Je stanovení vah jednotlivých kritérií (nestejně důležitá).
Pokud ano, mají všechna kritéria stejnou váhu => matice se nemění.
Pokud kritéria různě důležité, musí kritériím stanovit diferencovanou váhu.
Stanovení vah
- přímým ohodnocením
- metodu párového srovnávání
Tvůrčí práce s výrazným uplatněním subjektivního faktoru.
Příklad:
c1 - minimalizace pořizovací ceny
c2 - dostupnost finančních prostředků
C1 a C2 jsou považovány za nejdůležitější, a proto je kritériím K1 a K2 přisouzena váha 0,25. S ohledem na nebezpečí, které hrozí ze strany konkurence se jeví jako rovněž důležité naplnění cíle c3 - minimalizace dodací lhůty a proto je kritériu K3 dána váha 0,2. Zbývající cíle jsou považovány za méně významné a z hlediska důležitosti za rovnocenné. V důsledku toho je kritériím K4, K5 a K6 přisouzena stejná váha 0,1.
KROK 3
Vynásobení bodového ohodnocení váhou jednotlivých kritérií (násobení sloupců rozhodovací matice) => *D11, D12,…..Dmn.
KROK 4
Sečtení dílčích užitků za jednotlivé varianty (součty řádků rozhodovací matice)
KROK 5
Je vybrána jako optimální ta varianta, u které je hodnota tohoto součtu největší.
Metody potlačení cílů, určení úrovně nároků a analýza užitku se používají při vícekriteriálním rozhodování při konkurujících si cílech v podmínkách jistoty.
Dále při složitějších situacích, pravidla:
· Nepřiměřeně velkou množinu cílů, často duplicitních či konjunktních, lze snížit dle pravidla potlačení cílů.
· Nepřiměřeně velkou množinu variant lze snížit s využitím pravidla určení úrovně nároků, a to stanovením minimální úrovně, jež musí varianta dosahovat při naplňování daného cíle.
· Teprve takto redukovaná množina cílů a variant je podrobena aplikaci analýzy užitku.
Žádné komentáře:
Okomentovat