Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

EXILOVÁ TVORBA

Daniel Stroš (1943)
- Mnichov – edice Poezie mimo domov
„básnická žurnalistika“ – názory exulantů na poměry u nás, kritika politiky, česká malost
Dlaň plná nadějí – reakce na emigraci, nová prostředí, ztráta domova
Bázně

Libor Koval (1930)
- východní + západní liturgie
- lingvinistické studie – permutace, kombinace, montáže, experimenty
Kryliády – parafráze kryla
Květy staré Koreje

Ivan Diviš (1924)
- významná osobnost, poezie strachu a existence
- ovlivněn Holanem
- úsporné, hutné, hloubka slov, spiritualismus
70. – 80. léta – nenávist, deziluze, expresivita
Uzlové pásmo – stručné, taje a tajemno
Morality
Odchod z Čech  Mnichov

Jan Anastázia Opasek (1913)
- theolog, opat  vězněn  exil
Vyprahlá krajina

ZPÍVANÁ POEZIE

- 70. léta – folk a rock – protestsongy
- pololegální až nelegální – kontakt s publikem – koleje, kluby
- tématika: protest, burcování vědomí a svědomí moderní dopad
- 2. polovina 70. let  legalizace
- festivaly PORTA
- individualita a originalita
- hovorový jazyk zlidovění

Karel Kryl
- věřící – citáty z Bible
- básnická přirovnání, metafory, pohádkové prvky
- 1968 emigrace – sjezd protestních zpěváků v SRN  nevrátil se
Bratříčku zavírej vrátka
Jak mordovali Ardena
Masky
Plaváček
Tekuté písky
sbírky – sarkasmus, ironie: Maškara
Z mého prý života
Poctivě sebrané texty
Pochyby – sbírka, životní postoj outsidera v exilu
17 kryptogramů na dívčí jména
Slovíčka – navazuje na Nezvala a tragiku Halase
- symbol odporu vůči režimu

Jaroslav Hutka
- protestní slova před písněmi
- v písních ne – láska, loučení, smrt
 vystěhován, od r. 1970 v Holandsku
- básně, krátké povídky, fejetony
Stůj břízo zelená
Vandrovali hudci  veřejné sbírky, 70. léta

František Třešňák
- americký životní styl
- folková skupina  pronásledováni
- 1980  Švédsko – exil, píše prózu
- v písních hovorový jazyk, tématika každodenního života
- ovlivněn beatníky
Jak to vidím já – soubor povídek
Babylón - povídky
Bermudský trojúhelník
To nejdůležitější o panu Moritzovi
Klíče pod rohožkou

Vladimír Merta
- hledání pravdy, opravdovost vztahů, pocitů
- jiná forma, všední denX méně polopatické texty
P.S.
Vladimír Merta 1,2
Narozen v Čechách

Jaromír Nohavica
- do roku 1985 zakázán pro protestsongy od 85 oficiální
- reaguje na dění kolem sebe pro atmosféru používá vulgární slova, proti režimu
- vzor Vysockij, Okudžava, Bezruč, Kryl
- paroduje lidské vztahy, upozorňuje na ně, historie, vyvrhelové
- básně hudba
Když m brali za vojáka – inspirace Šrámkem + současnost
Divné století

Karel Plíhal
- skupina Plíharmonie
- písňové miniatury, hudba + text
- náladové písně – smutek + humor  blues
- texty – slovní hříčky, překvapivé pointy
- normální život, stručné, vtipné
- bajky
Karel Plíhal – Květina, Pozvánka, Námořnická – semaforová tradice V +W
Takhle to nějak bylo
Králíci, ptáci a hvězdy
Kluziště

Jiří Suchý
+ Šlitr
- dnes dekadentní prvky
- básně nekorespondují s písněmi

Jan Vodňanský
- smysl pro humor, „smysl pro nesmysl“
- + zkoumal – společné večery – scénky, dialogy, úvahy, písně  hravost, jednoduchost
S úsměvem idiota – sb., i úvodní píseň na desce

Pavel Dobeš
Něco o lásce

Jan Skácel (1922 – 1989)

2. nejvýznamnější autor č. poezie 2. pol. 20. stol
- stručný, hutný
- sepjat s J. Moravou – Slovácko, Vysočina, Brno
- tlumenější, skrytá dramatičnost, nenápadnost – síla, hodnoty tradice, venkov, člověk + příroda  prostoupení, hloubka
- halasovská tradice, připomíná Holana
- ČRozhlas – literární sekce
- 1967 – 1970 – redaktor hosta do domu , rovnosti  po r. 70 exilová tvorba, bez práce a částečná invalidita
- příroda + člověk  jádro citů, symboly přírody v lidském životě

Kolik příležitostí má růže – navazuje na Halasovu poetiku, a na Kainarovu stručnost
Co zbylo z anděla – člověk na světě čistý jako anděl
Hodina mezi psem a vlkem – středověké pojetí, přichází smrt
Smuténka – cosi zhmotnělého
Metličky – nejvíce se ukazuje úspornost u slovní jednoduchosti, úsporná slova , hutná vyjádření

70. léta – pro děti
Uspávánky
Kam odešly laně
- eseje – práce se slovy
Jedenáctý bílý kůň
- odklon od komunismu – neměl práci  samizdat, exil
- reakce na dobovou atmosféru
Dávné proso – návrat k dětství, volný verš, strofy, meditativní prvky, život X smrt
Naděje s bukovými křídly – sbírka, 100 čtyřverší, souborné dílo toho ještě nevydaného
Odlévání do ztraceného vosku – modelace ideálu, který je možno zhmotnit
Kdo pije po tmě dílo – hledání srdce, přátelství
A znovu láska – posmrtně
Třináctý černý kůň

Časopis Květen
- mladí autoři 60./80. let
- hlavně poezie, vyjadřuje životní pocity (ne vždy ladící s ofociálním proudem), inspirace každodenností, umělecká revolta
- 2 období: a) program všedního dne, obdiv všednosti
b) poznávání mnohovrstevnosti a mnohotvárnosti všedního života – vývoj lidí, cizí krajiny
- polemiky a diskuse
Jiří Brukner, Jiří Šotola, Miroslav holub, Miroslav Šiktanc, Miroslav Červenka, Miroslav Florián

Jiří Šotola (1924 –1989)
- vedoucí redaktor časopisu
- nové tendence v literatuře i dramatu
- po r. 68 žádal demokracii  zákaz vydávání
Svět náš vezdejší – novátorství, všednost
Venuše z Mélu – originalita, antická témata, poezie prostého života, nová forma
Bylo to v Evropě – epická, porovnání východu a západu, pýcha na SS, snaha odpoutat se od Země
Hvězda Ypsilon –kosmické
60. léta – fantastické, až „fantasmagorie“, historicky laděná próza

Karel Šiktanc (1928)
- poetik, ovlivněn dobovou ideologií
- šéfredaktor MF
- po r. 68 samizdat nebo exilová vydání
Tobě, živote! – komunistická ideologie
Žízeň – osobnost autora, nové formy
Heinovské noci – proslulé, obětem války, „Věnování Lidicím“
Artéská studna – existencionální úzkost
Jak se trhá srdce – samizdat, reakce na dobu, ne optimistické
Český orloj – 12 obrazů propojených dialogem otce a syna, každý m+ěsíc = 1 důležitá etapa našich dějin
Tance smrti aneb ještě Pánbu neumřel – samizdat, pesimistické, nespisovná čeština  mluví za širší veřejnost
Utopenejch voči – dozvuky beznaděje, cizí, chladný, lhostejný svět

Milan Kundera (1929)
- filmová režie a scénárista
- přednášel světovou literaturu na Univerzitě
- publikace v Květnu- nespokojen s ideologií  nepohodlný  Francie – přednáší literaturu, díla v emigraci
Člověk, zahrada širá
Poslední máj – o Fučíkovi
Monology – o lásce

Pavel Kohout (1928)
- jako mladý významný funkcionář
- šéfredaktor Dikobrazu
- zájem o filmovou tvorbu
- dramaturg divadla Na Vinohradech
- levice  pravice – odboj, jeden z hl. představitelů Charty 77
- poslán do Německa bez možnosti návratu
Verše a písně
Čas lásky a boje
Taková láska – 1. drama, slavné po Evropě

Miroslav Florian (1931 – 1996)
- komunista
- 24 sbírek + tvorba pro děti, hodně proslaven ve své době, ale byl nadaný
- intimní zpovědi, paralely lidských vztahů, příroda
Cestou k Slunci – spontánní, veselé
Blízký hlas- milostné, mezilidské vztahy
Otevřený dům a Závrať – milostné
Záznam o potopě a Tichá pošta – nedotčeno politikou
 po r. 68 mluvčí komunistů
Jízda na luční kobylce
Jeřabiny
Sonetárium aneb večer v králíkárně – obdiv minulosti

Václav Hrabě
- podklady pro český underground, beatník, vzdor a nespokojenost s životním stylem
- texty pro ETC a Mišíka
- samizdatová vydání
- nedobrovolně se otrávil plynem
- přirovnáván k Villonovi – vyděděnec, outsider
Blues – sebrané spisy
Blues pro bláznivou holku
Horečka –jediná povídka

Antonín Brousek
- starší vrstevník Hraběte, novinářská činnost
- osamocení
- slovní hříčky, parodování, překlady
- program – práce s jazykem
- emigrace Z. Berlín  kritiky na českou tvorbu
Netrpělivost
Spodní vody
Nouzový východ

Experimentální poezie:

„konkrétní“
- slova svým uspořádáním vytváří konkrétní sdělení
- Hiršal, Grögerová, L. Novák, J. kolář, V. Havel – Protokoly – typogramy – psáno na stroji Antikódy
- 1967 – sborník Experimentální poezie – uspořádali Hiršal + Grögerová

Emil Juliš (1920)
- tvorba blízká Kolářovi
- koláže, obrazová poezie
- r. 56 zakázán pro experimenty, prozápadní
- počátek 60. let tématika Mostu a okolí – grafické básně, prolínání textů
Pohledná poezie
Krajina her
Vědomí možností – konec činnosti, zakázán do r. 88, samizdat Mnichov
Hra o smysl a Multitext – experimenty, poezie slov, jednolitě plynoucí text s výkyvy + vlastní myšlenky

Zbyněk Hejda (1930)
- kolem časopisu Tvář –nemarx. Autoři, expresionistický a pesimistický pohled na život – pomíjivost existence, plynoucí život
Všechna slast
Blízkosti smrti zakázán  exil- Mnichov

Jiří Gruša (1938)
- próza + poezie, složité, filozofie
Torna
Světlá lhůta
Učení mučení
1978 – samizdat román – Toronto – vysoké ocenění, edice Petlice (pro exil tvorbu)
1980 – stipendium do USA  „byl vycestován“, zbaven občanství
Pavel Šrut (1940)
- jazykové experimenty, texty, pro děti
Noc plná křídel
Červotočivé světlo
 70. léta zakázán, 80. pro děti
Přestupný duben
Kolej yestersay

Ivan Wernisch (1942)
- básník, recenzent, kulisák, keramik
- otec Němec  drsné dětství
- sebeironie, groteskní lyrika až tragika, parafráze, pohádky se sklony k morbiditě, postmodernistické prvky, travestie
Kam letí nebe
Těšení
Zimohrádek
Dutý běh
Loutky  zákaz tvorby, překlady z Němčiny Mnichov
Po r. 89: tragika, smutek
Blbecká poezie
Kudlmukl
Cvičné město
Zahnáni do ráje – ironie

30. Vývoj v české poezii od 60. let do současnosti

-1969 začínají represe
- 1970 – převrat ve společnosti, umění a životě normalizace
literáti: a) ti, co podlehli ideologii (někteří jen naoko)
b) zakázaní – samizdat, exil
- 1972 – nový SČS – v čele Jan kozák – naostalinistická opatření, likvidace nepohodlných autorů, v syndikátu zůstala 1/6 původních autorů
- likvidace nezávislých časopisů
- Charta 77 – požadavek, aby režim dodržoval listinu lidských práv a svobod – Havel, Patočka, Hájek
- 80. léta – spousta lidí nepuštěna zpět do vlasti

skupiny:
1) skácelovsko – floriánská generace – starší autoři, osvědčení, oficiální
2) sýsovsko – Žáčkovská generace oficiální mladší autoři, ale na tak dobří; Sýs, Žáček, Černík, skarlant, Cincibuch

80. léta – generace osamělých běžců – píší do šuplíku

Mladá poezie hledání – Štrob, Fišerová, Antošová, Salaqvardová

Reflexivní filozofující a hledačská – písničkářská forma, částečně oficiální  velmi populární

Karel Sýs (1946)
- obliba Nezvala
- drsné erotické náměty
Newton za neúrody jablek
Pootevřený anděl
Dlouhé sbohem – z dětství
Nadechni se a leť – tíživost doby, technický rozvoj
Americký účet – rodina, domov
Stroj času – pásmo, polytématická bilance
Poštovní holubi paměti – výbor
1989 zahraničí

Jiří Žáček (1945)
- humor, satira, hravost, melodičnost
- experimenty, satiry, epigramy
 populární
Ráno moudřejší večera – navazuje na Halase a Nezvala, fantazie, parodie
Anonymní múza – jazykové hříčky
Mezi řečí – kritika vztahů ve společnosti, komplexní chápání světa
parodie, epigramy: Okurková sezóna, Ptákoviny
pro děti: Aprílová škola, Slabikář

Petr Skarlant (1939)
- harmonie, smutek
- 1968  emigrace
- po návratu vzor, citlivá poezie, „novodobý Seifert“
Vyřezávaný osel
Hebká kůže – láska, něha, sblížení
Paříž, Paříž – vidění světa, umělecky přitažlivá města X domov
Kdo jde po dně budoucího jezera – svatební cesta po Itálii
Ústa spojená pro štěstí
Mimoúrovňové křižovatky – civilizovaný svět
Průvodkyně cizinců – tradice, životní moudrost
próza: autobiografické- Věk slasti
Věk náruživosti

