SANKCE:
1) penále – obligatorní (nezáleží na úvaze FÚ), za pozdní placení
2) úrok – posečkání daně, zaplacení daně ve splátkách
3) zvýšení daně – za pozdní podání přiznání až 10% - typ tzv. „fakultativní sankce“
4) exekuční náklady – 2%
5) pokuty – za porušení mlčenlivosti, nesplnění povinnosti nepeněžitého plnění (2 mil. Kč) => rozhodnutí musí být odůvodněno, umožněno odvolání s odkladným účinkem, za nevedení předepsaných dokladů, nedostavil se (subjekt, svědek)
6) zastavení činnosti – až na 1 měsíc, zablokování dopravních prostředků,
Pokud ani opakované uložení pokuty nevedlo k nápravě =>
- sankce dle přestupkového zákona, dle zákona o účetnictví (za nedostatky zjištěné v účetnictví) => řízení podle jiného předpisu
- trestné činy daňové = správce daně má prolomenou mlčenlivost vůči orgánům činným v trestním řízení – podmínkou je úmysl ne nedbalost subjektu
- existuje tzv. účinná lítost => subjekt napraví své činy = např. zkrácení daně nad 50.000 Kč úmyslně => odvede ji dodatečně => bez sankcí => náprava po kontrole nelze => trest až 12 let za zkrácení daně
- zkrácení daně je po vraždě nejtěžším zločinem
- neodvedená sražená daň nad 50.000 Kč => maximálně 2 roky => účinná lítost => do rozsudku napravit
- nesplnění oznamovací povinnosti
- padělání či pozměňování kolků => trestný čin
- neexistuje „ohrožení daně“ resp. neodvedení přiznané daně“
- sankcí je penále až nad míru úroků
DAŇOVÉ PORADENSTVÍ
= činnost, která vyplývá z možnosti svobodně podnikat, upravena podle zákona
- obdobná jako činnosti advokátů
- výhoda mít daňového poradce spočívá v:
1. vyhotovení daňové přiznání a placení daně o 3 měsíce později, poskytuje kompletní služby od vedení účetnictví až po vypočtení daně, auditu, právního zastoupení u soudu, je zajištěna odborná činnost specializovanou firmou
2. způsobí-li škodu, ručí za ní, poradce je povinně pojištěn z odpovědnosti za škodu
3. lze mu dát i plnou moc (plný rozsah – správce daně jedná pouze s poradcem)
= kterákoliv fyzická osoba, svéprávná, nejméně úplné středoškolské vzdělání, není zaměstnán v takové činnosti, která se zabývá správou daně (u FÚ, celních úřadů apod.), čistý trestný rejstřík (u hospodářských trestných činnů) + musí složit zkoušky (písemné a ústní)
DAŇOVÁ KONTROLA - práva, MÍSTNÍ ŠETŘENÍ
práva:
• subjekt má právo, aby kontroloři předložili průkazy (vzor uveden v zákoně v § 37)
• při podezření na padělání si může telefonicky ověřit na FÚ
• v průběhu kontroly může subjekt podat námitky na činnosti pracovníků při kontrole (s jejich postupem, chováním, atd.)
- účel kontroly = zjistit rozdíl mezi skutečným stavem a stavem, který říká zákon
- nedostatky => projednat se subjektem => subjekt se může vyjádřit
- sepíše se zpráva o kontrole => vyjádření subjektu
- tuto zprávu podepisuje subjekt i kontroloři ve dvou vyhotoveních, nepodepsáním subjekt nic nezíská
- zpráva není rozhodnutím, proto ji nelze napadnout
- správce daně vydá dodatečný platební výměr => subjekt může podat odvolání
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ
- obdoba daňové kontroly, ověřuje pouze některé dílčí skutečnosti = tzv. užší kontrola
- lze provést v průběhu zdaňovacího období a výsledku využít při vyměření daně
- lze provést u organizačních jednotek
- provede se na vyžádání místně příslušného FÚ nebo i bez vyžádání
(sídlo: Praha, prodejny: České Budějovice, Plzeň => FÚ v ČB provede kontrolu v ČB a výsledky předá FÚ v Praze)
- může být i bez přímého kontaktu se subjektem (pro odhad tržeb podle kolikrát se kolotoč točil a s kolika lidmi)
- sepíše se úřední záznam
- do úschovy lze vzít i zboží a peníze = neprokáže-li subjekt jeho původ => propadnutí zboží státu
- povinnosti a práva jsou obdobná jako v případě daňové kontroly
• subjekt má právo, aby kontroloři předložili průkazy (vzor uveden v zákoně v § 37)
• při podezření na padělání si může telefonicky ověřit na FÚ
• v průběhu kontroly může subjekt podat námitky na činnosti pracovníků při kontrole (s jejich postupem, chováním, atd.)
- účel kontroly = zjistit rozdíl mezi skutečným stavem a stavem, který říká zákon
- nedostatky => projednat se subjektem => subjekt se může vyjádřit
- sepíše se zpráva o kontrole => vyjádření subjektu
- tuto zprávu podepisuje subjekt i kontroloři ve dvou vyhotoveních, nepodepsáním subjekt nic nezíská
- zpráva není rozhodnutím, proto ji nelze napadnout
- správce daně vydá dodatečný platební výměr => subjekt může podat odvolání
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ
- obdoba daňové kontroly, ověřuje pouze některé dílčí skutečnosti = tzv. užší kontrola
- lze provést v průběhu zdaňovacího období a výsledku využít při vyměření daně
- lze provést u organizačních jednotek
- provede se na vyžádání místně příslušného FÚ nebo i bez vyžádání
(sídlo: Praha, prodejny: České Budějovice, Plzeň => FÚ v ČB provede kontrolu v ČB a výsledky předá FÚ v Praze)
- může být i bez přímého kontaktu se subjektem (pro odhad tržeb podle kolikrát se kolotoč točil a s kolika lidmi)
- sepíše se úřední záznam
- do úschovy lze vzít i zboží a peníze = neprokáže-li subjekt jeho původ => propadnutí zboží státu
- povinnosti a práva jsou obdobná jako v případě daňové kontroly
DAŇOVÁ KONTROLA - povinnosti
- ověří správnost základu daně (ZD) a daň (D) přímo na místě (u daňového subjektu)
- provádí jej místně příslušný úřad
- ověření ZD a D => kontrola až po skončení daňového období po předání daňového přiznání ve lhůtě
- v prostorách subjektu nebo v prostoru, který obstarává, pouze výjimečně jinde např. na FÚ
- plně v dispozic správce daně je rozhodnout kdy, kde, komu se provede kontrola, rozsah, nemusí oznamovat předem
- zahájena okamžikem, kdy se pracovníci FÚ dostaví k subjektu a sdělí rozsah kontroly (určí druh daně, zdaňovacího období)
- nabíhá 3-letá prekluzivní lhůta
- subjekt je zbaven možnosti podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, které je kontrolováno
- kdykoliv v průběhu kontroly lze její rozsah rozšířit
povinnosti:
• subjekt má povinnost umožnit kontrolu => jinak hrozí pokuta do 0,5 mil. Kč
• subjekt dává k dispozici důkazní prostředky, musí upozornit, že některé má jiný subjekt (Policie)
• subjekt má povinnost předložit účetních dokladů, účetních knih, seznámení se softwarem, vytisknout hospodářské smlouvy, obchodní korespondenci, všechny důkazní prostředky předložit pokud jsou v jeho prospěch = právo i povinnost
• musí umožnit přístup do všech prostor, dopravních prostředků, které jsou v obchodním majetku, nebo k podnikání jsou používány
• fyzická osoba musí umožnit vstup do bytu, pokud podniká doma nebo byt k podnikání používá
• umožnit jednat se zaměstnanci – má právo být u toho
• umožňuje kontrolorům dát do úschovy všechny doklady, pokud existuje možnost, že doklady by mohli být zfalšovány, ztraceny nebo jsou-li předány k expertize
- lhůta 30-ti dnů, kterou nadřízený orgán může prodloužit
- subjekt může do nich nahlídnout v úředních hodinách FÚ
• poskytnout potřebná vysvětlení
- provádí jej místně příslušný úřad
- ověření ZD a D => kontrola až po skončení daňového období po předání daňového přiznání ve lhůtě
- v prostorách subjektu nebo v prostoru, který obstarává, pouze výjimečně jinde např. na FÚ
- plně v dispozic správce daně je rozhodnout kdy, kde, komu se provede kontrola, rozsah, nemusí oznamovat předem
- zahájena okamžikem, kdy se pracovníci FÚ dostaví k subjektu a sdělí rozsah kontroly (určí druh daně, zdaňovacího období)
- nabíhá 3-letá prekluzivní lhůta
- subjekt je zbaven možnosti podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, které je kontrolováno
- kdykoliv v průběhu kontroly lze její rozsah rozšířit
povinnosti:
• subjekt má povinnost umožnit kontrolu => jinak hrozí pokuta do 0,5 mil. Kč
• subjekt dává k dispozici důkazní prostředky, musí upozornit, že některé má jiný subjekt (Policie)
• subjekt má povinnost předložit účetních dokladů, účetních knih, seznámení se softwarem, vytisknout hospodářské smlouvy, obchodní korespondenci, všechny důkazní prostředky předložit pokud jsou v jeho prospěch = právo i povinnost
• musí umožnit přístup do všech prostor, dopravních prostředků, které jsou v obchodním majetku, nebo k podnikání jsou používány
• fyzická osoba musí umožnit vstup do bytu, pokud podniká doma nebo byt k podnikání používá
• umožnit jednat se zaměstnanci – má právo být u toho
• umožňuje kontrolorům dát do úschovy všechny doklady, pokud existuje možnost, že doklady by mohli být zfalšovány, ztraceny nebo jsou-li předány k expertize
- lhůta 30-ti dnů, kterou nadřízený orgán může prodloužit
- subjekt může do nich nahlídnout v úředních hodinách FÚ
• poskytnout potřebná vysvětlení
PLACENÍ DANĚ - 2.část
- posečkání daně neběží penále, ale úrok je ve výši 140% diskontu – správce daně mě nemůže
- splátky daně exekuovat, ale pokud poruším podmínky (nezaplatím 1. splátku) = daň je
okamžitě splatná
= rozhodnutí je konečné bez možnosti podat opravné prostředky
- prominutí daňového nedoplatku = pokud zaplacením daně je ohrožena dítěte
- není na to právní nárok, rozhodnutí je konečné bez možnosti podat opravné prostředky
- pokud se majetek fyzické osoby (subjektu) zlepší => FÚ vyžaduje nedoplatek
NEDOPLATEK
- splatná daň převyšuje již zaplacenou daň
- správce daně vyzve dlužníka, aby zaplatil v náhradní lhůtě, jinak bude následovat exekuce (buď požádá soud => soudní exekuce nebo ji vykoná sám správce daně)
- formy exekuce:
1) na pohledávky dlužníka za bankou – tj. obstavení účtu
- FÚ požádá banku, aby neprováděla platby až do okamžiku uhrazení daně
- dlužník i podlužník nemohou podat námitky, že už nedoplatek neexistuje, nebo banka namítá, že dlužník u ní nemá účet
- banka vyplatí FÚ všechny aktiva na účtu a nestačí-li to i všechny přírůstky na účtu
- banka musí uvolnit peníze na 1. nejbližší výplatu zaměstnancům
2) pohledávky za obchodními partnery :
- příkaz aby neplatil dlužníkům, ale FÚ
- obchodní parter musí poslechnout => pokuta až 2 mil. Kč a soudní žaloba
3) postihnutím mzdy :
- zaměstnanci po odečtení SZP odečte mzdu FÚ (důchod, autorský honorář,….)
4) exekuce na věci movité :
- prodává se majetek dlužníka v dražbě
- FÚ má právo na prohlídku a ponechat mu pouze 1.000,- Kč
- právo vstoupit do domu a provést domovní prohlídku
- nechat pouze základní životní potřeby (postel, peřiny, hodinky, …), ze šperků ponechá pouze snubní prstýnky
- ponechá pouze nutný rozsah majetku k podnikání (výrobní zařízení, jeden dopravní prostředek, …)
- lze prodat i ze SJM – druhý z manželů může podat námitku
- splátky daně exekuovat, ale pokud poruším podmínky (nezaplatím 1. splátku) = daň je
okamžitě splatná
= rozhodnutí je konečné bez možnosti podat opravné prostředky
- prominutí daňového nedoplatku = pokud zaplacením daně je ohrožena dítěte
- není na to právní nárok, rozhodnutí je konečné bez možnosti podat opravné prostředky
- pokud se majetek fyzické osoby (subjektu) zlepší => FÚ vyžaduje nedoplatek
NEDOPLATEK
- splatná daň převyšuje již zaplacenou daň
- správce daně vyzve dlužníka, aby zaplatil v náhradní lhůtě, jinak bude následovat exekuce (buď požádá soud => soudní exekuce nebo ji vykoná sám správce daně)
- formy exekuce:
1) na pohledávky dlužníka za bankou – tj. obstavení účtu
- FÚ požádá banku, aby neprováděla platby až do okamžiku uhrazení daně
- dlužník i podlužník nemohou podat námitky, že už nedoplatek neexistuje, nebo banka namítá, že dlužník u ní nemá účet
- banka vyplatí FÚ všechny aktiva na účtu a nestačí-li to i všechny přírůstky na účtu
- banka musí uvolnit peníze na 1. nejbližší výplatu zaměstnancům
2) pohledávky za obchodními partnery :
- příkaz aby neplatil dlužníkům, ale FÚ
- obchodní parter musí poslechnout => pokuta až 2 mil. Kč a soudní žaloba
3) postihnutím mzdy :
- zaměstnanci po odečtení SZP odečte mzdu FÚ (důchod, autorský honorář,….)
4) exekuce na věci movité :
- prodává se majetek dlužníka v dražbě
- FÚ má právo na prohlídku a ponechat mu pouze 1.000,- Kč
- právo vstoupit do domu a provést domovní prohlídku
- nechat pouze základní životní potřeby (postel, peřiny, hodinky, …), ze šperků ponechá pouze snubní prstýnky
- ponechá pouze nutný rozsah majetku k podnikání (výrobní zařízení, jeden dopravní prostředek, …)
- lze prodat i ze SJM – druhý z manželů může podat námitku
PLACENÍ DANĚ
- daň je splatná ve lhůtách stanovených zákonem – bývá stejná jako lhůta pro podání přiznání
- záloha na budoucí daň (zálohy na DP u zaměstnanců), zálohy u splatné daně, zálohy u silniční daně
- splátky daně u zaměstnanců
- způsoby placení daně:
• v Kč
• převodem z účtu daňového subjektu na účet správce daně = většinou (FÚ má účet u ČNB)
• rozhodující je den, kdy byla daň odečtena z účtu subjektu
• nebo v hotovosti na poště – rozhodující je datum razítka na složence
• nebo zaplacením v hotovosti na pokladně FÚ (ve světě se tento způsob nepoužívá kvůli možným nelegálním obchodům)
• FÚ vede pro každý subjekt osobní účty a pro každou daň => daň zaplatím převodem přeplatku jedné daně na nedoplatek jiné daně
Přeplatek
– zaplatím daň o několik dní předem = zálohy na daň jsou vyšší než splatná daň
– nechá-li se přeplatek na účtu => bere se jako záloha na další daň
– požádám-li o vrácení => FÚ vrátí do 30-ti dnů
– FÚ přeplatek nevrátí nebo v jiné výši
– FÚ jej vrátí je-li vratitelný => není-li nedoplatek u jiné daně, ale i u jiného správce daně
Nedoplatek
- splatná daň převyšuje daň k určitému dni skutečně zaplacenou
- správce daně = přijme peníze na účet, ale zaúčtuje ji v pořadí stanoveném zákonem:
1. pokuty
2. dodatečně vyměřená daň
3. splatná daň
• posečkání daně a povolení splátek
- nedoplatek (tj. nezaplacení včas) => nabíhá penále 1promile denně + u dodatečného vyměření daně 0,5 promile denně
- vážné důvody pro nezaplacení => okamžité zaplacení je spojeno s ukončením podnikatelské činnosti => očekává se, že daňový nedoplatek bude v nejbližším možném okamžiku zaplacen
žádost o posečkání nebo povolení splátek
- záloha na budoucí daň (zálohy na DP u zaměstnanců), zálohy u splatné daně, zálohy u silniční daně
- splátky daně u zaměstnanců
- způsoby placení daně:
• v Kč
• převodem z účtu daňového subjektu na účet správce daně = většinou (FÚ má účet u ČNB)
• rozhodující je den, kdy byla daň odečtena z účtu subjektu
• nebo v hotovosti na poště – rozhodující je datum razítka na složence
• nebo zaplacením v hotovosti na pokladně FÚ (ve světě se tento způsob nepoužívá kvůli možným nelegálním obchodům)
• FÚ vede pro každý subjekt osobní účty a pro každou daň => daň zaplatím převodem přeplatku jedné daně na nedoplatek jiné daně
Přeplatek
– zaplatím daň o několik dní předem = zálohy na daň jsou vyšší než splatná daň
– nechá-li se přeplatek na účtu => bere se jako záloha na další daň
– požádám-li o vrácení => FÚ vrátí do 30-ti dnů
– FÚ přeplatek nevrátí nebo v jiné výši
– FÚ jej vrátí je-li vratitelný => není-li nedoplatek u jiné daně, ale i u jiného správce daně
Nedoplatek
- splatná daň převyšuje daň k určitému dni skutečně zaplacenou
- správce daně = přijme peníze na účet, ale zaúčtuje ji v pořadí stanoveném zákonem:
1. pokuty
2. dodatečně vyměřená daň
3. splatná daň
• posečkání daně a povolení splátek
- nedoplatek (tj. nezaplacení včas) => nabíhá penále 1promile denně + u dodatečného vyměření daně 0,5 promile denně
- vážné důvody pro nezaplacení => okamžité zaplacení je spojeno s ukončením podnikatelské činnosti => očekává se, že daňový nedoplatek bude v nejbližším možném okamžiku zaplacen
žádost o posečkání nebo povolení splátek
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY - 3.část
• přezkoumání daňového rozhodnutí
- rozhodnutí, které je v právní moci lze přezkoumat jestliže je zřejmé, že je v rozporu se zákonem nebo FÚ odňal někomu možnost být účastníkem řízení a vše nasvědčuje tomu, že daň byla vyměřena v nesprávné výši
- na žádost nebo úřední povinnost
- původní řízení se přezkoumá, ale neruší se
- závěry: řízení je správné => doplnění
řízení je nesprávné => zrušení nebo změna
• oprava zřejmých chyb a nejasností = správce daně se dopustil formální chyby (špatný datum, posun desetinné čárky, stejný platební výměr počítal 2x)
• prominutí daně = mimořádný institut – vychází z toho, že i v zákonech jsou chyby
- důvod pro prominutí daně je pouze jediný = nesrovnalost v uplatňování daňových zákonů – prominout může pouze Ministerstvo financí
- stává se výjimečně, ale lze i plošně
- např. reinvestiční odčitatelné položky – v roce pořízení lze odepsat 10% z DHM řádek 1994 říká, že u dopravních letadel lze uplatnit jsou-li používána k silniční dopravě !! nesmysl
Příslušenství daně
- například penále = lze prominout do výše 300.000,- Kč za rok i FÚ
- lze prominout i z důvodu tvrdosti
Proti každému rozhodnutí o výši daně je možná žaloba u soudu
- platné od 2003:
1) využil jsem opravného prostředku řádného, neuspěl jsem, ale jsem přesvědčen o pravdě
2) žaloba ke krajskému úřadu – ten rozhoduje – nesouhlasím-li s jeho rozhodnutím => stížnost k vyššímu soudu
- postupuje se podle skutkového a právního stavu v době původního rozhodnutí
- rozhodnutí, které je v právní moci lze přezkoumat jestliže je zřejmé, že je v rozporu se zákonem nebo FÚ odňal někomu možnost být účastníkem řízení a vše nasvědčuje tomu, že daň byla vyměřena v nesprávné výši
- na žádost nebo úřední povinnost
- původní řízení se přezkoumá, ale neruší se
- závěry: řízení je správné => doplnění
řízení je nesprávné => zrušení nebo změna
• oprava zřejmých chyb a nejasností = správce daně se dopustil formální chyby (špatný datum, posun desetinné čárky, stejný platební výměr počítal 2x)
• prominutí daně = mimořádný institut – vychází z toho, že i v zákonech jsou chyby
- důvod pro prominutí daně je pouze jediný = nesrovnalost v uplatňování daňových zákonů – prominout může pouze Ministerstvo financí
- stává se výjimečně, ale lze i plošně
- např. reinvestiční odčitatelné položky – v roce pořízení lze odepsat 10% z DHM řádek 1994 říká, že u dopravních letadel lze uplatnit jsou-li používána k silniční dopravě !! nesmysl
Příslušenství daně
- například penále = lze prominout do výše 300.000,- Kč za rok i FÚ
- lze prominout i z důvodu tvrdosti
Proti každému rozhodnutí o výši daně je možná žaloba u soudu
