesekuritizované částky vyplývající z bankovních obchodů
Závazky ke klientům – pod tuto položku řadíme veškeré částky dlužné klientům, kteří nejsou bankami
Závazky z emitovaných obchodovatelných CP – zahrnují veškeré dluhy banky, pro které byly vydány obchodovatelné CP
Rezervy – zdroje vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik
Podřízený dluh – představuje jakýsi přechod mezi cizími a vlastními zdroji. Pozice věřitelů u podřízeného dluhu se odlišuje v tom, že při případném krachu banky jsou pohledávky věřitelů z podřízeného dluhu uspokojovány až naposledy.
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
Kapitálové fondy – zahrnují ážiový fond a ostatní kapitálové fondy.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku – jsou fondy tvořené ze zdaněného zisku banky. Jedná se o zákonný rezervní fond.
Nerozdělený zisk představuje vytvořený zisk, který nebyl rozdělen na příděly do fondů tvořených ze zisku.
Vlastní kapitál a funkce vlastního kapitálu
Vlastní kapitál banky představuje jeden ze zdrojů financování aktivních obchodů banky.Z kvalitativního hlediska jej můžeme charakterizovat jako ty zdroje, které vkládají majitelé ( akcionáři) do banky při jejím založení.
Z kvantitativního hlediska lze kapitál vymezit jako rozdíl mezi celkovou hodnotou aktiv a výši závazků.
Vlastní zdroje – jsou tvořeny vkladem majitelů banky a jednak zdroji, které banka vytvořila svojí činnosti
Závazky k bankám – zahrnují veškeré nesekuritizované částky vyplývající z bankovních obchodů
Závazky ke klientům – pod tuto položku řadíme veškeré částky dlužné klientům, kteří nejsou bankami
Závazky z emitovaných obchodovatelných CP – zahrnují veškeré dluhy banky, pro které byly vydány obchodovatelné CP
Rezervy – zdroje vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik
Podřízený dluh – představuje jakýsi přechod mezi cizími a vlastními zdroji. Pozice věřitelů u podřízeného dluhu se odlišuje v tom, že při případném krachu banky jsou pohledávky věřitelů z podřízeného dluhu uspokojovány až naposledy.
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
Kapitálové fondy – zahrnují ážiový fond a ostatní kapitálové fondy.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku – jsou fondy tvořené ze zdaněného zisku banky. Jedná se o zákonný rezervní fond.
Nerozdělený zisk představuje vytvořený zisk, který nebyl rozdělen na příděly do fondů tvořených ze zisku.
Vlastní kapitál a funkce vlastního kapitálu
Vlastní kapitál banky představuje jeden ze zdrojů financování aktivních obchodů banky.Z kvalitativního hlediska jej můžeme charakterizovat jako ty zdroje, které vkládají majitelé ( akcionáři) do banky při jejím založení.
Z kvantitativního hlediska lze kapitál vymezit jako rozdíl mezi celkovou hodnotou aktiv a výši závazků.
Při hodnocení platí tyto základní vztahy :
1. neúměrné snížení reálné hodnoty aktiv může vést k předlužení a potížím
2. nedostatečná rentabilita může vést k redislokaci kapitálu banky
3. méně riziková investice snižuje výnos a naopak
4. krytí dlouhodobých pohledávek krátkodobými zdroji ohrožuje budoucí likviditu banky
Banka při své činnosti často přejímá rozhodnutí, jejichž důsledky jsou ovlivněny předem neznámými skutečnostmi.
Platí přitom, že chce-li banka obstát v konkurenčním prostředí, disponovat dostatečnou likviditou, může jít pouze do únosných rizik a vykazovat výnosnost přiměřenou trhu.