Michal Černík (1943)
- idylik a harmonizátor, vážnost, hloubka
- návrat k rodinným kořenům
Náhradní krajina – inspirace Polabím
Sklizeň srdce – milostné motivy + příroda
Daleko stín, daleko sad – verše otci a matce
Mezivěk
Rozečtený život – dobové politické monotéma
pro děti: Kdy má pampeliška svátek
Kocouří knížka
reportáže a črty: Tráva roste až k moři
Deset tisíc píšťalek

Katolicismus

Časopis Vyšehrad – katolická tvorba: Klement Bochořák, Emil Frynta, J. Slavík, Jan Zahradníček, dynamoarchisté

J. Slavík
Snímání z kříže
Stín trtiny
Osten

Skupina Ra
- během války, surrealistická skupina
sborníky: A zatímco válka
Skupina Ra – program
- promyšlená tvorba

Ludvík Kundera
- redaktor Hosta do domu
- překlady (Rilke, Brecht…) + literární věda
drama: Totální kuropění
Korzár
Poválečná tvorba-poezie: Živly v nás
Letní kniha přání a stížností
Pásmo lyr.-ep.: Historie Velikého okresního Kýžala - parodie na kult osobnosti

Skupina surrealistů (1938 – 48)
- nechtěli se smířit s rozpuštění surrealismu
Zbyněk Havlíček

Vratislav Effentberger
- literárně –výtvarný proud
- studoval DU
50. léta – dělník, 10 samizdatových sborníčků
60. léta – Básně na zdi
70. léta – hlídač

Kulturní kádr Českého svazu mládeže
Pavel Kohout
Stanislav Neumann (syn S.K.N.)  díla poplatná době
Syntetický realismus – nový realismus
Časopis Rudé právo
Vlastimil Školaudy

Ivan Skála (Karel Hell)
- Halasův žák
- optimismus
- normalizátor, činitel MF
Přes práh
Máj země – tendenční
Ranní vlak naděje
Posel přichází pěšky – reakce na rok 68, obhajoba toho, co bylo předtím
Bermudský trojúhelník

Jan Pilař
Strom se nepohřbívá
Krajinou pádí kůň

Donát Šajner
- z jižních Čech
- dobrodružná literatura pro děti

Jiří Taufr
- překlady Majakovského, Chlebnikova
- diplomat v SSSR
- vliv Wolkera
Erica
Znělec – lyrické miniatury
Téma pamět
Indiánie – báseň, kontrast života Indiánů a kapitalistů

Josef Rybák
- marxistický žurnalista
- povídky, romány a přírodní témata

Poezie po roce 1948

- zastavení mnoha časopisů
- hodně spisovatelů vyloučeno
- 1948 volby, smrt Beneše  konec demokracie
- umění ve službách politiky
- období represí, propagace kultu osobnosti – 50. léta  2. polovina 50. let uvolnění
- časopisy: Nový časopis Svazu československých spisovatelů
Květen – sdružuje mladé začínající autory
Host do domu
- cíl: odpolitizování poezie
hledání nových témat, vyjadřování nových názorů, nové formy
- zrušen syndikát, kritika Halase
- heslo: Směr Wolker!
- S.K. Neumann – politicky směrovaná poezie
- témata: práce, stroje, továrny, kolektiv, láska k - SSSR
-práci
- soudruhům
- 50. léta – mladší, nadčasoví autoři
- 2 skupiny:
1) těžce propadli režimu, poškodili si reputaci
2) nepropadli režimu

Nezval – 40./50. léta
Veliký Orloj
Stalin
Zpěv míru

Závada – oslava politické situace, ale ne moc
Halas – zničen Ladislavem Štolem  deprese  smrt
Biebel – dopadá styl doby  sebevražda
Teige – předválečný komunista  nepohodlný, r. 51 umírá
Hrubín – Můj zpěv – ohlas, nepolitické

Host do domu – určen mladým, název podle Wokerovi sbírky, měsíčník pro kulturu
- Milan Slavíček, Kundera, Uhde

Oldřich Mikulášek (1910 – 1985)
- narozen v Přerově
- novinář v Brně
- vliv Halase
- baladičnost, osobní lyrika (zpovědi), dramatické napětí, sepjetí lásky, života a smrti
I. období (50. léta)
Pulzy – prožitky
Hroucí zpěv – stržen dobou
Divoké kačeny – optimistické
Albatros – poema, lidské poznání, touha, optimistický obdiv k životu
Krajem táhne prašivec
II. období (60. léta) – hledání sebe sama, rozhodování
Ortely a milosti – pozorovatel, sleduje proměnu sebe i světa kolem, snha přivést lidi k zamyšlení pravda X nepravda
Svlékání hadů – očištění od něčeho starého, nové cesty a principy
To královské – hrdost, v čem je člověk kladný a pozitivní
Šokovaná růže – milostná tématika a téma doby
III. období (70. léta) - reakce na dění ve společnosti, bilancování života
Žebro Adamovo
Veliké černé ryby a dlouhý bílý chrt
Agogh – beznaděj, smutek, reakce na dobové události
Sólo pro dva dechy
Čejčí pláč
Utrpení starého Werthera – parafráze, beznaděj, řešení lásky, bolest
 zestručnění, ale hloubka obsahu, pečlivý výběr slov

Richard Weiner (1884 – 1937)

- hloubka podvědomí, halucinace, sny
Pták a Usměvavé odříkání – vitalismus
Rozcestí
Mnoho nocí
Zátiší s kulichem, herbářem a kostmi – nedůvěra v sílu rozumu, nenormální hrdinové
Lítice a Škleb – povídky, sleduje podvědomí a halucinační stavy hrdinů  trýzeň, beznaděj
Lazebník – 5 povídek, rozpolcené vědomí, podvojné duševní stavy, surrealismus, nesmyslnost existence
Hra doopravdy – odpovědnost každého za svou existenci, objasnění všeho iracionálně a nelogicky

Bohuslav Reynek (1982 – 1971)
- básník, prozaik, grafik
- výtvarník – krajiny, grafiky se spirituálními motivy
- básně v próze, tradiční umělecké postupy, barokní poezie – obrazové paralely a mystická zaměření
Květnová neděle – 1 sbírka
Rybí šupiny a Had na sněhu – básně
Smutek země a Rty a zuby – sbírky
Sníh na zápraží a Mráz v okně – r. 1969

Jiří Orten (1919 – 1941)
- žid, pociťoval židovskou diskriminaci (vyloučen z konzervatoře z rasistických důvodů), přítel Halase,
- velmi talentovaný
- prvky existencionalismu
-poezie prostoupena očekávanou smrtí
- vzor pro mladou generaci, tragická náhodná smrt
Čítanka jaro – radost ze života, city, poezie poznání, obdiv
Cesta k mraku – existencionalismus, tragický osud, sounáležitost židů, strach, osamění, bezmocnost
Jeremiášův pláč – inspirace Starým zákonem, novoročenka, humanismus, beznaděj, zoufalství židů, bezbrannost
Ohnice – posmrtně, vrchol tvorby, vzpomínky, plné života
Elegie – sbírka nevydaných básní, soukromé, pesimistické, nešťastná láska, židovství, ztráta přátel, meditativnost, pravidelný rytmus, rým
Hořký kruh – korespondence s milou
Eta, eta, žlutí ptáci

ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

u nás období protektorátu, omezení styku s okolím
- snaha omezit literární tradice, slábne kulturní život, uzavření divadel, cenzura knih
- vychází: pohádky, výchovná tvorba, historická díla (Němcová, Erben, Staré pověsti české)
- nevzniká nová literatura
- odboj intelektuálů – v čele Vančura

Syndikát českých spisovatelů (ČS) 1945 – 46
- v čele Halas
- v roce 48 rozpad, polovina lidí vyškrtnuta – nepoliticky orientovaní, r. 46 2 skupiny:
1) kulturní obec – Z. Nejedlý, S.K. Neumann
- noviny Rudé právo
- cíl a smysl – literatura jako zbraň při politických zápasech

2) kulturní svaz – netendenční, apolitičtí, společenská morálka a kritika
- noviny – Svobodné slovo
- Fr. Peroutka, F. Šrámek, J. Seifert, J. Lada

 nové seskupení Svaz ČS – prokomunistické, prosovětské, základem sociální realismus ( pro masy), v čele Drda – dosazen i bez politické minulosti, nemožnost diskuse, monopol 1 strany, zrušení mnohotvárnosti, forem, témat, potlačení individuality, výchovné záměry

Zdeněk Nejedlý
- akademik
- „komunisté jsou dědici národních tradic“

Ladislav Štoll
- dějiny do postavení primitivismu, tendenčnost, podle politiky  zvrácené

 po r. 48 syndikát zrušen, vyloučení 56 členů nábožensky a prozápadně orientovaných  vězení, obžaloba, smrt, stíhání umělců, různé politické pohružky a ústupky, čistky v knihovnách – i Čapek, zájem o Šaldu
Záviš Kalendra
- r. 50 zabit

tiskoviny: Literární noviny
Host do domu
Květen
Kultura
Světová literatura
Plamen

60. léta
- moc v rukách jedné strany, reformní komunismus
- literární rehabilitace, nepovolena esej Čapka –Proč nechci být komunistou a hovory s T.G.M., zakázán Klíma
- r. 67 4. sjezd spisovatelů – Kundera, Havel, Vaculík

Poválečná česká poezie

Josef Čapek
- zahynul v koncentračním táboře, posmrtně vydáno
Básně z koncentračního tábora – o tomto prostředí

Halas
Barikáda
V řadě

Vilém Závada
Povstání z mrtvých

Jaroslav Seifert
Přilba hlíny

Vladimír Holan
Dokument – obsahuje Dík sovětskému svazu
Panichida
Rudoarmějci

František Hrubín
Chléb s ocelí
Jobova noc
Nesmírný krásný život
Hirošima

Jan Zahradníček
- katolická poezie
- odmítá pozice iluzí, vítězného pokroku
Pokušení smrti – sbírka, tématika smrti, hmotná bezbolestná smrt
Stará země
La Saletta
 vězněn  Dům strach – básně z doby ve vězení, vyšly v Torontu

Literární skupiny:
 vznik skupin hlavně mladých autorů
Večery mladé literatury – prezentovány básně mladé generace

Ohnice
- 1947 – dvousvazkový sborník, experimenty, existencionalistické prvky, ortenovská tradice
- Kamil Bednář, Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Holub

Skupina 42
- jen do únoru 1948
- většina levicová, národní + moderní postupy, městská civilizace- periferie, autenticita prostředí a života
- propojeno s výtvarnou oblastí (Lhoták, Hudeček)



Jiří Kolář (1914)
- různá zaměření, vyučen
Křestní list
Sedm kantát a Limb a jiné básně  podpora skupiny 42
Ódy a variace
Prométheova játra – vydáno v Torontu v 80. letech
Mistr sum o básnickém umění
Vršovický ezop – lidová moudrost a mluva
Nový epiktát
Návrat k upotřebení – 60. léta + experimenty, předmětová, konkrétní poezie
 1968 SRN  od 980 žije v Paříži

Josef Kainar (1917 – 1971)
- básník, dramatik, psal i pro děti
- existencionalistické zaměření, životní paradoxy, absurdity
- v počátku humor a nadhled bolavost, tragika
- po válce člen Skupiny 42
Příběhy a menší básně – na počátku války
Osudy
Nové mýty – civilní poezie, různé vrstvy jazyka  atmosféra, „Stříhali dohola malého chlapečka“
- práce s jazykem, ironie, sarkasmus X ještě optimistické vize budoucnosti
- trochu utopistické
50. léta
- politicky angažovaný
Veliká láska
Český sen
Člověka hořce mám rád

60. léta  uvolnění
Lazar a píseň
Moje blues – sbírka, zpěvník, pesimistický postoj, člověk stále zápasí ve svém nitru s dobrem a se zlem, objektivní
- rozpad vztahů, odchod nejbližších  alkohol, jazz
Miss Otis lituje – sbírka, zpěvník, nejslavnější písně – „Jan miluje Lenku“
Hudebník – jazz, texty
- nostalgie, smutek, skepse
- drama: moderní přístup, mezilidská tématika
Ivan Blatný
- po válce vstoupil do komunistické strany – jiný vývoj než předpokládal  1948 Anglie
- redaktor Svobodné Evropy a BBC
- zpočátku ovlivněn ortenovskou generací
Paní jitřenka – pocit pronásledování, motivy z psychiatrické léčebny
Hledání přítomného času – navazuje na válečné zážitky, meditace, městské prostředí a okolí, člověk miluje život a smíření s osudem
Pomocná škola Bixley – samizdat

Jiřina Hanková
- orientována na anglosaskou literaturu, překlady T.C. Eliota, D. Thomase
- navazuje na Halase, uzavřená, přemýšlivá, nostalgie
Sdružení autorů Mladé fronty (= dynamoarchisté)
- po válce, 1946 sborník Aktiv – Ladislav Fikar, Eduard Petiška, František Listopad,

Jaromír Hořec
- písně v duchu lidové tvorby
- romantická tématika, připomenutí lidové prózy

Ladislav Fikar
- navazuje v počátcích na Ortena
- překlady
Samotín – vzpomínka na rodný kraj

