Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Jaroslav Seifert

1. před válkou
píseň o rodné zemi „Zhasněte světla“ 1938
b. „Píseň o rodné zemi“
- poezie domova, vlastenectví, rodná země

„Vějíř Boženy Němcové“ 1940
poezie domova, Božena Němcová, láska, domov

2. válka
„Kamenný most“ 1944
b. „Májová romance“
- Praha

„Přilba hlíny“ 1945
b. „Květnové noci“
3. po válce
„Píseň o Viktorce“ 1950
- hledá posilu, utlačování, nemohl psát co chtěl, vrací se k poezii domova

„Maminka“ 1954

b. „Večerní píseň“
- hledání jistoty

10 let odmlka
„Koncert na ostrově“ 1965
b. „Zdráhavý šepot políbených úst“
- úvaha o smyslu poezie – reflexivní lyrika
- jiný charakter verše, uvolněný
- špatný životní pocit – úzkost z totalitní moci, existencionalismus

„Morový sloup“ 1981
- stáří, návrat k mládí – láska k ženám, k zemi
- mor = totalita, komunismus
- bilancování nad životem

„Býti básníkem“

charakter poezie
- sdělná, citová, prostá
- krásný jazyk

Zdroje

1. tzv. totalitní realismus – co nejpřesnější záznam nejbanálnější autority

Egon Bondy (1930)
- do roku 1989 mu nic nevydali, básník, prozaik, filozof (buddhismus, indická f.)
- v poezii depoetizace, říkankovitost, citace frází a banalit

sb. „Nesmrtelná dívka“

2. trapná poezie
poetizace trapného
Ivo Vodseďálek

3. Odkrýt podlost stalinského mýtu kritickou metodou
Starší generace
Egon Bondy

Ivan Martin Jirous – Magor
- dějiny umění, umělecký vedoucí skupiny Plastic People
- redigoval časopis Vokno

„Mládí nevykouřené“ 1980

„Mládí nevykouřené“ 1980
b. Vídeň

„Magorovy labutí písně“ 1981 - 85
píše ve vězení

„Magor dětem“ 1982 – 1986
pro své dcery

ironická, sarkastická, ale i expresivní poezie
„Magorův soumrak“ 1985 - 97 - už nepatří do samizdatu
Mladší generace
Jáchym Topol
„Miluji tě k zbláznění“ – sbírka

próza např. „Sestra“

g) Zaměřte se na rysy jednoho autora – charakter díla, jeho vývoj, příklady.
Vývoj poezie Jaroslava Seiferta.

Vladimír Holan (1905 – 1980)

- od 60. let – návrat k vnitřnímu světu člověka, meditativní lyrice a příběhům
1. expresivní lyrika
„Bez názvu“
„Asklépiovi kohouta“

2. tvorba příběhová, lyrickoepická
„Noc s Hamletem“
„Noc s Ofélií“
- střetání zla s touhou po harmonii a kráse
- filozofický dialog o smyslu bytí, dějinách
f) Samizdatová a exilová poezie 70. a 80. let – písničkáři, underground, autoři předchozích let, kteří nemohou vydávat oficiálně.
a) autoři bez možnosti publikace v oficiální literatuře
sbírky Seiferta, Skácela, Mikuláška, Šiktance

b) písničkáři – protestní písně, obžaloba a výsměch, proti totalitní moci

Karel Kryl (1944 – 1994)

Píseň „Bratříčku zavírej vrátka“ - deska vychází před emigrací
- reakce na 21. srpen 1968
- hraje a zpívá Kryl
V cizině vychází v nakladatelství Index „Kníška Karla Kryla“

Jaroslav Hutka (1947)
- píseň „Havlíčku, Havle“ - reakce na uvěznění Václava Havla

Jaromír Nohavica
Karel Plíhal

c) underground
reakce na nesmyslný totalitní režim, časté problémy s policií, i vězení
hlavní rysy - antipoetičnost
- syrová obratnost
- drsnost výrazu
- vulgarismy

„Dopisy“

„Dopisy“
„Třetí planeta“
„Proč racek přemýšlí“ 1984
„Průsvitný Sisyfos“ 1988
- objevování základních životních hodnot (láska, čistota, něha) i obraz rozporů ve světě, úvahy

b. „Závorka za verše“
b. „Opevňování“

Markéta Procházková (1963)
- autorka jemné dívčí lyrické poezie
„Sny bez přístřeší“
„Na prahu lásky“
„Vítání světla“ 1981
- pohled dospívající dívky na svět
b. „Slzičky“
b. „Zklamání“

Karel Sýs

„Kniha přísloví“
- hravost, návrat k poetismu
- autobiografické momenty
b. „Lidské divadlo“
b. „Září“

„Nadechni se a leť“

Petr Skarlant
„Paříž, Paříž“ 1973
- překladatel básní z francouzštiny
- očarován Paříží

b) generace osamělých běžců
Lenka Chytilová (1952)
- královehradecká básnířka, představitelka generace osamělých běžců

Václav Renč (1911 – 1973)

50. léta vězení, 1951 odsouzen k 25 letům vězení, byl tam 11 let

„Popelka Nazaretská“
- o paní Marii, příběh o ženě, žena v jeho pojetí nebyla nikdy ďábelským nástrojem a ničitelem tvorby
- oslava ženství jako nejpřirozenějšího zdroje krásy na zemi
vznikla v nejtěžších životních podmínkách

c) Poezie padesátých let, její zaměření, tématika.
po roce 1948 řada vydavatelství zestátněna, dominantní proud socialistické literatury vedeny KSČ

Rysy:
Je poplatná době, oslavy osobností, výročí, …
Schématická – zjednodušená, budovatelské nadšení – Michal Sedloň „Krmička vepřů“
Úniková tématika – rodina, domov Seifert „Maminka“
Intimní lyrika – Nezval, Kainar, Závada, Seifert

d) Poezie do r. 1968.

e) Oficiální poezie 70. – 80. let
- může vycházet
- zprofanovaní spisovatelé, ale i díla vynikajících českých autorů (Hrabal, Pavel, Páral)

a) žáčkovskosýsovská generace
Jiří Žáček (1945)
- básník rozporného vidění světa
„Ráno moudřejší večera“
„Napjatá struna“
„Anonymní múza“
„Okurková sezóna“
„Ptákoviny“
- svěží pohled na skutečnost, smysl pro humor a radost, melodičnost, vtip

tvorba pro děti „Slabikář“
„Domácí přítel“ 1985
b. „Dívka ve studovně“

Válečné verše, milostná poezie

poezie v exilu
1.česká krajina, české zvyky, sněhuláci
2.sebeironie – aby nezabředl v nářek emigrantů

Ladislav Fikar (1920 – 1975)
- básník jedné knihy
- po roce 1948 zákaz publikování
„Samotín“
- okouzlení Vysočinou, láska k domovu

katoličtí básníci
Jan Zahradníček (1905 – 1960)
Studoval bohemistiku, začal literárně tvořit, za války byl u strýce Dokulila – farář, zamiloval se. Za okupace nepublikoval, 1948 – přestal vydávat, psal rukopisné sborníky – byly nalezeny. 1951 červen – v Brně nezákonně zatčen, 1952 zahájen proces proti protistátní skupině – dostal 13 let vězení
1956 povoleno opustit věznici a navštívit rodinu v nemocnici, 2 dcery zemřeli
1960 byl propuštěn – vrátil se domu do bídy, psal
1966 – rehabilitován – nic neudělal

„Znamení moci“

píše do roku 1951
šířeno opisy, nestihl vydat
vyšlo v roce 1967
b. „Hodina temnot“ - Evropa jako potápějící se loď, současní vládci nevidí pravdu, potlačení náboženství – bezútěšný život bez víry a milosrdenství, na povrch se dere pan Nikdo „tvář mroží“ – Stalin
přesto věří, že spása lidstva = Bůh = jediná skutečná vláda nad světem – pokora

„Dům strach“
1. rukopis – na rubu kriminalistických formulářů, svěřil dozorci – Václav Sysel – 1968, odevzdal Františku Křelinovi

„Čtyři léta“ 1956 – 1960
- po návratu z vězení, ve spěchu

psal v úředně povoleném sešitě, na desky knih
zpaměti odříkávali spoluvězni

Charakter skupiny 42

- zaměřuje se na vyjádření městské civilizace, velkoměstskou periférii, obyčejného městského člověka
- prvky existencionalismu
- chtějí zachytit mýtus všedního dne

Josef Kainar
Narodil se v Přerově, rodina železničáře – láska k vlakům, gymnázium, filozofická fakulta, 1939 uzavřeny VŠ
Ovlivněn Halasem
Od roku 1947 jenom píše

„Příběhy a menší básně“ 1940
„Člověka hořce mám rád“1959
„Lazar a píseň“ 1960

rysy:
1. příběh nahlíží do cizích osudů a jejich prostřednictvím se vyslovuje – b. „Budete zlá“ – nevěra, všednodennost – b. Kleopatra

2. Existencionalismus – vykořeněnost, ponížení, strach, bezmoc

b. „Stříhali dohola malého chlapečka“ – zhudebněno – Mišík a ETC
železná židle = nutnost
b. „Jaký to s ním bylo“
b. „Malá půlnoční hudba“
3. neliterární jazyk – široký výběr od jazyka spisovného po obecnou češtinu, ironie, sebeironie
b. „Kabát“
- dobová skepse, možnost sám sebe vnést do děje – otevřenost


4. ovlivněn blues

Ivan Blatný (1919 – 1990)
- pocházel z Brna, syn Lva Blatného, šťastné dětství, rodiče brzo zemřeli, ujala se ho jeho babička, gymnázium, jeho babička umírá, píše si s Jiřím Ortenem, plánují společnou sebevraždu. Žije u Kainarových.
1948 do Londýna, zůstává zde
propuká psychická choroba, potřeboval péči, sanatoria v Anglii


Článek podporuje:
židle, stoly, lamelové polohovací rošty, matrace

Jiří Kolář

Básník, výtvarník
Od 60. let zakázaný
Dělal i koláže – obraz okamžiku


Skupina Mladé fronty
1945 – 1948
mladí básníci a teoretici

rysy:
 poezie mladých básníků – experimenty jazykové, tématické
 radikalismus

František Listopad
- narodil se v Praze, jeho děda měl nakladatelství
1948 – práce pro francouzský časopis – do Paříže, řada zaměstnání
potkal Portugalku – 1958 – žije v Portugalsku
Ředitel divadelní vysoké školy v Lisabonu, režisér
1989 – do Prahy

19. Česká poezie po roce 1945

a) Nastiňte atmosféru doby
 druhá světová válka 1939 – 1945 – konec a dozvuky
 vznikají 2 světové soustavy – výhodní blok a západní blok – neexistuje možnost dohody
 50. léta studená válka
 globální problémy lidstva – ozónová díra, kácení deštných pralesů, přelidňování
 krize hodnot
 zbrojení x odzbrojování
 snaha spojit Evropu – vznik EU
 rozpad východního bloku

b) Hlavní literární skupiny po roce 1945, jejich znaky a představitelé.Skupina 42 a její existencionalistické rysy.
Naznačte osudy katolických básníků a jejich děl. Skupina kolem Mladé fronty.
Skupina 42
- výtvarníci a básníci
- existovala v letech 1942 – 1948

c) Otřesné vidiny totalitní společnosti

Georg Orwell (1903 – 1950)
„Zvířecí farma“ 1945
- alegorická bajka, na statku se nespokojená zvířata pod vedením prasat zbaví nadvlády nenáviděného farmáře Jonese, po „revoluci“ obhájí své vítězství před útoky lidí, vytvoří „desatero“ své ideologie „animalismu“ (žádné zvíře nebude chodit po dvou nohách, pít alkohol, spát v posteli, …) a snaží se poctivě pracovat s vidinou budoucího lepšího světa, do čela se jim staví nejchytřejší prase Napoleon, postupně však se vydělí prasata jako lepší zvířata, mají hodnotnější stravu a méně práce – později nepracují vůbec, zatím co ostatní zvířata dřou za snad ještě horších podmínek, než dřív – nakonec začnou prasata porušovat všechny stanovené zásady, krutě trestají za skutečnou i smyšlenou neposlušnost (Kritika politických procesů) – tresty smrti
na závěr knihy už chodí prasata po dvou, přátelí se s lidmi a ostatní zvířata jsou ve stejném postavení, jako dříve
Napoleon = Stalin = diktátor

„1984“ - román, popis totalitní společnosti v 80. letech

i) Uveďte hlavní znaky postmodernismu, příklad díla

- na protest proti přehnaným avantgardním prvkům v literatuře, které ji dělají až nesrozumitelnou, snaží se vyzdvihnout to, co bylo vždy pro literaturu typické: vyprávění, hledání pravdy a pochopení světa.
- přitom však formou hry promlouvá i k náročnému čtenáři – narážkami, odkazy a podobenstvími uvádí díla do širokých souvislostí s filozofií, historií, literaturou již napsanou, psychologií

Umberto Eco
„Jméno růže“1980
zfilmováno v roce 1985
1.plán knihy – detektivka – mladý chlapec Adso (Vatson) spolu se starším františkánským mnichem Vilémem (Holmes) jedou do kláštera, jehož knihovna se podobá labyrintu (Hledání vzdělání)vyšetřovat sérii podivných vražd (tresty v Apokalypse) mnichů z kláštera, milostný příběh, dramatický závěr – požár
2.plán knihy – filozofické disputace o významu reformace církve, citace z historických literatur, bible, symboly

Vladimír Nabokov
„Lolita“
- osobní zpověď pedofila, ožení se se ženou díky její dceři, najde zápisky, žena zemře. Putují po Americe. Sexuální vztah, miluje ji. Uteče od něj. Začne s drogami, prostituce. Zabije jejího pasáka.

Příběhy blízké hororu

Roald Dahl ( 1916)
„Milostné rošády“
- jistý muž píše svoje paměti – utíká před manželem milenky, přespí v motelu, přijíždí elegantní pán, je pozván na návštěvu – sídlo – drahé, elegantní. Ve svém pokoji najde dívku. Vyspí se s ní. Ráno zjistí, že měla lepru.

