Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Lenka Procházková

Smolná kniha – román
Oční kapky – román, převládá rozhovor mezi těmi, kteří zde vystupují. Námět je z vlastního života. R. má autobiografické rysy, týká se problému soužití dvou mladých lidí, kteří se mají rádi. Ona čeká dítě a jejich vztah se začíná měnit. Myslí si že je to kvůli dítěti, později zjistí, že ne. On má možnost emigrovat ale ji a dítě nechá doma. Dívka dostuduje a má vše co chtěla. Po určité době zjistí, kde je její přítel a rozhodne se za ním vydat. Chce ho otrávit očními kapkami. Nalévá kapky do vína a pije první ale neotráví se. Řeknu mu svůj plán. Zjišťuje, že on jí za to nestojí tak odjíždí zpět domů.

Lenka Lanczová
- píše dívčí romány



Ženy jako hrdinky

V prózách a básních vystupuje postava ženy jako něžná milenka, starostlivá matka, touha či představa, jako žena naprosto podrobená muži i jako silná osobnost, která dokáže ovlivňovat živost svůj i ostatních lidí…

Postava moudré babičky, ...

- postava moudré babičky, krásné a tajemné Viktorky, okaté Báry (B. Němcová)
- ženské postavy, ztělesňující ideální hodnoty (K. Světlá)
- postavy pokorných venkovských žen, které se odhodlávají k ráznému činu (G. Preissová)
- Jarmila, na kterou vzpomíná Vilém vězněný ve věži (K. H. Mácha – Máj)
- věrná Dorotka, která čeká na svého Švandu (J. K. Tyl – Strakonický dudák)
- častý je portrét ženy či dívky, které vnutili ženicha (V. Hálek – Muzikantská Liduška, br. Mrštíkové – Maryša)
- láska schopná překonat i smrt se objevuje v Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena
- láska jako touha vstupuje do symbolistických veršů A. Sovy a O. Březiny
- Matka (K. Čapek – Matka)
- Markéta Lazarová (V. Vančura)
- řada autorů píšících o vztahu k matce zahájil J. Neruda (cyklus Matičce)
- další např. J. Seifert (sb. Maminka) nebo O. Březina (b. Moje matka)
- …..

20. století

Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku

Valja Stýblová
- náměty z lékařského prostředí
Skalpel prosím - zfilmováno
Mě soudila noc
Nenávidím a miluji

Ludmila Vaňková – historické romány
Král železný a zlatý

Jarmila Loukotková – autorka historických románů
Navzdory básník zpívá

Život proti smrti

- románová trilogie; obraz dvojího prostředí – dělnické proti pokrokové inteligenci;
1. díl – promyšlená kompozice, vnitřní svět a vývoj postav,
2. díl – lidský proces, nástup fašismu v Německu – okupace v Československu,
3. díl – domácí odboj české inteligence a zahraniční odboj

Jarmila Glazarová
Vlčí jáma – psychologický román, obraz tyranie v manželství stárnoucí lakomé a egoistické Kláry a mladšího muže Roberta (manželství z vypočítavosti), dojímavý a tragický příběh osiřelé citlivé dívky Jany a jejího citového vztahu k otčímovi – Robertovi. Nechápe vztahy mezi těmito lidmi protože měla harmonickou rodinu. Jana nakonec odchází.
Advent – román; baladická próza z 30. let – prostředí Beskyd, tragický příběh svobodné matky a jejího syna. Vdá se za sedláka, aby měl syn otce. Matka jako služka, děvečka je zde paní statku, syn nevydrží – uteče (o Vánocích); kompoziční rámec jediné noci – matka hledá syna, hluboká mateřská láska, matka najde syna a vzpomíná na to, že jim vlastně samým bylo lépe…

Pražská próza

Černý Petříček
Zvonečková královna

Eliška Krásnohorská
• literární kritička
• básnířka
• libretistka - k Smetanovým operám Hubička, Tajemství, Čertova stěna
• překladatelka

Gabriela Preissová
- psala hlavně tragédie
- používá nářečí
Gazdina roba- žena milenkou ženatého muže, odchází společně do ciziny, ale odcizí se, milenka spáchá sebevraždu
Její pastorkyňa- stará mlynářka se dopustila zločinu. Aby zachránila štěstí své nevlastní dcery zabila její nemanželské dítě

1.pol. 20. století

Marie Majerová
- představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu
Siréna – román, kronika několika generací dělnické rodiny. Bída, nezaměstnanost, důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí, obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast
Havířská balada – nejvýznamnější dílo; příběh muže, který pracuje jako horník v cizině, obraz hornické bídy, vyprávění jeho ženy. Muž je na konce nucen žebrat, význam práce – je důležitá

Marie Pujmanová
- sociální a psychologická próza
Předtucha – psychologie dospívajících, střetnutí zájmů rodičů a dětí, profesor se ženou odjíždějí na seminář, děti zůstávají sami doma. Vlak, kterým měli jet rodiče vykolejil bylo mnoho mrtvých, děti se stmelí a čekají až se zjistí, zda jsou rodiče živí. Ti ale vlak zmeškali, tudíž se jim nic nestalo..
Lidé na křižovatce
Hra s ohněm

Po roce 1948

nastal rozmach literárních novin a časopisů, i když některé z ekonomických důvodů opět zanikly (Jiří Peňás, Bedřich Fučík)

25. Ženy v české literatuře
Romantismus

Božena Němcová
zařazuje se do venkovské prózy – realistický obraz venkovského života pol. 19. stol.
Patří k realismu ale v její tvorbě se objevují i prvky romantismu.
Život:
- provdala se velmi mladá za úředníka finanční stráže Josefa Němce, který byl často překládán
- poznala různá místa (např. Chodsko, Slovensko)
- byla citlivá na sociální otázky, usilovala o spravedlivější společnost a lepší postavení žen ve společnosti
- projevuje vlastenectví a odvahu
- smrt jejího syna ji velmi ovlivnila

Dílo:

pohádky:Chytrá horákyně, Sedmero krkavců, O slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Čertův švagr..
národopisné studie:Obrazy z okolí domažlického
povídky: Pan učitel, Chudí lidé,Dobrý člověk,Chýže pod horami ..
obrazy z venkovského prostředí: Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Karla, Podhorská vesnice..
Májovci
Karolina Světlá
- patří k májovcům
- psala povídky a romány, převažuje próza
- příběhy emancipovaných ženských hrdinek – vzory pro národní společnost (dovedou se zříci osobního štěstí a obětovat se)
Ještědská próza
- příběhy žen, konflikty mezi láskou a mravní povinností, v závěru vítězí odpovědnost, převažuje realismus, ale v závěru jsou prvky romantismu
romány: Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Nemodlenec
povídka: Hubička

Literární kritika

Má snahu literární dílo interpretovat, posuzovat a hodnotit podle určitých kritérií. Vychází z poznatků literární teorie a stává se součástí a předmětem literární historie. V moderní době jsou osudy literární kritiky spjaty s rozvodem publicistiky a masmédií.
Literární kritika je určena především čtenáři – seznamuje ho s hodnocením nových knih. Současně je určena i autorovi díla – dovídá se odborný posudek svého díla (dává mu podněty).
Hlavní žánry kritiky jsou:
recenze (hodnocení premiéry divadla, filmu, knihy),
kritický esej (zamyšlení nad uměleckým dílem),
kritická studie (rozsáhlejší – o spisovateli, o díle),
medailon (literární útvar zobrazující a charakterizující určitou literární osobnost).

Počátky české literární kritiky spadají do doby národního obrození – JOSEF DOBROVSKÝ.
V 1. polovině 19. století začíná mít kritika větší význam, zásluhou K. H. BOROVSKÉHO, který dokonce vymezil hranice dobré a špatné kritiky.
Na přelomu 19. a 20. století je největší osobností české literární kritiky F. X. ŠALDA.
- patří k zakladatelům literární kritiky jako samostatného žánru

Boje o zítřek – soubor esejů

Boje o zítřek – soubor esejů – přispěl k pochopení básníků své generace a tvůrců moderní poezie symbolistického zaměření.
Vedle eseje, vytvořil galerii medailonů předních osobností českých i světových – v knize Duše a dílo
O nejmladší poezii české – studie, ve které sleduje vznik nové vlny v naší literatuře – oceňuje básnické kvality Wolkerova díla.

V první polovině 20. století
S meziválečnou avantgardou je spojován KAREL TEIGE. Je jedním se zakládajících členů Devětsilu. Většinou prací zasvětil poetismu a surrealismu.
Představiteli liberální a demokratické kritiky (liberální – volnější) byl KAREL ČAPEK a FERDINAND PEROUTKA (po roce 1948 musel pro své názory emigrovat).
Velmi početná byla skupina marxistických kritiků (působili od 30. let at do 70. let).
BEDŘICH VÁCLAVEK – zdůrazňoval estetickou funkci díla.
JULIUS FUČÍK – recenzoval poezii proletářských básníků, je autorem studií – o Němcové,o Juliu Zeyerovi.