František Hrubín (1910 – 1971)

meditativní poezie, individualismus, křesťanské zaměření
- Sk. 42, poetismus
Zpíváno z dálky – útočiště před krutým světem, vnitřní pocity, úděl člověka, bolestné a tragické stránky člověka, připomíná Halase
Krásná po chudobě
Země po polednách
válka:
Včelí plást – hodnoty domova, zázemí, česká krajina, sonety pro Prahu
Země sudička – věnováno Nerudovi, reakce na Písně kosmické, variace
Mávnutí křídel – inspirace Vrchlickým, formální experimenty X neformální obsah
po r. 45:
Chléb s ocelí – volný verš, válečná tématika
Jobova noc – 5 dílů, reakce na válečné hrůzy, typické refrény, obrazy z historie a současnosti Čech „Čechy krásné, Čechy mé!“
Hirošima – lyricko-ep. skladba, reakce na konec války, pesimismus, obavy o budoucnost lidstva
50. léta:
Proměna – navazuje na Hirošimu, cesta děsu, obava zániku celé planety, epický základ –na Štvanici, příběh Daidala a Ikara, proměny, vize katastrofy
Můj zpěv – programová sbírky, hymnus, oslava J. Čech, lásky, život
Až do konce lásky – milostná lyrika, konfrontace života a díla
pro děti a mládež:
Romance pro křídlovku – poema, lyr.-ep. Příběh, hluboká láska, retrospektiva, návrat do mládí
Černá denice – vzpomínka na rodiče
Lešanské jesličky – baladistické, biblické prvky, meditace, jesličky – kolébka i hrob
próza:
U stolu – vzpomínky na dětství
Lásky – memoáry, medailony umělců
Zlatá reneta – novela, sladkobolné, návrat knihovníka do kraje mládí, konfrontace s tím, co dokázal
drama:
Srpnová neděle – odraz doby, totalitní dopad na společnost, Hetman – idyla, monology různých dvojic
Křišťálová noc – současná vesnice, mezilidské vztahy, konflikty, neidyličnost, vztah k práci a majetku, rodina Strunových-nemanželské dítě, křišťálovost – přetvářka, poměry, které nechce společnost přiznat
Oldřich a Božena
2x7 pohádek
Sněhurka
Špalíček pohádek
Pohádky 1000 a jedné noci
Leporela: Říkej si se mnou
Říkejte si pohádky
Hrajte si s námi

Vladimír Holan (1905 – 1980)

originalita, kvalitní vyzrálá poezie, náročná meditativní tvorba
- složité obrazy a metafory, vztahy, osamocení, individualita ve vnímání společnosti
- barokní poezie – ne duchovním zaměřením
- abstraktní poezie – nemá konkrétní obrazy, pochody mysli
- neologismy, poetismy, vlastní slova, básnický jazyk, jedinečná slovní spojení a vazby
do r. 1938: experimenty, absolutní poezie – poetické je samo téma, poezie duše (bolest, smutek)
Triumf smrti
Vanutí
Oblouk – symbol – něco se sklání, přibližuje
Kameni, přicházíš – španělská válka, společenská reflexe
válečné období: nejslavnější, občanská poezie – reakce na společenská dění, individualita
Havraním brkem – ohlas mobilizace, Mnichova, naléhavost každého oslovovat + návrat k intimní lyrice
Záhřmotí – cyklus, lyr.-epické, básnické příběhy např. o Mozartovi
První testament
Terezka Planeová – láska z mládí, neměl odvahu se k ní přiblížit, dozvěděl se o její smrti duševní rána, lyr.-epická skladba
Cesta mraku – tragika,nenaplnění cílů, bolest, smrt

Konstantin Biebel (1898 – 1951)

- proletářská poezie, poetismus
- uzavřen do nitra, pocity, snovost, citlivost, skromnost
- deprese
Píseň souchotináře – 1. sbírka
Cesta k lidem – společně se strýcem Arnoštem Rážem
Věrný hlas – věnováno Wolkerovi
Zlom a Zloděj z Bagdádu – pokora, melancholie, něha, zlom mezi proletářskou liter. a poetismem

Poetismus: hravost, více humoru, obrazovost, válečná tématika, sociální prvky, dálný východ
Zlatými řetězy – po smrti otce, plynutí života, experimenty
S lodí, jenž dováží čaj a kávu – exotika, přírody, barevnost, pestrost- květy, zvířata, zvuky džungle, obdiv k domorodcům
Placius – próza z cest
Surrealismus:
Nebe, peklo, ráj
Zrcadlo noci – předválečné
30. léta – tvůrčí krize:
Bez obav – válečné básně, různorodost, reflexivnost, reakce na válku a poválečné období, vrchol tvorby
 sebevražda

František Halas (1901 – 1949)

citlivý, životní protiklady, tragičnost, pesimismus
- redigoval Pásmo, spoluzakladatel brněnského Devětsilu
- vliv Mahena a Johna
- promyšlené básně, precizní, intelektuální
válečný odboj, předseda Syndikátu
- uštván k smrti
 originalita, jedinečnost, dobrý způsob vyjadřování
Sépie – poetismus, téma hřbitova, smrti a noci
Kohout plaší smrt- inspirace anglickou poezií, kohout - symbol= konec noci začátek dne,
meditativní prvky, spiritualismus, zaměření na subjekt, podoba s Bieblem
Tvář, Tiše, Hořec – život a smrt, těžký úděl, dětství, láska, návraty, víra, smrt, snesitelnost a nesnesitelnost bytí, nedůvěra
Dělnice – determinismus, vzpomínky (bolestivé, zemřela, když mu bylo 7 let) na matku, oslava její vnitřní síly
Staré ženy – o stáří, když už vše pominulo, nadčasové, detaily – oči, ruce, ústa
Dokořán – otevření se, optimismus, dění kolem něj – španělská válka, fašismus
vrchol tvorby: 1938 – 42, modernismus + klasická poezie, silné myšlenky řečeny prostě
Torzo naděje – mobilizace, Mnichov, biblické motivy, víra, parafráze dětských říkanek,
experimenty, monumentální patos
Naše pan Božena Němcová – k výročí narození, síla života, symbol nezlomnosti a české řeči, paralela mezi osudem B. Němcové a českého národa
Ladění – reakce na narození syna, štěstí, optimismus, říkanky
Já se tam vrátím – lyrizovaná próza, subjektivně laděný popis, líčení
V řadě – propojení myšlenek, filozofická meditace, oběti války, blízko k Demlovi
A co? – posmrtné, ptá se po osudu básníků,

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

- nejosobitější představitel, komunismus
- básník, prozaik, dramatik, publicista, teoretik, film, všestranné nadání – hudba, výtvarné umění
- obdiv k Šaldovi
- básně od 16 let – příroda, city, pocity
Most – 1. oficiální, smysly, tvary, barvy, nálady, city; téma – domov, nová poznání, vliv prokletých básníků, most = symbol Nezvalovi osobnosti = člověk + svět, prostor + čas, slovo + obraz, představa + pocit
Podivuhodný kouzelník- souhrnná sbírka: Básně noci
Akrobat
Edison
Signál času
 kouzelník = symbolicky básník
Pantomima – básnický manifest poetismu, 1. poetist. sbírka
Básně na pohlednice – hravost, optimismus
Nápisy na hroby
Edison – polytematické básně – osobnost vynálezce, oslava aktivního života, význam a smysl tvorby – otázky, protichůdnost = refrén,
Akrobat – podobenství o osudu poezie v současném světě, iluze, vážné otázky
Signál času – smrt Edisona
Skleněný havelok – pásmo, enumerace
Zpáteční lístek
Sbohem a šáteček
Prahou s prsty deště
1934 surrealistická skupina  poetismu:
Žena v množném čísle
Absolutní hrobař
odklon od surreal.  magický realismus – Villonská balada – revoluční + citové
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – sociální a revoluční vyhrocení, mladý člověk bez zaměstnání – dno, revolta, úspěch
100 sonetů zachránkyni věčného studenta Robrta Davida – popularita, fádní prvky
70 básní na rozloučenou se stínem studenta R. D. – propad
poezie nadosobních hodnot: matka + zem
Matka naděje
Pět minut za městem
poválečné:
Švábi – satira, alegorie
Rudé armádě
Balady Manoně – milostný charakter, subjektivní lyrika
Liter. poplatná době: nadšení, kolektivismus, budování
Křídla
Chrpy a města
Nedokončená – posmrtně

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
- titul národního umělce, 1984 NC
- proletářské žižkovské prostředí
- vliv Teiga, ovlivněn Neumannem
- nesouhlasil s událostmi roku 68  samizdatová vydání
Město v slzách – 1.sbírka, věnováno Neumannovi, mladá atmosféra, revoluční romantický lyrismus, detaily, jazyková lehkost, srozumitelný, „snivý proletář“
Samá láska – přechodné období revoluce  poetismus, protředí lidové zábavy (cirkus, film, sport)
Poetické období:
Na vlnách TSF – čelní dílo, původní název Svatební cesta, vliv Apollinaira – hra se slovy, impulsy z cest po Fr. a SSSR
Slavík zpívá špatně – upnutí k zemi, kritika, realismus
Poštovní holub – lyrika, melodičnost, nálady, pocity
Hvězdy nad rajskou zahradou – vzpomínky na dětství, dětské hry, autobiograf., specifický jazyk –city X Nezvalovy Obrazy
Společenská krize, vážnější témata:
Jablko z klína – lyrické, sebeironie, emoce – obecnější, vzpomínkový optimismus
Ruce Venušiny – milostné, intimní, rodinné prvky
Jaro, sbohem – návrat k rodné zemi, vzpomínky na matku, city
Osm dní – cyklus, elegie na smrt T.G.M.
Zhasněte světla
Vějíř Boženy Němcové – hledání jistot, silné osobnosti, vzory
Světlem oděná
Kamenný most – věnováno Praze, proti okupaci, biblické ladění
Přilba hlíny – reakce na květnovou revoluci, písně, balady
Modernistické tendence:
Mozart v Praze – hodnoty domova a Prahy, tradice
Šel malíř chudě do světa – biograf. Příběh M. Alše
Dokud nám neprší na rakev
Pozdrav Františku Halasovi – reakce na předčasnou smrt F. Halase
Píseň o Viktorce – život B. Němcové, tragika
Maminka –sb., dětství, niterné pocity, prosté působivé verše, vroucí, rytmické, melodické, pocit ztráty
Chlapec a hvězdy – oslava J. Lady
Vytržené stránky – útržkovité myšlenky, vliv zahraničí, demokratický a tolerantní typ liter.
Koncert na ostrově
Odlévání zvonů a Haleiova kometa – hořké, existence na světě
Rok 1968: vedoucí ve Svazu československých spisovatelů  vyloučen zakázán
Deštník z Piccadily – dětství, nadhled, cenzura života
Morový sloup – období po r. 68,po okupaci
Býti básníkem – hodnoty života, osobní hodnocení, přátelé
Všecky krásy světa – próza, medailony, povídky, fejetony, memoárová liter., básnický

POETISMUS

- lyrismus, řetězení představ, inspirací, lidová zábava (cirkus, kabaret, lidová veselice)
- odmítá tendenčnost a ideové názory
- „umění žít“
- optimismus, poezie štěstí, citového vnímání, osvobozená osobnost
- rozšiřující se tématická skupina
- nová práce s jazykem
- posílení fantazie, moderní tendence a vliv světové avantgardy
- u nás typický
1924 Teige – stať „Poetismus“ (Brno), další statě: Nezval, Seifert, Biebel, Vančura
- manifest poetismu, program nového životního stylu a umění
- díla: Seifert – Město v slzách, Smrt lásky, Podivuhodný kouzelník,
Depeše na kolečkách

Jindřich Hořejší (1886 – 1941)
- publikace od r. 1904, 1905  Paříž - Sorbona
- po r. 1918 úředník, redaktor
Hudba na náměstí – navazuje na Šrámka, „Života bído, života bído, ty nejsi dědičná.“
Korálový náhrdelník – intimní lyrika
Den a noc – obraz současného života se všemi utrpeními, velkoměsto, budoucí naděje, sociální + milostný motiv (Milenci, Květnový den), nový typ milostné poezie (Vzpoura)
překlady: francouzská literatura- Corbiér – Žluté lásky, Barbuss – Peklo, Gide – Nedokončené vyznání, Racine – Faidra

Josef Hora (1891 – 1945)
- novinář, sociálně nedemokratický  komunismus(rudé právo) (rudé právo) rozchodu s komunisty České slovo
Postavy a dílo – edice, svazek o Tomanovi
Básně – debut, vliv Vrchlického
Strom v květu – ukazuje své rysy a talent, impres. – vitalistická podoba, civilismus, smyslové básně, metaforika
Pracující den – proletářská literatura, zamyšlení nad osudy dělníků, soc. humanismus
Srdce a vřava světa – báseň – Zpěv k zástupům – dělnická kolektivita
Mít křídla – dělník jako nositel třídní nenávisti a revolučního humanismu, důraz na vyváženost obsahu a estetiky
Itálie a Struny ve větru (vroucí vztah k Rusku a Leninovi) – odraz cestování
Kniha času a ticha – tematicky spojené sbírky: Tvůj hlas
Tonoucí stíny
Dvě minuty ticha
Tiché poselství
 melancholie, skepse, teskná zamyšlení, bolavé pocity, poezie „kosmu“ – odlehčené
Máchovské variace – nesmrtelnost člověka, nepomíjivost zanechaného díla
Domov + Jan houslista – obava z ohrožení vlasti, „ Jenom dlaň nám zbyla již. Dlaň rodné hlíny, a zrno volající: Braň před vichřicí prsť domoviny.“
Zahrada Popelčina – cyklická báseň, vzepření proti osamění, vzdor proti tmě a zlu ohrožujícím národ a lidstvo, úvodní část Rekviem, vzpomínky na mrtvé, 2. část Popelka
Život a dílo básníka Aneliho – víra v novou svobodu
Zápisky z nemoci
překlady: Puškin – Evžen Oněgin
Lermontov – Démon
Pasternak - Lyrika
Výbor ze slovinské poezie Hvězdy nad Triglovem

Ludvík Vaculík (1926)

novinář, dramatik, publicista (Literární noviny – fejetony,. recenze
- vychovatel v ženském domově  zážitky do literatury
- sledován státní bezpečností – falešná obvinění  po r. 68 samizdat a exil
- oficiální mluvčí Pražského Jara
- řada liter. cen
2000 slov – manifest, názory a postoje veřejnosti, demokratizace
Rušný dům – o výchově mládeže na učňáku, uniformita, potlačování individuality
Sekyra – hutný román, nářečí, sekyra = politika, rodina rozpad, otec se stane významným funkcionářem – získá moc, ale nezvládá to, syn vidí přerod otce a přestane si ho vážit
Morčata – 2 linie, úředník zkupuje morčata a provádí na nich pokusy sociálního rázu, paralela s režimem bezmocnost, není rozdíl mezi ním a životem pokusných morčat
Český snář – deník, 13 měsíců disidenta
Milí spolužáci – 3 díly: Kniha indiánská, Kniha Dělnická a Kniha studentská
Autobiografické:
Jaro je tady – fejetony, oceněny, okolí, proměny mezi lidmi
Srpnový rok – události r. 68
Jak se dělá chlapec – vztahy, manželství
Z deníku spisovatele