Alfred Hitchcock
„Ptáci“ „Psycho“

Ira Levin
„Rosemary má děťátko“

literatura s prvky sci-fi
a) obraz fiktivní budoucnosti – vědeckofantastická próza, osud člověka v nehostinném prostředí, stinné stránky technického pokroku

Ray Bradbury (1920)
„Marťanská kronika“
- povídková kniha o zániku Země a kolonizaci Marsu, předpoklad existence nových světů, strojů, zároveň odsuzující lež, přetvářku, nekulturnost lidí

Stanislaw Lem (1921)

„Příběhy pilota Pirxe“
- odlidštěný svět astronauta, všude vysoký stupeň technického pokroku,
dobrodružný žánr

Artur C. Clark (1917)
„Setkání s Rámou“
- svět v budoucnosti, kdy je obydlen např. Merkur a Měsíc, k zemi se blíží neurčené těleso válcovitého tvaru (50 x 16 Km), průzkumné družstvo ze Země v jeho vnitřku nachází zvláštní svět s mořem a pevninou, budovami a tvory, Ráma (= válcovité těleso) nakonec načerpá energii z našeho Slunce a vydává se na další cestu vesmírem
b) fantazy literatura – s bájnou a pohádkovou literaturou
John Ronald Reuel Tolkien ( 1892 – 1977)
„Hobit“
„Pán prstenů“
- příběh se odehrává v dávnověké Středozemě, kde žijí hobiti, elfové, trpaslíci a jiné fiktivní postavy – mají charakter bytostí 20. století, ale děj přijímá motivy středověkých eposů, severských ság, pohádek
dramatický příběh o kouzelném prstenu, který hraje klíčovou roli v boji mezi silami zla a dobra (Hobit Bilbo Pytlík pomáhá trpaslíkům najít jejich poklad za pomoci např. dobrého čaroděje Gandalfa)

ch) Literatura s prvky sci–fi: obraz budoucí společnosti, tzv. fantazy literatura, otřesné

vize totalitní společnosti, literatura blízká hororu, detektivka

klasická anglická detektivka
Agatha Christiová (1891 – 1976)
Postavy vyšetřujících – slečna Marplová – základem je mistrná dedukce a inteligence – nebo belgický detektiv – Hercule Poirot
„Pět malých prasátek“
pět účastníků dávné tragédie

P.D.Jamesová ( 1920)
Zpravidla postava inspektora Dalglieshe
„Pachuť smrti“

Dick Francis
Detektivky z prostředí koňských dostihů (bývalý žokej)

„Jakeův problém“

- stárnoucí profesor na univerzitě – myslí si, že nemůže mít dítě. Chodí na vyšetření s manželkou. Manželka si najde milence a uteče. Jake se vyspí se sekretářkou. Vymyslí si, že je to fyziologický problém.

h) Magický realismus.
50. léta
v zemích, kde mají silné tradice postavy a děje z bájí, pohádek atd. (čarodějnice, temné a dobré síly, …)Svět skutečný se prolíná se snem – nezřetelné hranice

Kolumbie – Gabriel Garsia Marquez (1928)
„Sto roků samoty“ – román
strhující vyprávění o šesti generacích Kolumbijské rodiny Buendiů – od 19. do 20. století – je zároveň obrazem vývoje samotné Kolumbie
Jednotliví členové rodiny se rodí, budují své město, rodiny, stárnou, umírají, jejich místo mezitím přebírají ti mladší, zemřelí ovšem jakoby žijí dál i po smrti – prolínání skutečného a nereálného, zázračného světa

Kirgizie – Čingiz Ajtmatov (1928)

„Popraviště“ – román, vztah mezi zvířaty a lidmi
ovlivněn Bulgakovem (např. vize Krista, Piláta Ponts)
několik dějových rovin:
1. příběh vlčí rodiny (boj o přežití, ztráta mláďat, zoufalství a tragický konec)
2. příběh bývalého studenta bohoslovenství, který se rozejde s církví a chce napravit „anašáky“ (= sběrači konopí, narkomani), později při sporu s jinou skupinou umírá
3. tragický příběh pastevce

Rusko – Michail Bulgakov (1891 – 1940)
„Mistr a Markétka“ – román – faustovské téma
2 dějové linie
1. ruský spisovatel jako Faust prožívá starý příběh o spolčení s ďáblem, krásné Markétce, o lásce
2. biblický příběh ukřižování Krista
realitou prostupují postavy čarodějnic, ďáblů měnících se v černého kohouta

David Lodge

„Hostující profesoři“
v USA na univerzitě pracuje Noris – hodně publikuje
na malé univerzitě ve VB – Filip – ženatý – málo peněz.
Norisova manželka se chce rozvést. Výměna profesorů - Filip do USA a Noris do VB
- oba úspěšní, nakonec se vymění i manželky. Noris a Filip se spolu sejdou. Nevyřešeno, jak to bude dál.

Kingley Amis
„Šťastný Jim“ 1956
- typický univerzitní román
- Jim začíná jako pedagogický pracovník, dostává se mezi profesorskou elitu. Večírky u starého profesora – nutil své spolupracovníky zpívat – jediné co ho zajímalo, je dívka – dcera profesora. Jim jde do hospody – zhulí se. Ráno když se probudí – propálená deka a stolek. Holka se mu snaží pomoct. Na začátku roku musí vždy něco říct – opil se – naservíroval jim to. Nabídl mu místo asistenta – významný profesor – holka jde s ním.

Ken Kesey

„Vyhoďme ho z kola ven“
- zfilmováno jako „Přelet nad kukaččím hnízdem“
Jack Kerouac (1922 – 1962)
„Na cestě“
2 přátelé, kteří projíždějí stopem Ameriku nasnášejí typický způsob života, během cesty na sebe navalují partu přátel – hipies, žijí z peněz, které dostávají, spějí na pláži, kamarádi zase odpadají, zůstanou zase sami dva. Rozhodnou se vrátit a založit rodinu.
- obraz tehdejší Ameriky

„Podzemníci“ 1953
autobiografický příběh, zmařený milostný vztah k černošce
konkrétní osoby

rozhněvaní mladí muži
tento název vymysleli novináři
nevytvořili žádnou literární skupinu s jasně formulovanými principy ale v 50. letech mají obdobné rysy :
 nesouhlas s anglickou společností – proti blahobytu, snobství, konzumní společnosti, konzervatismu, rozdělení společností na nižší a vyšší vrstvy
 hrdinové románů často v prostředí, kterým dříve pohrdali (pohrdali snobismem, pokrytectvím, často mu podlehnou a stává se jeho součástí, odsuzují i sami sebe)
 tragický i satirický pohled

Žánry:

a) drama – méně, John Osborne „Ohlédni se v hněvu“
b) próza – různá prostředí – proletářská (chudinská čtvrť), často autoři proletářského původu, bohatí podnikatelé, intelektuální prostředí

nejvýznamnější specifický žánr – „univerzální román“ – Lodge, Amis – hlavní hrdina často profesor nebo vědec

John Braine
„Místo nahoře“
- vážný román
- Joe pochází z malého anglického městečka. Studuje, chce se dostat nahoru. Spoléhá na to, že se ožení s bohatou ženou. Odchází do většího města – chodí do ochotnického kroužku, kde se schází smetánka. Vyhlédne si tam ženu. Seznámí se zde i s Alicí – je starší. Má dobré postavení, bohatého manžela – začínala na periférii.
Začnou spolu vztah – naprostá souhra. Po 6 dnech se spolu rozhodnou vzít. Přijede jeho přítel a rozmluví mu to. Začíná jí balit. Alice se opije, s autem narazí do stromu. Zemře. Joe se to dozví, stráví 3 dny a noci v hospodě. Uvědomí si, že ji neměl opouštět. Přijde za ním jeho budoucí tchán a odpustí mu.

„Gabiriiny noci“ (1957)

prostitutka se protlouká životem a nic od něj nečeká. Potká úředníka – odjedou spolu. Má peníze. Odjedou do lázní. Úředník se ji pokusí uškrtit – nepodaří se, sebere jí peníze a utíká.

„Amarcord“

g) Američtí beatníci v literatuře.
„Rozhněvaní mladí muži“ jako soudobá literární skupina v Anglii. Představitelé a díla.
Beat generation
William Burroughs
- omylem zastřelil svojí manželku
„Feťák“
„Teplouš“

Henry Miller

„Obratník kozoroha“
Bible beatníků
Inteligentní muž, žije ve velkoměstě. Hlavní princip jeho je sex. Má dítě, ženy – je otrávený životem
Filozofické úvahy o životě, o lásce
V závěru se zamiluje a začne žít normální život

Charles Bukovski (1920 – 1994)
„Hollywood“ 1990
o natáčení filmu Henry Chinaski, k němuž napsal scénář

„Všechny řitě světa i ta má“
kniha povídek

„Ženy“
šokující výpovědi, ženy se mu střídají v posteli

Román „Cizinec“

Hlavní hrdina je úředník, žije s matkou, ale ta mu umře. Po její smrti naváže vztah s kolegyní. Vedle bydlí soused – má vztah s Araby. Přijde za úředníkem, pozve ho na víkend. Dojde k potyčce s Araby. Úředník zastřelí Araba.
Druhá část – výslechy, věznění, proces, odsouzení k smrti. Je v cele smrti – filozofické věci. Člověk je cizincem v lidském kolektivu. Vše je věcí náhody. Člověk je vlečen osudem – lhostejnost vůči světu

Drama „Kaligula“
Umřela mu jeho dívka, odejde z paláce. Začne si hrát na boha. Nic mu není svaté. Nic nemá hodnotu, řád. Nemá pravidla v chování. Je zavražděn.

„Nedorozumění“
pracovní název – Budějovice, český námět
Odehrává se to v moravském městě, uzavřeném. Bláto a déšť. Je zde hostinec – vede ho matka s dcerou. Z ciziny přijíždí syn Jan. Chce jim pomoct finanční částkou. Ubytuje se zde pod cizím jménem s manželkou. Zabijí ho, seberou mu peníze, hodí ho do řeky. Jeho manželka žádá boha o vysvětlení.
Svět je pustým, temným místem, které plodí zločiny

ITÁLIE

Neorealismus
Snaha o zobrazení skutečnosti – realismus, vnějších jevů, ukázání skutečnosti v kontextu jiných faktů, má blízko k reportážnosti – forma
Téma – Itálie 40. – 50. let 20. století – hledá příčiny fašismu, zla
Nástup fašismu, boj proti němu, osvobození

Federico Fellini (1920 – 1993)
„Silnice“
Julie Masinová – herečka – hraje v jeho hrách
Gelsomina žije se Zampou – komediant – vydělává tak peníze. Odvede ji z chudé vesnice. Vystupují v cirkusu. Potkají se s kolegou. Dělá si z něj srandu. Zampa ho zmlátí. Dostanou se na policii. Gelsomina na něj čeká. Dozví se, že je to vydřiduch ale vrátí sek němu. Ubytují se v klášteře. Zampa zde ukradne kříž. Gelsomina je v šoku. Potkají ses kolegou. Zampa ho zabije. Gelsomina v transu. Zampa ji nechá na silnici. Po letech zaslechne Gelsomininu písničku. Dozví se, že je mrtvá. Zampa je na pobřeží.

Román „Nevolnost“

Psaný formou deníku
Nevolnost je způsobena pocitem hmotného bytí, přílišný prožitek vlastního fyzična – málo vlastní duševní svobody, identity, postupně se izoluje od společnosti, zřekne se minulosti, ženy, práce, teprve potom v něm melodie vyvolá myšlenku na knihu, která by mu umožnila myslet na život bez odporu

Drama „Špinavé ruce“ (1948)
Podnětem byla situace, která předcházela vraždě Trockého – vrah se dal k Trockému najmout jako sekretář a dlouho žil se svou obětí v domě.
Vrah byl Hugo, postava z rodu Oresta a jeho protihráč byl Hoederera. Jejich konflikt umístil dovnitř komunistického hnutí ve východoevropské zemi koncem 2.světové války.

Albert Camus (1913 – 1960)
Narodil se v Alžírsku, zde studoval, cestoval, žil v Paříži, 1957 Nobelova cena, zemřel při autohavárii
Upozorňuje na absurditu lidské existence

„Cesta zpátky“ 1931;

„Cesta zpátky“ 1931; návrat „mladých starců“ z války

„Tři kamarádi“ - hledání smyslu života po válce, milostný románek

b) 2. světová válka
„Jiskra života“
„Čas žít, čas umírat“ - oboje z prostření koncentračního tábora

JAPONSKO
Kenzaburo Oe
„Zápisky z Hirošimy“
- o dopadu atomové bomby

Deníky
„Deník Anny Frankové“
od 13. narozenin do roku 1944 – 2 roky
směřován fiktivní přítelkyni Kity
Anny byla židovka, odjela s rodinou do Holandska – i zde útlak židů, otec chce opět rodinu zachránit. Schovali se do půdního prostoru, tísnili se zde 2 roky. V roce 1944 je našli – do koncentračního tábora. Jen otec přežil a našel deník.