- platné od 2003:
1) využil jsem opravného prostředku řádného, neuspěl jsem, ale jsem přesvědčen o pravdě
2) žaloba ke krajskému úřadu – ten rozhoduje – nesouhlasím-li s jeho rozhodnutím => stížnost k vyššímu soudu
- postupuje se podle skutkového a právního stavu v době původního rozhodnutí
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY - 2.část
(b) zvláštní = nejsou v jiných oblastech práva
- stížnost, námitka, reklamace
• stížnost = poplatník se brání proti postupu plátce (a.s. versus akcionáři u dividend, zaměstnanec versus zaměstnavatel – DP zálohy)
- poplatník se musí výzvou obrátit na plátce se žádostí o vysvětlení => není-li s tím spokojen => stížnost k FÚ => rozhodnutí FÚ doručeno oběma stranám
• námitka = v exekučním řízení
• reklamace = v daňovém řízení – proti rozhodnutí správce daně v oblasti placení daně
- poplatník nahlédne do svého spisu a zjistí chyby – FÚ vrátí přeplatek v požadované výši
- další opravné prostředky už nelze uplatnit => rozhodnutí nabývá právní moci
c) mimořádné = pouze tehdy a takovým rozhodnutím, které již jsou v právní moci
- obnova řízení, přezkoumání daňového rozhodnutí
• obnova řízení
- přísně formalizována + přípustná ze 3 důvodů
- rozhodne se, že původní rozhodnutí se od počátku ruší a řízení začíná znovu
- důvody pro obnovu řízení:
1. vyšly najevo nové skutečnosti, které mají podstatný vliv na rozhodnutí a tyto poplatník bez vlastního zavinění nemohl uplatnit ve svém řízení
2. původní rozhodnutí se opíralo o svědeckou výpověď, která se ukázala být křivou výpovědí (křivý znalecký posudek – nepravdivý)
3. správce daně v původním řízení si učinil úsudek o právní otázce a potom o této otázce příslušný orgán rozhodl jinak
- spadá do kompetence jiného orgánu
správce daně počká a požádá orgán, aby rozhodl (např. daň z nemovitosti – rozhodnutí katastru)
správce daně si sám učiní úsudek
DPH – sazba daně závisí na tom, kam výrobek patří v harmonizovaném systému – ale pokud celnice přiřadí výrobek jinam => vzniká nové řízení
- stížnost, námitka, reklamace
• stížnost = poplatník se brání proti postupu plátce (a.s. versus akcionáři u dividend, zaměstnanec versus zaměstnavatel – DP zálohy)
- poplatník se musí výzvou obrátit na plátce se žádostí o vysvětlení => není-li s tím spokojen => stížnost k FÚ => rozhodnutí FÚ doručeno oběma stranám
• námitka = v exekučním řízení
• reklamace = v daňovém řízení – proti rozhodnutí správce daně v oblasti placení daně
- poplatník nahlédne do svého spisu a zjistí chyby – FÚ vrátí přeplatek v požadované výši
- další opravné prostředky už nelze uplatnit => rozhodnutí nabývá právní moci
c) mimořádné = pouze tehdy a takovým rozhodnutím, které již jsou v právní moci
- obnova řízení, přezkoumání daňového rozhodnutí
• obnova řízení
- přísně formalizována + přípustná ze 3 důvodů
- rozhodne se, že původní rozhodnutí se od počátku ruší a řízení začíná znovu
- důvody pro obnovu řízení:
1. vyšly najevo nové skutečnosti, které mají podstatný vliv na rozhodnutí a tyto poplatník bez vlastního zavinění nemohl uplatnit ve svém řízení
2. původní rozhodnutí se opíralo o svědeckou výpověď, která se ukázala být křivou výpovědí (křivý znalecký posudek – nepravdivý)
3. správce daně v původním řízení si učinil úsudek o právní otázce a potom o této otázce příslušný orgán rozhodl jinak
- spadá do kompetence jiného orgánu
správce daně počká a požádá orgán, aby rozhodl (např. daň z nemovitosti – rozhodnutí katastru)
správce daně si sám učiní úsudek
DPH – sazba daně závisí na tom, kam výrobek patří v harmonizovaném systému – ale pokud celnice přiřadí výrobek jinam => vzniká nové řízení
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY - 1.část
(a) řádné = lze uplatnit proti rozhodnutím, které nejsou v právní moci
• například odvolání = přípustné vůči většině rozhodnutí správce daně – pokud není stanoven jiný opravný prostředek – vždy přípustné vůči platebnímu výměru:
- 30 dnů na odvolání od doručení platebního výměru – daňový subjekt může odvolání doplňovat až do doby vynucení rozhodnutí
- obsah: kdo podává, komu, kdo platební výměr podal, písemná forma nebo ústně do protokolu, rozhodnutí vůči kterému směruji (číslo jednací), důvody nesouhlasu s rozhodnutím (jaké předpisy byly porušeny), podpis
• postup:
výzva k doplnění odvolání od FÚ – při nedoplnění = zamítnutí odvolání
odvolání má být vyhověno (tj. rozhodnutí bylo chybné)
- odvolání má být vyhověno částečně => správce daně musí odůvodnit a připustit další odvolání
-správce daně může odvolání i zamítnout: pokud nemá předepsané náležitosti a ani na výzvu nebylo doplněno
- odvolání je nepřípustné pokud bylo učiněno neoprávněnou osobou
- je-li odvolání opožděné
- uvést důvod (formální) a připustit odvolání
- odvolání postoupí správce daně k orgánu 2. Instance, který o něm rozhodne s konečnou platností => vyhoví, zamítne, zruší rozhodnutí
• proti rozhodnutí 2. instance není přípustný žádný řádný opravný prostředek
• například odvolání = přípustné vůči většině rozhodnutí správce daně – pokud není stanoven jiný opravný prostředek – vždy přípustné vůči platebnímu výměru:
- 30 dnů na odvolání od doručení platebního výměru – daňový subjekt může odvolání doplňovat až do doby vynucení rozhodnutí
- obsah: kdo podává, komu, kdo platební výměr podal, písemná forma nebo ústně do protokolu, rozhodnutí vůči kterému směruji (číslo jednací), důvody nesouhlasu s rozhodnutím (jaké předpisy byly porušeny), podpis
• postup:
výzva k doplnění odvolání od FÚ – při nedoplnění = zamítnutí odvolání
odvolání má být vyhověno (tj. rozhodnutí bylo chybné)
- odvolání má být vyhověno částečně => správce daně musí odůvodnit a připustit další odvolání
-správce daně může odvolání i zamítnout: pokud nemá předepsané náležitosti a ani na výzvu nebylo doplněno
- odvolání je nepřípustné pokud bylo učiněno neoprávněnou osobou
- je-li odvolání opožděné
- uvést důvod (formální) a připustit odvolání
- odvolání postoupí správce daně k orgánu 2. Instance, který o něm rozhodne s konečnou platností => vyhoví, zamítne, zruší rozhodnutí
• proti rozhodnutí 2. instance není přípustný žádný řádný opravný prostředek
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ - 3.část
- každé rozhodnutí FÚ má předepsané náležitosti:
• datum rozhodnutí
• jednací číslo
• výrok
• adresát
• adresa FÚ
• odkaz na právní předpis
• poučení o opravných prostředcích
• razítko
• jméno, příjmení, funkce osoby, která podepisuje a její vlastnoruční podpis
- chybí-li => neplatné rozhodnutí => FÚ ověří neplatnost rozhodnutí a vydá nové rozhodnutí
- opravné prostředky => chybí-li => rozhodnutí není neplatné, ale lhůta se prodlužuje až na 6 měsíců
- není odůvodnění => nemusí být uvedeno, obecně se v daňovém řízení rozhodnutí až na výjimky neodůvodňuje
- odvolání nemá odkladný účinek => podání odvolání => musím plnit i když rozhodnutí není v právní moci
• právní moc = není umožněn opravný prostředek, jde o právní rozhodnutí
• vykonatelné rozhodnutí = uplynula lhůta pro odvolání, opravný prostředek nemá odkladný účinek
- proti každému rozhodnutí správce daně se lze odvolat
- proti některým nelze uplatnit žádný opravný prostředek nebo pouze za určitých okolností
- správce daně může stanovit úlevy nad rámec zákona, může i odpustit daňový nedoplatek nebo posečkání daně => proti takovým rozhodnutím se nelze odvolat, protože jsou posouzeny vlastní úvahou
• existuje okruh okolností, které nejsou napadnutelné opravnými prostředky
• existuje i okruh okolností – o stanovení daně nebo jejího příslušenství, které předchází:
- např. výzva k zaplacení daně
- nelze podat odvolání samostatně, ale až po vyměření daně
• datum rozhodnutí
• jednací číslo
• výrok
• adresát
• adresa FÚ
• odkaz na právní předpis
• poučení o opravných prostředcích
• razítko
• jméno, příjmení, funkce osoby, která podepisuje a její vlastnoruční podpis
- chybí-li => neplatné rozhodnutí => FÚ ověří neplatnost rozhodnutí a vydá nové rozhodnutí
- opravné prostředky => chybí-li => rozhodnutí není neplatné, ale lhůta se prodlužuje až na 6 měsíců
- není odůvodnění => nemusí být uvedeno, obecně se v daňovém řízení rozhodnutí až na výjimky neodůvodňuje
- odvolání nemá odkladný účinek => podání odvolání => musím plnit i když rozhodnutí není v právní moci
• právní moc = není umožněn opravný prostředek, jde o právní rozhodnutí
• vykonatelné rozhodnutí = uplynula lhůta pro odvolání, opravný prostředek nemá odkladný účinek
- proti každému rozhodnutí správce daně se lze odvolat
- proti některým nelze uplatnit žádný opravný prostředek nebo pouze za určitých okolností
- správce daně může stanovit úlevy nad rámec zákona, může i odpustit daňový nedoplatek nebo posečkání daně => proti takovým rozhodnutím se nelze odvolat, protože jsou posouzeny vlastní úvahou
• existuje okruh okolností, které nejsou napadnutelné opravnými prostředky
• existuje i okruh okolností – o stanovení daně nebo jejího příslušenství, které předchází:
- např. výzva k zaplacení daně
- nelze podat odvolání samostatně, ale až po vyměření daně
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ - 2.část
c) správce daně má pochybnosti o správnosti, pravdivosti
- FÚ musí sdělit důvody
- vyhledávací řízení – shromažďuje údaje o majetku subjektu
- zahájí vytýkací řízení – sdělí pochybnosti subjektu a vyzve jej v 15-denní lhůtě, aby odstranil nebo vyvrátil pochybnosti
- FÚ vyměří podle důkazních prostředků, výjimečně lze daň sjednat (když nejsou důkazy ani pomůcky)
- daň lze kdykoliv vyměřit dodatečně !
daňové přiznání = řádné (běžné) , opravné , dodatečné
opravné přiznání = do lhůty pro podání zjistím, že již podané přiznání je chybné
dodatečné přiznání = chybu zjistím po lhůtě pro podání přiznání, udám rozdíl oproti původnímu přiznání
daň má být nižší do 1 měsíce od okamžiku, kdy jsme se o tom dozvěděli
daň má být vyšší
pokud chybu zjistí FÚ => subjekt platí 2 promile
podání přiznání dodatečně => sankce 0,5 promile
- dodatečné vyměření z iniciativy FÚ => na základě výsledku kontroly, daň už byla vyměřena, uvádí se rozdíl oproti poslednímu přiznání
- lhůta pro podání přiznání = prekluzivní lhůta – vyměřením právo zaniká po 3 letech od konce zdaňovacího období, v němž bylo nebo mělo být podáno přiznání
- FÚ musí sdělit důvody
- vyhledávací řízení – shromažďuje údaje o majetku subjektu
- zahájí vytýkací řízení – sdělí pochybnosti subjektu a vyzve jej v 15-denní lhůtě, aby odstranil nebo vyvrátil pochybnosti
- FÚ vyměří podle důkazních prostředků, výjimečně lze daň sjednat (když nejsou důkazy ani pomůcky)
- daň lze kdykoliv vyměřit dodatečně !
daňové přiznání = řádné (běžné) , opravné , dodatečné
opravné přiznání = do lhůty pro podání zjistím, že již podané přiznání je chybné
dodatečné přiznání = chybu zjistím po lhůtě pro podání přiznání, udám rozdíl oproti původnímu přiznání
daň má být nižší do 1 měsíce od okamžiku, kdy jsme se o tom dozvěděli
daň má být vyšší
pokud chybu zjistí FÚ => subjekt platí 2 promile
podání přiznání dodatečně => sankce 0,5 promile
- dodatečné vyměření z iniciativy FÚ => na základě výsledku kontroly, daň už byla vyměřena, uvádí se rozdíl oproti poslednímu přiznání
- lhůta pro podání přiznání = prekluzivní lhůta – vyměřením právo zaniká po 3 letech od konce zdaňovacího období, v němž bylo nebo mělo být podáno přiznání
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ - 1.část
- obsahuje základ daně (ZD) a daň (D), oznámení o výši ZD a výši daňové povinnosti
- návod na vyměření daně lze podat několika způsoby:
• nelze ústně
• vždy písemně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR
• písemně pomocí počítačové sestavy totožné s tiskopisem daňového přiznání
• lze předat na disketě, ale na formátu staženém ze stránek Ministerstva financí
• lze poslat elektronicky se zaručeným podpisem, přiložit písemný doklad s částkou
• nedodržení lhůty => sankce až 10% daňové povinnosti
- subjekt nepodá přiznání => FÚ vyzve do stanového termínu podat přiznání
- nebo určí náhradní termín
- daňové přiznání ani na výzvu není podáno => zásada oficiality => daň vyměřit a vybrat
- FÚ má právo = podle pomůcek ne podle důkazů daň vyměřit
- pomůcky = daň za uplynulý rok zvýšená o inflaci, informace od obchodních partnerů, porovnání s podobným subjektem
- subjekt poté dodá důkazy => nepřihlíží se k důkazům
Daňové přiznání
a) správce daně o něm nemá pochybnosti
- vyměření v té výši, která je v přiznání uvedena, může vyměřit i mlčky
b) správce daně má pochybnosti o výši dani
- může rovnou vyměřit (součtové chyby, špatné zaokrouhlování) => písemně informuje o „platebním výměru“
- neodůvodňuje se - ani výměr
- subjekt se v odvolací lhůtě může zeptat na důvod vyměření jiné daně
- návod na vyměření daně lze podat několika způsoby:
• nelze ústně
• vždy písemně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR
• písemně pomocí počítačové sestavy totožné s tiskopisem daňového přiznání
• lze předat na disketě, ale na formátu staženém ze stránek Ministerstva financí
• lze poslat elektronicky se zaručeným podpisem, přiložit písemný doklad s částkou
• nedodržení lhůty => sankce až 10% daňové povinnosti
- subjekt nepodá přiznání => FÚ vyzve do stanového termínu podat přiznání
- nebo určí náhradní termín
- daňové přiznání ani na výzvu není podáno => zásada oficiality => daň vyměřit a vybrat
- FÚ má právo = podle pomůcek ne podle důkazů daň vyměřit
- pomůcky = daň za uplynulý rok zvýšená o inflaci, informace od obchodních partnerů, porovnání s podobným subjektem
- subjekt poté dodá důkazy => nepřihlíží se k důkazům
Daňové přiznání
a) správce daně o něm nemá pochybnosti
- vyměření v té výši, která je v přiznání uvedena, může vyměřit i mlčky
b) správce daně má pochybnosti o výši dani
- může rovnou vyměřit (součtové chyby, špatné zaokrouhlování) => písemně informuje o „platebním výměru“
- neodůvodňuje se - ani výměr
- subjekt se v odvolací lhůtě může zeptat na důvod vyměření jiné daně
PRŮBĚH DAŇOVÉHO ŘÍZENÍ = ŘÍZENÍ O VYMĚŘENÍ DANĚ 2.část
- lhůta připadne na sobotu nebo neděli nebo svátek => posunutí lhůty na následující pracovní den
- lhůta je zachována pokud poslední den lhůty úkonu učiním nebo přiznání podáme k přepravě poštovní => doporučeně abych měl doklad o tom, že jsem tak učinil
- přiznání lze i ústně či písemně do protokolu + nemá-li náležitosti, musí FÚ vrátit s pokynem na jeho doplnění => 8-mi denní lhůta => překročení této lhůty => bere se jako že přiznání nebylo podáno vůbec
- pokud je chybný správce daně => FÚ přiznání předá správnému správci daně
- přiznání učiněno jinými technikami = telegram, dálnopis, e-mail, fax => lez, ale aby to bylo platné tak do 3 dnů musí být zopakováno písemně nebo ústně do protokolu
c) výzvou správce daně – okamžikem doručení je zahájeno řízení a ukončeno rozhodnutí
- má dvě podoby: rozhodnutí ve věci – kam přiznání směřuji
rozhodnutí o zastavení řízení – např. jestliže ho učinil někdo, kdo k tomu nemá oprávnění nebo bylo nepřípustné nebo jestliže ve věci bylo již pravomocně rozhodnuto uplatnění povinnosti nebo výzvy
FÚ =>dědic
PÚ => nástupce
- musí být ukončeno rozhodnutím o věci
- lhůta je zachována pokud poslední den lhůty úkonu učiním nebo přiznání podáme k přepravě poštovní => doporučeně abych měl doklad o tom, že jsem tak učinil
- přiznání lze i ústně či písemně do protokolu + nemá-li náležitosti, musí FÚ vrátit s pokynem na jeho doplnění => 8-mi denní lhůta => překročení této lhůty => bere se jako že přiznání nebylo podáno vůbec
- pokud je chybný správce daně => FÚ přiznání předá správnému správci daně
- přiznání učiněno jinými technikami = telegram, dálnopis, e-mail, fax => lez, ale aby to bylo platné tak do 3 dnů musí být zopakováno písemně nebo ústně do protokolu
c) výzvou správce daně – okamžikem doručení je zahájeno řízení a ukončeno rozhodnutí
- má dvě podoby: rozhodnutí ve věci – kam přiznání směřuji
rozhodnutí o zastavení řízení – např. jestliže ho učinil někdo, kdo k tomu nemá oprávnění nebo bylo nepřípustné nebo jestliže ve věci bylo již pravomocně rozhodnuto uplatnění povinnosti nebo výzvy
FÚ =>dědic
PÚ => nástupce
- musí být ukončeno rozhodnutím o věci
PRŮBĚH DAŇOVÉHO ŘÍZENÍ = ŘÍZENÍ O VYMĚŘENÍ DANĚ 1.část
zahájení z podnětu správce daně
z podnětu subjektu
a) podnět daňového subjektu – nejčastěji, musí podat přiznání, zúčtování a bez vyzvání
- tj. má břemeno tvrzení (musí „tvrdit“ jeho ZD a D)
- důkazní břemeno: údaje uvedené v přiznání musí tvrdit a prokázat
- pokud FÚ zpochybní tvrzení, musí prokázat v čem se subjekt provinil
- správce daně vyzve k podání přiznání, pokud je subjekt k tomu povinován a zatím přiznání nepodal
- zahájeno podáním přiznání (řádné, opravné, ….)
b) jiný způsob zahájení než podáním přiznání
- písemně nebo ústně do protokolu
- lhůty: dle FÚ – správcovské nebo dle zákona – daňové lhůty (zákonné)
• pro podání přiznání: 31.3., 30.6. u DP
• pro placení daně
• pro podání opravného prostředku
- daňové lhůty = absolutní datum (31.3.)
- správcovské lhůty = do určité doby (odvolat do 30 dnů od obdržení rozhodnutí)
- prodloužit lze daňové lhůty ze závažných důvodů až o 3 měsíce – ne však u DPH nebo splatnosti daně, nelze také u opravných prostředků a placení daně
- posunutí lhůty = prodloužení (termíny se v některých případech musí prodloužit)
- přiznání jsme nepodali => po lhůtě jsme žádaly o prodloužení lhůty => nelze !!! ale lze navrátit předešlý stav => FÚ může umožnit, ale není na to nárok => vyměří se daň znovu
z podnětu subjektu
a) podnět daňového subjektu – nejčastěji, musí podat přiznání, zúčtování a bez vyzvání
- tj. má břemeno tvrzení (musí „tvrdit“ jeho ZD a D)
- důkazní břemeno: údaje uvedené v přiznání musí tvrdit a prokázat
- pokud FÚ zpochybní tvrzení, musí prokázat v čem se subjekt provinil
- správce daně vyzve k podání přiznání, pokud je subjekt k tomu povinován a zatím přiznání nepodal
- zahájeno podáním přiznání (řádné, opravné, ….)
b) jiný způsob zahájení než podáním přiznání
- písemně nebo ústně do protokolu
- lhůty: dle FÚ – správcovské nebo dle zákona – daňové lhůty (zákonné)
• pro podání přiznání: 31.3., 30.6. u DP
• pro placení daně
• pro podání opravného prostředku
- daňové lhůty = absolutní datum (31.3.)