Ivan Klíma (1931)
- čelní neofic. Autor
- poznamenán válkou, od 9 let v Terezíně
- fyzické i psychické nemoce
- visiting professor v Americe – po návratu obviněn jako kapitalistický vyzvědač zakázán
Hodina ticha- studie, odraz doby, Čech + Slovák hledají místo
Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den – povídky, pocity, podoba se Směšnými láskami, skutečnost x vize, beznaděj, bezmoc
Období normalizace:
Má veselá jitra – 7 povídek, 7 dní, poznamenání dobou
Moje zlatá řemesla – život disidenta, mnoho zaměstnání 6 povídek = 6 profesí
Moje první lásky – 4 etapy vývoje, dětství  dospělost
Láska a smetí – bilancování života, intelektuál disident (metař), bohatý vnitřní život
Soudce z milosti – Adam Kindl, skutečný soudce, vývoj člověka, 3 roviny: osobní, profesní, snová rovina – návrat do minulosti až k popravě na Staroměstském nám.
r. 86  91 Londýn
Čekání na tmu, čekání na světlo – po r. 48, mládež zpracována režimem, deformace

Egon Bondy
Invalidní sourozenci – vize společnosti r. 2600, aktivní x unavení (disidenti), boj o přežití
Sklepní práce – filozofická úroveň
Afgánistán – rozhořčení, proti tajnější situaci, souborný název Orweliáda
Bratří Ramazovi – návrat k Dostojevskému, perzifláž
Filozofické eseje

Eva Kantůrková
Smuteční slavnost – paralela s Mňačkem, venkov, tématika 2 pohřbů současně probíhajících, pohlavár (okresní tajemník, kolektivizace) X sedláka (z vesnice vyhnán neprávem)  rozpor lidí na který pohřeb jít
Přítelkyně z domu smutku – ruzyňské vězení, jiné prostředí, kam vězenkyně nezapadá
Lenka Procházková
- manželka Ludvíka Vaculíka
- povídky
Růžová dáma
Přijď ochutnat
Hlídač holubů
Oční kapky- vtah, žena+ muž+ dítě, muž emigruje a zanechá ženu a dítě napospas, žena odjíždí za ním a chce se pomstít, ale nedokáže to
Smolná kniha – reakce na Vaculíka po jejich rozchodu

Alexandr Kliment
Nuda v Čechách- průměrní lidé v 70. a 80. letech, architekt Mikuláš – bohémský život, ale nenaplňuje ho, pomýšlí na emigraci, ale už by nikam nepatřil

Karel Sidon
- rabín, bez přetvářky
- po r. 68 studia v Německu
Sen o mém otci
Sen o mě
Evangelium podle Josefa Flavia – učení, ale pohledem z druhé strany, historie

Jiří Gruša
Hra o smraďocha
Dámský gambit
Dotazník aneb modlitba za jedno město a přítele – forma interwiu, redaktor + pohlavár ovlivněn řečí projevů, bez vlastních myšlenek

Karel Pecka
- autobiograf., vězení, lágry
- vězněn (11 let) za letákovou činnost
Horečka – 2 linie románu, útěk Bohdana Kosaře, solidarita + smrt – Lukáš Ládr
Velký slunovrat – adaptace vězňů na svobodě
Motáky nezvěstnému – autobiograf., Vilém Svoboda, polemika věznitele s vězněm, inkvizitor X Kristus

Jiří Švejda
- navazuje na Párala
Požáry a spáleniště – vztahy

Václav Dušek
Panna nebo orel – Tadeáš Falk, v mládí kradl  vězení, po propuštění odchod do zahraničí a živí se jako dřevorubec

Ota Dub
Přísahám a slibuji – medicínské prostředí, inspirace Hailey

Valja Stýblová
Mne soudila noc – vinna po autohavárii
Skalpel, prosím – mozková chirurgie

Petr Prouza
- prostředí nemocnice z pohledu pacientů

Vladimír Körner
Údolí včel – chlapec dán rodiči proti své vůli do řádu maltézských rytířů
Aldeheid – důstojník + Aldeheid, postaví se na stranu důstojníka proti svému bratru
Lékař umírajícího času – Jan Jesenius – soukromí a život
Zánik samoty Berhof
Psí kůže – psychicky zdevastovaní lidé po 30.leté válce

Miroslav Skála
Svatební cesta do Jiljí – zkouška vztahu
Cesta kolem mé hlavy za 70 dní

Radek John
Džínový svět
Memento – drogová problematika

Antonín Bajaja
Mluviti stříbro

Alexandra (Saša) Berková
Magorie – průzkum společnosti, zdegenerovaná, špatná
Michael Viewegh
Báječná léta pod psa
Výchova dívek v Čechách
Účastníci zájezdu

ČESKÁ POEZIE 30. – 60. LET

Charakter doby:
Devětsil:
1920 – vznik Devětsilu – skupina, která navazuje na autory almanachu, hl. organizátor Vančura
1924- pobočka v Brně
1914 – první členi – studenti z gymnázia v Křemencové ul. a z Žižkovského gymnázia (Seifert)
- představitelé: Vančura, Seifert, Hoffmeister, Majerová, Olbracht, Teige (kritik), moderní divadlo: Honzl, Frejta, Voskovec, Werich
- malířství: Kubismus Čapek, F. Muzika, surrealisté – Toyen, Štýrský
- básníci: K. Biebel, Josef Hora +Jindřich Hořejší  revoluce jako spravedlivý výsledek vývoje, Jiří Wolker humanismus, zlidštění světa, S.K. Neumann, Seifert hledání života, pocitů
- časopisy: Revoluční sborník Devětsilu, Revue, Disk, R.C.D. Revue Devětsilu, Pásmo, Var
- sociální tématika, komunistické přesvědčení
- literární typ- dělník,prostředí továrny, periférie, dělnické čtvrti
- 1922 Var – Wolkerova stať /Proletářské umění“, další statě: Neumann, Teige

Svaz moderní kultury – avandgardní umělecké sdružení, které chtělo reagovat na novou epochu, levicová kulturní orientace, snaha vytvořit nový řád, optimismus, družnost, harmonie, láska, pokračování starších proudů – dekadence (Dyk)
- literární umělci, výtvarníci (Čapek, Štýrský, Toyen, Šíma), hudebníci, divadelníci ( Voskovec – vyloučen za Pohádku máje)

Jiří Wolker (1900 – 1924)
- vícestranně nadaný, podpora matky
- zájem o sociální problematiku, proletářskou tématiku
- zemřel na tuberkulózu
- statě, dramata, pohádky, román
Host do domu – symbolický název podle přísloví, optimismus, radost ze života, objevování,
soucit, láska, přátelství, naivita, krátké útvary, nepravidelný verš, opuštění od rýmu, hl. je sdělení ne forma, 1. pásmo – báseň Sv. Kopeček, metafory, personifikace
Těžká hodina- sociální ladění, hlavně balady, podpora dělnického hnutí, snaha postihnout chaos světa, lyricko- epické, příběhy proletářů, vzpoura a odhodlání, kolektivismus, aktuální balady: Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu, Balada o námořníku
básně:
Tvář za sklem
U rentgenu
pohádky:
O milionáři, který ukradl Slunce
O kominíkovi – humánní
Jiří Wolker ve vzpomínkách své matky – korespondence a vzpomínky

SATIRA A HUMOR

Zdeněk Jirotka
Saturnin

Jiří Brdečka
Koňská opera
Faunovo velmi pozdní odpoledne – komika erotického života staršího seladona

Miroslav Horníček
- partner Jana Wericha
- komentátor, esejista – Lista z Provence
Kanadské listy- podobné postřehy jako Čapek, úsměvné
Dobře utajené housle a Jablko je vino – postřehy všední reality z manželského života

Jan Werich
- scénárista
- předělané pohádky
Fimfalárum – satira, sarkasmus, životní moudra
Italské prázdniny – podobné Hemingwayovi

Miroslav Švandrlík
Černí baroni

Ota Pavel
- dětství, sportovní fejetony
Dukla mezi mrakodrapy
Plná bedna šampaňského

František Nepil
Dobré a ještě lepší jitro – nabádání a apelace
Střevíce z lýčí

EXILOVÁ LITERATURA

- disidenti a samizdat
- neoficiální vydavatelé
Petlice (Ludvík Vaculík)
Edice Expedice (Olga a Václav Havlovi)
Česká expedice (Jaromír Hořec)
Kvart (Jan Vladislav)
Nové cesty myšlení
Kde domov můj

Periodika:
Kritický sborník
Obsah
Revolver Revue (Saša Vondra a Jáchym Topol)
Vokno (Magor Jirous)

Zahraniční exilová vydavatelství:
Sixty-Eight Publishers – Toronto, Škvorecký + Salivarová
Konfrontace – Curych
Index – Kolín nad Rýnem
Poezie mimo domov – Mnichov

Exil. Periodika:
Svědectví, Listy, Studie, Proměny, Obrys, Rozmluvy

Rozhlas:
Hlas Ameriky
Svobodná Evropa



Milan Kundera (1929)
- prozaik, básník, dramatik
- bratr Ludvík Kundera
- 1979 zbaven občanství  Paříž
- nominován na NC
Směšné lásky – 3 díly, soubory povídek, tragika a ironie lásky
Žert – 1. román, student pošle pohled milé s textem, který neodpovídá režimu  přítel ho zradí a ohlásí to vězení, zničené mládí, poletech se snaží pomstít, svede ženu dávného „přítele“, který ho zradil, jeho žena se mu hnusí, ale ona se zamiluje zklamání a pokus o sebevraždu
Život je jinde – Toronto, mladý básník – udavač  vývoj
Valčík na rozloučenou – před r. 1968, lidová fraška
Kniha smíchu a zapomnění – hledání ztraceného mládí a života, likvidace člověka u nás i v exilu
Nesnesitelná lehkost bytí – emigrace, Tomáš emigruje v r. 68, po návratu odmítá odvolat své názory, s přítelkyní chce odjet na venkov  autonehoda
Nesmrtelnost – 2 sestry putují světem, různá místa různí lidé, inspirace Beethovenenm a Hemingwayem, postmoderní, minulost + současnost
Pomalost – životní styl posledních let

- typické – jedna událost líčena několikrát, ale z pohledu různých lidí

Josef Škvorecký (1924)

Zbabělci- 1.román, autobiografický hrdinou Dannym Smiřickým, posledních 8 dní německé okupace, strukturovaný deník, historické události tvoří pouze okrajový rámec, důležité jsou Dannyho myšlenky, zaměření na určité události, satira, groteska, odsouzení války
Legenda Emöke – novela, příběh milostného vztahu pražského redaktora a Maďarky z Košic, která je zničena vinou spolubydlícího, přízemního učitele, temné pozadí lidskosti
Sedmiramenný svícen a Babylónský příběh a jiné povídky – židovská tématika.
Tankový prapor - Danny vystupuje jako rotný a velitel tanku. V souladu s národní švejkovskou tradicí tu zobrazuje vojenskou byrokracii, omezenost důstojníků a rozpad kázně u vojáků základní služby, devět častí, drsný vojenský humor i svérázný jazyk
Mirákl - historický rámec, "politická detektivka", Danny se snaží objasnit politickou vraždu, časově nesouvislý popis stalinismu v 50. letech, stejně jako událostí 68. roku
Prima sezóna (podtitul Text o nejdůležitějších věcech života) je chápavým zobrazením Dannyho nešťastných studentských lásek
Příběh inženýra lidských duší - děj se opět odehrává ve dvou liniích - v Kostelci (Náchodě) za protektorátu a v Torontu 70. let, kam Danny emigroval a kde působí jako profesor literatury na univerzitě. Se současností se tu prolínají jeho vzpomínky a dopisy jeho přátel z dětství, psychologie
Detektivní tvorba:
Nápady čtenáře detektivek- vývoj detektivek, co probíhá čtenáři hlavou při čtení detektivek
cyklus s poručíkem Borůvkou (Smutek p. B., Konec p. B., Návrat p. B.)
Hříchy pro pátera Knoxe.
Konec nylonového věku – chování několika postav během plesu, rozborpostav, milostný trojúhelník
Farářův konec

Zdena Salivarová (1933)
Pánská jízda – prvotina, soubor novel, Tma – oceněna v Americe
Nebe, peklo, ráj – oceněno cenou Egona Hostovského
Honzlová – román, autobiografické prvky, nemožnost prosadit se za režimu, pokud s ním člověk nesouhlasil
! Škvorecký a Salivarová jsou manželé a po emigraci v roce 1968 se usadili v Toronto a založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers (Nakladatelství 68) – samizatové, exiloví autoři a u nás neoficiální autoři


Pavel Kohout (1928)
- dramatik, prozaik, publicista, režisér
- od r. 68 v Rakousku
- ČRozhlas, šéfredaktor Dykobrazu,
50. léta – svazácké období – poezie
60. léta – označen za nepřítele zřízení šikana
Kde je zakopán pes – láska k psům, život disidentů, , o samizdatu, 70. léta – Charta 77, pohřeb Jana Patočky - manifest
68 emigrace
Katyně – absurdní román, hororové prvky, ukazuje špatné zřízení u nás, krásná dívka studuje katovství, všichni usilují o její přízeň a ze žárlivosti se začnou vyvražďovat, černý humor
Nápady svaté Kláry – dívka s předvídačskými schopnostmi nebezpečí
Hodina tance a lásky – psychologicky prokreslený román, podle manželčina scénáře, 2. sv. válka, dcera velitele Terezína + německý muž, ona dostane dívku z Terezína jako učitelku baletu , vztahy
Konec velkých prázdnin
Ubohý vrah