KAREL ČAPEK

všestranně nadaný humanista, autor povídek, románů, dramat, ale i skvělý publicista v Lidových novinách.
Autor fejetonů, sloupků (tematicky blízký fejetonu, rozsahem kratší, odlišen typograficky kurzívovým písmem – proto někdy označován jako kurzíva),
– vytvářel řadu nových výrazů, používal množství synonym, hovorové výrazy, obecnou češtinu. Významné jsou i jeho práce kritické, reportáže, stati a úvahy o literatuře, cestopisy

V lidových novinách spolupracoval s KARLEM POLÁČKEM (soudničky),
EDUARDEM BASSEM (veršované komentáře ke dni – rozhlásky),
FRANTIŠKEM LANGREM (soudničky – umělecké a vtipné zpracování toho, co se projednává u soudu).

Soudobá publicistika:
- KAREL KYNEL – autor fejetonů, komentáře o Londýně
- RUDOLF KŘESŤAN - fejetonista
- RADEK JOHN - publicista
- JOSEF KLÍMA - publicista
- HALINA PAWLOVSKÁ – fejetony, vydavatelka časopisu Šťastný Jim

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

je známý hlavně jako autor satiry, epigramů, ale významná je jeho novinářská činnost
Je považován za tvůrce našeho politického novinářství a epigramu.
Ve svých článcích a epigramech kritizoval rozpor mezi učením církve a skutečnou praxí, státní a společenský život i kulturní a literární dění.
Svými názory se postavil proti vládě – kritizoval český národní život, informoval o osvobozeneckém hnutí jiných národů, zveřejňoval příspěvky o politickém dění v cizině – přispěl tak k politickému uvědomování čtenářů.
Založil vlastní Národní noviny, v nichž formuloval zásady austroslavismu. Založil politickou revue Slovan, která však podléhala ostré cenzuře a hned po roce byla zakázána, Havlíček jako nepohodlný a nebezpečný vládě byl zatčen a internován do tyrolského Brixenu.

JAN NERUDA
nejvýznamnější představitel májovců, za svého života ceněn jako skvělý novinář – známý svými fejetony v Národních listech
Napsal jich asi 2000 – přispěly k rozšíření obzoru české společnosti, vynikaly vtipem, lehkostí.

Tradice českého novinářství

úkolem novinářů je informovat široké vrstvy lidí o aktuálních událostech doma i v zahraničí. Noviny a masmédia významně ovlivňují společnost a společenské dění.
Počátky novinářství spadají již do období národního obrození.
Hlavním úkolem v té době bylo přesvědčit lid o správnosti jeho boje za práva českého národa.

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS
Založil nakladatelství Česká expedice, ve kterém měla vycházet zábavná literatura pro český lid.
Vydával Krameriusovy císařsko-královské vlastenecké noviny. Význam jeho činností spočívá v tom, že šířil kulturu a vzdělání prostřednictvím vydávaných knih a jeho nakladatelství bylo místem setkávání pražských vlastenců, kteří debatovali o literárních a veřejných událostech.

JOSEF KAJETÁN TYL
byl nejen prozaikem, dramatikem a literárním kritikem, ale i novinář a kulturní činitel.
Jeho články měly výchovný a vlastenecký ráz. Pracoval jako novinář v několika novinách a časopisech např. Květy

24. Tradice českého novinářství a literární kritika

NOVINÁŘSTVÍ = Žurnalistika = tvůrčí činnost zaměřená na získávání, zpracování a
periodické šíření aktuálních informací prostřednictvím masmédií. V užším
slova smyslu činnost zabývající se slovesnou i výtvarnou stránkou novin a
časopisů.

PUBLICISTIKA = novinářská činnost, uveřejňování aktuálních témat a otázek zejména
veřejného života.

FEJETON = žánr publicistické prózy. Často je umístěn na spodní část stránky novin. Jde o
humorně laděné zamyšlení nad aktuálním společenským, kulturním, politickým
problémem, často s autorovým lehce zesměšňujícím komentářem. Fejeton se
nemusí vázat jen na noviny, může vycházet i knižně.

SLOUPEK

krátká stať podobná fejetonu zaměřená ke konkrétním událostem dne. Umísťuje
se na okraj novinové stránky ve tvaru podélného sloupce, který je tištěn
kurzívou.

REPORTÁŽ = typ publicistické prózy (novinové, rozhlasové, televizní) seznamující čtenáře
prostřednictvím dokumentárních faktů s neznámým prostředím, s novou
událostí nebo se zajímavou osobností.

RECENZE = zhodnocení vědeckého nebo uměleckého díla

INTERVIEW = (rozhovor) – žánr publicistické prózy, ve které autor klade otázky nějaké
zajímavé osobnosti. Interview bývá otištěno v novinách, nebo může vyjít
v podobě knihy, či je nejdříve vysíláno v rozhlase nebo v televizi a později
uveřejněno v tištěné podobě.

Jack Kerouac- vůdce beatníků, prozaik, tulák

Na cestě - není to tradiční román, dalo by se hovořit o básnické reportáži ze silnice; tato skrytá autobiografie je psána zvláštní experimentální metodou - jak sám autor tvrdí, jedná se o tzv. spontánní prózu - Kerouac si totiž opatřil několik desítek metrů dlouhou roli papíru, nasadil jí do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat vyměňováním stránek ve stroji, a spontánně chrlil na papír vše, co ho napadlo…román byl hotov za 3 týdny, protože ale odmítl jakkoliv do rukopisu zasahovat a doplnit např. interpunkci, musel na vydání čekat 6 let; inspirací se stala jeho cesta z V na Z Ameriky

Charles Bukowski
Všechny řitě světa i ta má
Hollywood

Arthur Hailey
Letiště
Kola
Hotel
Konečná diagnóza
bestsellery zfilmovány

William Styron

William Styron - V jeho románech se často objevuje černošská tématika, opírá se o historické události, tak i o vlastní zkušenosti. Romány jsou inspirované literárně především Dostojevským, vypovídají o tématu viny, neviny, zločinu a trestu
Sophyina volba – dochází zde k setkání začínajícího spisovatele Stinga (představuje autora) s krásnou Polkou Sophií Zawitovskou a Nathanem Landauem. Postupem času se s nimi velmi spřátelí a vytvoří se z nich trojice nerozlučných přátel, kteří spolu tráví spoustu volného času. Sophie mu vypráví svůj tragický životní příběh, odehrávající se v období druhé světové války, kdy došlo k masovému vyhlazování slovanských národů a hlavně Židů. Popisuje příšerné a nedůstojné podmínky žití v polském koncentračním táboře Osvětimi. Sophii zatkli Němci. Ve vězení byli i její děti. Všichni byli odesláni do koncentračního tábora Osvětim. Musela se rozhodnout, které ze svých dětí pošle na smrt. Rozhodla pro mladší. Dostala se do domu velitele tábora jako sekretářka. Po válce odjela do Ameriky. Naučila se anglicky.Seznámila se s Nathanem (knihovníkem) Ke konci celého děje se autor dovídá, že Nathan je schizofrenik. Nathan Sophii otráví kyanidem sodným, který se používal v plynových komorách Osvětimi.. Je to autobiografický příběh ze Styronova mládí.

Patrik Ryan

Jak jsem vyhrál válku – psal o válce humornou formou
Norman Mailer
- romanopisec, napsal díla s fotografiemi Marilyn Monroe, Muhameda Ali..novinář, fotograf..
Americký sen
Nazí a mrtví
Co děláme ve Vietnamu?
William Saroyan
Lidská komedie - příběhy spojené postavou 14 letého chlapce, který dělá za 2. sv. války poštovního poslíčka. Setkává se s různými lidmi, vidí jak reagují na smutné zprávy, vidí hodně lidské bolesti, zla a smutku, přesto věří, že svět je takový, jaký si ho udělají lidé. Věří, že lze svět zlepšit a jednou z možností je podle autora zachovat si v dospělosti dětský pohled na svět..

Josef Heller
Hlava XXII

Rusko

Michail Bulgakov
Mistr a Markétka

Vladimír Nabokov
- ruský emigrant v Americe
Lolita- psychologická studie muže a jeho sexuálního vztahu k dvanáctileté dívce
Boris Pasternak
Doktor Živago – kritický obraz stalinismu, budování socialismu, pronásledování nepohodlných lidí; byl zfilmován v USA. Je to autobiografický román, hl. postava je básník, lékař, miluje život, obyčejné lidi, odmítá jakákoli velká gesta – krutost, se kterou někteří prosazují tzv. velké myšlenky..

Alexandr Isajevič Solženicyn
Souostroví Gulag - trilogie
Jeden den Ivana Denisoviče – ostré svědectví o bezpráví, beznaději, obraz totalitního systému
vlády

USA

Georg Orwell
Farma zvířat – bajka, která na zvířatech ukazuje jak vypadá totalitní společnost (zvířata se vzbouří protože se jejich pán o ně nestará)
1984 – společnost v roce 1948 založená na přísných pravidlech (pozdější totalitní společnosti) – upozornění na to, že by se člověk měl bránit i za cenu toho, že by musel trpět nebo být potrestán..

Tolkien

Kingsley Amis
Šťastný Jim - v Anglii se stala bestsellerem, tento humoristický román se satirickým zaměřením se odehrává v prostřední provinční univerzity, která studenty nepřipravuje ani tak pro vědeckou kariéru, jako spíše vychovává vzdělané „ gentlemany“ pro jejich společenskou a politickou dráhu. Román je plný tragikomických situací, které odkrývají přetvářku, snobismus a kariérismus lidí na univerzitě. Jim Dixon, který se všemožně snaží nabourávat falešné moralizování ,nakonec končí v „náručí“ Christiny, dívky z vyšší společnosti

Klark
Vesmírná Odysea

Samuel Becket - -dramatik irské národnost ...