- správcovské lhůty = do určité doby (odvolat do 30 dnů od obdržení rozhodnutí)
- prodloužit lze daňové lhůty ze závažných důvodů až o 3 měsíce – ne však u DPH nebo splatnosti daně, nelze také u opravných prostředků a placení daně
- posunutí lhůty = prodloužení (termíny se v některých případech musí prodloužit)
- přiznání jsme nepodali => po lhůtě jsme žádaly o prodloužení lhůty => nelze !!! ale lze navrátit předešlý stav => FÚ může umožnit, ale není na to nárok => vyměří se daň znovu
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA, KTERÝMI SE DAŇOVÉ ŘÍZENÍ ŘÍDí
1) Zásada zákonnosti = dodržovat zákon
2) Zásada součinnosti = povinnost daňového subjektu a každého účastníka řízení poskytovat správci daně součinnost a povinnost správce daně působit v součinnosti s daňovým subjektem
- neposkytnutí součinnosti => sankce
- musí být možnost vyměřit daň i bez součinnosti
3) Zásada hospodárnosti a cíle daňového řízení = vyměřit a vybrat daň tak, aby nebyla zkrácena, správce daně volí pouze takové prostředky, které vedou k tomuto cíli a daňový subjekt co nejméně zatěžují
4) Zásada předností obsahu právních úkonů před jejich formou = jakýkoliv právní úkon se hodnotí podle obsahu, ne podle své formy
Př.: zámek za 50 mil. Kč je výhodnější prodat než darovat synovci, jakmile ale zjistí že šlo o bezúplatný převod => vzniká daň darovací (sazba darovací daně je 20%, u prodeje asi 5%)
= simulované právní úkony
5) Zásada volného hodnocení důkazů = viz. níže
6) Zásada mlčenlivosti :
- daňové řízení je neveřejné, účast mají pouze správce daně, daňový subjekt a třetí osoba, všichni kdo se řízení účastní mají povinnost zachování mlčenlivosti
- cílem je zabránit, aby údaje byly někým zneužity
- za porušení této zásady => vznikají sankce:
- třetí osoba - do 0,5 mil. Kč
- správce daně – do 0,5 mil. Kč a okamžité zrušení PP nebo trestný čin
- zprostit mlčenlivosti může daňový subjekt – písemně s uvedením rozsahu a účelu
- nebo také parlament přijetím zákona, kdy zprostí správce daně mlčenlivosti
- subjekt (daňový subjekt a třetí osoba) se dopustil trestného činu = má oznamovací povinnost správci daně
- padělání peněz, kolků => trestný čin proti veřejnému činiteli – opět zproštění mlčenlivosti
- prolomení mlčenlivosti i vůči nejvyššímu kontrolnímu úřadu – NKÚ vázáné mlčenlivostí (OSVČ – sdělí pouze své příjmy a výdaje)
2) Zásada součinnosti = povinnost daňového subjektu a každého účastníka řízení poskytovat správci daně součinnost a povinnost správce daně působit v součinnosti s daňovým subjektem
- neposkytnutí součinnosti => sankce
- musí být možnost vyměřit daň i bez součinnosti
3) Zásada hospodárnosti a cíle daňového řízení = vyměřit a vybrat daň tak, aby nebyla zkrácena, správce daně volí pouze takové prostředky, které vedou k tomuto cíli a daňový subjekt co nejméně zatěžují
4) Zásada předností obsahu právních úkonů před jejich formou = jakýkoliv právní úkon se hodnotí podle obsahu, ne podle své formy
Př.: zámek za 50 mil. Kč je výhodnější prodat než darovat synovci, jakmile ale zjistí že šlo o bezúplatný převod => vzniká daň darovací (sazba darovací daně je 20%, u prodeje asi 5%)
= simulované právní úkony
5) Zásada volného hodnocení důkazů = viz. níže
6) Zásada mlčenlivosti :
- daňové řízení je neveřejné, účast mají pouze správce daně, daňový subjekt a třetí osoba, všichni kdo se řízení účastní mají povinnost zachování mlčenlivosti
- cílem je zabránit, aby údaje byly někým zneužity
- za porušení této zásady => vznikají sankce:
- třetí osoba - do 0,5 mil. Kč
- správce daně – do 0,5 mil. Kč a okamžité zrušení PP nebo trestný čin
- zprostit mlčenlivosti může daňový subjekt – písemně s uvedením rozsahu a účelu
- nebo také parlament přijetím zákona, kdy zprostí správce daně mlčenlivosti
- subjekt (daňový subjekt a třetí osoba) se dopustil trestného činu = má oznamovací povinnost správci daně
- padělání peněz, kolků => trestný čin proti veřejnému činiteli – opět zproštění mlčenlivosti
- prolomení mlčenlivosti i vůči nejvyššímu kontrolnímu úřadu – NKÚ vázáné mlčenlivostí (OSVČ – sdělí pouze své příjmy a výdaje)
DAŇOVÉ PRÁVO PROCESNÍ - 3.část
- zvláštní povinnosti mají banky (zda má subjekt bankovní účet, čí je to účet, jaký je stav na účtu), veřejný přepravce (kdy, pro koho, kam co vezl), pošta (poštovní přehrádka, jaké zásilky, v jaké hodnotě), provozovatel telefonní sítě (číslo, kdo platí), vydavatel novin (kdo vydal inzerát), pojišťovna (komu vyplatila pojistné plnění)
- automaticky je 3. osobou – dáno ze zákona:
• do 15.2. následujícího roku oznámit Finančnímu úřadu částky vyplacené fyzickými osobami, například za nájemné, využití autorských nebo průmyslových práv – toto se nezdaňuje, proto oznamujeme, pokud tato částka přesáhne 40.000,- Kč za rok
- za daňový subjekt jedná: oprávněná osoba
daňový subjekt – fyzická osoba = jedná sama za sebe
daňový subjekt – právnická osoba = statutární orgán s.r.o. - jednatelé
a.s. - představenstvo
vysoká škola - rektor
kolektivní => v rozsahu uvedeným v obchodním rejstříku (OR) a ten, který prokáže, že je oprávněn o těchto věcech jednat
- může se nechat zastupovat:
a) ze zákona – nezletilý => rodič / nesvéprávný => opatrovník určený soudem
b) zástupci s plnou mocí – fyzická a právnická osoba se může nechat zastupovat
- udělit lze komukoliv z právní způsobilostí (zletilý, právní způsobilost)
- písemnou formou
• kdokoliv = může zastupovat pouze daný subjekt, který plnou moc vystavil a blízké osoby
• profesionál = daňový poradce, advokát – u téhož FÚ může zastupovat jakékoliv množství daňových subjektů
- nutno vymezit plnou moc – jinak vzniká neomezená moc
- omezená plná moc => oprávnění jednat v rozsahu stanoveného plnou mocí, správce daně jedná v dané věci se zástupcem o zbytku s daňovým subjektem, výsledky doručeny oběma
- správce daně ustanoví sám zástupce, pokud je například u s.r.o. jednatelů více
- náklady (N) vzniklé správci daně platí správa daně
• daňový subjekt hradí daňovému subjektu
• třetí osobě – nárok na úhradu nezbytných výdajů (poštovné, jízdné, úhrada ušlé mzdy nebo ušlého zisku – limitováno výši daňového přiznání a nezdanitelnou částkou příjmů)
• nutno požádat o toto do 5-ti dnů
- dožádání = FÚ místně příslušný ověřuje věci u jiného FÚ nebo vybízí svědka v jiném obvodu pověřením jiného FÚ
dát pokyny: co ověřit, koho vyslechnout
- delegace = delegací místní příslušnosti – příslušný orgán rozhodne o tom, že i když je bydliště v jeho působnosti, ale jeho aktivity jsou jinde => pověří jiný FÚ, aby se jím zabýval (není na to však právní nárok)
- automaticky je 3. osobou – dáno ze zákona:
• do 15.2. následujícího roku oznámit Finančnímu úřadu částky vyplacené fyzickými osobami, například za nájemné, využití autorských nebo průmyslových práv – toto se nezdaňuje, proto oznamujeme, pokud tato částka přesáhne 40.000,- Kč za rok
- za daňový subjekt jedná: oprávněná osoba
daňový subjekt – fyzická osoba = jedná sama za sebe
daňový subjekt – právnická osoba = statutární orgán s.r.o. - jednatelé
a.s. - představenstvo
vysoká škola - rektor
kolektivní => v rozsahu uvedeným v obchodním rejstříku (OR) a ten, který prokáže, že je oprávněn o těchto věcech jednat
- může se nechat zastupovat:
a) ze zákona – nezletilý => rodič / nesvéprávný => opatrovník určený soudem
b) zástupci s plnou mocí – fyzická a právnická osoba se může nechat zastupovat
- udělit lze komukoliv z právní způsobilostí (zletilý, právní způsobilost)
- písemnou formou
• kdokoliv = může zastupovat pouze daný subjekt, který plnou moc vystavil a blízké osoby
• profesionál = daňový poradce, advokát – u téhož FÚ může zastupovat jakékoliv množství daňových subjektů
- nutno vymezit plnou moc – jinak vzniká neomezená moc
- omezená plná moc => oprávnění jednat v rozsahu stanoveného plnou mocí, správce daně jedná v dané věci se zástupcem o zbytku s daňovým subjektem, výsledky doručeny oběma
- správce daně ustanoví sám zástupce, pokud je například u s.r.o. jednatelů více
- náklady (N) vzniklé správci daně platí správa daně
• daňový subjekt hradí daňovému subjektu
• třetí osobě – nárok na úhradu nezbytných výdajů (poštovné, jízdné, úhrada ušlé mzdy nebo ušlého zisku – limitováno výši daňového přiznání a nezdanitelnou částkou příjmů)
• nutno požádat o toto do 5-ti dnů
- dožádání = FÚ místně příslušný ověřuje věci u jiného FÚ nebo vybízí svědka v jiném obvodu pověřením jiného FÚ
dát pokyny: co ověřit, koho vyslechnout
- delegace = delegací místní příslušnosti – příslušný orgán rozhodne o tom, že i když je bydliště v jeho působnosti, ale jeho aktivity jsou jinde => pověří jiný FÚ, aby se jím zabýval (není na to však právní nárok)
DAŇOVÉ PRÁVO PROCESNÍ - 2.část
b) místní působnost – dána obecně místem bydliště fyzické osoby (FO), sídlem právnické osoby (PO)
- obvod finančního úřadu (FÚ) zjistíme v zákoně, popřípadě v jiných zdrojích
- fyzická osoba => bydliště trvalé, místo které trvale obývá
- nerezidenti => Finanční úřad v Praze 1 (u nerezidentů a osob, které nesplňují předcházející 2 kritéria)
- výjimky: daň z nemovitosti – podle místa, kde se nemovitost nachází
daň z převodu nemovitosti – podle místa, kde se nemovitost nachází
daň dědická – podle posledního trvalého bydliště zůstavitele / nebožtíka
daň darovací - nemovitý majetek – podle místa nemovitosti
- movitý majetek – tam, kde je obdarovaný
- celnice pohraniční
vnitrostání
• subjektem je ten, která má daňovou povinnost
• daň z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti – plátcem je pokladna – má postavení plátce
• banky – plátcova pokladna má postavení plátce, sráží srážky daně z úroků
- třetí osoby => nemusí být u řízení
- kterákoliv osoba, která se účastní daňového řízení, která není daňovým subjektem ani správcem
- fyzické i právnické osoby o nichž správce daně uzná, že jejich účast na daňovém řízení je potřebná
- svědek, znalec, tlumočník, ručitel, správce konkurzní podstaty, obce, soud, policie ČR, katastrální úřad, obchodní partner
- svědek = každý je povinen vypovídat ve věci jiného daňového subjektu
- odmítnout lze pouze tehdy, pokud bychom způsobili trestní stíhání nebo u osob blízkých
- z jiného důvodu nebo kvůli nepravdivé výpovědi => pokuta
- pouze fyzická osoba, která vypovídá o tom, co zažila svými smysly
- tlumočník = úřední řečí je čeština nebo slovenština
- cizí státní příslušník si může přivést a obstarat tlumočníka, nelze ale přivést kamaráda, ale pouze tlumočníka zapsaného v seznamu soudních tlumočníků
- právo národnostních menšin - právo jednat ve svém rodném jazyce - nebo mu tlumočníka hradí správce daně
- obchodní partner = může mít informace o obchodních vztazích
- okresní úřad = evidence občanských průkazů, registračních značek motorových vozidel
- obvod finančního úřadu (FÚ) zjistíme v zákoně, popřípadě v jiných zdrojích
- fyzická osoba => bydliště trvalé, místo které trvale obývá
- nerezidenti => Finanční úřad v Praze 1 (u nerezidentů a osob, které nesplňují předcházející 2 kritéria)
- výjimky: daň z nemovitosti – podle místa, kde se nemovitost nachází
daň z převodu nemovitosti – podle místa, kde se nemovitost nachází
daň dědická – podle posledního trvalého bydliště zůstavitele / nebožtíka
daň darovací - nemovitý majetek – podle místa nemovitosti
- movitý majetek – tam, kde je obdarovaný
- celnice pohraniční
vnitrostání
• subjektem je ten, která má daňovou povinnost
• daň z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti – plátcem je pokladna – má postavení plátce
• banky – plátcova pokladna má postavení plátce, sráží srážky daně z úroků
- třetí osoby => nemusí být u řízení
- kterákoliv osoba, která se účastní daňového řízení, která není daňovým subjektem ani správcem
- fyzické i právnické osoby o nichž správce daně uzná, že jejich účast na daňovém řízení je potřebná
- svědek, znalec, tlumočník, ručitel, správce konkurzní podstaty, obce, soud, policie ČR, katastrální úřad, obchodní partner
- svědek = každý je povinen vypovídat ve věci jiného daňového subjektu
- odmítnout lze pouze tehdy, pokud bychom způsobili trestní stíhání nebo u osob blízkých
- z jiného důvodu nebo kvůli nepravdivé výpovědi => pokuta
- pouze fyzická osoba, která vypovídá o tom, co zažila svými smysly
- tlumočník = úřední řečí je čeština nebo slovenština
- cizí státní příslušník si může přivést a obstarat tlumočníka, nelze ale přivést kamaráda, ale pouze tlumočníka zapsaného v seznamu soudních tlumočníků
- právo národnostních menšin - právo jednat ve svém rodném jazyce - nebo mu tlumočníka hradí správce daně
- obchodní partner = může mít informace o obchodních vztazích
- okresní úřad = evidence občanských průkazů, registračních značek motorových vozidel
DAŇOVÉ PRÁVO PROCESNÍ - 1.část
- správa daně = právo správce daně vyměřit daň + vyhledat daňové subjekty + daň od nich vybrat popřípadě ji vymáhat
- daňové řízení = řízení o tom, že daň bude vyměřena a vybrána včetně vymáhání a kontroly
- individuální řízení o dani určitého subjektu za určité zdaňovací období
- účastníci daňového řízení: vždy dvě strany
• daňový subjekt – plátce nebo poplatník
• správce daně – orgán, který správu daně vykonává
- může být i třetí osoba o jejíž účasti rozhodne správce daně – daňový subjekt ji může sám navrhnout
- daňový subjekt – plátce nebo poplatník, právní nástupce v případě jejich zániku, dědic v případě úmrtí
- správce daně – orgán veřejné správy, které vede daňové řízení, které vykonává správu daně
- vymezena dvojí působnost – věcná + místní:
a) věcná působnost – který orgán je k určitému řízení oprávněn, čím se zabývá
Úřad práce – podpora v nezaměstnanosti, politika nezaměstnanosti
Okresní úřad – registrační značka motorových vozidel
Celní orgány – správa cel
Správa daně územní finanční orgány
celní orgány
• územní finanční orgány – finanční úřad, finanční ředitelství
Finanční úřady = vykonávají správu daně v plném rozsahu, v ČR je 222 FÚ
Finanční ředitelství = orgány druhé instance => každé řízení je zásadně dvou-instanční, opravné prostředky - orgán 2. instance (odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu)
• celní orgány - celní úřady (v ČR 80) vnitrostátní
pohraniční
- celní ředitelství (v ČR 8)
- daňové řízení = řízení o tom, že daň bude vyměřena a vybrána včetně vymáhání a kontroly
- individuální řízení o dani určitého subjektu za určité zdaňovací období
- účastníci daňového řízení: vždy dvě strany
• daňový subjekt – plátce nebo poplatník
• správce daně – orgán, který správu daně vykonává
- může být i třetí osoba o jejíž účasti rozhodne správce daně – daňový subjekt ji může sám navrhnout
- daňový subjekt – plátce nebo poplatník, právní nástupce v případě jejich zániku, dědic v případě úmrtí
- správce daně – orgán veřejné správy, které vede daňové řízení, které vykonává správu daně
- vymezena dvojí působnost – věcná + místní:
a) věcná působnost – který orgán je k určitému řízení oprávněn, čím se zabývá
Úřad práce – podpora v nezaměstnanosti, politika nezaměstnanosti
Okresní úřad – registrační značka motorových vozidel
Celní orgány – správa cel
Správa daně územní finanční orgány
celní orgány
• územní finanční orgány – finanční úřad, finanční ředitelství
Finanční úřady = vykonávají správu daně v plném rozsahu, v ČR je 222 FÚ
Finanční ředitelství = orgány druhé instance => každé řízení je zásadně dvou-instanční, opravné prostředky - orgán 2. instance (odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu)
• celní orgány - celní úřady (v ČR 80) vnitrostátní
pohraniční
- celní ředitelství (v ČR 8)
POPLATKY FISKÁLNÍ POVAHY, MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ - 2.část
daňový tuzemec (rezident)
daňový nerezident
- rezidentem je ten, kdo má v ČR trvalé bydliště či právnická osoba se sídlem v ČR => ČR je pro ně státem příjemce, zahraničí je pro ně zdrojem
- nezávisí na občanství
- v ČR jsou povinni platit daň ze svých celosvětových příjmů, stát kde mám zdroj má nárok na zdanění příjmů plynoucích z daného státu
- pokud pochází zdroj ze zahraničí tak jej rezident zdaní zde, ale daň zaplacená v jiném státě je zde daňově uznatelným nákladem
- sníží si základ daně o daň placenou v zahraničí => dvojí zdanění
- mezinárodní smlouvy o dvojím zdaněním (podle vzoru OSN nebo OECD) – jsou dvoustranné, uvádějí za jakých podmínek je určitý příjem zdaněn ve státě zdroje a za jakých podmínek v státě příjemce
- pokud je zdaněn ve státě zdroje => ve státě příjemce (ČR) bude zdanění ve státě zdroje zohledněno:
• buď metodou započtení – podle tuzemských předpisů bude zdaněn i v ČR = daň z celosvětového příjmu od níž se odečte daň zaplacená v zahraničí (doloženo zahraničním úřadem, že byla skutečně zaplacena)
• nebo metodou vynětí – zdaněné příjmy v cizině, právo rezidenta vyjmout si zdaněné příjmy v ČR ze zdanění – metoda progrese
- u DPPO – používá se výhradou progrese
např. vynětí: 1.000.000 ZD v ČR
500.000 v Rakousku zdaněno
1.500.000 v ČR se zdaní 1 mil. ale se sazbou pro 1,5 mil. Kč !!!
- pokud mám pouze zahraniční příjmy => nemusím podat daňové přiznání (příjmy ze závislé činnosti byly vyňaty ze zdanění)
- potvrzení o daňovém domicilu což potvrzuje, že jsem rezidentem, vydává jej Finanční úřad
daňový nerezident
- rezidentem je ten, kdo má v ČR trvalé bydliště či právnická osoba se sídlem v ČR => ČR je pro ně státem příjemce, zahraničí je pro ně zdrojem
- nezávisí na občanství
- v ČR jsou povinni platit daň ze svých celosvětových příjmů, stát kde mám zdroj má nárok na zdanění příjmů plynoucích z daného státu
- pokud pochází zdroj ze zahraničí tak jej rezident zdaní zde, ale daň zaplacená v jiném státě je zde daňově uznatelným nákladem
- sníží si základ daně o daň placenou v zahraničí => dvojí zdanění
- mezinárodní smlouvy o dvojím zdaněním (podle vzoru OSN nebo OECD) – jsou dvoustranné, uvádějí za jakých podmínek je určitý příjem zdaněn ve státě zdroje a za jakých podmínek v státě příjemce
- pokud je zdaněn ve státě zdroje => ve státě příjemce (ČR) bude zdanění ve státě zdroje zohledněno:
• buď metodou započtení – podle tuzemských předpisů bude zdaněn i v ČR = daň z celosvětového příjmu od níž se odečte daň zaplacená v zahraničí (doloženo zahraničním úřadem, že byla skutečně zaplacena)
• nebo metodou vynětí – zdaněné příjmy v cizině, právo rezidenta vyjmout si zdaněné příjmy v ČR ze zdanění – metoda progrese
- u DPPO – používá se výhradou progrese
např. vynětí: 1.000.000 ZD v ČR
500.000 v Rakousku zdaněno
1.500.000 v ČR se zdaní 1 mil. ale se sazbou pro 1,5 mil. Kč !!!
- pokud mám pouze zahraniční příjmy => nemusím podat daňové přiznání (příjmy ze závislé činnosti byly vyňaty ze zdanění)
- potvrzení o daňovém domicilu což potvrzuje, že jsem rezidentem, vydává jej Finanční úřad
POPLATKY FISKÁLNÍ POVAHY, MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ - 1.část
POPLATKY FISKÁLNÍ POVAHY
Na rozdíl od daní jsou poplatky jednorázové, obdržíme za ně konkrétní protiplnění (to bývá vyšší než poplatek).
Existují tři druhy:
1) správní poplatky – za některé úkony státních orgánů, velvyslanectví, policie (např. vydání pasu), do výše 5.000,- Kč se platí formou vylepení kolkové známky
2) soudní poplatky – za úkony soudní či řízení před soudy (do 5.000,- Kč kolkem)
3) místní poplatky - obce si je sami vybírají (drží se v rámci zákona o místních poplatcích)
- je na obci, které z nich zavede, zákon stanoví maximální výši poplatku
- poplatek z přechodného ubytování, z užívání veřejných prostranství, za odvoz domovního odpadu, z výherních automatů, z čerpání podzemních a minerálních vod, za dálniční známku
MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ - DAŇOVÉ PRÁVO ČR
- daňové právo ČR platí pouze na území ČR => jeden ze znaků suverenity státu => daň je výsostný znak státu, určuje jeho suverenitu, i v EU existují daně národní z čehož však vznikají problémy
- pohyb zboží, kapitálu a osob přes hranice:
1. nepřímé daně (spotřební daně) – jsou vybírány tam, kde je zboží spotřebováno
2. majetkové daně (daň z nemovitosti, z převodu nemovitosti) – tam, kde se majetek nachází se platí daň
3. daně z příjmů – příjmy z různých států světa
Na rozdíl od daní jsou poplatky jednorázové, obdržíme za ně konkrétní protiplnění (to bývá vyšší než poplatek).