Thomas Keneally (1935)

„Schindlerův seznam“ 1982

f) Existencionalismus a absurdní literatura. Hlavní představitelé, rysy. Neorealismus.
Existencionalismus
Vzniká ve 20. letech 20. století – Franc Kafka
Druhá vlna po druhé světové válce
Vyjadřuje strach z budoucnosti, pesimismus, odcizení ve společnosti. Chce odpověď na otázku, jak má žít intelektuál zbavený iluzí, období dějinných katastrof, které odhalili křehkost lidské existence
Existence = stav vědomí, svět je takový jak ho prožívá izolovaný jedinec
Člověk je drcen vnějším světem zcela nahodile

Jean Paul Santre (1905 – 1980)
- francouzský dramatik a filozof, měl dostat Nobelovu cenu v roce 1964 ale nepřijal ji

VELKÁ BRITÁNIE

James Clavell
„Král Krysa“ 1962
- japonský zajatecký tábor na dálném východě, různé národnosti, napětí zajatců
anglická nadřazenost, aristokratičnost x křesťanství x americký bussines
král krysa – bussinesman
krysa - měl krysí farmu, podnikal
- jeho morální vlastnosti

Ray Rigby
„Pahorek“

Patrick Ryan
„Jak jsem vyhrál válku“
poručík Goodbody – velice průměrný, je v prvním výcviku, nešika, vždy se ho raději zbaví, jde do důstojnické školy – postupuje – dostane svou četu, jde do války – naivita – proplouvá válkou
- proti mašinérii armády

NĚMECKO

Anna Seghersová
„Sedmý kříž“
- z koncentračního tábora, 7 vězňů se pokusí o útěk, pro zastrašení 7 křížů na náměstí, postupně se zaplňují, 7. kříž zůstane prázdný, je to symbol svobody a naděje

Harry Thurk
„Hodina mrtvých očí“
- z prostředí německých průzkumníků

Erich Maria Remargue
a) 1. světová válka
„Na západní frontě klid“ 1928
- během roku přeloženo do 12 jazyků - světový ohlas
- pokus podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou
- hlavní hrdina - Pavel Bäumer (vypráví) - student posledního ročníku gymnázia, fanatický profesor všechny zblbne natolik, že celý ročník odchází bojovat do války. Mají velké ideály, které jsou brzy pohřbeny pod maximální šikanou a pocity z boje.
Zastřelí mu kamaráda – od této chvíle er forma. Nakonec je zabit ve chvíli, kdy se podává zpráva - Na západní frontě klid - on zatím umírá.
- ironie, chce dát najevo, že vojáci jim byly ukradeni

USA

Norman Mailer
„Nazí a mrtví“
operace 2.světové války na Tichomořském ostrově, účastníci – průzkumný oddíl, přijede na ostrov, jsou využívání k akcím, pro které nejsou vycvičeni. Vyrážejí do týla japonských jednotek jako průzkumníci. Stres, namáhavý přesun. Našli Japonce, část se vrací a část pokračuje dále, přejdou horský vrchol. Velitel je zabit. Napadeni sršni. Polomrtví se vrací, tam mezitím zrušeny všechny operace. Smír.
- zbytečnost, nesmyslnost války

Joseph Heller
„Hlava XXII“
- satirický román
- existence paragrafu vojenského řádu – hlava XXII – slabomyslní vojáci mohou být propuštěni z armády, jestliže ale podají žádost, pak už nejsou slabomyslní a propuštěni být nemohou
- Jižní Evropa – Itálie
Kapitán Yossarián – letec, armáda zvyšuje hodiny letů, lidi u toho umírají – nesmyslné lety
- umírají mu kamarádi, pokouší se hrát slabomyslného, pak dezertuje
- proti absurditě války a armády, s humorem a ironií, srovnáván s Haškovým Švejkem

Wiliam Styron

„Sophiina volba“1979
- Stingo žije v Americe a chce napsat svůj román, odehrává se to v roce 1947
Milenecký pár Sophie Zawistovská a Nathan. Stingo Sophii obdivuje, zjistí že Nathan je narkoman a schizofrenik
Odkrývá psychiku ženy. Žila v Polsku, otec germanofil a antisemintista, v roce 1943 žijí ve Varšavě – do Osvětimi. Sophie je v protiněmeckém odboji, volba které dítě nechá žít a které musí zemřít. Nakonec spáchala sebevraždu.
- protiválečný román, zajímavá forma, několik dějových pásem, dokumenty z Osvětimi, filozofické úvahy o nacizmu, koncentračních táborech, zhoubný vliv fašismu na lidi; psychologický román

Irwing Shaw
„Mladí lvi“ - kluci, kteří jdou do války jako dobrovolníci

Anton Myrer
„Poslední gabroilet“
- odraz války ve světě studentů, ale i ve Vietnamu

Nepatetický pohled zdola, ...

- nepatetický pohled zdola, sledování lidské psychiky, dojemnost, naturalismus – zvláštní podání literatury – Styron „Sophiina volba“
- satirický, humoristický pohled – Heller, Ryan

SSSR
Jurij Bondarev
„Hořící sníh“
- ztvárněno jako velkofilm, patetický obraz hrdinství

Boris Polevoj
„Příběh opravdového člověka“
Letec Meresjev havaroval s letadlem v lese v Rusku. Zraněné nohy. 18 dní se plazil lesem, našel lesní samotu – do nemocnice.
Amputace obou nohou – deprese, čte článek o jiném letci z 1. světové války, také amputace – zase létal. Meresjev se naučil chodit, tancovat, návrat do letadla.
Oslava houževnatosti a silné vůle sovětského člověka.
Výchovný román x neschématické pojetí člověka

Michail Šolochov

„Osud člověka“
Andrej Sokolov vypráví svůj životní příběh – rok 1946
Byl řidič, nastoupil jako řidič na frontu – zajat v roce 1942 – koncentrační tábor
Přeběhne k Rusům – do nemocnice, těší se domů – místo jejich domu je díra, smrt manželky a 2 dětí, čeká na syna, jeho syn zemře poslední den války.
Nemá nic, začne nový život, adoptuje sirotka
bez patosu a drastičnosti – vyniká tragédie ruského člověka
Alexander Solženicyn (1918)
„Souostroví Gulag“ - dokumentární text

„Jeden den Ivana Denisoviče“
- Nobelova cena
- autobiografické vyprávění o Gulagu – koncentrační tábor v SSSR – otřesné vyprávění o beznaději, obraz totalitního systému vlády

3. téma – Otázky filozofické

- inspirován Starým zákonem, po návštěvě Tibetu buddhismem

4. téma – politické problémy celého světa i Bosna a Hercegovina
b. „Mír v Bosně a Hercegovině“

Lawrence Ferlinghetti (1919)
- souvisí s generací beatníků, dodnes přesahuje jejich rámec
- doktorát na Pařížské Sorbonně

e) Obraz války ve světové próze.
Patetické ztvárnění tématu, pohled na válku „zdola“, satirická výpověď, tématika koncentračních táborů, židovství.

rysy:
 protest proti krutosti války
 patetická oslava hrdinství, statečnosti, pompézní scény i hromadná vraždění – Jurij Bondarev – „Hořící sníh“ – zvláště ruská literatura

b. „Manželství“ –

b. „Manželství“ – hořkosladká satira, ironie
b. „Vlasy“ – sebeironie
sb. „Benzín“

Allen Ginsberg (1926 – 1999)
- Židovská rodina emigrantů, největší básník současnosti
Hodně cestoval, proti válce ve Vietnamu

1. téma – kritizuje vlády
b. „Veřejná poezie“
b. „Světová karma“
- odsuzuje svět, totalitu v Číně a SSSR, rasizmus v USA, nadřazenost Britů

„Vylízanej mozek“

2. téma – problém homosexuality a drog
- šokuje otevřeností, detaily, vulgarismy
b. „Prosím pane“

Bulat Okudžava

- jeho matka byla Arménka.
- v 17. letech do války – zážitek na celý život, často o ní píše, verše prosté a obyčejné
- své verše zhudebňoval a zpíval. Později přestal vystupovat a začal psát prózu, svými písněmi ovlivnil písničky u nás (Nohavica) i v SSSR (Vysockij)
b. „Půlnoční trolejbus“
b. „Setkání s Puškinem“
Vladimir Vysockij (1938 – 1980)
- hrál v divadle Na Tagance (Hamlet - blbě)
- vystupoval s vlastními písněmi s kytarou – velká popularita, problémy s alkoholismem a drogami, nemocné srdce
- ve 42 letech smrt
- u jeho veršů šlo vždy o dotváření kytarou, svou osobností, rytmem, hlasem

b. „Nemám rád“
- neúnavný, bojovný, cílevědomý, sebevědomý

d) Představitelé amerických beatníků v poezii.

Uveďte témata, která se v jejich dílech objevují, charakterizujte jejich jazykové prostředky. Hlavní cíl jejich výpovědi.

50. – 60. léta – generace beatníků
 rozpuk amerického sebeuvědomění
 válka ve Vietnamu, proti válce, proti nelásce
 mírové demonstrace, doba Beatles, hipies, doba drog
 proti pokrytectví a americké společnosti, pokrytectví morálky (podobně jako v Anglii – Rozhněvaní mladí muži), obraceli se k orientálním filozofiím (buddhismus, …), žádají lásku a mír
 chtějí šokovat – drogy, alkohol, svobodný sex – hledají svobodu

Gregory Corso (1930)
- generace beatníků
- mladí rodiče, matka návrat do Itálie, do 11. let prošel 4 adoptivními rodinami, ve 12. letech do věznice v New Yorku, těžká věznice plná černochů, byl zde 5 měsíců, dostal se na psychiatrii na pozorování, v 17. letech na 3 roky do vězení – začal se vzdělávat, číst, psát
- setkání s Ginsbergem – homosexuál, pomohl mu, žil v New Yorku, měl 2 děti
- svou formou rozvíjí ustrnulé souvislosti
Grotesknost, fantazie, nový pohled na svět

„Haraburdí“ 1966

- básně, úvahy, příběhy, anekdoty

„Jako zázrakem“
- okouzlení životem

témata jeho básní - okouzlení životem
- bída velkoměst
- prostituce
- lhostejnost
- mládí, stáří, povrchnost vztahu atd.  všední problémy, svět každodennosti  humor, satira

c) Písničkáři v Sovětském svazu – uveďte největší osobnosti.
Jergenij A. Jertušenko
v r. 1968 odsuzuje vpád sovětských vojsk do Československa v básni „Tanky jedou Prahou“ - napsal 23. 8. 1968  o dva dny později

18. Světová literatura po roce 1945

a)charakterizuj atmosféru doby
 druhá světová válka 1939 – 1945 – konec a dozvuky
 vznikají 2 světové soustavy – výhodní blok a západní blok – neexistuje možnost dohody
 50. léta studená válka
 globální problémy lidstva – ozónová díra, kácení deštných pralesů, přelidňování
 krize hodnot
 zbrojení x odzbrojování
 snaha spojit Evropu – vznik EU
 rozpad východního bloku

b) Francouzská poezie, charakterizuj dílo Prévesta a Eluarda
Paul Eluard (1895 – 1952)
- účastník obou světových válek a války ve Španělsku – nenávist k válce, proti fašismu
- v rámci 2. a po válce píše tzv. angažovanou poezii - projevuje se („Život druhých znamená pro mne vše“)

„Poezie a pravda“ 1942

- velmi čtená za války, učily se jí nazpaměť, dodávala sílu a sebevědomí
b. „Svoboda“
- vyjadřuje touhu lidí po svobodě, oslavuje ji, vyzívá k její obraně
- forma: pravidelné sloky, prostá forma bez rýmu – poezie srdce – není intelektuální a složitá, ale upřímná

„Nepřerušená poezie“ 1946
- témata osobní (milostná, vztah ke třem ženám, láska, žal ze ztráty)
- témata politická, protiválečná

Jacgues Prévest (1900 – 1977)
- básník, herec, dramatik, režisér
- ovlivněn surrealismem

„Slova“ 1946
- 1.sbírka, způsobila senzaci
- básně, písně, aforismy

František Halas

„Naše paní Božena Němcová“ 1940
- vzor národní hrdosti a síly, žena bojovnice, poezie domova

Duchovní a křesťanská poezie
Richard Weiner (1884 – 1937)
Zážitky z fronty – existencionalismus, surrealismus
„Mezopotámie“
- úzkost člověka v absurdním světě

Bohuslav Reynek (1892 – 1971)
„Setba samot“ „Pieta“
- motiv rodného kraje, venkova

„Podzimní motýli“
- meditativní, snové básně

g) Varování před atomovou bombou.

Vítězslav Nezval
drama „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“
- tragédie Atlantidy
- varuje proti atomové bombě

František Hrubín (1910 – 1971)
- lyrický básník, prozaik, dramatik, překladatel
- narodil se v Praze, mládí v Lešanech, sepětí s Posázavím

„Hirošima“
- varování, hrozba atomové smrti x touha žít, připomínka osudu japonského města

„Proměna“ skladba
prolínání dvou dějových rovin
mýtické, dávné (Daidalos)
reálné, současné
střídání obou v krátkých záběrech
Daidalos – symbol touhy člověka po volnosti, vynalézavosti, tragédie člověka

Poema „Romance pro křídlovku“

Složité prolínání časových rovin – minulosti a přítomnosti , čas básníkova pohledu zpět, metoda montáže, filmového střihu a detailu

h) Tématika proletářské poezie, poezie domova, duchovní lyrika.
rysy proletářské poezie
- směřuje k pádu nespravedlivého řádu
- revolučnost
- kolektivnost
- optimismus

Jaroslav Seifert
„Vějíř Boženy Němcové“
- obdivuje její statečnost a čerpá z ní sílu

„Kamenný most“
- motivy Karlova mostu a Prahy

sb.„Já se tam vrátím“ 1947

oslava rodného kraje jako životní jistoty, melodičnost, zpěvnost, básnická próza

Vladimír Holan (1905 – 1980)
- náročné meditativní poezie
- narodil se v Praze, dětství v Bělé pod Bezdězem, studia v Praze, redaktor, od 40. let pouze tvorba

sb. „Triumf smrti“
- úvahy o lidském bytí, smyslu života, neobvyklá slovní spojení, originalita, neologismy; velmi náročné na čtení
sb. „Havraním brkem“
4 básnické sbírky z období okupace, ohrožení národní existence, občanská poezie

sb. „Dokument“ 1949
- ohlas války, 4 skladby, je to pro všechny
b. „Rudoarmějci“ – portréty ruských vojáků, líčí je jako obyčejné lidi, které má rád a je jim vděčný za to, že přišli pomoct

Od 50. let 15 let nucené odmlčení, ...

od 50. let 15 let nucené odmlčení, nebyl přijat totalitním režimem
návrat v 60. letech
„Noc s Hamletem“
„Noc s Ofélií“
- sbírky s příběhem, filozofické úvahy o smyslu života

Vilém Závada (1905 – 1982)
- básník Ostravska
„Siréna“ 1932
- hornický svět, deziluze

„Cesta pěšky“
- pevná jistota = země, lid; ohrožení fašismem, poezie domova

„Živote díky“
- bilancování po prožitém životě, životní pocit autora - život byl k němu krutý, přesto je na světě díky prožité lásce rád

2. Poetismus

„Na vlnách TSF“ 1925
b. „Počítadlo“ – kaligram, hra se slovy
b. „Rébus“ – hra se slovy

„Slavík zpívá špatně“
- krása života

3. za okupace – poezie domova
„Vějíř Boženy Němcové“
- obdivuje její statečnost a čerpá z ní sílu

„Kamenný most“
- motivy Karlova mostu a Prahy; hledá posílení

b. „Zhasněte světla“
Mnichov 1938

e) Avantgarda - představitelé.