Samuel Becket - -dramatik irské národnost píšící francouzsky a žijící ve Francii
-nejvýznamnější drama: Čekání na Godota - hra o dvou jednání; na jevišti je jediná rekvizita - strom (na opuštěném místě u venkovské cesty); zde se potkávají dva; ti vedou mezi sebou rozhovor, ze kterého vyplývá, že oba čekají na pan Godota, který má rozhodnout o jejich dalším osudu (oba neví kdy má přijít a kdo to vlastně je); ke konci tohoto jednání přicházejí na scénu další dvě postavy, a to brutální a vychloubačný pán Pozzo a jeho otrok Lucky; celé jednání končí příchodem chlapce, který ohlašuje, že pan Godot přijde zítra - další jednání je podobné jako první, avšak s tím rozdílem, Pozzo přichází slepý a je tak odkázaný na svého sluhu a oba tuláky; ke konci opět přichází chlapec a oznamuje, že pan Godot opět nepřijde - jméno Godot obsahuje slovo God = bůh - symbol naděje

Anglie

William Gerald Golding
- zaměřuje se hlavně na problém zla ve světě a na rozpor mezi zlem a dobrem v člověku, varuje před sebezničením civilizace
Pán much – po havárii letadla se octne skupina žáků z dobré univerzity na opuštěném ostrově. Jednoho si zvolí jako náčelníka a snaží se rozumě zorganizovat život celé skupiny. Vzniká nesoulad mezi vedoucím druhé skupiny. Postupné nepřátelství a nenávist. Při lovu se jeden z chlapců zabil, později je zabit další. Do popředí se dostává násilí, touha po ubližování a zabíjení. Závěrečný hon za prvním náčelníkem. Vzniká požár, který přiláká loď a náčelníka zachrání jeden z důstojníků

Itálie (postmodernismus)

Umberto Eco
Jméno růže –
-typický postmoderní román - dobrodružný román s detektivní zápletkou zabývající se otázkou středověku
-hodně se zde vyskytuje mystifikace a složitá symbolistika; používání různých stylových postupů a žánrů (traktát, historická kronika, detektivní román apod.)
- jde o napínavý příběh, jenž se odehrává roku 1327 v italském benediktinském opatství. Adson, zde mladý chlapec spolu se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu pátrají po stopách záhadných smrtí mladých mnichů, k nimž dochází den po dni. Dostávají se až do knihovny, která má podobu labyrintu. Rozluštění celého tajemství vražd je spojeno právě s ní: v knihovně je ukrýván vzácný rukopis, a to Aristotelova Poetika, pojednávající o smíchu. Zároveň se v opatství koná setkání legace s vyslanci papežovými, při němž měl Vilém sloužit jako prostředník. Toto setkání, které končí roztržkou a vyvrcholí procesem s bývalými členy sekty. Inkvizitor, úhlavní nepřítel Viléma, odsuzuje vesnickou dívku obviněnou z čarodějnictví a další dva mnichy k smrti upálením. V závěrečné fázi románu se dovídáme, že všechny vraždy a další mrtvé má na svědomí bývalý knihovník, slepý stařec Jorge, jenž očekává příchod Antikrista. Dělal vše pro to, aby před čtenáři uchoval Aristotelovu Poetiku (stránky byly napuštěny jedem). Požár, který zachvátí knihovnu, se rozšíří na celé opatství. Román končí vlastně úspěšně - Vilém rozluští záhadné vraždy a současně uchrání i svůj život během požáru.

Johannes Mario Simmel

Láska je jen slovo
Všichni lidé bratry jsou – poválečný život v Německu, hraje zde velkou roli láska, problematika drog, nemocí a neofašismu
S klauny přišly slzy
Francie (fr. existencialismus)

Jean – Paul Sartre přední francouzský filozof, publicista a dramatik; roku 1964 odmítl Nobelovu cenu
- Hnus - hlavním hrdinou je historik, který si vede deník - touto formou (formou deníkových zápisků) je psán celý román; tento historik chce napsat historický román, ale po čase u něho začne převládat pocit zhnusení a uzavření se sám do sebe
- Zeď - zasazeno do doby španělské občanské války; první povídka „Zeď“ je o mladém španělském republikánu, který je zatčen a čeká na svou smrt; chce fašisty navést na milnou stopu, a tak označí jako místo úkrytu jeho přítele hřbitov; shodou náhod se zde ale tato osoba skutečně nalézá a je tedy zastřelena

Albert Camus-filozof, ...

Albert Camus-filozof, spisovatel a novinář
Cizinec - nejslavnější román; hlavním postavou je advokát Mearsault, který je „cizincem“ v lidské společnosti, jejíž konvencím se nehodlá podřídit; sám ovšem vede bezobsažný a lhostejný život; vše začíná na pohřbu jeho matky, po kterém potkává s Marií, se kterou se intimně sblíží; dále se seznamuje s Raymondem, který se stává jeho přítelem a pozve ho na víkend do přímořské vily; zde Mearsault omylem zastřelí jednoho Araba, za což je zatčen a odsouzen k smrti; není souzen jako individuální člověk , ale jako jedinec z kategorie vrahů

Robert Merte
Smrt je mým řemeslem – podle skutečné události, válečná tématika
Malevil – představa světa po výbuchu atomové bomby
Piere Baulle
Most přes řeku Kway – otřesné svědectví z japonského zajateckého tábora
Planeta opic – vědeckofantastická lit.

Magický realismus

- Magický realismus – proud moderní prózy, který je založený na prolínání dvou světů - reálného (ten ztělesňuje vypravěč a jeho vyprávění) a fantastického, magického nebo mýtického (mýtické úvahy apod.); tyto dvě roviny se různě prolínají; vypravěč se rovná autor, který tak čerpá z ústní lidová společnosti (pohádky, báje)
- katastrofické vize, fikce – literatura s prvky sci-fi, obraz fiktivní budoucnosti společnosti, člověka; vědeckofantastická próza, osud člověka v nepříznivém prostředí, poukazují na stinné stránky technického pokroku…
- Postmodernismus –bezprostřední a přirozená reakce proti modernismu (hlavně proti „novému románu“)
- dvojí vnímání úrovně uměleckého díla: snaha oslovit co nejvíce čtenářů
- dochází ke spojování značně odlišných stylových prvků a žánrových postupů -
román může být detektivkou a zároveň historickým románem či filozofickým
traktátem
- rozmáhá se tzv. populární (komerční) literatura

Německo

Anna Sehgersová
Sedmý kříž- próza s válečnou tematikou, děj se odehrává v koncentračním táboře, z něhož uprchne 7 vězňů, 6 z nich je chyceno a pověšeno na kříže. Sedmý uniká. Daří se mu unikat ale nakonec je také dopaden. Prázdný kříž znamená možnost vzpoury proti fašismu…
Tranzit – popisuje poměry v Německu po válce a zoufalé pokusy emigrantů zvítězit nad byrokracií…

Heinrich Böll
Vlak přijel přesně
Ztracená čest Kateřiny Blumové – povídka o tom, jak může bulvární tisk změnit života kladně i záporně

Günter Grass
Plechový bubínek – román, hl hrdina je 30-letý chovanec blázince; sám vypravuje příběh zázračného dítěte Oskara, který ve svých 3 letech přestane růst a zůstane trpaslíkem. Celé hodiny bubnuje na svůj bubínek. Prohlašuje se za následníka Ježíše, čeká dítě se ženou ale způsobí jejich smrt – sám sebe udává a nechá se zavřít do blázince… jde o protest proti vnějšímu světu, symbolem nenávisti je plechový bubínek, on svým řvaním a bubnováním připomíná Hitlera

Americká beatnická generace

- Americká beatnická generace – velice nepřizpůsobivá skupina a sociální hnutí americké mládeže od poloviny 50. let do počátku 60. let 20. století
- chtěli šokovat, provokovat, vysmívat se (rodině, vládě, národní hrdosti), a to
jak tvorbou, tak i stylem života - alkohol, sex, drogy
- do literatury vnášejí jazyk ulice - vulgární jazyk, erotická otevřenost;
- Angl. spisovatelé 50. let anglická literární skupina (dramatici a prozaici) působící od 50. let 20. století
- jedná se o literární skupinu, která svou nepřizpůsobivostí směřovala proti
zavedenému anglickému pořádku, proti konvencím, proti společenské
hierarchii
- jejich díla lze považovat za ostrou a štiplavou sociální kritiku
- bouří se pouze slovně (žádný alkohol, sex, drogy apod.)
- experimentální próza – absurdní literatura, drama – člověk je zachycen v situaci úzkosti, bez schopnosti komunikace, postrádá smysl života, bez souvislého děje a logického dialogu, nemožnost dorozumění, nesmyslnost lidského jednání…