Bohumil Hrabal (1914 – 1997)

- svérázný, trochu undergroundový
- Kersko – zde žil a tvořil od 60. let
- pábení – pábitelé – intelektuální, nezávislé tlachání, proud vědomí, žít naplno
- styl: paradox, černý humor, tragikomičnost, laskavá skepse, lidovost, záměrná jednoduchost, mystifikace, kontrasty, proud vědomí
Koláč
Perličky na dně
Pábitelé
Taneční hodiny pro starší a pokročilé – dlouhé věty, poezie osob
Ostře sledované vlaky – novela za války, originalita atmosféry, postav
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
 normalizace – vzpomínky, eseje
Postřižiny
Slavnosti sněženek
Krasosmutnění
Harlekýnovy miliony
Příliš hlučná samota
Obsluhoval jsem anglického krále
Něžný barbar – bohémství, přátelství s Bondym
Domácí úkoly z pilnosti
Dopisy Dubence – dopisy americké nakladatelce
Proluky – intimní zpovědi, pábení, humor, z pohledu jeho ženy
Svatby v domě
Vita nouva


Vladimír Páral (1932)
- hl. téma: člověk manipulovaný přetechnizovanou civilizací, lidská odcizení, modelová postižení deformací současného člověka, mezilidské vztahy, konzumní způsob života
- gradující téma lidské sexuality
- ekologický a satirický podtext
černá série: 60. léta
- osobní krize, řešení
Veletrh splněných přání
Soukromá vichřice
Katapult
Milenci a vrazi
Profesionální žena –seznámení po inzerátu, ale po osobním setkání poznání, že muž se blázena mentálně postižený

Bílá série: 70. léta
Mladý muž a bílá velryba
Radost až do rána – lidé z okraje společnosti
Generální zázrak
Muka obraznosti

Sci – fi
Sex. Problémy: 80. –90. léta
Pokušení A-ZZ
Romeo a Julie 2300
Válka s novozvířetem
Země žen
Dekameron
Playgirls

SCI-FI LITERATURA

- prvky díla Karla Čapka
Jan Weiss : Země vnuků
Ludvík Souček (1926 – 78)
- technické poznatky, pro mládež, historické omyly
Cesta slepých ptáků – trilogie, dokumentaristická forma, články, fotografie, I.+II. díl na Zemi, III. na Marsu
Případ baskervillského psa – aktualizace, nové prvky

Josef Nesvadba
- psychika člověka, překladatel
Tarzanova smrt – soubor povídek, objasnění Tarzanova života, snaha po polidštěn, sblížení s ženou  obere ho o peníze návrat do divočiny, znechucení lidskou společností a myšlením
Výpravy jižním směrem
Blbec
Minehava podruhé – vědec se vrací do minulosti, aby odhalil nkolik záhadných vražd,  nejsou rozdíly mezi minulostí a současností
- komplikace, kombinovanost, ostatní povídky cenzurovány

Ondřej Neff
- vědecká témata, vydavatel časopisů z oblasti vědy a fantasy

TÉMA VÁLKY

Edvard Valenta (1901)
- reportáže
- „český Eskymák“ – vůdce kmene
Druhé housle – vzpomínka na E. holuba
Jdi za zeleným světlem – intelektuál Karel Šimon, hledá smysl lidového konání, válečná rezignace, neúmyslně v odboji – skrývá sovětského důstojníka  změna pohledu na život objeven, zabit, psychologie, autobiograf. prvky

Jiří Marek
- psychologické válečné povídky
Muži jdou ve tmě – 5 parašutistů shozeno jinde  vypátráni –němci – obklíčeni, boj nebo se vzdát? , obětování se, studie morálky kolektivu
Nad námi svítá – budovatelská próza
Hříšní lidé města pražského Panoptikum města Pražského – podle skutečných událostí

Karel Ptáčník
- budovatelská próza, v protektorátu
Ročník jednadvacet – autobiograf., totální nasazení studenta za války, práce, denní program, lágr, hlídání, láska Honzíka a Köthe hluboký vztah, nálety, útěk, lyrika + reportáž
 pokračování : tajemník – humanista
Město na hranici
Noc odchází ráno
Šestapadesátý
- od budovatelského romantismu odlišnost v postavách a postojích
Strach – povídka, V fronta
Chlapák- současnost, erotické motivy

Zdeněk Pluhař
- budovatelská tématika, protiemigrační
- dobrodružné romány s detektivní zápletkou
Kříže rostou k Pacifiku
Mraky táhnou nad Savojskem
Modré údolí – bud. Romantismus
Opustíš –li mne – emigrace, kamp, válka, 3 mladíci čekají na „svobodu“ (Dyk – stejnojmenná báseň)
Minuta ticha za mé lásky – generační román, vzpomínky
Konečná stanice – z domova důchodců
Ať hodí kamenem

ŽIDOVSKÁ TÉMATIKA (VÁLEČNÁ)

Jan Otčenášek
- levicově orientován
- díla různorodá, autobiografická
- na konci války totálně nasazen
Plným krokem – bud. Román, výrobní továrna, vlastní zážitky
Občan Brych – vzdělaný člověk, stýká se s mužem, jenž mu přebral dívku a nynější jeho manželku  chtějí utéct společně s několika rodinami, Šumava – převaděč nepřijde, muži utíkají a Brych + ženy se vrací
Romeo, Julie a tma – novela, Ester + Pavel
Kulhavý Orfeus – téma totalitně nasazených maturantů, atmosféra, vztahy, odboj, dialogy dokumentární dílo
Když v ráji pršelo

EMIGRACE, VÁLKA
Jiří Mucha viz próza po r. 68

Bohuslav Březovský (1912 – 1976)
- sk. Ohnice
- próza a historie
- reportážní romány
Lidé v květnu – květen 1945, freska, postoje a myšlení
Železný strop – rok 1948
Jalachym aneb vládychtivost – studie o zneužití moci

ŽIDOVŠTÍ AUTOŘI

Norbert Frýd (1913 – 1976)
- od r. 1933 německé verše o Praze
- spolupráce s Burianem
- textař, dramaturg
- Terezín, Osvětim  Dachau – smrt nejbližších
 komunista
a) reportážní postřehy: historie, příroda
Studna supů
Prales
Císařovna – o působení Habsburků
b) dobrodružná próza:
Kat nepočká
c) všední život současníků: Živá socha
d) židovská a válečná tématika:
Krabice živých – vlastní zkušenosti z konc. Tábora, hl. postava Zdeněk, vztahy, problémy, čestnost X zrada
třídílná rodinná kronika (100 let) – Vzorek bez ceny (děda) a Pan biskup (otec) – vzpomínky
na dědu a otce a jejich mládí
Hedvábné starosti - babička, kolem 1. sv. války
Lahvová pošta – 2. sv. válka, koncentrační tábor


Jiří Weil (1900 –1959)
- sovětská diplomatická mise v Praze
- 30. léta střední Asie  reportáž
- transport – ukryl se do konce války
Moskva – hranice – reportáž, rozpory ve společnosti
Život s hvězdou – autobiograf. prvky, úředník se rozhodne nenastoupit do transportu, sám na sobě provádí sebedestruktivní pokusy, ničí vše kolem sebe (materiální věci), „Kafkovské“ představy, rozpor mezi skutečností a vizí, cynismus, smrt je přijatelná jen z vlastních rukou

Egon Hostovský
- psychologická židovská tvorba
Sedmkrát v hlavní úloze
Nezvěstný
Půlnoční pacient
Dobročinný večírek – složitá společenská situace, hodnoty, vztahy
Všeobecné spiknutí – atmosféra emigrace, Bareš  emigrace do N.Y. – svět lží, neví, co je pravda, rozdvojení osobnosti  být sám sebou X spiknutí zvenku (představa)


Viktor Fischl (1912)
- 2. sv. válka v Anglii, v blízkosti Masaryka  Hovory s Janem Masarykem
Píseň o lítosti – novela, Slovensko, židovská komunita
Dvorní šašci – válka, koncentr. Tábory, židovská víra, existence Boha?
Kuropění
Jeruzalémské povídky – odchod lidí do Jeruzaléma, chápání židovské mentality

Ludvík Aškenázy (1921 – 1986)
- exilový autor
- zeď Thomase Manna
- „čapkovský styl- humor“ – hloubka, lyričnost
a) reportáže (40. –50.léta) – poplatné době
Indiánské léto
 prozaické miniatury
b) próza
Dětské etudy – děti + dospělí , vztahy, výchova
Milenci z bedny – postřehy z okolí, dti X dospělí
Psí život – alegorie, o zvířatech a osudech, protiválečné
Vajíčko – soubor povídek+ cestopisné reportáže, telefonáty „Vajíčka“ panu Kohoutkovi
c) děti:
Skřítek Pitrýsek – podobné Andersenovi
d) drama: rozhlasové hry
Noční host – návrat války, hospodský přežil koncentr. Tábor, žije dál spokojen, jednoho dne přijde Němec s milenkou, Němec mu připomíná jednoho z kon. t. odpor, povídá si s dívkou o válce, aristotelovské zásady
Bylo to na váš účet – rozhlasové předělání Vajíčka

Arnošt Lustig (1926)
- židovská komunita a národnost
- v konctr. Táboře
- uprchl při transportu do Dachau
- r. 1968 odchod do Jugoslávie, Itálie, Izrael, USA – profesor  po r. 89 do vlasti
Noc a naděje – autobiograf. , 7 povídek z Terezína
Démanty noci – prozaický cyklus
Ulice ztracených bratří
Můj známý Vili Feld
Dita Saxová – osiřelá dívka v konc. Táboře, poznamenána zážitky  nemůže se stím vyrovnat  sebevražda
Nemilovaná aneb z deníku 17ti leté Perly Š. – dívka se nesmí dostat do transportu, živí se prostitucí  způsob jak přežít, deziluze, zničené mládí
Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – židovská Polka tanečnice, seznamuje se s bohatými muži, vzepře se osudu a zastřelí něm. Vojáka jako odplata za smrt blízkých je zabita, novela
Bílé břízy na podzim – vojenský pracovní tábor
Hořká vůně mandlí
Miláček – izraelsko-arabská válka
Kamarádi – židovská tém.

Ladislav Fuks (1923 – 1994)
- magický realismus
- židovští předkové
- za války total. Nasazen
- niterné představy hororového snu
- „moderní kultivovaný horor“, antiutopie
Pan Theodor Mundstock – starší muž ví, že bude transportován, připravuje se na to denním programem, pomáhá ostatním, nakonec přejet sanitkou
Mí černovlasí bratři – povídky, 5 židovských chlapců, příkoří na škole
Variace na černou strunu – hl. postava Michal nechápe, co se kolem něj děje, žije ve fantasmagorickém snu, špatná psychika
Spalovač mrtvol
Smrt morčete – cyklus povídek, rakouští židé, útěk do Izraele
Myši Natalie Mooshabrové – antiutopie, vize spol. vývoje, neexistuje soukromí, vše pod dohledem, zlo a destrukce, matka týrána dětmi zblázní se a dá je pryč, ošklivá i na ostatní děti, svržena diktatura, hledání původní vévodkyně paní Mooshabrová – nevrátí se, je znechucena  otráví se, bizardnost
Kriminální rada – rodinné vztahy, otec a syn, detektivní zápletka
Neboštíci na bále – výměna informací o pacientech v nemocnici, tragikomika
Oslovení ze tmy – depresivní, dialog člověka, který představuje lidstvo a člověka jenž nevidí
Návrat z žitného pole – protiemigrační
Obraz Martina Blaskowitze – depresivní, trauma, X válce a nacismu, prvky hrůzy
Vévodkyně a kuchařka – období Rakouska, přelom století

Jan Procházka (1929)
- film. Scénáře
Ať žije republika – podobné Zbabělcům,
Zelené obzory – pohled do budoucna
Závěj
Přestřelka
Svatá noc – novela
Kočár do Vídně – tragika, žena přijde ve válce o muže, má za úkol odvést 2 Němce do Rakouska, cítí odpor, chce je zabít, jeden z nich zemře, s druhým se sblíží, ráno objeveni partyzány, jeho zabijí a jí znásilní
Ucho – politické, po postupu na vyšší místo představy odposlouchávání

Ladislav Mňačko (1919 – 1994)
- Slovák
- negativní jevy ve spol. , názory, situace
- r. 68 exil v Rakousku
Smrt si říká Englchen – téma partyzánů, hrdinství i chyby
Opožděné reportáže – téma 50. let, čistky, pády i vzestupy, letci na Z, po návratu , likvidace partyzánů
Jak chutná moc – politický panflet, člověk jeho jednání, změny a charakter
Gigant

Experimentální próza

Věra Linhartová (1938)
- ve svých exp. prózách Meziprůzkum nejblíž uplynulého či Prostor k rozlišení ad. rezignuje na pevnou dějovou linii, na iluzívnost vyprávění, využívá časté střídání vypravěčů, vyprávěné události probíhají nechronologicky; navázala tak na postupy R. Weinera či M. Součkové

Ivan Vyskočil
- ve svých exp. povídkových souborech Vždyť je přece létat je snadné a Kosti těží z groteskních a absurdních námětů

Vladimír Páral (1932)
- ve 2. pol. 60. let publikoval tzv. „černou“ pentalogii, kterou tvoří tři novely z pohledu (Veletrh splněných přání, Soukromá vichřice a Katapult) a dva romány (Milenci a Vrazi, Profesionální žena)
- všechny prózy se vesměs odehrávají v prostředí severních Čech, jejich hrdinové mají charakter loutek, kterým vytržení z všedního, konzumního způsobu života obstarává sex, jenž se však časem také stane nudným; jsou psány s ironickým nadhledem, mají působit dojem věcně psané laboratorní zprávy