Existují tři druhy:
1) správní poplatky – za některé úkony státních orgánů, velvyslanectví, policie (např. vydání pasu), do výše 5.000,- Kč se platí formou vylepení kolkové známky
2) soudní poplatky – za úkony soudní či řízení před soudy (do 5.000,- Kč kolkem)
3) místní poplatky - obce si je sami vybírají (drží se v rámci zákona o místních poplatcích)
- je na obci, které z nich zavede, zákon stanoví maximální výši poplatku
- poplatek z přechodného ubytování, z užívání veřejných prostranství, za odvoz domovního odpadu, z výherních automatů, z čerpání podzemních a minerálních vod, za dálniční známku
MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ - DAŇOVÉ PRÁVO ČR
- daňové právo ČR platí pouze na území ČR => jeden ze znaků suverenity státu => daň je výsostný znak státu, určuje jeho suverenitu, i v EU existují daně národní z čehož však vznikají problémy
- pohyb zboží, kapitálu a osob přes hranice:
1. nepřímé daně (spotřební daně) – jsou vybírány tam, kde je zboží spotřebováno
2. majetkové daně (daň z nemovitosti, z převodu nemovitosti) – tam, kde se majetek nachází se platí daň
3. daně z příjmů – příjmy z různých států světa
PŘEVODOVÉ DANĚ
-daň dědická a darovací = týkají se věcí movitých, nemovitých i peněz - daň z převodu nemovitosti
- daň dědická a darovací = jde o bezúplatnou změnu poplatníka - daň z převodu nemovitosti = úplatná změna poplatníka
DĚDICKÁ DAŇ
- nabytí majetku po zemřelé fyzické osobě
- poplatníkem je dědic
- dědici jsou rozděleni do 3 skupin:
• 1. řada přímá: děti, rodiče, manžel/ka = v ČR neplatí daň
• 2. řada ostatní příbuzní: sourozenci, tety = platí daň progresivní podle výše dědictví, věci movité a peněžité v hodnotě do 60 tis. Kč jsou od daně osvobozené
• 3. řada ostatní: dědici závětní (právnické osoby, kamarádi) = platí progresivní vyšší daň, nejvyšší sazba je 20%, movité a peněžní věci v hodnotě do 20 tis. Kč jsou od daně osvobozené
• stát také může dědit – v případě odúmrtí = sám sobě daň neplatí
- daňové přiznání se podává do 30 dnů od soudního usnesení o nabytí dědictví => finanční úřad vypočítá daň, pak musí dědic zaplatit do 30 dní od vyměření daně
- daňové přiznání podává každý z dědiců sám finančnímu úřadu kde žil nebožtík
DAROVACÍ DAŇ
- každé bezúplatné nabytí majetku (lze získat i vkladem ne jenom darem)
- rozdělení do skupin je stejné jako u dědické daně => i 1. skupina daň platí !
- poplatníkem je obdarovaný, dárce je ručitel => ten ji zaplatí v případě, že nezaplatí daň obdarovaný
- zaplacení daně do 30 dnů po vyměření
DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTI
- platí se z úplatného převodu (z prodeje nemovitosti)
- jednotná sazba daně, poplatníkem je prodávající, kupující je ručitel => zaplatí v případě nezaplacené daně prodávajícím
- sazba daně je 5% z ceny nemovitosti, daň se vybírá z odhadní ceny nebo z ceny kupní => vždy ale z té ceny, která je vyšší
- daňové přiznání je nutno podat do 30 dnů poté co poplatník obdrží rozhodnutí Katastrálního úřadu nemovitostí o zápisu nemovitosti do katastru
- prodává-li se obchodní majetek => zaplacená daň je daňově uznatelným nákladem
- daň dědická a darovací = jde o bezúplatnou změnu poplatníka - daň z převodu nemovitosti = úplatná změna poplatníka
DĚDICKÁ DAŇ
- nabytí majetku po zemřelé fyzické osobě
- poplatníkem je dědic
- dědici jsou rozděleni do 3 skupin:
• 1. řada přímá: děti, rodiče, manžel/ka = v ČR neplatí daň
• 2. řada ostatní příbuzní: sourozenci, tety = platí daň progresivní podle výše dědictví, věci movité a peněžité v hodnotě do 60 tis. Kč jsou od daně osvobozené
• 3. řada ostatní: dědici závětní (právnické osoby, kamarádi) = platí progresivní vyšší daň, nejvyšší sazba je 20%, movité a peněžní věci v hodnotě do 20 tis. Kč jsou od daně osvobozené
• stát také může dědit – v případě odúmrtí = sám sobě daň neplatí
- daňové přiznání se podává do 30 dnů od soudního usnesení o nabytí dědictví => finanční úřad vypočítá daň, pak musí dědic zaplatit do 30 dní od vyměření daně
- daňové přiznání podává každý z dědiců sám finančnímu úřadu kde žil nebožtík
DAROVACÍ DAŇ
- každé bezúplatné nabytí majetku (lze získat i vkladem ne jenom darem)
- rozdělení do skupin je stejné jako u dědické daně => i 1. skupina daň platí !
- poplatníkem je obdarovaný, dárce je ručitel => ten ji zaplatí v případě, že nezaplatí daň obdarovaný
- zaplacení daně do 30 dnů po vyměření
DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTI
- platí se z úplatného převodu (z prodeje nemovitosti)
- jednotná sazba daně, poplatníkem je prodávající, kupující je ručitel => zaplatí v případě nezaplacené daně prodávajícím
- sazba daně je 5% z ceny nemovitosti, daň se vybírá z odhadní ceny nebo z ceny kupní => vždy ale z té ceny, která je vyšší
- daňové přiznání je nutno podat do 30 dnů poté co poplatník obdrží rozhodnutí Katastrálního úřadu nemovitostí o zápisu nemovitosti do katastru
- prodává-li se obchodní majetek => zaplacená daň je daňově uznatelným nákladem
ADMINISTRATIVA DANĚ Z NEMOVITOSTI, SILNIČNÍ DAŇ - 2. část
- daň je stanovena v ročních sazbách, u osobních vozidel dle kubatury motoru, u nákladních aut podle hmotnosti užitné, přívěsů a náprav
- splnění ekologických norem EURO 3,4 – u nákladních aut pak je sazba snížená částečně nebo úplně, naopak auta s rokem výroby starším než 1989 mají zvýšenou sazbu
- sazby jsou dělitelné 12, platí se od měsíce, kdy jsou obě základní podmínky splněny
- daň se platí zálohově => faktická výše (každý si musí spočítat výši za uplynulý kvartál), platí se od 15 dne kvartálu
- kombinovaná doprava = nákladní automobil je naložen na vagón (ekologické záležitosti) – uplatňují se slevy
- poplatníkem je zásadně ten, kdo je zapsán jako držitel v technickém průkazu (většinou majitel, u automobilů na leasing je to leasingová firma)
- výjimkou je, pokud podnikatel určí, že budou své vlastní vozidla zaměstnanci používat vozidla k účelu podnikání => pak se poplatníkem stává zaměstnavatel (může platit za každý den paušální částku, nebo za měsíc 1/12 roční sazby – toto nelze v průběhu roku změnit)
- silniční daň se nevztahuje na vozidla jednostopá a zvláštní (kombajn, traktor + přívěs)
- osvobození od silniční daně:
elektromobily, soukromé záchranky, cisterny s vodou při havárii, autobusy pravidelné linkové přepravy, hasiči, policie
- daň se vybírá i z vozidel nákladních registrovaných v zahraničí – poplatníkem je řidič => zaplatí daň podle počtu dní strávených na území ČR, vybírají ji na vstupu celní orgány
- silniční daň je výdajem popřípadě nákladem z hlediska daně z příjmů (zaplacením silniční daně i daně z nemovitosti) se snižuje základ daně z příjmů
- splnění ekologických norem EURO 3,4 – u nákladních aut pak je sazba snížená částečně nebo úplně, naopak auta s rokem výroby starším než 1989 mají zvýšenou sazbu
- sazby jsou dělitelné 12, platí se od měsíce, kdy jsou obě základní podmínky splněny
- daň se platí zálohově => faktická výše (každý si musí spočítat výši za uplynulý kvartál), platí se od 15 dne kvartálu
- kombinovaná doprava = nákladní automobil je naložen na vagón (ekologické záležitosti) – uplatňují se slevy
- poplatníkem je zásadně ten, kdo je zapsán jako držitel v technickém průkazu (většinou majitel, u automobilů na leasing je to leasingová firma)
- výjimkou je, pokud podnikatel určí, že budou své vlastní vozidla zaměstnanci používat vozidla k účelu podnikání => pak se poplatníkem stává zaměstnavatel (může platit za každý den paušální částku, nebo za měsíc 1/12 roční sazby – toto nelze v průběhu roku změnit)
- silniční daň se nevztahuje na vozidla jednostopá a zvláštní (kombajn, traktor + přívěs)
- osvobození od silniční daně:
elektromobily, soukromé záchranky, cisterny s vodou při havárii, autobusy pravidelné linkové přepravy, hasiči, policie
- daň se vybírá i z vozidel nákladních registrovaných v zahraničí – poplatníkem je řidič => zaplatí daň podle počtu dní strávených na území ČR, vybírají ji na vstupu celní orgány
- silniční daň je výdajem popřípadě nákladem z hlediska daně z příjmů (zaplacením silniční daně i daně z nemovitosti) se snižuje základ daně z příjmů
ADMINISTRATIVA DANĚ Z NEMOVITOSTI, SILNIČNÍ DAŇ
ADMINISTRATIVA DANĚ Z NEMOVITOSTI
- příslušný je Finanční úřad v jehož obvodu se nemovitost nachází (může být i více Finančních úřadů – vůči každému z nich plním samostatně)
- daňové přiznání se podává do 31.1. běžného roku a to podle stavu k 1.1. daného roku
- není praktické podávat přiznání každoročně = jen tehdy, když se za uplynulý rok něco ve vlastnictví změnilo
- daňové přiznání: úplné – uvedu stav všech nemovitostí
dílčí – v něm se uvádějí změny oproti minulosti
- při pořízení nemovitosti v případě, že jsem nebyl poplatníkem => daňové přiznání musím podat
- platí se ve splátkách (nikoliv v zálohách) – jsou čtyři splátky – první je splatná do konce května (v zemědělství jsou pouze dvě splátky)
- u toho, kdo má nižší daňovou povinnost než 1000 Kč se platí daň najednou
SILNIČNÍ DAŇ
- vychází ze skutečnosti, že někteří občané využívají silnice jako svého výrobního prostředku a za užití těchto silnic ke svému podnikání => platí daň (jezdí po nich motorovými vozidly za účelem podnikání)
- daňová povinnost vzniká:
1) vozidlo musí dostat registrační značku
2) vozidlo je určeno k podnikání (u právnických osob) - je zařazeno v obchodním majetku
3) vozidlo je používáno k podnikání – není v obchodním majetku – v případě účtování o použití se stane předmětem daně
- příslušný je Finanční úřad v jehož obvodu se nemovitost nachází (může být i více Finančních úřadů – vůči každému z nich plním samostatně)
- daňové přiznání se podává do 31.1. běžného roku a to podle stavu k 1.1. daného roku
- není praktické podávat přiznání každoročně = jen tehdy, když se za uplynulý rok něco ve vlastnictví změnilo
- daňové přiznání: úplné – uvedu stav všech nemovitostí
dílčí – v něm se uvádějí změny oproti minulosti
- při pořízení nemovitosti v případě, že jsem nebyl poplatníkem => daňové přiznání musím podat
- platí se ve splátkách (nikoliv v zálohách) – jsou čtyři splátky – první je splatná do konce května (v zemědělství jsou pouze dvě splátky)
- u toho, kdo má nižší daňovou povinnost než 1000 Kč se platí daň najednou
SILNIČNÍ DAŇ
- vychází ze skutečnosti, že někteří občané využívají silnice jako svého výrobního prostředku a za užití těchto silnic ke svému podnikání => platí daň (jezdí po nich motorovými vozidly za účelem podnikání)
- daňová povinnost vzniká:
1) vozidlo musí dostat registrační značku
2) vozidlo je určeno k podnikání (u právnických osob) - je zařazeno v obchodním majetku
3) vozidlo je používáno k podnikání – není v obchodním majetku – v případě účtování o použití se stane předmětem daně
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ - 2.ČÁST
(2) Stavební pozemky
- na základě stavebního povolení nebo územního rozhodnutí (vydává stavební úřad)
- obecně je daň 1Kč/m2 s připočtením koeficientu 0,3 – 0,5 podle velikosti obce (počtu obyvatel)
- příjmem obce je daň z nemovitosti
- obec má možnost sazbu koeficientu posunout (například pro náměstí zvýšit, pro okraj města snížit)
- stavby => osvobozeny => pokud jsou ve vlastnictví státu, obcí, krajů => pokud nejsou pronajaty nebo použity k podnikání + dále jsou osvobozeny zdravotnické a školské stavby, stavby veřejných silnic, železnic, nádraží, strážní domy, veřejné cesty, autobusová nádraží, elektrické vedení, stavby na řece, stavby rodinných domů 15 let po kolaudaci
- osvobození je nutno uplatnit v daňovém přiznání
1. stavby k bydlení
- základem daně je zastavěná plocha (půdorys – tj. celý čtverec)
- sazba daně = 1 Kč/m2 a zvyšuje se o 0,75 Kč s každým dalším patrem budovy => výsledná sazba se násobí koeficientem podle velikosti obce (počtu obyvatel) – tento koeficient může obec upravit v rámci zákona
2. stavby k rekreaci
- základem daně je zastavěná plocha
- sazba daně = 3 Kč/m2 + 0,75 Kč za každé další patro budovy, obec může až o 50% zvýšit => výsledná sazba se násobí koeficientem podle velikosti obce
- rekreační chata na pozemku národního parku => sazba se násobí 2x
3. samostatná garáž
- sazba daně = 4 Kč/m2 zastavěné plochy – obec ji může zvýšit až o 50%
4. stavba k podnikání
-základem daně je zastavěná plocha
-používá se rozdílná sazba daně podle činnosti podnikání (1-10 Kč/m2):
-1 Kč/m2 = zemědělská prvovýroba
-10 Kč/m2 = provozovny služeb (restaurace, pivnice, apod.)
- s každým dalším podlažím se sazba zvyšuje o 0,75 Kč + obec může zvýšit až o 50%
5. ostatní stavby
Ostatní pozemky
- na základě stavebního povolení nebo územního rozhodnutí (vydává stavební úřad)
- obecně je daň 1Kč/m2 s připočtením koeficientu 0,3 – 0,5 podle velikosti obce (počtu obyvatel)
- příjmem obce je daň z nemovitosti
- obec má možnost sazbu koeficientu posunout (například pro náměstí zvýšit, pro okraj města snížit)
- stavby => osvobozeny => pokud jsou ve vlastnictví státu, obcí, krajů => pokud nejsou pronajaty nebo použity k podnikání + dále jsou osvobozeny zdravotnické a školské stavby, stavby veřejných silnic, železnic, nádraží, strážní domy, veřejné cesty, autobusová nádraží, elektrické vedení, stavby na řece, stavby rodinných domů 15 let po kolaudaci
- osvobození je nutno uplatnit v daňovém přiznání
1. stavby k bydlení
- základem daně je zastavěná plocha (půdorys – tj. celý čtverec)
- sazba daně = 1 Kč/m2 a zvyšuje se o 0,75 Kč s každým dalším patrem budovy => výsledná sazba se násobí koeficientem podle velikosti obce (počtu obyvatel) – tento koeficient může obec upravit v rámci zákona
2. stavby k rekreaci
- základem daně je zastavěná plocha
- sazba daně = 3 Kč/m2 + 0,75 Kč za každé další patro budovy, obec může až o 50% zvýšit => výsledná sazba se násobí koeficientem podle velikosti obce
- rekreační chata na pozemku národního parku => sazba se násobí 2x
3. samostatná garáž
- sazba daně = 4 Kč/m2 zastavěné plochy – obec ji může zvýšit až o 50%
4. stavba k podnikání
-základem daně je zastavěná plocha
-používá se rozdílná sazba daně podle činnosti podnikání (1-10 Kč/m2):
-1 Kč/m2 = zemědělská prvovýroba
-10 Kč/m2 = provozovny služeb (restaurace, pivnice, apod.)
- s každým dalším podlažím se sazba zvyšuje o 0,75 Kč + obec může zvýšit až o 50%
5. ostatní stavby
Ostatní pozemky
DAŇ Z NEMOVITOSTÍ
- majetková, přímá daň
- postihuje vlastnictví majetku – nemovitého (pozemky, stavby)
- stavba = budova, silnice, hráz rybníka, jez na řece, elektrické vedení, tunel metra, podzemní vedení kanalizace, zpevněná plocha parkoviště,…..
- to co je pod zemí není předmětem daně (např. sklepy) !
- pozemky = tam, kde jsou zastavěné pozemky a stavby jsou již zdaněny, jsou pozemky zdaněny spolu se stavbou
- osvobozeny od daně jsou:
pozemky po 1. rekultivaci, pozemky neobdělávatelné (strže, rokle, …), pozemky veřejně přístupných parků, pozemky jež jsou součástí škol nebo zdravotnických areálů, pozemky přináležející k ekologickým stavbám, ve vlastnictví státu, kraje – pokud nejsou v pronájmu
- poplatník = vlastník majetku
- výjimka = státní pozemky, které jsou pronajaty nebo používány k podnikání => nájemce nebo uživatel je poplatník
- pozemky, které měla k užívání družstva a družstvu nepatřily => nejsou-li patrné hranice parcel vlastníků => daň platí uživatel (družstvo)
- rozlišujeme 3 druhy pozemků:
1. zemědělské pozemky – orná půda, lesy, ornice, vinice, pastviny, louky, sady, chmelnice, zahrady
2. stavební pozemky
3. ostatní pozemky
(1) Zemědělské pozemky
- základ daně vychází z rozlohy v m2 => ideální hodnota pozemku stanovená podle bonitování půdní ekologické jednotky = BPEJ (0,30 Kč – 12 Kč/m2 => stanoveno MZe ČR (u orné půdy, vinic, chmelnic, zahrad, sadů, trvalých porostů – louky a pastviny)
- základ daně u lesů a rybníků (s intenzivním chovem ryb) => cena zjištěná podle oceňovacích předpisů nebo v případě lesů => skutečná výměra v m2 částka za m2 = průměrná hodnota
- pro katastrální území: průměrná bonita půdy (ČB > 4-5 Kč/m2, 12,- Kč/m2 Polabí), pro katastrální území se stanoví průměrná bonita, která určuje cenu pozemků
- sazba daně:
• orná půda = 0,75% ze základu daně (chmelnice, vinice, zahrady, sady) nebo viz. předchozí zvýšení sazby pro lesy a rybníky
• louky a pastviny = 0,25% ze základu daně (lesy, rybníky – podle oceňovacích předpisů)
- druh půdy je uveden v katastru nemovitostí
- postihuje vlastnictví majetku – nemovitého (pozemky, stavby)
- stavba = budova, silnice, hráz rybníka, jez na řece, elektrické vedení, tunel metra, podzemní vedení kanalizace, zpevněná plocha parkoviště,…..
- to co je pod zemí není předmětem daně (např. sklepy) !
- pozemky = tam, kde jsou zastavěné pozemky a stavby jsou již zdaněny, jsou pozemky zdaněny spolu se stavbou
- osvobozeny od daně jsou:
pozemky po 1. rekultivaci, pozemky neobdělávatelné (strže, rokle, …), pozemky veřejně přístupných parků, pozemky jež jsou součástí škol nebo zdravotnických areálů, pozemky přináležející k ekologickým stavbám, ve vlastnictví státu, kraje – pokud nejsou v pronájmu
- poplatník = vlastník majetku
- výjimka = státní pozemky, které jsou pronajaty nebo používány k podnikání => nájemce nebo uživatel je poplatník
- pozemky, které měla k užívání družstva a družstvu nepatřily => nejsou-li patrné hranice parcel vlastníků => daň platí uživatel (družstvo)
- rozlišujeme 3 druhy pozemků:
1. zemědělské pozemky – orná půda, lesy, ornice, vinice, pastviny, louky, sady, chmelnice, zahrady
2. stavební pozemky
3. ostatní pozemky
(1) Zemědělské pozemky
- základ daně vychází z rozlohy v m2 => ideální hodnota pozemku stanovená podle bonitování půdní ekologické jednotky = BPEJ (0,30 Kč – 12 Kč/m2 => stanoveno MZe ČR (u orné půdy, vinic, chmelnic, zahrad, sadů, trvalých porostů – louky a pastviny)
- základ daně u lesů a rybníků (s intenzivním chovem ryb) => cena zjištěná podle oceňovacích předpisů nebo v případě lesů => skutečná výměra v m2 částka za m2 = průměrná hodnota
- pro katastrální území: průměrná bonita půdy (ČB > 4-5 Kč/m2, 12,- Kč/m2 Polabí), pro katastrální území se stanoví průměrná bonita, která určuje cenu pozemků
- sazba daně:
• orná půda = 0,75% ze základu daně (chmelnice, vinice, zahrady, sady) nebo viz. předchozí zvýšení sazby pro lesy a rybníky
• louky a pastviny = 0,25% ze základu daně (lesy, rybníky – podle oceňovacích předpisů)
- druh půdy je uveden v katastru nemovitostí
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- platí ho:
1) zaměstnanci
2) OSVČ
3) další osoby
- účastníkem je ten, kdo má v ČR bydliště nebo se zde trvale zdržuje (více než 6 měsíců v roce)
- je určeno na léky, lékařskou péči, apod.