23. Světová literatura 2. pol. 20. století

- Existencionalismus - vzniká v Německu po I. světové válce, ale literaturu začne ovlivňovat až ve 40. letech
- zabývá se člověkem jako jedincem; člověk je zodpovědný sám za sebe a tím
nepřímo i za ostatní
- znaky lit.: hrdina prožívá mezní okamžiky (hrůza, strach, zoufalství, naděje),
obava z technizace člověka (ztratí citový vztah ke produktům své tvorby),
protest proti konformismu, smrt = naprosto nutný konec
- angažovaná próza - nespokojenost s nedostatky doby, krize mezilidských vztahů (pocity ohrožení, úzkosti, odcizení)
- Neorealismus vzniká po II. světové válce (40-50. léta 20. st.) v Itálii;
- reaguje na nový směr kritický realismus, jež se projevoval ve filmové, ale
také literární italské tvorbě
- charakteristické rysy:
návrat k realistické tradici umění
úsilí o pravdivé vylíčení skutečnosti
pozornost je soustředěna na život prostých, obyčejných, mravně
nenarušených lidí
postavy se nacházejí v mezních životních situacích

Valja Stýblová

- povoláním lékařka
- čerpá náměty z lékařského prostředí
- romány zfilmovány
Skalpel prosím
Mne soudila noc – tématem je nelegální interrupce
Nenávidím a miluji – z prostředí manželských problémů (nerovnost dosaženého vzdělání v manželství a tím vzniklé problémy)

Eva Kantůrková
Přítelkyně z domu smutku – román a autobiografickými rysy, portréty spoluvězeňkyň – zfilmován

Zdena Frýbová
- kritikou není příliš ohodnocena, je označována spíše za novinářku
- píše psychologické příběhy ze současného života Hrůzy lásky a nenávisti
- v 90. letech napsala 2 romány, kterými si proti sobě popudila oficiální politiky
Mafie po česku
Mafie po listopadu

Miroslav Ivanov

A hořel snad kámen - pokouší se o literární rekonstrukci vypálení Lidic a Ležánků
Český pitaval aneb královraždy

Jaromír Tomeček
- čerpá náměty z přírody, zvířat, Moravy..
Lovy beze zbraní – soubor příběhů

Miroslav Švandrlík
- humorista, satirik
Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky – zfilmováno

Jiří Stránský
Zdivočelá země – román zfilmován v podobě seriálu

Jan Trefulka
- brněnský autor, patřil k nevíce vydávaným autorům v exilu, velmi oblíbený
- v dílech kritizuje období totality
- jeho díla jsou plná humoru a zaměřená na mezilidské vztahy
O bláznech jen dobré
Velká stavba

Jiří Kratochvíl

- vychází z vlastních zážitků ale i ty prolínají s představami a fantazií
- texty jsou náročné, plné slovních hříček, podrobných popisů
- hraničí s vědecko-fantastickou literaturou
Medvědí román

Daniela Hodrová
Trýznivé město – experimentální próza o Praze, neobsahuje souvislý text, jen ústřižky, reportáže…

Petr Šabach
- hovoří se o něm jako o pokračovateli Hrabala
Jak potopit Austrálii – soubor povídek (jedna z povídek posloužila jako námět pro zpracování úspěšného muzikálu Šakalí léta)

Prima sezóna – autor toto dílo ...

Prima sezóna – autor toto dílo považuje za své nejoblíbenější. Soubor 6 povídek, které se odehrávají na pozadí okupační atmosféry.
Příběh inženýra lidských duší – Danny jako profesor na torontské univerzitě. Ukazuje svět po emigraci a Dannyho vzpomínky na léta okupace doma.
Sedmiramenný svíce – povídkový soubor s židovskou tématikou (Legenda Emöke)
Detektivní příběhy poručíka Borůvky

Ota Pavel

- židovského původu, absolvent obchodní školy
- pro jeho tvorbu je typická autobiografická próza (píše o své rodině..)
- povídkové soubory, sportovní reportáže s osobních zážitků
- důležitou roli hraje příroda, řeka Berounka, Křivokládské lesy, jeho otec Leo (byl obchodním cestujícím)
- mnoho povídek bylo zfilmováno (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři..)
Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby – povídkové soubory, vzpomínky na otce a přátele,
Zlatí úhoři
Dukla mezi mrakodrapy
Pohádka o Raškovi

Michal Viewegh

- původním povoláním učitel
- ve svých dílech reaguje na společenskou a politickou situaci
- píše tzv. komerční literaturu
Názory na vraždu
Báječná léta pod psa - rodinná kronika z doby normalizace, autobiografický příběh vlastního dospívání.
Výchova dívek v Čechách

Ivan Klíma
soubory povídek: Má veselá jitra, Láska a smetí, Milostné léto

Radek John
- prozaik, filmový scénárista, televizní reportér, zpracovává společensky ožehavá témata..
- jeho díla mají dokumentární ráz, všímá si aktuálních problémů mladých lidí.
Džínový svět – románová prvotina, obraz mentality mladých lidí
Memento – román, o vlivu drog na mladé lidi
Jak jsem viděl Ameriku – román, vznikl po jeho pobytu v USA

Ludvík Vaculík

- prozaik, fejetonista, autor textu Dva tisíce slov
- byl organizátorem edice Petlice
- tvorba je psána velmi otevřeně, někdy až příliš
- používá velmi často autobiografické rysy
- styl vypravování je často velmi neurčitý, používá tajemné prolínání několika rovin
Sekyra – román z vesnice. Vyjadřuje vztah mezi otcem a synem.
Morčata – alegorický román
Jak se dělá chlapec – román, otevřeně hovoří o svém intimním životě s Lenkou Procházkovou, používá vulgární vyjadřování

Zdeněk Zapletal
- vystudoval farmacii, působil jako lékárník v Holešově, žije v Brně
- píše o pocitech své generace (30- 50 let)
- děj se odehrává na Moravě v maloměstě
- všímá si životního stereotypu, ztráty perspektivy
Půlnoční běžci
Sen na konci rána
Křehké zboží
Nekonečný striptýz

3) Vědeckofantastická oblast – je mu vyčítáno napodobování jiných autorů

Válka s mnohozvířetem – román, autor se snaží apelovat na stále se zhoršující životní prostředí. Životním prostředím autor nemyslí jen přírodu ale i vztahy mezi lidmi. Děj se odehrává v neurčitém, ale současném období. Děj končí vítězstvím nad mnohozvířetem, ale lidé se nepoučili a továrny dál vypouští jedovaté plyny, cigarety jsou opět v módě a auty se jezdí zase zbytečně…
Země žen –

4) romány Playgirls I.,II. – erotická tématika, degradace lásky…

Milan Kundera

- považuje se za francouzského autora, Evropana.
- od roku 1975 žije ve Francii, byl zbaven čes. občanství
- vztahy k ČR jsou chladné, na veřejnosti vystupuje jen minimálně
- patří k nejvýznamnějším světovým autorům
- z počátku píše česky, později francouzsky
Směšné lásky – povídky, příběhy, ve kterých se objeví žert, legrace, sarkasmus – ostrá ironie
Žert - román

TVORBA V EMIGRACI

Život je jinde
Valčík na rozloučenou
Nesnesitelná lehkost bytí

Josef Škvorecký

- novinář, prozaik, nakladatel
- od roku 1969 byl univerzitním profesorem v Torontu
- založil nakladatelství českých knih Sixty-Eight Publishers (s manželkou Zdenou Salivarovou)
- měl velkou zálibu v detektivní literatuře
- vyjadřoval velkou lásku k hudbě, zejména jazzové
- měl schopnost vystihnout styl mluvy jednotlivých věkových vrstev
- ve většině románů se vyskytují autobiografické rysy (Postava Dannyho Smiřického)
Zbabělci – román,
Tankový prapor – román zfilmován, o vojenské službě v 50. letech, vystihuje omezenost důstojníků a jejich moc na prostými vojáky

Nakladatelství POEZIE MIMO DOMOV ...

- nakladatelství POEZIE MIMO DOMOV v Mnichově (K. Kryl, V.Třešňák,
J. Foglar..)
- samizdatové edice: PETLICE – založil L. Vaculík; publikoval např. Seiferta,
J. Kantůrkovou, V. Havla…
EXPEDICE – organizátory Olga a Václav Havlovi
Význam měly i exilové časopisy – SVĚDECTVÍ (vydával ho v Paříži P. Tigrid)
a samizdatové časopisy – VOKNO a REVOLVER REVUE = zaměření na undergroundovou poezii (Magor…)

Česká próza 2. pol. 20. stol. se zpočátku zaměřovala na válečnou tématiku (očitá svědectví, židovská tématika, prostředí koncentr. táborů..) V 50. letech bylo častým tématem téma budovatelské (stavby významných továren, literatura byla schematická, zjednodušené - černobílé vidění), dále se v 60. letech objevila tématika historická (počátky dělnického hnutí, zobrazování doby husitské…)
Od 70. let se dělí na 3 proudy: oficiální, exilová, samizdatová

Bohumil Hrabal

- povoláním právník ale kvůli politickým důvodům nemohl tuto profesi vykonávat.
- v dílech se objevují zážitky z dětství, okupace, ze života v Praze nebo Polabí
- byl vynikající vypravěč, publikoval částečně oficiálně a částečně v samizdatu.
- navázal na vyprávěčské umění Haška.
- patří k světově známým prozaikům.
Pábitel – člověk svérázným, originální, věci dělají jinak, s přesvědčením, bývají dobří vypravěči, občas neříkají pravdu. Pro ně to ale pravda je a dělá jim radost. Ztrácí hranice mezi realitou a fantazií.
Většina próz nemá souvislý děj, tvorba je ovlivněna surrealismem a dadaismem (nahodilý děj), využívá kontrastů (krása x ošklivosti, krutost x něze..), zajímá se o lidi z periferie, nevyhýbá se erotice ani černému humoru, používá hovorový jazyk, jeho knihy byly přeloženy do 27 jazyků.
Perlička na dně – soubor povídek, city jsou ukryty hluboko jako perličky na dně
Ostře sledované vlaky – novela, tématem je doba okupace.
Postřižiny – román,
Obsluhoval jsem anglického krále

