Důležité pro rozpoznání padělků je:
znalost techniky peněz
porovnání s pravými penězi
praxe
využití odborných pracovišť
Všechny padělky jsou rozpoznatelné metodou hmatu, zraku nebo přístroji.
Základní principy bankovek jsou liniový tisk, totožnost platidel stejného vzoru a tvaru, individuálnost čísel a série, použití různé tiskové techniky.
Bankovní papír
Pevný, pružný (nároky oběhu), vrstva vláken (bavlna, len, konopí) spojených vzájemně pojidly a klížidly (glukóza, pryskyřice). Síla 0,07-0,13 mm, důležitá je gramáž = hmotnost 1 m2 v gramech. Papír je nejhmotnější část bankovky, při jeho válcování jsou tvořeny základní ochranné prvky (proužky, vodotisk, vlákna, konfety).
Padělatelé fixují papír celulózový vosky a lepidly, papír je hladký, někdy i mastný.
Vodotisk
vzniká ve fázi výroby papíru:
pozitivní průběžný ornamentální
negativní lokalizovaný figurální
kombinovaný
Vodotisku je docíleno tenčí nebo silnější vrstvou papíru při výrobě, válcování, opotřebováním bankovek se vodotisk poškozuje.
Padělatelé napodobují promašťováním papíru, slisováním, kresbou bílou barvou.
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Ochranná vlákna
Rozšířená a účinná, barevná, lisují se do papíru, někdy okem neviditelná, rostlinná, živočišná, umělá.
Padělatelé vlákna tisknou, kreslí, lepí...
Konfety
Tělíska oblého tvaru z papíru nebo umělé hmoty rozeseté po celé ploše papíru, zalisované. Obdobné padělání jako u vláken.
Ochranný proužek
kov nebo plast, případný popis textem, vlisovaný do papíru, jeví se jako linka. Padělá se tiskem nebo lepením mezi dva papíry, ověřit pravost je možno lehkým vypreparováním.
Sklopné efekty
Změna barvy při různém úhlu
Tiskové techniky
tisk z výšky (knihtisk)
tisk z plochy (ofset)
tisk z hloubky (hlubotisk)
U většiny bankovek jsou použity všechny 3 druhy tisku.
Barvy jsou řídké (knihtisk a ofset), husté pasty (hlubotisk), neviditelné (pouze pod UV lampou – luminiscence) a s magnetickými vlastnostmi (USD železo, detektor)
Na bankovkách zásadně liniový tisk, obrazce složeny z individuálně vedených linií, nikde není souvislý povrch barvy.
Autotypie
využívají padělatelé, přenášení obrazců pomocí bodů (noviny), nikdy se nepoužívá u tisku bankovek
Giloš
husté geometrické linie vytvářející obrazce (růžice), ochranné a dekorativní prvky, pozitivní nebo negativní
Iris
linie postupně přecházejí z jedné barvy do druhé
Kolorující hlubotisk
v hlavním obrazci více hlubotiskových barev, důležité porovnat s pravou bankovkou, padělatelé barvy vypouštějí
Soutisk obrazců
tisk části obrazce na obou stranách bankovky, přený obraz viditelný pouze proti světlu
Číslování bankovek
nikdy se neopakuje číslo bankovky ani série
tisk čísla je samostatná operace (evidence, možné kódování)
charakteristické tvary čísel pro bankovku
u znovu vytisknutých bankovek se k původnímu číslu přidává *
Padělatelé vlákna tisknou, kreslí, lepí...
Konfety
Tělíska oblého tvaru z papíru nebo umělé hmoty rozeseté po celé ploše papíru, zalisované. Obdobné padělání jako u vláken.
Ochranný proužek
kov nebo plast, případný popis textem, vlisovaný do papíru, jeví se jako linka. Padělá se tiskem nebo lepením mezi dva papíry, ověřit pravost je možno lehkým vypreparováním.
Sklopné efekty
Změna barvy při různém úhlu
Tiskové techniky
tisk z výšky (knihtisk)
tisk z plochy (ofset)
tisk z hloubky (hlubotisk)
U většiny bankovek jsou použity všechny 3 druhy tisku.
Barvy jsou řídké (knihtisk a ofset), husté pasty (hlubotisk), neviditelné (pouze pod UV lampou – luminiscence) a s magnetickými vlastnostmi (USD železo, detektor)
Na bankovkách zásadně liniový tisk, obrazce složeny z individuálně vedených linií, nikde není souvislý povrch barvy.
Autotypie
využívají padělatelé, přenášení obrazců pomocí bodů (noviny), nikdy se nepoužívá u tisku bankovek
Giloš
husté geometrické linie vytvářející obrazce (růžice), ochranné a dekorativní prvky, pozitivní nebo negativní
Iris
linie postupně přecházejí z jedné barvy do druhé
Kolorující hlubotisk
v hlavním obrazci více hlubotiskových barev, důležité porovnat s pravou bankovkou, padělatelé barvy vypouštějí
Soutisk obrazců
tisk části obrazce na obou stranách bankovky, přený obraz viditelný pouze proti světlu
Číslování bankovek
nikdy se neopakuje číslo bankovky ani série
tisk čísla je samostatná operace (evidence, možné kódování)
charakteristické tvary čísel pro bankovku
u znovu vytisknutých bankovek se k původnímu číslu přidává *
BUDOUCNOST CB A BANKOVNÍHO DOHLEDU
Kritika existence a činnosti CB se projevuje v oblastech:
· emisní monopol je spojen s vynucenou kupní silou peněz stanovenou CB a její MP
· CB je „státní institucí“, vždy částečně samostatnosti nic neřeší
· CB je příliš opatrná při řešení krizí bank, přežívají i neefektivní banky, nutí zdravé banky pomáhat jiným bankám, tedy narušování trhu
· CB nezabránily měnovým a bankovním krizím
· peníze nemají vnitřní hodnotu, systém je náchylný k inflaci
Obhajoba CB
· emisi bezhotovostních peněz provádějí oba stupně bankovnictví, ve větší míře OB, jejich větší vliv na kupní sílu peněz, MP CB má nepřímý vliv
· existence jedné měny v oblasti je výhodnější než více měn různých bank
· CB provádějí převážně nezávislou MP, jsou limitovány ve vztahu ke státu (úvěry, odkupy CP)
· CB zabránily mnoha bankovním krizím nebo je zmírnily
· MP CB mírní ve většině zemí inflaci
Emise hotovostních peněz neovlivňuje množství peněz v oběhu (jde o nahrazení bezhotovostních peněz hotovostními)
Budoucnost BD:
· BD bude ovlivňován globalizací bank a finančních trhů, patrně bude prioritně zaměřen na ochranu bankovního systému (především systémového rizika) přednostně před ochranou jedné banky
· můžeme očekávat rozšiřování „globálních pravidel“ činnosti bank a zvýšení úlohy auditorských firem
· koordinace a spolupráce BD v zemích EU, světovém měřítku vlivem BIS a Basilejského výboru bankovního dohledu
· v oblasti věřitele poslední instance může dojít k posunu větší angažovanosti státu
· postupné předávání částí pravomocí CB v oblasti dohledu jiným institucím
· dohled nad bankami se může stávat součástí dohledu nad všemi finančními institucemi
· investoři budou vyžadovat stále přesnější informace o bankách, změny IS, finanční informační otevřenost (financial disclosure)
· emisní monopol je spojen s vynucenou kupní silou peněz stanovenou CB a její MP
· CB je „státní institucí“, vždy částečně samostatnosti nic neřeší
· CB je příliš opatrná při řešení krizí bank, přežívají i neefektivní banky, nutí zdravé banky pomáhat jiným bankám, tedy narušování trhu
· CB nezabránily měnovým a bankovním krizím
· peníze nemají vnitřní hodnotu, systém je náchylný k inflaci
Obhajoba CB
· emisi bezhotovostních peněz provádějí oba stupně bankovnictví, ve větší míře OB, jejich větší vliv na kupní sílu peněz, MP CB má nepřímý vliv
· existence jedné měny v oblasti je výhodnější než více měn různých bank
· CB provádějí převážně nezávislou MP, jsou limitovány ve vztahu ke státu (úvěry, odkupy CP)
· CB zabránily mnoha bankovním krizím nebo je zmírnily
· MP CB mírní ve většině zemí inflaci
Emise hotovostních peněz neovlivňuje množství peněz v oběhu (jde o nahrazení bezhotovostních peněz hotovostními)
Budoucnost BD:
· BD bude ovlivňován globalizací bank a finančních trhů, patrně bude prioritně zaměřen na ochranu bankovního systému (především systémového rizika) přednostně před ochranou jedné banky
· můžeme očekávat rozšiřování „globálních pravidel“ činnosti bank a zvýšení úlohy auditorských firem
· koordinace a spolupráce BD v zemích EU, světovém měřítku vlivem BIS a Basilejského výboru bankovního dohledu
· v oblasti věřitele poslední instance může dojít k posunu větší angažovanosti státu
· postupné předávání částí pravomocí CB v oblasti dohledu jiným institucím
· dohled nad bankami se může stávat součástí dohledu nad všemi finančními institucemi
· investoři budou vyžadovat stále přesnější informace o bankách, změny IS, finanční informační otevřenost (financial disclosure)
LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI
„praní špinavých peněz“ („money laundering“)
Výnos z trestné činnosti – jakákoliv výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu
Obchod – jednání směřující k pohybu peněz nebo přesun majetku (nebo je vyvolává) kromě plnění povinností stanovených zákonem nebo rozhodnutím státního orgánu
Podezřelý obchod – prováděný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z TČ, zastření nezákonného původu peněz, zákon č. 61/96
Proces legalizace
Jednání sledující zastření původu peněz
- přeměna nebo převod majetku vědomě pocházejícího z trestné činnosti
- sdružení osob za účelem páchání trestných činů
Uložení hotovosti (placement)
fyzický vstup velkých objemů hotovosti do finančního systému s cílem přeměnit jejich pohyb na bezhotovostní (vklady, pojištění...)
