Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

STANOVENÍ STRATEGIÍ PRO PODN. JEDNOTKY A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJU

- jaký bude rozsah a struktura budoucích investic do jednotlivých str. pod. jednotek

pro každou str. pod. jednotku lze vybrat jednu ze 4 strategií

~ Budovat – záměrem je zvyšovat podíl na trhu; pro Otazníky s cílem přemístit je do Hvězd. Vynaložení značných financí při nemalém riziku (využití zdrojů z části zisku Krav).
~ Udržovat – záměrem je udržet produkt se stávajícím podílem na trhu; pro Krávy (silné)–do budoucna.
~ Sklízet – krátkodobě zvýšit příjem z produkce produktu; produkt se snažíme „vyždímat“ v max. možné míře bez ohledu na jeho perspektivu; pro slabé Krávy či Otazníky nebo Psy (Hvězdy při útocích konkurence).
~ Zbavovat se – příznačné opouštění trhu; pro Psy či Otazníky (i Krávy – vyřazení z PM)

MODEL GE

Složitější, zvažuje více kritérií ,atraktivnost trhu a konkurenční pozici

Postup při aplikaci modelu:
~ Výběr komponent určujících atraktivitu trhu a konkur. pozici.
~ Stanovení škály pro komponenty obou faktorů (velmi slabý, slabý, průměrný, silný, velmi silný).
~ Přidělení váhy každé z komponent -> charakterizuje relativní význam příslušné komponenty.
~ Výpočet celkové míry atraktivnosti trhu a konk. pozice – součet součinů ocenění a vah všech komponentů.
~ Umístění dané podn. aktivity do matice GE.

Atraktivnost trhu může záviset:
Ø Velikost trhu
Ø Roční tempo růstu
Ø Rentabilita podnikání
Ø Charakter konkurence
Ø Citlivost vůči ek. Výkyvům
Ø Charakter technologického rozvoje
Ø Legislativní a pol. Podmínky

Celková konkurenční pozice může být závislá:
Ø Podíl podniku na trhu nebo celkovém trhu
Ø Roční tempo růstu tržeb
Ø Efektivnost produkce, kvalita, náklady, finance, distribuce
Ø Úroveň managementu
Ø Technik. Možnosti podniku

1. URČENÍ STRAT. PODNIKA. JEDNOTEK V RÁMCI PODNIKU)

~ Strat. podn. jednotak (SBU) – vystupuje jako jedna z oblastí podnikání v rámci podniku, která je relativně samostatně řízena, propagována a obchodována.
~ SBU může představovat jednu podn. aktivitu nebo soubor vzájemně propojených podn. aktivit.
~ SBU je zpravidla určena: - skupinou cílových zákazníků, které obsluhuje svými produkty, vymezením potřeb, které jsou uspokojovány. - také určením technologií, používaných při produkci.
~ SBU má své vlastní konkurenty v dané oblasti podnikání, usiluje o vyrovnání či překonání.
~ Každá SBU má svého odpovědného manažera, který kontroluje většinu faktorů, působících na zisk
~ SBU může být např. divize, závod podniku, produktová řada, podřada či jednotlivé produkty.

2.ANALÝZA PP

V podnikové praxi lze využít k analýze PP řadu metod

Model matice BCG

- vychází z toho, že ziskovost jednotlivých produktů (SBU) je dána:
· tempem růstu daného trhu
· podílem příslušného produktu

proto matice „růst – podíl“
Relativní podíl na trhu – poměr tržeb příslušné strat. podn. jednotky k tržbám nejvýznamnějšího konkurenta v daném odvětví; měřítko síly podniku na příslušném trhu, jeho konkurenční schopnosti.

Tempo růstu daného trhu – vyjadřuje se jako roční přírůstky všech tržeb z prodeje příslušných produktů na trhu; růst trhu zároveň odráží fáze životního cyklu trhu.

Otazníky – produkty s nízkým podílem na trhu, ale vysokým ročním tempem růstu trhu. Zisk je nízký či žádný.

Hvězdy – mají schopnost přemístit se do „krav“. Zisk, který přináší, má často výraznou růstovou tendenci, ale musí se vynakládat velké investice kvůli konkurenci.

Dojné krávy – produkty, jimiž se ovládá značná část trhu. Jednoznačně ziskové, produkty se nacházejí ve fázi zralosti; nevyžadují značné investice (vše je již vybudováno).

Psi – vše nízké; neperspektivní trh; produkce je ztrátová či málo rentabilní; fáze útlumu.

Jednotlivé etapy vývoje trhu jako součásti jeho celkového životního cyklu.

~ Životní cyklus určitého trhu se dělí na etapy: latentního trhu, vzniku trhu, růstu trhu, zralosti trhu a poklesu trhu.
~ Latentní trh – dosud reálně neexistující a tedy jakoby dosud „skryté“, nicméně perspektivní.
~ Etapa latentního trhu - Nalézání a stimulace latentních trhu je prvořadou základnou pro uplatňování aktivních podn. strategií.
~ Etapa vzniku nového trhu – první reálný pokus uplatnění nového produktu, současný konec latentního trhu; zároveň počátek životního cyklu daného trhu.
~ Etapa růstu trhu – pokud se úspěšně rozšiřuje tržní potenciál pro nový produkt a ten se dobře prodává.
~ Etapa zralosti trhu – tržní potenciál daného trhu zde dosahuje v rámci celkového životního cyklu své max. hodnoty; sílí konkurenční střety.
~ Etapa poklesu trhu – poptávka na tomto trhu začíná klesat, jeho tržní potenciál se snižuje; může to být i úplný zánik daného trhu -> konec individuálních životních cyklů všech produktů, realizovaných na tomto trhu.




ANALÝZY PP S Využitím METODY BCG A GE

Účelem analýzy je roztřídit produkty podniku nebo jejich skupiny podle možností jejich budoucí prosperity, ziskovost a schopnosti vytvářet cash flow
Management podniku získá významné inf. pro rozhodování o inovacích, jimiž e zajistí prosperita podniku a jeho konkurenceschopnost

Kroky analýzy:
určení strategických podnikatelských jednotek podniku pro potřeby provedení portfolio analýzy
uskutečnění vlastní analýzy portfolia
stanovení specifických strategií pro jednotlivé strategické podnikatelské jednotky, rozdělení zdrojů mezi jednotky

portfolio – soubor produktů, které podnik nabízí

Ve vztahu k úrovni ceny a propagace:

a) strategie rychlého sbírání – produkt zaváděný na trh je prodáván za vysokou cenu, zavádění je podporováno jeho nákladnou propagací
b) strategie pomalého sbírání – produkt je zaváděn s vysokou cenou, jsou však nízké náklady na propagaci – většině zákazníků je P dobře znám a jsou ochotni v dostatečném počtu k jeho koupi
c) strategie rychlé penetrace – průnik na trh pomocí nízkých cen a vysokých nákladů na propagaci, cílem je proniknout na trh a získat v krátkém čase značný tržní podíl.
d) Strategie pomalé penetrace- zavádění s nízkou cenou i nízkými náklady na propagaci – rozsáhlý trh, diferencovaný P

RUST
– příznačný rychlý růst prodeje (tržeb); zvyšuje se produktivita práce; produkt jako zdroj zisku podniku-> stimulace konkurence; VELKÁ CHYBA: podcenění či ignorování zesilování konkurence; prostor pro uskutečňování inovací v provedení produktu; změna způsobů propagace, inovace, nové varianty

ZRALOST
– produkt začne klesat (zpomalovat) tempo růstu tržeb; většina dnešních „živitelů“ podniku (rozhodující část zisku a tržeb); dochází k nasycení trhu produktem; zesiluje konkurence; účelné je provést modifikaci trhu (nové segmenty trhu) či modifikacemi marketingového mixu a dalších nástrojů

ÚTLUM
výrazně trvalý pokles tržeb a zisku z prodeje „stárnoucího“ produktu; důležitá otázka: vyřadit či prodloužit fázi útlumu?!?!
- různá délka útlumu
-
příčiny: změna potřeb, zastarávání, přesycenost trhu
i nyní může podnik využít modifikaci MM a dalších nástrojů
při ukončení výroby můžeme prodat značku produktu menšímu podniku

ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

Smyslem je poznat a vyhodnotit vnitřní silné a slabé stránky podniku - lze analyzovat v těchto oblastech:
a) Marketing - PM (sortiment, kvalita, kok. Schopnost..)
- úroveň strategického plánování marketingu a úroveň MV
- cenová tvorby, distribuční a propagační činnost
b) zásobování
c) výrobně technická základna
d) kvalita a rozsah výzkumu, konstrukční, technologické a organizační přípravy výroby
e) ukazatele hodnotící efektivnost podniku
f) úroveň managementu
g) personální oblast
METODA SWOT

Umožňuje skloubit a sumarizovat výsledky těchto oblastí:
Strengths – silné stránky
Weaknesses – slabé stránky
Opportunities – příležitosti
Threats – hrozby

- závěry představují nejdůležitější silné a slabé stránky podniku ve vztahu k nejzávažnějším příležitostem a hrozbám.
- Vzhledem k marketingové problematice tvorby IP se analýza týká zvažovaných budoucích položek PM
- Metoda SWOT by se měla uskutečňovat v dynamickém pojetí – minulý, současný, budoucí.

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO CYKLU PRODUKTU

- poskytuje důležité informace pro strategické, taktické a operativní rozhodování, pro tvorbu efektivního produktového a celkového MM

Okolnosti v jednotlivých fázích ŽCP ovlivňující marketingová rozhodnutí:
Inovací daného produktu
Cenové tvorby
Distribuce a propagace

Odlišné etapy zaznamenávající typický průběh tržeb:
Zavádění
Růst
Zralost
Útlum

ZAVÁDĚNÍ
- začíná prvním vstupem produktu na trh
- ztrátová produkce nebo mírně zisková
- nízké tržby, pomalý jejich růst

ten může být zapříčiněn:
- vysokými cenami
- malou informovaností potenciálních zákazníků
- neochotou zákazníků ke změnám jeich spotřebních znalostí
- slabinami při zabezpečování distribučních cest
- očekávání zákazníků, že časem přijde nová vylepšená verze…

při zavádění nového produktu na trh může management uplatnit vyšší či nižší úroveň nasazení jednotlivých nástrojů MM v jejich vzájemných kombinacích.

4. Některé metody v oblasti rozhodování o PM jako východiska tvorby inovací

Nejlepší výsledky pře aplikaci standardizovaných metod při rozhodování o PM a inovacích produktů se zpravidla dosahují kombinovaným použitím řady různých metod, které jsou vhodně vybírány a tvořivě aplikovány k řešení konkrétních rozhodovacích situací
K nejčastěji používaným metodám při rozhodování o tvorbě PM a o tvorbě inovací P patří
- situační analýza
- analýza životního cyklu produktu
- analýzy produktového portfolia s využitím metody BCG a metody GE

komplexní situační analýza
- proces založen na poznání vnitřního a vnějšího prostředí podniku, systematickém analyzování
- měla by se provádět v dynamickém pojetí, tzn. Systematicky zkoumat
§ minulý vývoj
§ současnou situaci
§ možný vývoj v budoucnu
ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
- makroprostředí – široké okolí podniku (ekonomické, technologické, demografické, politické, legislativní, sociální…)
- mikroprostředí – zákazníci, konkurence, dodavatelé, poskytovatelé služeb…)

smyslem analýzy okolí podniku (vnější) je identifikovat:
možnosti či příležitosti k rozvoji podnikatelských aktivit
ohrožení podniku jeho podnikatelské aktivity – pokles tržeb, podílu na trhu, snížení konkurence schopnosti..
faktory vnějšího prostředí:
- koneční spotřebitelé – struktura poptávky
- distribuční mezičlánky
- konkurence
- dodavatelé
- vědeckotechnické prostředí – vliv na oblast IP
- finanční trh
- politické a legislativní prostředí
- přírodní podmínky

3. Marketingový výzkum v procesu tvorby IP

MV představuje systematický proces shromažďování, třídění, analýzy a vyhodnocování a interpretace informací, která jsou potřebná pro marketingová rozhodnutí.
- má využití při tvorbě inovace, ve fázi narození, růstu, zralosti i útlumu

Předmětem MV mohou být:
výzkum trhu
marketingový výzkum produktů – hlubší analýza spotřebitelské hodnoty P a spotřebitelského vnímání zákazníkem
výzkum v oblasti cenové tvorby
výzkum propagace
distribučních cest
zaměřený na zdokonalování řízení
Etapy procesu MV

oblast přípravy výzkumu
definování problému
určení nutných informací k řešení problému
určení metod sběru informací
zpracování projektu výzkumu
oblast realizace výzkumu
získávání potřebných informací
zpracování informací
vyhodnocení výsledků

a) primární informace - nové informace shromážděné pro řešení daného problému
sekundární - existující informace zjištěné původně pro jiné účely
výzkum od stolu – shromažďování a analýza sekundárních informací
Terénní výzkum – získává informace přímo na místě
b) interní – inf. Z vlastního podniku – záznamy písemností, el. Pošta
sekundární – účetní výkazy, objednávky, údaje o zákaz, reklamace
primární – I od pracovníků v podniku
externí – I z mimopodnikových zdrojů
sekundární – statistiky, publikace, TV, tisk, internet
primární – metody experimentální (dotazování, pozorování.)