BILANCE BANKY
Bilance banky nám dává informaci o tom, jaká je struktura majetku banky a z jakých zdrojů je majetek financován. Položky na pravé straně bilance banky se označují jako pasiva a zahrnují jak cizí zdroje tak i vlastní zdroje. Na rozdíl od bilance podnikatelů je bilance banky na straně aktiv tříděna v sestupném pořadí likvidity ( od nejvyšší k nejnižší), na straně pasiv se také položky vykazují v sestupném pořadí likvidity, kapitál a rezervy se vykazují odděleně.
POLOŽKY AKTIV BILANCE BANKY:
Pokladní hotovost – položka obsahuje hotovostní peníze včetně cizích bankovek a mincí a splatné pohledávky u centrální banky.
Státní pokladniční poukázky – podle názvu patří zde stát. pokl. Poukázky
Pohledávky za bankami – zahrnují veškeré formy nesekuritizovaných pohledávek vyplývajících z bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami.
Úvěry klientům – zahrnují pohledávky za tuzemskými i zahraničními nebankovními institucemi.
Cenné papíry s pevným výnosem – jsou zde zahrnuty veškeré obchodovatelné dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou, které jsou emitovány bankami.
Cenné papíry s proměnlivým výnosem – CP akciového typu
MAJETKOVÉ ÚČASTI – JSOU VE FORMĚ AKCIÍ, KTERÉ VŠAK NEJSOU URČENY K OBCHODOVÁNÍ, BANKA JE DRŽÍ DLOUHODOBĚ.
Hmotný a nehmotný majetek
Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie – pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného a dosud nesplaceného základního jmění banky.
2. nedostatečná rentabilita může vést k redislokaci kapitálu banky
3. méně riziková investice snižuje výnos a naopak
4. krytí dlouhodobých pohledávek krátkodobými zdroji ohrožuje budoucí likviditu banky
Banka při své činnosti často přejímá rozhodnutí, jejichž důsledky jsou ovlivněny předem neznámými skutečnostmi.
Platí přitom, že chce-li banka obstát v konkurenčním prostředí, disponovat dostatečnou likviditou, může jít pouze do únosných rizik a vykazovat výnosnost přiměřenou trhu.
BILANCE BANKY
Bilance banky nám dává informaci o tom, jaká je struktura majetku banky a z jakých zdrojů je majetek financován. Položky na pravé straně bilance banky se označují jako pasiva a zahrnují jak cizí zdroje tak i vlastní zdroje. Na rozdíl od bilance podnikatelů je bilance banky na straně aktiv tříděna v sestupném pořadí likvidity ( od nejvyšší k nejnižší), na straně pasiv se také položky vykazují v sestupném pořadí likvidity, kapitál a rezervy se vykazují odděleně.
POLOŽKY AKTIV BILANCE BANKY:
Pokladní hotovost – položka obsahuje hotovostní peníze včetně cizích bankovek a mincí a splatné pohledávky u centrální banky.
Státní pokladniční poukázky – podle názvu patří zde stát. pokl. Poukázky
Pohledávky za bankami – zahrnují veškeré formy nesekuritizovaných pohledávek vyplývajících z bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami.
Úvěry klientům – zahrnují pohledávky za tuzemskými i zahraničními nebankovními institucemi.
Cenné papíry s pevným výnosem – jsou zde zahrnuty veškeré obchodovatelné dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou, které jsou emitovány bankami.
Cenné papíry s proměnlivým výnosem – CP akciového typu
MAJETKOVÉ ÚČASTI – JSOU VE FORMĚ AKCIÍ, KTERÉ VŠAK NEJSOU URČENY K OBCHODOVÁNÍ, BANKA JE DRŽÍ DLOUHODOBĚ.
Hmotný a nehmotný majetek
Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie – pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného a dosud nesplaceného základního jmění banky.
ZÁKLADY BANKOVNÍHO MANAGEMENTU
Ve srovnání s ostatními podniky se bankovní kapitál vyznačuje podstatnou zvláštností. Tou je skutečnost, že banka v převážné míře pracuje s cizími zdroji ( asi z 80%). Zbytek je tvořen vlastními zdroji. Z tohoto důvodu musí být při svých obchodech obezřetnější, musí umět investovat a diverzifikovat svá rizika a přitom dodržovat pravidla obezřetného podnikání bank.