Bohoušek Hrabal (1914 – 1997)
- jeden z nejvýznamnějších českých autorů vůbec
- psal nejprve poezii inspirovanou poetismem a surrealismem
- k jeho lit. předchůdcům patřili však i J. Hašek, Ladislav Klíma, Skupina 42, J. Joyce, L. F. Celine a další
- jeho prozaické texty se zcela vymykaly tehdejší lit. produkci; je pro ně charakteristické poetické vidění všední skutečnosti, mozaikovitý děj, zapisování v řeči zrozeného rozsáhlého proudu představ, nadsázka, drsná něžnost, využití obrovské rozmanitosti jazykových prostředků
- Hrabal staví básnickou metaforiku vedle hospodských výrazů, významné události vedle událostí zcela banálních, hodnoty nízké vedle vysokých atd.
- Hrabalovou oficiální prvotinou byl soubor povídek nazvaný Perlička na dně, ačkoli měl již před ním vyjít soubor Skřivánci na niti, který však ideologická cenzura zamítla
- v souboru Perlička na dně a v následném souboru Pábitel se objevuje postava pábitele, která v Hrabalově podání označuje člověka mírně vyšinutého, vymykajícího se konvencím, který je neustále okouzlen a udiven i všedními událostmi života; k Hrabalovým nejznámějším pábitelským postavám patří zejména strýc Pepin, Hanťa či Jarmilka
- dvě starší povídky jsou základem novely:
Ostře sledované vlaky
 je vyprávěna tradičním způsobem
 na kulisách malé železniční stanice jsou zpodobeny velké okupační události; ústřední postavou je zde železničářský novic Miloš Hrma, který se odhodlá k hrdinskému činu
- soubor povídek:
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
 svým dějem spadá do 50. let a zpodobuje poetické i absurdní všednodenní události, na nichž se bezprostředně ukazuje zrůdnost tehdejšího politického režimu
- v 60. letech Hrabal vydal též knihy:
Taneční hodiny pro starší a pokročilé
Morytáty a legendy
Poupata
a další

ČESKÁ PRÓZA 70. –90. LET

- věnuje se válce, prožitkům, svědectví

Julius Fučík (1903 – 1943)
- komunistická strana, popraven
- reportér rudého práva, čas v SSSR
V zemi, kde zítra znamená včera – soubor reportáží, nadšení
1940 – ilegalita, sabotáže, letáková činnost
1942 – zatčen, mučen, vězněn
Reportáž psaná na oprátce – o lidech z vězení, psychologické léčky Němců
trilogie: Božena Němcová
O Sabinově zradě
O Zeyerově chůvě

Baruška Kundeříková
- gymnazistka rok vězněna za práci v odboji
- mučena
Zlomky života – dopisy přátelům, rodině (film Pozdravuj vlaštovky)

Jiří Mucha (1915 – 1991)
- syn Alfonse Muchy
- prozaik, psychologie
- za války válečný zpravodaj
- po r. 68 nepohodlný autor
Problémy nadporučíka Knapa – román, problematika z fronty
Most
Oheň proti ohni – válečné reportáže
Spálená setba-1. román, zmařené naděje, dobové
Válka pokračuje – emigrace, příslušník armády na Z, snaží se vrátit a usiluje o konec války, po návratu zklamán  emigrace

E. F. Burian
- přežil koncentrační tábor
Osm odtamtud – později drama

Jan Drda (1915 – 1970)
- Lidové noviny – fejetony, povídky
- 70. léta odmlka
Městečko na dlani – rádci + starosta  alkohol, hrozba anděla, komorní, rozpor generací kvůli dívce
Putování Petra Sedmilháře – vývojový román, trochu Don Quichotské, lidové tradice
Němá barikáda – povídka o válce a protektorátu, povídky – Vyšší princip – podle skutečné události, O hlídači – má doma dynamit, po prozrazení se raději obětuje

Adolf Branalt (1910)
- reportážní charakter
- téma železnice a divadla
Stříbrná paruka
Severní nádraží
Lazaretní vlak  za války na nádraží, autentické, odboj, konec války, Pražské povstání historické: Chléb a písně
Král železnic
Vizita – lékařské prostředí
Vlačík z Lohengreena
Dva muži v jedné válce

Historická próza

Miloš Václav Kratochvíl
- v 50. letech napsal dva díly zamýšlené husitské trilogie (třetí díl nenapsal)
Pochodeň
 román, ve kterém dovedně využil k oživení tématu řady formálních postupů (dopis, kázání, vnitřní monolog atp.)

Mistr Jan
 román, ve kterém autor podlehl dobovým nárokům

Vladimír Neff (1909 – 1983)
- vstoupil do literatury již před válkou psychologickými prózami (např. Malý velikán)
- v 50. a 60. letech napsal rozsáhlou románovou pentalogii o rozmachu a úpadku českého měšťanstva od poloviny 19. století do konce druhé světové války, což demonstroval na bornovsko-nedobylovském rodu:
Sňatky z rozumu
Císařské fialky
Zlá krev
Veselá vdova
Královský vozataj

Karel Michal (1932 – 1984)
- vlastním jménem Pavel Buksa
Čest a sláva
 tragicko-groteskní román
 příběh nešťastného rytíře, který bojuje za lepší svět
 děj byl zasazen do období třicetileté války, avšak román obsahoval řadu narážek na soudobé pol. poměry

Jiří Šotola
Tovaryšstvo Ježíšovo
 děj románu autor umístil do doby konce 17. století, kdy probíhal protireformační proces; ztvárnil osud vzdělaného jezuitského kněze, který se odmítl podřídit nekalým praktikám svých nadřízených, když zjistil, že se stává jejich nástrojem moci

Václav Kaplický
- román, v němž využil látku z doby 17. století a vylíčil události inkvizičních procesů:
Kladivo na čarodějnice

Oldřich Daněk (1927)
- ve svých prózách historickou látku neskrývaně dotvářel
Král utíká z boje
Král bez přilby
 romány, ve kterých líčí příběhy českých králů Jana Lucemburského a
Václava II.


Osudy politických vězňů v komunistickém vězení ztvárnili ve svých dílech Jiří Mucha (Studené slunce, Marieta v noci), Karel Pecka (Horečka, Velký slunovrat), Jiří Hejda (Útěk) či Jiří Stránský (Štěstí).

Romány deziluze

Milan Kundera (1929)
- do literatury vstoupil nepříliš zdařilou poezií
- proslavil se jako autor románů a dramat a též jako autor esejů o literatuře (Umění románu, Zrazené testamenty)
Směšné lásky
 soubor povídek, ve kterém využil lehké hravosti námětů a ironizovaného a komentovaného vyprávění
 jednotlivé povídky jsou provokací strážců ideologických a mravních ideálů
 navzájem jsou spojeny tématy mystifikace, lidské identity, směšných milostných vztahů

Žert
 román je vystavěn na hlavním příběhu Ludvíka Jahna, který z legrace pošle pohlednici dívce, na níž ironizuje marxistické učení; tento zdánlivě nevinný žert však rozběhne celou řadu neblahých událostí: Ludvík je vyloučen ze studia i ze strany, je odveden na vojnu atp.; po letech se pokusí o další žert, který se však nakonec též obrátí proti němu: svede ženu svému bývalému spolužákovi, který způsobil jeho nedobrý životní osud, jenže netuší, že ten o svou ženu vlastně nestojí
 ve vyprávění událostí příběhu se střídají čtyři postavy, každá přitom vypráví svým osobitým stylem
 románový příběh je proložen filozofujícími esejistickými pasážemi
- v 60. letech Kundera napsal též dramata:
Majitelé klíčů
Jakub a jeho pán

Ludvík Vaculík (1926)
- proslavil se románem:
Sekyra
 autor ztvárnil osudy pražského redaktora, který se v kritické situaci vrací na rodné Valašsko, aby načerpal další životní sílu; navrací se tak i k hodnotám, které mu předával jeho otec, ačkoli se ve vzpomínkách utvrzuje, že neměl vždycky pravdu
 autor románem vyslovil nepřímou kritiku tehdejší mocenské ideologie
 Vaculík využívá značné škály jazykových prostředků (valašské nářečí, spisovnou češtinu, nespisovné výrazy apod.) a prolínání časových rovin, čímž dosahuje větší dynamičnosti románu

Jaroslav Putík (1923)
Smrtelná neděle
 román, ve kterém autor vylíčil krizi protagonistky, kterou způsobila změna náhledu na její životní zkušenosti a prožité události

Brána blažených
 román je vyprávěn hlavním hrdinou, který s ironickým tónem líčí své i generační prohlédnutí falešnosti ideálů, které vyznával

Alexandr Kliment (1929)
Marie
 novela, kterou vstoupil do literatury
 příběh rozpadajícího se manželství z pohledu ženy

Hodinky s vodotryskem
 povídky, ve kterých autor odhaluje skrytou skutečnost skrze narušení běžného chodu událostí

Eva Kantůrková (1930)
Smuteční slavnost
 podala kritiku doby, kdy docházelo k násilné kolektivizaci nařízené komunistickou mocí
 postojem obyvatel ke dvěma zemřelým, komunistickému funkcionáři a sedlákovi, jenž byl připraven o majetek, vyjádřila také vztah k tehdejší politické situaci

Přítelkyně z domu smutku
 pozdější román, pro který čerpala námět z vlastních vězeňských zkušeností

Ivan Klíma (1931)
Hodina ticha
 v tomto románu autor využil příběhu typického pro budovatelský román: pražský geometr přichází do zaostalého kraje, aby tam postavil vodní dílo
 budovatelský optimismus však Klíma zpochybňuje otázkami po smyslu
 román je vyprávěn rozmanitým způsobem (příběhy postav jsou prokládány intermezzy atp.), čímž je narušen jednoznačný výklad světa

Próza s válečnou a koncentráčnickou tématikou

Jiří Weil (1900 – 1959)
- vstoupil do lit. již před válkou románem :
Moskva – hranice
 popsány události stalinského Sovětského svazu

Život s hvězdou
 líčí příběh úředníka Josefa Roubníčka, který se rozhodne vzepřít osudu Židů za protektorátu a nenastoupit do transportu
- až po autorově smrti vyšel román Na střeše je Mendelssohn

Karel Ptáčník (1921)
Jedenadvacet
 román, ve kterém zachytil příběh lásky Čecha a Němky
 z jeho deníkových záznamů, prvky schematismu

Edvard Valenta (1901 – 1978)
Jdi za zeleným světlem
 příběh spisovatele Karla Šimona, který se po těžké životní krizi zapojuje do odboje a po skončení války umírá
 propracovaná psychologická analýza vnitřního života hl. hrdiny

Arnošt Lustig (1926)
- prozaik a publicista, jemuž se stala celoživotním námětem k tvorbě válečná a koncentráčnická zkušenost

- debutoval knihami povídek:
Noc a naděje
Démanty noci
 hrdinové jsou zpravidla obyčejní lidé, kteří jsou v koncentračním táboru vystaveni životní zkoušce
- novela:
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
 příběh podle skutečné události
 skupina židovských obchodníků, mezi nimiž je přítomna i polská židovská dívka Kateřina, je zatčena německými vojáky; Kateřina je jediná, kdo se vzepře tragickému osudu
- před odchodem do exilu publikoval díla:
Hořká vůně mandlí (soubor povídek)
Miláček (román)

Ladislav Fuks (1923)

- prozaik
- první román:
Pan Theodor Mundstock
 autor líčí příběh židovského úředníka, který se připravuje pečlivě na cestu do koncentračního tábora, avšak ve chvíli, kdy se chystá nastoupit do transportu, umírá zbytečnou náhodou
 psychologická propracovanost postav, tragická grotesknost, tajemná atmosféra

Spalovač mrtvol
 příběh psychopatického zaměstnance krematoria, který podlehne fanatismu fašistické ideologie, pro niž je ochoten vraždit své nejbližší
- bizarní atmosférou se vyznačují též následující dvě díla:
Mí černovlasí bratři (soubor povídek)
Variace pro temnou strunu (román)

Myši Natálie Mooshabrové (mísí se prvky pohádky, sci-fi i hororu)

Josef Škvorecký (1924)
- prozaik a publicista
- odešel do exilu v Kanadě, kde se svou ženou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, založil významné exilové vydavatelství 68 Publishers
- debutoval románem:
Zbabělci
 odehrává se v posledních osmi dnech války
 protagonistou románu je Danny Smiřický, který je skeptický jak k ideálům komunismu, tak náboženství, více jej zajímá jazzová muzika a dívky
 Danny se stává hrdinou jen proto, že náhodou zničí německý tank
 dobová ideologická kritika román odmítla pro znesvěcování hrdinů odboje
- novela:
Legenda Emöke
 autor ztvárnil příběh nenaplněné lásky z důvodu osobní nestatečnosti hlavního hrdiny a cizí závisti
- židovské tematice se věnoval v souboru povídek:
 Sedmiramenný svícen

Jan Otčenášek (1924 – 1979)
Romeo, Julie a tma
 novela, ve kterém zpodobil hrůznost fašismu
 láska dvou mladých lidí, židovské dívky Ester a studenta Pavla, má tragické vyústění
- k dalším jeho dílům patří romány:
Občan Brych
Kulhavý Orfeus

Vladimír Körner (1939)
Adelheid
 román, ve kterém autor zobrazil komplikovaný milostný vztah ženy z německé nacistické rodiny a českého vojáka
 Adelheid řeší situaci sebevraždou

- z válečného prožitku čerpal i v předchozích prózách, např. v románu:
Slepé rameno

Realismus

Thackery (1811 – 1863) – Angličan; „Newcomové“ – histor. sága

Honoré de Balzac (1799 – 1850) – Francouz; „Šuani“ – histor. román; fr. rev.

Gustav Flaubert (1821 – 1880) – Francouz; „Salambo“ – histor. román; o období Punských válek

Elias Lonnrot (1802 – 1884) – Fin-jazykovědec a sběratel lidové poezie; „Kalevala“- národní epos; POZOR-ne próza, ale epické písně

Henryk Sienkiewicz (1846 – 1916) – Polák; histor. romány – trilogie: „Ohněm a mečem“, „Potopa“, „Pan Wolodyjowski“ – 17.stol., tlak Tatarů na Polsko, útoky severských národů; „Křižáci“ – histor. epopej; Poláci – bráni jako praví křesťané X němečtí křižáci – kříž jen jako maskování; „Quo Vadis“- histor. román; období Neronova Říma, pronásledování a útisk prvních křesťanů

Boleslav Prus (1847 – 1912) – Polák; „Farrao“ – histor. román; Egypt – Ramases XIII.