Výzkum trhu

- je základní oblastí aplikace MV.
- Při provádění MV trhu, určování CO pro KOHO a v jakém ROZSAHU bude podnik produkt na trhu nabízet:
Potencionální trh – soubor spotřebitelů, kteří mají nebo mohou mít zájem o daný produkt a je pro ně fyzicky i finančně dostupný
- Aktuální trh – soubor zákazníků, kteří již daný P nakupují
- Cílový trh – ta část trhu, kterou se podnik rozhodl získat

SEGMENTACE TRHU

Segment trhu je tvořen skupinou zákazníků, kteří vykazují stejné nebo podobné potřeby, požadavky a spotřební chování a podobné reakce na marketingové akce
Pro jednotlivé vybrané segmenty pak může podnik účelově vytvářet jim odpovídající MM…

Segmentace spotřebitelského trhu:
Geografická – územní celky
Demografická – věk, pohlaví, soc. postavení, příjem, vzdělání, zam..
Psychografická – živ. Styl, osobnost

Segmentace trhu organizací:
Příslušnost k určitému odvětví či oboru
Geografická příslušnost
Provozní charakteristiky – úroveň techniky…
Chování podniku při nákupu

IP jako součást celkového inovačního procesu podniku

- nutno řešit komplexně jako organickou součást celkového inovačního procesu podniku
- Fcí inovačního procesu je docilování pro podnik pozitivních efektů, zajišťovat růst efektivnosti podniku v souladu s jeho podnikatelskými cíli.

a) inovace produktů
b) procesní inovace – zaměřeny na zdokonalování a rozvoj v podniku probíhajících procesů, s nimi spjatých postupů, metod a operací (inovace strojů, technologií, staveb, materiálových zdrojů, profesní)
výrobní i nevýrobní procesy

- v oblasti plánování, organizování, vedení a kontrolování
- ---------- výrobní, prodejní, zásobovací, finanční…
- V předvýrobních i výrobních procesech a podvýrobních
- V oblasti cenové tvorby, distribuce, propagace
Efekty inovací
Při manažerském rozhodování o konkrétních inovačních akcích je nezbytné předem všestranně zhodnotit jejich předpokládané efekty, to bývá často slabou stránkou celkového managementu

a) Ekonomické – ukazatele ekonomické efektivnosti – rentabilita, nákladovost, likvidita, produktivita, dále metody hodnocení efektivnosti podnikových investic – ukazatel výnosnosti, doba splacení, čistá současná hodnota…
b) Mimoekonomické – odstraňování fyz. namáhavých a monotoniích prací, efekty ekologické – etika podnikání

Rizika
- tvorba inovací je z jedné strany nutná, ale součastně její zavádění je pro podnik riskantní.

Často platí, že čím víc je vyvíjený produkt novější, tím větší je podnikatelské riziko jeho komerční neúspěšnosti. Čím je produkt novější, tím je pro podnik výnosnější, ovšem pokud bude úspěšně zaveden na trh.
Rizika při tvorbě inovací plynou:
v z nedostatečného marketingového zabezpečení – chybná konstrukce marketingového mixu, nesprávný odhad situace, poptávky..
v nepodařilo se zvládnout konstrukční a technologické řešení nového produktu a ten je pak vyráběn s vysokými náklady
v nezajištění včas potřebné výrobní kapacity, zdroje, zařízení, pracovníky..

konkrétní příčiny neúspěchů:
Ø proces tvorby I byl zahájen chybným výběrem produktové idey a měl chybné pokračování
Ø nebyly zajištěny potřebné zdroje
Ø využití zdrojů bylo neefektivní, neúčelné a nehospodárné
Základ podnikatelsky úspěšné tvorby IP tvoří:
· Správný výběr produktové idey
· Zajištěný potřebných zdrojů
· Schopnost managementu tyto zdroje efektivně využít

1. Základní rozhodování o produktovém mixu

- procesem tvorby PM se zabývá produktová politika podniku
Poslání: je utváření pro podnik optimální struktury produkce
- nutno zabezpečovat vzájemnou provázanost produktové politiky s cenovou, distribuční a propagační politikou podniku
- zabývá se (PP) produktem v komplexním pojetí
- rozhodování o dalších vlastnostech tvořící strukturu KP

Produktový mix- soubor všech produktů, které daný podnik nabízí na trhu k prodeji.
Komplexní pojetí- vlastnosti produktu jsou uspořádány do vrstev kolem jádra (základní úroveň – podstata a funkční vlastnosti – fyzikální, chemické..) přidáváním vlastností k jádru produktu se produkt dotváří, modifikuje, rozšiřují se jeho efekty, jeho užitná hodnota pro spotřebitele, individualizuje se či diferencuje ve vztahu k produktům konkurence př. Obaly, značka, doprovodné služby, servis, koupě na splátky, dodávky náhradních dílů…
Komplexní produkt – je tvořen souhrnem všech jeho hmotných vlastností, jejíchž prostřednictvím dochází k uspokojování potřeb zákazníka

Při utváření PM se rozhoduje:
- jaké zcela nové produkty a kdy podnik zavede do svého PM
- které ze stávajících produktů budou vylepšeny
- --------------------------------------------- vyráběny v nezměněné podobě
- --------------------------------------------- vypuštěny z PM

Inovace produktu – každá pozitivní změna produktu, která je vnímatelná a rozeznatelná spotřebitelem a pro něj přínosná. Posuzuje vliv spotřebitelského vnímání a hodnocení nového produktu na střety s konkurencí a získávání kon. výhod
Produktové řady – tvořeny skupinou produktů, které plní podobnou funkci resp. Slouží k uspokojení podobné potřeby, prodávají se stejným skupinám zákazníků a mají podobné distribuční cesty – může být členěna na další varianty (ledničky, sporáky)
Šířka – dána počtem produktových řad
Konzistence – těsnost vazeb mezi řadami

2. Marketingové pojetí inovací produktů

Členění IP z hlediska marketingové struktury KP
PODLE STUPNĚ JEJICH NOVOSTI (míry pozitivní změny)
Produkty zásadně nové – v celosvětovém měřítku, zcela nové trhy (mob. Telefony)
zavedení nové produktové řady v podniku – jsou již jinými podniky na trhu uplatňovány, nové pouze pro podnik – méně náročná inovace pro podnik – může využít zkušeností jiných
Rozšíření v podniku již existující produktové řady o další typy či varianty produktů
Vylepšení daného P – zvyšuje se užitná hodnoty aniž by vznikaly nové řady či varianty
Změna pozice stávajících produktů podniku na trhu – nezměněný produkt se nabízí novým skupinám zákazníků
P s jedinou změnou, že vykazují stejné vlastnosti při menších nákladech

Podle úrovní či vrstev tvořících mtg strukturu kompl. produktu:
~ inovace v oblasti vlastností, které tvoří podstatu daného produktu,
~ inovace dalších vlastností – obal, značka, služby

Spotřebitelská hodnota pro zákazníka jako prvořadý atribut

Posouzení, jak zákazníci hodnotí a vnímají spotřebitelskou přidanou hodnotu
Spotřebitelská přidaná hodnota – jak velký užitek nový produkt přinese a s vynaložením jakých nákladů
Celková spotřebitelská – soubor užitků, které zákazník očekává od daného produktu, soubor cen, které musí vynaložit před hodnocení a koupí, získávání a užívání tvoří celkovou spotřebitelskou cenu

Zákazníkem vnímaný stupeň novosti inovace P – vyjadřuje dopad inovace produktu ve formě intenzity zákazníkem vnímaných nových přínosů či užitků z dané produktové inovace.

Komunikační mix:

Zařazení do MM:
- informace a interesance spotř. na koupi výrobku – to je úkolem KM
- má doplňující, podpůrný charakter
- komunikační proces: 1) zdroj –> sdělení –> médium –> 2)příjemce
- 1 -> 2 kód, 2 -> 1 zpětná vazba, odezva
- sdělení bývá zakódování – symboly (slečna, …)
- fáze příjemce: nevědomost, známost, porozumění, přesvědčení, akce

Jednnotlivé složky KM:
- (ještě jsme nebrali)

Shrnutí:
- (ještě jsme nebrali)

Internacionální marketing:

Význam a specifika int. mark.:
- dnes polovina světového obchodu
- akcelerátor hosp. růstu
- rozdílnost prostředí
Faktory a etapy rozvoje int. mark.:
- období úsp. 30ti let (1945-75) – zřizování zahr. filiálek
- období 2 ropných šoků (1979/80, 1983/84) – destab. sv. hosp. -> rozvoj int.
- 90. léta – vznik EU, transformace na tržní ekon.
Způsoby realizace a orientace na int. akt.:
- kaskádový způsob (dosud převládá) nebo najednou
- postup: exploratorni průzkum trhu, selekce oblastí, def. způsob vstupu, def. nabídky, def. obch. politiky
- globální přístup – nová koncepce
- model EPRG – 4 orientace: etnocentrický (národní trh), polycentrický (nenárodní trh), regiocentrický (v rámci regionu), geocentrická (kompromis)
Int. prostředí a jeho složky:
- ekonomické – možnosti exportu
- politicko-právní – postoj k zahr. inv., polit. stab., byrokracie, administrativa, index polit. rizika
- kulturní – soc. kulturní struktury, jazyk (komunikace), mezilidské vztahy
Znalost trhu a mark. výzkumu:
- potřeba vědět: reálnost a integrovatelnost do pol. aktivity podniku, potenciál, atraktivita trhu, sociokulturní rozdíly, rozhodnout o taktice, zhodnotit segmenty, odhalit konkurenty, sestavit adekvátní mark. mix, …
- vhodné: všeobecný a explorační průzkum, deskriptivní průzkum, testy
Selekce zahr. trhů:
- k selekci až po segmentaci
- výběr trhu: analýza pravděpodobnosti, předběžný výběr; hrubá analýza a mezivýběr; jemná analýza a konečný výběr
- selekci nelze provést bez: analýzi zahr. trhů, konkurence, zhodnocení vlastní kompetence a disp. zdr.
- faktory rozhodování: potenciál, dostupnost, citlivost a stabilita trhu
- …… (je toho spousta) ……
Proces intern. a způsoby vstupu na zahr. trh:
- při výrobě v tuzemsku: nepřímí a přímí export
- licence (know-how), frančízing
- smlouvy o managementu, výhradní vlastnictví
- stádia int. rozvoje: sporadická zahr. akt., pravidelná zahr. akt., multinacionalizace, mondializace

Organizace int. mark.:

- kritéria členění: podle fcí bez exportního (zahr.) útvaru, s exp. útvarem, podle skupin výrobků s int. divizí, podle skupin výrobků v integrované formě, podle sv. oblastí
- u intenzivně internacionalizovaných středně velkých podniků lze tyto formy: segregovanou, integrovanou
Intern. mark. mix:
- výrobek – globální výrobek, strategické a povinné adaptace, diferenciace
- cena – standardizovaná cena, homogenní ceny, na základě analýzy konkurence
- komunikace – strategie globální a lokální taktiky
- distribuce – standardizace
- vývojové trendy int. mark.:
- tradiční přístup -> globální
- tendence k internacionalizaci
- globalizace
- nedif. mark. strategie, smíšená řešení

Rozhod. o cenách:

- faktory vnější a vnitřní
Vnější faktory rozhod. o cenách:
- celk. hosp. situace (vnější rámec chování subj. – HDP, inflace, …)
- hosp. politika státu a legislativa (stát většinou zasahuje – regulované ceny, dotace, DPH)
- typ trhu a konkurence:
- čím víc prodávajících, tím menší možnost rozhodovat o ceně
- trh velmi konkurenční – velký počet prodávajících, žádný nerozhoduje
- trh monopolní – 1 prodávající – ceny jak chce
- trh oligopolní – dominuje několik velkých, malé podniky malého významu, 3 cesty jak na tento trh (cenový smír, cenová válka, cenová dohoda – OPEC)
- monopolistická konkurence – monopolista na urč. části trhu – např. auta
- pružnost poptávky: Edipi = (delta Di/Pi) : (delta Pi/Pi)
- čím intenzivnější je reakce poptávky na změnu ceny, tím je výrobek elastičtější
Vnitřní faktory rozhod. o cenách:
- náklady
- kapacita výroby – pružná poptávka a větší nevyužitá kapacita stimuluje ke snížení ceny
- výrobek – charakter (četnost, obvyklost -> snížení ceny a naopak), životní fáze (při uvedení vyšší ceny, cena kopíruje životní cyklus)
- M strategie – cíle – krátkodobé: přežití firmy, maximalizace (zisku, prodeje, růstu prodeje)

Metody tvorby cen:
- cenový faktor (konkurence nebo náklady nebo poptávka nebo kombinace) -> cena -> doladit dle ost. faktorů
- psych. určení opt. ceny - ? maximum pro koupení, ? spodní mez pro udržení kvality
- poté propočíst zisk -> zpětná kalkulace

Distribuce:
Pojem a fce distribuce:
- účelem je realizovat spojení cesty mezí výrobcem a spotř. – efektivně, účinně
- zákl. funkce:
- doprava – překonání místního nesouladu mezi výrobou a spotřebou
- tvorba sort. – jeho přeměna z výrobního na obchodní
- transformace množství – vyrábí se velké mn., část ke spotřebě
- skladování – překonání časového nesouladu
- kontaktování – s výrobou, spotřebitelem
- informování – spotř. o firmě, výrobcích, …

Specifika D jako nástroje MMixu:

- velmi málo pružný nástroj MM
- nelze očekávat bezprostřední efekty
- velmi málo ovladatelná výrobcem
- po předání prodejci se ztrácí kontrola
- hraje roli ekon. síla výr. i prodejce
- toky distrib.:
- fyzický pohyb zboží – hmotný tok
- vlastnický tok – přeměna vlastn. práv
- finanční tok – spotřebitel platí
- informační tok

Zákl. typy D kanálů:
- přímý:
- výrobce -> spotřebitel
- + rychlost, kontrola, – náklady
- žádný další mezičlánek
- podnikové prodejny, internet, televize, …
- nepřímý:
- výrobce -> (dovozce) -> velkoobchod -> maloobchod -> spotř.
- + široké pokrytí trhu, – kontrola
- zprostředkovatel – mezičlánky:
- prostředníci – nakupují a znovu prodávají
- zprostředkovatelé – hledají kontakty – vl. práva na ně nepřecházejí – agenti, brokeři
- podpůrné D mezičlánky – banky, rekl. agentury – nevlastní, nezprostř. – pouze pomáhají
- velkoobchod:
- nakupuje a dále prodává – velké množstvíé, skladuje, třídí, kompletuje, …
- universální – rozmanitý sortiment
- specializované – vybrané druhy zboží
- cash+carry – konečnému spotř. - podnikateli
- maloobchod:
- nákup a prodej konečnému spotř.
- hromadní maloobchodníci
- specializ. maloobchody – urč. druh zboží
- obch. domy
- nákup. centra – je tam „magnet“

Faktory ovl. volbu D kanálů:
- poptávka, charakter výrobku, podmínky firmy, (+ makroprostředí), (+sektor maloobch.)