Vrstvení
Vytvoření značného množství nepřehledných finančních transakcí za účelem oddělení nezákonných peněz od jejich zdroje
Integrace
Nezákonné peníze začleněny ve FS a budí dojem původu z běžné obchodní činnosti
Výnos z trestné činnosti – jakákoliv výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu
Obchod – jednání směřující k pohybu peněz nebo přesun majetku (nebo je vyvolává) kromě plnění povinností stanovených zákonem nebo rozhodnutím státního orgánu
Podezřelý obchod – prováděný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z TČ, zastření nezákonného původu peněz, zákon č. 61/96
Proces legalizace
Jednání sledující zastření původu peněz
- přeměna nebo převod majetku vědomě pocházejícího z trestné činnosti
- sdružení osob za účelem páchání trestných činů
Uložení hotovosti (placement)
fyzický vstup velkých objemů hotovosti do finančního systému s cílem přeměnit jejich pohyb na bezhotovostní (vklady, pojištění...)
Vrstvení
Vytvoření značného množství nepřehledných finančních transakcí za účelem oddělení nezákonných peněz od jejich zdroje
Integrace
Nezákonné peníze začleněny ve FS a budí dojem původu z běžné obchodní činnosti
Prevence legalizace výnosů z trestné činnosti
zákon č. 61/1996 – opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (znám jako zákon „proti praní špinavých peněz“), stanovuje povinnosti k zajištění prevence a postupu při podezření ze zneužití banky v této oblasti
1. Identifikace účastníků obchodu (poznej svého klienta)
- podle zákona se rozumí:
FO – ověření jména, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt, IČ, pas
PO – obchodní název, sídlo, IČ, identifikace jednající oprávněné osoby
2. Rozpoznání podezřelého obchodu
Banka vychází ze zkušenosti s klientem, rozsahu a četnosti operací, způsobu operací vzhledem k postavení a podnikatelské činnosti klienta:
- nejasnosti identifikace klienta
- nepravdivé, protichůdné informace
- snaha o minimální kontakty klienta s bankou při jednání
- časté zakládání a rušení účtů
- náhlá aktivita pasivních účtů
- obraty neodpovídající rozsahu činnosti
- snaha o rychlé provedení obchodů
- nejasné zdroje splátek úvěrů
- úhrady koupě CP hotově nebo převod z rizikových zemí
- převody do nebo ze zemí off-shore
3. Rizikové instituce a činnosti
směnárny, realitní kanceláře, makléři, kasina, herny, starožitnosti, obchody s auty, hotovostní operace, podezřelé osoby z terorismu
4. Oznámení podezřelého obchodu
Přejímá Finanční analytický útvar MF
- operace vykazující znaky podezřelých obchodů a budou bankou provedeny se oznamují do 5 kalendářních dnů po provedení
- podezřelé obchody banky pozastavují nebo nerealizují (banka má 24 hodin, FAÚ MF na 72 hod, případně obchod pozastaví)
Případné škody klientovi banka a MF uhradí.
1. Identifikace účastníků obchodu (poznej svého klienta)
- podle zákona se rozumí:
FO – ověření jména, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt, IČ, pas
PO – obchodní název, sídlo, IČ, identifikace jednající oprávněné osoby
2. Rozpoznání podezřelého obchodu
Banka vychází ze zkušenosti s klientem, rozsahu a četnosti operací, způsobu operací vzhledem k postavení a podnikatelské činnosti klienta:
- nejasnosti identifikace klienta
- nepravdivé, protichůdné informace
- snaha o minimální kontakty klienta s bankou při jednání
- časté zakládání a rušení účtů
- náhlá aktivita pasivních účtů
- obraty neodpovídající rozsahu činnosti
- snaha o rychlé provedení obchodů
- nejasné zdroje splátek úvěrů
- úhrady koupě CP hotově nebo převod z rizikových zemí
- převody do nebo ze zemí off-shore
3. Rizikové instituce a činnosti
směnárny, realitní kanceláře, makléři, kasina, herny, starožitnosti, obchody s auty, hotovostní operace, podezřelé osoby z terorismu
4. Oznámení podezřelého obchodu
Přejímá Finanční analytický útvar MF
- operace vykazující znaky podezřelých obchodů a budou bankou provedeny se oznamují do 5 kalendářních dnů po provedení
- podezřelé obchody banky pozastavují nebo nerealizují (banka má 24 hodin, FAÚ MF na 72 hod, případně obchod pozastaví)
Případné škody klientovi banka a MF uhradí.
DEVIZOVÝ DOHLED ČNB
Účelem devizové regulace je ochrana platební bilance státu a devizového hospodářství.
Pravomoci v devizovém hospodářství:
· stanovení režimu kurzu české měny k cizím měnám po dohodě s vládou (nyní v ČR floating bez limitu – od 1997)
· vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám
· stanovuje cenu zlata v bankovních operacích (nyní asi 200 Kč/gram)
· spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích
· obchoduje se zlatem a devizovými hodnotami s bankami
· vydává CP znějící na cizí měnu
· vydává devizové licence bankám, směnárnám, kasinům...
Devizové orgány: MF a ČNB
Devizová místa (obchodují): banky s devizovou licencí
osoby s licencí pro devizové obchody
osoby s koncesí pro směnárny
osoby s jednotnou licencí v rámci EU
Nabývání devizových prostředků za CZK a obráceně je pro tuzemce a cizozemce neomezeno.
Platné devizové předpisy:
devizový zákon 219/1995 – práva a povinnosti ČNB
vyhláška ČNB č. 434/2002 – udělení devizový licence, podmínky dohledu obchodů, nakládání s padělky deviz
vyhláška ČNB č. 183/2002 – úhrady devizových míst vůči cizozemcům
vyhláška ČNB č. 34/2003 – rozsah a způsob oznamovací povinnosti podle devizového zákona (investice, úhrady nad 1 mil. CZK)
Pravomoci v devizovém hospodářství:
· stanovení režimu kurzu české měny k cizím měnám po dohodě s vládou (nyní v ČR floating bez limitu – od 1997)
· vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám
· stanovuje cenu zlata v bankovních operacích (nyní asi 200 Kč/gram)
· spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích
· obchoduje se zlatem a devizovými hodnotami s bankami
· vydává CP znějící na cizí měnu
· vydává devizové licence bankám, směnárnám, kasinům...
Devizové orgány: MF a ČNB
Devizová místa (obchodují): banky s devizovou licencí
osoby s licencí pro devizové obchody
osoby s koncesí pro směnárny
osoby s jednotnou licencí v rámci EU
Nabývání devizových prostředků za CZK a obráceně je pro tuzemce a cizozemce neomezeno.
