Soustavy kót
Řetězcové kótování
• Jedná se o řetězce kót, následující za sebou
• Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku
• Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek
• Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
o První člen: Počet roztečí prvků
o Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí
• V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí
• Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)
Kótování od základny
• Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku
• Zjednodušené kótování od základny
o Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
o Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní
Smíšené kótování
• Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat
Souřadnicové kótování
• Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen
Předepisování geometrických tolerancí
Předepisování geometrických tolerancí
Geometrické tolerance tvaru
• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky
• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota
• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové
• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek
• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu
• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota
Geometrické tolerance tvaru
• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky
• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota
• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové
• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek
• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu
• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota
Geometrické tolerance směru
Geometrické tolerance směru
• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku
• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°
• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým
• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy
• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě
• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků
Geometrické tolerance házení
• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu
• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu
• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku
• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°
• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým
• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy
• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě
• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků
Geometrické tolerance házení
• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu
• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu
Soustavy kót
Soustavy kót
Řetězcové kótování
• Jedná se o řetězce kót, následující za sebou
• Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku
• Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek
• Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
o První člen: Počet roztečí prvků
o Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí
• V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí
• Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)
Kótování od základny
• Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku
• Zjednodušené kótování od základny
o Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
o Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní
Smíšené kótování
• Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat
Souřadnicové kótování
• Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen
Řetězcové kótování
• Jedná se o řetězce kót, následující za sebou
• Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku
• Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek
• Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
o První člen: Počet roztečí prvků
o Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí
• V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí
• Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)
Kótování od základny
• Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku
• Zjednodušené kótování od základny
o Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
o Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní
Smíšené kótování
• Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat
Souřadnicové kótování
• Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen
Předepisování geometrických tolerancí
Předepisování geometrických tolerancí
Geometrické tolerance tvaru
• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky
• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota
• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové
• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek
• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu
• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota
Geometrické tolerance tvaru
• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky
• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota
• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové
• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek
• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu
• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota
Geometrické tolerance směru
Geometrické tolerance směru
• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku
• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°
• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým
• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy
• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě
• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků
Geometrické tolerance házení
• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu
• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu
• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku
• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°
• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým
• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy
• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě
• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků
Geometrické tolerance házení
• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu
• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu
Kótování
Kótování
Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.
Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.
Základní pojmy
Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.
Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.
Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.
Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.
Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.
Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.
Základní pojmy
Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.
Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.
Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.
Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.
Základní zásady kótování
Základní zásady kótování
• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
• Každý prvek má být kótován pouze jednou
• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
• Musí být užito stejných jednotek (mm)
• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
• Neuvádí se víc kót než je potřeba
• Dává se přednost funkčním kótám
• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar
• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese
• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
• Každý prvek má být kótován pouze jednou
• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
• Musí být užito stejných jednotek (mm)
• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
• Neuvádí se víc kót než je potřeba
• Dává se přednost funkčním kótám
• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar
• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese
Pravidla pro kreslení hraničních značek
Pravidla pro kreslení hraničních značek
• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar
Zapisování kót
• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)
• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar
Zapisování kót
• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)
Kótování
Kótování
Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.
Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.
Základní pojmy
Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.
Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.
Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.
Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.
Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.
Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.
Základní pojmy
Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.
Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.
Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.
Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.
Základní zásady kótování
Základní zásady kótování
• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
• Každý prvek má být kótován pouze jednou
• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
• Musí být užito stejných jednotek (mm)
• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
• Neuvádí se víc kót než je potřeba
• Dává se přednost funkčním kótám
• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar
• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese
• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
• Každý prvek má být kótován pouze jednou
• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
• Musí být užito stejných jednotek (mm)
• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
• Neuvádí se víc kót než je potřeba
• Dává se přednost funkčním kótám
• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar
• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese
Pravidla pro kreslení hraničních značek
Pravidla pro kreslení hraničních značek
• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar
Zapisování kót
• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)
• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar
Zapisování kót
• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)
Způsoby zobrazování
Způsoby zobrazování
Zobrazováním nazýváme kreslení předmětu (např. součástky) na plochu - rovinu. Nejpoužívanější metodou k zobrazování prostorových objektů je promítání na rovinu zvanou průmětnu
Druhy promítání
Středové promítání
Rovnoběžné promítání: pravoúhlé, kosoúhlé
Při pravoúhlém promítání je směr na rovinu kolmý. Při kosoúhlém promítání není směr promítání kolmý, ale pod úhlem 45°.
Pro zobrazování na technickém výkresu se používá promítání na několik průměten, promítáme tedy na 3 - 6 průměten.
Pro názorné zobrazení (trojrozměrné) používáme promítání na jednu průmětnu (pravoúhlou axonometrii).
V technickém kreslení se používá dvou případů pravoúhle axonometrie a to dimetrické a izometrické promítání.
Dimetrické promítání
Kreslení zjednodušíme, nanášíme-li rozměry v ose x a z nezkráceně a ve směru osy y zkracujeme na polovinu (1/2).
Izometrické promítání
Osy x a y jsou skloněny k vodorovné přímce 30°.
Poměr zkrácení je 0.816:1. Pro zjednodušení nanášíme rozměry nezkráceně.
Zobrazováním nazýváme kreslení předmětu (např. součástky) na plochu - rovinu. Nejpoužívanější metodou k zobrazování prostorových objektů je promítání na rovinu zvanou průmětnu
Druhy promítání
Středové promítání
Rovnoběžné promítání: pravoúhlé, kosoúhlé
Při pravoúhlém promítání je směr na rovinu kolmý. Při kosoúhlém promítání není směr promítání kolmý, ale pod úhlem 45°.
Pro zobrazování na technickém výkresu se používá promítání na několik průměten, promítáme tedy na 3 - 6 průměten.
Pro názorné zobrazení (trojrozměrné) používáme promítání na jednu průmětnu (pravoúhlou axonometrii).
V technickém kreslení se používá dvou případů pravoúhle axonometrie a to dimetrické a izometrické promítání.
Dimetrické promítání
Kreslení zjednodušíme, nanášíme-li rozměry v ose x a z nezkráceně a ve směru osy y zkracujeme na polovinu (1/2).
Izometrické promítání
Osy x a y jsou skloněny k vodorovné přímce 30°.
Poměr zkrácení je 0.816:1. Pro zjednodušení nanášíme rozměry nezkráceně.
Kosoúhlé promítání
Kosoúhlé promítání
Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)
Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální
• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami
• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání
• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné
• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů
• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami
• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu
Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)
Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální
• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami
• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání
• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné
• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů
• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami
• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu
Způsoby zobrazování
Způsoby zobrazování
Zobrazováním nazýváme kreslení předmětu (např. součástky) na plochu - rovinu. Nejpoužívanější metodou k zobrazování prostorových objektů je promítání na rovinu zvanou průmětnu
Druhy promítání
Středové promítání
Rovnoběžné promítání: pravoúhlé, kosoúhlé
Při pravoúhlém promítání je směr na rovinu kolmý. Při kosoúhlém promítání není směr promítání kolmý, ale pod úhlem 45°.
Pro zobrazování na technickém výkresu se používá promítání na několik průměten, promítáme tedy na 3 - 6 průměten.
Pro názorné zobrazení (trojrozměrné) používáme promítání na jednu průmětnu (pravoúhlou axonometrii).
V technickém kreslení se používá dvou případů pravoúhle axonometrie a to dimetrické a izometrické promítání.
Dimetrické promítání
Kreslení zjednodušíme, nanášíme-li rozměry v ose x a z nezkráceně a ve směru osy y zkracujeme na polovinu (1/2).
Izometrické promítání
Osy x a y jsou skloněny k vodorovné přímce 30°.
Poměr zkrácení je 0.816:1. Pro zjednodušení nanášíme rozměry nezkráceně.
Zobrazováním nazýváme kreslení předmětu (např. součástky) na plochu - rovinu. Nejpoužívanější metodou k zobrazování prostorových objektů je promítání na rovinu zvanou průmětnu
Druhy promítání
Středové promítání
Rovnoběžné promítání: pravoúhlé, kosoúhlé
Při pravoúhlém promítání je směr na rovinu kolmý. Při kosoúhlém promítání není směr promítání kolmý, ale pod úhlem 45°.
Pro zobrazování na technickém výkresu se používá promítání na několik průměten, promítáme tedy na 3 - 6 průměten.
Pro názorné zobrazení (trojrozměrné) používáme promítání na jednu průmětnu (pravoúhlou axonometrii).
V technickém kreslení se používá dvou případů pravoúhle axonometrie a to dimetrické a izometrické promítání.
Dimetrické promítání
Kreslení zjednodušíme, nanášíme-li rozměry v ose x a z nezkráceně a ve směru osy y zkracujeme na polovinu (1/2).
Izometrické promítání
Osy x a y jsou skloněny k vodorovné přímce 30°.
Poměr zkrácení je 0.816:1. Pro zjednodušení nanášíme rozměry nezkráceně.
Kosoúhlé promítání
Kosoúhlé promítání
Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)
Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální
• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami
• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání
• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné
• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů
• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami
• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu
Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)
Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální
• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami
• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání
• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné
• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů
• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami
• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu
Odkaz na položky
Odkaz na položky
• Každá součást, část, skupina, podskupina, která je složkou vyšší sestavy se označuje jedním odkazem
• Odkazy se zapisují čísly
• všechny odkazy v jednom výkrese nebo v jednom souborů výkresů se zapisují stejným typem písma a stejnou výškou
• Odkazy na stejnou část se uvádí pouze jednou
• Pro čitelnost odkazů se využívá
o Minimálně o stupeň větší písmo než používáme pro kóty
o Umístění čísla odkazu do kroužku ( nedoporučuje se )
o Kombinace uvedených způsobů
• Odkazy se umísťují vždy vně obrazů součástí nebo sestav jedním z uvedených způsobů
o K odkazové čáře
o Na praporek odkazové čáry
o Do kroužku spojeného s odkazovou čárou (dbáme na to, aby příslušná odkazová čára směřovala do středu kružnice)
• Odkazy se uspořádávají přehledně podél vertikály (svisle pod sebou) nebo na horizontále (vodorovně vedle sebe) či jejich kombinace
• Odkazová čára, praporek i kružnice se kreslí tenkou souvislou čarou
• Odkazové čáry by se neměli navzájem protínat
• Odkazová čára se ukončuje
o V ploše krátkou tlustou čarou nebo malým vyplněným kroužkem
o Na obrysové čáře šipkou
• Odkazové čáry mají být co nejkratší a vždy mají být vedeny šikmo k příslušné části (sklon odkazové čáry vzhledem k čáře na níž je ukončená nemá být menší než 15°)
• Odkazy na skupinu součástí, které spolu jednoznačně souvisí (např. šroub, podložka, matice) se smí uvést na stejnou odkazovou čáru (jednotlivá čsla se vzájemně oddělí pomlčkami 1-2-3)
• Údaje o částech se uvádí v soupisu položek se stejnými čísly odkazů jako na výkrese
• Uspořádání vzestupné řady čísel použitých pro odkazy se řídí
o Důležitostí sestavy
o Důležitostí částí (skupina - podskupina - díly - velké části - malé části)
o Jiné logické důvody
• Každá součást, část, skupina, podskupina, která je složkou vyšší sestavy se označuje jedním odkazem
• Odkazy se zapisují čísly
• všechny odkazy v jednom výkrese nebo v jednom souborů výkresů se zapisují stejným typem písma a stejnou výškou
• Odkazy na stejnou část se uvádí pouze jednou
• Pro čitelnost odkazů se využívá
o Minimálně o stupeň větší písmo než používáme pro kóty
o Umístění čísla odkazu do kroužku ( nedoporučuje se )
o Kombinace uvedených způsobů
• Odkazy se umísťují vždy vně obrazů součástí nebo sestav jedním z uvedených způsobů
o K odkazové čáře
o Na praporek odkazové čáry
o Do kroužku spojeného s odkazovou čárou (dbáme na to, aby příslušná odkazová čára směřovala do středu kružnice)
• Odkazy se uspořádávají přehledně podél vertikály (svisle pod sebou) nebo na horizontále (vodorovně vedle sebe) či jejich kombinace
• Odkazová čára, praporek i kružnice se kreslí tenkou souvislou čarou
• Odkazové čáry by se neměli navzájem protínat
• Odkazová čára se ukončuje
o V ploše krátkou tlustou čarou nebo malým vyplněným kroužkem
