Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Podnikový management v rámci interpretativního paradigmatu:

- proměna životního stylu; 30. léta 20. století (Husserl: fenomenologie)
- do podnikové praxe až v 80. letech – postupná formulace do nového paradigmatu
- postupné opuštění objektivistického paradigmatu – stále menší účinnost, nedává prostor pro motivaci
- nové paradigma – touha člověka po osvobození, sebeurčení a aktivním podílu na prosazování svých individuálních zájmů i podílu na orientaci skupinových subjektů
- člověk nově chápán jako svobodný subjekt s prioritou vlastního vnitřního obrazu světa
- osvobození individuálního myšlení a posilovaní samostatného rozhodování a jednání je však podmíněno přejímáním adekvátní míry individuální odpovědnosti za důsledky svých činů
- tendence špičkových podniků k rozšiřování práva zaměstnanců na formulaci a prosazování individuálních přístupů k volbě metod řešení pracovních úkolů, podmíněná přijetím adekvátní odpovědnosti
- výsledkem: rostoucí sebedůvěra pracovníků, rostoucí ochota sdílet podnikové hodnoty a dokonce i přejímat správu nad svěřenými úseky činnosti
- tendence k autonomizaci jednání a rozhodování
- v rámci podniků je dosavadní organizační princip zprostředkování vztahů mezi jednotlivcem a podnikem nahrazen účinnějším principem distribuce rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti na všechny pracovníky
- snížení počtu hierarchických úrovní řízení – charakter koordinace mezi dílčími pracovními činnostmi
- procesní přístup – kontinuální tvorba produktu
- týmy nejen podle kvalifikačních předpokladů, ale i podle osobnostních předpokladů
- motivující podmínky umožňující spojovat individuální zájmy se zájmy podniku
- motivační nástroje: vztah pracovníku k vlastnictví a postavení v systému odměňování
- harmonizace zájmů všech subjektů v rámci podniku – cesta k dosažení efektivity podniku

Žádné komentáře:

Okomentovat