- sdružení Devětsil, má několik sekcí – básně, drama, próza

f) Nezařazení básníci, kdo nemohl 15 let tvořit?
František Halas (1901 – 1949)
- pochází z dělnické rodiny, těžce snášel otřesy 1. světové války; knihkupec, redaktor, zemřel na srdeční chorobu

„Sépie“
„Kohout plaší smrt“ – filozofie života, skepse, tragika

b. „Staré ženy“
- smutek, bez života, vše už je známé, všední;reakce na Neumannovy „Staré dělníky“

období od 30. let - nástup fašismu, zápas se zlem
„Dokořán“ 1936
„Torzo naděje“ 1938
- mobilizace, nástup fašismu ve Španělsku, Mnichov, výzva k boji

„Naše paní Božena Němcová“ 1940
vzor národní hrdosti a síly, žena bojovnice, poezie domova

b) 30. léta - 2 linie

b) 30. léta - 2 linie – politická a surrealistická
politická „Milenci z kiosku“ – revoluční tendence

surrealismus – od roku 1934 mluvčí surrealismu – automatické psaní, sny a představy, psychoanalýza Sigmunda Freuda

sb. „Žena v množném čísle“ 1936
- Krásná jak  řada obrazů

b. „Absolutní hrobař“
- proti fašismu

c) za okupace
„Manon Lescaut“ drama
- podle francouzského spisovatele Prévesta
- mladá Manon se seznámí s hrabětem Degruem, zamiluje se do ní, Manon je obviněna, umírá

sb. „Historický obraz“ 1945
- obraz války v českých zemích(Mnichov , okupace, osvobození)

d) Po válce – socialistická poezie

sb. „Stalin“
sb. „Veliký orloj“ - oslava sovětského svazu
sb. „Chrpy a města“ - důvěrný vztah k rodné zemi

drama „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“
- motivován tragédií Atlantidy podle Platóna
- hl. moment - zbraň, kterou Atlantiďané chtějí použít proti Athénám a která vede ke zničení jejich kontinentu
- varuje proti atomové bombě

d) Kdo získal Nobelovu cenu a jeho směry.
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
Nobelova cena 1984

1. proletářská poezie
„Město v slzách“ 1921
- touha ,léčit bídu‘, vidina revoluce

a) 20.léta

a) 20.léta – vliv francouzských básníků (především Apollinaira)
sb. „Most“
b. „Podzim“ – báseň ve formě listu, zvukomalba – založení poetismu

„Podivuhodný kouzelník“
- první poetistická sbírka ve sborníku Devětsilu
- čaroděj, který učí milovat krásu světa

sb. „Pantomima“
- hříčky, kaligramy, scénky
- součástí je cyklus Abeceda - asociace - vychází z tvaru písmene

sb. „Básně noci“
b. „Edison“
- polytematická báseň
- příběh muže, stojí na mostě, chce spáchat sebevraždu, někdo ho vzal za ruku a přivedl ho domů. Rozsvítil žárovku a byl sám. Ten, kdo chtěl skočit, byl on sám, ten , kdo šel s ním, byl jeho stín.
- oslava Edisona a všech lidí, kteří přinášejí něco nového do světa
- kontrast – radost x smutek

a) Poetismus

„S lodí, jež dováží čaj a kávu“
- motivovala ho Bible, asociace na Mojžíše
- hravost, experimenty
b. „Nový Ikaros“
- polytematická báseň, proud podvědomých představ
- mnohotvárnost současného světa, obrazy z dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy

b) poezie domova
- poezie z doby ohrožení národa, před válkou, Mnichov 38, válka
- posiluje, hledá jistoty - krásy české země, osobnosti (Božena Němcová, sv. Václav)  hodnoty kulturní i historické (Praha, Karlův most)

Na jakém principu píše Nezval svojí „Abecedu“?
Směry Nezvala.
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
- rozvíjí a zakládá poetismus a surrealismus

b. „Svatý kopeček“

- pásmo, je ovlivněn Apollinairem, má politické cítění

sb. „Těžká hodina“
- kluk se mění v muže, dospělost přináší práci, šance na plnohodnotný život

Proletářská poezie - sociální balady
b. „Balada o snu“
- sen - svět bez bídy, chamtivosti, sen o lepším světě, o lepší budoucnosti
- realita - pravý opak snu, bída
- východisko - boj, zabít sen  uskutečnit sen, revoluce

b. „Balada o očích topičových“
- o muži, který celý život topí v elektrárně až oslepne a žije v bídě

b. „Balada o nenarozeném dítěti“
- příběh o dvojici, ona otěhotní, dítě by neuživili, jde na interrupci
- příčina tragédie - společnost  sociální balada

Odraz nemoci

b. „Umírající“
b. „Epitaf“
Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.

b) próza
- pobídky, moderní pohádky „O milionáři, který ukradl slunce“, „O kominíkovi“

c) drama
tři aktovky, kritické a programové stati „Proletářské umění“

Konstantin Biebl (1898 – 1951)
„Zloděj z Bagdádu“
- soucit s trpícími

ŠPANĚLSKO

Federico Garcia Lorca (1898 - 1936)
- básník, dramatik, za války zastřelen fašisty
„Cikánská romance“ - folklórní tradice Andaluzie

b) Hlavní proudy české poezie, podstata, přestavitelé.
1. doznívá prožitek války - Dyk, Sova, Toman
2. počátek 20. let  proletářská poezie - přiblížení k dělnictvu, sny o revoluce, sociální tématika, kolektivnost, ještě nevytříbená ideologie marxismu
- Wolker, Neumann, počáteční tvorba Hory, Hořejšího, Seiferta a Biebla
3. avantgarda - něco nového, neotřelého
- sdružení Devětsil - vznik 1920
- vyústila v poetismus = využití obraznosti, fantazie, lyrismus, asociace představ, bez interpunkce, experimenty se slovy
- Teige, Nezval, Seifert, Vančura, Voskovec, Werich
4. 30. léta - surrealismus - Nezval, Biebl, Teige
- reflexivní a meditativní lyrika - Hora, Halas, Holan
- duchovní křesťanská orientace poezie - Hrubín, Reynek
- pokračuje sociální linie - Neumann

5. Konec 30. let - ohlas občanské ...

5. konec 30. let - ohlas občanské války ve Španělsku, odraz Mnichova 1938 (ohrožení národa) sjednocení básníků v tzv. poezii domova - motivy rodného kraje, Prahy, českých dějin a osobností vše, co může posílit

c) Kdo uvedl pásmo do české poezie?
Kým byl ovlivněn Wolker - „Svatý kopeček“?
Kaligramy.
Jiří Wolker (1900 – 1924)
- narodil se v Prostějově , pochází ze středních vrstev, studia v Praze
- chápe lidskou povinnost pomáhat chudým
- šokován chudými poměry proletariátu
- onemocní tuberkulózou, končí v Tatranské Poljance v sanatoriu
- do poslední chvíle píše básně a dopisy

a) poezie
sb. „Host do domu“
- tzv. poezie prostých věcí, chlapecké okouzlení, zlidštění předmětů
b. Poštovní schránka

FRANCIE

Guillaume Apollinaire (1880 - 1918)
- žil v Paříži, zemřel na následky španělské chřipky
sb. „Kaligramy“ - 1918
- spojení slova a obrazu, futuristické + výtvarné
- kaligramy jsou formou tzv. kubofuturismu

sb. „Alkoholy“ - 1913
- asociativní spojování představ
b. „Pásmo“ - polytematická báseň
- vzpomínky a pocity, různá prostředí, např. Praha
- položil základ modernímu básnictví
- přeložil Karel Čapek
- futuristické kousky

André Breton (1896 - 1966)
- básník, esejista, zakladatel surrealismu, důraz na svobodu osobnosti, její cit, využití asociací

Paul Eluart (1895 - 1952)

- autor protiválečných básní, pak stoupenec surrealismu
sb. „Veřejná růže“


Tristan Tzara (1896 - 1963)
- básník, esejista, dramatik rumunského původu, zakladatel dadaismu, sblížil se i se surrealisty, zkoumal sny, zabýval se psychoanalýzou, hledá poslání básníka ve společnosti

RUSKO
Vladimir Majakovskij (1893 - 1930)
- vývoj od kubofuturismu k socialisticky orientované poezii
- za 1. sv. války autor poemy „Oblak v kalhotách“ - vlastní prožitky a postoje, víra v revoluci

Sergej Alexandrovič Jesenin (1895 - 1925)
- představitel básníků - imažinistů (smyslová obraznost, volný verš)
„Píseň o velikém pochodu“ - téma občanské války
sb. „Zpověď chuligána“ - bohémství
lyrická skladba „Anna Sněgina“
- má rád starou Rus, přírodu, ...

Surrealismus

surrealismus - snaha vypovídat o obsahu podvědomí člověka - sny, představy - zaznamenává se tzv. automatickým psaním - bezprostředně, bez kontroly, logiky, důraz na náhodu

futurismus - obraz světa v pohybu, který je zachycen rozložením do časově následných fází, odstranění interpunkce
- vize socialismu, zkratky, termíny (Rusko)

kubofuturismus - neuspořádaný text, obdiv k modernímu
- zachycení skutečnosti z mnoha úhlů pohledu
- polytematičnost (uvolnění dějových souvislostí, spontánní proud představ)
- prolínání časových rovin
- zdůraznění grafické podoby básně  obrazové básně (kaligramy)
expresionismus - z lat. expressio = výraz
- protiklad pozitivizmu, naturalismu a impresionismu
- literární, výtvarný a divadelní směr
- umění výrazu, vyjádření z obavy o osud člověka, chápání reality zevnitř, nikoli zvenčí
- vyjádření duševních pocitů - děsu, hrůzy z násilí
Lev Blatný, J. Klíma, R. Weiner, J. Weis
- typický pro Německo ve 20. letech

17. Česká poezie 1. 1/2 20. stol. s odkazy na světovou poezii

a) Atmosféra doby.
Soudobá světová poezie.
1914 - 1918 - 1. světová válka
1917 - Velká říjnová socialistická revoluce - Rusko
20. léta - stabilizování společnosti
30. léta - hospodářská krize, hrozba fašismu
1938 - Občanská válka ve Španělsku
1939 - 1945 - 2. světová válka

Vznik nových směrů:
dadaismus - dada = hračka
- zakladatel - francouzský básník rumunského původu Tristan Tzara
- hra se slovy a jejich řazením bez ohledu na celkový smysl, bezprostředně, spontánně, bez kontroly - propaguje totální anarchii a absolutní svobodu
- vyjadřuje odpor proti absurdní válce

h) Eduard Bass, pohled na českého člověka.

Eduard Bass (1888 - 1946)
- novinář, reportér, prozaik, kabaretiér
- psal pro děti

„Klapzubova jedenáctka“
- koncipované jako pohádka (Byl jednou jede ...)
Klapzuba - měl 11 synů, udělal z nich fotbalisty, jezdili po světě a dělali slávu českému fotbalu
- ovládal sportovní slang

publicistická tvorba
„Rozhlásky“ - veršované vtipné poznámky
psal sloupky - krátký vtipný fejeton

vrchol tvorby
„Cirkus Humberto“
Vašek se spolu s otcem z nouze dostane do cirkusu. Táta hraje v orchestru. Vašek se po letech ožení s dcerou majitele a stane se spolumajitelem cirkusu.

„Lidé z maringotek“ - novela
- obdoba dekameronu z cirkusového prostředí - milostné příběhy, rámcová próza

Hlavní myšlenka jeho děl - důvěra v českého člověka a jeho schopnosti.

„Dům na předměstí“ -1928, kritická satira

- domácí pan Faktor terorizuje nájemníky - cedule, tabule s příkazy - rozvěšeny po domě, co nájemníci musí a nesmí  přemrštěná láska k soukromému vlastnictví, pocit vlastní důležitosti

románový cyklus z doby 1. světové války, charakterizuje maloměšťáky (Rychnov)
4 díly, 5. díl je nezvěstný
„Okresní město“ - kritika maloměšťácké touhy se chlubit, maloměšťák nepotřebuje vzdělání
- uzavřenost myšlenková i regionální - nikam se nedostanou
„Hrdinové táhnou do boje“
„Podzemní město“
„Vyprodáno“
- publicistické prvky, charakterizační funkce jazyka: stereotypní opakování slov, formulí, komika s tragikou

V době nejhoršího protižidovského fašistického útlaku se vrací do klukovského dětství v knížce
„Bylo nás pět“
- líčí maloměšťácký svět očima malého kluka Petra Bajzy - odhaluje tak nedostatky dospělých, musí být slušný, zdravit, kritika sirotčince, pobožnůstkářství atd.
- situační (dřevěná Zilvarova noha) i jazykový humor

„Matka“ - drama

Matka má pět synů, je starostlivá, pečující. Zemře jí manžel, voják. Sedí v pokoji, kde manžel žil. Mluví s ním. Chodí za ní. Objeví se tam i její syn - lékař, při plnění cílů zemřel. Další syn - pilot. Je s nimi v pokoji. V této zemi je občanská válka (Španělsko). Dvojčata jsou v občanské válce - soupeři. Jedno z dvojčat zemře. Druhý později také. Národ je ve zmatku. Bombardování kadetské lodi, školy. Její povinností je pustit posledního syna do války.
- překonává svůj pacifismus (odpor k válce) - vyzívá k boji
- protiválečné varování

g) Karel Poláček.
Karel Poláček (1892 - 1944)
* Rychnov nad Kněžnou
- studoval gymnázium
- úředník, ve válce bojoval v Haliči (Jug.), po návratu mu Čapek nabídl místo v Lidových novinách, později se stal samostatným spisovatelem
- přátelství s Čapkovými a s Bassem výrazně ovlivnili jeho myšlení a tvorbu

1939 - vyhlášení protižidovských ...

1939 - vyhlášení protižidovských a rasových zákonů  musel chodit se žlutou hvězdou, nic se mu nevdávalo
1943 - přátelé mu nabídli možnost odjet do Anglie - kvůli ženě zůstal, krátce nato ho zatkli a v roce 1944 zemřel v plnu v Osvětimi.

Ve svém díle se zaměřuje na kritiku maloměšťáctví. Kritizuje jak shovívavým úsměvem, tak ostrou satirou.