- vytváří prostředky na krytí zdravotní péče
1) Zaměstnanci
- zaměstnavatel jim sráží 4,5% z hrubé mzdy
- větší část odvádí zaměstnavatel na vrub svých nákladů = 9% => odvádí do 8. dne následujícího měsíce (ZP)
2) OSVČ
ZD = 0,35 * rozdíl příjmů a výdajů
3) Státní pojištěnci
- stát za ně platí zdravotní pojištění
- jedná se např. o studenty, vojáky základní i náhradní služby, osoby nezaměstnané – vedené v evidenci pracovních úřadů jako žadatelé o práci, vězni
- vyměřovací základ = 3.250,- Kč
+) další osoby => platí si zdravotní pojištění sami
- jedná se příklad o ženy v domácnosti, dobrovolně nezaměstnaní, osoby žijící z úroků, ….
- po vstupu do zaměstnání musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli název zdravotní pojišťovny, taktéž musí nahlásit každou změnu zdravotní pojišťovny
- zaměstnanec platí penále, pokud nová zdravotní pojišťovna neobdrží zdravotní pojištění, ale dostane ho dřívější pojišťovna
Česká práva sociálního zabezpečení => sociální pojištění
Zdravotní pojišťovny => zdravotní pojištění
Rozdíly v terminologii mezi ZP a SP
- odvod pojistného => odlišné termíny
- lhůta pro podání hlášení o výši záloh (OSVČ):
• SP – do 30.4. (31.7.) – termín podle toho, kdy podá daňové přiznání (ten, kdo má daňového poradce podává později)
• ZP – do 8 dnů od podání daňového přiznání
- autorské honoráře, pokud nejsou hlavním příjmem:
• ZP se platí
• SP se neplatí
- OSVČ nemusí platit nemocenské, zaměstnanci musí (neplatí-li nepobírá v případě nemoci nemocenskou)
1) zaměstnanci
2) OSVČ
3) další osoby
- účastníkem je ten, kdo má v ČR bydliště nebo se zde trvale zdržuje (více než 6 měsíců v roce)
- je určeno na léky, lékařskou péči, apod.
- vytváří prostředky na krytí zdravotní péče
1) Zaměstnanci
- zaměstnavatel jim sráží 4,5% z hrubé mzdy
- větší část odvádí zaměstnavatel na vrub svých nákladů = 9% => odvádí do 8. dne následujícího měsíce (ZP)
2) OSVČ
ZD = 0,35 * rozdíl příjmů a výdajů
3) Státní pojištěnci
- stát za ně platí zdravotní pojištění
- jedná se např. o studenty, vojáky základní i náhradní služby, osoby nezaměstnané – vedené v evidenci pracovních úřadů jako žadatelé o práci, vězni
- vyměřovací základ = 3.250,- Kč
+) další osoby => platí si zdravotní pojištění sami
- jedná se příklad o ženy v domácnosti, dobrovolně nezaměstnaní, osoby žijící z úroků, ….
- po vstupu do zaměstnání musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli název zdravotní pojišťovny, taktéž musí nahlásit každou změnu zdravotní pojišťovny
- zaměstnanec platí penále, pokud nová zdravotní pojišťovna neobdrží zdravotní pojištění, ale dostane ho dřívější pojišťovna
Česká práva sociálního zabezpečení => sociální pojištění
Zdravotní pojišťovny => zdravotní pojištění
Rozdíly v terminologii mezi ZP a SP
- odvod pojistného => odlišné termíny
- lhůta pro podání hlášení o výši záloh (OSVČ):
• SP – do 30.4. (31.7.) – termín podle toho, kdy podá daňové přiznání (ten, kdo má daňového poradce podává později)
• ZP – do 8 dnů od podání daňového přiznání
- autorské honoráře, pokud nejsou hlavním příjmem:
• ZP se platí
• SP se neplatí
- OSVČ nemusí platit nemocenské, zaměstnanci musí (neplatí-li nepobírá v případě nemoci nemocenskou)
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- zákonné pojištění (SZP)
- v ekonomické podstatě jsou daněmi
- sociální pojištění (SP) obsahuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- zdravotní pojištění (ZP) je určeno na financování veřejného zdravotnictví
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
1. na financování důchodů (starobní, sirotčí, invalidní,…)
2. nemocenské pojištění – na dávky v nemoci, na mateřské dovolené
3. ostatní – důchodová politika zaměstnanosti => podpora v nezaměstnanosti, aktuální politika zaměstnanosti (rekvalifikace)
- největší příjem veřejných rozpočtů
- částky na důchod jsou v rozpočtu odděleny, tyto prostředky musí být použity pouze na důchody, ale v současnosti jsou důchody o 20% vyšší než jsou vybrány do státního rozpočtu, pokud vybrané sociální pojištění (SP) je vyšší než vyplacené důchody => prostředky jsou použity jinak (tak tomu bylo v minulosti)
- nutnost daňové reformy
- platí každý, kdo má příjmy:
1. zaměstnanci
2. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná)
(1) Zaměstnanci
- zaměstnavatel sráží 8% ze mzdy zaměstnance
- zaměstnavatel platí i za zaměstnance (na vrub jeho nákladů) 26% z hrubé mzdy
- do 8 dnů po skončení měsíce platí zaměstnavatel (šéf)
zjišťuje nejprve saldo:
(zdravotní pojištění + zvláštní pojištění musí zaplatit nemocenské pojištění mu je proplaceno)
- saldo = rozdíl - kolik musí zaměstnavatel, popřípadě je mu zaplaceno
(2) OSVČ
- pojistné nerozdělují na část jdoucí z hrubých mezd a jdoucí do nákladů (N) jako je tomu u zaměstnance a zaměstnavatele
- platí: rozdíl mezi příjmy z podnikání a výdaji na jejich dosažení, udržení, zajištění => jako u daně z příjmů právnické osoby (DPFO)
- koeficient 0,35 => rozdíl příjmů a výdajů = základ daně (ZD) => výpočet sociálního pojištění (SP)
- minimální základ daně (ZD) je 6-ti násobek minimální mzdy, maximální ZD je 486.000,- Kč
- dohoda o pracovní činnosti => sociální pojištění se platí !!!
- dohoda o provedení práce => sociální pojištění se neplatí !!!
- v ekonomické podstatě jsou daněmi
- sociální pojištění (SP) obsahuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- zdravotní pojištění (ZP) je určeno na financování veřejného zdravotnictví
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
1. na financování důchodů (starobní, sirotčí, invalidní,…)
2. nemocenské pojištění – na dávky v nemoci, na mateřské dovolené
3. ostatní – důchodová politika zaměstnanosti => podpora v nezaměstnanosti, aktuální politika zaměstnanosti (rekvalifikace)
- největší příjem veřejných rozpočtů
- částky na důchod jsou v rozpočtu odděleny, tyto prostředky musí být použity pouze na důchody, ale v současnosti jsou důchody o 20% vyšší než jsou vybrány do státního rozpočtu, pokud vybrané sociální pojištění (SP) je vyšší než vyplacené důchody => prostředky jsou použity jinak (tak tomu bylo v minulosti)
- nutnost daňové reformy
- platí každý, kdo má příjmy:
1. zaměstnanci
2. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná)
(1) Zaměstnanci
- zaměstnavatel sráží 8% ze mzdy zaměstnance
- zaměstnavatel platí i za zaměstnance (na vrub jeho nákladů) 26% z hrubé mzdy
- do 8 dnů po skončení měsíce platí zaměstnavatel (šéf)
zjišťuje nejprve saldo:
(zdravotní pojištění + zvláštní pojištění musí zaplatit nemocenské pojištění mu je proplaceno)
- saldo = rozdíl - kolik musí zaměstnavatel, popřípadě je mu zaplaceno
(2) OSVČ
- pojistné nerozdělují na část jdoucí z hrubých mezd a jdoucí do nákladů (N) jako je tomu u zaměstnance a zaměstnavatele
- platí: rozdíl mezi příjmy z podnikání a výdaji na jejich dosažení, udržení, zajištění => jako u daně z příjmů právnické osoby (DPFO)
- koeficient 0,35 => rozdíl příjmů a výdajů = základ daně (ZD) => výpočet sociálního pojištění (SP)
- minimální základ daně (ZD) je 6-ti násobek minimální mzdy, maximální ZD je 486.000,- Kč
- dohoda o pracovní činnosti => sociální pojištění se platí !!!
- dohoda o provedení práce => sociální pojištění se neplatí !!!
SLEVY NA DANI
- zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností (ZPS)
- slevy na investiční pobídky
- lákají se investoři, kteří přinesou nové peníze a pracovní místa
- udělení vládou – fyzickým a právnickým osobám – zahraničním i tuzemským osobám
nárok na slevu na dani:
• podmínky: přínos zákonem stanovených investic, pracovních příležitostí, nové stroje (60% minimum z celkového počtu)
• dvě možnosti:
- buď 10 let = stavba na zelené louce, sleva = daň (vytvořená) => daňové prázdniny
- pokud se jedná o rozšíření stávající kapacity = 5 let, sleva = rozdíl mezi daní vypočtenou a tím co před tím firma vytvořila když ještě nedošlo k rozšíření
Teorie dvojího zdanění = ekonomické vnitrostátní dvojí zdanění => aby se mu zabránilo poskytuje se sleva ve výši 1/2 např. z vyplacených dividend:
př.: ZD 10.000.000 Kč (r. 2002)
D 3.100.000 Kč (31%)
- budu chtít vyplatit dividendy 1.000.000 => 150 tisíc Kč = daň => 1/2 75.000 Kč
=> od daně 3.100.000 Kč odečtu 75000 Kč => daň = 3.025.000,- Kč
- slevy na investiční pobídky
- lákají se investoři, kteří přinesou nové peníze a pracovní místa
- udělení vládou – fyzickým a právnickým osobám – zahraničním i tuzemským osobám
nárok na slevu na dani:
• podmínky: přínos zákonem stanovených investic, pracovních příležitostí, nové stroje (60% minimum z celkového počtu)
• dvě možnosti:
- buď 10 let = stavba na zelené louce, sleva = daň (vytvořená) => daňové prázdniny
- pokud se jedná o rozšíření stávající kapacity = 5 let, sleva = rozdíl mezi daní vypočtenou a tím co před tím firma vytvořila když ještě nedošlo k rozšíření
Teorie dvojího zdanění = ekonomické vnitrostátní dvojí zdanění => aby se mu zabránilo poskytuje se sleva ve výši 1/2 např. z vyplacených dividend:
př.: ZD 10.000.000 Kč (r. 2002)
D 3.100.000 Kč (31%)
- budu chtít vyplatit dividendy 1.000.000 => 150 tisíc Kč = daň => 1/2 75.000 Kč
=> od daně 3.100.000 Kč odečtu 75000 Kč => daň = 3.025.000,- Kč
PRÁVNÍ SUBJEKTY – PRÁVNICKÉ OSOBY - 2. část
- zvolený způsob odpisování nelze již nikdy změnit
- účetní odpisy si každá jednotka stanoví sama => měly by vyjádřit skutečné opotřebení, vytvořením odpisového plánu
- v hospodářském výsledku (HV) máme účetní odpisy, ale musíme je mimoúčetně modifikovat na daňové odpisy:
daňové odpisy < účetní odpisy => snižujeme účetní odpisy a naopak
- oprava = uvedení do původního stavu
- technické zhodnocení = změna parametrů – nástavba, přístavba, rekonstrukce, modernizace (takový zásah, aby DHM měl technicky lepší parametry)
- rekonstrukce = změna účelu – přestavba stodoly na hospodu
- náklady nejsou daňově uznaný výdaj jednorázově, pokud převyšují 40.000 Kč => zvyšují vstupní cenu => postupný odpis do nákladů
- podvojné účetnictví = věcná a časová souvislost + daně také
Leasing:
- náklady na leasing => aby byly daňově uznatelné musí splnit určité podmínky:
1. nejméně dva roky trvání
2. odkoupení do obchodního majetku za cenu menší nebo stejnou jako zůstatková cena
- v jednoduchém účetnictví:
1. případ, kdy máme mimoúčetní časové rozlišení (časové rozlišení je nutné)
odepisování vždy na začátku – je jedno jestli jde o majetek starší či nový (ne u právního nástupce) v hodnotě vyšší > 40.000 Kč
1. rok = pořízení v průběhu = 1/2 sazby
pokud je 1. splátka (akontace) vyšší než ostatní, musí být na účtu časového rozlišení = do nákladů jde dát jen stejné částky – akontace se zbavíme postupně
HV po úpravě => dostaneme se k odčitatelným položkám:
(ztráta z minulých let, reinvestice, výchova účňů)
hospodářský výsledek HV
modifikace
-odčitatelné položky
základ daně (ZD) - sazba daně (31%) => nelze porovnávat velké a malé firmy jako u FO
daň (D)
- slevy na dani
- účetní odpisy si každá jednotka stanoví sama => měly by vyjádřit skutečné opotřebení, vytvořením odpisového plánu
- v hospodářském výsledku (HV) máme účetní odpisy, ale musíme je mimoúčetně modifikovat na daňové odpisy:
daňové odpisy < účetní odpisy => snižujeme účetní odpisy a naopak
- oprava = uvedení do původního stavu
- technické zhodnocení = změna parametrů – nástavba, přístavba, rekonstrukce, modernizace (takový zásah, aby DHM měl technicky lepší parametry)
- rekonstrukce = změna účelu – přestavba stodoly na hospodu
- náklady nejsou daňově uznaný výdaj jednorázově, pokud převyšují 40.000 Kč => zvyšují vstupní cenu => postupný odpis do nákladů
- podvojné účetnictví = věcná a časová souvislost + daně také
Leasing:
- náklady na leasing => aby byly daňově uznatelné musí splnit určité podmínky:
1. nejméně dva roky trvání
2. odkoupení do obchodního majetku za cenu menší nebo stejnou jako zůstatková cena
- v jednoduchém účetnictví:
1. případ, kdy máme mimoúčetní časové rozlišení (časové rozlišení je nutné)
odepisování vždy na začátku – je jedno jestli jde o majetek starší či nový (ne u právního nástupce) v hodnotě vyšší > 40.000 Kč
1. rok = pořízení v průběhu = 1/2 sazby
pokud je 1. splátka (akontace) vyšší než ostatní, musí být na účtu časového rozlišení = do nákladů jde dát jen stejné částky – akontace se zbavíme postupně
HV po úpravě => dostaneme se k odčitatelným položkám:
(ztráta z minulých let, reinvestice, výchova účňů)
hospodářský výsledek HV
modifikace
-odčitatelné položky
základ daně (ZD) - sazba daně (31%) => nelze porovnávat velké a malé firmy jako u FO
daň (D)
- slevy na dani
PRÁVNÍ SUBJEKTY – PRÁVNICKÉ OSOBY (PO) - 1. část
- mohou vstupovat do právních vztahů, jde o soubor, sdružení fyzických osob
- rozdělení: profitní = účelem je dosahování zisku
nonprofitní = nebyly založeny za účelem zisku
• profitní právnické osoby (PPO) = společnosti, družstva, státní podniky, fondy, investiční společnosti
- nejsou tu žádné dílčí základy daně kvůli tomu, že je vše zachyceno v účetnictví (fyzické osoby mají účetnictví jen kvůli podnikání)
- předmětem daně jsou příjmy, ne ale příjmy získané darováním, dědictvím – platí se jiná daň, osvobozeny jsou přijaté sankce od Finančního úřadu, sponzorské dary => základ daně
- základ daně (ZD) je vlastně hospodářský výsledek (HV) zjištěný v účetnictví !!! (rozdíl mezi náklady N a výnosy V = HV – obecně) => předmětem daně je tedy hospodářský výsledek
- tento hospodářský výsledek je výrazně modifikovaný => úprava na straně výnosů i nákladů:
• například dědictví a dary je nutno vyjmout mimo účetnictví a základ daně se tím sníží
• vyjmou se i dividendy (byly zdaněny už při výplatě)
• menší zásoby v nákladech, kde vyjmeme nedaňové náklady z účetních nákladů = náklady na reprezentaci a dary (jsou v hospodářském výsledku) => musíme o ně zvýšit daňový základ
• dále například manka a škody, vyšší stravné, pokuty a penále => jako u DZP fyzické osoby
- odpisy DHM = postupný rozklad pořizovacích nákladů do účetních nákladů, abychom nezkreslili účetnictví a státní rozpočet
- v jednoduchém účetnictví = pořízení majetku je účetní výdaj ale ne daňový výdaj, odpisy účtuji mimo účetnictví
- v podvojném účetnictví = existují vedle sebe daňové odpisy a odpisy účetní, které si nejsou rovny, rozlišujeme 5 odpisových skupin => u kterých je uvedena doba odpisu a sazby pro výpočet odpisu
- rozlišujeme dva druhy odpisování:
rovnoměrné (lineární) nebo degresivní (zrychlené)
- rozdělení: profitní = účelem je dosahování zisku
nonprofitní = nebyly založeny za účelem zisku
• profitní právnické osoby (PPO) = společnosti, družstva, státní podniky, fondy, investiční společnosti
- nejsou tu žádné dílčí základy daně kvůli tomu, že je vše zachyceno v účetnictví (fyzické osoby mají účetnictví jen kvůli podnikání)
- předmětem daně jsou příjmy, ne ale příjmy získané darováním, dědictvím – platí se jiná daň, osvobozeny jsou přijaté sankce od Finančního úřadu, sponzorské dary => základ daně
- základ daně (ZD) je vlastně hospodářský výsledek (HV) zjištěný v účetnictví !!! (rozdíl mezi náklady N a výnosy V = HV – obecně) => předmětem daně je tedy hospodářský výsledek
- tento hospodářský výsledek je výrazně modifikovaný => úprava na straně výnosů i nákladů:
• například dědictví a dary je nutno vyjmout mimo účetnictví a základ daně se tím sníží
• vyjmou se i dividendy (byly zdaněny už při výplatě)
• menší zásoby v nákladech, kde vyjmeme nedaňové náklady z účetních nákladů = náklady na reprezentaci a dary (jsou v hospodářském výsledku) => musíme o ně zvýšit daňový základ
• dále například manka a škody, vyšší stravné, pokuty a penále => jako u DZP fyzické osoby
- odpisy DHM = postupný rozklad pořizovacích nákladů do účetních nákladů, abychom nezkreslili účetnictví a státní rozpočet
- v jednoduchém účetnictví = pořízení majetku je účetní výdaj ale ne daňový výdaj, odpisy účtuji mimo účetnictví
- v podvojném účetnictví = existují vedle sebe daňové odpisy a odpisy účetní, které si nejsou rovny, rozlišujeme 5 odpisových skupin => u kterých je uvedena doba odpisu a sazby pro výpočet odpisu
- rozlišujeme dva druhy odpisování:
rovnoměrné (lineární) nebo degresivní (zrychlené)
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - odčitatelné položky - 3.část
- pokud má zaměstnanec ještě druhé zaměstnání => složitější postup:
• pokud měl zaměstnanec ze druhého zaměstnání alespoň v 1 měsíci více než 3000 Kč a neměl jiné příjmy z podnikání => pak musí podat daňové přiznání typu A – daň ze součtu příjmů od všech zaměstnavatelů (musí od nich mít potvrzení) a případný rozdíl doplatí
• přiznání musí podat i když uplatňuje jen jako odčitatelnou položku úroky z hypotečního úvěru
• musí podat daňové přiznání typu B – všechny příjmy + potvrzení ze všech činností => výpočet daně => rozdíl doplatí => je zaměstnanec a má příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu
• lze místo ročního zúčtování podat daňové přiznání typu A => je to ale složitější (např. kdyby zapomněl do 15.2. požádat o roční zúčtování) => dodatečné prokázání nezdanitelných částek
- například 14 dní brigáda o prázdninách, je to jediný příjem v roce, pokud nic nepodepíši, žádné roční zúčtování a nepodám daňové přiznání => chyba => automatický odečet 1/12 z 38040 Kč a 1/12 z 11400 Kč => vynulování (snížení) daně => větší výplata nebo vrácení
- analogie po nástupu do zaměstnání, když jsem byl nezaměstnaný a při konci školy (1 měsíc po konci mohu být doma)
• daňové přiznání se podává za uplynulý rok, do 31.3. osobně nebo poštou, ve stejný den je daň splatná, pokud jsme zastoupeni daňovým poradcem nebo advokátem nebo máme povinný audit (0 > 120 mil.Kč) tak se daňové přiznání podává do 31.6.
• pokud existují příjmy ze zahraničí – lze požádat Finanční úřad o prodloužení lhůty do 31.10. kvůli získání potřebných dokladů
• pokud měl zaměstnanec ze druhého zaměstnání alespoň v 1 měsíci více než 3000 Kč a neměl jiné příjmy z podnikání => pak musí podat daňové přiznání typu A – daň ze součtu příjmů od všech zaměstnavatelů (musí od nich mít potvrzení) a případný rozdíl doplatí
• přiznání musí podat i když uplatňuje jen jako odčitatelnou položku úroky z hypotečního úvěru
• musí podat daňové přiznání typu B – všechny příjmy + potvrzení ze všech činností => výpočet daně => rozdíl doplatí => je zaměstnanec a má příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu
• lze místo ročního zúčtování podat daňové přiznání typu A => je to ale složitější (např. kdyby zapomněl do 15.2. požádat o roční zúčtování) => dodatečné prokázání nezdanitelných částek
- například 14 dní brigáda o prázdninách, je to jediný příjem v roce, pokud nic nepodepíši, žádné roční zúčtování a nepodám daňové přiznání => chyba => automatický odečet 1/12 z 38040 Kč a 1/12 z 11400 Kč => vynulování (snížení) daně => větší výplata nebo vrácení
- analogie po nástupu do zaměstnání, když jsem byl nezaměstnaný a při konci školy (1 měsíc po konci mohu být doma)
• daňové přiznání se podává za uplynulý rok, do 31.3. osobně nebo poštou, ve stejný den je daň splatná, pokud jsme zastoupeni daňovým poradcem nebo advokátem nebo máme povinný audit (0 > 120 mil.Kč) tak se daňové přiznání podává do 31.6.