Platné devizové předpisy:
devizový zákon 219/1995 – práva a povinnosti ČNB
vyhláška ČNB č. 434/2002 – udělení devizový licence, podmínky dohledu obchodů, nakládání s padělky deviz
vyhláška ČNB č. 183/2002 – úhrady devizových míst vůči cizozemcům
vyhláška ČNB č. 34/2003 – rozsah a způsob oznamovací povinnosti podle devizového zákona (investice, úhrady nad 1 mil. CZK)
PROCES SLUČOVÁNÍ BANKOVNÍCH A NEBANKOVNÍCH ÚVĚROVÝCH REGISTRŮ V ČR
Úvěrové riziko
Před poskytnutím úvěru banka zjišťuje:
· podnikatelský záměr
· finanční analýza
· zajištění úvěru – nemovitý majetek, movitý majetek, ručení 3 osobou, směnečné ručení
· bonita klienta – současná x historie
Současné trendy bankovnictví ovlivňují procesy:
· globalizace
· fúze a akvizice bank
· internacionalizace
· prorůstání bankovních a nebankovních institucí
· nutnost omezování rizik, zejména rizika úvěrového
Slučování bankovních (BRKI) a nebankovních (NRKI) úvěrových registrů.
ČNB – Centrální registr úvěrů (CRÚ) – eviduje PO a FO podnikatele
- účastníci jsou OB v ČR a ČNB
- součinnost s Bankovní asociací
Czech Banking Credit Bureau (CBCB) Praha
- vede závazky klientů z leasingu a půjček postupně i spotřebních půjček a info o bonitě
- využívají OB a finanční instituce
- splňuje požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů
Vkládání do bankovních registrů je v souladu se zákonem o bankách 21/92 sb. U nebankovních registrů nutný souhlas klienta (možno začlenit do smlouvy).
Pozitiva nejenom ze strany FI, pro bezproblémové klienty rychlé, levnější uzavření obchodu a větší nabídka produktů. Využívání registrů je světový trend zemí s vyspělým trhem, nutný pro harmonizaci a oblast dohledu.
Před poskytnutím úvěru banka zjišťuje:
· podnikatelský záměr
· finanční analýza
· zajištění úvěru – nemovitý majetek, movitý majetek, ručení 3 osobou, směnečné ručení
· bonita klienta – současná x historie
Současné trendy bankovnictví ovlivňují procesy:
· globalizace
· fúze a akvizice bank
· internacionalizace
· prorůstání bankovních a nebankovních institucí
· nutnost omezování rizik, zejména rizika úvěrového
Slučování bankovních (BRKI) a nebankovních (NRKI) úvěrových registrů.
ČNB – Centrální registr úvěrů (CRÚ) – eviduje PO a FO podnikatele
- účastníci jsou OB v ČR a ČNB
- součinnost s Bankovní asociací
Czech Banking Credit Bureau (CBCB) Praha
- vede závazky klientů z leasingu a půjček postupně i spotřebních půjček a info o bonitě
- využívají OB a finanční instituce
- splňuje požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů
Vkládání do bankovních registrů je v souladu se zákonem o bankách 21/92 sb. U nebankovních registrů nutný souhlas klienta (možno začlenit do smlouvy).
Pozitiva nejenom ze strany FI, pro bezproblémové klienty rychlé, levnější uzavření obchodu a větší nabídka produktů. Využívání registrů je světový trend zemí s vyspělým trhem, nutný pro harmonizaci a oblast dohledu.
Výbor pro finanční trh
2006 zásadní změny v dohledu, vytvoření jedné instituce pro dohled nad finančními institucemi pod hlavičkou ČNB.
Jednací řád:
· Výbor je poradní orgán bankovní rady ČNB.
· Výbor má 7 členů, předseda, místopředseda, člen volený rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny, člen z bankovní rady ČNB, 2 členové z MF jmenovaní ministrem financí, finanční arbitr ČR.
· Mlčenlivosti člena výboru může zbavit pouze guvernér ČNB z důvodu veřejného zájmu.
· Výbor projednává strategii, koncepci dohledu nad finančním trhem, trendy, systémové otázky trhu a dohledu.
· výbor předkládá stanoviska a doporučení bankovní radě ČNB, předseda je oprávněn se zúčastnit jednání bankovní rady.
· Zprávu o výkonu dohledu předkládá guvernér ČNB předsedovy výboru do konce května.
· Guvernér ČNB a ministr financí mají oprávnění účasti na jednání Výboru.
· Tajemníkem výboru je zaměstnanec ČNB určený bankovní radou – organizace a zápisy jednání Výboru.
· Jednání Výboru řídí předseda, usnášet se je způsobilý při přítomnosti nadpoloviční většiny členů.
Aktuální problematika dohledu v ČR projednávaná výborem pro finanční trh
Finanční trh v ČR požaduje po ČNB diskusi o zaměření a cílech dohledu ve Výboru svěřujících ke zvýšení atraktivnosti finančního trhu v ČR.
Způsoby komunikace mezi veřejným sektorem (MF, ČNB) a soukromým sektorem o postoji ČR k připravovaným dokumentům EU (např. Basel II.)
Jednací řád:
· Výbor je poradní orgán bankovní rady ČNB.
· Výbor má 7 členů, předseda, místopředseda, člen volený rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny, člen z bankovní rady ČNB, 2 členové z MF jmenovaní ministrem financí, finanční arbitr ČR.
· Mlčenlivosti člena výboru může zbavit pouze guvernér ČNB z důvodu veřejného zájmu.
· Výbor projednává strategii, koncepci dohledu nad finančním trhem, trendy, systémové otázky trhu a dohledu.
· výbor předkládá stanoviska a doporučení bankovní radě ČNB, předseda je oprávněn se zúčastnit jednání bankovní rady.
· Zprávu o výkonu dohledu předkládá guvernér ČNB předsedovy výboru do konce května.
· Guvernér ČNB a ministr financí mají oprávnění účasti na jednání Výboru.
· Tajemníkem výboru je zaměstnanec ČNB určený bankovní radou – organizace a zápisy jednání Výboru.
· Jednání Výboru řídí předseda, usnášet se je způsobilý při přítomnosti nadpoloviční většiny členů.
Aktuální problematika dohledu v ČR projednávaná výborem pro finanční trh
Finanční trh v ČR požaduje po ČNB diskusi o zaměření a cílech dohledu ve Výboru svěřujících ke zvýšení atraktivnosti finančního trhu v ČR.
Způsoby komunikace mezi veřejným sektorem (MF, ČNB) a soukromým sektorem o postoji ČR k připravovaným dokumentům EU (např. Basel II.)
RaD OB
Nejvýznamnější je činnost FED a Federální korporace pojištění vkladů (dohled na místě). FED dohlíží na bankovní holdingové společnosti, obě instituce společně na státní banky, členy FED a zahraniční banky. Státní banky nečleny FED dohlíží Federální korporace poj. vkladů samostatně.
State banking Authorities působí v každém americkém státě, podílí se na dohledu státních bank. Nationa Credit Union Administration dohlíží speciálně na úvěrová družstva.
FED nese odpovědnost za integritu mezibankovního zúčtování, provádí FED a další 3 soukromé systémy.
Úvěrovou pomoc bankám provádí Federální korporace pojištění vkladů.
Japonsko
CB Nippon Ginko, a. s. (1882), pod vlivem ministerstva financí od založení banky císařem (55% stát, 45% FO). CB reaguje na nutné požadavky vlády, v čele guvernér a Bank. rada (9).
Samostatná MP, hlavní cíle: cenová stabilita, ekonomický růst, zaměstnanost, rovnováha PB. Postupně ustoupeno od přímých nástrojů, limitů úvěrů a úroků, PMR do 1,2%.
RaD je převážně v kompetenci MF, dohlíží rovněž na CB.
Druhý stupeň bankovnictví:
oddělení obchodních a investičních bank, vliv USA po porážce Japonska ve 2WW.
OB – městské, regionální, zahraniční, specializované úvěrové a spořitelní.
Největší banky: Bank of Tokio (24 MLD. USD – VK), Sumitomo bank (16 mld. USD), Fuji Bank (16 MLD.). Investují do CP prostřednictvím jiných společností (odděl. bankovnictví).
90. léta – bankovní krize, úpadky Hyogo Bank, Hokkaido Takushoku Bank,... i investičních společností, vlivem špatných úvěrů do asijských zemí a propadu CP.