„Muži v ofsajdu“
- spor kolem zápasu dvou fotbalových týmů
- psychologie vášnivosti klubových fanoušků

„Hostinec u kamenného stolu“
- příběh dvou bratrů, kteří jsou požádání o spravování hostince poté, co jejich teta uteče s hercem a strýček se v žalu zavře v pokoji
- spor o kuličku, jazykový humor, hovor ve 3. osobě
- milostná zápletka s dvojčaty, dcerami hostů
- teta se vrátí, strýček jí odpustí, vše dobře dopadne

Galén - lékař chudých.

Propukne nemoc - na těle zesvětlá část kůže, je necitlivá, jistá forma lepry, střední věk. Doktor najde lék, nabízí ho klinice za mír. Snaží se k němu dostat bohatí lidé. Snaží se ho uvěznit. Maršál onemocní a chce vyléčit. Doktor je utlučen rozvášněným davem. Předem prohraná bitva jednotlivce.

pragmatismus - správné je to, co je pro člověka prospěšné = filozofie bohaté americké buržoazie  prospěšné nikoli pro jednotlivce, ale pro lidstvo.

„Válka s mloky“ - román
Kapitán van Toch v Tichomoří objevil mlok při hledání perel. Pomáhají mu, jsou učenliví. Tento druh by se dal využít. Mloci se polidšťují - vytvářejí komunit, mají mluvčí, školy a zbraně. Mluvčí mloků prohlásí, že pobřeží VB má být vylidněno.
- není dokončeno
- představuje nebezpečí fašismu a rasismu

e) Čapkova povídková, pohádková a novinářská tvorba.

„Povídky z jedné kapsy“, „Povídky z druhé kapsy“ - motivovány soudními případy
cestopisy - „Italské listy“, „Anglické listy“, „Výlet do Španěl“ ...

tvůrce „sloupku“ = kratší text v pravém sloupci 1. strany novin, aktuální, vtipné zpracování, tištěn kurzívou

Spolu s bratrem:
„Dášenka, čili život štěněte“
„Povídání o pejskovi a kočičce“

„Devatero pohádek“

f) Ve 30. letech - tématika ohrožení fašismem.
Ve kterém dramatu vyzívá k boji?
byl proti válce - pacifista

„Bílá nemoc“ - konec 30. let, drama
- jistá země diktátora má být ohrožena malou zemí. Maršál chce válku pro upevnění národa.

Uprchne do Itálie.

Uprchne do Itálie. Setkává se s anarchisty, kteří ukradli Tomšovi trochu krakatitu. Chtějí s ním ovládnout svět.
Spolu s diplomatem Daimonem odchází na jeho sídlo. Daimon aktivuje vlnové záření, po kterém krakatit vybuchne. V tu chvíli se Tomšovi podaří krakatit vyrobit. Dojde k ohromnému výbuchu.
Prokop potkává stařečka s panoptikem. O čem je lidský život, snažení, nechtěl nikoho zabít. Umožňuje mu nahlédnout na různá místa na světě. Pozná, jak moc se mýlil. Zapomene vzorec třaskaviny a konečně nachází smysl života v drobné práci.
- proti přetechnizovanosti světa, proti válce, o lidských slabostech
„Věc Makropulos“ - román
Před soud se dostává žena obviněna z toho, že ukradla cizí dokumenty. Říká, že jsou její (Elena Makropulos) - dcera alchymisty Rudolfa II., kterého Rudolf pověřil vynálezem nesmrtelnosti, zároveň si přál, aby dal elixír nejprve své dceři.
Vždy je známa v jiných státech a pod jiným jménem. Všichni kolem stárnou, ale ona je stále stejná, proto musí cestovat. nelíbí se jí to. Dá jim nápoj. Nikdo si ho nakonec nevezme. Nelze pořád dokola prožívat stejné věci.
- zamyšlení nad nesmrtelností, hledání smyslu života

d) Ve kterém se projevuje relativismus a jak?

- románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání, je možné dokonale poznat?)
- relativismus - snaha vidět skutečnost z několika stran; není jen jedna poznatelná pravda

„Hordubal“
- příběh Slováka, který se vystěhoval do Ameriky, aby se po letech vrátil a zjistil, že jemu jeho manželka nevěrná. Milenec ho zavraždí v době , kdy umírá na zápal plic. Je to vražda? Dva úhly pohledu.

„Povětroň“
- neznámý muž, letec, po havárii umírá nepoznán; rekonstrukce jeho života podle vlastní fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka  vyznívá v názorech, že mohl být kariéristou, básníkem, pedantem i romantikem)

„Obyčejný život“
- úředník v penzi rekapituluje svůj život - války, bitvy, podrazy, vášně

„Továrna na absolutno“ - román

- vynález síly, která z lidí dělá vojáky bez citu; konflikty  válka

„Krakatit“ - román
Ing. Prokop vynalezne velice účinnou výbušninu - krakatit. Jednou mu krakatit bouchne, má vysoké horečky a blouzní. Toulá se po ulicích a potkává přítele ze školy Tomše. Nevědomky mu vyzradí chemické složení krakatitu. Tomeš toho chce využít a odcestuje. Prokop se probudí v Tomšově bytě , kde se objeví krásná dívka a prosí Prokopa, aby balíček, který mu předává dal Tomšovi. Prokop jede do Týnice k Tomšovu otci. Zde omdlí, probere se až za šest týdnů. Zamiluje do lékařovi dcery - Tomšovi sestry.
Jednou v novinách narazí na inzerát o krakatitu a že ho hledá jakýsi pan Carson. Na vše si vzpomene. Pan Carson mu prozradí, že u něj Tomeš pracoval. prokop s ním odjíždí do Baltinu, kde je uvězněn a nucen k vydání krakatitu. Snaží se jeho pozornost upoutat krásnou princeznou. Ta se do něj ale opravdu zamiluje a pomáhá mu k útěku.

16. Česká próza - demokratický proud

a) Charakteristika proudů 1/2 20. století.
Atmosféra doby.
Rysy demokratického proudu.
- pokračují realisté (A. Jirásek, Z. Winter, Rais, Nováková, Stašek)
naturalisté (Mrštíkové, K. M. Čapek-Chod)
vrchol impresionismu (F. Šrámek)
- obraz války (F. Šrámek, R. Weiner, J. John, J. Hašek, K. Konrád)
legionářská literatura (R. Medek, J. Kopta, F. Langer, J. Kratochvíl)
- vliv expresionismu (Lev Blatný, L. Klíma, R. Weiner, J. Weis, J. Váchal aj.)
- demokratický proud (K. Čapek, K. Poláček, E. Bass)
- imaginativní próza (V. Vančura, K. Konrád, K. Schulz)
- katolicky orientovaná linie (J. Deml, J. Durych, J. Čep)
- společenská, sociální próza (I. Olbracht, M. Majerová, K. Nový, M. Pujmanová)
- ruralisté (J. Knap, F. Křelina, V. Prokůpek, V. Martínek, A.C. Nor, J. Vrba, J. Morávek)
- psychologická próza (J. Havlíček, E. Hostovský, R. Weiner, J. Glazarová, B. Benešová, A. M. Tilschová)
- historická próza (J. Durych)

Ve 20. letech převaha menších prozaických žánrů; próza lyrická, utopická a reportážní, ve 30. letech dominantní postavení prózy, zvl. románu společenského, psychologického a historického, zesílení epičnosti, tradiční žánr balady (baladická próza).

Demokratické proud

- autoři, kteří ho zastupují stojí na pozicích demokracie, obhajují lidství
- Bass, Poláček, Čapek - pracovali jako redaktoři v Lidových novinách

b) Čím Karel Čapek ovlivnil vývoj české poezie?
Karel Čapek (1890 - 1938)
* Malé Svatoňovice v podkrkonoší
- otec lékař ( humanistická potřeba pomáhat)
- vztah k zahradnictví; studoval FFUK; pracoval jako novinář v Národních listech
- záliby - cestování, poznávání; žil dlouho sám
- ve chvíli, kdy vidí rozšiřování fašismu je v protifašistické frontě; snaží se aktivizovat lidovou frontu, aby se pokusili proti fašismu něco dělat
- Čapek umírá na celkové vyčerpání, přepracovanost
- jeho bratr byl odvlečen do koncentračního tábora, kde zemřel
- překlady prokletých básníků
- spisovatel světové úrovně - demokrat, humanista, filozof
- žánrová rozmanitost - drama, román, pohádky, povídky
- myšlenková hloubka, bohatý jazyk

c) Pojem Čapkovy dramatické utopie, příklady, nástin děje.

Hlavní myšlenky tohoto okruhu Čapkova díla.

utopie - topos = místo, u = ne  místo, které neexistuje, nerealizovatelné situace, neuskutečnitelné děje

„R.U.R“ - „Rozumovi univerzální roboti“ - drama
- robot - novotvar ze slova robit
- Rozum, který chtěl vydělat peníze, vytvoří umělého člověka - svět o ně má velký zájem. Na ostrov přijíždí Helena, posteskne si, že jsou roboti bez citu a bez života. Zůstane zde jako manželka jednoho z mužů.
Po letech roboti ovládnou svět. Všechny lidi zabijí, až na Alquista - jeden z vynálezců - protože stále ještě pracoval rukama. Navíc se neuměli reprodukovat. Helena spálila výrobní postup.
V závěru se u páru robotů Primuse a Heleny projevují lidské vlastnosti (galantnost, smích, pláč, smysl pro krásu, stydlivost, zamilovanost, strach ze smrti, sny, ...). Čapek je přirovnává k Adamovi a Evě.
- Varování lidstva proti přetechnizovanosti světa, aby se člověk svými vynálezy nezahubil.

„Advent“ - román, baladická próza

- děj se odehrává v Beskydách
- hl. hrdinka Františka má před svatbou, její milý ale zahyne při těžbě v lese. Je těhotná  syn Metud  svobodná matka. Bohatý statkář jí požádá o ruku. Sňatkem by zabezpečila Metuda  vezme si ho (v době adventu = doba přemýšlení). Uvědomí si, že od doby, kdy přišla na statek, je tam míň než služka. On ani jeho služka Rozina nemají Metuda rádi. Františka se ho zastává a dostává se tak do opozice. Metud musí chodit pást krávy, je mu zima. Rozina ho jednou seřeže a Metud uteče. Františka ho hledá. Najde ho vystrašeného ve stodole, kde se v seně válí i její manžel s Rozinou. Františka vezme Metuda, vítr zaklapne dveře, zvenku zapadne závora, spadne petrolejka a oba tam uhoří.
- střet dobra a zla, mateřská láska

„Chudá přadlena“ - publicistika
- ze života beskydských žen

Anna Marie Tilschová (1873 - 1958)
- naturalistické rysy
- ovlivnily jí její životní zkušenosti - sebevražda manžela a bratra
- rozklad měšťácké společnosti

„Haldy“ 1927

- válka, hornické ostravsko, psychologická studie

Božena Benešová (1873 - 1936)
 Nový Jičín obrazy maloměsta i v tvorbě

„Sen o plném životě“
- seberealizace ženy x stereotyp, marnost vzpoury pasivita

„Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová“
- hl. hrdinka - dospívající dívka, má dva míčky jmény don Pablo a don Pedro, hraje si s malým klukem. Babička jí říká, ať se chodí učit k sousedovi (starší vzdělaný pán). Obtěžuje ji. Uvědomuje si, že to nemůže nikomu říct. Zahodí míčky (symboly dětství). Jediný přítel, který jí dá další cestu, je malý kluk. Síla přátelství.
„1914 - 1918“ - románová trilogie
- společnost za války

Václav Řezáč (1901 – 1956)
- pseudonym, vl. jménem Václav Voňavka
- Pražák, z chudých poměrů, otec brzy zemřel, otčíma nenáviděl
- studoval na obchodní akademii, redaktor, ředitel nakladatelství

Pro děti:

„Kluci, hurá za ním“
„Poplach v kovářské uličce“

romány s psychologickou tématikou:
- píše je v době 2. světové války, v době, kdy šlo o hledání dobra a zla, proti fašismu

„Černé světlo“ 1940
- hl. hrdina - vypravěč - ich forma, jedináček, trpí pocity méněcennosti, rozmazlován matkou, únik  lži a intriky – deformovaný postoj k životu, narušený člověk - přináší mu radost působit zlo; pokus o sebevraždu, skončí jako mrzák, do konce života sleduje důsledky svých činů

„Svědek“ 1942
- méněcenný stařec, zlovolně zasahuje do cizích životů - působí zlo, dívka k němu projeví sympatie, dojde k jistému obratu

„Rozhraní“ 1944
- vnitřní zrání středoškolského učitele - román o vzniku románu

„Případ profesora Körnera“ 1932, román

- příběh gymnaziálního profesora, který prožívá těžké životní období - nevěra manželky, myslí si, že je smrtelně nemocný  pocit hluboké deprese, zoufalství

„Cizinec hledá byt“ 1947, román
- vyjadřuje pocity emigranta v USA

Jaroslav Havlíček (1896 - 1943)
- má zájem o postavy rozvrácené, degenerace měšťanské společnosti

„Petrolejové lampy“ 1944, román
- hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová (skoro 30 let) – není vdaná, pro město je příliš originální, čeká na životní štěstí. Kontaktuje bratrance, který byl u armády, požádá jí o ruku. Vezmou se. Odveze ji na statek. O svatební noci nepřišel. Má syfilis. Vzal si ji, aby dům nezpustl. Syfilis postupně napadá celý nervový systém  on se psychicky propadá. Po jeho smrti se vdá za jeho bratra.
„Neviditelný“ 1937, román
- po 1. světové válce se jeden z členů rodiny vrací s duševní poruchou – myslí si, že je neviditelný. Přichází mladý, arogantní a ctižádostivý muž, vezme si jeho dceru, chce se tak dostat do horních vrstev, přesvědčí rodinu o odstranění neviditelného  ústav. Jeho žena otěhotní, začne si myslet, že je neviditelný s ní. Když porodí, chce podat dítě neviditelnému, protože ho jako všichni vidí, pustí ho.