• pokud existují příjmy ze zahraničí – lze požádat Finanční úřad o prodloužení lhůty do 31.10. kvůli získání potřebných dokladů
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - odčitatelné položky - 2.část
- u příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) existuje výjimka =>
- ostatní příjmy se daní až při podání daňového přiznání
- nebere se hrubá mzda, sráží se záloha na daň (zaměstnanec = poplatník)
- každý zaměstnanec musí splnit:
• pokud chce výhody = do 30 dnů od nástupu do zaměstnání musí podepsat prohlášení, že je toto jeho jediný zaměstnavatel a že u jiného neuplatňuje nezdanitelné částky (nejvýhodnější je tam, kde mám nejvyšší příjem) a pak každoročně do 15.2., jinak ke mně postupuje jako druhý zaměstnavatel = 20% daňová sazba místo 15% a neuplatňují se nezdanitelné částky
• nutné doklady o studium dítěte
• tělesně postiženému (invalidní důchod) => nárok na nezdanitelné částky
- zaměstnavatel sráží každý měsíc 1/12 záloh – 1/12 nezdanitelných částek
• po skončení roku = pokud jsem měl jen jediného zaměstnavatele (počítá se dohoda o provedení práce => druhý zaměstnavatel) a neměl jsem jiné příjmy z podnikání kromě příjmů osvobozených (např. nájem do 4000 Kč):
- buď se spokojím s odečtem daní
- nebo do 15.2 požádám zaměstnavatele o roční zúčtování – je povinen toto provést (berou s příjmy a sazba daně – porovnává se s odvody)
- většinou je rozdíl, pokud je rozdíl na dani větší než 50 Kč tak nám to vrátí při příští výplatě
- proč vzniká rozdíl => mzda se liší v průběhu roku kvůli prémiím, nemoci = někdy je zaměstnanec v sazbě 15 někdy 20%, na konci roku máme průměr
- pokud je zaměstnanec při 1. měsíci práce nemocen => je osvobozen od nemocenského => nezdanitelné částky nebylo z čeho vypočítat – ale vzniká mu nárok na dávky nemocenského
- odečitatelné částky na manželku v domácnosti, sponzoring, úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění = lze odečíst až na konci roku
- pokud zaměstnanec splnil povinnosti ale rozdíl je v jeho neprospěch => neplatí (pokud ale zamlčel vyhození dítěte ze školy tak musí zaplatit)
- ostatní příjmy se daní až při podání daňového přiznání
- nebere se hrubá mzda, sráží se záloha na daň (zaměstnanec = poplatník)
- každý zaměstnanec musí splnit:
• pokud chce výhody = do 30 dnů od nástupu do zaměstnání musí podepsat prohlášení, že je toto jeho jediný zaměstnavatel a že u jiného neuplatňuje nezdanitelné částky (nejvýhodnější je tam, kde mám nejvyšší příjem) a pak každoročně do 15.2., jinak ke mně postupuje jako druhý zaměstnavatel = 20% daňová sazba místo 15% a neuplatňují se nezdanitelné částky
• nutné doklady o studium dítěte
• tělesně postiženému (invalidní důchod) => nárok na nezdanitelné částky
- zaměstnavatel sráží každý měsíc 1/12 záloh – 1/12 nezdanitelných částek
• po skončení roku = pokud jsem měl jen jediného zaměstnavatele (počítá se dohoda o provedení práce => druhý zaměstnavatel) a neměl jsem jiné příjmy z podnikání kromě příjmů osvobozených (např. nájem do 4000 Kč):
- buď se spokojím s odečtem daní
- nebo do 15.2 požádám zaměstnavatele o roční zúčtování – je povinen toto provést (berou s příjmy a sazba daně – porovnává se s odvody)
- většinou je rozdíl, pokud je rozdíl na dani větší než 50 Kč tak nám to vrátí při příští výplatě
- proč vzniká rozdíl => mzda se liší v průběhu roku kvůli prémiím, nemoci = někdy je zaměstnanec v sazbě 15 někdy 20%, na konci roku máme průměr
- pokud je zaměstnanec při 1. měsíci práce nemocen => je osvobozen od nemocenského => nezdanitelné částky nebylo z čeho vypočítat – ale vzniká mu nárok na dávky nemocenského
- odečitatelné částky na manželku v domácnosti, sponzoring, úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění = lze odečíst až na konci roku
- pokud zaměstnanec splnil povinnosti ale rozdíl je v jeho neprospěch => neplatí (pokud ale zamlčel vyhození dítěte ze školy tak musí zaplatit)
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - odčitatelné položky
Od základu daně (ZD) odečítáme nezdanitelné částky a odčitatelné položky:
Odčitatelné položky
- týkají se jen podnikatelů, výjimečně se vyskytují u dílčích daňových základů z pronájmu
a) ztráta z minulých let – možnost odečíst od základu daně v příštích 7-mi letech, libovolně kdy, ale jen do výše ztráty
b) položka na reinvestice => podpora pořízení majetku – vstupní cena DHM se odepíše postupně odpisy, v roce pořízení mohu ještě odečíst další částku:
10, 15, 20% ze vstupní ceny pořizovaného majetku
- obvykle 10%
- ekologická zařízení 15%
- zvláštní zemědělské stroje 20%
- tento majetek se nesmí pronajímat, prodat do 3 let od nabytí a musí být 1. vlastník => cílem je podpora nových investic
- nelze u osobních automobilů (s výjimkou taxikářů) – nevytváří žádnou hodnotu
zvýhodnění obecně prospěšných společenských činností:
c) 100% výdajů na učně – lze navíc odečíst 30% od daňového základu => podpora učňovství – odepisují si platby, které za něj platí stát (proto 100% výdajů)
- sazba je stanovena klouzavě progresivní = 15-32%
- od daně (ne od základu daně) lze odečíst slevu:
- tuto mohou odečíst podnikatelé zaměstnávající lidi se změněnou pracovní schopností
Odčitatelné položky
- týkají se jen podnikatelů, výjimečně se vyskytují u dílčích daňových základů z pronájmu
a) ztráta z minulých let – možnost odečíst od základu daně v příštích 7-mi letech, libovolně kdy, ale jen do výše ztráty
b) položka na reinvestice => podpora pořízení majetku – vstupní cena DHM se odepíše postupně odpisy, v roce pořízení mohu ještě odečíst další částku:
10, 15, 20% ze vstupní ceny pořizovaného majetku
- obvykle 10%
- ekologická zařízení 15%
- zvláštní zemědělské stroje 20%
- tento majetek se nesmí pronajímat, prodat do 3 let od nabytí a musí být 1. vlastník => cílem je podpora nových investic
- nelze u osobních automobilů (s výjimkou taxikářů) – nevytváří žádnou hodnotu
zvýhodnění obecně prospěšných společenských činností:
c) 100% výdajů na učně – lze navíc odečíst 30% od daňového základu => podpora učňovství – odepisují si platby, které za něj platí stát (proto 100% výdajů)
- sazba je stanovena klouzavě progresivní = 15-32%
- od daně (ne od základu daně) lze odečíst slevu:
- tuto mohou odečíst podnikatelé zaměstnávající lidi se změněnou pracovní schopností
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - nezdanitelné částky
• nezdanitelné částky – vyjadřují osobní postavení poplatníka a jednak stimulují některé společenské zájmy
- základní nezdanitelná částka – vyjadřuje nezdanitelné minimum, roční částka na které má nárok každý poplatník (r. 2002 – 38.040,- Kč) kromě starobního důchodu (rozhodující je 1. leden), nerozpočítává se na měsíce, týká se všeho kromě starobního důchodu (do 144.000 Kč)
- částky na vyživované děti – může si uplatnit pouze jeden z rodičů, děti musí žít ve společné domácnosti, dítě je nezletilé, pokud je zletilé tak se připravuje se na budoucí zaměstnání, děti invalidní či zdravotně postižené, zletilé dítě se uznává maximálně do 26 let, částka se rozpočítává na měsíce dle příslušného stavu (dítě dovrší 18 let) – rozhodující je stav k 1. dni měsíce (výjimka při narození 30.1. – platí 1.1.), u studentů vysokých škol je měsíc konání státní závěrečné zkoušky + 1 měsíc (pokud nenastoupí do práce)
- částky na manžela/manželku – hrubé veškeré příjmy nepřesáhly 38.040,- Kč, je to typické pro ženy v domácnosti
- další částky jsou odvozené od zdravotního stavu poplatníka – přepočtou se na část roku, kdy skutečnost trvá (1 den v měsíci)
o invalidita
o úplná invalidita
o nevidomí
o pouze za část roku, kdy tento stav trvá (rozhodující je stav k 1.1.)
- studenti připravující se na budoucí povolání pokud mají vlastní příjmy – částka 11.400 Kč – zdaňovací období je 1 rok, důležité je kolik měsíců je studentem v daném roce
- specifické částky: sponzorské dary (odečtou se od základu daně) na veřejně prospěšné účely (za darování krve lze odečíst 2000 Kč)
- částky úroku ze stavebního nebo hypotečního úvěru (na řešení bytové výstavby) => po odečtení státního příspěvku se daní 1%
- částky zaplacené na důchodovém a sociálním připojištění => 500 Kč měsíčně – co je nad 6000 Kč ročně si mohu odečíst jako nezdanitelnou částku => maximálně však 12.000 Kč ročně
- odečet životního pojištění, které si poplatník platí (maximálně 12.000 Kč ročně) + splnění dalších podmínek – musí být sjednané na dobu delší než 60 měsíců
- základní nezdanitelná částka – vyjadřuje nezdanitelné minimum, roční částka na které má nárok každý poplatník (r. 2002 – 38.040,- Kč) kromě starobního důchodu (rozhodující je 1. leden), nerozpočítává se na měsíce, týká se všeho kromě starobního důchodu (do 144.000 Kč)
- částky na vyživované děti – může si uplatnit pouze jeden z rodičů, děti musí žít ve společné domácnosti, dítě je nezletilé, pokud je zletilé tak se připravuje se na budoucí zaměstnání, děti invalidní či zdravotně postižené, zletilé dítě se uznává maximálně do 26 let, částka se rozpočítává na měsíce dle příslušného stavu (dítě dovrší 18 let) – rozhodující je stav k 1. dni měsíce (výjimka při narození 30.1. – platí 1.1.), u studentů vysokých škol je měsíc konání státní závěrečné zkoušky + 1 měsíc (pokud nenastoupí do práce)
- částky na manžela/manželku – hrubé veškeré příjmy nepřesáhly 38.040,- Kč, je to typické pro ženy v domácnosti
- další částky jsou odvozené od zdravotního stavu poplatníka – přepočtou se na část roku, kdy skutečnost trvá (1 den v měsíci)
o invalidita
o úplná invalidita
o nevidomí
o pouze za část roku, kdy tento stav trvá (rozhodující je stav k 1.1.)
- studenti připravující se na budoucí povolání pokud mají vlastní příjmy – částka 11.400 Kč – zdaňovací období je 1 rok, důležité je kolik měsíců je studentem v daném roce
- specifické částky: sponzorské dary (odečtou se od základu daně) na veřejně prospěšné účely (za darování krve lze odečíst 2000 Kč)
- částky úroku ze stavebního nebo hypotečního úvěru (na řešení bytové výstavby) => po odečtení státního příspěvku se daní 1%
- částky zaplacené na důchodovém a sociálním připojištění => 500 Kč měsíčně – co je nad 6000 Kč ročně si mohu odečíst jako nezdanitelnou částku => maximálně však 12.000 Kč ročně
- odečet životního pojištění, které si poplatník platí (maximálně 12.000 Kč ročně) + splnění dalších podmínek – musí být sjednané na dobu delší než 60 měsíců
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - 4.část
Ad 5) rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení
- pokud výdaje převyšují příjmy => dílčí základ daně je roven 0 => nelze uplatnit ztrátu !
součet dílčích základů daně (DDZ) nám pak dává => základ daně
Samostatný základ daně (daň z příjmů fyzických osob):
100 10% 10
100-200 20% počítá se postupně 300 20
200 30% 30
60
Odečítají se nezdanitelné částky (pouze jedenkrát) => jeden základ daně. Někdy je to technicky nemožné => došlo by k porušení solidárnosti, progrese = dojde k vyčlenění a zdaní se samostatně (úroky na vkladní knížce – ne podnikatelské, které jsou součástí DDZ).
=> v případě úroků (ne podnikatelských) by každý občan musel uvádět v daňovém přiznání, kolik dostal na úrocích a banka by musela informovat Finanční úřad = technicky nemožné
úroky jsou vyčleněny => platí se z nich daň 15%, odvádí ji plátce
dividendy z akcií => i několik set tisíc lidí vlastní akcie jedné firmy => zdaní se již při výplatě
příjmy za články v časopisech = do 3.000 Kč u 1 novin za měsíc se nezdaňují, pokud je tato částka přes tak se musí podat daňové přiznání
- náklady by byly větší než získaný příjem z daní !!!
Suma dílčích daňových základů (DDZ) = základ daně od něj odečítáme:
- nezdanitelné částky
- odčitatelné položky
= základ daně po snížení (odečtu)
* sazba daně
= daň
- slevy na dani
- pokud výdaje převyšují příjmy => dílčí základ daně je roven 0 => nelze uplatnit ztrátu !
součet dílčích základů daně (DDZ) nám pak dává => základ daně
Samostatný základ daně (daň z příjmů fyzických osob):
100 10% 10
100-200 20% počítá se postupně 300 20
200 30% 30
60
Odečítají se nezdanitelné částky (pouze jedenkrát) => jeden základ daně. Někdy je to technicky nemožné => došlo by k porušení solidárnosti, progrese = dojde k vyčlenění a zdaní se samostatně (úroky na vkladní knížce – ne podnikatelské, které jsou součástí DDZ).
=> v případě úroků (ne podnikatelských) by každý občan musel uvádět v daňovém přiznání, kolik dostal na úrocích a banka by musela informovat Finanční úřad = technicky nemožné
úroky jsou vyčleněny => platí se z nich daň 15%, odvádí ji plátce
dividendy z akcií => i několik set tisíc lidí vlastní akcie jedné firmy => zdaní se již při výplatě
příjmy za články v časopisech = do 3.000 Kč u 1 novin za měsíc se nezdaňují, pokud je tato částka přes tak se musí podat daňové přiznání
- náklady by byly větší než získaný příjem z daní !!!
Suma dílčích daňových základů (DDZ) = základ daně od něj odečítáme:
- nezdanitelné částky
- odčitatelné položky
= základ daně po snížení (odečtu)
* sazba daně
= daň
- slevy na dani
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - 3.část
Ad 3) rozdíl mezi příjmy z pronájmu a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů
- ten, kdo pronajímá není účetní jednotka – musí však vést jednoduché účetnictví
- může být dílčí daňový základ i ztrátový (stejně jako u příjmů z podnikání) => ztráta se přenáší do dalších let
Ne každý podnikatel musí být účetní jednotka:
a) výdaje uplatňuje paušálně
- musí vést evidenci příjmů, ale nemusí mít evidenci výdajů, vede také evidenci hmotného majetku
- paušální částka výdajů je 25% z příjmů z podnikání
- u zemědělců je to 50%
- obchodníkům se toto nevyplatí, protože mají vyšší náklady
- příjem z pronájmu – u něj lze uplatnit paušální výdaje ve výši 20%
b) stanovení daně paušálně
- nejméně musí činit 30 Kč/rok
- podmínky: hrubé příjmy nepřesáhly 1 mil. Kč/rok, nemáme jiné příjmy než ze zaměstnání, nikoho nezaměstnáváme, nejsme plátcem DPH (schvaluje Finanční úřad)
- na začátku zdaňovacího období lze přejít z paušálu na účetnictví = existují převodové účty
- pokud s výší nejsem spokojen mohu odmítnout, musí se vést evidence příjmů
- pokud se poruší podmínky v průběhu roku, musí se podat daňové přiznání
Ad 4) dílčím základem je příjem z kapitálového majetku
- zpravidla neuvažujeme žádné náklady => dílčím daňovým základem je celý příjem
- ten, kdo pronajímá není účetní jednotka – musí však vést jednoduché účetnictví
- může být dílčí daňový základ i ztrátový (stejně jako u příjmů z podnikání) => ztráta se přenáší do dalších let
Ne každý podnikatel musí být účetní jednotka:
a) výdaje uplatňuje paušálně
- musí vést evidenci příjmů, ale nemusí mít evidenci výdajů, vede také evidenci hmotného majetku
- paušální částka výdajů je 25% z příjmů z podnikání
- u zemědělců je to 50%
- obchodníkům se toto nevyplatí, protože mají vyšší náklady
- příjem z pronájmu – u něj lze uplatnit paušální výdaje ve výši 20%
b) stanovení daně paušálně
- nejméně musí činit 30 Kč/rok
- podmínky: hrubé příjmy nepřesáhly 1 mil. Kč/rok, nemáme jiné příjmy než ze zaměstnání, nikoho nezaměstnáváme, nejsme plátcem DPH (schvaluje Finanční úřad)
- na začátku zdaňovacího období lze přejít z paušálu na účetnictví = existují převodové účty
- pokud s výší nejsem spokojen mohu odmítnout, musí se vést evidence příjmů
- pokud se poruší podmínky v průběhu roku, musí se podat daňové přiznání
Ad 4) dílčím základem je příjem z kapitálového majetku
- zpravidla neuvažujeme žádné náklady => dílčím daňovým základem je celý příjem
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - 2.část
Dílčí základ daně
Ad 1) mzda - zaměstnavatel z ní nejprve sráží zdravotní a sociální pojištění
- hrubá mzda sražená o toto pojištění je dílčím základem daně ze které se počítá daň
Ad 2) rozdíl mezi příjmy z podnikání a výdaji na toto podnikání vynaloženými
-rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na zajištění, udržení a dosažení těchto příjmů
-účetní jednotka účtuje o majetku vloženém do podnikání + vše co s podnikáním souvisí
-většina FO účtuje v jednoduchém účetnictví (99%)
-nebo v podvojném účetnictví
• dosažení = suroviny, materiál, mzdy zaměstnanců
• zajištění = výdaj na pojistné => zajišťují, že příjmy dosáhnu i za nepředvídatelných podmínek
• udržení = výdaje na udržení příjmů do budoucnosti – výdaje na reklamu
- příjmy, které neovlivňují základ daně – úrok za pozdní vrácení přeplatku ze sociálního zabezpečení
- výdaje, které neovlivňují základ daně = nejsou daňově uznatelným výdajem =>
- manka (výjimka – úbytek do normy)
- škody (zmenšil se majetek = daňově uznatelné do výše náhrady od pojišťovny + pokud je pachatel neznámý nebo živelné pohromy tak se dávají do daňových výdajů)
- co vyloženě nepatří do daňových výdajů = výdaje na reprezentaci a dary, náhrady cestovních výdajů jen do výše stanovené zákonem, co je nad = daňově neuznatelné výdaje (max. 647 Kč/den)
- pokud používám majetek i pro soukromé účely, musíme náklady (výdaje) rozdělit podle poměru používání
- v jednoduchém účetnictví neznáme časové rozlišení => příjmy = vše od 1.1. do 31.12. = co bylo zaplaceno hotově či převodem na bankovní účet (pokud za dodávku zboží bylo zaplaceno až 2.1. patří to do dalšího roku)
- také u výdajů je to obdobné, pouze u příjmů ze závislé činnosti zpětně prosincová mzda vyplacená v lednu patří do minulého roku
- výjimka pro účely daňové => finanční leasing => je daňovým výdajem pouze při splnění daných podmínek => tj. smlouva nejméně na 20% odpisu, na 3 roky (auta), 8 let (nemovitosti), pro skončení leasingu se stává obchodní majetkem, prodejní cena musí být nižší než lineární daňový odpis z hlediska pokladního deníku = skutečné splátky
- z hlediska účetního deníku = nutno rovnoměrně rozpočítat (mimoúčetně se provede časové rozlišení jako při rovnoměrných splátkách)
- odpisy DHM (RPC, PC, VN) > 40.000 Kč => z hlediska daňového to není daňový výdaj, do daňových odpisů se dostane neúčetně formou odpisů
Ad 1) mzda - zaměstnavatel z ní nejprve sráží zdravotní a sociální pojištění
- hrubá mzda sražená o toto pojištění je dílčím základem daně ze které se počítá daň
Ad 2) rozdíl mezi příjmy z podnikání a výdaji na toto podnikání vynaloženými
-rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na zajištění, udržení a dosažení těchto příjmů
-účetní jednotka účtuje o majetku vloženém do podnikání + vše co s podnikáním souvisí
-většina FO účtuje v jednoduchém účetnictví (99%)
-nebo v podvojném účetnictví
• dosažení = suroviny, materiál, mzdy zaměstnanců
• zajištění = výdaj na pojistné => zajišťují, že příjmy dosáhnu i za nepředvídatelných podmínek
• udržení = výdaje na udržení příjmů do budoucnosti – výdaje na reklamu