Pokrytí trhu:
- = jak intenzivně bude výrobek přítomen v prodejní síti
- intenzivní – k dostání všude – zboží denní spotřeby
- selektivní – není potřeba všude – výrobce si vybírá, omezuje – zboží promyšl. nákupu
- exkluzivní – extrém selektivního – 1 obchod pro urč. oblast – speciality – 1 forma je franchizing
- neprozkoumané zboží – nezná nebo zná, ale nemá zájem -> selektivní, exkluzivní

Životní cyklus:

- = jak dlouho se výrobek na trhu za přijatelných podmínek udrží
- 0 – prenatální období – výzkum a vývoj
- 1 – uvedení na trh – klíčová fáze – bez zisku (S1)
- 2 – růst – výrobek je známý, prodej roste (S2)
- 3 – zralost – ke konci dochází k saturaci (nasycení) (S3)
- 4 – nasycení – prodej stagnuje a lehce klesá (S4)
- 5 – pokles prodeje – strnulý nebo pozvolný
- S1-S4 = strategie odvozené ze živ. cyklu
- S1 – pionýrská strategie (velká firma, zázemí), S2 – „nastupovat do vlaku za jízdy“ (krátkodobé), S3 – strategie segmentace (diferenciace poptávky), S4 – „me too“ (kopírování – typické pro celé ekonomiky)
- modifikace živ. cyklu: pravidelný zvon, nestárnoucí, neúplný, zkrácený, vzkříšený

Podmínky hodnocení výrobku:
- podnikatel by si měl hlídat prodej výrobků, hodnotit jej
- potřebuje informace, jak si výrobek vede – neskončit prodejem
- kritéria pro hodnocení pozice výrobku na trhu: prodej (růst, pokles, tempo růstu), zisk, růst trhu, podíl na trhu, …
- klasifikace výrobku:
- leaders – v dané době přinášení nej. zisky
- tahouni – mají výhodný zisk, ale spíše táhnou prodej
- taktické – nejsou ziskově výhodné, ale jsou jiné důvody
- lákadla – atraktivní prvek, který přitahuje pozornost
- na startu – ve správný čas vstoupit na trh
- se ztrátou rychlosti – výrobky na konci živ. cyklu - ? zda stáhnout

Inovace, zavádění nových výrobků na trh:

- pokud chce výrobek uspět, musí být nějakou výhodou
- pozice inovace neustále vzrůstá – příčiny: nasycenost, obnova ziskovosti, zákl. a exkluzivní nástroj výrobce, nepřímé ekol. důsledky
- model soudobého výrobku: vyšší účinnost, lepší funkce, kultivovanost, sofistikace (mikroprocesory), malý příkon, hmotnost i objem, optimální životnost, nové materiály, ekolog. čistota, design, optimální funkčnost
- spotřebitel by měl vnímat změny jako pozitivní
- míra změny: zásadně nové, modifikace dosavadních, analogické
- nové výrobky:
- 2 možnosti: právo od někoho, vývoj nového (výzkum, vývoj a komercializace)
- výzkum: analýza vnitřních a vnějších zdrojů, potřeb
- vývoj: anal. trhu + výrobku -> prototyp, testování, rozhodnutí o výrobě
- komercializace: dokončení komplexního výrobku, harmonizace s ostatními částmi MMixu
Cena:
Mark. nástroj:
- dotváří charakteristiku výrobku – má konstruktivní charakter – čím vyšší cena, tím vyšší kvalita, jedinečnost
- nejprůhlednější – je vidět na první pohled - porovnávání
- ohnisko zájmu – pro prodávajícího i kupujícího - kompromis
- správná cena – zajistí rozvoj podniku formou dostatečné poptávky
- nejpružnější – spotřebitel reaguje rychle, podnikatel snadno mění
- výraz efektivnosti marketingu
- citlivost závisí na: typu trhu (průmyslový, spotřebitelský-tam více), ekon. situaci nakupujících subjektů
- cenový mix – Px, Politika (metody tvorby cen, cenová kontrola, diferenciace cen), Strategie (cíle firmy v oblasti cen – cenový vůdce, zásadně levněji)

Segmentace:

Princip segmentace:
- podnik se má snažit poznat veřejnost -> marketing masový, individualizovaný, segmentovaný
- masový marketing:
- vnímá veřejnost jako homogenní celek
- prům. výrobek, cena, komunikace
- + nenáročný na finance
- – prům. spotřebitel neexistuje
- použitelný, pokud je homogenní poptávka
- i dnes používaný – mouka, sůl, …
- (typický v Americe v 60. letech)
- individualizovaný marketing:
- snaží se maximálně vyjít vstříc jednotlivkci
- reální na prům. trhu (jad. energetika, …)
- na spotř. trhu: stavění domů, prodej aut, zak. výroba šatů, …
- segmentovaný marketing:
- hledá skupiny spotř., které jsou uvnitř homogenní, ale navzájem heterogenní
- používá vybíravý přístup k trhu
- dnes velmi užívaný

Postup segmentace:
- schéma: 1 Kritérium (inventorizace, výběr), 2 Popis charakteristik jednotl. segmentů -> poznat, 3 Výběr segmentů -> vybrat (pojmenovat), 1 -> 3, 4 Určení market. politik pro každý segment -> oslovit
- výběr segmentů: 1 segment -> koncentrovaný markt. nebo více segmentů – pro každý jiná politika
- faktory pro rozhodování: segment sám (početnost, vývoj, …), dosažitelnost (konkurence), podmínky firmy (pokud na to má)
- určení mark. politiky (oslovení segmentu) – určení tvaru, ceny, komunikace, …

Kritéria segmentace:
- tradiční, psychografická, chování ve vztahu k výrobku, postoje ve vztahu k výrobku
- Tradiční:
- geografická (pohlaví – kosmetika, věk – cest. ruch, velikost – konfekce, domácnosti – ledničky)
- geografická (oblast – volební trh, velikost sídla – krmení pro psy, mobilita)
- ekon. + sociální (příjem – auta, vzdělání – média+knihy, profese – prac. oděvy, náboženství – potraviny+antikoncepce)
- Psychografická:
- Osobnost + způsob života
- AIO (aktivity, zájmy, názory)
- VALS (value and live styles)
- podle osobnosti – např. řidiče (Don Kichod, Sančo Panza)
- Podle chování ve vztahu k výrobku:
- např. energetiky – sazby dle spotřeby
- podle uživ. statusu – uživatelé mobilů (poprvé, normálně), neuživatelé mobilů (bývalí, potencionální)
- Podle postoje k výrobku:
- nadčasové, kladné, neutrální, záporné, nepřátelské
- Multikriteriální segmentace – není vhodné používat příliš mnoho kritérií
- Hlavní požadavky na seg. krit.:
- pertinence (průkaznost), měřitelnost, praktická využitelnost

Nástroje market.:

Mark. nástroje:
- = souhrn všech vnitřních činitelů podniku, které by měli být vzájemně kombinovány, aby co nejlépe odpovídali vnějším podmínkám trhu
- komplex činitelů = mix = MM = 4P (product, price, place, promotion)
- distribuce:
- = účinné a efektivní setkání nabídky a poptávky – ty jsou místně i časově odděleny
- ? jak dlouhá je cesta ke spotř.
- ? jestli to zvládne vlastními silami nebo najme mezičlánek
- ? četnost distribuce (polohově)
- stimulování:
- osobní prodej, podpora prodeje, reklama, public relations (publicita, sponzoring)
- = forma komunikace mezi zákazníkem a pracovníkem firmy, jehož hlavním posláním je zajišťování prodeje prostřednictvím přímé komunikace se zákazníky – prodejci, dealeři, prodejní týmy
- podpora prodeje (soutěže, x % zdarma, ochutnávky, vzorky, dočasné spojení s nějakou výhodou, …)
- reklama – forma neosobní komunikace, která oslovuje masu
- Public Relations – forma neosobní komunikace – systematická, dlouhodobá snaha o dobré vztahy s veřejností
- je potřeba nástroje sladit, harmonizovat, pokud se to povede – synergický efekt (násobení)

Mark. pojetí výrobku:
- široké – všechno, čím lze uspokojit potřeby spotř. – statky (hmotné, nehmotné, nominální = poukázky)
- komplexní chápání – není nakupován pouze pro svou zákl. funkci, ale i pro spousty jiných vlastností, prvků, atributů
- spotř. vnímání – přizpůsobit informace k výrobku jazyku spotř., měl by řešit spotř. problém
- posuzování v kontextu – ne izolovaně – jaké místo má výrobek ke všem ostatním výrobkům nabízeným výrobcem i konkurencí + ve vztahu ke komplementárním výrobkům
- základní prvek MM – nelze dělat dobrá marketing se špatným výrobkem
- zákl. nástroj výrobce – výrobek by měl stát na 1. místě MM

Komplexní výrobek:
- Jádro = fyz. + chem. vlastnosti, objektivně měřitelné a tvoří zákl. vlastnosti
- příklad vrstev u elektroniky, prům. trh: 1) Jádro, 2) obal, značka, kvalita, styl, design, 3) instalace, záruka, prodejní služby, dodací a úvěrové podmínky
- příklad vrstev u značkového oblečení: 1) Jádro, 2) služby, 3) image
- čím je trh modernější, nasycenější, tím více ztrácí na významu jádro – považuje se za samozřejmé, že výrobek plní základní funkci

Výzkum, IS:

Market. inf. systém:
= souhrn pracovníků, zařízení a technologií pro zjišťování, zpracování a vyhodnocení informací
- interní – vlastní síly, „zdraclo“ – o minulém vývoji
- informace z marke. výzkumu (systematický sběr, analýza, většinou agentury)
- informace z mark. zpravodajství (každodení, systematické zjišťování o vývoji mark. prostředí (podíly značek na trhu, …)

Marketingový výzkum:
- 5 fází:
- definice problémů a cílů
- co chci řešit, proč je situace taková
- problémy definuje zadavatel
- projekt výzkumů
- jaké metody, kde vezmu informace
- shromáždění informací
- zpracování informací
- verbální hodnocení
- matematicko-statistické metody
- prezentace výsledků-závěry
- mělo by obsahovat i návrhy řešení

Výzkum trhu:
- primární (pracuje s dosud neexistujícími informacemi)
- sekundární (pracuje s již existujícími informacemi, „od stolu“)

Výzkum podle:
- objektu (ekoskopický – zboží, služby)
- subjektu (demoskopický – spotřebitel, jeho preference)
- podle součástí okolí
- výzkum nabídky (ID konkurence a její popis, zastoupení výrobku na trhu, komparativní analýza, analýza konkurenční strategie)
- výzkum poptávky (kvantifikační, segmentační, chování spotřebitele)
- výzkum prostředníků (obchod – jak funguje distribuce, předpisující)
- výzkum makrookolí (velmi náročný, sběr primárních informací, etické zásady, kodex)
- ESOMAR (evropské sdružení organizací pro výzkum veřejného mínění a mark. trhu)
- respondent musí souhlasit
- anonymita
- oddělení výzkumných a jiných (komerčních) aktivit
- výzkum reakce trhu na komerční akce

Dotazování – problémy (1. technika sběru):

- vyčerpávající x výběrové
- redukce na vzorek (výběr) populace – měl by kopírovat zákl. soubor
- např. při sčítání lidu
- kdo respondentem
- obyvatel x domácnost
- velikost výběru
- čím více, tím lépe – otázka peněz
- způsob výběru
- prostý, náhodný výběr (jediná metoda, jak být reprezentativní)
- intuitivní výběr (např. na ulici)
- kvótní výběr (přesně zjistím procento zastoupení populace)
- systematický výběr (přesná kritéria, výběr ze seznamu, např. 3. ulice, 5. dům, …)
- anketa – neobjektivní (naštvanci)
- technika - kontakt
- písemné (+malé náklady, objektivnější, - názká návratnost)
- telefonické (+ úsporné, není osobní kontakt, - časový limit, více soustředění)
- „panel“ – opakované dotazování stejné skupiny, občas se obměňuje
- + již vytvořený soubor, resp. jsou zvyklí
- - časem zkreslení, nepřesná evidence malých výdajů, změna struktury k intel. vrstvám
- „barometr“ – opakované, stejný dotazník více osobám (volby)
- „omnibus“ – nemusí se opakovat, více problémů v 1 dotazníku
- sestavení dotazníku
- sestavení (úvod, stať, závěr)
………. (je toho hodně) ……….