„Helimadoe“ román

„Helimadoe“ román
- příběh pěti stárnoucích dcer podivínského venkovského lékaře, nevdávají se, krize
- název sestaven ze začátečních písmen jmen dcer
- postava vypravěče - pacient

Jarmila Glazarová (1901 - 1977)
 Malá Skála u Trutnova
- šťastné dětství se setrou
- velká tragédie - smrt rodičů, odkázány na milosrdenství příbuzných
- vzala si lékaře  šťastná; brzy zemřel  začala psát

„Roky v kruhu“ 1936
- šťastná atmosféra manželského života
psychologická díla:
„Vlčí jáma“
- Jana (18) osiří. Přijíždí na malé město do rodiny své tety Kláry. Klára je starší žena a typická maloměšťačka  sobecká, závistivá, zlá, přetvařuje se, nešťastná. Je provdaná za mladšího Roberta, který si ji vzal z finančních důvodů. Je s tím smířený do chvíle, kdy přijede Jana. Uvědomí si, o co přišel. Mezi Janou a Robertem vznikají užší vztahy. On utíká. Začíná pracovat v Ostravě. Je čím dál více pryč. Zůstává sama s tetou. Klára si uvědomuje, že jí Robert proklouzává mezi prsty. Je protivná na Janu i na služebnictvo. Na slavnosti ze sebe Klára dělá mladici, ztropí historickou scénu. Klára se psychicky propadá. Projevuje se u ní srdeční choroba, umírá. Jana tráví dny i noci u tety, která ji vysiluje. Lékař ošetřující Kláru dá Janě adresu, kam může jít. Po Klářině smrti přichází za Janou Robert, že už spolu mohou žít. Jana si uvědomí, že ho už nechce a odchází do Brna.

Povídka „Pacientka doktora Hegla“

proti maloměstské morálce, za práva svobodné matky

románová trilogie „Lidé na křižovatce“ „Hra s ohněm“ „Život proti smrti“
- obraz dvojího prostředí, dělnické ve Zlíně (Baťa) – Ondřej Urban, Halačka, továrník Kazmar, intelektuální v Praze – rodina advokáta Gamzy
- sleduje vývoj dělnického prostředí a promítá se tu i společenský vývoj od 20. let až do konce 2. světové války
- nejzdařilejší 1. díl – promyšlená kompozice, vnitřní svět a vývoj postav
- 2. díl – lipský proces, období od nástupu fašismu v Německu do okupace ČSR
- 3. díl – domácí odboj české inteligence (Helenka Skřivánková, dcera Gazmy) a zahraniční odboj (Ondřej v SSSR), tendenčnost, schematismus
- moderní styl, využití nevlastní přímé řeči, vnitřní monology a polopřímé řeči
Za okupace – povídka „Předtucha“
- obraz psychologie dospívajících, střetnutí zájmů rodičů a dětí. Obraz atmosféry nacistické okupace (symbolický význam), hledání hodnot, strach o své blízké

Novela „Sestra Alena“
- z lékařského prostředí (rehabilitační ústav)

g) Vladimír Vančura

Vladimír Vančura (1891 - 1942)
- syn hospodářského správce, lékař, vystudoval medicínu a žil na Zbraslavsku. Za okupace v ilegálním odboji, za Heydrichiády zatčen a popraven.
„Pekař Jan Marhoul“ 1924
-tragédie zchudlého pekaře, rozdával potřebným  bankrot. Obžaloba světa

„Pole orná a válečná“ 1925
- téma 1. světové války, odraz chaotičnosti války a lidských osudů

„Rozmarné léto“ 1926
- vliv poetismu (hra se slovy), zfilmováno
3 kamarádi – scházejí se, filozofují. Vytrženi příjezdem komediantů do města. Zamilují se do Anny. Manželka kamaráda se zamiluje do komedianta. Odjezd vrací poklid do města. ¨

„Markéta Lazarová“ 1931
- středověk, 2 rody lapků Kozlíkové a Lazarové. Důstojník Pivo se snaží nastolit pořádek. Mikuláš jde k Lazarům vše vysvětlit. Uvidí Markétu – vychována v klášteře. Mikuláš jí ukradne, je znásilněna. Alexandra se zamiluje do německého šlechtice. Alexandra a Mikuláš chtějí, aby byli zajatci osvobozeni. Oslava renesančního člověka - čistého a svobodného. Láska. Končí tragicky. Všichni jsou popraveni. Alexandra a Markéta jsou těhotné. Alexandra porodí dítě, dá dítě Markétě a zabije se. Markéta odchází do kláštera.

Povídky

„Luk královny Dorotky“ „Útěk do Budína“ „Konec starých časů“

Za okupace „Obrazy z dějin národa českého“
- historické pásmo, o národní minulost, nedokončené

Styl tvorby
- ovlivněn renesancí - oslava přirozeného člověka, čistý jazyk s básnickými prostředky
- lyrismus - potlačený děj, spíše city
- prvky dadaismu (- hra se slovy) a poetismu
- humor
- jeho vypravěč se povídá se čtenáři

h) Psychologická próza.
- zaměření na psychologii jedince, na jeho prožívání až k psychopatologickým jevům  šílenství, psychické poruchy

Egon Hostovský (1908 - 1973)
- diplomat, pobýval v zahraničí, 2x v exilu  náměty - pronásledování, židovství, pocit vykořeněnosti, viny, úzkosti a neschopnosti porozumět

3. Pro mládež – „Biblické příběhy“

e) Socialistický realismus, dělnické prostředí.
Marie Majerová (1882 - 1967)
- představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu
- narodila se v Úvalech u Prahy, dětství na Kladně, redaktorka Rudého práva, politická činnost

- první povídky - individuální osudy žen, např. „Panenství“, vliv anarchismu v románě „Náměstí republiky“

- proletářská literatura
„Nejkrásnější svět“ - román - obraz politických událostí 20. let

„Přehrada“ - utopický román
- vidina změny společnosti, využití avantgardních postupů, představa komunismu
- chápáno jako metafora, kdy se protrhne přehrada a zničí vše staré, aby se mohlo stavět na novém

Román „Siréna“

- kronika několika generací dělnické rodiny Hudců (Hudec vynálezce, Pepek Frajer a Hudcovka, Hudec policista), důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí, obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast; využití různých žánrových postupů (kronikářský záznam, dopis, deník, novinové zprávy)
Časové přeskoky, střídání vypravěče, prolínání několika dějových pásem
Jazyk – kladenské nářečí, odborné termíny hornické a hutnické, rčení a přísloví

- vrchol tvorby
„Havířská balada“
- příběh Rudly Hudce, pracuje jako horník v cizině, obraz hornické bídy – baladická stylizace dějově sevřené novely. 3 kapitoly stylisticky odlišné (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, využití vnitřního monologu)

f) Marie Pujmanová.
Marie Pujmanová (1893 - 1958)
- meziválečná socialistická a psychologická próza
- narodila ve v Praze, vzdělané měšťanské prostředí  vzpomínková próza o harmonickém životě „Pod křídly“

Drama „Jízdní hlídka“

- příběh českých legionářů, kteří na Sibiři žijí v domku, najdou bolševiky, jednoho vezmou jako zajatce, dají ho do stájí, jeden voják mu však povolí ruce, zraní koně a na jednom odjíždí. Běží pro pomoc. Přijde rudá armáda – boj. Přežijí jen dva.
Touha po domově, láska k vlasti,vzájemné kamarádství
B. sympatie v VŘSR
Jaroslav Kratochvíl (1885 - 1945)
- důstojník ČS legií, odmítl bojovat proti rudé armádě, kritik legendy o legionářích

„Prameny“
- dvoudílný román, složitý obraz Ruska, osudy českého intelektuála ve válce

c) Přínos katolicky orientované prózy.
Jakub Deml (1878 - 1961)
- básník, prozaik, publicista, překladatel, katolický kněz, vliv spiritualismu a existencionalismu

básně v próze „Moji přátelé“
- lyrismus a imaginace. Lyrický hrdina (podobný hrdinům legend) hlásá život v pokoře, oslovuje květiny, trávy, stromy (obdiv přírodě), využití symboliky květin - asociace s mnohotvárností světa

Jaroslav Durych (1886 - 1962)

- historická imaginativní próza, odbiv k baroku, lékař, publicista

román „Bloudění“
- větší valdštejnská trilogie z období baroka, hrůzy třicetileté války, ospravedlnění rekatolizace, osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly, kontrastnost, dramatický spád, jazyková dokonalost

d) Podkarpatská Rus v díle Olbrachta.
Ivan Olbracht (1882 - 1950)
- narodil se v Semilech, v roce 1920 do Ruska
- syn Antala Staška, levicový politik, novinář

1. předválečná tvorba
„O zlých samotářích“ 1913
- povídky, hlavní hrdinové jsou vyděděnci společnosti - vnitřní osamocení, kořeny zla
- povídka „Bratr Žák“ - komedianti se potloukají světem, po českém venkově, bída, okraj společnosti, rozpad komediantů, bratr Žák odchází pryč, čekají na dopis. Otec umírá, sestra odchází do města

„Anna proletářka“ - socialistický realismus

- příběh Anny, přichází do Prahy a politicky se uvědomuje díky svému příteli. Obraz politické situace u nás ve 20. letech
2. 30. léta
- téma je Podkarpatská Rus – nedotčená, čistá
a) reportáže „Země beze jména“ (Hory a staletí)

b) román „Nikola Šuhaj loupežník“ 1933
- žil v Podkarpatské Rusy, šel do 1. světové války, s kamarádem sběhl. Dostanou se do lesů. Babizna a dcery. Seznámí se s vojáky. Pokud si je vezmou, nikdo je nezastřelí. Chtějí se postřelit. Kulky se jim vyhýbají. Šuhaj se skrývá a chodí za Eržikou. Velká bída, Šuhaj se stane loupežníkem. Dostává se do vězení. Eržika ho chce vysvobodit - je těhotná. Šuhaj je nemocný, zůstává s ním jeho bratr. Nakonec je zabit sekerou.

c) povídky „Golet v údolí“ 1937
Golet - ortodoxní židovská vesnice
Zázrak s Julčou – humorný příběh Žida, který si přivydělává vozením turistů na vyzáblém koni
Událost v Mikve – rituální lázeň. Klesla voda pod povolenou hranici. Hodně práce.
O smutných očích Hany Karadžičové – Hanah bída, neměla věno. Odešla do Brna. Seznámí se s Karadžičem - bývalý Žid. Odstoupil od víry. Chce si Hanu vzít. Nedomluví se. Odchází s ním. Hana tím pro ně zemřela.

b) Pohled českých spisovatelů na 1. světovou válku

1. otřesné zážitky z války

Jaromír John (1882 - 1952)
- prozaik, výtvarný kritik, estetik
„Večery na slamníku“ 1920
- povídkový soubor, jednotlivý vojáci vyprávějí své zážitky z války, stylizované monology  personální vypravěči - jazykové prostředky vypravěče 100 % charakterizují

2. satirický román

Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- Pražák, bohémský život a tuláctví, odpor proti měšťákům, který dal najevo svým příslušenstvím k anarchistům, humorista
1. světová válka – šel do války, přeběhl v Rusku k ruskému vojsku, stal se členem rudé armády, bojoval za socialismus. 1920 - návrat do Čech - změnil se - smáli se mu, těžce to nesl  odchází do Lipnice, uzavírá se do sebe, začíná pít a psát.

„Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ 1921 - 1923

- protiválečný satirický román, byl nedokončený
- hlavní hrdina Josef Švejk - bydlí u paní Millerové, chodí k Palivcovi. Je to revmatik. Jede Prahou a volá - Na Bělehrad, dostane se do blázince a pak do nemocnice, kde vše řeší klystýrem.
- feldkurát Katz (farář) – pije, je na ženský, podvádí, krade, Švejk se stal jeho sluhou. Jednou ho prohrál v kartách 
- nadporučík Lukáš – nezajímá ho válka, chce jen nosit uniformu, Švejk je jeho pucflek

Poručík Dub – arogantní gymnaziální profesor, který usurpoval své studenty
Švejk prožívá různá dobrodružství - základním kamenem jsou historky.

Význam – obraz surovosti a nesmyslnosti války, výsměch, protest proti ní
Forma – uvolněná, nedělená, dokumentární postupy - citace vojenských příkazů, předpisy, přísloví
Jazyk – lidová čeština, vulgarismy, germanismy

c) Legionářská literatura:

ČS legie - jednotky českých vojáků v Rusku, které bojují na jejich straně
- válka jako historická událost - zahraniční odboj, naši vojáci v Rusku proti říjnové revoluci
- autoři - zpravidla účastníci 1. sv. války

A. proti revoluci
Rudolf Medek (1890 - 1940)
„Anabáze“
5 dílů, kronika válečných událostí v Rusku, proti bolševikům

Josef Kopta (1894 - 1962)
„Třetí fronta“
„Třetí fronta na magistrále“
„Třetí fronta doma“
- postup malé vojenské jednotky, Zborov  Sibiř  Vladivostok, snaží se zachytit z pohledu obyčejného vojáka, lidové typy, obětavost, kamarádství

František Langer (1888 - 1965)
- vojenský lékař, psal pro děti

Henri Barbusse (1873 - 1935)

- studoval literaturu a filozofii
- snažil se aktivně bojovat proti válce (s Rollandem, Mannem a Gorkým založili hnutí sdružující inteligenci v Evropě), byl členem komunistické strany

„Oheň“ román, 1917
- deník bojového družstva
- 24 kapitol - příběhy ze života vojáků na frontě, z dovolené i v zázemí, nemá ústřední postavu, hrdinou je každý voják

Srovnání
Rolland – ukazuje válku na 2 lidech, vnější nepřítel
Barbusse – masakrální ztráty
Remarque - vyprávění jednoho účastníka války, jeho pocity, detailní popisy

humanismus - od slova Humanis = lyrický příklon k člověku - význam - obrana lidství
socialistický realismus - původní snaha o realistické vidění výrazně ovlivněná komunistickou ideologií  zjednodušení vidění reality, schematismus. Témata: revoluce, budování socialismu, ...

15. Česká próza 1. poloviny 20. století - hlavní proudy

a) Uveďte hlavní literární proudy. Charakterizujte je.
Atmosféra doby.