Vladimír Páral

- patřil v 70. a 80. letech k předním autorům naší prózy
- kritizoval stereotyp, kariérismus, povrchní vztahy, mluví o běžných středních rodinách. Používá prostředí chem. laboratoří, továren..
- píše stručně, ale používá vysvětlivky za textem, proto se jeho tvorba dobře čte

1) černá pentalogie – kritizuje zmechanizovaný moderní život ve společnosti, kritizuje promarněný život (honba za majetkem, kariérou nebo mocí..), má satirický nadhled
Soukromá vichřice – novela
Profesionální žena – román

2) bílá pentalogie –
Mladý muž a bílá velryba – byla zde odsouzena životní lhostejnost, vypočítavost a prospěchářství

JIŘÍ ŠOTOLA

Dramatik, který se také často obracel do historie, kde dávno zaváté konflikty oživoval a přenášel do současnosti. Nejvíce hrané byly komedie Možná je na střeše kůň, Cesta Karla IV. do Francie a zpět.

DANIELA FISCHEROVÁ - hra Hodina mezi psem a vlkem

FRANTIŠEK PAVLÍČEK
Autor polit. her, jež reagují na problémy v totalitní společnosti.
Hry Zápas s andělem, Nezapřeš nikdy ženy své, Dávno, dávno již tomu, Zpráva o pohřbívání v Čechách, Chvála prostopášnosti.

JAN ANTONÍN PITÍNSKÝ
Ve svých hrách často využívá netradičního přístupu k zdánlivě nedotknutelným tématům a tradičním žánrům. Dříve spolupracoval se Zlínským divadlem, nyní s divadlem v Uherském Hradišti.
Hry:
Ananas, medium-fox thriller
Matka, Sociální drama
Buldočina aneb Nakopnutá kára
Jób

ANTONÍN PROCHÁZKA

Ředitel Divadla Miroslava Horníčka v Plzni. Hra Ještě jednou profesore.

IVAN KLÍMA, LUDVÍK AŠKENAZY, KAROL SIDON, MIROSLAV HORNÍČEK, VLASTA CHRAMOSTOVÁ, VRATISLAV BLAŽEK a další.

22. Česká próza 2. pol. 20. stol.
Všeobecná politická a společenská charakteristika:
Významným mezníkem byl únor 1948. Znamenal polit. čistky a likvidaci inteligence (legionářští, katoličtí spisovatelé..)
Procesy a popravy v 50. letech (56 čes. spisovatelů zatčeno a uvězněno – Jan Zahradníček)- Byly zakázány některé časopisy a noviny (Lidové noviny; všechny ty, co byly kulturně založeny…). Vyřazování v knihovnách (Orsten, Čapek, Foglar..)
Kvůli psychickému teroru musel emigrovat do zahraničí např. Pavel Tigrid
Od pol. 50. let se politická situace uvolnila, v 60. letech začínají rehabilitace společensky odsouzených (Zahradníček), znovu se vydávaly některé časopisy.
Konec 60. let naznačoval vývoj k lepšímu (tzv. Pražské jaro), od ledna 1968 byl v čele komunistické strany Alexander Dubček, prezidentem byl L. Svoboda. Byla to doba, kdy všichni věřili v prosazení demokratického vývoje, s tím souvisí i text 2000 slov, jehož autorem je L. Vaculík (kritika dosavadního komunismu, výzva k demokracii; podepsáno mnoha lidmi)

Srpen 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy ...

Srpen 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa (21. srpna). Od roku 1969 se začal prosazovat tzv. normalizační proces, důležitý byl text – Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po 13. sjezdu KSČ = známý pod názvem „Po učení“
V r. 1977 byla vydaná Charta 77 a prvními mluvčími byli V. Havel a J. Patočka.
Důsledky normalizace:
- likvidace všech nekomunistických tiskovin
- zákaz publikování autorů (Kundera, Škvorecký..)
- emigrace (Škvorecký, Kundera..)
- vytvoření exilových nakladatelství
- samizdatová literatura
Od 70. let se literatura rozdělila na 3 proudy:
- oficiální – opisována na stroji, v několika výtiscích, literatura kopírovaná
- L. Vaculík…
- samizdatová – vyšla v zahraničí
- nakladatelství v Torontu SIXTY-EIGHT PUBLISHERS (manželé
Škvorečtí), vydávali různé vzpomínkové knihy o významných osobnostech
(J. Seifert, M. Navrátilová…)
- nakladatelství INDEX v Kolíně nad Rýnem

Zahradní slavnost – 1963 – prvotina, ...

Zahradní slavnost – 1963 – prvotina, kde hraje prim mladý Hugo Pludek, o jehož uplatnění v životě mají rodiče velké pochybnosti. Hugo se dostane na zahradní slavnost, která je kádrovou akcí tzv. Zahajovačské služby, jež usiluje o polidštění byrokratického Likvidačního úřadu. Funkcionáři na slavnosti se dorozumívají pomocí velice zvláštní degenerované podoby jazyka, tzv. funkcionářštiny, což je směs familiárnosti, vulgárnosti a jakýchsi slov, která ztratila svůj primární význam. Logika jazyka je zvrácena, schází věcný obsah sdělení, zůstávají jen bezpohlavní výrazy. Inteligentní Hugo si tento způsob komunikace velice rychle osvojí, přetrumfne zbývající fukncionáře a je jmenován do vysokých politických funkcí. Sám se však zbavuje posledních znaků své osobnosti, ztrácí svou identitu.

Tato hra je karikaturou byrokratické společnosti, kde se pomocí nesmyslů hovoří o nesmyslech, je využíváno stupidních přísloví, různých sloganů a frází, takže jazyk má opačnou funkci, a to funkci nedorozumění.

Vyrozumění
Audience
Další hry – Žebrácká opera, Vernisáž, Protest, Largo desolato, Pokoušení, Asanace.

PAVEL KOHOUT

hry Taková láska a Sbohem, smutku. Především Taková láska, která je retrospektivou života mladé studentky, jež si vzala dobrovolně život kvůli zklamání v lásce, se stala v té době velikým úspěchem.
August August, August – hra z cirkusového prostředí, kde je v centru pozornosti postava klauna.
Další Kohoutovy hry z normalizačního období (tedy i z exilu) jsou většinou dramatizacemi cizích námětů.
Asi nejslavnější je hra Ubohý vrah, která se hrála v desítkách světových divadel v Evropě i Americe (dle ruského prozaika Leonida Adnrejeva). Další původní hry jsou Atest, Safari, Marie zápasí s anděly, Pat aneb Hra králů.

OLDŘICH DANĚK
Český režisér, dramaturg, scénárista, prozaik i dramatik, který nacházel náměty pro své hry v historii (biblické období, starověk i středověk)
Hry:
Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko
Dva na konci, jeden na oslu
Bitva na Moravském poli
Vévodkyně valdštejnských vojsk (hlavní ženská role – Dana Medřická)
Zdaleka ne tak ošklivá, jak se zdálo
Jak snadné je vládnou aneb Karel IV. – Autoportrét

ČINOHERNÍ STUDIO V ÚSTÍ NAD LABEM

Toto divadlo se může pochlubit mnoha osobnostmi, z nichž jmenujme zejména dramatika KARLA STEIGERWALDA a rovněž dramatika ALEXE KOENIGSMARKA.
K. Steigerwald podal ve svých hrách nelichotivý obraz konstantních vlastností českého člověka, tedy bezzásadový kariérismus, falešné vlastenčení a egoistické prospěchářství. Nejlepší jsou hry Dobové tance, Foxtrot, Neapolská choroba a Nobel.

A. Koenigsmark napsal hry Ostrovy zdánlivé, Kdo mluví s koněm, Mňau aneb Ach Thalie či Tlalok aneb Čert ví, jak na to.

SKLEP
Divadlo, které se veřejnosti představilo na konci 70. let a které přitahovalo především mladé diváky. Hlavními protagonisty byli MILAN ŠTEINDLER, DAVID VÁVRA, TOMÁŠ VOREL a TOMÁŠ HANÁK.
Nejznámější hry – Muzikál, Chemikál (mezi prvky) – organická epopej o nenaplněné touze, Carmen – parafráze opery Jiřího Bizeta, Mlýny aj.
Sklep se s dalšími 4 divadelními soubory stal novým dramatickým fenoménem 80. a 90. let (Baletní jednotka Křeč, Recitační skupina Vpřed, Výtvarné divadlo Kolotoč a pantomimický soubor Mimóza). Obecně byly tyto postmoderní scény známé jako Pražská pětka. Její umělecké působení se neomezilo jen na divadelní jeviště, ale přeneslo se také do filmu – Kopytem sem, kopytem tam (V. Chytilová), Pražská pětka (T. Vorel), Kouř (T. Vorel), Don Gio (Š. + M. Cabanovi). Samotný M. Šteindler režíroval například divácky úspěšnou komedii Vrať se do hrobu.