Pozorování (2. technika sběru):

- záměrné, systematické pozorování smyslově vnímatelných skutečností
+ objektivnost
- pouze smyslově vnímatelné, interpretace nemusí být přesná
+ pozorovaný neví, že je pozorován
- přímé (existuje pozorovatel) x neprímé (záznamová tech.)
- zúčastněné x nezúčastněné (pozorovatel se nezapojuje do děje)
- v obchodu jsou aktraktivní x neatraktivní místa -> merchendising
- dle obsahu – událostí, časové, frekvenční test

Experimenty (3. technika sběru):
- laboratorní, přirozené (na vymezeném úseku)
- v obou případech je to v umělém prostředí v umělých podmínkých

Motivační (kvalitativní) výzkum (4. technika sběru):
- má odhalit motivy, příčiny chování
- Herzogová, Dichter
- Navazuje na Freuda (9/10 pohnutek je ukryto)
- neptá se přímo, používají se finty

Metody kvalitativního výzkumu:
- Psychologická explorace – od klasického se liší: tazatelem (psycholog), dotazníkem (hrubý scénář), časem (může být i více jak hodina), počtem respondentů (desítky osob)
- Focus group – ve skupinkách 6-12 osob, přítomen moderátor, výsledek je kolektivní názor, podmínky: homogenní skupina bez dominantní osoby, vybraná dle určitých zásad, minimálně 4x s 2 různými moderátory na stejné téma
- Asociativní techniky: respondent je v časové tísní -> musí asociovat; nebo tvarové (tachistoskop); nevýhodou je závislost na fyz. stavu respondenta
- Dokončovací úkoly – věty nebo příběhu
- Expresivní techniky – resp. kreslí ideální výrobek, …
- () Szondi test – úchylné osoby a jejich výber, …
- () Rohrschachův test – 12 kartiček se skvrnami - asociace

Expertní metody:
- konfrontace výsledků jiných metod s názory skupiny odborníků
- singulární expertýzy – písemné, individuální posouzení problémů
- skupinové diskuze – odborníci – formy:
- brainstorming (s moderátorem, každý musí hned projevit svůj názor)
- advocatus diaboli (moderátor hraje roli ďáblova advokáta)
- delphi (písemné, vícekolové dotazování) – cílem je sbližování názorů
- je dobré metody kombinovat

Postoje:

- řada postojů přináší přímou vazbu na koupi
- složky poznávání: kognitivní (poznávací), afektivní (citové zabarvení), konativní (připravenost jednat)
- formování postojů založeno na: informacích, soc. skupinách, soc. prostř., zkušenostech, snaze uspokojit potřebu
- možnost změnit závisí na: informovanosti o nabídce, centrálnosti postoje, provázanosti postoje, osobnosti
- motivace:
- promítá se do všech předch. oblastí psych.
- základní složkou je potřeba člověka
- potřeba se po překročení urč. hranice stává motivem – hybnou silou k odstranění napětí v organismu
- osobnost:
- rozhodování: impulzivní, racionální, emocionální
Kupní rozhodovací proces:
- = posloupnost aktivit pro rozhodnutí o koupi
- situační vlivy: důvody, soc. okolí, fyz. okolí, čas. parametry, předch. stavy, události
- fáze:
- 1) rozpoznání problému
- 2) hledání informací – vnitřní, pak vnější informace, pak soustř. získ. inf.
- 3) hodnocení alternativ – podle hledisek, kritérií, důležitosti, vlastností
- 4) kupní rozhodnutí – kupní záměr mohou ovlivnit ještě: ostatní, nečekané vlivy, riziko
- 5) ponákupní chování – pozorování očekávaného a skutečného efektu
- spokojenost – důsledky: věrnost, generalizace, pozitivní slovo z úst do úst

Typy:

- rutinní kupní rozhodování – nakupuje stále
- omezené řešení problému – zná, ale nekupuje stále
- rozšířené rozhodování – nezná – všechny fáze

Kupní chování institucí:
- zákazníci: výrobci, vláda, obchodníci, církve, …
- charakteristika poptávky: odvozená od popt. spotř., méně pružná, propojená, řetězový charakter, koncentrovanější
- vlivy:
- faktory okolí: právní prostředí, ekon. podmínky, konkurenční tlaky, regulace ekon., technol. změny
- vlivy na úrovni instituce: cíle, struktura, zázemí, nákupní politika, …
- interpersonální klima: spolupráce, autority, tolerance, ambice, …
- osobní charakteristiky: věk, vzdělání, příjem, …
- kupní rozhodování:
- složené kupní rozhodování – řada osob
- role: iniciátoři, uživatelé, ovlivňující, rozhodující, nakupující, „gatekeepers“
- fáze kupního procesu: rozpoznání problému, bližší určení, hledání dodavatelů, kontakty, zhodnocení kritérií, zvážení rozpočtu, ohodnocení spec. alternativ, smluvní podmínky, uzavření smluv, užití, zpětná vazba

Makroprostředí:

Englay zákony – s růstem příjmů se snižují výdaje na potraviny, výdaje na bydlení zůstávají, ostatní zboží a úspory se zvyšují
- demograf. podmínky: počty obyvatel, věková struktura, …
- ekon. podmínky: koupěschopnost, celkové ekon. klima v zemi
- politické. podmínky: soustava norem, činnost pol. stran, antimonopolní zákony, ochrana spotřebitele, společnosti, životního prostředí
- legislativní podmínky
- ekologické podmínky: přírodní prostředí – limitující faktor
- technologické podmínky
- sociálně kulturní: souhrn hodnot uznávaných společností, druhotné názory (můžeme je ovlivnit), zákl. názory a hodnoty (nelze je ovlivnit)

MEGATRENDY:
-
- Nedonismus – snaha užít si – mladí lidé – touha po zážitcích
- neokonzervatismus – uznávají staré hodnoty
- ? – mladí – touží navrátit se k přírodě, netradiční hodnoty

Kupní chování zákazníků:

Spotřební chování:
- pohledy snažící se vysvětlit spotř. chování zákazníka: na zákl. ekon. racianality, jako důsledek psych. procesů, na zákl. vlivů soc. prostředí, model podnět-odezva
- model podnět-odezva: Podnět -> Black box spotř. -> Odezva
- black box je interakcí predispozice spotř. k urč. jednání a kupnímu rozhodnutí
- predispozice pak zasahují do každého rozhodování o koupi
- působení kultury:
- nehmotné prvky kultury: soubory soc. norem a standardů, soubory poznatků a idejí, soc. instituce (např. rodina)
- podstatné skutečnosti: kultuře se učíme, přechází z generace na generaci, sdílená, různé ve stejném čase na stejném místě, kultura je adaptivní
- různé odlišnosti – subkultury prostředí
- působení soc. skupin:
- člověk se životu učí v dané soc. skupině (socializace)
- působí různé skupiny: primární (rodina, přátelé), sekundární skupiny (občasný styk), referenční skupiny (mohou se stár prim. i sek.)
- rozložení kupního rozhodování v rodině: mezi muže a ženu, kupní role (někdo využívá, jiný nakupuje, jiný rozhoduje)
- sociální třídy – např. jiné inf. zdroje, …
- referenční skupiny – buď: spotř. -> ref. skupina -> produkt nebo spotř. -> produkt -> ref. skup.
- míra vlivu ref. skupiny je podmíněna: informovaností o výrobku, mírou kohesivity a konformity ref. skup., jejími normami, nápadností výrobku
- snažíme se využívat: identifikace jedince s ref. skupinou, názorové vůdce, komunikace z úst do úst
- životní styl:
- = průnik aktivit, zájmů a názorů (AIO)
- možnosti postihnout skupiny se podobným způs. života
- individuální vlivy:
- řadíme sem působení demografické, fyziografické rysy, soc. ekon. prvky – to jsou vnitřní vlivy
- vnímání:
- aby smysly podnět zaregistrovali, musí stimuly překročit prahové hodnoty (abs. prah a relativní, diferenční prah)
- průběh vnímání: stimuly -> smysly -> pozornost -> interpretace -> odezva
- vnímání není obj. proces – ne všem stimulům věnujeme stejnou pozornost, zkreslujeme
- učení:
- = změny v jedincově chování způsobené zkušenostmi, informacemi a myšlením
- učení může být založeno na klasickém podmiňování (hodinky -> jíst i když není hlad) nebo operantní podmiňování (slevy -> větší nákup)
- kognitivní učení – zahrnuje všechny mentální aktivity člověka
- paměti: senzorická pamět (1-5s) -> (pozornost) -> krátkodobá paměť (20s) -> (zkouška) -> dlouhodobá paměť

Mark. systém:

def.: souhrn všech toků a vztahů, které spojují podnik s trhem
hmotné toky: podnik -> zboží+služby -> trh -> peníze -> podnik
nehmotné toky: podnik -> informace -> trh -> vztahy -> podnik

Mikroprostředí: dodavatel <-> podnik, konkurence, prostředníci, (externí) ovlivňovatel, spotřebitel, veřejnost (finanční, sděl. prostředky, vláda, obč. hnutí, ostatní (místní, všeobecná)) --> podnik
Makroprostředí: podmínky: demograf., přírodní, technolog., politické, kulturní


Mikroprostředí:
Dodavatel:
- kritéria pro volbu – spolehlivost, kvalita, přizpůsobivost
Konkurence:
- přímá, nepřímá
- je potřeba: zinventarizovat konk. subjekty, specifikovat jejich zvláštnosti, analýza jejich silných a slabých stránek, jejich cíle
Podnik:
- interní mikroprostředí
- úkolem mark. oddělení je koordinovat ostatní útvary podniku
Prostředníci:
všechny osoby, které napomáhají podniku plnit její fce (dříve si tohle podniky dělali sami)
- pomáhají podniku nalézt trh (výzkumné, market. agentury)
- zabezpečit fyzický pohyb zboží
- pomoc při získávání a šíření informací
- pomoc při přeměně vlastnických práv (prodávají zboží)
- ostatní (pojištění, …)
Ovlivňovatel (externí):
- předepisující – subjekt mimo firmu, sám nenakupuje, ale ovlivňuje
Spotřebitel:
není kupující!
- dvoupatrový marketing (zájem o oslovení kupujícího i spotřebitele – např. rodiče a děti)
Trhy:
- Spotřebitelský – domácnosti a osoby za účelem konečné spotřeby
- Průmyslový – podniky zboží za účelem dalšího zpracování
- Obchodní – nákup podniků zboží za účelem dalšího prodeje
- Vládní – nákup vládní instituce za účelem společné spotřeby
- Mezinárodní – všechny předchozí trhy v mezinárodním měřítku
Veřejnost:
všechny subjekty, které mají faktická zájem o dobré vztahy s podnikem nebo naopak:
- subjekty, zájem o dobrý vztah: banky, akcionáři, finanční kruhy
- subjekty, zájem má podnik: sdělovací prostředky, vládní a zákonodárné subjekty
- zajímají se o podnik, ale ten ne o ně: občanská hnutí, ostatní veřejnost

Mark. program:

- akční program, koordinuje složky MMixu
- identifikuje hlavní úkoly, organizuje plánované akce, stanovuje zodpovědnost a časový rozvrh
- mark. plán
- výsledkem plánování – může mít různou podobu
- měl by zahrnovat: char. exist. situace, analýzu příležitostí a problémů, cíle, mark. strategie, mark. programy, očekávané finanční výsledky, způsob kontroly plnění

Realizace:
- = převedení m. programů do akcí aby bylo dosaženo cílů
- organizace podle: mark. funkcí (nejobvyklejší, neefektivní pro velký počet druhů výrobků i spotř.), výrobků (když je potřeba pozornost jednotlivých druhů výrobků), zákazníků (skupiny zák. mají výrazně odlišný char.), teorií (výrobek je na velkém území rozděleném do regionů)
- úspěšná realizace předpokládá: všichni realizátoři jsou seznámeni s cíli a prostředky, vždy je někdo odpovědný, přesně stanovené úkoly, indiv. zodpovědnost, realizátoři mají za úspěch osobní prospěch, otevřená komunikace v organizaci (kvůli včasnému objevení problémů)

Kontrola:
- záv. fáze procesu mark. řízení – srovnává dosažené výsledky s plánem a cíli a přijímá nezbytná opatření
- srovnávání kvantitativních cílů, diagnostiky jejich příčin, přijímání nových akcí, řízení podle odchylek
- kontrola plnění plánu: analýza prodeje, analýza tržního podílu, analýza mark. nákladů v realizaci prodeje
- kontrola ziskovosti, kontrola mark. strategií

Market. řízení:

- probíhá ve 3 hlavních fázích: plánování, realizace, kontrola
Plánování:
- hlavním účelem mark. plánování je dospět k náležité součinnosti všech složek podniku a optimalizovat jejich činnost v silně proměnlivém, nepředvídatelném, konkurenčním prostředí
- podkladem pro plánování jsou situační analýzy, mark. prognózování, komparativní analýza nákladů a dalších nástrojů mark. mixu
- výsledkem je mark. plán, který má být pružný, aby mohl reagovat na změny
- situační analýza:
- vychází se z deskripce dosavadního stavu vývoje a dělají se odhady na vývoj budoucí
- předměty zájmu: vývoj trhu (celkem i segmentů), potřeby zákazníků, jejich chování, vývoj prodeje, cen (i dle kategorií), identifikace konkurentů, sledování jejich strategií
- odhad budoucího možného vývoje: prognózy prodeje vlastních výr., prognózy tržního podílu, prognózy zisk
- je potřeba brát vnější i vnitřní faktory
- stanovení cílů a strategií:
- musí navazovat na cíle podniku
- obvyklé sledované cíle: maximalizace zisku (krátko-i-dlouho-dobá), zvýšení tržeb, zvýšení prodeje, postavení výrobku, přežití, soc. zodpovědnost
- dále se musí cíle: hierarchicky uspořádat, stanovit v měřitelné formě, musí být kompatibilní, realistické a stimulující
- strategie k expanzi trhu: penetrace trhu (zvýšit existující na souč. trhu), rozšiřování trhu (nové trhy pro existující výr.), vývoj výrobku, diversifikace (nové výrobky, nové trhy)
- analýza podn. portfolia – nástroj ke stanovení cílů a strategií
- mark. program:
- akční program, koordinuje složky MMixu
- identifikuje hlavní úkoly, organizuje plánované akce, stanovuje zodpovědnost a časový rozvrh
- mark. plán
- výsledkem plánování – může mít různou podobu
- měl by zahrnovat: char. exist. situace, analýzu příležitostí a problémů, cíle, mark. strategie, mark. programy, očekávané finanční výsledky, způsob kontroly plnění

Realizace:
- = převedení m. programů do akcí aby bylo dosaženo cílů
- organizace podle: mark. funkcí (nejobvyklejší, neefektivní pro velký počet druhů výrobků i spotř.), výrobků (když je potřeba pozornost jednotlivých druhů výrobků), zákazníků (skupiny zák. mají výrazně odlišný char.), teorií (výrobek je na velkém území rozděleném do regionů)
- úspěšná realizace předpokládá: všichni realizátoři jsou seznámeni s cíli a prostředky, vždy je někdo odpovědný, přesně stanovené úkoly, indiv. zodpovědnost, realizátoři mají za úspěch osobní prospěch, otevřená komunikace v organizaci (kvůli včasnému objevení problémů)

Kontrola:
- záv. fáze procesu mark. řízení – srovnává dosažené výsledky s plánem a cíli a přijímá nezbytná opatření
- srovnávání kvantitativních cílů, diagnostiky jejich příčin, přijímání nových akcí, řízení podle odchylek
- kontrola plnění plánu: analýza prodeje, analýza tržního podílu, analýza mark. nákladů v realizaci prodeje
- kontrola ziskovosti, kontrola mark. strategií

Market. řízení:

- probíhá ve 3 hlavních fázích: plánování, realizace, kontrola
Plánování:
- hlavním účelem mark. plánování je dospět k náležité součinnosti všech složek podniku a optimalizovat jejich činnost v silně proměnlivém, nepředvídatelném, konkurenčním prostředí
- podkladem pro plánování jsou situační analýzy, mark. prognózování, komparativní analýza nákladů a dalších nástrojů mark. mixu
- výsledkem je mark. plán, který má být pružný, aby mohl reagovat na změny
- situační analýza:
- vychází se z deskripce dosavadního stavu vývoje a dělají se odhady na vývoj budoucí
- předměty zájmu: vývoj trhu (celkem i segmentů), potřeby zákazníků, jejich chování, vývoj prodeje, cen (i dle kategorií), identifikace konkurentů, sledování jejich strategií
- odhad budoucího možného vývoje: prognózy prodeje vlastních výr., prognózy tržního podílu, prognózy zisk
- je potřeba brát vnější i vnitřní faktory
- stanovení cílů a strategií:
- musí navazovat na cíle podniku
- obvyklé sledované cíle: maximalizace zisku (krátko-i-dlouho-dobá), zvýšení tržeb, zvýšení prodeje, postavení výrobku, přežití, soc. zodpovědnost
- dále se musí cíle: hierarchicky uspořádat, stanovit v měřitelné formě, musí být kompatibilní, realistické a stimulující
- strategie k expanzi trhu: penetrace trhu (zvýšit existující na souč. trhu), rozšiřování trhu (nové trhy pro existující výr.), vývoj výrobku, diversifikace (nové výrobky, nové trhy)
- analýza podn. portfolia – nástroj ke stanovení cílů a strategií

Porovnání výrobní x marketingové:

Motto: více, levněji x difer.
Podnik: egocentrická, uzavřený x otevřený
Okolí: negativní x pozitivní
Personál: technokrati x obchodníci
Řízení: central.-byrokrat x decentr.
Trh: statický x dynamický
Konkurz: negativní x pozitivní
Motivace zam.: negativní x pozitivní
Neomezená moc rozumu x není
Zisk: krátkodobý x pružnost -> dlouhodobý

Dimenze marketingu:
Základem je myšlenka,
pak musí přijít řízení,
pak nastoupí techniky realizace myšlenky

Principy marketingu:
- Pokora (ke spotřebiteli, k okolí)
- Přizpůsobivost, pružnost, dynamika
- Adresnost (diferenciace)
- Mark. kultura
- Inf. systémy
- Komplexnost

MG_201 – začátek .. konec

- poprvé se pojem objevil 1902 na Mich. univerzitě
- vývojové fáze Mark.:
1) Pragmatická -> 50
2) Teoretická -> 70
3) Difuzní -> 80
4) Adaptivní -> 90

Podnikatelské filozofie:
- základní přístupy podnikatele k tržní realitě
- 5 skupin:
- výrobní (1900-1920)
- výrobková (1920-1930)
- prodejní (1930-1950)
- marketingová (1950-1970)
- soc. etická (1970-dnes - vrchol)
- výrobní:
- poptávka převyšuje nabídku
- neexistuje konkurence
- spotřebitel si neuvědomuje svojí suverenitu
- zisk je krátkodobý
- snaží se o zvyš. zisků, sniž. nákladu, zvyš. prodeje
- výrobková:
- spotřebitel si začíná vybírat, hledá vlastnosti a ceny
- firmy zdokonalují výrobky
- často přestávají vnímat ostatní trh a jsou zahleděny do zdokonalování
- prodejní:
- na trhu je spousta obdobných výrobků
- nabídka je tak veliká, že je často dezorientován
- je potřeba vyvinout tlak, aby si vybral zrovna tento výrobek
- reklama, komunikace
- např. Baťa, Ford, TI (v 70. letech)
- marketingová:
- reakce na potřeby a přání zákazníka
- komplex vzájemně sladěných nástrojů
- o výrobě rozhodují spotřebitelé
- např. CC, McD, IBM
- soc. etická (ekol. marketing):
- reaguje na problémy vzniklé časem
- chce uspokojit přání v souladu s dlouhodobými zájmy, ale i se zájmy společnosti
- Quelle (první značka zeleného stromečku)
- zájem o životní prostředí

Závěr

Závěrem můžu shrnout, že všechny 4 vývojové fáze teorie o TM jsou v praxi využívané a nejen profesní manager se bez jejich technik neobejde. Jen ti nejlepší si ale uvědomují nutnost preventivních aktivit a dávají jim prioritu před naléhavými důležitými úkoly. A jak říká o akutním stresu pan Bessel Kok, zástupce generálního ředitele Českého telecomu: „Za prvé si musíte uvědomit, že jste na této planetě zhruba osmdesát let. A pokud se většinu tohoto hodnotného času stresujete, pak jím hodně plýtváte. Zadruhé si uvědomte, že Váš nadřízený se stresuje přinejmenším dvakrát více než vy. A tyto příjemné myšlenky by Vám měly přinést úlevu.“

5. Seznam použité literatury:

1. Duševní hygiena a sebeřízení – Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc., Mgr. Daniela Pauknerová, PhDr. Vladimír Provazník (Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996, ISBN 80-7079-019-9)
2. JAK ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDNOUT TLAK A STRES V PRÁCI – John Friedel, Gabriele Peters-Kühlinger (GRADA Publishing, a.s., 2006, ISBN 80-247-1517-1)
3. 100 RAD JAK BÝT ÚSPĚŠNĚJŠÍ V PRÁCI II. DÍL - – Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc., Ing. David Gruber, Ing. Lenka Vichnarová (MAFRA, a.s., 2001)
4. CÍLOVÝ MANAGEMENT, MANAGEMENT ČASU – RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková (podpůrné materiály k semináři „Managerské dovednosti II“, leden 2006)

4.2 Operativní nástroje řízení času v zaměstnání

Sama používám a můžu doporučit hlavně tyto 3 podpůrné prvky každodenního TM: pro prosté sepsání úkolů a jejich seřazení podle priorit na ploše obrazovky svého PC program AT Notes (freewarový software pro psaní poznámek na plochu), elektronický kalendář v aplikaci Lotus Notes, který propojuje zároveň přes e-maily a vnitrofiremní databáze rozesílání a potvrzování pozvánek na schůzky, porady a jednání (podobně se používají i jiné el. kalendáře v MS Outlook nebo Outlook Expres atd.) a klasický organizér, což je v podstatě účelově členěný tištěný diář ve staré dobré papírové formě která je po ruce i na cestách bez nutnosti přístupu k počítači.

4.3 Zkušenost s maticí důležitosti a naléhavosti, Paretovo pravidlo
Podle mých empirických osobních poznatků je potřeba hned na začátku pracovní doby si vybrat ze všech denních úkolů ten, který je zároveň nepříliš časově dlouhý (do jedné hodiny, výjimečně do dvou), nepříliš riskantní, a hlavně ze všech úkolů nejnepříjemnější. Když vyřešíte tento úkol jako první, můžete si říct že dnes už máte to nejhorší za sebou. Vše, co Vás pak čeká, bude už příjemnější. Ten pocit zvyšuje výkonnost, zlepšuje koncentraci a to vede k větší rychlosti, přesnosti a menší únavě. Když tento systém "nejhorší nejdříve" vydržíte praktikovat bez přerušení dostatečně dlouho, vytvoří se návyk, psychika si zvykne na pocit "dnes už mě čeká jen to lepší" jako na drogu, a je vyhráno. Pro větší jistotu úspěchu existují i doplňkové metody. U každého úkolu je dobré si promyslet co se stane nejhoršího, když to neudělám? Zboří se svět? Není splnění tohoto úkolu v souladu nebo v rozporu s mými dlouhodobými cíli? Mohu tento úkol s únosným rizikem delegovat? Co mě delegování bude stát (peněz, nervů, nutnosti důkladnější kontroly?
Osvědčenou pravdou je pak využití pravidla 20/80. Člověk ve vedoucí pozici musí umět připustit, že se občas něco nestihne a vybrat to, u čeho to zase až tolik nevadí.

4. Vlastní zkušenosti a příklady z praxe

4.1 Časový snímek
Během prezenčního studia na VŠE Praha jsem v roce 1999 provedla svůj čtrnáctidenní časový snímek. Považuji ho za velice zajímavý nástroj TM. Podle výsledků takovýchto rozborů času studentů „jen málokdo z nich má stanoven závažnější týdenní režim.., někteří zvládají i další povinnosti (zaměstnání, vlastní podnik, malé dítě)… Jiní nestíhají ani studium, aniž by měli v programu cokoliv dalšího.“[1] U svého snímku jsem musela pro větší přehlednost některé věcně nebo významově podobné činnosti zahrnout pod sjednocující kategorii, proto uvádím dále v tabulce jejich přehled a obsah. Rozbor podílu jednotlivých kategorií činnosti na celkovém čase ilustruje připojený koláčový graf.
Z času spotřebovaného na cestování ve skutečnosti více než polovina náleží současně do kategorie studia, protože jsem cestovala převážně vlakem a cestou si četla skripta nebo se učila na zkoušky. Pro mne byl překvapivě vysoký podíl času stráveného v koupelně, asi hlavně tím, že mi každé ráno minimálně 30 minut trvá make-up. Taky bylo příliš mnoho času věnováno domácím pracem a odpočinku. Evidentně by bylo vhodné lépe si zorganizovat některé nutné obslužné činnosti a netrávit tolik času u televize. Překvapilo mne, že opravdu prospím průměrně 1/3 dne, protože jsem měla spíš pocit, že jsem pořád nevyspaná. Bylo to podnětem k přehodnocení, jestli mi dá více spánek před půlnocí, protože možná únava vyplývá spíš z nepochopení vlastních biorytmů. Rozhodně nelituji času věnovaného kamarádům, spíš bych šetřila na odpočinku, ze kterého bych také raději přesunula nějakou dobu do kategorie sportu nebo studia.
[1] DUŠEVNÍ HYGIENA A SEBEŘÍZENÍ – Eva Bedrnová a kolektiv (viz seznam použité literatury)
Kromě přeorganizování svých aktivit, uvědomění si a promítnutí priorit do svého času jsem po této studii věnovala pozornost svým individuálním biologickým zákonitostem, což mi například odhalilo že pokud dodržím jeden a půl hodinový spánkový cyklus, je efekt takového odpočinku pro mě maximální, naopak když spím i déle ale v jiných intervalech, bývám fyzicky unavená a můj TM je pak značně neefektivní.