- obraz války – Jaromír John, Jaroslav Hašek
legionářská literatura – jednotky v Rusku, které přeběhli na druhou stranu, válka jako historická událost, autoři – účastníci 1. světové války – Medek, Kopta, Langer, kratochvíl
- imaginární próza – vančura
- katolicky orientovaná linie – Deml, Durych
- společenská, sociální próza – zájem o jednotlivce ve společnosti, až k socialistickému realismu – Olbracht, Majerová, Pujmanová
- psychologická próza - zaměření na psychologii jednotlivce, na jeho prožívání až k psychopatologickým jevům – šílenství, poruchy– Havlíček, Hostovský, Glazarová, Řezáč
- historická próza - Durych

Atmosféra doby
dobové vlivy - 1914 – 1918 1. světová válka
- 1917 velká říjnová revoluce v Rusku
20. léta - stabilizování společnosti
30. léta - světová hospodářská krize, hrozba fašismu
1938 - občanská válka ve Španělsku
1939 – 1945 - 2. světová válka

Avantgarda:

Andrej Bělyj (1880 – 1934)
román „Petrohrad“
- novátorský román, založen na metodě „útržky vědomí“

Boris Pilňak (1894 – 1937)
Román „Holý rok“ 1921
- román o revoluci v roce 1917, montáž jednotlivých úryvků prózy, různé úhly pohledu na rok občanské války = holý rok bídy, nemoci ale i obrození

Michail Bulgakov (1891 – 1940)
- satira a filozofie
- lékař, novinář a asistent v divadle MCHAT

„Mistr a Markétka“ - román
2 roviny: 1)filozofická – Faustovské téma, spisovatel potká krásnou mladou Markétku (čarodějnice), prolínání reality 20. a 30. let v Rusku s nadpřirozenými jevy – směr magický realismus
- láska vykoupení člověka, hledání mládí, sil
2) ukřižování Ježíše Krista – znovu odehrání posledního soudu, kdy přednáší důvody proč ukřižovat a proč ne.
- objevuje se zde groteska a satira

f) Na základě četby ukázek srovnej způsob vyjádření války u:

Romain Rolland - „Petr a Lucie“
Henri Barbusse - „Oheň“
Erich Maria Remarque - „Na západní frontě klid“
Romain Rolland (1866 – 1944)
- vynikající znalec hudby a historik, psal dramata o velké francouzské revoluci, psal i životopisy např. Beethovena

„Jan Kryštof“ - román
14 letý Kryštof má otce alkoholika, stará se o rodinu
- prostředí, ve kterém žije ho ubíjí  odejde do Paříže, kde se stává redaktorem v hudebním oddělení. Kryštof v mnohém připomíná osudy Beethovena i autora.

„Petr a Lucie“
- autor byl inspirován bombardováním o Velikonocích na konci války, kdy zahynulo mnoho jeho přátel
Petr a Lucie se setkají v metru. Lucie chce studovat malířství, živí se malováním kýčovitých obrázků. Petr je student, za půl roku jde do války. Zamilují se do sebe. Sejdou se v kostele, sní svůj nádherný sen, který je přeťat bombardováním, oba zahynou.
- milostný protiválečný román

e) Rusko, reakce na VŘSR, odraz v literatuře.

Představitelé realismu a avantgardy.
realismus
Ivan Alexejevič Bunin (1870 - 1953)
- pochází ze zchudlé šlechtické rodiny, sám se vzdělával, hodně cestoval
- revoluci v r. 1917 nepochopil, nesouhlasil s ní  1920 emigroval
- 1938 Nobelova cena

„Temné aleje“ 1946
- povídky, zpravidla milostné
- povídka „Poslední podzim“ - Boris Petrovič přijel do vesnice, ubytoval se v hotelu. Přijde za ním dívka. Zůstane v hotelu. Na podzim onemocní, zjara zemře.

Maxim Gorkij (1868 – 1936)
- zakladatel socialistického realismu v Rusku
- narodil se v rodině řemeslníka, byl brzy sirotek  despotický děda, od 10 let pracoval, toulal se po Rusku – viděl hlubokou bídu  deprese  1887 pokus o sebevraždu
- samovzdělání, přítel Lenina, v revoluci 1917 viděl východisko z bídy
- protifašistický postoj (30. léta)

Drama „Na dně“ 1907

- proti kapitalistickým stavům

Román „Matka“ 1907
- matka je představitelem dělnice, služebné starého světa  poslouchá své pány, respektuje je. Její syn patří do generace nového dělníka, nechce být jenom otrok, vzdělává se, roznáší letáky na toto téma. Revoluční sebeuvědomění skrze syna  matka začne také roznášet letáky.
Povídka „ Dvacet šest a jedna“
Michail Šolochov (1905 – 1984)
- narodil se na Donu, zúčastnil se občanské války 1917, člen KS, kulturně a politicky aktivní, 1965 Nobelova cena

„Tichý Don“
4 dílný román zachycující dějinné události revoluce 1. světové války v prostředí donských kozáků; osudy jednotlivců a skupin

Issak Babel (1894 - 1941)
- povídkář
- povídkový soubor „Rudá jízda“ - vypráví o zážitcích vojáků v době tzv. intervence (- v době vzniku SSSR ho ostatní státy nepřijali - pokoušeli se ho rozbít)

„Sbohem armádo“ 1929

- autobiograficky laděný příběh v 1. světové válce na italské frontě. Dobrovolník - raněn, dostane se do nemocnice, ošetřován anglickou ošetřovatelkou. Láska. Těhotenství. Desertuje. Skrývají se ve Švýcarsku. Katharine i dítě při porodu zemřou. Odejde z armády.

„ Zelené pahorky africké“ - lov v Africe

„Komu zvoní hrana“ 1940
- příběh amerického dobrovolníka ve Španělsku. Odpaluje mosty. Přidá se k partyzánské skupině. Zamiluje se do dívky (María), zachrání ji. Padne v boji.

„Stařec a moře“
Kubánský rybář Santiago po 84 dnech neúspěšného lovu vyjíždí znovu na lov. Teď už bez chlapce, který mu 40 dní pomáhal. Uloví mečouna, 2 dny a 2 noci ho vleče za sebou. Utluče ho. Objeví se žraloci a sežerou mečouna. Vrátí se jenom s kostrou ryby, unavený.
- metafora o boji s přírodou, o zvířeti a jeho síle, zabíjení je nedílnou součástí života

William Faulker (1897 - 1962)

- kritika rasismu
- narodil se ve významné jižanské rodině, letec v první světové válce, studium filozofie, různá zaměstnání, byl v Evropě
- 1949 Nobelova cena

„Absolone, absolone“ 1936
- těžký a složitý román, dvě časové roviny
Kamarádi, černoch a běloch. Rasisticky viděný svět nedovoluje černoch a běloška - sestra jeho kamaráda

„Divoké palmy“ 1939, dvojromán
1. milostná story – keramička a doktor, chtějí spolu žít. Šarlota je těhotná a on se pokusí udělat potrat. Šarlota zemře. Doktor jezdí na nucené práce
2. Stařec Mississippi – vypráví životní osud, záplavy Mississippi, nasazen na pomoc. Podaří se zachránit těhotnou ženu, začíná rodit. Podaří se mu porodit dítě, pokus o útěk, dostane dalších 10 let.

John Steinberg (1902 – 1968)

- syn úředníka, univerzita, pokus prorazit jako novinář a spisovatel, různá zaměstnání
- píše sociální tématiku - realismus
- Nobelova cena 1962 za „Hrozny hněvu“

„O myších a lidech“ 1937
George a Lenie – bezdomovci, chodí po farmách. Lenie je postižený, George se o něj stará. Ze všech farem je vyhodí. Na jedné farmě zabije Lenie ženu. Uteče. Hledají ho. George ho zastřelí, chce ho ušetřit lynčování.
- kritika společnosti
„Hrozny hněvu“ 1939
- sága rodiny chudých nájemců – v době hospodářské krize přijdou o domov a živí se jako námezní dělníci, bída i láska
„Toulavý autobus“ 1947
- během cesty autobusem jsou odhalovány různé lidské typy a charaktery

„Amerika“ 1927

„Zámek“ 1926 - nedokončil, torzo
- zeměměřič je povolán do zámku, nikdy se tam nedostane - bariéra byrokracie

„Proces“
Josef K je prokurista v bance, žije v podnájmu. V den 30. narozenin se dozví, že je proti němu zahájen proces. Nejistota. Pokusí se nevnímat. Telefon o projednání případu. Přijde do pavlačového domu, soudní síň, hra. Zahájen proces. Místo soudní síně je normální byt. V podkroví jsou kanceláře. Nikdo neví o co jde. Nemůže se nijak bránit. V předvečer 31. narozenin přijdou 2 muži a po určitých obřadech ho zabijí, popraven.
- Kafka se kriticky staví proti bezduchému byrokratismu, který dokáže nevinného člověka zničit, dokonce jej připravit o život.

„Proměna“ povídka
Řehoř Samsa, jednou se probudí a zjistí, že je z něho brouk. Živí rodinu, snaží se dostat z pokoje, vyděsí rodinu, stará se o něj jeho sestra, vystěhuje mu nábytek – leze po stěnách. Pronajímají pokoj, jeho sestra hraje na housle v kuchyni, on za ní přijde a vyděsí je. Je přítěží, vzpomíná a jednoho dne umře. Rodina si oddychne, přestěhují se, začnou chodit do práce. Pocit odcizení, vykořistěnosti.

d) Charakterizujte tzv. ztracenou generaci amerických spisovatelů.

Kdo se zaměřuje na sociální kritiku společnosti a kdo na rasismus. Autoři.
ztracená generace – spisovatelé, kteří šli dobrovolně do 1. světové války, po návratu se nedokázali zařadit do společnosti

Francis Scott Fitzgerald (1896 – 1940)
- syn obchodníka, univerzita v Princetonu, dobrovolník v 1. světové válce
- po válce reklamní agent, propadá alkoholu, neunesl tíhu poválečného života

„Tato strana ráje“
- povídky z vysokoškolského prostředí, „mluvčí své generace“ - uznávaný

„Velký Gatsby“
- popisován očima obchodníka, příchod do nového prostředí, soused Gatsbyho - večírky, pití, obchodník na ně nikdy nejde. Nick má sestřenici Daisy - Gatsby do ní byl zamilovaný, bohatl, podnikal, aby ji to mohl dát. Přes Nicka s ní naváže kontakt, ona je okouzlena jeho penězi. Daisy porazí ženu, nic neřekne. Gatsby to vezme na sebe a je zastřelen manželem ženy.
Odsouzení společnosti (Daisy), není hodná ideálů ztracené generace (Gatsby).

„Poslední magnát“

- představitel generace čestných podnikatelů, kterým je už odzvoněno

„Něžná je noc“
- autobiografický příběh o manželském páru, který se seznámí tak, že bohatá žena je pacientkou psychiatrické léčebny, její budoucí manžel je lékař. Uzdraví ji a zbohatne.
Přijede herečka a Dicka na chvíli okouzlí, manželka propadne depresím, Dick trpí alkoholismem. Nemohou žít spolu ani bez sebe. Dick odchází, propadá alkoholu.
- deziluze, beznaděj

Ernest Hemingway (1899 – 1961)
- syn lékaře, sportovce, lovce  ovlivnil ho
- po SŠ reportér, válečný reportér v 1. světové válce, byl zraněn (mediatizován - první raněný Američan na italské frontě. Byl 3x ženatý. Usadil se na Kubě.
- získal Nobelovu cenu za „Stařec a moře“
- spáchal sebevraždu.

c) Kdo z představitelů německé literatury píše díla protiválečná a humanistická?

Thomas Mann (1875 – 1955)
- mladší z bratrů
- žil na malém městě, otec senátor, velkoobchodník
- 1929 Nobelova cena
- antifašista a demokrat
- 1933 - po nástupu fašismu k moci byl zbaven občanství, chvíli občan Československa, potom emigroval do USA
- čerpá z prostředí, ve kterém se narodil

„Doktor Faustus“
- příběh o skladateli, který podlehl ďáblovi a tvořil hudební díla, která popírala lidství a člověka, vyzdvihovala pouze formu. Příběh vyprávěn v době, kdy v Německu řádí fašismus = působení ďábla (faustovské téma)

Heinrich Mann (1871 – 1950)
- kritika buržoazní společnosti, nacismu
- humanista, demokrat, obdivoval socialistické zřízení, proti válce (viz. Barbusse)
„Profesor Neřád“ 1905
- kritika maloměšťácké společnosti, hrdina gymnaziální profesor, tyranizuje studenty, ohání se morálkou, aby se nakonec stal partnerem prostitutky

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)

- syn vazače knih, velký vztah k literatuře, řada zaměstnání
- 1931 emigrace do Švýcarska, 1939 do USA

válečná tématika a) 1. světová válka
„Na západní frontě klid“ 1928
- během roku přeloženo do 12 jazyků - světový ohlas
- pokus podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou
- hlavní hrdina - Pavel Bäumer (vypráví) - student posledního ročníku gymnázia, fanatický profesor všechny zblbne natolik, že celý ročník odchází bojovat do války. Mají velké ideály, které jsou brzy pohřbeny pod maximální šikanou a pocity z boje.
Zastřelí mu kamaráda – od této chvíle er forma. Nakonec je zabit ve chvíli, kdy se podává zpráva - Na západní frontě klid - on zatím umírá.
- ironie, chce dát najevo, že vojáci jim byly ukradeni

„Cesta zpátky“ 1931
- návrat „mladých starců“ z války

„Tři kamarádi“

- hledání smyslu života po válce, milostný románek
b) 2. světová válka
„Jiskra života“
„Čas žít, čas umírat“ - oboje z prostření koncentračního tábora

témata emigrantů
„Miluj bližního svého“
„Noc v Lisabonu“ 1962
- emigrant do Lisabonu, do hostince, stařec vypráví příběh emigranta – tragédie, rozhodne se neodjet
„Stín v ráji“ - emigranti v USA

z prostředí automobilových závodů
„Nebe nezná vyvolených“
příběh automobilového závodníka, seznámí se s dívkou, má leukémii, užívá si života. Závodník se zabije při automobilových závodech – zemře první.

Lion Feuchtwanger (1884 – 1958)

- studovaný syn továrníka
- v roce 1933 se dostal na černou listinu
- 1940 emigroval do USA
- základní způsob tvorby: historický námět podrobí srovnání se současností - s psychologickým podtextem aktualizuje např. otázka židovství

„Židovka z Toleda“
Španělsko, Toledo, příběh o lásce a smrti milenky kastilského krále Alfonze VIII. , přelom 11. – 12. století
Národní situace na Pyrenejském poloostrově – křesťané, katolíci x Arabové
Vojenská porážka - trest za to, že pro lásku zapomněl na království i královnu.