o Na obrysové čáře šipkou
• Odkazové čáry mají být co nejkratší a vždy mají být vedeny šikmo k příslušné části (sklon odkazové čáry vzhledem k čáře na níž je ukončená nemá být menší než 15°)
• Odkazy na skupinu součástí, které spolu jednoznačně souvisí (např. šroub, podložka, matice) se smí uvést na stejnou odkazovou čáru (jednotlivá čsla se vzájemně oddělí pomlčkami 1-2-3)
• Údaje o částech se uvádí v soupisu položek se stejnými čísly odkazů jako na výkrese
• Uspořádání vzestupné řady čísel použitých pro odkazy se řídí
o Důležitostí sestavy
o Důležitostí částí (skupina - podskupina - díly - velké části - malé části)
o Jiné logické důvody
Odkaz na položky
Odkaz na položky
• Každá součást, část, skupina, podskupina, která je složkou vyšší sestavy se označuje jedním odkazem
• Odkazy se zapisují čísly
• všechny odkazy v jednom výkrese nebo v jednom souborů výkresů se zapisují stejným typem písma a stejnou výškou
• Odkazy na stejnou část se uvádí pouze jednou
• Pro čitelnost odkazů se využívá
o Minimálně o stupeň větší písmo než používáme pro kóty
o Umístění čísla odkazu do kroužku ( nedoporučuje se )
o Kombinace uvedených způsobů
• Odkazy se umísťují vždy vně obrazů součástí nebo sestav jedním z uvedených způsobů
o K odkazové čáře
o Na praporek odkazové čáry
o Do kroužku spojeného s odkazovou čárou (dbáme na to, aby příslušná odkazová čára směřovala do středu kružnice)
• Odkazy se uspořádávají přehledně podél vertikály (svisle pod sebou) nebo na horizontále (vodorovně vedle sebe) či jejich kombinace
• Odkazová čára, praporek i kružnice se kreslí tenkou souvislou čarou
• Odkazové čáry by se neměli navzájem protínat
• Odkazová čára se ukončuje
o V ploše krátkou tlustou čarou nebo malým vyplněným kroužkem
o Na obrysové čáře šipkou
• Odkazové čáry mají být co nejkratší a vždy mají být vedeny šikmo k příslušné části (sklon odkazové čáry vzhledem k čáře na níž je ukončená nemá být menší než 15°)
• Odkazy na skupinu součástí, které spolu jednoznačně souvisí (např. šroub, podložka, matice) se smí uvést na stejnou odkazovou čáru (jednotlivá čsla se vzájemně oddělí pomlčkami 1-2-3)
• Údaje o částech se uvádí v soupisu položek se stejnými čísly odkazů jako na výkrese
• Uspořádání vzestupné řady čísel použitých pro odkazy se řídí
o Důležitostí sestavy
o Důležitostí částí (skupina - podskupina - díly - velké části - malé části)
o Jiné logické důvody
• Každá součást, část, skupina, podskupina, která je složkou vyšší sestavy se označuje jedním odkazem
• Odkazy se zapisují čísly
• všechny odkazy v jednom výkrese nebo v jednom souborů výkresů se zapisují stejným typem písma a stejnou výškou
• Odkazy na stejnou část se uvádí pouze jednou
• Pro čitelnost odkazů se využívá
o Minimálně o stupeň větší písmo než používáme pro kóty
o Umístění čísla odkazu do kroužku ( nedoporučuje se )
o Kombinace uvedených způsobů
• Odkazy se umísťují vždy vně obrazů součástí nebo sestav jedním z uvedených způsobů
o K odkazové čáře
o Na praporek odkazové čáry
o Do kroužku spojeného s odkazovou čárou (dbáme na to, aby příslušná odkazová čára směřovala do středu kružnice)
• Odkazy se uspořádávají přehledně podél vertikály (svisle pod sebou) nebo na horizontále (vodorovně vedle sebe) či jejich kombinace
• Odkazová čára, praporek i kružnice se kreslí tenkou souvislou čarou
• Odkazové čáry by se neměli navzájem protínat
• Odkazová čára se ukončuje
o V ploše krátkou tlustou čarou nebo malým vyplněným kroužkem
o Na obrysové čáře šipkou
• Odkazové čáry mají být co nejkratší a vždy mají být vedeny šikmo k příslušné části (sklon odkazové čáry vzhledem k čáře na níž je ukončená nemá být menší než 15°)
• Odkazy na skupinu součástí, které spolu jednoznačně souvisí (např. šroub, podložka, matice) se smí uvést na stejnou odkazovou čáru (jednotlivá čsla se vzájemně oddělí pomlčkami 1-2-3)
• Údaje o částech se uvádí v soupisu položek se stejnými čísly odkazů jako na výkrese
• Uspořádání vzestupné řady čísel použitých pro odkazy se řídí
o Důležitostí sestavy
o Důležitostí částí (skupina - podskupina - díly - velké části - malé části)
o Jiné logické důvody
Pro oba případy platí
• Pro oba případy platí:
o Soupis položek se uspořádává do sloupců ohraničených tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Sloupce musí být jednoznačně specifikovány (název, číslo výkresu, polotovar)
o Každá položka se zapisuje do samostatného vodorovného řádku, opět vzájemně odděleny tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Doporučené řádkování: 8,5 mm
o Soupis se vyplňuje technickým písmem
o Pořadí položek musí odpovídat číselné řadě označení na výkrese
- Nižší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi vyráběnými
- Vyšší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi normalizovanými
- Mezi součástmi vyráběnými a normalizovanými se doporučuje vynechat několik prázdných řádků s volnými (neobsazenými) čísly pozic (pro případ opomenutí nějaké pozice)
o Přidělování čísel k vyráběným součástem se doporučuje vzestupně podle čísel výkresu
o Přidělování čísel k normalizovaným součástem se doporučuje vzestupně podle výše čísla normy
o Obvykle je vzestupné číslování položek
- Odlitky
- Výkovky
- Obrobené součásti z
- Odlitků
- Výkovků
- Tyčí
- Normalizovaných součástí podle tříd a skupin norem
- Komponenty nakupované dle katalogu
- Náplně, maziva, barvy
- Elektrody na výkresech svarků
o Soupis položek se uspořádává do sloupců ohraničených tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Sloupce musí být jednoznačně specifikovány (název, číslo výkresu, polotovar)
o Každá položka se zapisuje do samostatného vodorovného řádku, opět vzájemně odděleny tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Doporučené řádkování: 8,5 mm
o Soupis se vyplňuje technickým písmem
o Pořadí položek musí odpovídat číselné řadě označení na výkrese
- Nižší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi vyráběnými
- Vyšší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi normalizovanými
- Mezi součástmi vyráběnými a normalizovanými se doporučuje vynechat několik prázdných řádků s volnými (neobsazenými) čísly pozic (pro případ opomenutí nějaké pozice)
o Přidělování čísel k vyráběným součástem se doporučuje vzestupně podle čísel výkresu
o Přidělování čísel k normalizovaným součástem se doporučuje vzestupně podle výše čísla normy
o Obvykle je vzestupné číslování položek
- Odlitky
- Výkovky
- Obrobené součásti z
- Odlitků
- Výkovků
- Tyčí
- Normalizovaných součástí podle tříd a skupin norem
- Komponenty nakupované dle katalogu
- Náplně, maziva, barvy
- Elektrody na výkresech svarků
Pro oba případy platí
• Pro oba případy platí:
o Soupis položek se uspořádává do sloupců ohraničených tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Sloupce musí být jednoznačně specifikovány (název, číslo výkresu, polotovar)
o Každá položka se zapisuje do samostatného vodorovného řádku, opět vzájemně odděleny tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Doporučené řádkování: 8,5 mm
o Soupis se vyplňuje technickým písmem
o Pořadí položek musí odpovídat číselné řadě označení na výkrese
- Nižší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi vyráběnými
- Vyšší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi normalizovanými
- Mezi součástmi vyráběnými a normalizovanými se doporučuje vynechat několik prázdných řádků s volnými (neobsazenými) čísly pozic (pro případ opomenutí nějaké pozice)
o Přidělování čísel k vyráběným součástem se doporučuje vzestupně podle čísel výkresu
o Přidělování čísel k normalizovaným součástem se doporučuje vzestupně podle výše čísla normy
o Obvykle je vzestupné číslování položek
- Odlitky
- Výkovky
- Obrobené součásti z
- Odlitků
- Výkovků
- Tyčí
- Normalizovaných součástí podle tříd a skupin norem
- Komponenty nakupované dle katalogu
- Náplně, maziva, barvy
- Elektrody na výkresech svarků
o Soupis položek se uspořádává do sloupců ohraničených tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Sloupce musí být jednoznačně specifikovány (název, číslo výkresu, polotovar)
o Každá položka se zapisuje do samostatného vodorovného řádku, opět vzájemně odděleny tlustou nebo tenkou souvislou čarou
o Doporučené řádkování: 8,5 mm
o Soupis se vyplňuje technickým písmem
o Pořadí položek musí odpovídat číselné řadě označení na výkrese
- Nižší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi vyráběnými
- Vyšší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi normalizovanými
- Mezi součástmi vyráběnými a normalizovanými se doporučuje vynechat několik prázdných řádků s volnými (neobsazenými) čísly pozic (pro případ opomenutí nějaké pozice)
o Přidělování čísel k vyráběným součástem se doporučuje vzestupně podle čísel výkresu
o Přidělování čísel k normalizovaným součástem se doporučuje vzestupně podle výše čísla normy
o Obvykle je vzestupné číslování položek
- Odlitky
- Výkovky
- Obrobené součásti z
- Odlitků
- Výkovků
- Tyčí
- Normalizovaných součástí podle tříd a skupin norem
- Komponenty nakupované dle katalogu
- Náplně, maziva, barvy
- Elektrody na výkresech svarků
Výkresy součástí
Výkresy součástí
• Kreslí se pro každou, jakýmkoliv způsobem vyrobenou součást
• Výkres součásti obsahuje:
o Zobrazení a okótování součásti
o Drsnost povrchu
o Tolerování rozměrů a geometrické tolerance tam, kde je to z hlediska funkce nezbytné
o Technické požadavky, obvykle zapsané nad popisovým polem v pořadí, které odpovídá výrobnímu sledu
o Tabulku doplňujících údajů (u výkresů ozubených/řetězových kol a pružin)
o Popisové pole včetně materiálu a výchozího polotovaru
• Součásti stejného tvaru, ale různých velikostí nebo stejné součásti v zrcadlovém provedení (pravé a levé) se kreslí na samostatné výkresy
• U tabulkových výkresů pro součásti, které se liší jen svými rozměry a pro které se nekreslí samostatné výkresy může dojít k omylu -> nedoporučuje se používat
• Pro součásti stejného tvaru, ale různých velikostí, které se ve výrobě opakují se používají předtisky s obrazem, ale bez kót
• Pokud nepoužíváme ke kontrole mezních úchylek kalibry, uvádíme do levého spodního rohu tabulku mezních úchylek
• Kreslí se pro každou, jakýmkoliv způsobem vyrobenou součást
• Výkres součásti obsahuje:
o Zobrazení a okótování součásti
o Drsnost povrchu
o Tolerování rozměrů a geometrické tolerance tam, kde je to z hlediska funkce nezbytné
o Technické požadavky, obvykle zapsané nad popisovým polem v pořadí, které odpovídá výrobnímu sledu
o Tabulku doplňujících údajů (u výkresů ozubených/řetězových kol a pružin)
o Popisové pole včetně materiálu a výchozího polotovaru
• Součásti stejného tvaru, ale různých velikostí nebo stejné součásti v zrcadlovém provedení (pravé a levé) se kreslí na samostatné výkresy
• U tabulkových výkresů pro součásti, které se liší jen svými rozměry a pro které se nekreslí samostatné výkresy může dojít k omylu -> nedoporučuje se používat
• Pro součásti stejného tvaru, ale různých velikostí, které se ve výrobě opakují se používají předtisky s obrazem, ale bez kót
• Pokud nepoužíváme ke kontrole mezních úchylek kalibry, uvádíme do levého spodního rohu tabulku mezních úchylek
Výkresy sestavení
Výkresy sestavení
• Zobrazují součásti ve smontovaném stavu (montážní skupiny nebo podskupiny) tak, aby bylo zřejmé konečné sestavení těchto součástí v jeden kompletní celek
• Výkres obsahuje:
o Zobrazení montážní jednotky
o Kótování hlavních a připojovacích rozměrů
o Odkazy na jednotlivé položky (pozice)
o Údaje o svarech, pájených, lepených a jiných spojích
o Popisové pole a soupis položek
• V kusové výrobě lze pro jednoduché pomůcky, přípravky, kreslit tzv. kótované sestavení
• Zapisují se pouze orientační kóty, důležité z hlediska montáže nebo rozměry např. související se spojením s jinými celky
• Ke každému výkresu sestavení se buď v nástavbě popisového pole nebo odděleně na samostatném listě zhotovuje soupis položek obsažených na výkrese sestavení
Soupisy položek - Kusovník
• Soupis položek na výkrese
o Orientuje se tak, byl čitelný ve stejném směru jako výkres
o Rámeček soupisu položek je spojen přímo s rámečkem popisového pole a kreslí se souvislou tlustou čarou
o Vyplňuje se zdola nahorů a záhlaví je pod prvním řádkem soupisu
• Oddělený soupis položek
o Čísluje se shodně s výkresem sestavení a je umístěn odděleně na samostatném listu normalizovaného formátu papíru
o Doporučuje se před označení výkresu napsat SOUPIS, KUSOVNÍK nebo jiný ekvivalent dle zvyklostí instituce (školy)
o Vyplňuje se shora dolů a záhlaví je nad prvním řádkem soupisů
• Zobrazují součásti ve smontovaném stavu (montážní skupiny nebo podskupiny) tak, aby bylo zřejmé konečné sestavení těchto součástí v jeden kompletní celek
• Výkres obsahuje:
o Zobrazení montážní jednotky
o Kótování hlavních a připojovacích rozměrů
o Odkazy na jednotlivé položky (pozice)
o Údaje o svarech, pájených, lepených a jiných spojích
o Popisové pole a soupis položek
• V kusové výrobě lze pro jednoduché pomůcky, přípravky, kreslit tzv. kótované sestavení
• Zapisují se pouze orientační kóty, důležité z hlediska montáže nebo rozměry např. související se spojením s jinými celky
• Ke každému výkresu sestavení se buď v nástavbě popisového pole nebo odděleně na samostatném listě zhotovuje soupis položek obsažených na výkrese sestavení
Soupisy položek - Kusovník
• Soupis položek na výkrese
o Orientuje se tak, byl čitelný ve stejném směru jako výkres
o Rámeček soupisu položek je spojen přímo s rámečkem popisového pole a kreslí se souvislou tlustou čarou
o Vyplňuje se zdola nahorů a záhlaví je pod prvním řádkem soupisu
• Oddělený soupis položek
o Čísluje se shodně s výkresem sestavení a je umístěn odděleně na samostatném listu normalizovaného formátu papíru
o Doporučuje se před označení výkresu napsat SOUPIS, KUSOVNÍK nebo jiný ekvivalent dle zvyklostí instituce (školy)
o Vyplňuje se shora dolů a záhlaví je nad prvním řádkem soupisů
Výkresy součástí
Výkresy součástí
• Kreslí se pro každou, jakýmkoliv způsobem vyrobenou součást
• Výkres součásti obsahuje:
o Zobrazení a okótování součásti
o Drsnost povrchu
o Tolerování rozměrů a geometrické tolerance tam, kde je to z hlediska funkce nezbytné
o Technické požadavky, obvykle zapsané nad popisovým polem v pořadí, které odpovídá výrobnímu sledu
o Tabulku doplňujících údajů (u výkresů ozubených/řetězových kol a pružin)
o Popisové pole včetně materiálu a výchozího polotovaru
• Součásti stejného tvaru, ale různých velikostí nebo stejné součásti v zrcadlovém provedení (pravé a levé) se kreslí na samostatné výkresy
• U tabulkových výkresů pro součásti, které se liší jen svými rozměry a pro které se nekreslí samostatné výkresy může dojít k omylu -> nedoporučuje se používat
• Pro součásti stejného tvaru, ale různých velikostí, které se ve výrobě opakují se používají předtisky s obrazem, ale bez kót
• Pokud nepoužíváme ke kontrole mezních úchylek kalibry, uvádíme do levého spodního rohu tabulku mezních úchylek
• Kreslí se pro každou, jakýmkoliv způsobem vyrobenou součást
• Výkres součásti obsahuje:
o Zobrazení a okótování součásti
o Drsnost povrchu
o Tolerování rozměrů a geometrické tolerance tam, kde je to z hlediska funkce nezbytné
o Technické požadavky, obvykle zapsané nad popisovým polem v pořadí, které odpovídá výrobnímu sledu
o Tabulku doplňujících údajů (u výkresů ozubených/řetězových kol a pružin)
o Popisové pole včetně materiálu a výchozího polotovaru
• Součásti stejného tvaru, ale různých velikostí nebo stejné součásti v zrcadlovém provedení (pravé a levé) se kreslí na samostatné výkresy
• U tabulkových výkresů pro součásti, které se liší jen svými rozměry a pro které se nekreslí samostatné výkresy může dojít k omylu -> nedoporučuje se používat
• Pro součásti stejného tvaru, ale různých velikostí, které se ve výrobě opakují se používají předtisky s obrazem, ale bez kót
• Pokud nepoužíváme ke kontrole mezních úchylek kalibry, uvádíme do levého spodního rohu tabulku mezních úchylek
Výkresy sestavení
Výkresy sestavení
• Zobrazují součásti ve smontovaném stavu (montážní skupiny nebo podskupiny) tak, aby bylo zřejmé konečné sestavení těchto součástí v jeden kompletní celek
• Výkres obsahuje:
o Zobrazení montážní jednotky
o Kótování hlavních a připojovacích rozměrů
o Odkazy na jednotlivé položky (pozice)
o Údaje o svarech, pájených, lepených a jiných spojích
o Popisové pole a soupis položek
• V kusové výrobě lze pro jednoduché pomůcky, přípravky, kreslit tzv. kótované sestavení
• Zapisují se pouze orientační kóty, důležité z hlediska montáže nebo rozměry např. související se spojením s jinými celky
• Ke každému výkresu sestavení se buď v nástavbě popisového pole nebo odděleně na samostatném listě zhotovuje soupis položek obsažených na výkrese sestavení
Soupisy položek - Kusovník
• Soupis položek na výkrese
o Orientuje se tak, byl čitelný ve stejném směru jako výkres
o Rámeček soupisu položek je spojen přímo s rámečkem popisového pole a kreslí se souvislou tlustou čarou
o Vyplňuje se zdola nahorů a záhlaví je pod prvním řádkem soupisu
• Oddělený soupis položek
o Čísluje se shodně s výkresem sestavení a je umístěn odděleně na samostatném listu normalizovaného formátu papíru
o Doporučuje se před označení výkresu napsat SOUPIS, KUSOVNÍK nebo jiný ekvivalent dle zvyklostí instituce (školy)
o Vyplňuje se shora dolů a záhlaví je nad prvním řádkem soupisů
• Zobrazují součásti ve smontovaném stavu (montážní skupiny nebo podskupiny) tak, aby bylo zřejmé konečné sestavení těchto součástí v jeden kompletní celek
• Výkres obsahuje:
o Zobrazení montážní jednotky
o Kótování hlavních a připojovacích rozměrů
o Odkazy na jednotlivé položky (pozice)
o Údaje o svarech, pájených, lepených a jiných spojích
o Popisové pole a soupis položek
• V kusové výrobě lze pro jednoduché pomůcky, přípravky, kreslit tzv. kótované sestavení
• Zapisují se pouze orientační kóty, důležité z hlediska montáže nebo rozměry např. související se spojením s jinými celky
• Ke každému výkresu sestavení se buď v nástavbě popisového pole nebo odděleně na samostatném listě zhotovuje soupis položek obsažených na výkrese sestavení
Soupisy položek - Kusovník
• Soupis položek na výkrese
o Orientuje se tak, byl čitelný ve stejném směru jako výkres
o Rámeček soupisu položek je spojen přímo s rámečkem popisového pole a kreslí se souvislou tlustou čarou
o Vyplňuje se zdola nahorů a záhlaví je pod prvním řádkem soupisu
• Oddělený soupis položek
o Čísluje se shodně s výkresem sestavení a je umístěn odděleně na samostatném listu normalizovaného formátu papíru
o Doporučuje se před označení výkresu napsat SOUPIS, KUSOVNÍK nebo jiný ekvivalent dle zvyklostí instituce (školy)
o Vyplňuje se shora dolů a záhlaví je nad prvním řádkem soupisů
Popisování technických výkresů
Popisování technických výkresů
Technické písmo
• Technické výkresy, tabulky, či jiná technická dokumentace se píše technickým písmem, podle příslušných norem.