Praktické tipy pro zlepšení hospodaření s vlastním časem v práci:

1. Zpracujte si denní a týdenní seznam priorit v pořadí důležitosti.
2. Naplánujte si minimálně jeden den dopředu, co hodláte dělat.
3. Plánujte si telefonní rozhovory předem.
4. Plánujte porady (s jednotlivci i skupinami) předem.
5. Vyhodnocujte hospodaření se svým časem několikrát denně.
6. Podívejte se na svůj osobni seznam hlavních časových ztrát.
Osvědčené postupy šetřící čas a optimalizující hospodaření s ním:
- Pište poznámky na okraj došlého materiálu a pošlete ho zpátky tak, jak je. Je to rychlejší.
- Přesvědčte se, že všechny telefonní vzkazy se k vám dostanou na charakteristických kartičkách a ujistěte se, že vaši úředníci, kteří vzkazy přijímají, jsou řádně poučeni.
- Zodpovědnost za úkoly a rozhodnutí předávejte rovnou tomu zaměstnanci, který je má vyřídit, nikoliv svému nejbližšímu podřízenému.
- Odmítejte brát si práci domů častěji než tři večery v týdnu. Více než tři večery představují risk pro váš rodinný život.
- Strávíte-li dojížděním víc než 10 % svého času, přezkoumejte pečlivě, čemu dáváte přednost, a pokuste se tuto časovou ztrátu zredukovat.
- Zaveďte si následující zvyk: když jsou dveře vaší kanceláře otevřené, jste ochotni přijímat náhodné příchozí. Když však jsou dveře zavřené, nemáte být vyrušováni, snad pouze v případech skutečné nutnosti.
- Buďte ochotni vzdálit se z kanceláře na nějaké klidné místo, např. do knihovny, kde vás nebude nikdo rušit a kde budete moci dokončit práci v žádaném termínu.
- Žádáte-li, aby vám podřízený napsal zprávu, vysvětlete mu, že ji očekáváte k určitému datu a vždy s jednostránkovým souhrnem.
- Osobně spolupracovníky nepopohánějte, aby pokračovali v práci rychleji. Touto činností se zabývejte teprve, není-li jiné východisko.

Pro stanovení priorit a pořadí naléhavosti úkolů

- můžeme je rozdělit do jakési matice:
A – důležité naléhavé úkoly (krize, neodkladné problémy, termínované úkoly) vyžadují akci, iniciativu, proaktivitu; musíme jednat, abychom využili příležitosti; tento kvadrant má tendenci růst. Někteří lidé jsou denně doslova ubíjeni problémy. Jejich jedinou úlevou je útěk k nedůležitým a nenaléhavým činnostem v kvadrantu K.
B – důležité nenaléhavé (prevence, rozvíjení vztahů, poznávání nových příležitostí, plánování, odpočinek)
C – naléhavé nedůležité (některé návštěvy, některá pošta a hlášení, blížící se neodkladné záležitosti, oblíbené činnosti)
K – nedůležité nenaléhavé (triviální záležitosti, některá pošta, některé telefony, příjemné činnosti)
Skutečně výkonní lidé se vyhýbají kvadrantu C a K, protože bez ohledu na naléhavost jde o věci nedůležité. Zmenšují také svůj kvadrant A a většinu času tráví v kvadrantu B. Dá se říci že se nezabývají problémy, ale příležitostmi a myslí preventivně.

Rady typu:

„Dělej věci podle priorit!“ „Umět s věcmi švihnout“
„Co mohou udělat jiní, ať dělají jiní!“ „ Svět se beze mne nezblázní“
„Buď nekompromisní!“ „Nezapomeň na umění se ovládat“
„Používej efektivně ty nejlepší pomůcky“[1]

jsou sice pravdivé a jednoduché, ale naučit se jimi řídit stálo mnoho manažerů mnoho úsilí na cestě plné omylů a odmítání. Domnívám se, že mnohem silněji a výstižněji působí věta „Nepracujte tvrději, pracujte chytřeji!“. Nemám čas je výmluva. Na zbytečnosti opravdu nemám čas je tvrdé konstatování!
Doporučení pro posun ze třetí do čtvrté vývojové etapy TM bych shrnula asi takto: vždy o svých nalezených řešeních nakonec přemýšlejte, pokládejte si otázky proč jste se takto rozhodli. Nikdy neplánujte více než dvě třetiny času. Byznys budoucnosti se bude dělat na bázi intuice.
[1] Pravidla pro jednoduchý, ale účinný time management podle nadnárodní poradenské firmy FranklinCovey

3. Aplikace zásad time managementu 4. generace

TM čtvrté generace dovoluje pracovat s intuicí a hlavně využívá principu takzvané proaktivity. Jinými slovy nás vybízí nereagovat na danou věc až nastane, pomocí zaběhnutých a známých návodů, ale aktivním přístupem vymýšlet nové možnosti, netradiční řešení. Hlavně nás také upozorňuje na zastaralé používání dnes již nevyhovujících způsobů uvažování. Proto je třeba oprostit se od vsugerovaných návyků, které mnohdy přerůstají ve zlozvyky a z nichž se již nestávají pouze žrouti našeho času, jak se učilo ve třetí generaci, ale často se nakonec stanou hrobaři našeho růstu a úspěchu. To nás potom vrhá do bludného kruhu odkládání a výmluv. Vždyť je tak jednoduchá věta, která se sama nabízí: „Já už jiný nebudu.“ nebo „Obávám se, že bych to nedokázal.“ anebo nejčastěji „Dnes na to není vhodná doba, teď na to nejsou peníze.“
Platí známé Paretovo pravidlo – často využívaná jednoduchá kvantitativní technika managementu 20 na 80: 20% výrobků přináší 80% zisku, 20% lidí způsobuje 80% nehod, 20% zaměstnanců se podílí na 80% úspěchu firmy atd. Pro TM lze interpretovat tak, že „20% vynaloženého úsilí přináší 80% výsledků“.[1]
[1] RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková – seminář Managerské dovednosti II.

2. Teorie time managementu

Jako každý živý obor, i TM a jeho učení prochází neustálým vývojem. Většina zdrojů dělí stádia vývoje teorie TM na první až čtvrtou generaci.

První generace time managementu zaváděla pořádek do úkolů a činností z nich vyplývajících. Úleva a únik před stresem byly zajištěny napsanými seznamy úkolů a zdrojů. Zjednodušeně by se dalo říci, že hlava zůstává čistá a víme co je třeba dělat. I dnes však kolem sebe můžeme pozorovat chaotické jedince, kteří se neodhodlali ještě ani k prostému sepsání takového listu.

Druhá generace TM k sepsaným úkolům přidává právě čas a zapisuje do tištěného nebo elektronického diáře a podobných plánovacích pomůcek, co (úkoly) a kdy (termíny) musíme učinit a tento model podvědomě využívá většina z nás stále. Klasickým příkladem jsou například i zápisy z porad managementu v předepsané struktuře – úkol – termín – řešitel.

Třetí generace TM již napravuje velice precizně některé nedostatky těch předchozích. Nenahrazuje pouze staré praktiky novými, ale kombinuje, doplňuje, dělá syntézu, která umožňuje řešit i velké celky, i zásadní projekty. A navíc rozkrývá, pomocí dlouhodobých výsledků, které sleduje do hloubky, jak (metody) plnit stanovené cíle, samozřejmě již s přihlédnutím k prioritám, v součinnosti s delegováním a týmovou prací. Typickým zážitkem tohoto směru z praxe je analýza a eliminace tzv. časožroutů – upozorňování na každý příchozí e-mail, neplánované schůzky, rušivé telefonáty, nepřipravení účastníci porad atd. Ale rozhodně nezapomínáme na otázky z minulých generací. Takže teď již víme co, kdy a jak.

Všechny tři generace TM

Všechny tři generace TM samy o sobě již nedostačovaly , protože chtěly pouze zvyšovat důslednost a disciplínu. I když po pravdě musím říci, že mé osobní úspěchy v pracovním životě přišly ve spojení s důsledností a disciplínou, tvrdostí k sobě i k jiným, v duchu tohoto učení TM třetí generace. S tímto cílem, naučit se smysluplněji a efektivněji využívat svůj čas, také přichází většina managerů na kurzy externích vzdělávacích agentur a jsou spokojení, když najdou odpovědi na otázky co, kdy a jak. Kámen úrazu ovšem potom spočívá v obtížném zavádění pravidel z tréninkových kurzů do praxe.Čtvrtá generace předně zkoumá pochody v naší mysli, potom se zaměřuje na vedení, řeší otázku, kam směřovat a samozřejmě se v neposlední řadě soustředí na řízení, abychom věděli, jak cestu tím správným naším směrem naplňovat v praxi. Čtvrtá generace navíc důsledně pracuje s tím dobrým z generace třetí, ale snaží se ji trochu zlidštit, protože praxe mnohde ukázala, že pro řadu lidí je nemožné dlouhodobě důsledně dodržovat kontext denních, týdenních a měsíčních plánů. Tento nejnovější TM rovněž odhlíží od priority potřeb dneška, od operativy a časté naléhavosti a učí nás spíše prevencím, koncepcím a hlavně kreativitě. Tím mnohem více zasahuje do našeho života a zajímá se mimo výsledků i o společný zájem člověka a firmy, motivaci, pocity či růst člověka, který jako individualita je nositelem těchto výsledků. Také tímto svým zaměřením na člověka snáz hledá návody, jak udělat ten první pověstný krůček ke změně, který stojí na začátku každé, byť sebedelší cesty.

Podvědomí

- je ohromná databanka toho, co jsme zažili, naučili se... Řídí životní funkce - krevní oběh, trávení atd. Mnoho z toho dostal člověk do vínku narozením a mnoho se naučil v ranném dětství a zbytek se doučuje postupně dále. Výhodou podvědomí je rychlejší než vědomí (například: zavření oka v případě nějakého prachu). Nevýhodou - pokud se jedná o nějaký zlozvyk tak se ho těžko odnaučujeme...
Nevědomí aneb tajemná vrstva psychiky. Hranice mezi nevědomím a podvědomím je neostrá. Má velkou energii a důležitost. Přinášejí silné emoce. Také se "stará" o těžké psychické zážitky, kterých se nedokážeme úplně zbavit. Do této oblasti se řadí i vlastní víra (mystično).
Část týkající se nevědomí nám pomůže v aplikaci TM. Musíme "jen" vytvořit silnou vnitřní víru, pohodu. A využitím těchto sil poté dokážeme lépe a efektivněji pracovat, odolávat stresu...

Cílem seminární práce

- je proto zjistit, jaké jsou vypracované soudobé dostupné teorie o managementu času, jaké je jejich praktické využití a sebereflexí ohlédnutí s výslednými možnými podněty pro zlepšení vlastního přístupu k této problematice.

Při zvažování využití dostupných informačních zdrojů jsem se zaměřila na několik hlavních:
- odborné články na internetu, kterých je k dispozici nesčetná řada, pouze je nutné z nich odfiltrovat skrytou reklamu vzdělávacích agentur,
- knižní publikace zabývající se time managementem jako jedním z hlavních prvků svého faktického obsahu (viz závěrečný seznam literatury; internetové zdroje doporučují navíc neprozkoumanou publikaci Pacovský – Time management),
- absolvovaný manažerský vzdělávací kurz a podpůrné materiály RNDr. Ing. Lenky Cimbálníkové, ředitelky Střediska distančního vzdělávání Filozofické fakulty UP v Olomouci,
- absolvovaný seminář Duševní hygiena a sebeřízení na VŠE v Praze v roce 1999 pod vedením Doc. PhDr. Evy Bedrnové, CSc., k němu příslušná skripta a případová studie vlastní provenience.

Po prostudování těchto zdrojů bych zde ráda shrnula zjištěné informace, okomentovala je vlastními názory a přidala své praktické zkušenosti. Vycházím také z principů lidské psychologie, znalostech o vědomí, podvědomí a nevědomí člověka.
Vědomí je centrem pozornosti, když se soustředíme, přemýšlíme, něco sledujeme. Nevýhodou vědomí je, že v jediném okamžiku může být v našem vědomí jediná myšlenka. Aby člověk zvládal více myšlenek, musí "přepínat" (soustředit se postupně na jednu věc a pak na další atd.), což je velice neefektivní. Proč? Protože první tři minuty soustředění dochází k zahřívání a postupnému utlumování reagování na vlivy okolí. Je vhodné soustředit se na jednu věc a nenechat se vyrušovat. Když už je to nezbytně nutné, tak se nechat vyrušit maximálně na tři minuty. V těchto třech minutách se můžeme vrátit zpět k původní práci, aniž opadne soustředění.

6. Rozpočet

Stanovení částek na tyto záležitosti:
- na přímou komunikaci – telefony, maily…
- na výrobu propagačních materiálů (letáčky)
- na distribuci propagačních materiálů
- branding provozovny – výroba + instalace
- výroba navigačního systému
- pronájem ploch pro navigaci
- výroba inzerce
- cena za umístění inzerce
- nákup + obrandování reklamních předmětů (kategorie „rozdávací“)

7. Kontrola
Majitelka průběžně sleduje vývoj svých nákladů, výši svých dosažených příjmů, velikost svého zisku.
Dále sleduje naplňování svých stanovených cílů - dosažení předpokládaného nárůstu klientely, zájem klientů o nové technologie barvení vlasů, efektivní využití promotion.