Od 1998 snahy o bankovní reformy, postupná deregulace bankovního sektoru, snížení bariér mezi obchodním a investičním bankovnictvím.
State banking Authorities působí v každém americkém státě, podílí se na dohledu státních bank. Nationa Credit Union Administration dohlíží speciálně na úvěrová družstva.
FED nese odpovědnost za integritu mezibankovního zúčtování, provádí FED a další 3 soukromé systémy.
Úvěrovou pomoc bankám provádí Federální korporace pojištění vkladů.
Japonsko
CB Nippon Ginko, a. s. (1882), pod vlivem ministerstva financí od založení banky císařem (55% stát, 45% FO). CB reaguje na nutné požadavky vlády, v čele guvernér a Bank. rada (9).
Samostatná MP, hlavní cíle: cenová stabilita, ekonomický růst, zaměstnanost, rovnováha PB. Postupně ustoupeno od přímých nástrojů, limitů úvěrů a úroků, PMR do 1,2%.
RaD je převážně v kompetenci MF, dohlíží rovněž na CB.
Druhý stupeň bankovnictví:
oddělení obchodních a investičních bank, vliv USA po porážce Japonska ve 2WW.
OB – městské, regionální, zahraniční, specializované úvěrové a spořitelní.
Největší banky: Bank of Tokio (24 MLD. USD – VK), Sumitomo bank (16 mld. USD), Fuji Bank (16 MLD.). Investují do CP prostřednictvím jiných společností (odděl. bankovnictví).
90. léta – bankovní krize, úpadky Hyogo Bank, Hokkaido Takushoku Bank,... i investičních společností, vlivem špatných úvěrů do asijských zemí a propadu CP.
Od 1998 snahy o bankovní reformy, postupná deregulace bankovního sektoru, snížení bariér mezi obchodním a investičním bankovnictvím.
KANADA
CB Bank of Canada (1935), od 1938 znárodněna (guvernér + Výbor ředitelů – 15 členů). Konzultují kroky s MF, silná podřízenost vládě, MP prováděna cílováním inflace (od 90. let).
BRaD provádí úřad MF – Office of the Superintendent of Fin. Institutions (1987) pro banky, pojišťovny a další finanční instituce.
Druhý stupeň bankovnictví – univerzální banky bez bariér mezi 0 a 1 bankov.
BS je stabilní bez krizí, největší banky Royal Bank of Canada (7mld. USD), Bank of Montreal (5 mld.).
Švýcarsko
CB Schweizerische Nationalbank (1907) v Bernu, akcionáři jsou kantonální banky, průmyslové korporace a soukromé osoby (37%). Prezident a Bankovní rada, 40 členů, výkonný orgán Výbor guvernérů (3 členové).
CB nezávislá na vládě a parlamentu, cílem MP je nízká míra inflace a nezaměstnanosti. MP využívá měnové báze, hlavní nástroje jsou diskontní nástroje a devizové operace (nákup a prodej za domácí měnu).
BRaD vykonává Federální bankovní komise nezávislá na vládě, úloha CB je minimální. Systém „autoregulace“ bank vykonává kartel švýcarských bank (1837), chrání zájmy bank, členy jsou velké univerzální banky na které dohlíží.
Union Bank of Sw. (16 mld. UDS), Credit Suisse (12 mld.)...
Kantonální, regionální, spořitelní banky, 150 zahraničních bank, největší hustota bank na světě.
BRaD provádí úřad MF – Office of the Superintendent of Fin. Institutions (1987) pro banky, pojišťovny a další finanční instituce.
Druhý stupeň bankovnictví – univerzální banky bez bariér mezi 0 a 1 bankov.
BS je stabilní bez krizí, největší banky Royal Bank of Canada (7mld. USD), Bank of Montreal (5 mld.).
Švýcarsko
CB Schweizerische Nationalbank (1907) v Bernu, akcionáři jsou kantonální banky, průmyslové korporace a soukromé osoby (37%). Prezident a Bankovní rada, 40 členů, výkonný orgán Výbor guvernérů (3 členové).
CB nezávislá na vládě a parlamentu, cílem MP je nízká míra inflace a nezaměstnanosti. MP využívá měnové báze, hlavní nástroje jsou diskontní nástroje a devizové operace (nákup a prodej za domácí měnu).
BRaD vykonává Federální bankovní komise nezávislá na vládě, úloha CB je minimální. Systém „autoregulace“ bank vykonává kartel švýcarských bank (1837), chrání zájmy bank, členy jsou velké univerzální banky na které dohlíží.
Union Bank of Sw. (16 mld. UDS), Credit Suisse (12 mld.)...
Kantonální, regionální, spořitelní banky, 150 zahraničních bank, největší hustota bank na světě.
BRaD v ČR
BRaD po 1990
nahrazen jednostupňový bankovní systém dvoustupňovým, do bankovního sektoru mohou vstupovat podnikatelské subjekty (získání bankovní licence).
Nový pohled na bankovní dohled – 1992, pravidla posouzení žádosti působit jako banka, podmínky pro bankovní činnost (zákony 12/1992, 21/1992)
Vznik CB – ČNB – 1.1.1993, znamená vytvoření specializovaného útvaru BRaD (zákon 6/93)
Bankovní sektor je charakteristický nárůstem bankovních subjektů, závažných problému, nízká kvalitqa dohledu, nekvalitní aktiva, nedostatečná příprava bank na privatizaci podniků, nezodpovědnost managementu bank, podvody financovaných podnikatelských subjektů, asymetrie informací bank.
1994-1997 rozvojové období pro fungování BRaD, trvá nekvalitní zejména úvěrový proces OB a podezření z nekalých praktik managementu bank.
Zásadní proces změny kvality bankovního dohledu můžeme označit léta 1998-2003 v souvislosti s harmonizací pravidel se zeměmi EU a privatizací velkých OB:
- ovlivnění činnosti bank novými vlastníky
- posouzení bankovního sektoru ze strany EU prostřednictvím MMF (2001), FSAP, rozhodující riziko úvěrové, pokrok v dohledu bank, příznivý dopad privatizace
- novela zákona o ČNB 1.1.2001 a zákona o bankách 1.5.2002, soulad s EU, licenční řízení, konsolidovaný základ dohledu
Vývoj počtu bank v ČR
ČNB dohlíží na OB, pobočky zahraničních bank, společnosti, jejich součástí je banka.
Využívá možnosti stanovení opatření k nápravě nedostatků, ukončení činnosti bank, stanovení pokut do 1 mil. CZK.
nahrazen jednostupňový bankovní systém dvoustupňovým, do bankovního sektoru mohou vstupovat podnikatelské subjekty (získání bankovní licence).
Nový pohled na bankovní dohled – 1992, pravidla posouzení žádosti působit jako banka, podmínky pro bankovní činnost (zákony 12/1992, 21/1992)
Vznik CB – ČNB – 1.1.1993, znamená vytvoření specializovaného útvaru BRaD (zákon 6/93)
Bankovní sektor je charakteristický nárůstem bankovních subjektů, závažných problému, nízká kvalitqa dohledu, nekvalitní aktiva, nedostatečná příprava bank na privatizaci podniků, nezodpovědnost managementu bank, podvody financovaných podnikatelských subjektů, asymetrie informací bank.
1994-1997 rozvojové období pro fungování BRaD, trvá nekvalitní zejména úvěrový proces OB a podezření z nekalých praktik managementu bank.
Zásadní proces změny kvality bankovního dohledu můžeme označit léta 1998-2003 v souvislosti s harmonizací pravidel se zeměmi EU a privatizací velkých OB:
- ovlivnění činnosti bank novými vlastníky
- posouzení bankovního sektoru ze strany EU prostřednictvím MMF (2001), FSAP, rozhodující riziko úvěrové, pokrok v dohledu bank, příznivý dopad privatizace
- novela zákona o ČNB 1.1.2001 a zákona o bankách 1.5.2002, soulad s EU, licenční řízení, konsolidovaný základ dohledu
Vývoj počtu bank v ČR
ČNB dohlíží na OB, pobočky zahraničních bank, společnosti, jejich součástí je banka.
Využívá možnosti stanovení opatření k nápravě nedostatků, ukončení činnosti bank, stanovení pokut do 1 mil. CZK.