• Technické písmo se píše:
o "Volně" rukou
o Pomocí:
Šablon
Suchých obtisků
o Na psacím stroji nebo počítači
• Výkresy se popisují velkými písmeny a arabskými číslicemi
• Vyjímku tvoří názvy jednotek (mm, Kg, kPa)
• Výška písmen (tučné hodnoty jsou normou doporučené):
1,8
2,5
3,5
5
7
10
14
20
• Norma rozlišuje následující technická písma (tučné písmo a zároveň varianta jsou normou doporučené):
Typ A
- Kolmé (výška 14/14 h)
- Šikmé (výška 14/14 h se sklonem 75°)
Typ B
- Kolmé (výška 10/10 h)
- Šikmé (výška 10/10 h se sklonem 75°)
TYP CAD
- TYP CA
- Kolmé
- Šikmé
TYP CB
- Kolmé
- Šikmé
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Technické písmo
• Technické výkresy, tabulky, či jiná technická dokumentace se píše technickým písmem, podle příslušných norem.
• Technické písmo se píše:
o "Volně" rukou
o Pomocí:
Šablon
Suchých obtisků
o Na psacím stroji nebo počítači
• Výkresy se popisují velkými písmeny a arabskými číslicemi
• Vyjímku tvoří názvy jednotek (mm, Kg, kPa)
• Výška písmen (tučné hodnoty jsou normou doporučené):
1,8
2,5
3,5
5
7
10
14
20
• Norma rozlišuje následující technická písma (tučné písmo a zároveň varianta jsou normou doporučené):
Typ A
- Kolmé (výška 14/14 h)
- Šikmé (výška 14/14 h se sklonem 75°)
Typ B
- Kolmé (výška 10/10 h)
- Šikmé (výška 10/10 h se sklonem 75°)
TYP CAD
- TYP CA
- Kolmé
- Šikmé
TYP CB
- Kolmé
- Šikmé
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Popisové pole
Popisové pole
• Obsahuje veškeré potřebné údaje, které na výkresu nelze vyjádřit obrazem a jsou platné pro celý výkres
• Umísťuje se:
o VŽDY v pravém dolném rohu bez ohledu na orientaci výkresového listu
o Za rámeček kreslící plochy
• Jeho provedení je interní záležitost í, ale MUSÍ OBSAHOVAT:
o Identifikační část
- Délka maximálně 170 mm
- Obsahuje rubriky:
- Registrační/evidenční číslo výkresu
- Název výkresu
- Logo/název vlastníka
- Rozložení jednotlivých rubrik
o Informativní údaje
- Značka použitého promítání
- Měřítko zobrazení
- Meřící jednotku (nejsou-li použity milimetry)
o Technické údaje
- Výchozí materiál součásti
- Použitý polotovar
- Normativní údaje týkající se výkresu
o Uživatelské údaje
- Datum vypracování
- Administrativní údaje (podpisy zodpovědných pracovníků např. kontrolora, technologa, metrologa, atd.)
- Datum a označení změny
• Výkresy, které jsou na více listech číslují na všech listech stejně s doplněním čísla listu
Číslování technických výkresů
Interní záležitost
• Obsahuje veškeré potřebné údaje, které na výkresu nelze vyjádřit obrazem a jsou platné pro celý výkres
• Umísťuje se:
o VŽDY v pravém dolném rohu bez ohledu na orientaci výkresového listu
o Za rámeček kreslící plochy
• Jeho provedení je interní záležitost í, ale MUSÍ OBSAHOVAT:
o Identifikační část
- Délka maximálně 170 mm
- Obsahuje rubriky:
- Registrační/evidenční číslo výkresu
- Název výkresu
- Logo/název vlastníka
- Rozložení jednotlivých rubrik
o Informativní údaje
- Značka použitého promítání
- Měřítko zobrazení
- Meřící jednotku (nejsou-li použity milimetry)
o Technické údaje
- Výchozí materiál součásti
- Použitý polotovar
- Normativní údaje týkající se výkresu
o Uživatelské údaje
- Datum vypracování
- Administrativní údaje (podpisy zodpovědných pracovníků např. kontrolora, technologa, metrologa, atd.)
- Datum a označení změny
• Výkresy, které jsou na více listech číslují na všech listech stejně s doplněním čísla listu
Číslování technických výkresů
Interní záležitost
Popisování technických výkresů
Popisování technických výkresů
Technické písmo
• Technické výkresy, tabulky, či jiná technická dokumentace se píše technickým písmem, podle příslušných norem.
• Technické písmo se píše:
o "Volně" rukou
o Pomocí:
Šablon
Suchých obtisků
o Na psacím stroji nebo počítači
• Výkresy se popisují velkými písmeny a arabskými číslicemi
• Vyjímku tvoří názvy jednotek (mm, Kg, kPa)
• Výška písmen (tučné hodnoty jsou normou doporučené):
1,8
2,5
3,5
5
7
10
14
20
• Norma rozlišuje následující technická písma (tučné písmo a zároveň varianta jsou normou doporučené):
Typ A
- Kolmé (výška 14/14 h)
- Šikmé (výška 14/14 h se sklonem 75°)
Typ B
- Kolmé (výška 10/10 h)
- Šikmé (výška 10/10 h se sklonem 75°)
TYP CAD
- TYP CA
- Kolmé
- Šikmé
TYP CB
- Kolmé
- Šikmé
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Technické písmo
• Technické výkresy, tabulky, či jiná technická dokumentace se píše technickým písmem, podle příslušných norem.
• Technické písmo se píše:
o "Volně" rukou
o Pomocí:
Šablon
Suchých obtisků
o Na psacím stroji nebo počítači
• Výkresy se popisují velkými písmeny a arabskými číslicemi
• Vyjímku tvoří názvy jednotek (mm, Kg, kPa)
• Výška písmen (tučné hodnoty jsou normou doporučené):
1,8
2,5
3,5
5
7
10
14
20
• Norma rozlišuje následující technická písma (tučné písmo a zároveň varianta jsou normou doporučené):
Typ A
- Kolmé (výška 14/14 h)
- Šikmé (výška 14/14 h se sklonem 75°)
Typ B
- Kolmé (výška 10/10 h)
- Šikmé (výška 10/10 h se sklonem 75°)
TYP CAD
- TYP CA
- Kolmé
- Šikmé
TYP CB
- Kolmé
- Šikmé
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Popisové pole
Popisové pole
• Obsahuje veškeré potřebné údaje, které na výkresu nelze vyjádřit obrazem a jsou platné pro celý výkres
• Umísťuje se:
o VŽDY v pravém dolném rohu bez ohledu na orientaci výkresového listu
o Za rámeček kreslící plochy
• Jeho provedení je interní záležitost í, ale MUSÍ OBSAHOVAT:
o Identifikační část
- Délka maximálně 170 mm
- Obsahuje rubriky:
- Registrační/evidenční číslo výkresu
- Název výkresu
- Logo/název vlastníka
- Rozložení jednotlivých rubrik
o Informativní údaje
- Značka použitého promítání
- Měřítko zobrazení
- Meřící jednotku (nejsou-li použity milimetry)
o Technické údaje
- Výchozí materiál součásti
- Použitý polotovar
- Normativní údaje týkající se výkresu
o Uživatelské údaje
- Datum vypracování
- Administrativní údaje (podpisy zodpovědných pracovníků např. kontrolora, technologa, metrologa, atd.)
- Datum a označení změny
• Výkresy, které jsou na více listech číslují na všech listech stejně s doplněním čísla listu
Číslování technických výkresů
Interní záležitost
• Obsahuje veškeré potřebné údaje, které na výkresu nelze vyjádřit obrazem a jsou platné pro celý výkres
• Umísťuje se:
o VŽDY v pravém dolném rohu bez ohledu na orientaci výkresového listu
o Za rámeček kreslící plochy
• Jeho provedení je interní záležitost í, ale MUSÍ OBSAHOVAT:
o Identifikační část
- Délka maximálně 170 mm
- Obsahuje rubriky:
- Registrační/evidenční číslo výkresu
- Název výkresu
- Logo/název vlastníka
- Rozložení jednotlivých rubrik
o Informativní údaje
- Značka použitého promítání
- Měřítko zobrazení
- Meřící jednotku (nejsou-li použity milimetry)
o Technické údaje
- Výchozí materiál součásti
- Použitý polotovar
- Normativní údaje týkající se výkresu
o Uživatelské údaje
- Datum vypracování
- Administrativní údaje (podpisy zodpovědných pracovníků např. kontrolora, technologa, metrologa, atd.)
- Datum a označení změny
• Výkresy, které jsou na více listech číslují na všech listech stejně s doplněním čísla listu
Číslování technických výkresů
Interní záležitost
Měřítka na technických výkresech
Měřítka na technických výkresech
• Měřítka, jejich velikosti a zapisování, na všech druzích technických výkresů se dle:
o Účelu a obsahu výkresů
o Velikosti kreslené součásti
o Složitosti a hustoty kresby
o Požadavků čitelnosti a přehlednosti kresby
Druhy měřítek
• Skutečná velikost - 1:1
• Zvětšení
2:1
5:1
10:1
20:1
50:1
100:1
• Zmenšení
1:2
1:5
1:10
1:20
1:50
1:100
1:200
1:500
1:1 000
1:2 000
1:5 000
1:10 000
• Měřítka, jejich velikosti a zapisování, na všech druzích technických výkresů se dle:
o Účelu a obsahu výkresů
o Velikosti kreslené součásti
o Složitosti a hustoty kresby
o Požadavků čitelnosti a přehlednosti kresby
Druhy měřítek
• Skutečná velikost - 1:1
• Zvětšení
2:1
5:1
10:1
20:1
50:1
100:1
• Zmenšení
1:2
1:5
1:10
1:20
1:50
1:100
1:200
1:500
1:1 000
1:2 000
1:5 000
1:10 000
Zásady pro zapisování měřítek
Zásady pro zapisování měřítek
• Měřítko, jakým je výkres nakreslen se zapisuje do příslušné kolonky v popisovém poli výkresu
• Měřítko se píše nejblíže větším písmem než se píší kóty (3,5 mm), tedy 5 mm
• Je-li na výkrese použito více měřítek (u tvarových podrobností), do popisového pole se píše hlavní měřítko a všechna ostatní měřítka se píší k příslušnému odkazu
• Do kót se píší SKUTEČNÉ rozměry bez ohledu na měřítko
• Tvarové podrobnosti se kreslí ve zvětšeném měřítku jako zvláštní pohled
• Je-li obrys malého předmětu kreslený ve zvětšovacím měřítku, doporučuje se nakreslit pro názornost na výkres předmět ve skutečném měřítku
• Rozšiřovat rozsah měřítek se smí násobením celou mocninou deseti
• U výkresů inženýrských sítí, kde je jiné měřítko délky a výšky se zapisují obě měřítka (první měřítko délky, potom měřítko výšky)
• Ve vyjímečných případech lze použít měřítko nenormalizované
• Norma ISO dovoluje použít rozdílného měřítka pro kopie
• Měřítko, jakým je výkres nakreslen se zapisuje do příslušné kolonky v popisovém poli výkresu
• Měřítko se píše nejblíže větším písmem než se píší kóty (3,5 mm), tedy 5 mm
• Je-li na výkrese použito více měřítek (u tvarových podrobností), do popisového pole se píše hlavní měřítko a všechna ostatní měřítka se píší k příslušnému odkazu
• Do kót se píší SKUTEČNÉ rozměry bez ohledu na měřítko
• Tvarové podrobnosti se kreslí ve zvětšeném měřítku jako zvláštní pohled
• Je-li obrys malého předmětu kreslený ve zvětšovacím měřítku, doporučuje se nakreslit pro názornost na výkres předmět ve skutečném měřítku
• Rozšiřovat rozsah měřítek se smí násobením celou mocninou deseti
• U výkresů inženýrských sítí, kde je jiné měřítko délky a výšky se zapisují obě měřítka (první měřítko délky, potom měřítko výšky)
• Ve vyjímečných případech lze použít měřítko nenormalizované
• Norma ISO dovoluje použít rozdílného měřítka pro kopie
Měřítka na technických výkresech
Měřítka na technických výkresech
• Měřítka, jejich velikosti a zapisování, na všech druzích technických výkresů se dle:
o Účelu a obsahu výkresů
o Velikosti kreslené součásti
o Složitosti a hustoty kresby
o Požadavků čitelnosti a přehlednosti kresby
Druhy měřítek
• Skutečná velikost - 1:1
• Zvětšení
2:1
5:1
10:1
20:1
50:1
100:1
• Zmenšení
1:2
1:5
1:10
1:20
1:50
1:100
1:200
1:500
1:1 000
1:2 000
1:5 000
1:10 000
• Měřítka, jejich velikosti a zapisování, na všech druzích technických výkresů se dle:
o Účelu a obsahu výkresů
o Velikosti kreslené součásti
o Složitosti a hustoty kresby
o Požadavků čitelnosti a přehlednosti kresby
Druhy měřítek
• Skutečná velikost - 1:1
• Zvětšení
2:1
5:1
10:1
20:1
50:1
100:1
• Zmenšení
1:2
1:5
1:10
1:20
1:50
1:100
1:200
1:500
1:1 000
1:2 000
1:5 000
1:10 000
Zásady pro zapisování měřítek
Zásady pro zapisování měřítek
• Měřítko, jakým je výkres nakreslen se zapisuje do příslušné kolonky v popisovém poli výkresu
• Měřítko se píše nejblíže větším písmem než se píší kóty (3,5 mm), tedy 5 mm
• Je-li na výkrese použito více měřítek (u tvarových podrobností), do popisového pole se píše hlavní měřítko a všechna ostatní měřítka se píší k příslušnému odkazu
• Do kót se píší SKUTEČNÉ rozměry bez ohledu na měřítko
• Tvarové podrobnosti se kreslí ve zvětšeném měřítku jako zvláštní pohled
• Je-li obrys malého předmětu kreslený ve zvětšovacím měřítku, doporučuje se nakreslit pro názornost na výkres předmět ve skutečném měřítku
• Rozšiřovat rozsah měřítek se smí násobením celou mocninou deseti
• U výkresů inženýrských sítí, kde je jiné měřítko délky a výšky se zapisují obě měřítka (první měřítko délky, potom měřítko výšky)
• Ve vyjímečných případech lze použít měřítko nenormalizované
• Norma ISO dovoluje použít rozdílného měřítka pro kopie
• Měřítko, jakým je výkres nakreslen se zapisuje do příslušné kolonky v popisovém poli výkresu
• Měřítko se píše nejblíže větším písmem než se píší kóty (3,5 mm), tedy 5 mm
• Je-li na výkrese použito více měřítek (u tvarových podrobností), do popisového pole se píše hlavní měřítko a všechna ostatní měřítka se píší k příslušnému odkazu
• Do kót se píší SKUTEČNÉ rozměry bez ohledu na měřítko
• Tvarové podrobnosti se kreslí ve zvětšeném měřítku jako zvláštní pohled
• Je-li obrys malého předmětu kreslený ve zvětšovacím měřítku, doporučuje se nakreslit pro názornost na výkres předmět ve skutečném měřítku
• Rozšiřovat rozsah měřítek se smí násobením celou mocninou deseti
• U výkresů inženýrských sítí, kde je jiné měřítko délky a výšky se zapisují obě měřítka (první měřítko délky, potom měřítko výšky)
• Ve vyjímečných případech lze použít měřítko nenormalizované
• Norma ISO dovoluje použít rozdílného měřítka pro kopie
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Čárkovaná
Tenká
• Zakryté obrysy a hrany
Tlustá
• Označení ploch s povolenými úpravami povrchu
Čerchovaná s dlouhými čárkami
Tenká
• Osy a stopy rovin souměrnosti
• Roztečné plochy ozubení
• Dráhy pohybů
• Roztečné kružnice děr
Tlustá
• Označení ploch povrchově upravených, případně tepelně opracovaných
• Označení rovin řezů
Čerchovaná s dvěma tečkami
Tenká
• Obrysy sousedních částí
• Krajní polohy pohyblivých částí
• Obrysy napřímených součástí
• Obrysy výchozího, případně konečného tvaru součástí
• Ohraničení částí plochy
• Zobrazení částí před nákresnou
• Zobrazení prodlouženého tolerančního pole
• Zobrazení neutrálních vláken
Čárkovaná
Tenká
• Zakryté obrysy a hrany
Tlustá
• Označení ploch s povolenými úpravami povrchu
Čerchovaná s dlouhými čárkami
Tenká
• Osy a stopy rovin souměrnosti
• Roztečné plochy ozubení
• Dráhy pohybů
• Roztečné kružnice děr
Tlustá
• Označení ploch povrchově upravených, případně tepelně opracovaných
• Označení rovin řezů
Čerchovaná s dvěma tečkami
Tenká
• Obrysy sousedních částí
• Krajní polohy pohyblivých částí
• Obrysy napřímených součástí
• Obrysy výchozího, případně konečného tvaru součástí
• Ohraničení částí plochy
• Zobrazení částí před nákresnou
• Zobrazení prodlouženého tolerančního pole
• Zobrazení neutrálních vláken
Zásady pro konstrukci čar
Zásady pro konstrukci čar
• Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1d
• Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1
• Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm
• Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery)
• U tečkových čar má být v bodě křížení tečka
• Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře
• Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára)
• Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa
• Při konstrukci tuší vytahujeme:
1. Kružnice a křivky
2. Vodorovné čáry
3. Svislé čáry
Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s s kvocientem s následujícími hodnotami:
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0
• Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm.
• Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1d
• Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1
• Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm
• Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery)
• U tečkových čar má být v bodě křížení tečka
• Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře
• Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára)
• Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa
• Při konstrukci tuší vytahujeme:
1. Kružnice a křivky
2. Vodorovné čáry
3. Svislé čáry
Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s s kvocientem s následujícími hodnotami:
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0
• Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm.
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Čárkovaná
Tenká
• Zakryté obrysy a hrany
Tlustá
• Označení ploch s povolenými úpravami povrchu
Čerchovaná s dlouhými čárkami
Tenká
• Osy a stopy rovin souměrnosti
• Roztečné plochy ozubení
• Dráhy pohybů
• Roztečné kružnice děr
Tlustá
• Označení ploch povrchově upravených, případně tepelně opracovaných
• Označení rovin řezů
Čerchovaná s dvěma tečkami
Tenká
• Obrysy sousedních částí
• Krajní polohy pohyblivých částí
• Obrysy napřímených součástí
• Obrysy výchozího, případně konečného tvaru součástí
• Ohraničení částí plochy
• Zobrazení částí před nákresnou
• Zobrazení prodlouženého tolerančního pole
• Zobrazení neutrálních vláken
Čárkovaná
Tenká
• Zakryté obrysy a hrany
Tlustá
• Označení ploch s povolenými úpravami povrchu
Čerchovaná s dlouhými čárkami
Tenká
• Osy a stopy rovin souměrnosti
• Roztečné plochy ozubení
• Dráhy pohybů
• Roztečné kružnice děr
Tlustá
• Označení ploch povrchově upravených, případně tepelně opracovaných
• Označení rovin řezů
Čerchovaná s dvěma tečkami
Tenká
• Obrysy sousedních částí
• Krajní polohy pohyblivých částí
• Obrysy napřímených součástí
• Obrysy výchozího, případně konečného tvaru součástí
• Ohraničení částí plochy
• Zobrazení částí před nákresnou
• Zobrazení prodlouženého tolerančního pole
• Zobrazení neutrálních vláken
Zásady pro konstrukci čar
Zásady pro konstrukci čar
• Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1d
• Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1
• Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm
• Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery)
• U tečkových čar má být v bodě křížení tečka
• Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře
• Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára)
• Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa
• Při konstrukci tuší vytahujeme:
1. Kružnice a křivky
2. Vodorovné čáry
3. Svislé čáry
Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s s kvocientem s následujícími hodnotami:
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0
• Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm.
• Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1d
• Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1
• Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm
• Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery)
• U tečkových čar má být v bodě křížení tečka
• Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře
• Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára)
• Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa
• Při konstrukci tuší vytahujeme:
1. Kružnice a křivky
2. Vodorovné čáry
3. Svislé čáry
Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s s kvocientem s následujícími hodnotami:
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0
• Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm.
Druhy technických výkresů
Druhy technických výkresů
Druh-Charakteristika
Náčrt (skica)
Technický výkres kreslený volně rukou bez použití rýsovacích pomůcek.
• Je zpravidla nakreslen bez ohledu na měřítko
• Nemusí být zcela okótován
• Lze jej kreslit na libovolný kus papíru
Originál
Technický výkres zobrazuje součást nebo skupinu součástí v normalizovaném měřítku a obsahuje všechny údaje potřebné k úplnému určení součásti pro výrobu.
Je kreslený s použitím kreslících pomůcek na pauzovacím papíru/fólii/rýsovacím kartonu a to tužkou nebo tuší nebo vytisknutý plottrem z CAD softwaru.
Technický výkres musí být v normalizovaném měřítku podle všech platných technických norem.
Originál technického výkresu je určen k rozmnožování (kopírování) a je vždy bezpečně archivován.
Kopie
Slouží jako "návod" pro výrobu a montáž technických zařízení.
Kopie je zhotovená na průsvitném podkladu se nazývá rematrice.
Výrobní
Jsou určeny pro výrobu polotovarů (předvýrobků), součástí a pro montáž.
Pomocné
Nejsou podkladem pro výrobu, používají se například k propagačním účelům.
Druh-Charakteristika
Náčrt (skica)
Technický výkres kreslený volně rukou bez použití rýsovacích pomůcek.
• Je zpravidla nakreslen bez ohledu na měřítko
• Nemusí být zcela okótován
• Lze jej kreslit na libovolný kus papíru
Originál
Technický výkres zobrazuje součást nebo skupinu součástí v normalizovaném měřítku a obsahuje všechny údaje potřebné k úplnému určení součásti pro výrobu.
Je kreslený s použitím kreslících pomůcek na pauzovacím papíru/fólii/rýsovacím kartonu a to tužkou nebo tuší nebo vytisknutý plottrem z CAD softwaru.
Technický výkres musí být v normalizovaném měřítku podle všech platných technických norem.
Originál technického výkresu je určen k rozmnožování (kopírování) a je vždy bezpečně archivován.
Kopie
Slouží jako "návod" pro výrobu a montáž technických zařízení.
Kopie je zhotovená na průsvitném podkladu se nazývá rematrice.
Výrobní
Jsou určeny pro výrobu polotovarů (předvýrobků), součástí a pro montáž.
Pomocné
Nejsou podkladem pro výrobu, používají se například k propagačním účelům.
Formáty technických výkresů
Formáty technických výkresů
Základní formát je A0. Má plochu 1 m2 a strany v poměru 1 x 1.41421
Další formáty jsou A1; A2; A3; A4; (A5 - pouze ve vyjímečných případech). Formáty výkresů jsou normalizované. Na všechny formáty se kreslí naležato s vyjímkou formátu A4, na který se kreslí nastojato. Na formát A4 je povoleno kreslit naležato jen ve vyjímečných případech.
Formát; O; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; Použití
A; 841x1189; 594x841; 420x594; 297x420; 210x297; 148x210; 105x148; 74x105; 52x74; 37x52; 26x37; Formát kancelářského papíru.
B; 1000x1414; 707x1000; 500x707; 353x500; 250x353; 176x250; 125x176; 88x125; 62x88; 44x62; 31x44; V tiskárnách, po ořezání vznikne formát A.
C; 917x1297; 648x917; 458x648; 324x458; 229x324; l62x229; 114xl62; 81x 114; 57x81; -; -; Pro výrobu obálek, složek, pořadačů, atd
D; 771x1090; 545x771; 385x545; 272x385; 192x272; 136x92; 96x36; 68x96; 48x68; -; -; Ve speciálních případech, aby byl malý technologický odpad.
Základní formát je A0. Má plochu 1 m2 a strany v poměru 1 x 1.41421
Další formáty jsou A1; A2; A3; A4; (A5 - pouze ve vyjímečných případech). Formáty výkresů jsou normalizované. Na všechny formáty se kreslí naležato s vyjímkou formátu A4, na který se kreslí nastojato. Na formát A4 je povoleno kreslit naležato jen ve vyjímečných případech.
Formát; O; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; Použití
A; 841x1189; 594x841; 420x594; 297x420; 210x297; 148x210; 105x148; 74x105; 52x74; 37x52; 26x37; Formát kancelářského papíru.
B; 1000x1414; 707x1000; 500x707; 353x500; 250x353; 176x250; 125x176; 88x125; 62x88; 44x62; 31x44; V tiskárnách, po ořezání vznikne formát A.
C; 917x1297; 648x917; 458x648; 324x458; 229x324; l62x229; 114xl62; 81x 114; 57x81; -; -; Pro výrobu obálek, složek, pořadačů, atd
D; 771x1090; 545x771; 385x545; 272x385; 192x272; 136x92; 96x36; 68x96; 48x68; -; -; Ve speciálních případech, aby byl malý technologický odpad.
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Souvislá
Tenká
• Kótovací čáry
• Pomocné kótovací čáry
• Odkazové čáry
• Označení materiálu součásti v řezu
• Krátké čáry
• Neurčité hrany a průniky
• Obrysy otočených a vkreslených průřezů
• Závitová dna
• Hraniční značky kótovacích čar
• Patní plochy ozubení
• Úhlopříčky pro označení rovinných ploch
• Orámování tvarových podrobností
• Čáry ohybu ohýbaných součástí
• Zobrazení opakujících se prvků
Od ruky
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Se zlomy
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Tlustá
• Viditelné obrysy a hrany
• Závitové hřbety a ukončení délky závitů
• Čáry šipek u označení řezů, průřezů a směrů pohledu
• Hlavové plochy ozubení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Souvislá
Tenká
• Kótovací čáry
• Pomocné kótovací čáry
• Odkazové čáry
• Označení materiálu součásti v řezu
• Krátké čáry
• Neurčité hrany a průniky
• Obrysy otočených a vkreslených průřezů
• Závitová dna
• Hraniční značky kótovacích čar
• Patní plochy ozubení
• Úhlopříčky pro označení rovinných ploch
• Orámování tvarových podrobností
• Čáry ohybu ohýbaných součástí
• Zobrazení opakujících se prvků
Od ruky
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Se zlomy
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Tlustá
• Viditelné obrysy a hrany
• Závitové hřbety a ukončení délky závitů
• Čáry šipek u označení řezů, průřezů a směrů pohledu
• Hlavové plochy ozubení
Druhy technických výkresů
Druhy technických výkresů
Druh-Charakteristika
Náčrt (skica)
Technický výkres kreslený volně rukou bez použití rýsovacích pomůcek.
• Je zpravidla nakreslen bez ohledu na měřítko
• Nemusí být zcela okótován
• Lze jej kreslit na libovolný kus papíru
Originál
Technický výkres zobrazuje součást nebo skupinu součástí v normalizovaném měřítku a obsahuje všechny údaje potřebné k úplnému určení součásti pro výrobu.
Je kreslený s použitím kreslících pomůcek na pauzovacím papíru/fólii/rýsovacím kartonu a to tužkou nebo tuší nebo vytisknutý plottrem z CAD softwaru.
Technický výkres musí být v normalizovaném měřítku podle všech platných technických norem.
Originál technického výkresu je určen k rozmnožování (kopírování) a je vždy bezpečně archivován.
Kopie
Slouží jako "návod" pro výrobu a montáž technických zařízení.
Kopie je zhotovená na průsvitném podkladu se nazývá rematrice.
Výrobní
Jsou určeny pro výrobu polotovarů (předvýrobků), součástí a pro montáž.
Pomocné
Nejsou podkladem pro výrobu, používají se například k propagačním účelům.
Druh-Charakteristika
Náčrt (skica)
Technický výkres kreslený volně rukou bez použití rýsovacích pomůcek.
• Je zpravidla nakreslen bez ohledu na měřítko
• Nemusí být zcela okótován
• Lze jej kreslit na libovolný kus papíru
Originál
Technický výkres zobrazuje součást nebo skupinu součástí v normalizovaném měřítku a obsahuje všechny údaje potřebné k úplnému určení součásti pro výrobu.
Je kreslený s použitím kreslících pomůcek na pauzovacím papíru/fólii/rýsovacím kartonu a to tužkou nebo tuší nebo vytisknutý plottrem z CAD softwaru.
Technický výkres musí být v normalizovaném měřítku podle všech platných technických norem.
Originál technického výkresu je určen k rozmnožování (kopírování) a je vždy bezpečně archivován.
Kopie
Slouží jako "návod" pro výrobu a montáž technických zařízení.
Kopie je zhotovená na průsvitném podkladu se nazývá rematrice.
Výrobní
Jsou určeny pro výrobu polotovarů (předvýrobků), součástí a pro montáž.
Pomocné
Nejsou podkladem pro výrobu, používají se například k propagačním účelům.
Formáty technických výkresů
Formáty technických výkresů
Základní formát je A0. Má plochu 1 m2 a strany v poměru 1 x 1.41421
Další formáty jsou A1; A2; A3; A4; (A5 - pouze ve vyjímečných případech). Formáty výkresů jsou normalizované. Na všechny formáty se kreslí naležato s vyjímkou formátu A4, na který se kreslí nastojato. Na formát A4 je povoleno kreslit naležato jen ve vyjímečných případech.
Formát; O; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; Použití
A; 841x1189; 594x841; 420x594; 297x420; 210x297; 148x210; 105x148; 74x105; 52x74; 37x52; 26x37; Formát kancelářského papíru.