Téma seminární práce: TIME MANAGEMENT

OBSAH:

1. Úvod: cíl práce, zdroje informací, postupy………………….…………………………2
2. Teorie time managementu…………………………………….………………………..3
3. Aplikace zásad time managementu 4. generace…………….………………………….5
4. Vlastní zkušenosti a příklady z praxe……………………….………………………….7
5. Seznam použité literatury……………………………….………………………….....10
1. Úvod: cíl práce, zdroje informací, postupy

Téma řízení času neboli time managementu (dále jen „TM“) je pojmem skloňovaným dnes a denně nejen v práci podnikatelů a managerů, ale všech dospělých lidí, kteří si uvědomují potřebu řídit nakládání se svým vlastním časem v každodenním životě. V dnešní hektické době všichni pociťujeme větší nápor časového stresu než kdykoli předtím. Nevyhýbá se žádné věkové, příjmové, sociální nebo jiné skupině. TM je tím nástrojem, kterým lze odstranit zbytečný stres, klíčové časožrouty, stanovením priorit k dosažení cíle. Místo disharmonie práce a soukromí vzniká lifemanagement. Běžné pomůcky, jako např. diář papírový i elektronický, respektují jen třetí generaci TM, přestože existuje již dlouho čtvrtá generace a vzniká TM nové generace.
Schopnost stanovit si správné cíle, priority a dosáhnout jich je pravděpodobně nejdůležitější dovednost, kterou si pro úspěšný život potřebujeme vytvořit, protože beze zbytku platí axiom "Kdo neřídí, je řízen"[1].

[1] Citovaný slogan vzdělávací agentury CETROS, s.r.o.

5. Marketingová strategie

Cílová skupina (zákazníci):
Stávající klientela, aktuální (pravidelně navštěvují cca 1krát za 6 týdnů kadeřnici)
Klientela bývalá (v databázi určité důvody: přestěhování, cena za služby, spokojenost s nabízenými službami)
Potenciální noví zákazníci

Produkt:
Kadeřnické služby – běžná šíře nabídky.
Nově nabízená technologie barvení vlasů.
Práce s profesionálními kadeřnickými výrobky.
Doplňkový prodej výrobků distribuovaných přes kadeřnictví.
Bezplatné vlasové poradenství (konzultace).

Cena:
Střední cenová hladina, srovnatelná s konkurencí v daném městě.

Způsob prodeje:
Pevná provozovna.
V případě objednání možnost navštívit zákazníka přímo doma.

Promotion:

Stávající zákazníci:
Informace o změně - nová adresa provozovny + další údaje.
Komunikace – dle možností – telefonicky, osobně, mailem apod.
Distribuce materiálu informující o nové službě – barvení vlasů, iniciační kupon na slevu.

Bývalá klientela (Lapsed customers):
Zkontaktování, zjištění příčiny „odpadnutí“, předání informací.
Motivace pro první návštěvou formou slevy na poskytnuté služby.

Potenciální noví zákazníci:
Využití výlohy provozovny.
Využití prostoru pro inzerci provozovny v business centru.
Distribuce informativního letáku do schránek v okolí.
Inzerát v místním tisku.
Motivace pro první návštěvu formou slevy na poskytnuté služby.


Branding provozovny:
Navigační systém k provozovně.
Komunikace přidané hodnoty – vlasové poradenství, nová technologie barvení vlasů.
Komunikace zaváděcích cen.

Vlastní návrh marketingového plánu

Kadeřnický salón
1. Výchozí situace
Majitelka – žena, která má 5 let praxe v jiném salónu, kde od počátku pracovala na živnostenský list.
Disponuje poměrně rozsáhlou klientelou.
Dostala výhodnou nabídku na pronájem nebytových prostor v majetku města.
Jejím cílem je otevřít si vlastní kadeřnický salon a postupně (výhledově cca 1-2 roky) jej rozšířit – zaměstnat další kadeřnice.

2. Marketingová analýza - SWOT
Silné stránky
Výborná pověst jako kreativní kadeřnice.
Školení na novou technologii barvení vlasů.
Průběžná školení v oblasti vlasového poradenství.
Rozsáhlá klientela v kategorii střední třída.
Dobré kontakty na dodavatele kadeřnického sortimentu.
Základní znalost účetnictví.
Základní orientace v otázkách podnikání (sociální zabezpečení, finanční úřad, daně atp.)

Slabé stránky
Chybí zkušenost s provozováním celého salónu.
Chybí zkušenost s řízením lidských zdrojů.
Částečná znalost propagace a marketingu.
Nemá k sobě zatím výpomoc.

Příležitosti

Provozovna je umístěna mezi dvěmi business centry s cca 800 zaměstnanci, z toho je 75% žen.
Výhodné podmínky podnájmu umožňují snížit ceny pod běžnou výši.
Hrozby
Zahraniční firma, která si pronajímá jedno z business center, zvažuje odchod z města.

3. Analýza prostředí
Ve městě se 100.000 obyvateli je 30 středních kadeřnických salónů (v průměru se 3 kadeřnicemi).
80% z kadeřnických salónů se soustřeďuje na poskytování služeb zákaznicím s nižšími příjmy.
Některé z těchto podniků poskytují i další služby (kosmetika, pedikúra, masáže apod.)
Co do počtu kadeřnictví je trh saturovaný, z hlediska personálního dochází k fluktuaci zaměstnanců.

4. Stanovení cíle
Otevření nového kadeřnického salónu a udržení dosavadní klientely.
Dále v průběhu 6 - 8 měsíců rozšířit klientelu alespoň o 30 % - v rámci vlastních volných kapacit.
Navýšení obratu díky rozšíření nabízených služeb o nové technologie barvení vlasů (vyšší přidaná hodnota).
V průběh prvního roku bude majitelka poskytovat služby sama.
Během dalšího roku chce na živnostenský list zaměstnat ještě dvě kadeřnice.
Cílem ve střednědobém plánu 2 let je v souvislosti s nárůstem personálu navýšit obrat o 200 % (?)

6. Rozpočet

- v rozpočtu stanovíme očekávané marketingové náklady, případně i marketingové tržby (např. poskytneme-li někomu reklamní prostor v naší provozovně). Potřebujeme-li mít celkový komplexní přehled o výdajích na prodej a marketing, můžeme do nich zahrnout i náklady na prodejní tým a administrativu spojenou s prodejem a marketingem.
Předpovídáme a plánujeme zde:
- budoucí prodeje a průměrné ceny,
- náklady výroby, distribuce, marketingu,
- celkový výnos, náklady a předpokládaný zisk.


7. Systém měření a kontroly - popisuje, jakým způsobem a v jakých intervalech budeme sledovat, vyhodnocovat výsledky plnění cílů marketingového plánu. Hodnocení by mělo probíhat minimálně kvartálně, doporučováno je však provádět jej 1x za měsíc. Budeme-li vyhodnocovat marketingový plán v měsíčních intervalech, rozpracujeme naše roční prodejní i marketingové cíle do konkrétních cílů měsíčních.


8. Přílohy - zde můžeme marketingový plán doplnit o výkazy, tabulky, výsledky marketingových výzkumů, organizační schémata apod.




Závěrem je nutné podrobit marketingový plán detailnímu zkoumání, zda jsou všechny jeho části zcela konzistentní – zda vytvářejí logický celek, zda na sebe jednotlivé aktivity navazují ve správném pořadí, zda jsou vynaložené marketingové náklady úměrné plánovanému zvýšení obratu a zisku, zda máme k dispozici veškeré zdroje pro realizaci aktivit. Stručně řečeno – zda náš plán představuje náročný, ale reálný a životaschopný model rozvoje naší firmy pro nejbližší období.

3. Marketingové cíle

- z předchozího kroku bychom měli získat dostatečný obrázek o situaci firmy na trhu. Nyní začínáme plánovat – stanovením cílů popisujeme budoucí stav firmy. Je důležité, aby cíle byly měřitelné a vyhodnotitelné, jinak se vystavujeme nebezpečí, že možná nebudeme vědět, zda jsme cíl splnili nebo ne (příklad: dobře stanovený cíl může být “získáme 50 nových zákazníků, kteří se dohromady budou podílet na celkových tržbách 15%”; naopak cíl “získáme nové zajímavé zákazníky” je špatně - získáte-li jich 5, je to dost nebo je to málo?; a kdo z nich je vlastně zajímavý – jaká jsou kritéria jeho zajímavosti?).
Cíle se mohou týkat prodejních výsledků (“zvýšíme celkový obrat firmy o 20%”), zákazníků (viz příklad výše), postavení firmy na trhu (v letošním roce získáme 35% tržní podíl v ČR), produktu (“v květnu uvedeme na trh nový produkt”) apod.
Doporučováno je zaměření pouze na 3-4 cíle, kterých chceme dosáhnout.
Při stanovení konkrétních marketingových cílů musíme nutně splnit tzv. SMART kritéria, což znamená, že cíle musí být specifické, měřitelné, akceptovatelné, realistické a termínované. Dále musí být v souladu s hlavními cíli firmy, podniku.

4. Marketingová strategie

- jestliže situační analýza popisuje současný stav a marketingové cíle stav budoucí, pak marketingová strategie určuje, jak se do cílového stavu dostaneme – tj. co musíme udělat pro to, abychom cílů dosáhli. Dlouhodobá strategie by měla obsahovat zejména definici klíčových zákazníků a způsob práce s nimi.
Tzv. marketingový mix či tzv. “4P marketingu” reprezentovaný pojmy: Product (produkt, služba), Place (místo prodeje, způsob distribuce), Price (cena), Promotion (propagace; výstižnější termín je komunikační mix – tj. způsob marketingové komunikace se zákazníky) představuje konkrétní rozpracování strategie.
Popíšeme zde tedy:
- produkty a služby, které budeme nabízet, jejich vlastnosti a výhody,
- způsob nabízení produktů a služeb - široké možnosti; v případě obchodní firmy můžeme zvolit např. tradiční prodejnu, zásilkovou službu, přímý prodej prostřednictvím prodejního týmu nebo i internetový obchod; v případě výrobní firmy si můžeme vybrat mezi přímým prodejem nebo nepřímým – dodávat své výrobky distributorům, malo či velkoobchodníkům apod.,
- ceny - cenová politika, platební podmínky atd.,
- propagaci - v závislosti na cílech zvolíme nejvhodnější komunikační mix – tak, aby realizace našich marketingových aktivit vedla s co možná nejvyšší pravděpodobností a co nejefektivněji (s rozumnými marketingovými náklady) ke splnění marketingových cílů.

Při zpracování marketingové strategie musíme mít na paměti zejména konkurenci – marketingový mix musíme poskládat tak, abychom získali konkurenční výhodu (jinak hrozí, že se zákazníci obrátí na naši konkurenci).


5. Akční programy - jedná se o rozpracování strategie do konkrétních aktivit a úkolů, přičemž většina se bude vztahovat ke komunikaci se zákazníky. Dále zde mohou být rovněž začleněny úkoly vyplývající z analýzy a marketingového mixu.


Důležité je co nejpřesněji popsat:
- co má být provedeno,
- co je cílem aktivity (co nejkonkrétněji, po ukončení aktivit je potřeba vyhodnotit splnění cíle),
- kdo je za danou aktivitu zodpovědný,
- stanovit časový plán – kdy daná aktivita začíná a kdy končí,
- určit očekávané marketingové náklady.

Marketingový plán

Předmět: Úloha marketingu v řízení podniku


Teorie

Firemní marketingové plány se mohou lišit jeden od druhého – podle typu firmy, její velikosti, oblasti, ve které podniká, nebo podle toho, v jaké fázi vývoje se firma nachází.

Typický marketingový plán pro malou firmu by měl obsahovat následující kapitoly :

1. Celkové shrnutí - představení firmy a jejího podnikání, hlavních cílů a strategií pro období, pro které je marketingový plán připravován. Je určitým náčrtem představy, který je následně rozpracován v jednotlivých kapitolách marketingového plánu.


2. Situační analýza - rozbory současného stavu podnikání. Jedná se o důkladnou analýzu firmy a její nabídky, aktuální situace na trhu (zákazníci, konkurence, vnější podmínky). Vhodné podklady pro tyto analýzy zajišťuje marketingový výzkum, kdy podnikatel sám nebo za pomoci externí firmy zjišťuje potřebné informace o trhu.
Pomocí tzv. SWOT analýzy je možno analyzovat sebe samotného, svou vlastní firnu. STEEP analýzou zjišťujeme podstatné informace o tzv. vzdáleném prostředí a Porterovou analýzou získáváme informace o blízkém – konkurenčním prostředí.

Vnější (vzdálené) prostředí zahrnuje mnohé oblasti, které mohou mít vliv na podnikání. Zaměřujeme se na ty, které jsou pro nás nejdůležitější:
- vývoj ekonomiky - podnikání v ekonomicky příznivém prostředí (může ovlivnit podnikání velmi významně - jsou roky, kdy se všechno daří, a jiné, kdy obchody stagnují, konkurence se zostřuje, a cílem se stává přežití firmy),
- technologické změny a produktové inovace,
- státní a vládní zásahy,
- životní prostředí,
- bariéry vstupu nového konkurenta (kapitálové, legislativní, znalostní).

Z poznatků získaných analýzou konkurence a podnikatelského prostředí vybereme na závěr ty nejvýznamnější a popíšeme je v příslušném odstavci marketingového plánu.
Plán je pracovním dokumentem, v průběhu roku se k této analýze lze vracet, revidovat ji a přijímat potřebná opatření.