RaD MEZINÁRODNĚ PŮSOBÍCÍCH BANK A BANKOVNÍCH HOLDINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ
Internacionalizace a globalizace finančních a bankovních aktivit, srůstání bank s nebankovními institucemi (známé mezinárodní banky IBRD, EBRD, BIS, EIB), holdingy s jednou nebo více bankami.
Motivy: mimo vlastní činnosti i snaha obcházení pravidel RaD v jiných zemích, daňové výhody, omezení kapitálových požadavků a PMR, neprůhlednost transakcí.
Banky bez licence mezinárodní elektronická finanční centra jsou problém pro dohled (možnost špinavých peněz)
Basilejský výbor bankovního dohledu zaslal členským zemím MMF základní principy dohledu mezinárodně působících institucí (1992) – nad mezinárodní bankovní skupinou vykonává dohled domovská země na konsolidovaném základě, vztahuje se na veškeré operace na světě...
BRaD je spojena v mezinárodním měřítku s riziky:
- zpoždění kroků k nápravě vlivem nekoordinovanosti a neinformovanosti institucí dohledu
- střet zájmů mezi zeměmi domovskou a hostitelskou vlivem prestiže banky nebo disciplínou banky
- tzv. dvojí pohod, vlivem výpočetní techniky možnost velmi rychlého přesunu aktiv mezi složkami holdingu a splnění tak kapitálové přiměřenosti
- tlak na plné využití holdingu, podmiňování výhodných služeb klientům poskytnutím jiných služeb.
Konkurence v nedbalosti: instituce dohledu omezují dohled na svém území a nevytvářejí tlak na přechod finančních aktivit do jiných zemí (/je zde registrovaná)
- výskyt v méně vyspělých zemích, možnost praní špinavých penz..., tzv. off-shore centra
Konkurence v přísnosti: čím tvrdší RaD v zemi na bankovní systém, tím větší zájem investorů o banku a její služby.
Motivy: mimo vlastní činnosti i snaha obcházení pravidel RaD v jiných zemích, daňové výhody, omezení kapitálových požadavků a PMR, neprůhlednost transakcí.
Banky bez licence mezinárodní elektronická finanční centra jsou problém pro dohled (možnost špinavých peněz)
Basilejský výbor bankovního dohledu zaslal členským zemím MMF základní principy dohledu mezinárodně působících institucí (1992) – nad mezinárodní bankovní skupinou vykonává dohled domovská země na konsolidovaném základě, vztahuje se na veškeré operace na světě...
BRaD je spojena v mezinárodním měřítku s riziky:
- zpoždění kroků k nápravě vlivem nekoordinovanosti a neinformovanosti institucí dohledu
- střet zájmů mezi zeměmi domovskou a hostitelskou vlivem prestiže banky nebo disciplínou banky
- tzv. dvojí pohod, vlivem výpočetní techniky možnost velmi rychlého přesunu aktiv mezi složkami holdingu a splnění tak kapitálové přiměřenosti
- tlak na plné využití holdingu, podmiňování výhodných služeb klientům poskytnutím jiných služeb.
Konkurence v nedbalosti: instituce dohledu omezují dohled na svém území a nevytvářejí tlak na přechod finančních aktivit do jiných zemí (/je zde registrovaná)
- výskyt v méně vyspělých zemích, možnost praní špinavých penz..., tzv. off-shore centra
Konkurence v přísnosti: čím tvrdší RaD v zemi na bankovní systém, tím větší zájem investorů o banku a její služby.
OBCHODNÍ BANKY, BANKOVNÍ SYSTÉM, RAD V USA, JAPONSKU, KANADĚ, ŠVÝCARSKU
Spojené státy americké
První CB First bank of US (1791-1811), kapitál 10 mil. USD, 20% akcií vlastí stát, zbytek soukromý kapitál.
Další CB Second bank of US (1816-1836), stejná skladba kapitálu.
Zákon o systému centrálního bankovnictví (1913), vzniká FED, trvá do současnosti.
FED:
- výbor guvernérů ve Washingtonu – 7 členů, jmenuje prezident, schvaluje Kongres
- Regionální Federální rezervní banky (12) – NY, Atlanta, Boston, Chicago, Cleveland, Dallas, Kansas City, Mineapolis, Philadelpia, Richmond, San Francisco, St. Louis
- 25 poboček Fed. rezervních bank a členské banky FED
Výbor guvernéru ve Washingtonu určuje měnovou politiku, diskontní sazby, PMR, pravidla RaD, pravidla ochrany klientů.
Federální rezervní banky jsou CB v příslušných měnových oblastech.
Jsou a. s. ve vlastnictví členských bank FED, mají právo stanovit rozdílné diskontní sazby, v praxi jsou však jednotní.
Přijímají vklady od bank, poskytují jim úvěry, emitují bankovky, provádějí část mezinárodního clearingu, spravují státní dluh.
V čele výbor ředitelů: 9 členů, 3 z bankovní sféry, 6 zástupců veřejnosti (3 jmenují členské banky, 3 Výbor guvernérů). V čele jejich poboček stojí Výbor ředitelů (5-7 členů).
Členské banky FED jsou všeobecné národní banky, mohou být i státní banky. Mohou čerpat diskontní úvěry, povinné pojištění vkladů u Federální korporace pojištění vkladů (1934).
Druhý stupeň bankovního systému:
Dualita – existence národních a státních bank
Unitární bankovnictví – existují OB s malým počtem poboček vlivem dlouhodobého právního omezení otevírání poboček ve státech mimo vydanou licenci (do 1997), nyní omezenou pouze vlivem tendencí snižování nákladů a elektronického bankovnictví.
Oddělení bankovnictví – specializace bank, důsledek krize 1929-33, od 1934 odděleno
První CB First bank of US (1791-1811), kapitál 10 mil. USD, 20% akcií vlastí stát, zbytek soukromý kapitál.
Další CB Second bank of US (1816-1836), stejná skladba kapitálu.
Zákon o systému centrálního bankovnictví (1913), vzniká FED, trvá do současnosti.
FED:
- výbor guvernérů ve Washingtonu – 7 členů, jmenuje prezident, schvaluje Kongres
- Regionální Federální rezervní banky (12) – NY, Atlanta, Boston, Chicago, Cleveland, Dallas, Kansas City, Mineapolis, Philadelpia, Richmond, San Francisco, St. Louis
- 25 poboček Fed. rezervních bank a členské banky FED
Výbor guvernéru ve Washingtonu určuje měnovou politiku, diskontní sazby, PMR, pravidla RaD, pravidla ochrany klientů.
Federální rezervní banky jsou CB v příslušných měnových oblastech.
Jsou a. s. ve vlastnictví členských bank FED, mají právo stanovit rozdílné diskontní sazby, v praxi jsou však jednotní.
Přijímají vklady od bank, poskytují jim úvěry, emitují bankovky, provádějí část mezinárodního clearingu, spravují státní dluh.
V čele výbor ředitelů: 9 členů, 3 z bankovní sféry, 6 zástupců veřejnosti (3 jmenují členské banky, 3 Výbor guvernérů). V čele jejich poboček stojí Výbor ředitelů (5-7 členů).
Členské banky FED jsou všeobecné národní banky, mohou být i státní banky. Mohou čerpat diskontní úvěry, povinné pojištění vkladů u Federální korporace pojištění vkladů (1934).
Druhý stupeň bankovního systému:
Dualita – existence národních a státních bank
Unitární bankovnictví – existují OB s malým počtem poboček vlivem dlouhodobého právního omezení otevírání poboček ve státech mimo vydanou licenci (do 1997), nyní omezenou pouze vlivem tendencí snižování nákladů a elektronického bankovnictví.
Oddělení bankovnictví – specializace bank, důsledek krize 1929-33, od 1934 odděleno
ECB A BANKOVNÍ DOHLED
ECB – nezávislá nadnárodní měnová instituce – 1.1.1999 (začalo se používat EURO v bezhotovostním platebním styku, v hotovosti o 2 roky později), sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem, v čele Bankovní rada složená z guvernérů členských zemí. Hlavním cílem měnové politiky je cenová stabilita (opatření proti inflaci), využívá hlavně nástroje operace na volném trhu a diskontní nástroje.
ECB + národní CB zemí EU = Evropský systém centrálních bank (ESCB). Tento systém funguje jako běžná CB, označuje se jako EUROFED (podle Federálního rez. systému USA).