B; 1000x1414; 707x1000; 500x707; 353x500; 250x353; 176x250; 125x176; 88x125; 62x88; 44x62; 31x44; V tiskárnách, po ořezání vznikne formát A.
C; 917x1297; 648x917; 458x648; 324x458; 229x324; l62x229; 114xl62; 81x 114; 57x81; -; -; Pro výrobu obálek, složek, pořadačů, atd
D; 771x1090; 545x771; 385x545; 272x385; 192x272; 136x92; 96x36; 68x96; 48x68; -; -; Ve speciálních případech, aby byl malý technologický odpad.
Základní formát je A0. Má plochu 1 m2 a strany v poměru 1 x 1.41421
Další formáty jsou A1; A2; A3; A4; (A5 - pouze ve vyjímečných případech). Formáty výkresů jsou normalizované. Na všechny formáty se kreslí naležato s vyjímkou formátu A4, na který se kreslí nastojato. Na formát A4 je povoleno kreslit naležato jen ve vyjímečných případech.
Formát; O; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; Použití
A; 841x1189; 594x841; 420x594; 297x420; 210x297; 148x210; 105x148; 74x105; 52x74; 37x52; 26x37; Formát kancelářského papíru.
B; 1000x1414; 707x1000; 500x707; 353x500; 250x353; 176x250; 125x176; 88x125; 62x88; 44x62; 31x44; V tiskárnách, po ořezání vznikne formát A.
C; 917x1297; 648x917; 458x648; 324x458; 229x324; l62x229; 114xl62; 81x 114; 57x81; -; -; Pro výrobu obálek, složek, pořadačů, atd
D; 771x1090; 545x771; 385x545; 272x385; 192x272; 136x92; 96x36; 68x96; 48x68; -; -; Ve speciálních případech, aby byl malý technologický odpad.
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Souvislá
Tenká
• Kótovací čáry
• Pomocné kótovací čáry
• Odkazové čáry
• Označení materiálu součásti v řezu
• Krátké čáry
• Neurčité hrany a průniky
• Obrysy otočených a vkreslených průřezů
• Závitová dna
• Hraniční značky kótovacích čar
• Patní plochy ozubení
• Úhlopříčky pro označení rovinných ploch
• Orámování tvarových podrobností
• Čáry ohybu ohýbaných součástí
• Zobrazení opakujících se prvků
Od ruky
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Se zlomy
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Tlustá
• Viditelné obrysy a hrany
• Závitové hřbety a ukončení délky závitů
• Čáry šipek u označení řezů, průřezů a směrů pohledu
• Hlavové plochy ozubení
Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití
Souvislá
Tenká
• Kótovací čáry
• Pomocné kótovací čáry
• Odkazové čáry
• Označení materiálu součásti v řezu
• Krátké čáry
• Neurčité hrany a průniky
• Obrysy otočených a vkreslených průřezů
• Závitová dna
• Hraniční značky kótovacích čar
• Patní plochy ozubení
• Úhlopříčky pro označení rovinných ploch
• Orámování tvarových podrobností
• Čáry ohybu ohýbaných součástí
• Zobrazení opakujících se prvků
Od ruky
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Se zlomy
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)
Tlustá
• Viditelné obrysy a hrany
• Závitové hřbety a ukončení délky závitů
• Čáry šipek u označení řezů, průřezů a směrů pohledu
• Hlavové plochy ozubení
Zásady kreslení
Zásady kreslení
Kreslení nám usnadňuje vyjadřování (představu) i v jiných vyučovacích předmětech. Pro urychlení děláme zpravidla pouze náčrty. Zásady a pravidla jsou téměř shodná se zásadami a pravidly pro kreslení technických výkresů.
Postup pro kreslení náčrtu
1. Předmět si důkladně prohlédněte - ujasnit si tvar
2. Určíme nezbytný počet průmětů (pohledy) pro úplné zobrazení předmětu
3. Určíme potřebnou velikost obrazu
4. Nakreslíme osy souměrnosti a předběžně vyznačíme hlavní obrysy
5. Obrysy a hrany nakreslíme tenkými plnými čarami
6. Po porovnání náčrtu s kreslenou součástí dokreslíme všechny tvarové podrobnosti, vytáhneme všechny viditelné obrysy tlustými čarami
7. Nakreslíme vynášecí a kótovací čáry, šipky a dopíšeme kóty
8. Vyšrafujeme plochy řezů a průřezů, popřípadě doplníme údaje o drsnosti povrchu
9. Provedeme kontrolu náčrtu s kreslenou součástí
Pravidla, která musíme při kreslení zachovat
• Vždy pracujeme s čistými kreslicími pomůckami, přitom nezapomínáme na ruce a rukávy
• Při kreslení tužkou dbáme na to, aby se čáry pohybem ruky a kreslících pomůcek neroztírá-li se po výkrese
• Při práci na jedné části výkresu, zakrýváme ostatní části papírem
• Předpokladem správné práce je správné držení těla, tužky nebo jiných kreslících pomůcek. Sedíme pohodlně, nehrbíme se, břichem a hrudníkem se neopíráme se o hranu stolu
• Kreslící pomůcky držíme v ruce volně, při kreslení od ruky kreslíme krátké čáry pohybem ruky v zápěstí, dlouhé čáry kreslíme pohybem v ramenním kloubu, tužku držíme asi 30 mm od hrotu a pootáčíme s ní (s vyjímkou mikrotužky)
• Pracovní plocha má být osvětlena šikmo zleva ze předu ze shora. Vzdálenost očí od rýsovací desky má být 250 - 300 mm. Dáváme přednost kreslení při denním světle
• Nezapomínáme občas poskytnout očím krátký odpočinek a několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout
Kreslení nám usnadňuje vyjadřování (představu) i v jiných vyučovacích předmětech. Pro urychlení děláme zpravidla pouze náčrty. Zásady a pravidla jsou téměř shodná se zásadami a pravidly pro kreslení technických výkresů.
Postup pro kreslení náčrtu
1. Předmět si důkladně prohlédněte - ujasnit si tvar
2. Určíme nezbytný počet průmětů (pohledy) pro úplné zobrazení předmětu
3. Určíme potřebnou velikost obrazu
4. Nakreslíme osy souměrnosti a předběžně vyznačíme hlavní obrysy
5. Obrysy a hrany nakreslíme tenkými plnými čarami
6. Po porovnání náčrtu s kreslenou součástí dokreslíme všechny tvarové podrobnosti, vytáhneme všechny viditelné obrysy tlustými čarami
7. Nakreslíme vynášecí a kótovací čáry, šipky a dopíšeme kóty
8. Vyšrafujeme plochy řezů a průřezů, popřípadě doplníme údaje o drsnosti povrchu
9. Provedeme kontrolu náčrtu s kreslenou součástí
Pravidla, která musíme při kreslení zachovat
• Vždy pracujeme s čistými kreslicími pomůckami, přitom nezapomínáme na ruce a rukávy
• Při kreslení tužkou dbáme na to, aby se čáry pohybem ruky a kreslících pomůcek neroztírá-li se po výkrese
• Při práci na jedné části výkresu, zakrýváme ostatní části papírem
• Předpokladem správné práce je správné držení těla, tužky nebo jiných kreslících pomůcek. Sedíme pohodlně, nehrbíme se, břichem a hrudníkem se neopíráme se o hranu stolu
• Kreslící pomůcky držíme v ruce volně, při kreslení od ruky kreslíme krátké čáry pohybem ruky v zápěstí, dlouhé čáry kreslíme pohybem v ramenním kloubu, tužku držíme asi 30 mm od hrotu a pootáčíme s ní (s vyjímkou mikrotužky)
• Pracovní plocha má být osvětlena šikmo zleva ze předu ze shora. Vzdálenost očí od rýsovací desky má být 250 - 300 mm. Dáváme přednost kreslení při denním světle
• Nezapomínáme občas poskytnout očím krátký odpočinek a několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout
Normalizace
Normalizace
Hlavní úkol normalizace
• Sjednotit provedení výrobků, ale i výkresů
• Zajistit vyměnitelnost součástí na strojích při opotřebování nebo poškození
• Zmenšit potřebu skladů náhradních dílů a polotovarů
• Zvýšit sériovost, hromadnost a plynulost výroby, čímž se přispívá k její zrychlení a zlevnění
• Zhospodárnit výrobu a snížit cenu výrobků
• Zjednodušovat práci konstruktéra nebo projektanta a zvyšuje jeho produktivitu práce
• Zobecňovat způsoby provádění výpočtů, projektování (např. budovy), konstruování (většinou stroje), a metody zkoušení materiálů a výrobků.
• Zobecnit značky, symboly, názvy jednotek
Normalizace se uplatňuje při tvorbě technických výkresů, technické výkresy musí být nakresleny jednotně, aby bylo umožněno jejich jednotné čtení a jednotná výroba.
Požadavky na technické výkresy
Aby byl výkres použitelný ve výrobě, musí obsahovat všechny potřebné údaje ke zhotovení a kontrole vyrobené součásti a musí být zakreslen podle státních norem pro technické kreslení.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Hlavní úkol normalizace
• Sjednotit provedení výrobků, ale i výkresů
• Zajistit vyměnitelnost součástí na strojích při opotřebování nebo poškození
• Zmenšit potřebu skladů náhradních dílů a polotovarů
• Zvýšit sériovost, hromadnost a plynulost výroby, čímž se přispívá k její zrychlení a zlevnění
• Zhospodárnit výrobu a snížit cenu výrobků
• Zjednodušovat práci konstruktéra nebo projektanta a zvyšuje jeho produktivitu práce
• Zobecňovat způsoby provádění výpočtů, projektování (např. budovy), konstruování (většinou stroje), a metody zkoušení materiálů a výrobků.
• Zobecnit značky, symboly, názvy jednotek
Normalizace se uplatňuje při tvorbě technických výkresů, technické výkresy musí být nakresleny jednotně, aby bylo umožněno jejich jednotné čtení a jednotná výroba.
Požadavky na technické výkresy
Aby byl výkres použitelný ve výrobě, musí obsahovat všechny potřebné údaje ke zhotovení a kontrole vyrobené součásti a musí být zakreslen podle státních norem pro technické kreslení.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Zásady kreslení
Zásady kreslení
Kreslení nám usnadňuje vyjadřování (představu) i v jiných vyučovacích předmětech. Pro urychlení děláme zpravidla pouze náčrty. Zásady a pravidla jsou téměř shodná se zásadami a pravidly pro kreslení technických výkresů.
Postup pro kreslení náčrtu
1. Předmět si důkladně prohlédněte - ujasnit si tvar
2. Určíme nezbytný počet průmětů (pohledy) pro úplné zobrazení předmětu
3. Určíme potřebnou velikost obrazu
4. Nakreslíme osy souměrnosti a předběžně vyznačíme hlavní obrysy
5. Obrysy a hrany nakreslíme tenkými plnými čarami
6. Po porovnání náčrtu s kreslenou součástí dokreslíme všechny tvarové podrobnosti, vytáhneme všechny viditelné obrysy tlustými čarami
7. Nakreslíme vynášecí a kótovací čáry, šipky a dopíšeme kóty
8. Vyšrafujeme plochy řezů a průřezů, popřípadě doplníme údaje o drsnosti povrchu
9. Provedeme kontrolu náčrtu s kreslenou součástí
Pravidla, která musíme při kreslení zachovat
• Vždy pracujeme s čistými kreslicími pomůckami, přitom nezapomínáme na ruce a rukávy
• Při kreslení tužkou dbáme na to, aby se čáry pohybem ruky a kreslících pomůcek neroztírá-li se po výkrese
• Při práci na jedné části výkresu, zakrýváme ostatní části papírem
• Předpokladem správné práce je správné držení těla, tužky nebo jiných kreslících pomůcek. Sedíme pohodlně, nehrbíme se, břichem a hrudníkem se neopíráme se o hranu stolu
• Kreslící pomůcky držíme v ruce volně, při kreslení od ruky kreslíme krátké čáry pohybem ruky v zápěstí, dlouhé čáry kreslíme pohybem v ramenním kloubu, tužku držíme asi 30 mm od hrotu a pootáčíme s ní (s vyjímkou mikrotužky)
• Pracovní plocha má být osvětlena šikmo zleva ze předu ze shora. Vzdálenost očí od rýsovací desky má být 250 - 300 mm. Dáváme přednost kreslení při denním světle
• Nezapomínáme občas poskytnout očím krátký odpočinek a několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout
Kreslení nám usnadňuje vyjadřování (představu) i v jiných vyučovacích předmětech. Pro urychlení děláme zpravidla pouze náčrty. Zásady a pravidla jsou téměř shodná se zásadami a pravidly pro kreslení technických výkresů.
Postup pro kreslení náčrtu
1. Předmět si důkladně prohlédněte - ujasnit si tvar
2. Určíme nezbytný počet průmětů (pohledy) pro úplné zobrazení předmětu
3. Určíme potřebnou velikost obrazu
4. Nakreslíme osy souměrnosti a předběžně vyznačíme hlavní obrysy
5. Obrysy a hrany nakreslíme tenkými plnými čarami
6. Po porovnání náčrtu s kreslenou součástí dokreslíme všechny tvarové podrobnosti, vytáhneme všechny viditelné obrysy tlustými čarami
7. Nakreslíme vynášecí a kótovací čáry, šipky a dopíšeme kóty
8. Vyšrafujeme plochy řezů a průřezů, popřípadě doplníme údaje o drsnosti povrchu
9. Provedeme kontrolu náčrtu s kreslenou součástí
Pravidla, která musíme při kreslení zachovat
• Vždy pracujeme s čistými kreslicími pomůckami, přitom nezapomínáme na ruce a rukávy
• Při kreslení tužkou dbáme na to, aby se čáry pohybem ruky a kreslících pomůcek neroztírá-li se po výkrese
• Při práci na jedné části výkresu, zakrýváme ostatní části papírem
• Předpokladem správné práce je správné držení těla, tužky nebo jiných kreslících pomůcek. Sedíme pohodlně, nehrbíme se, břichem a hrudníkem se neopíráme se o hranu stolu
• Kreslící pomůcky držíme v ruce volně, při kreslení od ruky kreslíme krátké čáry pohybem ruky v zápěstí, dlouhé čáry kreslíme pohybem v ramenním kloubu, tužku držíme asi 30 mm od hrotu a pootáčíme s ní (s vyjímkou mikrotužky)
• Pracovní plocha má být osvětlena šikmo zleva ze předu ze shora. Vzdálenost očí od rýsovací desky má být 250 - 300 mm. Dáváme přednost kreslení při denním světle
• Nezapomínáme občas poskytnout očím krátký odpočinek a několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout
Normalizace
Normalizace
Hlavní úkol normalizace
• Sjednotit provedení výrobků, ale i výkresů
• Zajistit vyměnitelnost součástí na strojích při opotřebování nebo poškození
• Zmenšit potřebu skladů náhradních dílů a polotovarů
• Zvýšit sériovost, hromadnost a plynulost výroby, čímž se přispívá k její zrychlení a zlevnění
• Zhospodárnit výrobu a snížit cenu výrobků
• Zjednodušovat práci konstruktéra nebo projektanta a zvyšuje jeho produktivitu práce
• Zobecňovat způsoby provádění výpočtů, projektování (např. budovy), konstruování (většinou stroje), a metody zkoušení materiálů a výrobků.
• Zobecnit značky, symboly, názvy jednotek
Normalizace se uplatňuje při tvorbě technických výkresů, technické výkresy musí být nakresleny jednotně, aby bylo umožněno jejich jednotné čtení a jednotná výroba.
