Konstrukce funkce utility je založena na tzv. jistotním ekvivalentu.
Příklad:
Představme si, že rozhodovatel zvažuje, zda se má ucházet o investici zatíženou značným rizikem. Pravděpodobnost úspěchu i neúspěchu je stejná a činí 50%. V případě úspěchu investice vynese 10 mil. Kč, v případě neúspěchu 0 Kč.
Jistotní ekvivalent je dán maximální velikostí vkladu, za kterou je ochoten uchazeč investici – rizikovou variantu - získat. Jistotu, tj. částku kterou má k dispozici, směňuje za naději, že získá více, ale zároveň též za riziko ztráty.
Křivka 1 má konkávní charakter a je typická pro rozhodovatele s averzí k riziku.
Křivka 2 je charakteristická pro rozhodovatele s neutrálním vztahem k riziku
Křivka 3 má konvexní charakter a je typická pro rozhodovatele se sklonem k riziku.
Vztah rozhodovatele k riziku je ovlivňován jeho osobností, jeho dřívější zkušeností a situací, za které volba rizikových variant probíhá.
Faktory
- charakter člověka (hazardér, jistotmanJ)
- silný prožitek z obdobné situace, kdy se riskovat buď vyplatilo či nevyplatilo
Mnozí lidé rádi riskují (běžné loterie). Pokud však hrozí velká ztráta, averze k riziku se zvyšuje.
Skutečnost, že jeden člověk má v určité situaci sklon riskovat a druhý naopak pociťuje ve stejné situaci vůči riziku averzi, lze vysvětlit také tím, že pravděpodobnost úspěchu rizikové varianty nebývá zpravidla statisticky podložena a není tedy objektivně dána, nýbrž je pouze subjektivně pociťována. Rozdíl mezi rozhodovatelem se sklonem k riziku a s averzí k riziku spočívá v různém pociťování pravděpodobnosti úspěchu.
Pravidlo „maxi-min“ (defenzivní strategie)
= rozhodovatel se snaží udržet riziko na co nejnižší úrovni. Snaží se zvolit takovou variantu, která v nejnepříznivějším případě stavu okolí nabízí při porovnání s ostatními variantami nejlepší výsledek.
Pesimista s negativním vztahem k riziku bude tedy aplikovat pravidlo „maxi-min“:
* určení minimální hodnoty v jednotlivých řádcích
* výběr té varianty, která má nejvyšší řádkové minimum
Žádné komentáře:
Okomentovat