Bankovní dohled ECB
BRaD vykonávají v současnosti v rámci ESCB národní CB nebo pověřené instituce členských zemí EU na principu domácí země (na rozdíl od USA). ECB se bude angažovat v oblasti multinacionálních bankovních holdingů.
Jistým problémem zůstává postavení věřitele poslední instance. ECB by měla převzít tuto funkci jako emitent peněz do oběhu (měnová unie), úvěrová pomoc obchodním bankám znamená emisi peněz do oběhu.
Měnová politika ECB
ECB řídí jednotnou měnovou politiky eurosystému, tj. politiku ECB a národních CB. Hlavním cílem je cenová stabilita – meziroční nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HIPC, pod 2% mimo krátkodobé výkyvy), je složen z 62% cen zboží a 38% cen služeb.
ECB uplatňuje systém dvou pilířů při provádění MP:
I. pilíř: vazba mezi cenovou úrovní a množství peněž v ekonomice s využitím měnových agregátů M3 – orientačně stanovená hodnota ročního růstu kolem 4,5%, tvořen strukturou přírůstku reálného HDP + přírůstku inflace změnou rychlosti oběhu.
II. pilíř: analýza dalších ekonomických a finančních jevů ovlivňujících vývoj cen:
- účinky S a D
- nákladové tlaky na ceny zboží, služeb a pracovního trhu
- vývoj finančních trhů (ceny aktiv)
ECB + národní CB zemí EU = Evropský systém centrálních bank (ESCB). Tento systém funguje jako běžná CB, označuje se jako EUROFED (podle Federálního rez. systému USA).
Bankovní dohled ECB
BRaD vykonávají v současnosti v rámci ESCB národní CB nebo pověřené instituce členských zemí EU na principu domácí země (na rozdíl od USA). ECB se bude angažovat v oblasti multinacionálních bankovních holdingů.
Jistým problémem zůstává postavení věřitele poslední instance. ECB by měla převzít tuto funkci jako emitent peněz do oběhu (měnová unie), úvěrová pomoc obchodním bankám znamená emisi peněz do oběhu.
Měnová politika ECB
ECB řídí jednotnou měnovou politiky eurosystému, tj. politiku ECB a národních CB. Hlavním cílem je cenová stabilita – meziroční nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HIPC, pod 2% mimo krátkodobé výkyvy), je složen z 62% cen zboží a 38% cen služeb.
ECB uplatňuje systém dvou pilířů při provádění MP:
I. pilíř: vazba mezi cenovou úrovní a množství peněž v ekonomice s využitím měnových agregátů M3 – orientačně stanovená hodnota ročního růstu kolem 4,5%, tvořen strukturou přírůstku reálného HDP + přírůstku inflace změnou rychlosti oběhu.
II. pilíř: analýza dalších ekonomických a finančních jevů ovlivňujících vývoj cen:
- účinky S a D
- nákladové tlaky na ceny zboží, služeb a pracovního trhu
- vývoj finančních trhů (ceny aktiv)
HARMONIZACE BANKOVNÍCH PRAVIDEL V ZEMÍCH EU
EU vznikla zavedením jednotného trhu 1.1.1993. Harmonizování bankovních pravidel započala postupně přijetím příslušných direktiv před jejím vznikem.
1. bankovní koordinační direktiva - 1977
vymezení požadavků a podmínek pro poskytování licencí bank a zapracování do zákonů příslušné země.
Direktiva o konsolidovaném dohledu – 1983
Základ k dohledu na konsolidované bázi, koordinace informací o dohledu u zahraničně působících bank.
První úprava základní otázky, kdo má dohled vykonávat, tj. princip domovské a hostitelské země. Postupné prosazení kombinace obou přístupů (i později EU), tedy dodržování pravidel obou zemí.
Direktiva o bankovních účtech – 1986
Standardizace bankovního účetnictví, výkaznictví, úprava vah rizikovosti aktivních obchodů, sladění limitů pojištění depozit.
Direktiva a liberalizace kapitálu – 1988
Souvisí se zákonem o jedné Evropě (1985) k odstranění bariér pro přechod na jednotný trh. Direktiva se netýká jen bankovnictví, odstraňuje všechna devizová omezení pro volný pohyb.
Druhá bankovní koordinační direktiva – 1989
Platí od 1.1.1993, princip společného pasu, banka s licencí domovské země může provádět bankovní operace v rámci EU. BRaD provádí domovská země při dodržování pravidel země působení.
Novela první a druhé direktivy – 1995
Upravuje podmínky vydávání licencí a obezřetného dohledu bank, kapitálového trhu, pojišťoven, potvrzuje zásadu společného pasu.
Mezi důležité dokumenty patří Depozit Guarantee Schemes Regulation – 1994 – doporučuje systém pojištění vkladů.
1. bankovní koordinační direktiva - 1977
vymezení požadavků a podmínek pro poskytování licencí bank a zapracování do zákonů příslušné země.
Direktiva o konsolidovaném dohledu – 1983
Základ k dohledu na konsolidované bázi, koordinace informací o dohledu u zahraničně působících bank.
První úprava základní otázky, kdo má dohled vykonávat, tj. princip domovské a hostitelské země. Postupné prosazení kombinace obou přístupů (i později EU), tedy dodržování pravidel obou zemí.
Direktiva o bankovních účtech – 1986
Standardizace bankovního účetnictví, výkaznictví, úprava vah rizikovosti aktivních obchodů, sladění limitů pojištění depozit.
Direktiva a liberalizace kapitálu – 1988
Souvisí se zákonem o jedné Evropě (1985) k odstranění bariér pro přechod na jednotný trh. Direktiva se netýká jen bankovnictví, odstraňuje všechna devizová omezení pro volný pohyb.
Druhá bankovní koordinační direktiva – 1989
Platí od 1.1.1993, princip společného pasu, banka s licencí domovské země může provádět bankovní operace v rámci EU. BRaD provádí domovská země při dodržování pravidel země působení.
Novela první a druhé direktivy – 1995
Upravuje podmínky vydávání licencí a obezřetného dohledu bank, kapitálového trhu, pojišťoven, potvrzuje zásadu společného pasu.
Mezi důležité dokumenty patří Depozit Guarantee Schemes Regulation – 1994 – doporučuje systém pojištění vkladů.
JEDNOTNÁ BANKOVNÍ LICENCE V EU
- vstupem ČR do EU platí ustanovení o jednotné licenci
- platí pro zahraniční banky působící v ČR i pro banky s licencí vydanou v ČR na území státu EU (povinnost informace v domovské i hostitelské zemi orgánu dohledu)
- bankovní subjekty podléhají regulaci a dohledu země se sídlem mateřské banky (ČNB jako hostitelský orgán dohledu dohlíží na likviditu a povinnosti bank podle zákona o bankách 21/92, 126/2002
- vklady klientů u poboček zahraničních bank jsou pojištěny v systému domovského státu s možností pojištění Fondem pojištění vkladů v ČR (o systému pojištění má banky povinnost informovat klienty)
- jednotné licence mohou využít banky i další finanční instituce, pokud jsou svázány s bankou )leasing, investiční služby), hlavní podmínkou je 90% vlastnictví bankou a ručení bankou za závazky se souhlasem domovského orgánu dohledu
- banky a oprávněné finanční instituce mohou podnikat na území jiného státu EU formou založení pobočky nebo „přes hranici“ bez pobočky (nesoustavná činnost)
- spolupráce mezi ČNB a regulátory v zemích EU umožňuje výměnu informací pro provádění dohledu a provádění vzájemného dohledu podle dohod regulátorů
- povinnost domovského orgánu dohledu informovat orgán hostitelského dohledu o řízeních proti bankovním institucím (odebrání licence, konkurz...)
Povinnosti zahraničních bank působících v ČR
- vytvořit systém vyřizování stížností
- podávat informace o klientech institucím (soudům...)
- stanovit režim opravných účtování
- dodržovat pravidla likvidity
- respektovat pravidla MP
- vykazovací povinnost pro ČNB
- dodržovaní dalších norem
Zahraniční banky působící v ČR mohou:
- připojistit vklady
- využívat mezibankovní informace
- využívat platební systém v ČR (CC ČNB)
ČNB provádí dohled nad zahraničními bankami v režimu jednotné licence v oblasti likvidity a platební schopnosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly, praní špinavých peněz.
