a) Teorie očekávání - Victor H. Vroom („Práce a motivace“), *1964.
V dané teorii hrají rozhodující roli dva základní faktory:
- Valence (hodnota) = subjektivní hodnocení cíle a očekávání (subjektivní posouzení pravděpodobnosti, že tohoto cíle bude dosaženo).
M = E x O ,
M je motivační síla k určitému jednání,
E je ocenění efektu (individuální hodnota, kterou člověk přisuzuje dosažení cíle)
O je ocenění očekávání (odhad subjektivního ocenění pravděpodobnosti, že jím vynaložené úsilí povede k dosažení daného cíle).
V případě, kdy hodnota, o kterou člověk usiluje, nespočívá v dosažení cíle, nýbrž v odměně, která má být za dosažení cíle udělena, vstupuje do hry navíc očekávání, že tato odměna bude opravdu udělena. (Např. víra ve slib manažera.)
Dlužno poznamenat, pravděpodobnost dosažení cíle ovlivňuje hodnotu, kterou člověk dosažení cíle přisuzuje. Vysoká pravděpodobnost až jistota dosažení cíle sice výrazně zvyšuje motivační sílu, ovšem zároveň snižuje jeho hodnotu (snadno dosažitelný cíl se stává neatraktivním), což naopak (viz výše uvedený vztah) motivační sílu snižuje.
Doceněním nemusí primárně být růst mzdy. Aerolinky v Americe například zavedly 24-hodinovou službu hlídání dětí po té, co si zaměstnanci stěžovali, že je velmi těžké najít hlídání, když se jejich pracovní doba mění týden od týdne.
b) Rozšířený model teorie očekávání - Lyman W. Porter a Edward E. Lawler
= Intenzita motivace závisí na hodnotě odměny, množství energie lidské víry a míry pravděpodobnosti získání odměny (Pokud má pracovník s obdobnou prací zkušenosti, může lépe posoudit požadované úsilí a lépe stanovit pravděpodobnost získání odměny).
c) Teorie spravedlivé odměny - J.S. Adamse („Nespravedlnost v sociální směně“), *1965.
= sklon lidí k sociálnímu srovnávání, spojený s tendencí k rovnováze (Člověk srovnává s jinými lidmi to, co do práce vkládá (čas, námahu, schopnosti aj.) a co za to získává (plat, uznání apod.):
,
kde a je vklad a zisk daného jedince,
a je vklad a zisk srovnávaných osob.
Pokud je mezi oběma zlomky rovnost, je daný vztah vnímán jako spravedlivý. Jestliže se však objeví nerovnost v neprospěch daného jedince, je daný vztah vnímán jako nespravedlivý a u daného jedince vzniká motiv k jejímu odstranění.
Vklady i zisky: čas, námaha, schopnosti, zkušenost, věk, sociální status ...
Problém: Lidé zpravidla nevnímají komplexnost těchto veličin a navíc mají tendenci subjektivně nadhodnocovat své vklady a podhodnocovat své zisky.
d) Teorie zesílených vjemů - Frederic Skinner
= lidské chování jsou naučené, tj. situačně podmíněné zvyky. Chování jedince se stává konformní se standardy dané organizace, když ty reakce, které jsou z hlediska organizace žádoucí, jsou systematicky zpevňovány, ostatní jsou ponechávány nezpevněné, nebo jsou trestány. Dřívější zkušenosti ve významné míře ovlivňují reakce člověka v obdobných situacích v současnosti.
Lidské chování je formováno odměnami a tresty. Kritici však připomínají, že nejde pouze o formování z vnějšku, ale též o vnitřní odměny a tresty, vystupující jako etické city (hrdost, stud) související s mravní stránkou daného jedince.
Žádné komentáře:
Okomentovat