Kdo se přiklání k existencialismu a filosofii?
Franz Kafka (1883 – 1923)
- německy píšící Pražák, zakladatel existencionalismu
- Žid, Němec v českém prostředí, má tuberkulózu
- studium práv, práce jako právní konficient, romány vydány přes jeho vůli po smrti Max Brox

b) Objasněte, kdo z francouzských a anglických autorů používá metodu proudu vědomí, co je jeho podstatou?

Anglie

James Joyce (1882 – 1941)
- měl vynikající jazykové a hudební schopnosti
- trpí oční chorobou, poslední díla píše skoro slepý

„Odysseus“ 1922
- hlavní postava - novinář, naprosto banální děj se odehrává během jednoho dne v roce 1904. Novinář si obstarává pochůzky. Události, které prožívá kopírují dávný mýtus o Odysseovi.
Je to napsáno metodou proudu vědomí
Objevují se vnitřní monology, různé novotvary, jsou použita slova z více než 40 jazyků.
Jednotlivé kapitoly jsou napsány různými styly - monolog, vyprávění, narcisismus atd. Každá kapitola je dána barvou, částí těla atd. Např. „Sirény“ - odehrává se v koncertní síni, hudba, ucho.

Virginie Woolfová (1882 - 1941)
- spisovatelka, esejistka, spáchala sebevraždu
Metody: nové formy, symboly, proud vědomí, expresionismus, lyrizovaná próza

„K majáku“ 1927

- místo děje - vila rodiny Ramseových
- postavy - členové rodiny a hosté
1.část - syn chce na projížďku k majáku, tátovi se nechce
2.část - 10 let, portrét matky - hlavní hrdinky, průběh vývoje společnosti atd.
3.část - po smrti matky, otec chce na výlet k majáku, aby se pouto vrátilo, a synovi se nechce

Francie
Marcel Proust (1871 – 1922)
„Hledání ztraceného času“
7 dílů, uchýlil se do ústraní, aby mohl psát, píše ich formou, proud vědomí – obnovuje své a cizí vzpomínky od začátku století do 1. světové války
- prostředí francouzských salonů – líčení nálad, pocitů úvahy, různé časové roviny, vnitřní monology

14. Světová próza 1. poloviny 20. století

a) Charakterizujte atmosféru doby 1. poloviny 20. století.
Které nové směry se objevují v architektuře, hudbě a malířství.
Co přinášejí první filmy?
Atmosféra doby
dobové vlivy - 1914 – 1918 1. světová válka
- 1917 velká říjnová revoluce v Rusku
20. léta - stabilizování společnosti
30. léta - světová hospodářská krize, hrozba fašismu
1938 - občanská válka ve Španělsku
1939 – 1945 - 2. světová válka

Hudba
Z Ameriky jazz, schopnost sdělovat pocity, rytmus, tempo např. Jaroslav Ježek

Film
Je němý – americká groteska, show, Charlie Chaplin, Laurel a Hardy
Ruské filmy – Eisenstejn, „Křižník Potěmkin“ obraz občanského hnutí

Architektura

Funkčnost, racionalismus
Funkcionalismus – zdůraznění účelu – funkce, málo zdobný
Konstruktivismus – zdůraznění účelovosti – přeceňuje význam konstrukce jako estetického prvku, málo zdobný

Malířství
Kubismus – neztvárňuje předměty tak, jak je vidíme, ale převádí je do základních geometrických ploch, snaha vytvořit trojrozměrný pohled na svět (Piccasso)
Fauvismus – užívá čistých barev ve větších plochách

Filozofie
Existencionalismus – po 1. světové válce, pocit nesmyslnosti existence, odcizení, vědomí nevyhnutelnosti smrti, zoufalství, izolovanost od společnosti

Výtvarné umění
Secese – snaha o oproštění od tradic, ornamentálnost, častá stylizace rostlin a zvířat, obroda řemeslné výroby (Alfons Mucha, Sarn Bernard)

„Stébla trávy“ - 1855

- rys demokracie - o ženě stejně jako o muži zpívám o životě radostném, svobodném, ... Ó radost mého ducha.
- materialismus - o tělesnosti od hlavy k patě zpívám
- oslava civilizace - Ó radosti strojvůdcovy! Hnát lokomotivu, slyšet syčení páry
- radost ze života - Ó radostné toulání přes pole a stráně

- cíl básníka - chce být básníkem, který přináší radost

Česká dekadence.
Karel Hlaváček (1874 - 1898)
* v rodině pražského dělníka  vztah k chudině
- proletářský malíř a básník
- zemřel ve 24 letech

b. „Hrál kdosi na hoboj“ - jasná zvukomalba, která vytváří atmosféru

sb. „Pozdě k ránu“

(rozostřená krajina)
- jeho dekadence - úpadek v tom, že projevoval nezájem o praktický svět
- zádumčivá veršovaná melodie, snovost, neurčité kontury krajiny, předměty se v ní rozplývají, barvy přecházejí v odstíny, znějí hluboké zádumčivé tóny

sb. „Mstivá kantiléna“ - 12 lyrických balad

Jak vidí okolní svět vrcholný představitel českého civilismu?
S.K. Neumann - „Nové zpěvy“
- oslava civilizace, techniky, moderního života, velkoměsta

e) Podstata dekadence a civilismu.

Jejich představitelé.
Znaky ve světové literatuře.
dekadence - myšlenkový proud poslední 1/4 19. a poč. 20. století
- projevy: odvrácení od života, výlučná individualita, aristokratismus, beznaděj

VELKÁ BRITÁNIE
Oskar Wilde (1854 - 1900)
* v Dublinu, jeho matka - spisovatelka - výchova v uměleckých salónech
- studium na univerzitě (inteligentní, vtipný a vyhledávaný mladík) - „lev salónů“
- hledá nové zážitky bez ohledu na společenské konvence
- obviněn ze sodomie (2 roky)  opuštěný, zklamaný

„Jak je důležité míti Filipa“ 1894, div. hra
- vtipné zápletky a dialogy
- záměna kojence za rukopis románu provedená chůvou, Filip je ztracený, sirotek, rozuzlení po letech

„Ideální manžel“ div. hra

„Obraz Dorian Graye“ - román
- nese všechny stopy stárnutí, neřestí a zločinu, zatímco původní mode (Dorian) zůstává mladý a krásný. Dorian miluje čisté umění, herectví herečky pro to jak hraje - herečka spáchá sebevraždu, vražda přítele
„Šťastný princ a jiné pohádky“
„Slavík a růže“ - pohádka
- jak zčervenala bílá růže - slavík ji zbarvil svou krví
- rysy dekadence - výlučnost, úpadek společnosti, aristokratičnost
- odmítání květiny - šperky jsou lepší , povyšování šlechty

civilismus - poezie, výtvarné umění
- umělecký směr v prvním desetiletí 20. století, snaha o překonání dekadentní orientace, obdiv techniky (stroje, elektřina), odvrat od osobní bezvýchodnosti dekadence, optimismus

USA
Walt Whitman (1819 - 1892)
- „básník jedné knihy“

c) Charakterizuje impresionismus.

Vysvětlete jeho vznik.
Projevy v malířství, hudbě a literatuře.
Uveďte přestavitele českého a světového impresionismu.
Uveďte přestavitele vitalismu.
Název směru vzniká na výstavě v roce 1874 v Paříži podle obrazu Claude Moneta „Imprese“ (= dojem)

Impresionismus - osvěžení smyslového vnímání, snaha o zachycení dojmu

Malířství
- chce vystihnout atmosféru, náladu, hra světla a stínu, obraz nemívá pevné obrysy (často mozaika ze skvrn)
- Claude Monet, Auguste Renoir, Camille Pissaro, Antonín Slavíček

Hudba
- Maurice Rovel - „Bolero“ - španělský tanec
- Debussy - „Faunovo odpoledne“

Literatura

- snaha o vyjádření bezprostředního dojmu; detaily vybírány tak, aby vyjádřily atmosféru chvíle. Nejvíce se uplatňoval v lyrice, v próze a dramatu. Docházelo k potlačení příběhu.
- Antonín Sova
- Charles Baudelaire

Vitalismus
- český umělecký směr
- objevuje se po 1. světové válce
- po válečném vraždění dochází k přesvědčení, že největší hodnota je život sám - „kult smyslů“  vrchol impresionismu
- Fráňa Šrámek

d) Symbolismus.
Symbol jako vyjádření reality.
Místo symbolismu v malířství a literatuře.
Jmenujte představitele českého symbolismu.
Jaké rysy má satanismus S.K. Neumanna?
- obecně je to jakýkoli myšlenkový systém nebo umělecký směr, který staví na symbolech, operuje s nimi
- využívá konkrétní smysly vnímatelné skutečnosti (symboly) k vyslovení určité abstraktní představy
- snaha ztělesňovat myšlenky v jejich „čisté smyslové podobě“

Malířství

- realistická podoba viditelného světa ztrácí svůj prvořadý význam (proti realismu)  obraz náznakem připomíná skutečnost, např., Žena na hrázi - Spilliaert

Poezie
- nemá přímo zachycovat realitu, ale prostřednictvím představ čtenáři nabízet širší a nečekané významy skutečnosti

Drama
- postava nebo úsek příběhu, má symbolickou platnost

Próza
- dochází k porušování hranic mezi poezií a prózou a vznikají tzv. básně v próze

Představitelé
- Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud
- Antonín Sova, Otokar Březina

S.K. Neumann
- satan - symbol síly, pýchy, vzpoury, ale i pozemskosti, života, radosti a krásy
- hledá symbol přirozeného života, který chce postavit proti křesťanství

Symbolické vyjadřování...

Symbolické vyjadřování, hudebnost verše, otevřeně odhaluje milostná zklamání  pobuřuje.
Krásu hledá v krutosti a smrti, cynismus. Vytříbená forma, obrazotvornost.
b. „Vztahy“
- impresionismus, symbolismus
- intimní lyrika, sonet
- přirovnání - jsou vůně některé svěží jako dětská těla
- metafora - příroda s živými pilíři
- personifikace - tak vůně, barvy, zvuky odpovídají si

b. „Zdechlina“
- intimní, milostná lyrika
- paradoxní výpověď o tlející zdechlině, v závěru vzpomínka na jeho milou

Paul Verlaine (1844 - 1896)
- je představitelem symbolismu
- úředník, ženatý (manželka slušně vychovaná)
- únik vidí v bohémské nevázanosti (hospody, ženské, přítel Rimbaud)

Pozve Rimbauda do Paříže.

Rimbaud nemá žádné vychování, což Verlaina fascinuje, chce být jako on. Zamiluje se do něj. Podnikají toulky po Evropě. Verlaine tahá finance z rodiny své ženy. V roztržce Rimbauda postřelí a dostane se do vězení. Rimbaud odjíždí za moře, obchoduje se zbraněmi, onemocní gangrénou. Verlaine vydá Rimbaudovi knihu, kterou ho proslaví. Rimbaud mezitím umírá v Africe.

Zvukomalebnost verše
b. „Básnické umění“ - od poezie požaduje zvukomalbu, výmluvnost, nekonečná slova, méně rýmu, nic obyčejného (proti maloměšťákům)

sb. „Saturnské básně“
b. „Píseň podzimní“ - hl. vyjadřovací prostředek - zvukomalba; hluboké tóny violy - uzavřené samohlásky - má vyjádřit podzim
- sykavky vyjadřují šustění suchého listí

Jean Arthur Rimbaud (1854 - 1891)
- říkali mu „malý rošťák“
- celé dílo napsal mezi 16. a 20. rokem života
- chtěl být nejlepší básník, psal pod vlivem alkoholu
- pak si ani nepřál, aby mu jeho texty někdo vydával
- vydal mu je Verlaine i bez souhlasu rodiny a tím ho proslavil
- dobrodružný život koloniálního vojáka, tuláka, obchodníka se zbraněmi

sb. „Iluminace“

- básně ve verších i v próze
- obraznost, smělé metafory, které spojovaly zvuky i barvy, „halucinace představ“, touha po rušném životě
b. „Opilý koráb“
- Co je to opilý koráb - básník, jeho plavby, jak už ho to nebaví a chtěl by zajet do přístavu, má všeho dost, je opilý životem
- Co je to lodička z papíru - vzpomínka na dětství
- Ve které sloce to hýří barvami - 3.,4.,6.; hvězdy třpyt, paví chvost, žlutá, ohnivá červená
- touha po rušném životě je vystřídána únavou a hledáním jistoty a klidu (opilý koráb x papírová lodička)

b. „Mé bohémství“
- odehrává se v noci
- je chudý

Poezii prokletých básníků jako první přeložil Karel Čapek  tento překlad měl ohromný význam - ovlivnil tvorbu řady českých autorů, např. Nezval, Wolker aj.

b) Prokletí básníci a jejich přínos.

Objasněte charakter jejich tvorby.
Jmenujte představitele.
Znaky:
1. rozchod s morálkou soudobé společnosti, proti měšťáctví - snaha šokovat (způsobem výpovědi, života)
2. netradiční pojetí tvorby - nové formy
3. otevřené líčení individuálních zážitků

Charles Baudelaire (1821 - 1867)
- krásné dětství, láska k matce, po smrti otce - nevlastní otec - voják  pořádek, kázeň spory po celý život
- bohémským životem provokuje měšťáky
- v mládí cesta do Indie

1. výtvarné a literární kritiky
2. překlady - od Edgara Allana Poea
3. sbírka „Květy zla“ - prolínání krás a zla, lásky a pohrdání, touhy po životě a naprosté skepse

13. Moderní básníci a směry na přelomu 19. a 20. století

a) Nastiňte atmosféru u nás.
Vysvětlete základní požadavky manifestu české moderny.
Problém mezi českou a vídeňskou vládou. Mladá generace se rozchází s politickou reprezentací.
1893 - potlačení omladiny - radikální skupina studentů a dělnické mládeže proti politice české buržoazie - někteří i uvězněni.

1895 - založena Česká moderna  1. pokus o sjednocení mladé generace - velmi volné sdružení  dlouho nevydrželo

Představitelé: F.X. Šalda, Machar, Sova, Březina, Mrštík, Šlejhar

Program:
1. rozchod s dosavadní politikou a uměním
2. požadavek umělecké individuality
3. myšlenka kolektivismu - právo dělnictva se sdružovat

Autoři + dílo - viz. sešit.