Spolupracuje s orgány dohledu států EU při porušování zákona o bankách , požaduje sjednání nápravy, příp. ukončení činnosti v ČR, ČNB není oprávněna měnit rozsah licence (nevydala ji).
- platí pro zahraniční banky působící v ČR i pro banky s licencí vydanou v ČR na území státu EU (povinnost informace v domovské i hostitelské zemi orgánu dohledu)
- bankovní subjekty podléhají regulaci a dohledu země se sídlem mateřské banky (ČNB jako hostitelský orgán dohledu dohlíží na likviditu a povinnosti bank podle zákona o bankách 21/92, 126/2002
- vklady klientů u poboček zahraničních bank jsou pojištěny v systému domovského státu s možností pojištění Fondem pojištění vkladů v ČR (o systému pojištění má banky povinnost informovat klienty)
- jednotné licence mohou využít banky i další finanční instituce, pokud jsou svázány s bankou )leasing, investiční služby), hlavní podmínkou je 90% vlastnictví bankou a ručení bankou za závazky se souhlasem domovského orgánu dohledu
- banky a oprávněné finanční instituce mohou podnikat na území jiného státu EU formou založení pobočky nebo „přes hranici“ bez pobočky (nesoustavná činnost)
- spolupráce mezi ČNB a regulátory v zemích EU umožňuje výměnu informací pro provádění dohledu a provádění vzájemného dohledu podle dohod regulátorů
- povinnost domovského orgánu dohledu informovat orgán hostitelského dohledu o řízeních proti bankovním institucím (odebrání licence, konkurz...)
Povinnosti zahraničních bank působících v ČR
- vytvořit systém vyřizování stížností
- podávat informace o klientech institucím (soudům...)
- stanovit režim opravných účtování
- dodržovat pravidla likvidity
- respektovat pravidla MP
- vykazovací povinnost pro ČNB
- dodržovaní dalších norem
Zahraniční banky působící v ČR mohou:
- připojistit vklady
- využívat mezibankovní informace
- využívat platební systém v ČR (CC ČNB)
ČNB provádí dohled nad zahraničními bankami v režimu jednotné licence v oblasti likvidity a platební schopnosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly, praní špinavých peněz.
Spolupracuje s orgány dohledu států EU při porušování zákona o bankách , požaduje sjednání nápravy, příp. ukončení činnosti v ČR, ČNB není oprávněna měnit rozsah licence (nevydala ji).
Průběh legalizace (praní):
- umístění hotovosti (placement) – přeměna hotovosti na bezhotovostní pohyb
- vrstvení (lavering) – vytvoření nepřehledných finančních transakcí, oddělit nezákonné peníze od zdroje
- integrace (integration) – začlenění nezákonných peněz do finančního systému, budí dojem z běžné obchodní činnosti („ždímání“)
Rizikové instituce a činnosti – směnárny, realitní kanceláře, makléři, kasina, herny, starožitnosti, obchody s auty, hotovostní operace.
Podezřelé obchody řeší banky s Finančně analytickým útvarem MF.
A) Povinné pojištění vkladů
Jedna ze základních součástí systému BRaD ve vyspělých tržních ekonomikách.
Pojištění vkladů zajišťuje důvěryhodnost a bezpečnost BS, makroekonomickou rovnováhu a stabilitu. Informační asymetrie neumožňuje celkové kvalifikované posouzení banky.
Kryje část úhrady akcionářů nad jejich akciový podíl v případě úpadku banky. Pojištění se uskutečňuje prostřednictvím státní pojišťovny nebo státního pojistného fondu – v ČR Fond pojištění vkladů.
V EU stanovena jednotná výše (od 1995) 90% částky neanonymních vkladů max. 15.000 EUR, v ČR stále 25.000 EUR.
Odvození plateb pojistného se provádí na základní nominální hodnotu A nebo P nebo vkladů (celkem, podle výše, lhůty splatnosti, měny, druh banky), nepřesahuje obvykle 1%.
Podle rizikovosti operací (moderní teorie( rozdělen mezi výnos. A celkem a A bez rizika (např. pokladniční poukázky), rozdíl se porovná s platbou pojistného, výsledek =<> 0 udává tendence banky zvyšování (snižování) rizikových aktiv vzhledem k pojistnému z vkladů.
(Z/A – Z/A bez rizika) – P pojistné
Fond pojištění vkladů:
zřízení upraveno zákonem o bankách č. 21/92 §41.
- vrstvení (lavering) – vytvoření nepřehledných finančních transakcí, oddělit nezákonné peníze od zdroje
- integrace (integration) – začlenění nezákonných peněz do finančního systému, budí dojem z běžné obchodní činnosti („ždímání“)
Rizikové instituce a činnosti – směnárny, realitní kanceláře, makléři, kasina, herny, starožitnosti, obchody s auty, hotovostní operace.
Podezřelé obchody řeší banky s Finančně analytickým útvarem MF.
A) Povinné pojištění vkladů
Jedna ze základních součástí systému BRaD ve vyspělých tržních ekonomikách.
Pojištění vkladů zajišťuje důvěryhodnost a bezpečnost BS, makroekonomickou rovnováhu a stabilitu. Informační asymetrie neumožňuje celkové kvalifikované posouzení banky.
Kryje část úhrady akcionářů nad jejich akciový podíl v případě úpadku banky. Pojištění se uskutečňuje prostřednictvím státní pojišťovny nebo státního pojistného fondu – v ČR Fond pojištění vkladů.
V EU stanovena jednotná výše (od 1995) 90% částky neanonymních vkladů max. 15.000 EUR, v ČR stále 25.000 EUR.
Odvození plateb pojistného se provádí na základní nominální hodnotu A nebo P nebo vkladů (celkem, podle výše, lhůty splatnosti, měny, druh banky), nepřesahuje obvykle 1%.
Podle rizikovosti operací (moderní teorie( rozdělen mezi výnos. A celkem a A bez rizika (např. pokladniční poukázky), rozdíl se porovná s platbou pojistného, výsledek =<> 0 udává tendence banky zvyšování (snižování) rizikových aktiv vzhledem k pojistnému z vkladů.
(Z/A – Z/A bez rizika) – P pojistné
Fond pojištění vkladů:
zřízení upraveno zákonem o bankách č. 21/92 §41.
Zdroje fondu:
- příspěvky banky
- výnosy z investování
- zdroje finančního trhu
- výpomoci z bankrotů a likvidací
Čerpání fondu:
- náhrady na pohledávky z vkladů a úvěrů
- splátky dluhů
Pojištěny jsou:
neanonymní (identifikované) vklady a úroky (CK i cizí měna, kredity na účtech, vkladové listy, certifikáty, ne směnky).
Pojištěny nejsou:
- vklady bank a finančních institucí
- vklady zdravotních pojišťoven
- vklady státních fondů
Příspěvky fondu:
- 0,1% průměrného stavu pojištěných vkladů a úroků za předchozí rok
- 0,05% z vkladů a úroků u stavebních spořitelem
Náhrady:
ve výši 90% vkladů a úroků, max. 25.000 EUR
A) Věřitel poslední instance
Pomoc od věřitele poslední instance (v ČR – ČNB) představuje mechanismus získávání chybějících prostředků pro banky.
Nedostatek likvidity řeší banka úvěrem od CB až po vyčerpání jiných možností od ostatních bank, státu, prodej aktiv...
Důvodem pomoci je možnost narušen BS vlivem efektu domina – systémové riziko („to large to fail“)
Při pomoci CB je sledováno:
- nebezpečí systémového rizika
- náklady na záchranu
- likvidita a solventnost
- důvody problémů
V zásadě CB pomůže bance dočasně nelikvidní, ale ne nesolventní. Banka musí mít schopnost úhrady úvěru od CB (úvěry diskontní, lombardní, na PMR, nouzový úvěr).
Pomoc CB je obvykle použita na úhradu závazků jiným bankám nebo výplatu vkladů, obojí ohrožuje měnovou politiku – emise peněz (multiplikace).
Kromě úvěrů může CB pomocí záruk za vklady, poskytnutím prostředků bance ji přebírající, nabídnout banku k prodeji.
- výnosy z investování
- zdroje finančního trhu
- výpomoci z bankrotů a likvidací
Čerpání fondu:
- náhrady na pohledávky z vkladů a úvěrů
- splátky dluhů
Pojištěny jsou:
neanonymní (identifikované) vklady a úroky (CK i cizí měna, kredity na účtech, vkladové listy, certifikáty, ne směnky).
