Evropa

- jiná situace, neexistovalo zde tak drobné vlastnictví jako v USA
- tvorba kartelů, monopolistických koncernů, holdingových seskupení a zesilování vlivu bank. - významná úloha individuálních kapitalistických magnátům a „rodinnému kapitálu“.
- 50. léta - přesun moci nad velkými podniky z rukou vlastníků do rukou profesionálních řídících pracovníků (EO).
- motiv je ale od USA (rozptýlené vlastnictví) jiný - nezbytnost speciální kvalifikace (ekon.) + růst vlivu státu v západoevropských ekonomikách v po válce (obnova + keynesiánství + znárodňování).

CPE + SSSR (po 2.svět. válce)
- působení státu na hospodářství (řídící nástroje direktivní povahy).
- koncentrace výroby i většiny služeb velkých státních podniků (dosazení EO)

Doba samorostlých „kapitánů průmyslu“, jejichž schopnosti řídit se odvíjely převážně jen ze zkušeností a intuice, nenávratně mizí => přichází vysoce kvalifikovaný, odborně školený manažer - profesionál a spolu s ním požadavky na další rozvoj teorie řízení.

b) Myšlenkové proudy
- moderní teorie řízení podniků (školy).
- USA - nauka o managementu rozvíjí na univerzitách a specializovaných institucí.
- dále také – EU a JAP.
- existence velkého množství klasifikací pro utřídění zmíněných myšlenkových proudů.
- klasifikace L. Vodáčka:

Procesní přístupy
- navazují na „správního řízení“ H. Fayola + „byrokratického řízení“ M. Webera.
- důraz na ucelené a harmonické chápání fungování a řízení OJ (reprodukční proces, tak úrovně řídící hierarchie) => snaha o jednoduché, přehledné a logické utřídění dílčích procesů manažerské činnosti a snaha vytvořit obecněji platná doporučení zvládnout. => *klasifikace tzv. manažerských funkcí (analogie Fayol & správní funkce).
- základ pro koncipování učebnic managementu.
- NEGATIVUM = nedocenění lidského faktoru a tendencí ke schematičnosti. (+ v praxi NE!!)

L. Gulick a L.F. Urwick (zasloužili se o popularizaci a další rozpracování Fayolova díla) E. Dále, H. Koontz, H. Weihrich, C. O¢Donnel.