Próza 1.pol.20.stol.
Thomas Mann (1875 – 1955) – Němec; „Buddenbrockové“- rodinný generační román; „Josef a bratří jeho“- cyklus 4 románů s bibl.tematikou; obě díla však poukazují na nevraživost současné společnosti

Stefan Zweig (1881 – 1942) – Rakušan; histor. monografie: „Marie Stuartovna“; „Marie Antoaneta“; „Erasmus Rotterdamský“; „Honoré de Balzac“

Lion Feuchtwanger (1884 – 1958) – Němec; žid.autor; „Ošklivá vévodkyně“- Markéta Korutanská, Karel IV., Jan Lucemburský; „Josephus Flavius“- trilogie, žid.odboj proti Římanům v 1.st.n.l.; „Židovka z Toleda“- středověk, Španělsko;trilogie: „Lišky na vinici“; „Bláznova moudrost“; „Goya“ – ve Francii – Velká franc.revoluce

Alexej Nikolajevič Tolstoj (1882 – 1945) – Rus; „Petr I.Veliký“- 3dílné, historický optimismus – autor hledá paralely z minulosti pro pochopení současnosti

John Galsworthy (1867 – 1933) – Angličan; „Sága rodu Forsytů“ – trilogie

Robert Graves (1895 – 1985) – Angličan; „Zlaté rouno“ – román insp.starořeckou mytologií; „Já Claudius“ a „Claudius bůh“- z Říma

Umberto Eco (1932) – Ital; „Jméno růže“- 14.stol., Vilém z Baskervilu, Adso, tajemná atmosféra, mniši, staré knihy a knihovna, labyrint

Česká próza 1945 – 1968

Po r. 1948, kdy Československo ovládl komunistický mocenský režim, se představitelé kult. života ocitli pod značným ideologickým tlakem.Literární díla měla být tvořena v duchu tzv. socialistického realismu, jehož funkce byla především politicky agitační.Řada spisovatelů proto odešla do exilu (např. Egon Hostovský, Jan Čep, Ivan Blatný ad.), mnoho dalších, kteří se odmítli podřídit komunistické ideologii, bylo vězněno (např. Jan Zahradníček, František Křelina, Josef Palivec ad.), teoretik Záviš Kalandra byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k smrti a popraven.
V 50. letech jsou zlikvidovány všechny nekomunistické lit. časopisy, je zavedena tvrdá cenzura.Proto vedle oficiálně vydávané literatury vznikla lit. vydávaná v samizdatu (edice Půlnoc, řízená Ivo Vodseďálkem), která v tomto období sloužila především k uchování, vycházela v minimálním nákladu (několik strojopisných kopií), případně česká lit. tvorba vycházela v zahraničí.
Emigranti založili v zahraničí několik českých časopisů (např. Svědectví, které redigoval Pavel Tigrid).Ve 2. polovině 50. let a zejména v 60. letech se poměry uvolnily, vzniklo několik časopisů nepoplatných režimu: např. Květen, Tvář či Sestry pro mladou literaturu.

Preromantismus

John Keats (1795 – 1821) – Angličan; „Hyperion“ – zpracování řeckého mýtu o pádu Titánů
„Endymion“ – též antické téma; hrdina se vydává za bohyní Dianou

Walter Scott (1771 – 1832) – Skot; zakladatel histor. románu;romány – „Waverly“ – z historie Skotska; „Ivanhoe“ – rytířské doby, např. Richard Lví Srdce; „Quentin Durward“ – středověk ve Francii, ale hl. hrdina Angličan; „Kenil Worth“ – alžbětínská doba

Victor Hugo (1802 – 1885) – Francouz; romány - „Chrám Matky Boží v Paříži“- 15.st.v Paříži, Quasimodo, Esmeralda, Frollo; „Devadesát tři“ – myšleno 1793 – o fr. revoluci; „Muž který se směje“; „Bídníci“ – Jean Valjean x Javert, okolo poloviny 19.stol.; „Dělníci moře“

Alexander Dumas starší (1802 – 1870) – Francouz; pseudohistor. romány – „Tři mušketýři“, „Hrabě Monte Christo“ (známe jsou filmové verze)

Adam Mickiewicz (1798 – 1855) – Polák; „Dziody“ – epos; nezdařená revoluce v Polsku; „Pan Tadeáš“ – epos; historie dvou znepřátelených rodů, které usmíří láska mladých lidí; život na polském venkově za napoleon. válek

Alessandro Manzoni (1785 – 1873) – Ital; „Snoubenci“ – obraz Itálie 17.stol.

Mór Jókai (1825 – 1904) – Maďar; histor. romány – „Černé diamanty“; „Zlatý člověk“

Venkovský realismus

Josef Holeček (1853 – 1929) – „Naši“ – románová kronika; zachycení doby od 1848 až 60.léta; nesouhlas se šířením kapitalismu na venkov

Jan Herben (1857 – 1936) – „Brumovice“ – národopisná kronika; „Do třetího a čtvrtého pokolení“ – románová kronika; rodina Hrabců – ovládají celou vesnici

Secese
Josef Svatopluk Machar (1846 – 1942) – „Svědomí věků“ – cyklus próz; návraty k antice

Generace buřičů
Viktor Dyk (1877 – 1931) – „Krysař“ – novela; inspirace u příběhu ze 13.stol.

Próza ve 20.stol.
Vladislav Vančura (1891 – 1942) – „Markéta Lazarová“ – román; „Obrazy z dějin národa českého“ – 8 dílů, snaha posílit národní sebevědomí a podpořit kulturu a jazyk

Jaroslav Durych (1886 – 1962) – „Rekviem“ – tzv. „menší valdštejnská trilogie“, atmosféra roku 1934; „Bloudění“ – valdštejnská trilogie, freska z Třicetileté války; „Masopust“ - román

Jan Vrba (1889 – 1961) – „Chodské rebelie“ – histor. trilogie

Karel Nový (1890 – 1980) – „Rytíři a lapkové“ – historická freska

Václav Kaplický (1895 – 1982) – „Čtveráci“, „Železná koruna“, „Smršť“, „Zaťatá pěst“ – romány o dějinách selských rebelií; „Rekruti“ – o helvetské rebelii; „Velké theatrum“ – pobělohor. doba; „Kladivo na čarodějnice“ – „čarodějnické“ procesy v pol. 17.stol.

Miloš Václav Kratochvíl (1904 – 1986) – „Husitská kronika“, „Veronika“, „Mistr Jan“, „Bludná pouť“, „Osamělý rváč“, „Pochodeň“, „Dobrá kočka, která nemlsá“, „Národ sobě“ – histor. romány; „Obrazy z našich dějin“, „Život Jana Amose“

Jiří Mařánek (1891 – 1959) – „Barbar Vok“, „Romance o Závišovi“, „Petr Kajícník“ – histor. romány

Karel Čapek (1890 – 1938) – „Apokryfy“ – kratší příběhy; temata historická a biblická transponovaná do současnosti

Vladimír Neff (1909 – 1983) – „Lidé v tógách“ – ant. Pompeje; „Srpnovští páni“ – posl. Přemyslovci; pentalogie: „Sňatky z rozumu“, „Císařské fialky“; „Zlá krev“, „Veselá vdova“, „Královský vozataj“ – 2.pol.19.stol.; trilogie: „Královny nemají nohy“, „Prsten Borgiů“, „Krásná čarodějka“ – 17.stol.; „Trampoty pana Humbla“; vše histor. romány

František Kubka (1894 – 1969) – „Palečkův úsměv a pláč“, „Říkali mu Ječmínek“, „Ječmínkův návrat“ – histor. romány

František Kožík (1909) – „Anděl míru“ – převypr. životopis J.A.Komenského; životopisné romány zachycující domácí i cizí umělce

Jarmila Loukotková (1923) – antika: „Spartakus“, „Není římského lidu“, „Pro koho krev“, „Pod maskou smích“; středov. Francie: „Navzdory básník zpívá“, „Žít jednou spolu

Vývoj historické literatury mimo naše území

? – „Epos o Gilgamešovi“ – vznik v oblasti Mezopotámie za Sumerů asi 3000 př.n.l, nám známo až přepracování z doby asyrské (1300 – 700 př.n.l.)

? – „Epos o Baalovi a Anate“ – Fenicie

Řecko
Homér – „Ilias“ – antické Řecko(archaické období); 8.st.př.n.l.; Trojská válka
_ „Odyssea“ – také 8.st.př.n.l.; Odysseova plavba z Troje na Ithaku; přeložena ve 3.st.př.n.l. do latiny

Herodotos – 5.st.př.n.l.; „otec historie“; informuje o poznaných kulturách(zejm. v Egej. moři); attické obd. v Řecku

Thukidides – 5.-4.st.př.n.l; největší řecký historik attického a počátku helenist. obd.

Řím
Publius Vergilius Maro(70 – 19 př.n.l.) – „Aeneis“ – umělý epos na zakázku pro císaře Augusta; vzor v Ilias a Odysee;

Horatius Flaccus (65 – 8 př.n.l.) – eposy – politická kritika

Titus Livius (59 př.n.l. – 17.n.l.) – „Dějiny“- dějiny Říma od založení 753 př.n.l. do 9 n.l.

Publius Cornelius Tacitus (55 – 122 n.l.) – historik; vzorem pro něj Thukidides; „Germáni“- zmínka o tzv.Boiohaemum; „Letopisy“ = „Anály“- Augustus(od smrti) – Nero(do smrti); „Historie“ – Nero - Domitianus

Středověk
Afrika
? - „Malijská epopej“- ústní tradicí do 20.st.; oblast Mali
? – „Epos o králi Liyongovi“ – vznik 12.-14. st.n.l. a ústní tradicí do 20.st.; Keňa

Persie
Firdausí (934 – 1025 n.l.) – „Šáh náme“- hrdinské eposy; vývoj lidstva od nejstarších bájných dob do konce vlády Sasánovců(7.st.n.l.)

Rusko
Nestor – „Pověsti dávných let“ – letopisy; zachycení období od 9.st. – počátky 12.st.;napsány na přelomu 11. a 12. st.; hovoří o Slovanech

Renesance
Ludovico Ariosto (1474 – 1533) –Ital; „Zuřivý Roland“ – rytířský epos; válka Saracénů s vojsky Karla Velikého u Paříže; Rolandova láska k Angelice; inspirován ant. autory

Luis de Camoes (1524 – 1580) – Portugalec; „Lusovci“ – epos; renesanční národní epopej; oslavná báseň

Baroko
John Milton (1608 – 1674) – Angličan; duchovní eposy s bibl. Tematikou – „Ztracený ráj“ a „Ráj znovu nabytý“ – myšlenka, že člověk má svobodné rozhodování proti zásahům božím

Osvícenství
Voltaire (1694 – 1778) – Francouz; „Století Ludvíka XIV.“- historické dílo o příčinách vývoje (najít chybu ve vývoji monarchie)

Národní obrození

František Martin Pelcl (1734 – 1801) – „Nová kronika česká“ – česky; nahradilo Hájkovu kr.

Josef Dobrovský ( 1753 – 1829) – „Dějiny české literatury a řeči“ – německy; vývoj lit. a řeči

Šebastián Hněvkovský (1770 – 1847) – „Děvín“ – směšnohrdinský epos

Josef Jungmann (1773 – 1847) – „Historie literatury české aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národa“ – česky

František Palacký ( 1789 – 1876) – „Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě“ – německy pak česky; od počátků do r. 1526; slovanství x germánství; význam husitství

Václav Vladivoj Tomek (1818 – 1905) – významný historik; husitství jako záporné

Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861; Slovák) – „Dějiny slovanských literatur“; „Slovanské starožitnosti“

Rukopisy
„Rukopis královédvorský“ – nalezen 1817 údajně v kostel. věži ve Dvoře Králové; údajně z 13.stol.; 6 ep. básní, 2 l-e skladby, 6 lyr.básní
„Rukopis zelenohorský“ – nalezen 1818 na Zelené hoře u Nepomuk; údajně z 9. a 10. stol.;
hlavní tvůrci rukopisů:
Václav Hanka – archivář a knihovník
Josef Linda – novinář a spisovatel
dlouhé spory a boje o pravost rukopisů

Jan Kollár (1793 – 1852) – „Slávy dcera“ – mytologický epos

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) – „Točník“, „Příchod Karla IV. do Čech, „Král Jan slepý“ – vše historické povídky

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856) – „Rozina Ruthardová“, „Dekret kutnohorský“ – povídky z české minulosti

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) – vydával starou literaturu (např. „Legenda o sv. Kateřině“, „Legenda o sv. Prokopu“, spisy Štítného, Husa, Komenského, Nestora)

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – „Kat“ – zamýšlený cyklus o české minulosti

Realismus

Karel Havlíček – Borovský (1821 – 1856) – „Křest sv. Vladimíra“ – travestie (tj. zesměšňující parafráze známého díla); ve starém pohan. Rusku; inspirace v Nestorových „Letopisech“

Svatopluk Čech (1846 – 1908) – „broučkiády“ – romány;

Sofie Podlipská (1833 – 1897) – „Anežka Přemyslovna“, „Přemysl Otakar II.“ – histor. romány

Josef Svátek ( 1835 – 1897) – „Majestát Rudolfa II.“, „Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze“, „Sedláci u Chlumce“, „Tajnosti pražské“ – kulturně-historické romány

Václav Beneš Třebízský (1849 – 1884) – „Královna Dagmar“, „Bludné duše“ – histor. romány; „V červáncích kalicha“, „V záři kalicha“, „Pobělohorské elegie“, „Pod doškovými střechami“ – histor. povídky