- příjmy, které neovlivňují základ daně – úrok za pozdní vrácení přeplatku ze sociálního zabezpečení
- výdaje, které neovlivňují základ daně = nejsou daňově uznatelným výdajem =>
- manka (výjimka – úbytek do normy)
- škody (zmenšil se majetek = daňově uznatelné do výše náhrady od pojišťovny + pokud je pachatel neznámý nebo živelné pohromy tak se dávají do daňových výdajů)
- co vyloženě nepatří do daňových výdajů = výdaje na reprezentaci a dary, náhrady cestovních výdajů jen do výše stanovené zákonem, co je nad = daňově neuznatelné výdaje (max. 647 Kč/den)
- pokud používám majetek i pro soukromé účely, musíme náklady (výdaje) rozdělit podle poměru používání
- v jednoduchém účetnictví neznáme časové rozlišení => příjmy = vše od 1.1. do 31.12. = co bylo zaplaceno hotově či převodem na bankovní účet (pokud za dodávku zboží bylo zaplaceno až 2.1. patří to do dalšího roku)
- také u výdajů je to obdobné, pouze u příjmů ze závislé činnosti zpětně prosincová mzda vyplacená v lednu patří do minulého roku
- výjimka pro účely daňové => finanční leasing => je daňovým výdajem pouze při splnění daných podmínek => tj. smlouva nejméně na 20% odpisu, na 3 roky (auta), 8 let (nemovitosti), pro skončení leasingu se stává obchodní majetkem, prodejní cena musí být nižší než lineární daňový odpis z hlediska pokladního deníku = skutečné splátky
- z hlediska účetního deníku = nutno rovnoměrně rozpočítat (mimoúčetně se provede časové rozlišení jako při rovnoměrných splátkách)
- odpisy DHM (RPC, PC, VN) > 40.000 Kč => z hlediska daňového to není daňový výdaj, do daňových odpisů se dostane neúčetně formou odpisů
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB - 1.část
Příjmy jednotlivců fyzických osob se liší, mohou se vyskytovat následující:
- příjmy ze zaměstnání, příjmy z pronájmu, příjmy z rozprodeje svých sbírkových předmětů
- rentiéři – žijí z výnosů z akcií
- základem daně nemůže být součet příjmů => je třeba je rozdělit do 5 skupin podle jejich povahy:
1. příjmy ze zaměstnání = příjmy ze závislé činnosti
- ten kdo je pobírá se řídí příkazy někoho jiného:
• příjmy z pracovněprávních vztahů, příjmy ze služebního poměru (vojáci), příjmy členů družstev
• funkční požitky – příjmy z výkonu určité funkce
2. příjmy z podnikání a jiné obdobné výdělečné činnosti
• příjmy ze živností, příjmy samostatně hospodařících rolníků, příjmy i jiných podnikatelů podnikajících na základě jiných právních norem (advokáti)
• obdobná výdělečná činnost – příjmy z užití průmyslových práv (licence, patenty, příjmy soudních znalců a tlumočníků), příjmy z užití autorských práv
3. příjmy z pronájmu
- bytové, nebytové prostory, dům, garáž, pozemek, jedna místnost, movité věci a nemovité věci
4. kapitálové příjmy
- přinášejí nám úroky, podíl na zisku => v případě, že své peníze investujeme
5. ostatní příjmy
- vše co nepatří do skupin 1-4, například příjmy z prodeje nemovitosti neosvobozené od daně
- příjmy ze zaměstnání, příjmy z pronájmu, příjmy z rozprodeje svých sbírkových předmětů
- rentiéři – žijí z výnosů z akcií
- základem daně nemůže být součet příjmů => je třeba je rozdělit do 5 skupin podle jejich povahy:
1. příjmy ze zaměstnání = příjmy ze závislé činnosti
- ten kdo je pobírá se řídí příkazy někoho jiného:
• příjmy z pracovněprávních vztahů, příjmy ze služebního poměru (vojáci), příjmy členů družstev
• funkční požitky – příjmy z výkonu určité funkce
2. příjmy z podnikání a jiné obdobné výdělečné činnosti
• příjmy ze živností, příjmy samostatně hospodařících rolníků, příjmy i jiných podnikatelů podnikajících na základě jiných právních norem (advokáti)
• obdobná výdělečná činnost – příjmy z užití průmyslových práv (licence, patenty, příjmy soudních znalců a tlumočníků), příjmy z užití autorských práv
3. příjmy z pronájmu
- bytové, nebytové prostory, dům, garáž, pozemek, jedna místnost, movité věci a nemovité věci
4. kapitálové příjmy
- přinášejí nám úroky, podíl na zisku => v případě, že své peníze investujeme
5. ostatní příjmy
- vše co nepatří do skupin 1-4, například příjmy z prodeje nemovitosti neosvobozené od daně
DANĚ Z PŘÍJMŮ
- upraveny zákonem, která je často měněn (dle rozvoje ekonomiky)
- fyzická osoba = jednotlivec, občan – od svého narození do smrti
- právnická osoba = ti, co mají právní subjektivitu
- seskupení fyzických osob
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB a PRÁVNICKÝCH OSOB
- jakékoliv příjmy peněžní i nepeněžní povahy (naturálie – musí se ocenit dle oceňovacích předpisů)
- jeden zákon => pro obě skupiny je mnoho společných ustanovení
- rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou:
• fyzická osoba = jednotlivec, občan od svého narození do smrti, pokud má nějaké příjmy
• právnická osoba = vše ostatní co má právní subjektivitu (sdružení FO)
- subjektem FO, která má příjmy v Kč i cizích měnách či v naturální podobě (ocenění podle oceňovacích předpisů), jsou předmětem daně, patří sem i předměty získané směnou
- mluví se teď pouze o rezidentech:
fyzické nebo právnické osoby, které bydlí či mají sídlo v ČR
- zdanění příjmů fyzických osob s trvalým bydlištěm v České republice
- některé příjmy jsou z předmětu daně vyloučeny:
• jsou předmětem jiné daně (např. dědictví = dědická daň, dary = darovací daň)
• příjmy získané v rámci restituce nejsou předmětem DPFO
• půjčky a úvěry – příjmy, které jsem povinen vracet
- příjmy, které jsou od daně osvobozeny – buď absolutně nebo částečně při splnění určité podmínky:
• stipendium, výživné, nemocenské dávky, vojenský žold (300 Kč + oblečení + ubytování), starobní a invalidní důchod pokud nepřesáhne částku 144.000,- Kč za rok, příjem z prodeje vlastních movitých věcí (vlastní věci i sbírkové předměty = ale galerie musí zdanit)
+ výjimky jsou u automobilů, lodí, letadel (mezi nákupem a prodejem musí uplynout 1 rok, aby nepodléhal dani z příjmů
• cenné papíry – akcie (osvobozené po 6-ti měsících po nabytí) => základ daně = cena pořízení – cena prodeje
• vždy jsou osvobozeny akcie z kupónových knížek (prvotní)
• prodej nemovitého majetku - rodinný dům, byt (lhůta 2 roky + podmínkou je že v něm bydlel)
- jiný dům (5 let)
- družstevní byt = podíl na družstvu – daní se při prodeji
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
- 1 kalendářní rok (1.1. – 31.12.)
- prosincová mzda vyplacená v lednu => týká se předchozího období (předchozího roku)
ZÁKLAD DAŇE
= příjmy – výdaje
- fyzická osoba = jednotlivec, občan – od svého narození do smrti
- právnická osoba = ti, co mají právní subjektivitu
- seskupení fyzických osob
DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB a PRÁVNICKÝCH OSOB
- jakékoliv příjmy peněžní i nepeněžní povahy (naturálie – musí se ocenit dle oceňovacích předpisů)
- jeden zákon => pro obě skupiny je mnoho společných ustanovení
- rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou:
• fyzická osoba = jednotlivec, občan od svého narození do smrti, pokud má nějaké příjmy
• právnická osoba = vše ostatní co má právní subjektivitu (sdružení FO)
- subjektem FO, která má příjmy v Kč i cizích měnách či v naturální podobě (ocenění podle oceňovacích předpisů), jsou předmětem daně, patří sem i předměty získané směnou
- mluví se teď pouze o rezidentech:
fyzické nebo právnické osoby, které bydlí či mají sídlo v ČR
- zdanění příjmů fyzických osob s trvalým bydlištěm v České republice
- některé příjmy jsou z předmětu daně vyloučeny:
• jsou předmětem jiné daně (např. dědictví = dědická daň, dary = darovací daň)
• příjmy získané v rámci restituce nejsou předmětem DPFO
• půjčky a úvěry – příjmy, které jsem povinen vracet
- příjmy, které jsou od daně osvobozeny – buď absolutně nebo částečně při splnění určité podmínky:
• stipendium, výživné, nemocenské dávky, vojenský žold (300 Kč + oblečení + ubytování), starobní a invalidní důchod pokud nepřesáhne částku 144.000,- Kč za rok, příjem z prodeje vlastních movitých věcí (vlastní věci i sbírkové předměty = ale galerie musí zdanit)
+ výjimky jsou u automobilů, lodí, letadel (mezi nákupem a prodejem musí uplynout 1 rok, aby nepodléhal dani z příjmů
• cenné papíry – akcie (osvobozené po 6-ti měsících po nabytí) => základ daně = cena pořízení – cena prodeje
• vždy jsou osvobozeny akcie z kupónových knížek (prvotní)
• prodej nemovitého majetku - rodinný dům, byt (lhůta 2 roky + podmínkou je že v něm bydlel)
- jiný dům (5 let)
- družstevní byt = podíl na družstvu – daní se při prodeji
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
- 1 kalendářní rok (1.1. – 31.12.)
- prosincová mzda vyplacená v lednu => týká se předchozího období (předchozího roku)
ZÁKLAD DAŇE
= příjmy – výdaje
CLO, DAŇOVÁ PRAVIDLA EU
NEPŘÍMÉ DANĚ – CLO
- ryzí státní ochranářský nástroj, dnes má i fiskální funkce
- clo spravují celní orgány
- clem je zatížen pouze dovoz, výše cel určuje WTO dle mezinárodních ujednání
- celní sazebník – cla (sazby), celní preference, osvobození
- kontrola přes mezinárodní systém v Bruselu = VIES = dovozce či vývozce z ČR musí mít někde nějakého dovozce či vývozce, který mu zboží dodal nebo kterému zboží dodal => kontrola, hned se řeší a hledá (podle částky – nutná stejná výše a datum)
- u zboží propouštěného do volného oběhu – celnice jej propustí
- režim tranzit – kontrola dokladů – nevybírá se daň a ni clo
- režim dočasného použití
- svobodná celní pásma a svobodné celní sklady (na zboží je nahlíženo jako na zahraniční zboží)
DAŇOVÁ PRAVIDLA EVROPSKÉ UNIE
- jednotně nejsou upraveny přímé daně – úprava podle konkurenčních tlaků
- spotřební daně a DPH jsou regulovány
- kapitola daně je uzavřena – vyjmula:
„hranice pro povinnou registrace plátce“ (v EU je to 30.000,- euro za rok – má ji nižší než je v ČR – u nás je 37.000,- euro – 1,2 mil. Kč
pěstitelské pálení
- dočasně vyjmula:
zdanění staveb a stavebních prací – 3 roky po vstupu
zdanění tepla – 3 roky
v EU jsou minimální sazby spotřebních daní – po vstupu se zvýší ceny cigaret do 3 let
- EU tvoří celní unii – uvnitř se nevybírá clo, na hranicích zmizeli celnice => vznikly vnitrostátní celnice (ty zůstanou i nadále) – v okresních městech – provádí fyzickou kontrolu (na hranici ověří jen platnost dokladů
- plátce bude muset dávat přílohu svých vývozů a dovozů k daňovému přiznání (dovoz mu bude zdaněn – namísto zdanění na celnici) – systém VIES (evropský informační systém o DPH)
- ryzí státní ochranářský nástroj, dnes má i fiskální funkce
- clo spravují celní orgány
- clem je zatížen pouze dovoz, výše cel určuje WTO dle mezinárodních ujednání
- celní sazebník – cla (sazby), celní preference, osvobození
- kontrola přes mezinárodní systém v Bruselu = VIES = dovozce či vývozce z ČR musí mít někde nějakého dovozce či vývozce, který mu zboží dodal nebo kterému zboží dodal => kontrola, hned se řeší a hledá (podle částky – nutná stejná výše a datum)
- u zboží propouštěného do volného oběhu – celnice jej propustí
- režim tranzit – kontrola dokladů – nevybírá se daň a ni clo
- režim dočasného použití
- svobodná celní pásma a svobodné celní sklady (na zboží je nahlíženo jako na zahraniční zboží)
DAŇOVÁ PRAVIDLA EVROPSKÉ UNIE
- jednotně nejsou upraveny přímé daně – úprava podle konkurenčních tlaků
- spotřební daně a DPH jsou regulovány
- kapitola daně je uzavřena – vyjmula:
„hranice pro povinnou registrace plátce“ (v EU je to 30.000,- euro za rok – má ji nižší než je v ČR – u nás je 37.000,- euro – 1,2 mil. Kč
pěstitelské pálení
- dočasně vyjmula:
zdanění staveb a stavebních prací – 3 roky po vstupu
zdanění tepla – 3 roky
v EU jsou minimální sazby spotřebních daní – po vstupu se zvýší ceny cigaret do 3 let
- EU tvoří celní unii – uvnitř se nevybírá clo, na hranicích zmizeli celnice => vznikly vnitrostátní celnice (ty zůstanou i nadále) – v okresních městech – provádí fyzickou kontrolu (na hranici ověří jen platnost dokladů
- plátce bude muset dávat přílohu svých vývozů a dovozů k daňovému přiznání (dovoz mu bude zdaněn – namísto zdanění na celnici) – systém VIES (evropský informační systém o DPH)
SPECIFICKÉ SPOTŘEBNÍ DANĚ - 2.část
DAŇ Z PIVA
- sazba daně je stanovena z 1 hektolitr jednostupňového piva => u 10° se proto sazba násobí 10x
DAŇ Z LIHU
- licencována je i výroba, líh je pod kontrolou až do doby zdanění
- líh podléhá zdanění a může být ale i surovinou – líh získaný kvašením
- líh získaný synteticky – z uhlí, nafty => zákaz používat k potravinářským účelům – pouze k technickým – líh se musí denaturovat
- daň 234,- Kč na 1 litr alkoholu (100%)
- pěstitelské pálení – výhoda z dob Marie Terezie – zůstane i po vstupu do EU – pěstitel doveze do některého lihovaru své ovoce, nechá si vyrobit pálenku, zaplatí nízkou sazbu daně (lze vyrobit až 35 litrů alkoholu, který se ale nesmí prodávat)
DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV
- rafinerie zdaní naftu na pohonné hmoty
- rafinérie vyrábí i lehký topný olej, který nemůže zdanit a musí ho označovat – barví jej
- dnes LTO podléhá stejné výši daně (sazbě) jako nafta, ale když se použije pro výrobu tepla, tak se daň vrací
- pro technické účely – technický benzín není zdaněn (daň se vrátí tomu, kdo jej použije k technickým účelům)
- zelená nafta – zemědělským subjektům se nafta dodá za nižší daň – kupují ji za normální cenu a mají nárok na vrácení do určitého limitu (jaká je úrodnost, předpokládaná spotřeba, co se pěstuje = faktory rozhodující pro určení limitu)
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
- 1 měsíc, splatnost 95 dní po skončení zdaňovacího období, daň se platí jednorázově
- sazba daně je stanovena z 1 hektolitr jednostupňového piva => u 10° se proto sazba násobí 10x
DAŇ Z LIHU
- licencována je i výroba, líh je pod kontrolou až do doby zdanění
- líh podléhá zdanění a může být ale i surovinou – líh získaný kvašením
- líh získaný synteticky – z uhlí, nafty => zákaz používat k potravinářským účelům – pouze k technickým – líh se musí denaturovat
- daň 234,- Kč na 1 litr alkoholu (100%)
- pěstitelské pálení – výhoda z dob Marie Terezie – zůstane i po vstupu do EU – pěstitel doveze do některého lihovaru své ovoce, nechá si vyrobit pálenku, zaplatí nízkou sazbu daně (lze vyrobit až 35 litrů alkoholu, který se ale nesmí prodávat)
DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV
- rafinerie zdaní naftu na pohonné hmoty
- rafinérie vyrábí i lehký topný olej, který nemůže zdanit a musí ho označovat – barví jej
- dnes LTO podléhá stejné výši daně (sazbě) jako nafta, ale když se použije pro výrobu tepla, tak se daň vrací
- pro technické účely – technický benzín není zdaněn (daň se vrátí tomu, kdo jej použije k technickým účelům)
- zelená nafta – zemědělským subjektům se nafta dodá za nižší daň – kupují ji za normální cenu a mají nárok na vrácení do určitého limitu (jaká je úrodnost, předpokládaná spotřeba, co se pěstuje = faktory rozhodující pro určení limitu)
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
- 1 měsíc, splatnost 95 dní po skončení zdaňovacího období, daň se platí jednorázově
SPECIFICKÉ SPOTŘEBNÍ DANĚ
- v České republice je jich 5 (v EU jsou povinně 4)
1) daň z uhlovodíkových paliv a maziv (pohonné hmoty)
2) daň z piva
3) daň z vína
4) daň z lihu
5) daň z tabákových výrobků
- výrobky jsou zatíženy zvláštní spotřební sazbou – daní
- důvody:
• snaha omezit spotřebu těchto výrobků (jsou škodlivé životnímu prostředí či zdraví člověka)
• je to společensky přijatelné (cigarety jsou dražší než mléko)
• ekonomický důvod – stát přichází o zdravou pracovní sílu (více vyplácí na zdravotní pojištění), staví silnice
- dodatečné výdaje spojené s prodejem těchto výrobků => proto stát ukládá na tyto výrobky kromě DPH i zvláštní spotřební daň, aby tak pokryl své výdaje
- spotřební daně jsou jednorázové: vyberou se v okamžiku vyskladnění, dovozu - propuštění do volného oběhu
- jde o výrobky určené k okamžité spotřebě
- sazba daně je pevná – v jednotkách
- při dovozu: cla + DPH + spotřební daň
- při vývozu: musí se spotřební daň vrátit v plné výši dovozci
- daň z vína = sazba 0%
Tabákové výrobky
- prodej tabáku jen s nálepkou (kolkem) - dovoz a vývoz je licencován ministerstvem průmyslu a obchodu – tuzemský dovozce musí nakoupit tuzemské kolky, které dodá zahraničnímu výrobci, tn je pak vylepí na dodané zboží
- u cigaret je složená sazba daně:
a) pevná (z kg tabáku)
b) procentní (z konečné ceny výrobku)
+ cena pro konečného spotřebitele je vytištěna na kolku (za tu se musí prodávat)
1) daň z uhlovodíkových paliv a maziv (pohonné hmoty)
2) daň z piva
3) daň z vína
4) daň z lihu
5) daň z tabákových výrobků
- výrobky jsou zatíženy zvláštní spotřební sazbou – daní
- důvody:
• snaha omezit spotřebu těchto výrobků (jsou škodlivé životnímu prostředí či zdraví člověka)
• je to společensky přijatelné (cigarety jsou dražší než mléko)
• ekonomický důvod – stát přichází o zdravou pracovní sílu (více vyplácí na zdravotní pojištění), staví silnice
- dodatečné výdaje spojené s prodejem těchto výrobků => proto stát ukládá na tyto výrobky kromě DPH i zvláštní spotřební daň, aby tak pokryl své výdaje
- spotřební daně jsou jednorázové: vyberou se v okamžiku vyskladnění, dovozu - propuštění do volného oběhu
- jde o výrobky určené k okamžité spotřebě
- sazba daně je pevná – v jednotkách
- při dovozu: cla + DPH + spotřební daň
- při vývozu: musí se spotřební daň vrátit v plné výši dovozci
- daň z vína = sazba 0%
Tabákové výrobky
- prodej tabáku jen s nálepkou (kolkem) - dovoz a vývoz je licencován ministerstvem průmyslu a obchodu – tuzemský dovozce musí nakoupit tuzemské kolky, které dodá zahraničnímu výrobci, tn je pak vylepí na dodané zboží
- u cigaret je složená sazba daně:
a) pevná (z kg tabáku)
b) procentní (z konečné ceny výrobku)
+ cena pro konečného spotřebitele je vytištěna na kolku (za tu se musí prodávat)
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – DPH - 4.část
Výpočet daně – dvě metody
1. základní metoda (zdola)
- cena - sazba = daň
cena bez daně 1 mil. Kč
daň 220 tis. Kč
cena s daní 1,22 mil. Kč
2. doplňující metoda (zhora)
- máme cenu s daní, chceme zjistit jaká je daň
- cenu s daní vydělíme 100 – sazba daně a vynásobíme sazbou daně
- v maloobchodu = výrobce si stanoví cenu pro spotřebitele a zpátky (zhora) si spočte daň
!!! Daň na výstupu musíme uvést do měsíce, ve kterém daňové plnění bylo uskutečněno.
!!! Daňový doklad lze vyplnit až po té co bylo uskutečněno daňové plnění
1. základní metoda (zdola)
- cena - sazba = daň
cena bez daně 1 mil. Kč
daň 220 tis. Kč
cena s daní 1,22 mil. Kč
2. doplňující metoda (zhora)
- máme cenu s daní, chceme zjistit jaká je daň
- cenu s daní vydělíme 100 – sazba daně a vynásobíme sazbou daně
- v maloobchodu = výrobce si stanoví cenu pro spotřebitele a zpátky (zhora) si spočte daň
!!! Daň na výstupu musíme uvést do měsíce, ve kterém daňové plnění bylo uskutečněno.