Česká poezie 1.poloviny 20. století - 1/3

Česká poezie 1.poloviny 20. století 13.

přelom století- Rakousko-Uhersko,1914-1918- 1. světová válka ,1918 vzniká ČSR ,1930-hospodářská krize- fašismus- Hitler

Umělecké směry a hnuti v ČSR
20. léta- proletářské-dělnické umění, nejvýznamnější skupina byla Devětsil- podporuje a propaguje proletářské umění-Josef Hora, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, JiříWolker.
Skupina byla založena 1920, vydala almanach Devětsil a měsíčník Revue Devětsil- nejvýznamnější lit. teoretik a levicový autor Karel Teige. Definice proletářského umění-pokouší se na svět kolem nás dívat očima dělníka. Hl. požadavky byly: kolektivita, srozumitelnost umění, revoluční myšlenky..

Jiří Wolker
pochází z Prostějova,*1900-1924., vyrůstal v kulturním, vzdělaném prostředí a v bohaté rodině.V Praze studoval práva a fil. fakultu, ta ho bavila víc.Stál u zrodu Devětsil, podporuje proletářské umění, později Devětsil opouští, protože se od proletářů odklání. Přátelil se s lidmi brněnské skupiny „host“ ale zda se mu málo revoluční.Umírá na tuberu v Prostějove.
HOST DO DOMU-vitální dílo, nadšeni pro život.
SVATY KOPEČEK- báseň psaná formou pásma-píše co ho napadne, vymyslel to Apolinear..
TĚŽKÁ HODINA-básně o lásce, přírodě, rodičích

Josef Hora1891-1945
básník pochazející z Roudnice, z venkova. Studoval gymnázium, práva, projevuji se u něj politické myšlenky. Staví se na stranu dělníků, je členem KSČ, je tam redaktorem Práva lidu- to sou noviny. 1929 opouští KSČ na protest převzetí strany sovět. komunisty-politika jej nezajímá, věnuje se filosofii a vnitřnímu životu člověka.
Dílo: STROM V KVĚTU-vitální sbírka, citlivost vůči člověku a přírodě
SRDCE A VŘAVA SVĚTA-hlavní proletářská sbírka
PRACUJÍCÍ DEN
ITÁLIE-o obyvatelích,poznávání země, historie Říma, náznaky a hrozby fašismu
STRUNY VE VĚTRU-motiv času, poezie kosmu.
MÁCHOVSKEVARIACE-láska, smrt, trest, inspirace Machovým životem
JAN HOUSLISTA- básnická skladba, má dej,je o hudbě..
Proletářské umění v pulce 20.let končí, básnici ho opouštějí, tématicky je omezuje

Poetismus-jediný mezinárodně uznávaný avantgardní směr vzniklý v Čechách.Navazuje na dadaismus, fantazie, exotika, cestování, žert..Je vnímán jako životní styl..1924- Karel Teige a V. Nezval(Podivuhodný kouzelník-skladba básní)-pantomima..Vydržel asi jen do 30. let

Surrealismus-odmítání všech pravidel verše,automatický tok myšlenek,fantazie

Vítězslav Nezval 1900-1958
*Biskoupkách u Třebíče, v učitelské rodině, studoval filosofii, práva, ale ani jednu nedokončil. Věnoval se literatuře a většinu života psal na volné noze. Ovlivnil ho brněnský básník Jiří Mahen, měl blízko ke KSČ,po 2.svět. válce je jeho tvorba ovlivněna socialistickým realismem. Je hl. přestavitelem meziválečné české avantgardy,snaží se do ČSR přivézt nové umělecké směry..

Česká poezie 1.poloviny 20. století - 2/3

MOST-vitalismus, oslavy života
PODIVUHODNÝ KOUZELNÍK- bez pevného děje,jsou tam volné asociace, není tam logika, objevuje se poetismus, cestování, popis vůní, barev, smyslnost-je zařazena do sbírky Pantomima-patří sem i báseň Abeceda..
BÁSNĚ NOCI- 2. básnické skladby- Edison-oslava práce, tvůrčí činnost člověka-postaveno na protikladech, Akrobat- alegorie o osudu poezie v dnešním světě..
Edison- Bylo tu však něco krásného co drtí, odvaha a radost z života a smrti..Bylo tu však něco těžkého co drtí, smutek stesk a úzkost z života a smrti..
ŽENA V MNOŽNÉM ČÍSLE-
ABSOLUTNÍ HROBAŘ
52 HOŘKÝCH BALAD VĚČNÉHO STUDENTA ROBERTA DAVIDA-aktuální problémy doby, psal ji pod pseudonymem, mela pokračování
MATKA NADĚJE
5 MIN ZA MĚSTEM
MANON LESCAUT- mladík se chce stát knězem, putuje po Francii s přítelem, který ho od toho odrazuje, pak potká Manon-poběhlice, ta se do něj zamiluje ale není mu věrná.Je obviněna z prostituce, je vyvezena do S. Ameriky a umírá mu v náručí..


Jaroslav Seifert 1901-1986
* v Praze na Žižkově, z Chudé rodiny, otec zámečník, matka doma..Gympl nedokončil..Živila ho žurnalistika-Rudé právo, pak brněnská Rovnost, pak redaktor v časopisech Sršatec a Reflektor, podílel se na vzniku Devětsil. 1929-vyloučen z KSČ.1949- se stává spisovatelem na volné noze,1956-porouchalo se mu pohybové ústrojí 1968-Pražské jaro-vystoupil na sjezdu československých spisovatelů, vrací se do veřejného života.1984-Nob. cena
MĚSTO V SLZÁCH-upřímnost naivita optimismus
SAMÁ LÁSKA- obdiv k civilizaci, technickým novinkám, skepse, smutek
NA VLNÁCH T.S.F.-později svatební cesta, tvořena básněmi obrazy
SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ-jednoduché a radostné vidění světa
POŠTOVNÍ HOLUB-poetizace obyč. věcí
JABLKO Z KLÍNA
RUCE VENUŠINY-obě milostné, radost a smutek z lásky
JARO, SBOHEM-intimní poezie
8 DNÍ- elegie o T.G: M
ZHASNETE SVETLA-tragické události republiky
SVETLEM ODENA-o Praze jako domovu
VEJIR B: NEMCOVE-120 výročí jejího narozeni
SEL MALIR CHUDE DO SVĚTA-věnováno M. Alsovi.jeho životu,lidem z jeho obrazu
MAMINKA-věnoval rodičum
VSECKY KRASY SVĚTA-jeho život
MOROVY SLOUP- zklamáni z politického života

Jan ZAHRADNÍČEK
redaktor,v 50. letech zatčen na 10 let, básně od 60. let vycházejí jen v zahraničí
POKUŠENÍ SMRTI
NÁVRAT
JEŘÁBY, POZDRAVENÍ SLUNCI

Česká poezie 1.poloviny 20. století - 3/3

František Halas 1901-1949
z dělnické rodiny, duchovní básně, dětství v bídě, pracoval velmi brzo, vyučen knihkupce,.Konec života ovlivněn srdeční chorobou..
SEPIE- anakolut-převracení slovosledu ve větě,kritika moderního světa
KOHOUT PLASI SMRT-smutek, beznaděj, skepse, smrt, tma
STARE ZENY-očima starých žen
TORZO NADEJE
NASE PANI B.N.-oslava jejího života
A CO?- duchovní úvahy, význam poezie v moderním světě

Vladimír Holan 1905-1980
básník světového významu, styl založen na dialogu, dostal rad TGM
TRIUMF SMRTI
NOC S HAMLETEM
VANUTI

František Hrubín 1910-1971
SPALICEK POHADEK
RIKEJTE SI SE MNOU
HIROSIMA- reaguje na tvrzeni atomové bomby
KRASKA A ZVIRE

Jiří ORTEN
talentovaný,* Kutna Hora v rodině židovského obchodníka, pěkně dětství, studoval hereckou konzervatoř, byl z ni vyloučen z rasových důvodu, umírá při dopr.nehodě, chvíli před tím než ho měli zavřít do koncentráku
CITANKA JARO-milostné problémy
JEREMIASUV PLAC-hledání viry
OHNICE-samota, smrt
ELEGIE-posmrtně vydal, básně s dějem, nářek, bible, dětství
DENIKY-sestaveny z jeho pozůstalosti

Kamil Bednar
věnoval pozornost každodenním událostem člověka, vzniká skupina 42, sdružuje básníky, s heslem poezie všedního dne..
KAMEN V DLAZBE
ZJEVENI SV: JANA-apokaliptické, konec světa


Bohuslav REYNEK
psal o tématech vykořeněnosti, samoty.Manželku mel Francouzku a inspiroval se Čechami a francii..
HAD NA SNEHU
PODZIMNI MOTYLI, ODLET VLASTOVEK

Sci-fi literatura I.

Sci-fi literatura
-každá vývojová etapa lidstva něco přináší – odráží se to v kulturním projevu; vědeckotechnická revoluce v průběhu 19. a 20. století se odráží v literatuře
• 2 stránky: technika slouží
- techniku lze zneužít
- mnozí autoři uvažovali, jak se bude technika vyvíjet, čeští autoři poměrně brzo
• význačné objevy – parní stroj, turbína, paní lokomotiva, parní automobil, elektrárna

Mary Shelleyová
- první se zabývá sci-fi
• Frankenstain – román , vytvoření umělého člověka z mrtvol a jeho oživení elektrickým proudem

Edgar Allan Poe
- Američan vychovávaný v Anglii
• Předčasný pohřeb
• Muž, který se rozpadl
• Zlatý skarabeus – detektivní povídky

Jlius Vrene
-dodnes čtený, oblíbený u mládeže, rozvoj techniky by měl být využit ku prospěchu lidstva, klade si výchovně-vzdělávací, získávací cíl: přiblížit mládeži objevy vědy a získat pro techniku čtenáře
- něco z jeho díla zfilmováno; např. Ocelové město režisérem Kalem Zemanem (mistr triků)
• Sanislav Lem
• Polák - otázka lidských vztahů v době přetechnizované civilizace
• Návrat z hvězd
• Futurologický kongres
• Příběhy pilota Prixe
• Astronauti
• Hrbert George
• Angličan
- romány se sociálním zaměřením
• Když procitne spáč
• První lidé na Měsíci
• Válka světů – poprvé se zde objevují Marťané
• Walter Tevis
• Američan
• Zpěv drozda – román o robotech

Jakub Arbes
-neobyčejně svérázné pojetí literatury, zakladatel moderní literatury sci-fi
• romaneta – povídka naplněná napínavým dějem plným rozporů a nepochopitelných jevů, které odporují rozumovému chápání – přírodní zázraky) – proslavil se jimi
• Ďábel na skřipci, Sivooký démon, Zázračná madona, Poslední dnové lidstva, Newtonův mozek, Svatý Xaverius

Sci-fi literatura II.

Karel Čapek
- zaobírá se otázkou: „Co by se stalo, kdyby …“ se podařilo vytvořit umělého člověka (RUR)
se člověk napil nápoje nesmrtelnosti (Věc Makropulos)
se člověk sám stal stvořitelem
se podařilo bezezbytku spálit hmotu (Továrna na absolutno)
se podařilo uvolnit z hmoty veškerou energii (Krakatit)
• trilogie – vyjadřuje obavu, aby technika nepřerostla člověka
• RUR – rossum's universal robots, svět ovládli rozumní roboti (tento termín vymyslel Čapek), lidstvu hrozí zkáza – záchrana: roboti poznají cit, lásku
• Krakatit
• Továrna na absolutno
• Válka s mloky – román, ukazuje na nenápadný, ale o to nebezpečnější vznik a nárůst fašistické ideologie, celým románem provází pan Povondra, který se za to všechno cítí být odpovědný (z novin si o tom vystřihuje články), na konci – Povondra rybaří na Vltavě a vidí mloka (alegorie: Němci i fašismus u nás); říká: „Co bude dál? Nevím“, varuje před nebezpečím

Josef Nesvadba
- * v Praze, vystudoval psychiatrii, překládá, píše, cestuje, jeden z nejvýznamějších autorů české sci-fi, povídky, romány
• Tarzanova smrt
• Einsteinův mozek
• Výprava opačným směrem

Ondřej Neff
- * v Praze, KU – publicistika a sociální vědy, propagační centrum Kotvy; různé noviny, překládá sci-fi z jiných jazyků
• Jádro pudla - první jeho román
• putování mladého divocha po Marsu
- romány na sebe volně navazující:
• Čarodějův učeň
• Šídlo v pytli
• Měsíc mého života – román, příběh z měsíční těžební základny

Ludvík Souček
- * v Praze, vojenský lékař – 2 roky v Koreji, plodný spisovatel – desítky populárních vědecko-fantastických knih, velký fotograf – možnosti, principy přibližoval dětem
• Jak se světlo naučilo kreslit
- danikenovská tématika (minulost planety; možnost návštěvy mimozemšťanů; záhadné věci na povrchu planety – kruhy, …) – navazuje na ni
-trilogie:
• Tušení stínů
• Tušení souvislostí
• Tušení světa
• navzauje na Ericha Danikena a jeho Vzpomínky na budoucnost
• Cesta slepých ptáků - úspěšné dílo, zavádí nás na Island, doktor Kameník a jeho přátelé se pokouší odhalit tajemství, která připisují mimozemšťanům
• Sluneční jezero – román o výpravě na Mars – potkávají se zde s potomky Vikingů


Vladimír Páral
– chemik, řada pupilárních románů ze současnosti
• Pokušení A-ZZ – román o náhodně vybraných lidech, kteří jsou testováni mimozemšťany
• Romeo a Julie 2300 - milostný příběh budoucnosti
• Válka s mnohozvířetem - boj lidí s agresivní formou polointeligentního smogu
• Země žen - o světě, kde vládu násilím převzaly ženy, muži drženy v obdobách koncentračních táborů