Ústředním problémem řízení banky ( bankovního managementu) je proto uměl sladit různé bankovní cíle, kterými jsou rentabilita, likvidita a solventnost. Tyto cíle jsou na jedné straně ve vzájemném rozporu a na druhé straně spolu úzce souvisejí.
Zjednodušeně vyjádřeno, banka bude likvidní, jestliže bude udržovat veškerá aktiva v pokladní hotovosti, ale nebude v tomto případě rentabilní.
Rentabilita :
Bankovní rentabilitou chápeme, že bankovní výnosy převyšují bankovní náklady a banka dociluje zisku. Zisk a bankovní rentabilita jsou hlavním motivem bankovního podnikání. Zisk se v bance měří pomocí míry obratu vlastního kapitálu, který představuje poměr čistého zisku k vlastnímu kapitálu.Míra v jmenovateli představuje míru vlastního kapitálu a míra v čitateli vyjadřuje míru obratu celkových bankovních aktiv. Míru obratu celkových bankovních aktiv se zvyšuje, jestliže banka při stejné výši bankovních aktiv dosahuje vyššího zisku.( vliv na to má zvýšení úrokových sazeb a přesun z méně výnosných aktiv do výnosnějších).
Míru vlastního kapitálu snižuje, čím větší objem bankovních aktiv je financován z vlastního kapitálu. Zvýšení míry vlastního kapitálu snižuje akcionářům dividendu a kursy akcií. Na výši čistého bankovního zisku nemá vliv čistý úrokový výnos, ale je ovlivněn čistým úrokovým rozpětím a poplatky za služby. Rentabilita bank není u jednotlivých bank uplatňována shodným způsobem.
Ústředním problémem řízení banky ( bankovního managementu) je proto uměl sladit různé bankovní cíle, kterými jsou rentabilita, likvidita a solventnost. Tyto cíle jsou na jedné straně ve vzájemném rozporu a na druhé straně spolu úzce souvisejí.
Zjednodušeně vyjádřeno, banka bude likvidní, jestliže bude udržovat veškerá aktiva v pokladní hotovosti, ale nebude v tomto případě rentabilní.
Rentabilita :
Bankovní rentabilitou chápeme, že bankovní výnosy převyšují bankovní náklady a banka dociluje zisku. Zisk a bankovní rentabilita jsou hlavním motivem bankovního podnikání. Zisk se v bance měří pomocí míry obratu vlastního kapitálu, který představuje poměr čistého zisku k vlastnímu kapitálu.Míra v jmenovateli představuje míru vlastního kapitálu a míra v čitateli vyjadřuje míru obratu celkových bankovních aktiv. Míru obratu celkových bankovních aktiv se zvyšuje, jestliže banka při stejné výši bankovních aktiv dosahuje vyššího zisku.( vliv na to má zvýšení úrokových sazeb a přesun z méně výnosných aktiv do výnosnějších).
Míru vlastního kapitálu snižuje, čím větší objem bankovních aktiv je financován z vlastního kapitálu. Zvýšení míry vlastního kapitálu snižuje akcionářům dividendu a kursy akcií. Na výši čistého bankovního zisku nemá vliv čistý úrokový výnos, ale je ovlivněn čistým úrokovým rozpětím a poplatky za služby. Rentabilita bank není u jednotlivých bank uplatňována shodným způsobem.