VÁCLAV HAVEL

je českým politikem a dramatikem. Vystudoval střední školu a dokončil studium na Divadelní fakultě Akademie múzických umění obor dramaturgie. Stal se jevištním technikem v Divadle ABC, v Divadle Na zábradlí pracoval i v oblasti režisérské a dramaturgické. Působil v časopise Tvář.
Určitý čas pracoval jako pomocný dělník v trutnovském pivovaře, současně se věnoval autorské tvorbě a občanským aktivitám. Přispíval do samizdatových edic a do Lidových novin a dalších periodik. V 70. a 80. letech několikrát vězněn, naposled v roce 1989 za přípravu a účast na tzv. Palachově týdnu. V prosinci 1989 zvolen prezidentem ČSSR. V únoru 1993 zvolen prezidentem České republiky.

Havlovy hry se řadí do kategorie absurdních dramat. Hry jsou inspirovány každodenními situacemi, v nichž se člověk představuje jako bytost, která ztratila základní jistoty, jsou to lidé, kterým se v životě cosi hroutí.Lidé nemluví normálně, jejich slovní zásoba je hrůzná, komická. Řeč je vlastně obrázkem odcizení společnosti.

DIVADLO JÁRY CIMRMANA

Divadelní soubor, který se stal v oblasti inteligentní mystifikace již celonárodní legendou. BYL ZALOŽEN ROKU 1967 J. ŠEBÁNKEM. Z. SVĚRÁKEM, L. SMOLJAKEM A K. VELEBNÝM. I po listopadu 1989 si toto divadlo udrželo své diváky a patří k stálicím svérázného dramatického projevu.
Nejslavnější hry:
Akt
Vyšetřování ztráty třídní knihy
Hospoda na mýtince
Vražda v salonním coupé
Němý Bobeš
Cimrman v říši hudby
Dlouhý, široký a krátkozraký
Posel z Liptákova
Dobytí severního pólu
Blaník
Švestka

Svěrák i Smoljak jsou rovněž úspěšní ...

Svěrák i Smoljak jsou rovněž úspěšní scénáristé. Smoljak je podepsán pod filmy Kulový blesk, Vrchní, prchni, Jára Cimrman, ležící, spící; Rozpuštěný vypuštěný, Nejistá sezóna.
Svěrák potom po filmy Obecná škola, Akumulátor I, Jízda a Kolja.

DIVALO NA PROVÁZKU (HUSA NA PROVÁZKU)
Tato brněnská scéna vznikla roku 1967 a svým názvem se vlastně přihlásila k meziválečné avantgardě (inspirace dílem J. Mahena). Z uměleckých individualit jmenujme především BOLESLAVA POLÍVKU, MIROSLAVA DONUTILA, JIŘÍHO PECHU, IVU BITTOVOU, PETRA OSLZLÉHO a další.
V tomto divadle se jako autor úspěšných adaptací slavných literárních děl předvedl Zdeněk Pospíšil, což byl pseudonym v té době zakázaného dramatika MILANA UHDEHO. Jmenujme zejména Profesionální ženu, Baladu pro banditu a Pohádku máje, což byly dramatizace literárních děl.
Slavné hry Bolka Polívky
Am a Ea
Pépe
Poslední řeč
Šašek a královna

MILAN UHDE –

MILAN UHDE – kromě spolupráce s Divadlem na provázku je třeba dále jmenovat původní hry Svědkové, Děvka z města Théby a potom hry z normalizačních let, které jsou mnohdy určeny pro rozhlas – Pán plamínků, Modrý anděl či Veliké tiché Ave. V Uhdeho hrách se setkáváme s různými podobami života v totalitní společnosti či s osudy lidí, již jsou postiženi dobou.

HA – DIVADLO
Hanácké divadlo, jež vzniklo v sezóně 1974/75 v Prostějově, od roku 1980 působí soubor v Brně (toto divadlo je výrazně autorské a interpretační). Nejvýraznější uměleckou osobností byl dramatik ARTNOŠT GOLDFLAM. Mezi nejlepší hry patří Návrat ztraceného syna, Biletářka, Útržky z nedokončeného románu,Písek.

STUDIO Y
Divadelní soubor, jenž vznikl v Liberci roku 1963 a od roku 1978 působí v Praze. Výraznou osobností je režisér a dramatik JAN SCHMID. Inspiraci hledalo mnohokrát Studio Y ve složitých životních osudech osobností českých dějin. Nejznámější hry jsou Třináct vůní (z deníku žákyně), Život a smrt K. H. Máchy, Outsider aneb Životopis slavného muže, Voni sou hodnej chlapec aneb Anabáze Jaroslava Haška nebo Večírek.

DIVALO NA ZÁBRADLÍ

Osobnostmi byli JIŘÍ SUCHÝ a IVAN VYSKOČIL
IVAN VYSKOČIL – tento herec a autor her je mnohdy označován za duchovního otce netradičního typu divadla. Z jeho tvorby se nesmí zapomínat zejména na Kdyby tisíc klarinetů,(zfilmováno) Autostop, Cesta do Úbic, Haprdáns nebo HAmlet PRinc DÁNSký ve zkratce.

SEMAFOR
Hudebně zábavné pražské divadlo, jež založil roku 1959 Jiří Suchý. Název vznikl jako zkratka pojmenování SEDM MALÝCH FOREM (hudební komedie, jazzové koncerty, filmové produkce, poezie, pantomima, loutky a výtvarné umění). Semafor se stal scénou písničkářské a později i herecké dvojice JIŘÍ SUCHÝ a JIŘÍ ŠLITR.
Roku 1967 se Semafor rozšířil o velice populární autorskou a hereckou dvojici JIŘÍ GROSSMANN a MILOSLAV ŠIMEK.
Po tragickém úmrtí J. Šlitra a J. Grossmana se Semafor rozšiřuje o další individuality (PETR NÁROŽNÝ, JOSEF DVOŘÁK, MILOSLAV HORNÍČEK).

Nejvýznamnější inscenace:

Zuzana je sama doma
Jonáš a tingl-tangl
Návštěvní den I. – III.
Zavěste, prosím, volá Semafor
Kytice
Diváky přitahoval osobitý humor J. Šlitra – veškeré repliky pronášel naprosto nevzrušenou a neměnnou hlasovou intonací. Celková, jaksi programová antidramatičnost, působila paradoxně vzhledem k obsahu pronášeného (návaznost V + W). Oproti tomu J. Suchý je spíše hravým typem, je to experimentující snílek. V pozdějších letech došlo v Semaforu k obratu – milý intelekt byl nahrazen prostším humorem, páteří divadla se staly „girls“, intelekt je pouze milým doplňkem.

DIVADLO ZA BRANOU
Výraznou uměleckou osobností zde byl JOSEF TOPL, který se na česká jeviště vrátil až po roce 1989. Jeho nejslavnější hry byly Konec Masopustu, Kočka na kolejích, Slavík k večeři, Hodina lásky, Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje. Z normalizačního období pocházejí dramata Sbohem, Sokrate, Stěhování duší, Hlasy ptáků.
Režisérskou osobností tohoto divadla byl OTOMAR KREJČA.

Jiří Žáček

sbírky Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Okurková sezóna, Ptákoviny…- obsahují svěží pohled na skutečnost, smysl pro humor a radost, melodičnost, vtip.
Psal i pro děti např. Slabikář
Jiří Suchý
- básník a písničkář: soubory textů Klokočí, Motýl,Pro kočku, Písničky.
Karel Kryl
- písničkář (protestní písně, obsahují obžalobu a výsměch brutální totalitní moci omezující člověka)
před emigrací knížka Hraje a zpívá Karel Kryl, deska Bratříčku zavírej vrátka
v cizině vydal Kníška Karla Kryla, Slovíčka…

21. České drama 2. pol. 20. století, divadla malých forem

Situace ve 40. a 50. letech
Drama těsně po válce žilo z toho, co bylo napsáno během okupace. Z nichž nejlepší byly Drdovy HRÁTKY S ČERTEM.
Komunistický převrat v únoru 1948 poznamenal i dramatickou tvorbu, a tak 40. a 50. léta jsou ve znamení uměleckého propadu. Hry byly politicky motivované, ideologické hledisko převažovalo nad estetickými i mravními aspekty díla. Byli zesměšňováni nepřátelé režimu.
Autoři a jednotlivé hry byly podrobovány politickému hodnocení a režimu nepohodlní umělci byli postupně odsouváni z uměleckého života.

V 50. letech se představuje ...

V 50. letech se představuje svými hrami PAVEL KOHOUT – hry Dobrá píseň a Zářijové noci, reagovaly na aktuální problémy a svým způsobem byly divácky atraktivní.
Umělecky kvalitní hry byly v repertoáru DIVADLA SATIRY. Především hra JOSEFA KAINARA Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou se stala pravděpodobně první českou absurdní hrou.

Uvolnění v 60. letech
Evidentním průlomem byly hry FRATNIŠKA HRUBÍNA Srpnová neděle a Křišťálová noc.

