Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ŽIVOT A VÁLKA POD KAVKAZEM, ŠTĚPÁN KAVAN

V uzounké knížce, možná by se dalo říci až sešitu, najdete vypravovanou celou historii obyvatel pod Kavkazem, jejich zvyky i obyčeje. Zkuste si představit, jak těžký život vedli lidé v této oblasti. Jak nuzný a namáhavý byl a je jejich život, plný nejistoty a nebezpečí, ale i každodenních starostí a drobných radostí. Bát se o život a zdraví, mít co do úst a do čeho obléknout děti, vychutnat si v klidu svůj 'čaj', zavzpomínat si na rodnou hroudu.

Na prvních stránkách se autor snažil nastínit situaci jedné země pod Kavkazem a těch, kteří se snaží pomáhat a zmírnit utrpení místních obyva¬tel. Podobných krajů jsou na zemi desítky a možná stovky. Na konci dvacátého století tak neblaze proslula mnohonárodnostní oblast Kavkazu - napětí v Abcházii, Jižní Osetii či válečný konflikt v Náhorním Karabachu a vlekoucí se boje v Čečensku. Jsou to zřejmé příklady porušování základních lidských práv a svobod. Kniha nás seznamuje s obdobím hrůzovlády Stalina, se zabíjením, střílením, hladomorem a nemocemi.

Otřesně na mě zapůsobily zážitky z bombových útoků, které autor popisuje, kde trpěli desítky a stovky nevinných lidí. Velice mě zaskočila kapitola nazvaná Výkupné, kde autor, líčí všední záležitosti těchto obyvatel, pro které je úplně běžnou záležitostí únos, který se praktikuje po staletí. Dalo by se říci, že je jakýmsi zvykem či obyčejem. Měli za úkol zastrašit protivníka, získat výkupné či vyměnit zajatce. Byli jak mezi bojujícími stranami, jednotlivými rody, ale jednalo se i o únosy žen. Pro nás, Evropany (pro mě) je představa žití v této oblasti nepředstavitelná. Pro obyvatele Kavkazu je velmi důležitá rodina, je to v muslimské víře nejvyšším zákonem. Bez velké rodiny je člověk bezbranným tvorem. Myslím si, že by to mělo platit i u nás, je zde ale. Existuje zde krevní msta, která není jen vzpomínkou na hrdinné činy otců, ale i žhavou současností. Platí zde heslo: Za muže ať padne muž, za ženu však již dva muži. Stáří je pro ně velmi uznávanou hodnotou.

Smutné a bolestivé osudy celých národů a jejich jednotlivých přísluš¬níků jsou pro nás zrcadlem, jakým hodnotám my, lidé „civilizovaného světa," dáme přednost. I když máme problémy, měli bychom myslet i na druhé, protože na světě existují lidé, kteří naši pomoc potřebují. Po přečtení této knihy, mám celkový obraz jak o historických událostech, tak o životě obyvatel, kteří zde žijí.