Solventnost:
Je to schopnost banky uhrazovat ze svých běžných příjmů a rychlým zpeněžením vlastního majetku běžné náklady a závazky i v případech, kdy v jejím hospodaření došlo ke ztrátě. Solventnost umožňuje bance pokračovat v úvěrové a provozní činnosti a nepřenášet špatné výsledky hospodaření na vkladatele. Předpokladem solventnosti je rentabilní hospodaření. Banka však může zůstat solventní i v případě, že je ve ztrátě. Banka si zachovává solventnost tím, že část svého vlastního kapitálu investuje do výnosných vhodných a snadno mobilizovatelných majetkových aktiv. Solventnost banky spočívá na vyšších výnosech banky, na dostatečné výši vlastního kapitálu a na cílevědomém umístění části vlastního kapitálu v likvidních aktivech. Solventnost si banka zajišťuje správným řízením svých aktiv a pasív.
Likvidita:
Schopnost banky vyplatit komitentům na požádání jejich vklady. Aby banka byla schopna vyplatit přijatý vklad na požádání v hotovosti, musí část svých aktiv neustále udržovat v absolutní likvidní formě, tzn. jako pokladní hotovost, která jí však nepřináší rentabilitu a dochází k rozporu s tímto cílem. V zájmu klientů, ale i samotných bank jsou stanovena pravidla likvidity, podle kterých banka je považována za likvidní, pokud je kdykoliv schopna pokrýt veškeré platební závazky, tzn. je schopna v kterýkoliv okamžik vyplatit komitentům na požádání jejich vklady. K tomu musí mít dostatečné množství platebních prostředků v likvidní formě. Za rychle likvidní aktiva se považují ta aktiva, která se dají beze ztráty hodnoty a časových prodlev přeměnit na peníze. Řadíme mezi ně : pokladní hotovost, běžný účet u jiných bank, státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy centrální banky a volné rezervy u ČNB. Řízením likvidity rozumíme hledání optimálního podílu rychle likvidních aktiv na celkových aktivech, tak aby nehrozilo riziko insolventnosti, aby byl však dosažen maximální zisk.
Vztah mezi rentabilitou a likviditou je možné vidět tak, že pro každou banku je likvidita existenční otázkou. Banka, která není schopna dostat svým závazkům, ztrácí svou kredibilitu, stupňuje se tlak věřitelů a hrozí pád banky. Likvidita má přednost před rentabilitou i ekonomickým růstem.
Obchodní banky musí pravidelně informovat centrální banku o své likviditě a centrální banka stanovuje závazná pravidla likvidity, jejichž cílem je zajišťování optimální struktury aktiv a pasív . Obchodní banky musí povinně členit aktiva a pasiva podle splatnosti, podle měny, podle předpokládaného vývoje pasív s pevnou lhůtou splatnosti, stupně likvidity, velikosti vkladů jednotlivých vkladatelů nebo skupiny ekonomicky spjatých vkladatelů.
Likvidita:
Schopnost banky vyplatit komitentům na požádání jejich vklady. Aby banka byla schopna vyplatit přijatý vklad na požádání v hotovosti, musí část svých aktiv neustále udržovat v absolutní likvidní formě, tzn. jako pokladní hotovost, která jí však nepřináší rentabilitu a dochází k rozporu s tímto cílem. V zájmu klientů, ale i samotných bank jsou stanovena pravidla likvidity, podle kterých banka je považována za likvidní, pokud je kdykoliv schopna pokrýt veškeré platební závazky, tzn. je schopna v kterýkoliv okamžik vyplatit komitentům na požádání jejich vklady. K tomu musí mít dostatečné množství platebních prostředků v likvidní formě. Za rychle likvidní aktiva se považují ta aktiva, která se dají beze ztráty hodnoty a časových prodlev přeměnit na peníze. Řadíme mezi ně : pokladní hotovost, běžný účet u jiných bank, státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy centrální banky a volné rezervy u ČNB. Řízením likvidity rozumíme hledání optimálního podílu rychle likvidních aktiv na celkových aktivech, tak aby nehrozilo riziko insolventnosti, aby byl však dosažen maximální zisk.