Autorem několika velice úspěšných dramat je rovněž spisovatel MILAN KUNDERA.
hra Jakub a jeho pán
hra Majitelé klíčů, jež se vrací do doby 2. světové války (velký divácký úspěch)
hra Ptákovina. - Je to groteskní fraška, jejíž děj se odehrává ve škole, kde se v jedné třídě objeví na tabuli nakreslený kosočtverec. Ředitel tuto aféru se vší rozhodností vyšetřuje, současně se však ukazuje přízemnost a servilita vystupujících postav (pachatelem je sám ředitel, jenž chtěl mít důvod k prověřování svých podřízených).

Oldřich Mikulášek

Je označován za básníka vypjatě dramatické poezie, zobrazil polaritu života a smrti. Jeho tvorba je vzrušenou výzvou k co nejintenzivnějšímu prožívání života.Byl členem brněnské skupiny Host do domu.
sbírka Ortely a milosti – kontrast lhostejnosti a aktivit, nenávisti a lásky. V 2 velkých postavách vyjádřil protikladné typy osobností.
sbírka Svlékání hadů – apeluje na charakter člověka, odmítá zpohodlnění
Šokovaná růže – vznikla po invazi sovětských vojsk, vyjadřuje svůj nesouhlas
v samizdatu sbírka Agogh – vyjadřuje obavu z ohrožení světa

Jan Skácel

- představitel poválečné literatury, působil ve skupině Host do domu. Píše o lásce, domovu a přírodě.
sbírka Co zbylo z anděla – promyšlená kompozice , oslava lidskosti a prostoty, klidu a moudrosti.
sbírka Hodina mezi psem a vlkem – obsahuje metafory, opěvuje přírodu a venkov,
v 60. letech měl zákaz publikovat, poezie vycházela v exilu. Další sbírky vyšly v 80. letech:
Dávné proso, Znovu láska..

Ivan Blatný

- básník Skupiny 42, od 50. let v emigraci v Londýně.
sbírka Paní Jitřenka
sbírka Hledání přítomného času
v samizdatu Pomocná škola Bixley

Karel Šiktanc

- básník skupiny Květen. V době normalizace měl zákaz publikování.
skladba Heinovské noci – o vypálení Lidic. Motivy bolesti a utrpení, obraz hrubosti a násilí
sbírka Zaříkávání živých – téma lidského osudu, zážitek existenciální úzkosti.
skladba Adam a Eva – motivována biblickým vyprávěním o stvoření světa s milostným
příběhem o Adamovi a Evě. Využívá zvukomalbu a melodické verše.

Václav Hrabě

- básník a hudebník. Jeho básnická tvorba s hudebními impulsy vyšla až posmrtně.
sbírka Stop-time
sbírka Blues pro bláznivou holku – básně jsou inspirovány beatnickou vlnou, obsahuje upřímnou výpověď citů a názorů mladého člověka, touhu po plném životě a svobodě v kontrastu s politickou deformací.

Proměna – znovu varuje před smrtelným ...

Proměna – znovu varuje před smrtelným ohrožením planety. Využívá kompozice několika dějových rovin. Jednou z nich je antický mýtus o Daidalovi a Ikarově tragickém pádu do hlubin moře. Druhou rovinou je obraz krásného dne, který lidé prožívají v Praze, bezstarostně pročítají novinové zprávy o pokusech s atomovou zbraní.
c) tvorba od 60. let
Romance pro křídlovku – báseň – příběh, kde je základem jeden lidský osud. Student prožívá první milostné opojení, seznamuje se s Terinou od kolotoče. Naplánují společný útěk, ale Terina pak musí s rodinou odjet. Téma není rozvíjeno postupně, čas a prostor se překrývají, prolíná se čas přítomný, minulý i budoucí. Příběh je motivovaný osobním autorovým požitkem prvního poznání lásky a smrti.
d) tvorba pro děti
např. sbírky Špalíček pohádek, Říkejte si se mnou, Říkejte si pohádky, Hrajte si s námi, Pohádky z tisíce a jedné noci….

Josef Kainar

Poezie o které se dá říct, že vyjadřuje hořký životní pocit, hořkou lásku k lidem i k životu

Jeho verše nebývají klidné a uhlazené, ...

Jeho verše nebývají klidné a uhlazené, ale je pro ně charakteristické vnitřní rozpornost a napětí. Často je obsahem veršů vnitřní smutek, ironie ale i srdečná laskavost a groteskní situace.
sbírka Člověka hořce mám rád- společenská kritika a skepse, obraz světa sobectví a smutku
sbírka Lazar a píseň – oba póly života, klady i zápory
sbírka Moje blues – obhajoba života a lásky, životní bilance, otevřenost

Jan Zahradníček

jeho válečné zkušenosti ho utvrdily v tom, že válka vznikla kvůli pošetilé pýše člověka, který se pokládá za všemocného. V 60. letech byl uvězněn a odsouzen za údajnou velezradu. Měl zákaz publikovat.
sbírka Pokušení smrti, Svatý Václav, Stará země, La Saleta – pocit osamělosti, žalu, nicoty. Víra v člověka – křesťana. Válka je chápána jako boží zkouška, vyslovení touhy, aby se utrpení lidstva neopakovalo.
Posmrtně vyšly sbírky Čtyři léta, Znamení moci – kontrast dobra a zla, zkušenost z komunistického režimu, vyčítá lidem odklonění se od křesťanských zásad.

František Hrubín

- lyrický básník, prozaik, dramatik, překladatel
- průkopník poezie pro děti
- v celém díle je zřejmé užívání protikladů (život- smrt, láska-zmar, touha – skutečnost…)
- poezie vychází vždy z konkrétní české krajiny
Dílo:
a) Obraz války
Během války cítil potřebu vyjádřit vzor i velkou naději v mírový život. Protiválečné verše jsou shrnuty do sbírek:
Chléb s ocelí – občanská poezie
Jobova noc – básníkova představa nového svět, obraz osudu národa, válečných let i vlastní tvůrčí cesty.
b) poválečná tvorba
Pocity ohrožení, nejistoty paralelně vedle obrazu každodenního života
Hirošima- lyrickoepická skladba inspirovaná svržením atomové pumy a poznamenaná hrůzou možné zkázy lidstva, pocitem bezmoci a strachu. Je založena na řadě všedních dějů probíhajících na různých místech najednou, připomínka osudu japonského města
Můj zpěv – básnická sbírka oslavující život, intimní zpověď člověka překonávajícího smutek, úzkost, okouzlení světem, přírodou, láskou, prožitek života všemi smysly, rozvíjí obrazy domova, jihočeské přírody proti smutku z prchavé krásy. Nachází jistotu v tvůrčí činnosti, symbolu nového života. Do sbírky je zařazena báseň Zpěv lásky k životu.

20. Tendence české poezie po 2. světové válce

Spisovatelé reagují na ukončení války, mění se hodnotové cítění celé společnosti, vycházejí básně, které na jedné straně vyjadřují odpor proti fašismu a okupantům (během války nemohly být vydávány), na druhé straně vycházejí básně, které vyjadřují radost ze svobody, jsou oslavou vojáků, vzdávají úctu osvoboditelům, vyjadřují touhu po mírovém životě.

V době okupace se formovala básnická generace označovaná jako Skupina 42.Soustřeďovala teoreticky umění, výtvarníky i literáty, kteří se zaměřovali na realitu městského zejména velkoměstsky – periferního života. K představitelům této skupiny patří Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný…
Ve 2. pol. 50. let se v české poezii vytváří básnický program označovaný jako Poezie všedního dne. Patří sem např. Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola…
V 60. letech diference v poezii ještě narostla, vzniká vlna básnických experimentů. Po roce 1968 se začíná poezie diferencovat ještě výrazněji, začíná se dělit na povolenou (oficiální) a nepovolenou (samizdatovou)

Jaroslav Seifert

- získal Nobelovu cenu, byl básník, prozaik, novinář, překladatel
- prošel vývojem od proletářské poezie přes poetismus až ke své tvorbě
Dílo:
a) proletářská poezie – sb. Město v slzách – představa světa bez bídy a nenávisti, touha
léčit, potěšit; soucit s chudými, vidiny lidského štěstí
f) poetismus – sb. Poštovní holub – neproblematické vidění světa, krása života, poetizace všedních věcí, ale i neklid, hledání jistot, smutek
g) 30. léta – sb. Zhasněte světla – reakce na mnichovskou zradu, posila národa, výraz naděje
h) za okupace – sb. Kamenný most – Praha minulosti a básníkova mládí; symbol existence národa, citová vroucnost
i) po válce – sb. Šel malíř chudě do světa - inspirována kresbami M. Alše a českou krajinou
sb. Maminka – vzpomínky na domov, dětství; upřímný synovský cit lásky,
trvalé životní hodnoty
f) 70. a 80. léta – kniha vzpomínek Všecky krásy světa

Norbert Frýd

Norbert Frýd – autor židovského původu, vězněn v několika koncentračních táborech
Krabice živých – autobiografický román. Pomocná písař v koncentračním táboře vede kartotéku živých a mrtvých zajatců. Snaží se zaměňovat lístky živých s mrtvými a tím mnohým zachránit život.