!!! Daňový doklad lze vyplnit až po té co bylo uskutečněno daňové plnění
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – DPH - 3.část
VÝVOZ A DOVOZ – DPH A CLO
Vývoz - musí být potvrzen celnicí – JEDNOTNÁ CELNÍ DEKLARACE – vývozce ji dává k potvrzení celnici
Dovoz - zboží nemůže být podrobeno zahraniční dani, ale celnice z něj vybere clo a tuzemské DPH => plátce si daň může uplatnit na vstupu
Vstupy
1) které se týkají neosvobozených plnění (NP)
2) které se týkají osvobozených plnění (OP)
3) které se týkají obou – rozdělení dle koeficientu
např.: NP 600, OP 400
koeficient = 600/400 = 0,6 => tímto koeficientem vynásobím vstupy č. 3 => výsledek je částka odpočtu, kterou lze uplatnit na vstupu
Turistický vývoz - má nárok na vrácení DPH pokud vyváží zboží v hodnotě přes 6.000,- Kč – obchodník potvrzuje koupi zboží, poté i celnice, do 3 měsíců může požádat o vrácení DPH
- při dovozu není rozhodující, zda je osoba plátce či neplátce (turista má bezcelní dovoz bez daně do výše 6.000,- Kč)
- služby se neproclívají – zdaňují se tam, kde jsou spotřebovány
- koeficient přepočítávání za celý rok
DVĚ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ
• základní 22% DPH – týká se všeho zboží, kromě toho, které je vyjmenováno v zákoně v příloze č. 1
• snížená 5% DPH – tepelná energie, základní potraviny, léky a lékařské přístroje, ekologické výrobky, knihy, časopisy, služby (vyjma případů uvedených v zákoně v příloze č. 2 – stravovací, poradenské služby)
stavební práce, dodávky nových staveb – sazba DPH 5% veškeré stavební materiály (cement, železo) má sazbu DPH 22%
u stavebních firem daň na vstupu bude větší než na výstupu (nadměrný odpočet)
Vývoz - musí být potvrzen celnicí – JEDNOTNÁ CELNÍ DEKLARACE – vývozce ji dává k potvrzení celnici
Dovoz - zboží nemůže být podrobeno zahraniční dani, ale celnice z něj vybere clo a tuzemské DPH => plátce si daň může uplatnit na vstupu
Vstupy
1) které se týkají neosvobozených plnění (NP)
2) které se týkají osvobozených plnění (OP)
3) které se týkají obou – rozdělení dle koeficientu
např.: NP 600, OP 400
koeficient = 600/400 = 0,6 => tímto koeficientem vynásobím vstupy č. 3 => výsledek je částka odpočtu, kterou lze uplatnit na vstupu
Turistický vývoz - má nárok na vrácení DPH pokud vyváží zboží v hodnotě přes 6.000,- Kč – obchodník potvrzuje koupi zboží, poté i celnice, do 3 měsíců může požádat o vrácení DPH
- při dovozu není rozhodující, zda je osoba plátce či neplátce (turista má bezcelní dovoz bez daně do výše 6.000,- Kč)
- služby se neproclívají – zdaňují se tam, kde jsou spotřebovány
- koeficient přepočítávání za celý rok
DVĚ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ
• základní 22% DPH – týká se všeho zboží, kromě toho, které je vyjmenováno v zákoně v příloze č. 1
• snížená 5% DPH – tepelná energie, základní potraviny, léky a lékařské přístroje, ekologické výrobky, knihy, časopisy, služby (vyjma případů uvedených v zákoně v příloze č. 2 – stravovací, poradenské služby)
stavební práce, dodávky nových staveb – sazba DPH 5% veškeré stavební materiály (cement, železo) má sazbu DPH 22%
u stavebních firem daň na vstupu bude větší než na výstupu (nadměrný odpočet)
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – DPH - 2.část
- u nás má podobu faktury, musí být vystaven do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění
- zjednodušený daňový doklad – jestliže plátce nakupuje od jiného plátce za hotové a částka nepřesahuje 10.000,- Kč – má podobu paragonu (kupující musí doplnit výpočet daně a své iniciály)
- opravný daňový doklad – u reklamací zboží, kterou nám prodávající uznal – jde o dobropis – sníží nebo zruší původní daňovou povinnost
- evidence o DPH – vede se podle jednotlivých daňových dokladů, o dani na vstupu a na výstupu a ještě je to rozděleno podle sazby daně
- plnění která poskytuji – osvobozená (musí se na výstupu zvyšovat), neosvobozená
- oddělení nákupů od neplátců daně - neplátce nesmí vystavit daňový doklad => neuplatňuje se odpočet daně na výstupu
- daňová povinnost = když je daň na výstupu větší než na vstupu => musíme odvést do 25 dne následujícího měsíce
- nadměrný odpočet = daň na vstupu je větší než na výstupu => finanční úřad jej vrátí do 30 dnů od vyměření
- v okamžiku, kdy se subjekt stane plátcem DPH, musí provést inventuru a jednorázově daň, která na zásobách vázne uplatnit na vstupu – podmínky: nesmí to být starší než 1 rok, doklad o nákupu od plátce, u odepisovaného majetku se daň vypočte ze zůstatkové ceny
- když přestane subjekt být plátcem (po splnění určitých podmínek) – provedení inventury a jednorázově se vše zdaní na úroveň neplátce daně
- zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, u těch jejichž obrat je menší než 2 mil. Kč si mohou zvolit měsíc či čtvrtletí = musí to ohlásit finančnímu úřadu
- v daňovém přiznání za březen musí být všechny zdaňovací plnění, které subjekt poskytl za březen a ty které přijal za březen + lze to provést do 3 let
- osvobození od daně:
a) bez nároku na odpočet daně na vstupu – plnění, která poskytuji tak nezdaňuji (zdravotnické služby, poštovní služby, finanční služby)
b) s nárokem na odpočet daně na vstupu – dodání zboží na vývoz (vyvážení zboží není zatíženo DPH)
- daň z přidané hodnoty (DPH) je podnikatelskou daní
- zjednodušený daňový doklad – jestliže plátce nakupuje od jiného plátce za hotové a částka nepřesahuje 10.000,- Kč – má podobu paragonu (kupující musí doplnit výpočet daně a své iniciály)
- opravný daňový doklad – u reklamací zboží, kterou nám prodávající uznal – jde o dobropis – sníží nebo zruší původní daňovou povinnost
- evidence o DPH – vede se podle jednotlivých daňových dokladů, o dani na vstupu a na výstupu a ještě je to rozděleno podle sazby daně
- plnění která poskytuji – osvobozená (musí se na výstupu zvyšovat), neosvobozená
- oddělení nákupů od neplátců daně - neplátce nesmí vystavit daňový doklad => neuplatňuje se odpočet daně na výstupu
- daňová povinnost = když je daň na výstupu větší než na vstupu => musíme odvést do 25 dne následujícího měsíce
- nadměrný odpočet = daň na vstupu je větší než na výstupu => finanční úřad jej vrátí do 30 dnů od vyměření
- v okamžiku, kdy se subjekt stane plátcem DPH, musí provést inventuru a jednorázově daň, která na zásobách vázne uplatnit na vstupu – podmínky: nesmí to být starší než 1 rok, doklad o nákupu od plátce, u odepisovaného majetku se daň vypočte ze zůstatkové ceny
- když přestane subjekt být plátcem (po splnění určitých podmínek) – provedení inventury a jednorázově se vše zdaní na úroveň neplátce daně
- zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, u těch jejichž obrat je menší než 2 mil. Kč si mohou zvolit měsíc či čtvrtletí = musí to ohlásit finančnímu úřadu
- v daňovém přiznání za březen musí být všechny zdaňovací plnění, které subjekt poskytl za březen a ty které přijal za březen + lze to provést do 3 let
- osvobození od daně:
a) bez nároku na odpočet daně na vstupu – plnění, která poskytuji tak nezdaňuji (zdravotnické služby, poštovní služby, finanční služby)
b) s nárokem na odpočet daně na vstupu – dodání zboží na vývoz (vyvážení zboží není zatíženo DPH)
- daň z přidané hodnoty (DPH) je podnikatelskou daní
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – DPH - 1.část
- předmětem daně je zdanitelné plnění – dodávka výrobku včetně převodu nemovitostí nebo poskytnutí služeb či převod práv
- jde o spotřební – univerzální daň => postihuje všechny výrobky a služby – je zahrnuta v ceně
- jednotlivec ji hradí z výrobků, které spotřeboval (kdo ho nespotřebuje, tak mu DPH projde jen v účetnictví)
- osoby povinné platit daň – všichni – zákon definuje, že to jsou všichni kteří nakupují – osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění (prodejci výrobků a služeb), nejmenší skupinu tvoří plátci
- ne každý, kdo uskutečňuje zdanitelné plnění je současně i plátcem
- hranice obratu 750 tis. Kč za kterékoliv po sobě jdoucí měsíce => při překročení se musí stát plátcem DPH ze zákona = administrativní zaregistrování u Finančního úřadu do 20 dnů (plátcem je od 1. dne následujícího měsíce po zaregistrování)
- dobrovolný plátce = existují tři případy, kdy je to výhodné
- po vstupu do EU se hranice pro povinnou registraci sníží na 300 tis. Kč
- o poskytnutém zdanitelném plnění musí být vystaven daňový doklad – jsou-li kupující a prodávající zároveň plátci DPH, tak musí být daňový doklad vystaven pro každého z nich
- náležitosti daňového dokladu:
• musí být vystaven existujícím subjektem
• označení prodávajícího a kupujícího
• musí být pravdivý
• DIČ
• datum, kdy bylo zdanitelné plnění uskutečněno
• množství
• cena
• daň za jednotku
• sazba daně
• celkem daň
• datum vystavení dokladu
- jde o spotřební – univerzální daň => postihuje všechny výrobky a služby – je zahrnuta v ceně
- jednotlivec ji hradí z výrobků, které spotřeboval (kdo ho nespotřebuje, tak mu DPH projde jen v účetnictví)
- osoby povinné platit daň – všichni – zákon definuje, že to jsou všichni kteří nakupují – osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění (prodejci výrobků a služeb), nejmenší skupinu tvoří plátci
- ne každý, kdo uskutečňuje zdanitelné plnění je současně i plátcem
- hranice obratu 750 tis. Kč za kterékoliv po sobě jdoucí měsíce => při překročení se musí stát plátcem DPH ze zákona = administrativní zaregistrování u Finančního úřadu do 20 dnů (plátcem je od 1. dne následujícího měsíce po zaregistrování)
- dobrovolný plátce = existují tři případy, kdy je to výhodné
- po vstupu do EU se hranice pro povinnou registraci sníží na 300 tis. Kč
- o poskytnutém zdanitelném plnění musí být vystaven daňový doklad – jsou-li kupující a prodávající zároveň plátci DPH, tak musí být daňový doklad vystaven pro každého z nich
- náležitosti daňového dokladu:
• musí být vystaven existujícím subjektem
• označení prodávajícího a kupujícího
• musí být pravdivý
• DIČ
• datum, kdy bylo zdanitelné plnění uskutečněno
• množství
• cena
• daň za jednotku
• sazba daně
• celkem daň
• datum vystavení dokladu
DAŇOVÝ SYSTÉM (daňová soustava) - 3.část
Zdaňovací období = doba, za kterou se daň počítá
Lhůta pro přiznání placení daní = musí být stanoven termín zaplacení daně
Český daňový systém obsahuje 13 fiskálních daní (nástrojů):
Přímé daně = daň z příjmů fyzických osob, daň příjmů právnických osob
= majetkové daně – daň z nemovitostí, daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí
= daň silniční
Nepřímé daně = DPH, daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z piva, vína, lihu, tabákových výrobků
Za daně se považují = clo, povinné pojistné (na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, na zdravotní zabezpečení)
= poplatky fiskálního charakteru – jsou jednorázové – existují čtyři druhy: soudní, správní, místní, silniční + poplatek za čerpání minerálních vod
Srovnání DS
1. podle počtu daní
2. podle mezní sazby daně z příjmů (= srovnání sazby daně)
3. podíl daní na HDP (všech včetně pojistného a cla)
4. u nás je daňová kvóta 23% (nejnižší – pod průměrem celé EU), je jednoduchá, z daní bez pojistného (počítá se i z HDP => problém)
5. daňové pojistné jenom u nás (+ Francie) je nejvyšší => mělo by dojít k vyrovnání na průměr EU
Lhůta pro přiznání placení daní = musí být stanoven termín zaplacení daně
Český daňový systém obsahuje 13 fiskálních daní (nástrojů):
Přímé daně = daň z příjmů fyzických osob, daň příjmů právnických osob
= majetkové daně – daň z nemovitostí, daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí
= daň silniční
Nepřímé daně = DPH, daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z piva, vína, lihu, tabákových výrobků
Za daně se považují = clo, povinné pojistné (na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, na zdravotní zabezpečení)
= poplatky fiskálního charakteru – jsou jednorázové – existují čtyři druhy: soudní, správní, místní, silniční + poplatek za čerpání minerálních vod
Srovnání DS
1. podle počtu daní
2. podle mezní sazby daně z příjmů (= srovnání sazby daně)
3. podíl daní na HDP (všech včetně pojistného a cla)
4. u nás je daňová kvóta 23% (nejnižší – pod průměrem celé EU), je jednoduchá, z daní bez pojistného (počítá se i z HDP => problém)
5. daňové pojistné jenom u nás (+ Francie) je nejvyšší => mělo by dojít k vyrovnání na průměr EU
DAŇOVÝ SYSTÉM (daňová soustava) - 2.část
Daňové zákony mají pevnou strukturu. Obsahují předmět daně, daňový subjekt, konstrukci základu daně, daňovou sazbu, zdaňovací období, lhůty pro podávání přiznání a placeni.
Předmět daně = jev, který je podroben zdanění – např. příjem, obrat, majetek, potřeba - je to zřetelné i z názvu daně
Subjekt daně = je povinen platit daň. Existují dva subjekty:
• plátce – odvádí daň (např. zaměstnavatel), ale ta se nedotýká jeho majetku, pouze ji vybírá
• poplatník – jeho příjmy (majetek) jsou podrobeny dani – mají na něj přímý dopad (např. zaměstnanec)
• je jím i právní nástupce – u fyzické osoby dědic a u právnické osoby právnický nástupce
Sazba daně = procentní sazba – nějaké procento dané ze zákona – dělí se na:
• sazba daně lineární
• sazba daně progresivní
Sazba daně lineární
- je stejná když kupuji 1 boty i celý vagón
- je pořád stejná
Sazba daně progresivní
- sazba daně klouzavě progresivní:
do 100.000 je 10%
100.000 – 500.000 je 15%
500.000 a více je 20%
• pevná sazba v Kč – v korunách na litr, metr,….. – je typická pro spotřební daně, pro daň z nemovitostí
• kombinovaná sazba – u nás pouze ve spotřební dani z tabákových výrobků
Předmět daně = jev, který je podroben zdanění – např. příjem, obrat, majetek, potřeba - je to zřetelné i z názvu daně
Subjekt daně = je povinen platit daň. Existují dva subjekty:
• plátce – odvádí daň (např. zaměstnavatel), ale ta se nedotýká jeho majetku, pouze ji vybírá
• poplatník – jeho příjmy (majetek) jsou podrobeny dani – mají na něj přímý dopad (např. zaměstnanec)
• je jím i právní nástupce – u fyzické osoby dědic a u právnické osoby právnický nástupce
Sazba daně = procentní sazba – nějaké procento dané ze zákona – dělí se na:
• sazba daně lineární
• sazba daně progresivní
Sazba daně lineární
- je stejná když kupuji 1 boty i celý vagón
- je pořád stejná
Sazba daně progresivní
- sazba daně klouzavě progresivní:
do 100.000 je 10%
100.000 – 500.000 je 15%
500.000 a více je 20%
• pevná sazba v Kč – v korunách na litr, metr,….. – je typická pro spotřební daně, pro daň z nemovitostí
• kombinovaná sazba – u nás pouze ve spotřební dani z tabákových výrobků
DAŇOVÝ SYSTÉM (daňová soustava)
= souhrn daní, které jsou v daném státě zavedeny
Česká republika má 13 druhů daní =
daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň z piva – vína – lihu – tabákových výrobků, daň z převodu nemovitostí, silniční daň, daň darovací, daň dědická, daň z maziva a paliva, daň z nemovitostí
Součásti daňového systému:
- jako daňový příjem se počítají: clo, zdravotní a sociální pojištění
- dále fiskální poplatky: za použití dálnice, soudní poplatky, správní poplatky a místní poplatky
90% příjmů veřejného rozpočtu tvoří daňové příjmy
5% tvoří sankce – pokuty
Adam Smith definoval jak by měl vypadat daňový systém:
Daně by měly být ekonomicky efektivní. Daně nese občan – všechny a vždy. Daňový systém by měl přinést prostředky pro veřejné rozpočty a neměl by potlačovat aktivitu ekonomických subjektů. Čím je systém složitější, tím je nákladnější. Efektivnost systému = daně mají být stabilní a pružné. Daně by měly být proměnlivé v závislosti na vývoji HDP.
Ze strany spravedlnosti je daňový systém:
• solidární pohled – daňový systém je solidárný například s těmi, co jsou nemocní či berou důchod
= princip daňové únosnosti – kdo má víc, platí absolutně i relativně více
- progresivní stavba daně + úlevy + slevy + odčitatelné položky = vyjádření principu daňové únosnosti
• neutrální pohled – například jedna sazba DPH, je pro všechny stejná
• liberálně-ekonomický pohled – pohled užitku = každý, co si zaslouží, každý ze svého, ale pak vyvstává otázka, jak měřit ceny, policii, armádu => vše nelze měřit užitkem
Každá daň zvýrazňuje jeden z těchto pohledů => spravedlnost je průsečíkem těchto tří pohledů!
DĚLENÍ DANÍ
a) přímé daně
b) nepřímé daně
Česká republika má 13 druhů daní =
daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň z piva – vína – lihu – tabákových výrobků, daň z převodu nemovitostí, silniční daň, daň darovací, daň dědická, daň z maziva a paliva, daň z nemovitostí
Součásti daňového systému:
- jako daňový příjem se počítají: clo, zdravotní a sociální pojištění
- dále fiskální poplatky: za použití dálnice, soudní poplatky, správní poplatky a místní poplatky
90% příjmů veřejného rozpočtu tvoří daňové příjmy
5% tvoří sankce – pokuty
Adam Smith definoval jak by měl vypadat daňový systém:
Daně by měly být ekonomicky efektivní. Daně nese občan – všechny a vždy. Daňový systém by měl přinést prostředky pro veřejné rozpočty a neměl by potlačovat aktivitu ekonomických subjektů. Čím je systém složitější, tím je nákladnější. Efektivnost systému = daně mají být stabilní a pružné. Daně by měly být proměnlivé v závislosti na vývoji HDP.
Ze strany spravedlnosti je daňový systém:
• solidární pohled – daňový systém je solidárný například s těmi, co jsou nemocní či berou důchod
= princip daňové únosnosti – kdo má víc, platí absolutně i relativně více
- progresivní stavba daně + úlevy + slevy + odčitatelné položky = vyjádření principu daňové únosnosti
• neutrální pohled – například jedna sazba DPH, je pro všechny stejná
• liberálně-ekonomický pohled – pohled užitku = každý, co si zaslouží, každý ze svého, ale pak vyvstává otázka, jak měřit ceny, policii, armádu => vše nelze měřit užitkem
Každá daň zvýrazňuje jeden z těchto pohledů => spravedlnost je průsečíkem těchto tří pohledů!
DĚLENÍ DANÍ
a) přímé daně
b) nepřímé daně
DANĚ - ÚVOD
= neúvěrové příjmy veřejných rozpočtů
= povinné platby do veřejných rozpočtů, které se pravidelně opakují
Finanční plány
- příkladem je soukromý rozpočet
veřejný rozpočet
– je taky finančním plánem, je o veřejných rozpočtech, je veřejnoprávní, zpracovávají jej obce, kraje, státní rozpočty
– jsou projednávány a schvalovány veřejným orgánem
– státní rozpočet je schvalován zákonem
= daně tvoří největší díl příjmů veřejných rozpočtů
= jsou neúvěrové => nevrací se
= daně jsou povinné => jsou uloženy zákonem a jsou vymahatelné – porušení zákonné povinnosti je sankcionováno, pravidelně se opakují
Poplatky
= jsou podobné daním, ale neposuzují se jednorázově
Daně, které se pravidelně neopakují:
• dědičné
• z převodu nemovitostí
• darovací
Objem výdajů určuje objem daní!
Funkce daní:
• prioritní funkce – fiskální = naplnit veřejné rozpočty tak, aby mohly být financovány veřejné účely
• redistribuční funkce – daně se vyberou a přerozdělí se do jiných oblastí
• sociální funkce
• ekonomická funkce – daně dokáží ovlivnit chování ekonomických subjektů => excelentní ekonomický nástroj
= povinné platby do veřejných rozpočtů, které se pravidelně opakují
Finanční plány
- příkladem je soukromý rozpočet
veřejný rozpočet
– je taky finančním plánem, je o veřejných rozpočtech, je veřejnoprávní, zpracovávají jej obce, kraje, státní rozpočty
– jsou projednávány a schvalovány veřejným orgánem
– státní rozpočet je schvalován zákonem
= daně tvoří největší díl příjmů veřejných rozpočtů
= jsou neúvěrové => nevrací se
= daně jsou povinné => jsou uloženy zákonem a jsou vymahatelné – porušení zákonné povinnosti je sankcionováno, pravidelně se opakují
Poplatky
= jsou podobné daním, ale neposuzují se jednorázově
Daně, které se pravidelně neopakují:
• dědičné
• z převodu nemovitostí
• darovací
Objem výdajů určuje objem daní!
Funkce daní:
• prioritní funkce – fiskální = naplnit veřejné rozpočty tak, aby mohly být financovány veřejné účely
• redistribuční funkce – daně se vyberou a přerozdělí se do jiných oblastí
• sociální funkce
• ekonomická funkce – daně dokáží ovlivnit chování ekonomických subjektů => excelentní ekonomický nástroj
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)