Vztah mezi rentabilitou a likviditou je možné vidět tak, že pro každou banku je likvidita existenční otázkou. Banka, která není schopna dostat svým závazkům, ztrácí svou kredibilitu, stupňuje se tlak věřitelů a hrozí pád banky. Likvidita má přednost před rentabilitou i ekonomickým růstem.
Obchodní banky musí pravidelně informovat centrální banku o své likviditě a centrální banka stanovuje závazná pravidla likvidity, jejichž cílem je zajišťování optimální struktury aktiv a pasív . Obchodní banky musí povinně členit aktiva a pasiva podle splatnosti, podle měny, podle předpokládaného vývoje pasív s pevnou lhůtou splatnosti, stupně likvidity, velikosti vkladů jednotlivých vkladatelů nebo skupiny ekonomicky spjatých vkladatelů.
Mezi závazné ukazatele k zajištění likvidity patří:
- poměr rychle likvidních aktiv k celkovým aktivum
- poměr rychle likvidních aktiv ke krátkodobým pasívům
- závislost banky na mezibankovních vkladatelích
- kumulativní čistá rozvahová pozice do 3 měsíců
- likvidita nad l rok.
Každá banka při provádění aktivních a pasivních obchodů se musí zaměřit na to, aby eliminovala vznik velkého peněžního deficitu nebo přebytku.
Bankovní likviditu často ohrožuje i nerespektování zásady jistoty a solventnosti, jestliže banka poskytne úvěr klientovi, který svým hospodařením nezabezpečuje splacení úvěru ve sjednaném termínu a dochází k narušení pravidel likvidity. V současném období jsou vyvíjeny snahy sjednocovat koncepci a usměrňovat využívání norem a pravidel zásad bankovní činnosti a to zejména bank působících v mezinárodním měřítku. Platí však, že každá banka musí ve svém vlastním zájmu pečovat o vyvážené používání jednotných pravidel a musí slaďovat peněžní zdroje s jejich užitím a ve slaďování bankovních aktiv s peněžními zdroji.
Zákon o bankách ukládá bankám dodržovat trvale likvidní platební schopnost banky a zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům. Regulativy ČNB mají vést banku k vytvoření dostatečných vlastních prostředků pro překrytí neočekávaných problémů a pro udržování dostatečné likvidity pro plynulé zajištění plateb.
Základní problém řízení banky tedy spočívá v tom, aby při dodržení regulativů byl dosažen optimální zisk, potřebná likvidita a minimální rizika.
- poměr rychle likvidních aktiv ke krátkodobým pasívům
- závislost banky na mezibankovních vkladatelích
- kumulativní čistá rozvahová pozice do 3 měsíců
- likvidita nad l rok.
Každá banka při provádění aktivních a pasivních obchodů se musí zaměřit na to, aby eliminovala vznik velkého peněžního deficitu nebo přebytku.
Bankovní likviditu často ohrožuje i nerespektování zásady jistoty a solventnosti, jestliže banka poskytne úvěr klientovi, který svým hospodařením nezabezpečuje splacení úvěru ve sjednaném termínu a dochází k narušení pravidel likvidity. V současném období jsou vyvíjeny snahy sjednocovat koncepci a usměrňovat využívání norem a pravidel zásad bankovní činnosti a to zejména bank působících v mezinárodním měřítku. Platí však, že každá banka musí ve svém vlastním zájmu pečovat o vyvážené používání jednotných pravidel a musí slaďovat peněžní zdroje s jejich užitím a ve slaďování bankovních aktiv s peněžními zdroji.
Zákon o bankách ukládá bankám dodržovat trvale likvidní platební schopnost banky a zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům. Regulativy ČNB mají vést banku k vytvoření dostatečných vlastních prostředků pro překrytí neočekávaných problémů a pro udržování dostatečné likvidity pro plynulé zajištění plateb.
Základní problém řízení banky tedy spočívá v tom, aby při dodržení regulativů byl dosažen optimální zisk, potřebná likvidita a minimální rizika.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)