Ladislav Fuks – psychologická próza, hororové prvky, židovská témata
Pan Theodor Mundstock – román. Vypráví o osudu pražského Žida za války, je degradován na metaře a čeká na transport do koncentračního tábora. Připravuje se na život v táboře, snaží se předvídat situace a jak by se při nich měl zachovat. Jeho osobnost se rozdvojuje. Žije v neustálém strachu. Když má nastoupit do tábora tak ho srazí auto a on umírá.
Spalovač mrtvol – novela. Příběh psychopata, který se stává majitelem krematoria. Je z něho udavač a pomáhá gestapu. Jeho manželka má poloviční židovský původ proto ji uškrtí v koupelně. Svého syna také zabije – shodí ho do rakve a spálí v krematoriu. Zfilmováno, v hl. roli Rudolf Hrušínský.

Karel Ptáčník –
Ročník jedenadvacet – autobiografický román. Forma deníkových záznamů. Téma nucených prací v Německu. Odehrává se příběh lásky českého chlapce Honzíka s německou dívkou Käth.

Jan Otčenášek

Romeo, Julie a tma – novela z doby heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky – student Pavel a židovská dívka Ester. Obžaloba fašismu a rasismu.

Bohumil Hrabal –
Ostře sledované vlaky - povídka se souvislým dějem. V popředí motiv hrdinského činu; železniční elév Miloš Hrma zneškodní válečně důležitý vlak výbušninou. Vzájemně se ale postřelí s dozírajícím německým vojákem a společně umírají. Zfilmováno J. Menzlem

Josef Škvorecký –
Zbabělci – román.

Ota Pavel – pozornost věnuje přírodě a vztahu ke zvířatům a lidem
Smrt krásných srnců - povídky. referát

Věra Sládková
Malý muž a velká žena - zfilmováno pod názvem Vlak dětství a naděje

Jan Drda – vybírá si krajní situace, ...

Jan Drda – vybírá si krajní situace, kde se člověk ukáže v pravém světle (hrdina, zrádce)
Němá barikáda – soubor povídek, obraz boje s fašismem, hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích, dotyčný se musí vždy rozhodnout, ať už dobře nebo špatně.
Vyšší princip – 2 studenti jsou popraveni za přemalování Hitlera v novinách v době Haidrychiády. Profesor se přimlouvá za studenty, na závěr má učitel odsoudit oficiálně čin studentů, místo toho vyjádří svůj souhlas.

Jiří Marek –
Muži jdou ve tmě – román, 5 parašutistů se probíjí z fašistického obklíčení

Marie Majerová –
Hra s ohněm – soudní proces s viníky, kteří měli zapálit Říšský sněm
Život proti smrti – týká se 2. sv. války, děj se odehrává v Československu a bývalém Sovětském svazu. Hrdina bojuje v armádě. Po umělecké části není zcela zdařilý, historické události jsou zjednodušeny a vylepšeny.

Téma koncentračních táborů a vězení

Julius Fučík – literární kritik
Reportáž psaná na oprátce- publicistický žánr, reportáž z vězení, záznam prožitků a vzpomínek. Dokument nelidskosti fašistů. Hrdinství komunistického soudruhu, vydáno jeho ženou a přítelem, hodně upraveno nebo některé části vypuštěny, kniha je vzor hrdinství a fašismu.

Jiří Weil –
Život s hvězdou – autobiografický román. Téma postavení a úlohy Židů. Odmítnutí nástupu na transport..
2. vlna – přelom 50. a 60. let – psychologická analýza, vztah člověka k době na lidi, kteří v této době žili a jak je to ovlivnilo..

Arnošt Lustig – autor próz s židovskou tématikou, většinou kratších próz (novely a povídky), uprchl s transportu smrti
Démanty noci – povídkový soubor. Obyčejní hrdinové morálně vítězí nad mučiteli. Zaměřuje se na chování lidí ve všedních situacích, které pro Židy v době války všední nebyly.
Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou - novela. Nacisté zatknou v Itálii bohaté židovské obchodníky s americkými pasy. Slibují jim propuštění za vydání všech peněz. Je s nimi polská židovská dívka Kateřina. Ta jediná chápe, co se děje a ještě než mají všichni vstoupit do sprch s plynem zastřelí vojáka a ti je všechny postřílejí.

Ten ho pozná podle jeho rukou ...

Ten ho pozná podle jeho rukou a odmítá ho vyléčit. Maršál je vytrvalý a nevzdává se. Při projevu na balkóně mluví k zfanatizovanému davu lidí. Křičí a bije se do hrudi. S hrůzou zjišťuje, že na tomto místě se objevila bílá skvrna. Dcera ho přemluvila, aby zastavil přípravu na válku, maršál souhlasí a přivolává k sobě doktora Galéna. Ten se však nedostaví, protože je ušlapán zfanatizovaným davem. Varování před rozpínavostí fašismu.
Matka-fiktivní rozhovor matky Dolores se svými mrtvými syny a manželem, kteří byli odhodláni zemřít ve prospěch lidstva. Posledního ze synů Tonyho odmítá matka poslat do boje. Po poznání krutosti nepřítele, který nešetří ani děti, nastává zlom: matčino rozhodnutí v závěru hry, kdy dává Tonymu do rukou pušku. Význam: nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti.

II. svět. válka
Válečná próza: zpočátku dokumentární charakteristika, očitá svědectví, častá židovská tématika, prostředí koncentračních táborů, později se zaměřuje na mezilidské vztahy a je více psychologicky propracována.

1. vlna – téma koncentračních táborů a vězení, židovská tématika dokumentární charakter

Forma – uvolněná, nedějová, volně ...

Forma – uvolněná, nedějová, volně přiřazované epizody, Švejkovy rozhovory a vyprávění, jeho osudy po odvodu, v průběhu cesty na frontu a do zajetí..
Jazyk – lidová čeština, vulgarismy (funkce charakterizační), germanismy, román přeložen do mnoha (asi 60) jazyků, dramatizován, zfilmován

Jaromír John - prozaik, výtvarný kritik a estetik, vlastním jménem Bohumil Markalous
Večery na slamníku – povídkový soubor; děj se odehrává v nemocnici – monology – projevy prostých lidí zavlečených do války, autentické výpovědi a zpovědi, politováníhodné i darebácké, stesk po domově (idealizovaná představa), humorná i laskavá ironie, smutek a stesk…
legionářská literatura:
František Langer:
- drama Jízdní hlídka – o skupině legionářů obklíčených ruskými partyzány – bolševiky
- veselohry: Velbloud uchem jehly,

Jaroslav Kratochvíl – důstojník čsl. legií, stál na straně bolševiků, při 2. svět. válce zahynul v Terezíně
Prameny- 2 dílný román; složitý obraz vztahů v carském Rusku, osud českého intelektuála ve válce,autor sympatizuje s ruskou revolucí..

Literatura varující před válkou

Karel Čapek - tvorba ovlivněna předzvěstí druhé světové války a nastupujícím fašismem.
Válka s mloky –satirická alegorie; mloci představují lidi zbavené svých lidských vlastností, vytlačují lidi ze Země; psáno formou reportáží, novinové výstřižky. Nebezpečí fašismu a rasismu..Jednou objevil jeden kapitán při výlovu perel obrovské mloky. Brzy poznal, že jsou to velmi inteligentní tvorové. Naučil je otvírat lastury a vyndávat z nich perly. Chtěl tak rychle zbohatnout. Práce s mloky byla dlouho tajena. Zvrat nastal po otištění fotografie mloků s krásnou dívkou na břehu oceánu. Od té doby byli mloci rozmísťování po celém světě. Rychle se množili, lidé je začali využívat jako levné pracovní síly. Mloků přibývalo, potřebovali rozšířit oceány. Obrátili se proti lidem, výbuchy zvětšovali svá území. Vůdce mloků tlumočil pomocí rádia své požadavky. Chtěl, aby lidstvo mlokům sloužilo. Naštěstí mezi mloky propukly nesváry. Mločí jednota se rozkládá na západ a východ a navzájem se zahubí.
Bílá nemoc- hlavní postava je doktor Galén - člověk, který pomáhá lidem léčit nemoc doby (chudým zadarmo, od bohatých a mocných chce zastavit válku). Proti němu stojí maršál Krug, který je diktátorem v nejmenované zemi a právě se chystá k válce v sousedním státě. V zemi, kde žije, se zatím rozšířila bílá nemoc a převlečen za chudáka jde k dr. Galénovi pro lék.

19. Téma války v české literatuře 20. století

Tato literatura se snaží upozornit na chyby lidí a spisovatelé chtějí vyjádřit snahu tyto chyby neopakovat a zachovat mír.

I. svět. válka
Jaroslav Hašek - bohémský život a tuláctví – měl odpor ke společnosti, měšťáctví, za války byl voják rakouské armády, poté přešel do ruského zajetí, vstoupil do čsl. legií, po říjnové revoluci do Rudé Armády
- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války- humoristický román o válce; čtyřdílný, nedokončený, geniální satira na rakouský militarismus, světový věhlas
Švejk – literární typ, člověk válečné doby, hájící své právo na život, jeho dvojakost, prostomyslný dobrák nebo blázen (předstírá idioctví, válce se brání svým chytráctvím); rafinovaná loajálnost – uvádí k absurdnosti všechny rozkazy, zákony, zájmy státu, ale i destruktivní živel – vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř
Švejkovi nadřízení – oddaní služebníci rakouské armády, představitelé vládní moci (byrokraté rakouského státního aparátu), zobrazení groteskní nadsázkou (ztělesnění zla, hlouposti, omezenosti, povýšenosti), nadporučík Lukáš, poručík Dub, polní kurát Katz…