Alois Jirásek (1851 – 1930)
doba husitská: „Mezi proudy“, „Proti všem“, „Bratrstvo“, „Husitský král“ – romány; trilogie: „Jan Hus“ + „Jan Žižka“ + „Jan Roháč“
doba pobělohorská: „Skály“, „Psohlavci“, „Skaláci“, „Temno“ – romány
národní obrození: „F.L.Věk“ – román ( 5 dílů), „U nás“ – 4dílná kronika, „Filozofská historie“ – povídka

Zikmund Winter (1846 – 1912) – „Rakovnické obrázky“, „Pražské obrázky“, „Rozina Sebranec“, „Nezbedný bakalář“ – histor. povídky; „Mistr Kampanus“ - román

Julius Zeyer (1841 – 1901) – „Román o věrném přátelství Amise a Amila“, „Báje Šošany“, „Sestra Paskalina“, „Maeldunova výprava“, „V soumraku bohů“ – prózy

Historická literatura (fakta ve víru dějin)

eposy, historické antické spisy
kroniky a anály, historická próza
vývoj pohledu, objektivita, nejvýznamnější autoři a díla
Citoslovce, reportáž a fejeton

Epos = rozměrná veršovaná epická skladba o hrdinských válečných a jiných činech, s pomalým tokem děje; časté odbočování k barvitým epizodám; existuje např. epos duchovní, směšnohrdinský, idylický

Kronika = obecně se jedná o zápis historických událostí v jejich časové posloupnosti; bez snahy postihnout hlubší příčinné souvislosti; důležitý historický pramen; také románová skladba zabírající rozsáhlé časové období

Letopisy = anály = stručné historické záznamy; chronologicky zaznamenávané události bez většího zřetele k jejich vzájemným souvislostem

Román = prozaický epický žánr, rozvětvený několika směry, zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav; zárodky románu v antické literatuře (kolem hrdiny se soustředila řada příběhů); předchůdci novodobého románu byly romány rytířské a pastýřské; hlavním žánrem v realismu; 19.stol. – dělení na: historický, psychologický, životopisný, společenský; 20.stol – nový román

Vývoj historické literatury na našem území

Středověk
Kosmas (?-1125) – „Kronika česká“( = „Chronica Boemorum) – latinsky; vlastenecká – podpora přemysl. knížat, všichni potomci Přemysla Oráče, č. stát pokračovatelem Velkomor. Říše; 3 části (Šebířovi, Gervaisovi, Klimentovi); potopa, osídlení Země; vyprávění starců – bájná vypr. bez histor. podkladů; využití informací z histor. dokumentů; vlastní zážitky; pestrá, čtivá, oblíbená, nemoralizující, procírkevní; psáno z pohledu vyšší šlechty

tzv. Dalimil ( nižší šlechtic – hájí zájmy šlechty; nevíme přesně, o koho šlo) – „Dalimilova kronika“ – 1.česky psaná kron.; vznik v letech 1310 – 1314; české dějiny až do své doby ( praotec Čech – 1314); vlastenecká; veršovaná (ale bezrozměrný verš – blíží se próze); srozumitelná – pro širokou veřejnost; oblíbena

Otta a Petr Žitavští (opati – hájí duchovenstvo a panov. rod) – „Zbraslavská kronika“- vznik v 1.pol.14.stol.; latinsky; události přehledně do r. 1338; morální hodnocení postav a událostí; řečnické pasáže, verše

? – „Trojánská kronika“ – vznik v 2.pol.14.stol.; staročeská zábavná próza; dobytí Tróje a plavba Argonautů za zlatým rounem; 1468 – vytištěna v Plzni jako první český tisk

? – „Gesta Romanorum“( = „Příběhy římské“) – sbírka moralizujících příběhů; koluje po Evropě od 12.stol.; postavy jsou alegorie křesťan. pojmů; do češtiny ve 14.stol.

Vavřinec z Březové (1370 – 1442) – „Husitská kronika“ ( =„Chronicon“) - latinsky; obhajoba husitství; obsahově k době 1414 – 1421; nedokončena

Eneas Silvius Piccolomini = Pius II. ( 1405 – 1464; papež) – „České dějiny“ ( „Historia Bohemica“) – latinsky; zaměřeno na období husitství

? – „Krátké sebranie z kronik českých“( 1437 – 1458) – chce pozvednout nár. hrdost;
kolektivní dílo měšťanů - „Staré letopisy české“ – konec 14.st. – 16. st.; záznamy na základě memoárové ( = vzpomínkové) literatiüry, informativních zápisků a kronik

Humanismus
Jan Blahoslav (1523 – 1571) – „Akta Jednoty bratrské“- dějiny J.b.

Václav Hájek z Libočan ( ? – 1553) – „Kronika česká“- vznik 1541; česky; podpora katol. šlechty; praotec Čech – 1527; poutavá, dobrodružná, oblíbená; nepřesnosti, omyly, výmysly

Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599) – mimo jiné vydával a překládal kroniky; „Kalendář historický“

Mikuláš Dačický z Heslova (1555 – 1626) – „Paměti“ – zpracování kronik Kutné Hory (ty napsány jeho předky) a pokračuje s vlastními zápisy od r. 1575 až do smrti; vzpomínková = memoárová lit.

Baroko
Pavel Skála ze Zhoře (1583 – 1640; byl lutherán) – „Historie církevní“- osudy reformace 16. a 17. stol. V kontextu svět. dějin

Bohuslav Balbín (1621 – 1688) – „Rozmanitosti z historie Království českého“ – encyklopedické dílo; dějepis, etnografie, zeměpis
„Učené Čechy“ – literární historie

Tomáš Pešina z Čechorodu (1629 – 1680) – „Předchůdce Moravopisu“ – latinsky; úvod k celkovému geograf.- etnograf.-histor. popisu Moravy

Jan František Beckovský (1658 – 1725) – „Poselkyně starých příběhů českých“- česky; vychází z Hájka; od poč. do r. 1715

Florian Hammerschmidt (1652 – 1735; píše česky i latinsky) – „Historie Klatovska“

František Jan Vavák (1741 – 1816) – písmák = zapisovatel – vznikají tzv. písmácké paměti ( pochopitelně i od jiných písmáků)

Divadlo – 20. léta 19. století

Jan Nepomuk Štěpánek – české veselohry – venkov, malé město, mladá dvojice + sok; Čech a Němec; Pivovar v Sojkově; Berounské koláče
Václav Kliment Klicpera – komické zrcadlo (improvizační schopnost); Divotvorný klobouk; Rohovín čtverrohý – ranhojič se povyšuje; Každej něco pro vlast
Josef Kajetán Tyl – lokální fraška – Fidlovačka – výsměch germanismu; Paličova dcera – sociální kritika

Realismus

Karel Havlíček Borovský – Epigramy – útočná jízlivá dvojverší dvojsmyslného charakteru; věnoval je církvi, králi, vlasti, múzám a obecně světu; Šotkovy písně – kritické politické popěvky na melodie lidových písní; Tyrolské elegie – kritika monarchie; Křest sv. Vladimíra – travestie, lidová mluva, vulgarismy

50. léta 19. století

Jan Neruda – májovec; Arabesky; Epigramy; Písně kosmické (Seděly žáby v kaluži – satira); Fejetony
Svatopluk Čech – ruchovec; Broučkiády (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století) – parodie na některé spisovatele a měšťanstvo; Hanuman – kritika lidí a staromilství; Petrklíče; Pravda a Šotek

Ladislav Stroupežnický – veselohry; Naši Furianti – v malé vesnici se odhalují vnitřní intriky; ukazuje maloměšťáctví; typické venkovské lidové typy

Nové tendence na přelomu století

Josef Svatopluk Machar – Česká moderna; Tristium Virdobona – politická lyrika
Viktor Dyk – Generace buřičů; Satiry a sarkasmy – politická lyrika
František Gellner – Generace buřičů; Po nás ať přijde potopa – ironie, satira, kritika fungujících ideálů

Po 1. světové válce

Jaroslav Hašek – legionářská literatura; anarchista a bohém; Osudy dobrého vojáka 3vejka za Světové války – humoristický protiválečný román; kritika, zesměšnění
Rudolf Medek – legionářská literatura; Legenda o Barabášovi – satirická polemika se Švejkem
Ivan Olbracht – sociálně kritická próza; Bejvávalo; Devět vselých povídek z Rakouska i republiky – soubory satirických povídek
Karel Poláček – demokratický proud; Bylo nás pět
Karel Čapek – demokratický proud; místopisné fejetony (Italské listy; …); Kniha apokryfů
Ladislav Klíma – psychologická tvorba; Utrpení knížete Sternenhocha – absurdní groteska „ďábelského“ humoru přecházejícího do dekadentní obscenity

České divadlo 1. pol. 20. století

Osvobozené divadlo – Vest Pocket Revue – směs písniček a scének; situační humor; politické narážky; politicko-satirické hry – Caesar, Osel a stín; Kat a blázen, balada z hadrů, …

Oficiální humor a satira po roce 1945

Zdeněk Jirotka – Saturnin
Jiří Brdečka – Limonádový Joe; Faunovo velmi pozdní odpoledne
Miroslav Horníček – Dobře utajené housle; Jablko je vinno
Miroslav Švandrlík – Černí baroni
Jan Werich – Fimfárum
František Nepil – Dobré a ještě lepší jitro; Střevíce z líčí
Ota Pavel – Smrt krásných srnců; Zlatí úhoři; Výstup na Eiger

Divadelní tvorba po roce 1945

Divadlo satiry – Rozbitá trilogie; Cirkus plechový; Kainar – Akce Aibiš – aktuální komedie; dadaistické pojetí; jak propagační show ovlivňuje diváky
ABC – Werich + Horníček – komik intelektuál; režie přímo na jevišti
Divadlo Járy Cimermana – J. Šebánek + Z. Svěrák + L. Smoljak + K. Velebný – parodie pseudovědy; studentská recese; lidský humor; Vyšetřování ztráty třídní knihy, Němý Bobeš
(Studio) Ypsilon - J. Schmid + K. Novák – komedie dellart; dada; groteska; Carmen podle Bizeta
Semafor – Suchý + Šlitr + F. Havlík– divadlo poezie, kabaret pro děti, divadlo oživlých rekvizit, pantomima, výtvarné umění, film, hudební komedie – Zuzana je sama doma; Taková ztráta krve; Jonáš a doktor Matrace; Kytice

Dekadence

Oscar Wilde – drama – vtip, styl, osobitost, konverzační komedie; Ideální manžel – zesměšňující kritika, hledání ideálního manžela pro ženy z vyšší společnosti; Jak je důležité míti Filipa – ženy se zamilovávají do můžů jen proto, že se jmenují Filip; Vějíř lady Windermerové; Strašidlo Canterwillské

Próza 1. pol. 20. stol.

Anatole France – Ostrov tučňáků – alegorie, satira, parodie francouzských dějin, zabývá se významem osobností
Heinrich Mann – Profesor Neřád anb konec Tyrana – satirický román
James Joyce – boj proti konzervatismu a konvencím; Odysseus – ironie, satira; zachycuje život v Dublinu; hl. postavou židovský obchodníček Leopold Bloom (Odysseus), kt. prochází městem, jeho žena Molly (Penelopa), syn Štěpán Dedalus (Telemachos)
Luigi Pirandello – Itálie; komedie (20. léta) – Každý má svou pravdu; Šest postav hledá autora; Jindřich IV.

Literatura po r. 1945

Patrick Rayen – Anglie; jak jsem vyhrál válku – poručík Goodwody – popleta nasazený na frontu, kde vlivem náhody zazáří
Raymond Queneau – existencionalismus + dadaistické a surrealistické prvky; Zazi v metru – burleskně humoristický román, připomenutí žargonu, postřehy o běžných věcech
John Wain – Rozhněvaní mladí muži; Pospíchej dolů – novodobý pikareskní román, osudy rebelů, hl. hrdina se snaží vymanit konvencím
David Lodge – Svět je malý – parodie starších literárních děl; humornější pohled na to, jak lidé vnímali fakta dříve a dnes
Friedrich Dürrenmatt –absurdní drama; Romulus Veliký – historická komedie, úpadek impéria; Návštěva staré dámy – tragická komedie, Klára Zachanasjanová
Samuel Beckett – Čekání na Godota
Tom Stoppard – Travestie – fiktivní groteska, setkání Joyce, Tzary a Lewina

Humor v české literatuře

Literatura doby Lucemburků

? – Mastičkář – pašijová hra; satira; objevují se vulgarismy; novozákonné, ale světského charakteru
? – Exempla – krátké poučné povídky formou bajek; biblické náměty

Studentská tvorba

? – Píseň veselé chudiny – chudí si dělají legraci sami ze sebe
? – Podkoní a žák – rozhovor až hádka podkoního a žáka o tom, kdo z nich má ve společnosti větší vliv a lepší postavení
? – Žebravá píseň

? – Hradecký rukopis – 14. stol.; sociální satira; týká se špatných sociálních podmínek (Sedm satir o řemeslnících a konšelích, Desatero kázanie božie, Bajka o lišce a džbánu)
Smil Flaška z Pardubic – Nová rada – konec 14. stol; alegorie; na zvířecí společnosti je ukázána společnost lidská

Doba po smrti Jana Husa

? – časové písně = reakce na události doby; zpívané anekdoty; Zajíc biskup Abeceda; Antikrista tupili; Viklefice; Bekyně; Němci jsú zúfalí, na Betlém běhali

Humanismus

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – Žaloba k sv. Václavu na mravy čechů – satira
? – Frantova práva – snaha zesměšnit pravidla a mravokárná naučení; vytváří pijácké desatero
Pavel Kyrmezer – Slovensko; Komedie nová o vdově; Komedie nová o bohatci a Lazarovi
? – Sedlský masopust – anonymní fraška; venkovská zábava
? – Tragédie neb hra žebračí – hl. postavami žebráci; žebráctví se stává řemeslem

Baroko

? – Satira na čtyři stavy – o rozdělení společnosti
? – Verše o perníkářství

Národní obrození

Prokop Šedivý – 1. období NO; frašky z lidového prostředí; komediální tematika; Masné krámy