Požadavky na technické výkresy
Aby byl výkres použitelný ve výrobě, musí obsahovat všechny potřebné údaje ke zhotovení a kontrole vyrobené součásti a musí být zakreslen podle státních norem pro technické kreslení.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Hlavní úkol normalizace
• Sjednotit provedení výrobků, ale i výkresů
• Zajistit vyměnitelnost součástí na strojích při opotřebování nebo poškození
• Zmenšit potřebu skladů náhradních dílů a polotovarů
• Zvýšit sériovost, hromadnost a plynulost výroby, čímž se přispívá k její zrychlení a zlevnění
• Zhospodárnit výrobu a snížit cenu výrobků
• Zjednodušovat práci konstruktéra nebo projektanta a zvyšuje jeho produktivitu práce
• Zobecňovat způsoby provádění výpočtů, projektování (např. budovy), konstruování (většinou stroje), a metody zkoušení materiálů a výrobků.
• Zobecnit značky, symboly, názvy jednotek
Normalizace se uplatňuje při tvorbě technických výkresů, technické výkresy musí být nakresleny jednotně, aby bylo umožněno jejich jednotné čtení a jednotná výroba.
Požadavky na technické výkresy
Aby byl výkres použitelný ve výrobě, musí obsahovat všechny potřebné údaje ke zhotovení a kontrole vyrobené součásti a musí být zakreslen podle státních norem pro technické kreslení.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Vytahovací pera
Jsou určená ke kreslení tuší. Nejvhodnější jsou pera v tužkovém provedení např. značky Centograf, Staedtler, Faber-Castell. Méně používaná jsou pera trubičková, kdy se jednotlivé násady nasazovali na násadové pero.
Nástavec
Slouží k sestrojování kružnic. Zasazuje se do kružítka místo držáku s tuhou. Dle provedení o něj lze uchytit tužku či zašroubovat vytahovací pero.
Tuš
Slouží jako náplň do vytahovacích per. Dodává se v kapátkách s bílým potiskem (např. Centograf)
Stěrací pryž (guma)
Používá se k odstranění nakreslených čar tužkou nebo k odstranění nečistot z kreslícího papíru. Nejvhodnější je pryž z plastů (např. Eraser 4770). Pro rozsáhlejší opravy technických výkresů kreslených na průsvitném papíře se vedle obyčejné žiletky osvědčují i škrabátka se štětečkem ze skleněných vláknem (např. KIN Black Start 5553).
Rýsovací papír
V technickém kreslení má využití jak kladívkový rýsovací papír (bílý), tak papír průsvitný (pauzovací).
Rýsovací stoly
Speciální zařízení pro kreslení výkresů. Dříve používané stoly s pantografem jsou dnes nahrazeny stoly s příčným i podélným posuvem jednotek.
Veškeré kreslící pomůcky udržujeme v neustálé čistotě (špiní výkres) a v dobrém technickém stavu (znesnadňují konstruování).
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Vytahovací pera
Jsou určená ke kreslení tuší. Nejvhodnější jsou pera v tužkovém provedení např. značky Centograf, Staedtler, Faber-Castell. Méně používaná jsou pera trubičková, kdy se jednotlivé násady nasazovali na násadové pero.
Nástavec
Slouží k sestrojování kružnic. Zasazuje se do kružítka místo držáku s tuhou. Dle provedení o něj lze uchytit tužku či zašroubovat vytahovací pero.
Tuš
Slouží jako náplň do vytahovacích per. Dodává se v kapátkách s bílým potiskem (např. Centograf)
Stěrací pryž (guma)
Používá se k odstranění nakreslených čar tužkou nebo k odstranění nečistot z kreslícího papíru. Nejvhodnější je pryž z plastů (např. Eraser 4770). Pro rozsáhlejší opravy technických výkresů kreslených na průsvitném papíře se vedle obyčejné žiletky osvědčují i škrabátka se štětečkem ze skleněných vláknem (např. KIN Black Start 5553).
Rýsovací papír
V technickém kreslení má využití jak kladívkový rýsovací papír (bílý), tak papír průsvitný (pauzovací).
Rýsovací stoly
Speciální zařízení pro kreslení výkresů. Dříve používané stoly s pantografem jsou dnes nahrazeny stoly s příčným i podélným posuvem jednotek.
Veškeré kreslící pomůcky udržujeme v neustálé čistotě (špiní výkres) a v dobrém technickém stavu (znesnadňují konstruování).
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Vytahovací pera
Jsou určená ke kreslení tuší. Nejvhodnější jsou pera v tužkovém provedení např. značky Centograf, Staedtler, Faber-Castell. Méně používaná jsou pera trubičková, kdy se jednotlivé násady nasazovali na násadové pero.
Nástavec
Slouží k sestrojování kružnic. Zasazuje se do kružítka místo držáku s tuhou. Dle provedení o něj lze uchytit tužku či zašroubovat vytahovací pero.
Tuš
Slouží jako náplň do vytahovacích per. Dodává se v kapátkách s bílým potiskem (např. Centograf)
Stěrací pryž (guma)
Používá se k odstranění nakreslených čar tužkou nebo k odstranění nečistot z kreslícího papíru. Nejvhodnější je pryž z plastů (např. Eraser 4770). Pro rozsáhlejší opravy technických výkresů kreslených na průsvitném papíře se vedle obyčejné žiletky osvědčují i škrabátka se štětečkem ze skleněných vláknem (např. KIN Black Start 5553).
Rýsovací papír
V technickém kreslení má využití jak kladívkový rýsovací papír (bílý), tak papír průsvitný (pauzovací).
Rýsovací stoly
Speciální zařízení pro kreslení výkresů. Dříve používané stoly s pantografem jsou dnes nahrazeny stoly s příčným i podélným posuvem jednotek.
Veškeré kreslící pomůcky udržujeme v neustálé čistotě (špiní výkres) a v dobrém technickém stavu (znesnadňují konstruování).
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Vytahovací pera
Jsou určená ke kreslení tuší. Nejvhodnější jsou pera v tužkovém provedení např. značky Centograf, Staedtler, Faber-Castell. Méně používaná jsou pera trubičková, kdy se jednotlivé násady nasazovali na násadové pero.
Nástavec
Slouží k sestrojování kružnic. Zasazuje se do kružítka místo držáku s tuhou. Dle provedení o něj lze uchytit tužku či zašroubovat vytahovací pero.
Tuš
Slouží jako náplň do vytahovacích per. Dodává se v kapátkách s bílým potiskem (např. Centograf)
Stěrací pryž (guma)
Používá se k odstranění nakreslených čar tužkou nebo k odstranění nečistot z kreslícího papíru. Nejvhodnější je pryž z plastů (např. Eraser 4770). Pro rozsáhlejší opravy technických výkresů kreslených na průsvitném papíře se vedle obyčejné žiletky osvědčují i škrabátka se štětečkem ze skleněných vláknem (např. KIN Black Start 5553).
Rýsovací papír
V technickém kreslení má využití jak kladívkový rýsovací papír (bílý), tak papír průsvitný (pauzovací).
Rýsovací stoly
Speciální zařízení pro kreslení výkresů. Dříve používané stoly s pantografem jsou dnes nahrazeny stoly s příčným i podélným posuvem jednotek.
Veškeré kreslící pomůcky udržujeme v neustálé čistotě (špiní výkres) a v dobrém technickém stavu (znesnadňují konstruování).
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Křivítko
Umožňuje kreslení kruhových oblouků a různých křivek. Je většinou vyrobené jako pevné z průsvitných plastů nebo jako ohebné plastické křivítko označené jako Logarex.
Šablony
Usnadňují popisování technických výkresů nebo napomáhají kreslení některých grafických prvků (např. hlavy šroubů, technické písmo, kruhové otvory, atd).
Úhloměr
Určen ke grafickému vynášení úhlů, obvykle je proveden jako půlkruhový s dělením 180°
Kružidlo
Používá se při kreslení kružnic nebo kruhových oblouků, velkých poloměrů, při konstrukci základních geometrických obrazců.
Nulátko
Kružidlo, které kreslí kružnice o poloměru menších než 5 mm.
Tužky
Pro technické kreslení je nejvhodnější "mikrotužky", popř. padají mikrotužky s hrotítkem. Tuhy do nich používané jsou dvojího provedení - měkké, určené pro kreslení a vytahování obrysových čar (označení B, HB, F) a tvrdé sloužící zpravidla pro kreslení os, vynášecích čar a kót (označení H, 2H, 3H)
Stupeň tvrdosti:
0;1, 5; 2; 2,25; 2,5; 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 5,5
Označení:
5B; 3B; 2B; B; HB; F; H; 2H; 3H; 4H; 5H
Použití:
Grafické účely
Kancelářské a školní práce
Technické kreslení a návrhy
Křivítko
Umožňuje kreslení kruhových oblouků a různých křivek. Je většinou vyrobené jako pevné z průsvitných plastů nebo jako ohebné plastické křivítko označené jako Logarex.
Šablony
Usnadňují popisování technických výkresů nebo napomáhají kreslení některých grafických prvků (např. hlavy šroubů, technické písmo, kruhové otvory, atd).
Úhloměr
Určen ke grafickému vynášení úhlů, obvykle je proveden jako půlkruhový s dělením 180°
Kružidlo
Používá se při kreslení kružnic nebo kruhových oblouků, velkých poloměrů, při konstrukci základních geometrických obrazců.
Nulátko
Kružidlo, které kreslí kružnice o poloměru menších než 5 mm.
Tužky
Pro technické kreslení je nejvhodnější "mikrotužky", popř. padají mikrotužky s hrotítkem. Tuhy do nich používané jsou dvojího provedení - měkké, určené pro kreslení a vytahování obrysových čar (označení B, HB, F) a tvrdé sloužící zpravidla pro kreslení os, vynášecích čar a kót (označení H, 2H, 3H)
Stupeň tvrdosti:
0;1, 5; 2; 2,25; 2,5; 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 5,5
Označení:
5B; 3B; 2B; B; HB; F; H; 2H; 3H; 4H; 5H
Použití:
Grafické účely
Kancelářské a školní práce
Technické kreslení a návrhy
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Křivítko
Umožňuje kreslení kruhových oblouků a různých křivek. Je většinou vyrobené jako pevné z průsvitných plastů nebo jako ohebné plastické křivítko označené jako Logarex.
Šablony
Usnadňují popisování technických výkresů nebo napomáhají kreslení některých grafických prvků (např. hlavy šroubů, technické písmo, kruhové otvory, atd).
Úhloměr
Určen ke grafickému vynášení úhlů, obvykle je proveden jako půlkruhový s dělením 180°
Kružidlo
Používá se při kreslení kružnic nebo kruhových oblouků, velkých poloměrů, při konstrukci základních geometrických obrazců.
Nulátko
Kružidlo, které kreslí kružnice o poloměru menších než 5 mm.
Tužky
Pro technické kreslení je nejvhodnější "mikrotužky", popř. padají mikrotužky s hrotítkem. Tuhy do nich používané jsou dvojího provedení - měkké, určené pro kreslení a vytahování obrysových čar (označení B, HB, F) a tvrdé sloužící zpravidla pro kreslení os, vynášecích čar a kót (označení H, 2H, 3H)
Stupeň tvrdosti:
0;1, 5; 2; 2,25; 2,5; 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 5,5
Označení:
5B; 3B; 2B; B; HB; F; H; 2H; 3H; 4H; 5H
Použití:
Grafické účely
Kancelářské a školní práce
Technické kreslení a návrhy
Křivítko
Umožňuje kreslení kruhových oblouků a různých křivek. Je většinou vyrobené jako pevné z průsvitných plastů nebo jako ohebné plastické křivítko označené jako Logarex.
Šablony
Usnadňují popisování technických výkresů nebo napomáhají kreslení některých grafických prvků (např. hlavy šroubů, technické písmo, kruhové otvory, atd).
Úhloměr
Určen ke grafickému vynášení úhlů, obvykle je proveden jako půlkruhový s dělením 180°
Kružidlo
Používá se při kreslení kružnic nebo kruhových oblouků, velkých poloměrů, při konstrukci základních geometrických obrazců.
Nulátko
Kružidlo, které kreslí kružnice o poloměru menších než 5 mm.
Tužky
Pro technické kreslení je nejvhodnější "mikrotužky", popř. padají mikrotužky s hrotítkem. Tuhy do nich používané jsou dvojího provedení - měkké, určené pro kreslení a vytahování obrysových čar (označení B, HB, F) a tvrdé sloužící zpravidla pro kreslení os, vynášecích čar a kót (označení H, 2H, 3H)
Stupeň tvrdosti:
0;1, 5; 2; 2,25; 2,5; 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 5,5
Označení:
5B; 3B; 2B; B; HB; F; H; 2H; 3H; 4H; 5H
Použití:
Grafické účely
Kancelářské a školní práce
Technické kreslení a návrhy
Úvod do technického kreslení
Úvod do technického kreslení
Technické kreslení je základní součástí odborného vzdělání, které vznikalo na základě požadavků z výrobní sféry. Správný technický výkres je jednoznačným, komunikačním prostředkem mezi konstruktérem a dělníkem. V technickém kreslení musíme striktně vycházet ze závazných norem. Ostatní normy (např. podnikové) musí vycházet z mezinárodních norem ISO (mezinárodní normalizační společnost).
Úkoly technického kreslení
• Rozvíjet prostorovou představivost
• Vytvářet asociaci mezi tvarem a jeho zobrazení včetně okótování a všem předpisům (např. přesnosti)
• Získat dovednost číst a kreslit technické výkresy či schémata
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Rýsovací deska
Slouží jako podložka pro kreslení technických výkresů. Je vyrobená z laťovky ve velikostech označených jako: A1 (rozměr 1000x710), A2 (rozměr 710x500 mm), A3 (rozměr (530x400 mm), A4 (rozměr 400 x 300 mm).
Příložník
Složí jako základní pravítko ke kreslení vodorovných přímek a k přesnému vedení trojúhelníků.
Trojúhelník
Pro kreslení je nejvhodnější průhledný vrstvený z plastů v provedení rovnoramenném (s úhly 90° a 2x 45°) nebo nerovnoramenném (s úhly 90°, 60°, 30°)
Pravítko
Určeno k volnému kreslení přímek nebo k měření délek úseček.
Technické kreslení je základní součástí odborného vzdělání, které vznikalo na základě požadavků z výrobní sféry. Správný technický výkres je jednoznačným, komunikačním prostředkem mezi konstruktérem a dělníkem. V technickém kreslení musíme striktně vycházet ze závazných norem. Ostatní normy (např. podnikové) musí vycházet z mezinárodních norem ISO (mezinárodní normalizační společnost).
Úkoly technického kreslení
• Rozvíjet prostorovou představivost
• Vytvářet asociaci mezi tvarem a jeho zobrazení včetně okótování a všem předpisům (např. přesnosti)
• Získat dovednost číst a kreslit technické výkresy či schémata
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Rýsovací deska
Slouží jako podložka pro kreslení technických výkresů. Je vyrobená z laťovky ve velikostech označených jako: A1 (rozměr 1000x710), A2 (rozměr 710x500 mm), A3 (rozměr (530x400 mm), A4 (rozměr 400 x 300 mm).
Příložník
Složí jako základní pravítko ke kreslení vodorovných přímek a k přesnému vedení trojúhelníků.
Trojúhelník
Pro kreslení je nejvhodnější průhledný vrstvený z plastů v provedení rovnoramenném (s úhly 90° a 2x 45°) nebo nerovnoramenném (s úhly 90°, 60°, 30°)
Pravítko
Určeno k volnému kreslení přímek nebo k měření délek úseček.
Úvod do technického kreslení
Úvod do technického kreslení
Technické kreslení je základní součástí odborného vzdělání, které vznikalo na základě požadavků z výrobní sféry. Správný technický výkres je jednoznačným, komunikačním prostředkem mezi konstruktérem a dělníkem. V technickém kreslení musíme striktně vycházet ze závazných norem. Ostatní normy (např. podnikové) musí vycházet z mezinárodních norem ISO (mezinárodní normalizační společnost).
Úkoly technického kreslení
• Rozvíjet prostorovou představivost
• Vytvářet asociaci mezi tvarem a jeho zobrazení včetně okótování a všem předpisům (např. přesnosti)
• Získat dovednost číst a kreslit technické výkresy či schémata
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Rýsovací deska
Slouží jako podložka pro kreslení technických výkresů. Je vyrobená z laťovky ve velikostech označených jako: A1 (rozměr 1000x710), A2 (rozměr 710x500 mm), A3 (rozměr (530x400 mm), A4 (rozměr 400 x 300 mm).
Příložník
Složí jako základní pravítko ke kreslení vodorovných přímek a k přesnému vedení trojúhelníků.
Trojúhelník
Pro kreslení je nejvhodnější průhledný vrstvený z plastů v provedení rovnoramenném (s úhly 90° a 2x 45°) nebo nerovnoramenném (s úhly 90°, 60°, 30°)
Pravítko
Určeno k volnému kreslení přímek nebo k měření délek úseček.
Technické kreslení je základní součástí odborného vzdělání, které vznikalo na základě požadavků z výrobní sféry. Správný technický výkres je jednoznačným, komunikačním prostředkem mezi konstruktérem a dělníkem. V technickém kreslení musíme striktně vycházet ze závazných norem. Ostatní normy (např. podnikové) musí vycházet z mezinárodních norem ISO (mezinárodní normalizační společnost).
Úkoly technického kreslení
• Rozvíjet prostorovou představivost
• Vytvářet asociaci mezi tvarem a jeho zobrazení včetně okótování a všem předpisům (např. přesnosti)
• Získat dovednost číst a kreslit technické výkresy či schémata
Materiální prostředky
Pomůcka-Popis
Rýsovací deska
Slouží jako podložka pro kreslení technických výkresů. Je vyrobená z laťovky ve velikostech označených jako: A1 (rozměr 1000x710), A2 (rozměr 710x500 mm), A3 (rozměr (530x400 mm), A4 (rozměr 400 x 300 mm).
Příložník
Složí jako základní pravítko ke kreslení vodorovných přímek a k přesnému vedení trojúhelníků.
Trojúhelník
Pro kreslení je nejvhodnější průhledný vrstvený z plastů v provedení rovnoramenném (s úhly 90° a 2x 45°) nebo nerovnoramenném (s úhly 90°, 60°, 30°)
Pravítko
Určeno k volnému kreslení přímek nebo k měření délek úseček.
Číselníkové měřící přístroje
Číselníkové měřící přístroje
• Slouží:
o Kontrola rovinnosti a rovnoběžnosti ploch obrobků a zjišťování úchylek
o Kontrola házivosti hřídelů, souososti kol
o Kontrola rozměrů porovnáním
• Příklady:
o Číselníkové úchylkoměry
o Páčkové úchylkoměry
o Jemné měřící přístroje
Číselníkové úchylkoměry
• Pohyblivý dotyk snímá tvar povrchu obrobku, přičemž jsou kontrolovány rozměrové úchylky, nerovnosti obrobku a jeho zakřivení
• Konstrukce:
o Při měření se pohyb pohyblivého dotyku přenáší hřebenem a ozubeným kolem na ručičku a tím se zvětšeně přenáší na stupnici
o Obvodová stupnice: 0,01 mm
o "Malý číselník": 1 mm
o Číselník je otočný a umožňuje nastavení nulové polohy ke každé poloze ručičky
o Upínací válcová plocha je většinou broušená na průměr 8h6
• Přístroje jsou velmi citlivé (kvůli čtyřdílné konstrukci)
Zásady pro měření
• Měřit pokud možnou pouze hladké obrobky (velké nerovnosti poškozují mechanismus -> silné opotřebení)
• Ručička NESMÍ zcela narážet (musí pružit mezi mezními polohami) -> silné nárazy poškozují měřidlo
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
• Slouží:
o Kontrola rovinnosti a rovnoběžnosti ploch obrobků a zjišťování úchylek
o Kontrola házivosti hřídelů, souososti kol
o Kontrola rozměrů porovnáním
• Příklady:
o Číselníkové úchylkoměry
o Páčkové úchylkoměry
o Jemné měřící přístroje
Číselníkové úchylkoměry
• Pohyblivý dotyk snímá tvar povrchu obrobku, přičemž jsou kontrolovány rozměrové úchylky, nerovnosti obrobku a jeho zakřivení
• Konstrukce:
o Při měření se pohyb pohyblivého dotyku přenáší hřebenem a ozubeným kolem na ručičku a tím se zvětšeně přenáší na stupnici
o Obvodová stupnice: 0,01 mm
o "Malý číselník": 1 mm
o Číselník je otočný a umožňuje nastavení nulové polohy ke každé poloze ručičky
o Upínací válcová plocha je většinou broušená na průměr 8h6
• Přístroje jsou velmi citlivé (kvůli čtyřdílné konstrukci)
Zásady pro měření
• Měřit pokud možnou pouze hladké obrobky (velké nerovnosti poškozují mechanismus -> silné opotřebení)
• Ručička NESMÍ zcela narážet (musí pružit mezi mezními polohami) -> silné nárazy poškozují měřidlo
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Číselníkové měřící přístroje
Číselníkové měřící přístroje
• Slouží:
o Kontrola rovinnosti a rovnoběžnosti ploch obrobků a zjišťování úchylek
o Kontrola házivosti hřídelů, souososti kol
o Kontrola rozměrů porovnáním
• Příklady:
o Číselníkové úchylkoměry
o Páčkové úchylkoměry
o Jemné měřící přístroje
Číselníkové úchylkoměry
• Pohyblivý dotyk snímá tvar povrchu obrobku, přičemž jsou kontrolovány rozměrové úchylky, nerovnosti obrobku a jeho zakřivení
• Konstrukce:
o Při měření se pohyb pohyblivého dotyku přenáší hřebenem a ozubeným kolem na ručičku a tím se zvětšeně přenáší na stupnici
o Obvodová stupnice: 0,01 mm
o "Malý číselník": 1 mm
o Číselník je otočný a umožňuje nastavení nulové polohy ke každé poloze ručičky
o Upínací válcová plocha je většinou broušená na průměr 8h6
• Přístroje jsou velmi citlivé (kvůli čtyřdílné konstrukci)
Zásady pro měření
• Měřit pokud možnou pouze hladké obrobky (velké nerovnosti poškozují mechanismus -> silné opotřebení)
• Ručička NESMÍ zcela narážet (musí pružit mezi mezními polohami) -> silné nárazy poškozují měřidlo
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
• Slouží:
o Kontrola rovinnosti a rovnoběžnosti ploch obrobků a zjišťování úchylek
o Kontrola házivosti hřídelů, souososti kol
o Kontrola rozměrů porovnáním
• Příklady:
o Číselníkové úchylkoměry
o Páčkové úchylkoměry
o Jemné měřící přístroje
Číselníkové úchylkoměry
• Pohyblivý dotyk snímá tvar povrchu obrobku, přičemž jsou kontrolovány rozměrové úchylky, nerovnosti obrobku a jeho zakřivení
• Konstrukce:
o Při měření se pohyb pohyblivého dotyku přenáší hřebenem a ozubeným kolem na ručičku a tím se zvětšeně přenáší na stupnici
o Obvodová stupnice: 0,01 mm
o "Malý číselník": 1 mm
o Číselník je otočný a umožňuje nastavení nulové polohy ke každé poloze ručičky
o Upínací válcová plocha je většinou broušená na průměr 8h6
• Přístroje jsou velmi citlivé (kvůli čtyřdílné konstrukci)
Zásady pro měření
• Měřit pokud možnou pouze hladké obrobky (velké nerovnosti poškozují mechanismus -> silné opotřebení)
• Ručička NESMÍ zcela narážet (musí pružit mezi mezními polohami) -> silné nárazy poškozují měřidlo
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Mikrometry
Mikrometry
• Umožňují měření s přesností 0,01 mm (0,001 se zvláštní úpravou)
• Použití:
o Měření vnějších a vnitřních rozměrů
o Měření hloubek
Třmenové mikrometry
• Jsou konstruovány pro měřící rozsahy:
o 0 až 25 mm
o 25 až 50 mm
o 50 až 75 mm
o 75 až 100 mm
o 100 až 125 mm
Konstrukce a části třmenového mikrometru
• V pevném třmenu jsou uloženy pevný dotyk a otáčivý mikrometrický šroub -> Dotyk a mikroskopický šroub tvoří dvě měřící plochy mikrometru
• Mikroskopický šroub má broušený jemný závit (stoupání 0,5 mm) a je pevně spojen s bubínkem se stupnicí -> Při každém otočení bubínku se stupnicí se mikroskopický šroub o 0,5 vyšroubuje nebo zašroubuje
• Mikroskopický šroub a bubínek se stupnicí tvoří pohyblivou (nastavitelnou část)
• Matice vnitřní pouzdro se stupnicí a třmen tvoří (pevnou část)
• Vnitřní pouzdro se stupnicí je v podélném směru rozděleno na celé a poloviny milimetru
• Aby se při měření zabránilo příliš silnému utáhnutí mikrometrického šroubu má mikrometr řehtačku, která je spojená pomocí pružné spojky (rohatka se západkou) s mikroskopickým šroubem -> Zajištění stejného tlaku mikroskopického šroubuje a zamezení poškození dotykových ploch (pro omezení možnosti poškození při vkládání a vyjímání obrobku bývají měřící plochy opatřeny povlakem z tvrdokovu)
• Umožňují měření s přesností 0,01 mm (0,001 se zvláštní úpravou)
• Použití:
o Měření vnějších a vnitřních rozměrů
o Měření hloubek
Třmenové mikrometry
• Jsou konstruovány pro měřící rozsahy:
o 0 až 25 mm
o 25 až 50 mm
o 50 až 75 mm
o 75 až 100 mm
o 100 až 125 mm
Konstrukce a části třmenového mikrometru
• V pevném třmenu jsou uloženy pevný dotyk a otáčivý mikrometrický šroub -> Dotyk a mikroskopický šroub tvoří dvě měřící plochy mikrometru
• Mikroskopický šroub má broušený jemný závit (stoupání 0,5 mm) a je pevně spojen s bubínkem se stupnicí -> Při každém otočení bubínku se stupnicí se mikroskopický šroub o 0,5 vyšroubuje nebo zašroubuje
• Mikroskopický šroub a bubínek se stupnicí tvoří pohyblivou (nastavitelnou část)
• Matice vnitřní pouzdro se stupnicí a třmen tvoří (pevnou část)
• Vnitřní pouzdro se stupnicí je v podélném směru rozděleno na celé a poloviny milimetru
• Aby se při měření zabránilo příliš silnému utáhnutí mikrometrického šroubu má mikrometr řehtačku, která je spojená pomocí pružné spojky (rohatka se západkou) s mikroskopickým šroubem -> Zajištění stejného tlaku mikroskopického šroubuje a zamezení poškození dotykových ploch (pro omezení možnosti poškození při vkládání a vyjímání obrobku bývají měřící plochy opatřeny povlakem z tvrdokovu)
Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem
Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem
• Postup měření
1. Obrobek se upne mezi měřící plochy
2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"
3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem
4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku
5. Odečte se hodnota
• Mikrometr je důležité správně držet !
Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.
• Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.
• Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu
Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.
Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy
• Měřit pečlivě !
Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.
• Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !
• Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.
Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry
• Postup měření
1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku
2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše
3. Zajistíme stavěcím šroubem
4. Měřidlo vyjmeme
5. Odečteme hodnotu
• Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)
• Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)
• Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením
• Postup měření
1. Obrobek se upne mezi měřící plochy
2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"
3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem
4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku
5. Odečte se hodnota
• Mikrometr je důležité správně držet !
Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.
• Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.
• Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu
Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.
Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy
• Měřit pečlivě !
Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.
• Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !
• Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.
Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry
• Postup měření
1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku
2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše
3. Zajistíme stavěcím šroubem
4. Měřidlo vyjmeme
5. Odečteme hodnotu
• Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)
• Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)
• Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením
Mikrometry
Mikrometry
• Umožňují měření s přesností 0,01 mm (0,001 se zvláštní úpravou)
• Použití:
o Měření vnějších a vnitřních rozměrů
o Měření hloubek
Třmenové mikrometry
• Jsou konstruovány pro měřící rozsahy:
o 0 až 25 mm
o 25 až 50 mm
o 50 až 75 mm
o 75 až 100 mm
o 100 až 125 mm
Konstrukce a části třmenového mikrometru
• V pevném třmenu jsou uloženy pevný dotyk a otáčivý mikrometrický šroub -> Dotyk a mikroskopický šroub tvoří dvě měřící plochy mikrometru
• Mikroskopický šroub má broušený jemný závit (stoupání 0,5 mm) a je pevně spojen s bubínkem se stupnicí -> Při každém otočení bubínku se stupnicí se mikroskopický šroub o 0,5 vyšroubuje nebo zašroubuje
• Mikroskopický šroub a bubínek se stupnicí tvoří pohyblivou (nastavitelnou část)
• Matice vnitřní pouzdro se stupnicí a třmen tvoří (pevnou část)
• Vnitřní pouzdro se stupnicí je v podélném směru rozděleno na celé a poloviny milimetru
• Aby se při měření zabránilo příliš silnému utáhnutí mikrometrického šroubu má mikrometr řehtačku, která je spojená pomocí pružné spojky (rohatka se západkou) s mikroskopickým šroubem -> Zajištění stejného tlaku mikroskopického šroubuje a zamezení poškození dotykových ploch (pro omezení možnosti poškození při vkládání a vyjímání obrobku bývají měřící plochy opatřeny povlakem z tvrdokovu)
• Umožňují měření s přesností 0,01 mm (0,001 se zvláštní úpravou)
• Použití:
o Měření vnějších a vnitřních rozměrů
o Měření hloubek
Třmenové mikrometry
• Jsou konstruovány pro měřící rozsahy:
o 0 až 25 mm
o 25 až 50 mm
o 50 až 75 mm
o 75 až 100 mm
o 100 až 125 mm
Konstrukce a části třmenového mikrometru
• V pevném třmenu jsou uloženy pevný dotyk a otáčivý mikrometrický šroub -> Dotyk a mikroskopický šroub tvoří dvě měřící plochy mikrometru
• Mikroskopický šroub má broušený jemný závit (stoupání 0,5 mm) a je pevně spojen s bubínkem se stupnicí -> Při každém otočení bubínku se stupnicí se mikroskopický šroub o 0,5 vyšroubuje nebo zašroubuje
• Mikroskopický šroub a bubínek se stupnicí tvoří pohyblivou (nastavitelnou část)
• Matice vnitřní pouzdro se stupnicí a třmen tvoří (pevnou část)
• Vnitřní pouzdro se stupnicí je v podélném směru rozděleno na celé a poloviny milimetru
• Aby se při měření zabránilo příliš silnému utáhnutí mikrometrického šroubu má mikrometr řehtačku, která je spojená pomocí pružné spojky (rohatka se západkou) s mikroskopickým šroubem -> Zajištění stejného tlaku mikroskopického šroubuje a zamezení poškození dotykových ploch (pro omezení možnosti poškození při vkládání a vyjímání obrobku bývají měřící plochy opatřeny povlakem z tvrdokovu)
Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem
Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem
• Postup měření
1. Obrobek se upne mezi měřící plochy
2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"
3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem
4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku
5. Odečte se hodnota
• Mikrometr je důležité správně držet !
Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.
• Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.
• Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu
Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.
Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy
• Měřit pečlivě !
Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.
• Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !
• Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.
Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry
• Postup měření
1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku
2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše
3. Zajistíme stavěcím šroubem
4. Měřidlo vyjmeme
5. Odečteme hodnotu
• Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)
• Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)
• Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením
• Postup měření
1. Obrobek se upne mezi měřící plochy
2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"
3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem
4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku
5. Odečte se hodnota
• Mikrometr je důležité správně držet !
Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.
• Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.
• Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu
Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.
Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy
• Měřit pečlivě !
Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.
• Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !
• Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.
Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry
• Postup měření
1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku
2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše
3. Zajistíme stavěcím šroubem
4. Měřidlo vyjmeme
5. Odečteme hodnotu
• Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)
• Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)
• Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením
Pravidla při orýsování
Pravidla při orýsování
• Rýsovací práce je nutno provádět svědomitě, pečlivě, zodpovědně a s nepoškozenými a nezávadnými nástroji.
• Přesné orýsování předpokládá dobré znalosti ve čtení technických výkresů a v zacházení s rýsovacím nářadím a měřidly.
• Rýsovací desky je nutno udržovat stále čisté a chránit je před poškozením. Nesmí se používat jako odkládací desky pro nástroje a obrobky, dále se nesmí používat k rovnání obrobků (např. plechů) kladivem !
• Rýsovací jehlu je nutno vést špičkou podél spodní hrany pravítka a táhnout ve směru pohybu, jinak se jehla chvěje nebo se zasekne, čímž se narýsovaná přímka nepřesná.
• Narýsovaná čára pomocí rýsovací jehly je vlastně poškození povrchu obrobku a představuje velmi jemný, ale přesto někdy nebezpečný vrub, především u tenkých obrobků. Takové vruby jsou zvláště u vysoce a střídavě namáhavých částí příčinou zlomů, tzv. únavové lomy. Plechy poškrábané rýsovací jehlou se lámou podél rysek při ohýbání. Používání rýsovací jehly nevadí tam, kde následují následující operace s obrobkem odstraní rýsovací čáry.
• Rysky, které slouží k přesnému určení středu, se mají provádět pouze v pravém úhlu.
• Abychom u obrobků s předlitými dírami mohli určit střed a použít kružítko, je nutné do děr vtlačit špalíky z tvrdého dřeva nebo měkké oceli.
• Kontrolní důlky musí ležet přesně na kružnici a průsečíků os. Po opracování musí být vidět polovina důlku.
• Rýsovací potřeby je důležité tak jako měřidla po použití pečlivě očistit a lehce namazat.
• Rýsovací práce je nutno provádět svědomitě, pečlivě, zodpovědně a s nepoškozenými a nezávadnými nástroji.
• Přesné orýsování předpokládá dobré znalosti ve čtení technických výkresů a v zacházení s rýsovacím nářadím a měřidly.
• Rýsovací desky je nutno udržovat stále čisté a chránit je před poškozením. Nesmí se používat jako odkládací desky pro nástroje a obrobky, dále se nesmí používat k rovnání obrobků (např. plechů) kladivem !
• Rýsovací jehlu je nutno vést špičkou podél spodní hrany pravítka a táhnout ve směru pohybu, jinak se jehla chvěje nebo se zasekne, čímž se narýsovaná přímka nepřesná.
• Narýsovaná čára pomocí rýsovací jehly je vlastně poškození povrchu obrobku a představuje velmi jemný, ale přesto někdy nebezpečný vrub, především u tenkých obrobků. Takové vruby jsou zvláště u vysoce a střídavě namáhavých částí příčinou zlomů, tzv. únavové lomy. Plechy poškrábané rýsovací jehlou se lámou podél rysek při ohýbání. Používání rýsovací jehly nevadí tam, kde následují následující operace s obrobkem odstraní rýsovací čáry.
• Rysky, které slouží k přesnému určení středu, se mají provádět pouze v pravém úhlu.
• Abychom u obrobků s předlitými dírami mohli určit střed a použít kružítko, je nutné do děr vtlačit špalíky z tvrdého dřeva nebo měkké oceli.
• Kontrolní důlky musí ležet přesně na kružnici a průsečíků os. Po opracování musí být vidět polovina důlku.
• Rýsovací potřeby je důležité tak jako měřidla po použití pečlivě očistit a lehce namazat.
Měření délek
Ocelové měřítko
• Nejednodušší měřidlo
• Přesnost měření (tenká měřítka, měřítka, se zkosením v místě dělení stupnice): 0,5 mm
• V dílnách se používá měřítek o délkách:
o 100
o 300
o 500
• Existují i:
o Měřící pásma z oceli
o Svinovací pásová měřítka<
Hmatadla
• Slouží k:
o Nastavení a přenesení rozměru z obrobku na měřidlo
o Porovnání rozměrů obrobku s rozměry vzorového výrobku
• Provedení hmatadel jako pružinová hmatadla umožňují po nastavení na kontrolovaný rozměr stisknout ramena hmatadla (Výhoda: Po vyjmutí z díry se hmatadlo vrátí na kontrolovaný rozměr, např. když se měří vnitřní drážka)
Pravidla při měření pomocí ocelových měřítek a hmatadel
• Nulová ryska MUSÍ souhlasit s hranou obrobku
• Hmatadlo musí jít nastavit plynule
• Hmatadlo nastavte pomocí stavěcího šroubku
• Netlučte na měřící plochy hmatadel
• Pro přesné přečtení rozměru musí být čelisti hmatadla rovnoběžně a pravoúhle k plochám obrobku
• Hmatadlem měřte co nejvíce shora
• Hmatadlo netlačte a netiskněte k měřeným plochám
• Nejednodušší měřidlo
• Přesnost měření (tenká měřítka, měřítka, se zkosením v místě dělení stupnice): 0,5 mm
• V dílnách se používá měřítek o délkách:
o 100
o 300
o 500
• Existují i:
o Měřící pásma z oceli
o Svinovací pásová měřítka<
Hmatadla
• Slouží k:
o Nastavení a přenesení rozměru z obrobku na měřidlo
o Porovnání rozměrů obrobku s rozměry vzorového výrobku
• Provedení hmatadel jako pružinová hmatadla umožňují po nastavení na kontrolovaný rozměr stisknout ramena hmatadla (Výhoda: Po vyjmutí z díry se hmatadlo vrátí na kontrolovaný rozměr, např. když se měří vnitřní drážka)
Pravidla při měření pomocí ocelových měřítek a hmatadel
• Nulová ryska MUSÍ souhlasit s hranou obrobku
• Hmatadlo musí jít nastavit plynule
• Hmatadlo nastavte pomocí stavěcího šroubku
• Netlučte na měřící plochy hmatadel
• Pro přesné přečtení rozměru musí být čelisti hmatadla rovnoběžně a pravoúhle k plochám obrobku
• Hmatadlem měřte co nejvíce shora
• Hmatadlo netlačte a netiskněte k měřeným plochám
Posuvná měřidla
Posuvná měřidla
• Měří s přesností:
o 0,1 mm
o 0,05 mm
o 0,02 mm
• Slouží pro měření:
o Vnějších rozměru: Měří se rameny
o Vnitřních rozměru: Měří se břity
o Hloubek: Měří se pomocí hloubkové měřící tyčinky
• Konstrukce a části:
o Měřítko na hlavní stupnici
o Hlavní rameno s měřícím břitem
o Posuvné rameno s noniem
Pravidla pro práci s posuvnými měřidly
• Měřit s citem. Správný tlak je na přesnost měření velmi důležitý. Při měření se musí posuvné rameno na měřítku posouvat bez vůle, jinak vznikají chyby měření.
• Přístupné vnější rozměry neměříme špičkami ramen, ale uvnitř ramen, aby se měřící břity zbytečně neopotřebovávaly !
• Drážky a zápichy měřit břity měřících ramen, jinak vzniknou chyby v měření.
• Nastavená posuvná měřítka neposunovat zbytečně s pevně zajištěným posuvem ramen po obrobku ! Před sejmutím měřidla ze součásti uvolnit tlak na posuvné rameno, jinak dochází ke zbytečnému opotřebování měřících ploch!
• Kontrola posuvného měřítka: Obě měřící ramena musí být v nulové poloze vzájemně doléhat bez průsvitu.
• Při měření hloubek se dorazová plocha (můstek) hloubkoměru silně přitlačí k obrobku, potom se hloubkoměr vede tak, až měřící jazýček, popř. hloubkový doraz narazí na osazení, na dno drážky, apod.
• Měří s přesností:
o 0,1 mm
o 0,05 mm
o 0,02 mm
• Slouží pro měření:
o Vnějších rozměru: Měří se rameny
o Vnitřních rozměru: Měří se břity
o Hloubek: Měří se pomocí hloubkové měřící tyčinky
• Konstrukce a části:
o Měřítko na hlavní stupnici
o Hlavní rameno s měřícím břitem
o Posuvné rameno s noniem
Pravidla pro práci s posuvnými měřidly
• Měřit s citem. Správný tlak je na přesnost měření velmi důležitý. Při měření se musí posuvné rameno na měřítku posouvat bez vůle, jinak vznikají chyby měření.
• Přístupné vnější rozměry neměříme špičkami ramen, ale uvnitř ramen, aby se měřící břity zbytečně neopotřebovávaly !
• Drážky a zápichy měřit břity měřících ramen, jinak vzniknou chyby v měření.
• Nastavená posuvná měřítka neposunovat zbytečně s pevně zajištěným posuvem ramen po obrobku ! Před sejmutím měřidla ze součásti uvolnit tlak na posuvné rameno, jinak dochází ke zbytečnému opotřebování měřících ploch!
• Kontrola posuvného měřítka: Obě měřící ramena musí být v nulové poloze vzájemně doléhat bez průsvitu.
• Při měření hloubek se dorazová plocha (můstek) hloubkoměru silně přitlačí k obrobku, potom se hloubkoměr vede tak, až měřící jazýček, popř. hloubkový doraz narazí na osazení, na dno drážky, apod.
Pravidla při orýsování
Pravidla při orýsování
• Rýsovací práce je nutno provádět svědomitě, pečlivě, zodpovědně a s nepoškozenými a nezávadnými nástroji.
• Přesné orýsování předpokládá dobré znalosti ve čtení technických výkresů a v zacházení s rýsovacím nářadím a měřidly.
• Rýsovací desky je nutno udržovat stále čisté a chránit je před poškozením. Nesmí se používat jako odkládací desky pro nástroje a obrobky, dále se nesmí používat k rovnání obrobků (např. plechů) kladivem !
• Rýsovací jehlu je nutno vést špičkou podél spodní hrany pravítka a táhnout ve směru pohybu, jinak se jehla chvěje nebo se zasekne, čímž se narýsovaná přímka nepřesná.
• Narýsovaná čára pomocí rýsovací jehly je vlastně poškození povrchu obrobku a představuje velmi jemný, ale přesto někdy nebezpečný vrub, především u tenkých obrobků. Takové vruby jsou zvláště u vysoce a střídavě namáhavých částí příčinou zlomů, tzv. únavové lomy. Plechy poškrábané rýsovací jehlou se lámou podél rysek při ohýbání. Používání rýsovací jehly nevadí tam, kde následují následující operace s obrobkem odstraní rýsovací čáry.
• Rysky, které slouží k přesnému určení středu, se mají provádět pouze v pravém úhlu.
• Abychom u obrobků s předlitými dírami mohli určit střed a použít kružítko, je nutné do děr vtlačit špalíky z tvrdého dřeva nebo měkké oceli.
• Kontrolní důlky musí ležet přesně na kružnici a průsečíků os. Po opracování musí být vidět polovina důlku.
• Rýsovací potřeby je důležité tak jako měřidla po použití pečlivě očistit a lehce namazat.
• Rýsovací práce je nutno provádět svědomitě, pečlivě, zodpovědně a s nepoškozenými a nezávadnými nástroji.
• Přesné orýsování předpokládá dobré znalosti ve čtení technických výkresů a v zacházení s rýsovacím nářadím a měřidly.
• Rýsovací desky je nutno udržovat stále čisté a chránit je před poškozením. Nesmí se používat jako odkládací desky pro nástroje a obrobky, dále se nesmí používat k rovnání obrobků (např. plechů) kladivem !
• Rýsovací jehlu je nutno vést špičkou podél spodní hrany pravítka a táhnout ve směru pohybu, jinak se jehla chvěje nebo se zasekne, čímž se narýsovaná přímka nepřesná.
• Narýsovaná čára pomocí rýsovací jehly je vlastně poškození povrchu obrobku a představuje velmi jemný, ale přesto někdy nebezpečný vrub, především u tenkých obrobků. Takové vruby jsou zvláště u vysoce a střídavě namáhavých částí příčinou zlomů, tzv. únavové lomy. Plechy poškrábané rýsovací jehlou se lámou podél rysek při ohýbání. Používání rýsovací jehly nevadí tam, kde následují následující operace s obrobkem odstraní rýsovací čáry.
• Rysky, které slouží k přesnému určení středu, se mají provádět pouze v pravém úhlu.
• Abychom u obrobků s předlitými dírami mohli určit střed a použít kružítko, je nutné do děr vtlačit špalíky z tvrdého dřeva nebo měkké oceli.
• Kontrolní důlky musí ležet přesně na kružnici a průsečíků os. Po opracování musí být vidět polovina důlku.
• Rýsovací potřeby je důležité tak jako měřidla po použití pečlivě očistit a lehce namazat.
Měření délek
Ocelové měřítko
• Nejednodušší měřidlo
• Přesnost měření (tenká měřítka, měřítka, se zkosením v místě dělení stupnice): 0,5 mm
• V dílnách se používá měřítek o délkách:
o 100
o 300
o 500
• Existují i:
o Měřící pásma z oceli
o Svinovací pásová měřítka<
Hmatadla
• Slouží k:
o Nastavení a přenesení rozměru z obrobku na měřidlo
o Porovnání rozměrů obrobku s rozměry vzorového výrobku
• Provedení hmatadel jako pružinová hmatadla umožňují po nastavení na kontrolovaný rozměr stisknout ramena hmatadla (Výhoda: Po vyjmutí z díry se hmatadlo vrátí na kontrolovaný rozměr, např. když se měří vnitřní drážka)
Pravidla při měření pomocí ocelových měřítek a hmatadel
• Nulová ryska MUSÍ souhlasit s hranou obrobku
• Hmatadlo musí jít nastavit plynule
• Hmatadlo nastavte pomocí stavěcího šroubku
• Netlučte na měřící plochy hmatadel
• Pro přesné přečtení rozměru musí být čelisti hmatadla rovnoběžně a pravoúhle k plochám obrobku
• Hmatadlem měřte co nejvíce shora
• Hmatadlo netlačte a netiskněte k měřeným plochám
• Nejednodušší měřidlo
• Přesnost měření (tenká měřítka, měřítka, se zkosením v místě dělení stupnice): 0,5 mm
• V dílnách se používá měřítek o délkách:
o 100
o 300
o 500
• Existují i:
o Měřící pásma z oceli
o Svinovací pásová měřítka<
Hmatadla
• Slouží k:
o Nastavení a přenesení rozměru z obrobku na měřidlo
o Porovnání rozměrů obrobku s rozměry vzorového výrobku
• Provedení hmatadel jako pružinová hmatadla umožňují po nastavení na kontrolovaný rozměr stisknout ramena hmatadla (Výhoda: Po vyjmutí z díry se hmatadlo vrátí na kontrolovaný rozměr, např. když se měří vnitřní drážka)
Pravidla při měření pomocí ocelových měřítek a hmatadel
• Nulová ryska MUSÍ souhlasit s hranou obrobku
• Hmatadlo musí jít nastavit plynule
• Hmatadlo nastavte pomocí stavěcího šroubku
• Netlučte na měřící plochy hmatadel
• Pro přesné přečtení rozměru musí být čelisti hmatadla rovnoběžně a pravoúhle k plochám obrobku
• Hmatadlem měřte co nejvíce shora
• Hmatadlo netlačte a netiskněte k měřeným plochám
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)