Pojištěny nejsou:
- vklady bank a finančních institucí
- vklady zdravotních pojišťoven
- vklady státních fondů
Příspěvky fondu:
- 0,1% průměrného stavu pojištěných vkladů a úroků za předchozí rok
- 0,05% z vkladů a úroků u stavebních spořitelem
Náhrady:
ve výši 90% vkladů a úroků, max. 25.000 EUR
A) Věřitel poslední instance
Pomoc od věřitele poslední instance (v ČR – ČNB) představuje mechanismus získávání chybějících prostředků pro banky.
Nedostatek likvidity řeší banka úvěrem od CB až po vyčerpání jiných možností od ostatních bank, státu, prodej aktiv...
Důvodem pomoci je možnost narušen BS vlivem efektu domina – systémové riziko („to large to fail“)
Při pomoci CB je sledováno:
- nebezpečí systémového rizika
- náklady na záchranu
- likvidita a solventnost
- důvody problémů
V zásadě CB pomůže bance dočasně nelikvidní, ale ne nesolventní. Banka musí mít schopnost úhrady úvěru od CB (úvěry diskontní, lombardní, na PMR, nouzový úvěr).
Pomoc CB je obvykle použita na úhradu závazků jiným bankám nebo výplatu vkladů, obojí ohrožuje měnovou politiku – emise peněz (multiplikace).
Kromě úvěrů může CB pomocí záruk za vklady, poskytnutím prostředků bance ji přebírající, nabídnout banku k prodeji.
Úvěrová angažovanost banky
– pravidla mají za cíl diverzifikaci pohledávek a mimobilančních položek, tedy omezení rizik.
Zejména limity vůči jednomu dlužníkovi nebo skupině ekonomicky propojených subjektů v poměru k VK banky (max. 10-25%).
Regulace pohledávek banky vůči osobám blízkým bance – vlastníci, vedení, zaměstnanci a limity úvěrů pobočkám a dceřinným společnostem.
Poskytování informací bankám souvisí s problematikou asymetrie informací, pro orgány dohledu má jejich část důvěrný charakter s ohledem na konkurenci, chování klientů... Upraven je rozsah informací, výroční zpráva, bilance, výsledovka, akcionáři banky a také povinnosti jejich zveřejnění.
Hodnocení banky neprovádějí CB ale ratingové agentury.
Stanovit pravidla ochrany před nelegálními praktikami a možnost jejich využití.
Obchody s důvěrnými informacemi – exkluzivní a nedostupné informace z bankovního sektoru (management primárně, příjemci sekundárně). Zneužití mezi úvěrovou sférou, správou majetkových účastí, privátní účty...
Podvody vedení banky a akcionářů, souvisí s požadavkem bankovní regulace na kvalifikační a morální způsobilost vedení bank. Oblasti schvalování produktů, pravidla pro podíly vlastníků bank, pravidla úvěrové angažovanosti, účetní podvody, krádeže peněz, tunelování.
Praní špinavých peněz (Money Laundening), povinnost banky stanovit opatření proti legalizace výnosů z trestní činnosti a zajištění prevence.
Banka je povinna identifikovat účastníka obchodu na 500.000 Kč.
Zejména limity vůči jednomu dlužníkovi nebo skupině ekonomicky propojených subjektů v poměru k VK banky (max. 10-25%).
Regulace pohledávek banky vůči osobám blízkým bance – vlastníci, vedení, zaměstnanci a limity úvěrů pobočkám a dceřinným společnostem.
Poskytování informací bankám souvisí s problematikou asymetrie informací, pro orgány dohledu má jejich část důvěrný charakter s ohledem na konkurenci, chování klientů... Upraven je rozsah informací, výroční zpráva, bilance, výsledovka, akcionáři banky a také povinnosti jejich zveřejnění.
Hodnocení banky neprovádějí CB ale ratingové agentury.
Stanovit pravidla ochrany před nelegálními praktikami a možnost jejich využití.
Obchody s důvěrnými informacemi – exkluzivní a nedostupné informace z bankovního sektoru (management primárně, příjemci sekundárně). Zneužití mezi úvěrovou sférou, správou majetkových účastí, privátní účty...
Podvody vedení banky a akcionářů, souvisí s požadavkem bankovní regulace na kvalifikační a morální způsobilost vedení bank. Oblasti schvalování produktů, pravidla pro podíly vlastníků bank, pravidla úvěrové angažovanosti, účetní podvody, krádeže peněz, tunelování.
Praní špinavých peněz (Money Laundening), povinnost banky stanovit opatření proti legalizace výnosů z trestní činnosti a zajištění prevence.
Banka je povinna identifikovat účastníka obchodu na 500.000 Kč.
2. Asymetrie informací
Nestejný přístup různých subjektů k informacím všeho druhu, v bankovnictví je asymetrie velká, může mít větší negativní dopady, to je jeden z důvodů provádění BRaD.
Informace o bance:
vedení banky a vlastníci – nejlepší přístup k informacím
CB a instituce dohledu
jiné banky
kapitálový trh, ministerstvo financí
klienti – nejhorší přístup k informacím
Systém dohledu napomáhá získávat ověření informací mimo povinné z účetních výkazů, ročních zpráv... I tyto informace nejsou zcela veřejné, u menších problémů bank je snaha zamezit run na banku.
3. Pokles zprostředkování bank
projevuje se v poklesu podílu bank na zprostředkování finančních transakcí v ekonomikách a přelévání jeho části do nebankovních subjektů, pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy.
Pro CB nežádoucí tendence, omezuje možnosti vlivu měnové politiky (emise peněz nebank. subj.). Z pohledu klientů pozitivně ovlivňuje kvalitu a efektivnost bank.
Banky je možno zvýhodnit pojištěním vkladů, zákazem primárních vkladů mimo banky, lze očekávat obcházení těchto pravidel.
Proces poklesu zprostředkování bank je v současnosti nevyhnutelný, logicky vyplývá požadavek stejné úrovně regulace bankovních i nebankovních subjektů.
4. Regulace a dohled a měnová politika
MP (snaha ovlivňovat množství peněz v oběhu) je uplatňována u institucí emitujících peníze, CB a OB.
Emise peněz probíhá i mimo bankovní sféru – nebankovní subjekty – tedy mimo dosah CB, omezuje možnost MP, bez regulace a dohledu by výkon MP asi nebyl možný.
Informace o bance:
vedení banky a vlastníci – nejlepší přístup k informacím
CB a instituce dohledu
jiné banky
kapitálový trh, ministerstvo financí
klienti – nejhorší přístup k informacím
Systém dohledu napomáhá získávat ověření informací mimo povinné z účetních výkazů, ročních zpráv... I tyto informace nejsou zcela veřejné, u menších problémů bank je snaha zamezit run na banku.
3. Pokles zprostředkování bank
projevuje se v poklesu podílu bank na zprostředkování finančních transakcí v ekonomikách a přelévání jeho části do nebankovních subjektů, pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy.
Pro CB nežádoucí tendence, omezuje možnosti vlivu měnové politiky (emise peněz nebank. subj.). Z pohledu klientů pozitivně ovlivňuje kvalitu a efektivnost bank.
Banky je možno zvýhodnit pojištěním vkladů, zákazem primárních vkladů mimo banky, lze očekávat obcházení těchto pravidel.
Proces poklesu zprostředkování bank je v současnosti nevyhnutelný, logicky vyplývá požadavek stejné úrovně regulace bankovních i nebankovních subjektů.
4. Regulace a dohled a měnová politika
MP (snaha ovlivňovat množství peněz v oběhu) je uplatňována u institucí emitujících peníze, CB a OB.
Emise peněz probíhá i mimo bankovní sféru – nebankovní subjekty – tedy mimo dosah CB, omezuje možnost MP, bez regulace a dohledu by výkon MP asi nebyl možný.
Možnosti řešení:
přibližování BRaD bankovních a nebankovních subjektů
zákaz přijímání primárních vkladů mimo banky
systém svobodného bankovnictví (= omezení nebo zrušení MP)
měnové rady, tj. návrat regulace emise domácí měny na příliv cizí měny
Existence měnové politiky je tedy silný důvod pro BRaD, popř. dalších finančních institucí.
Argumenty proti BRaD:
nejsou jasná pravidla do budoucna, může vést k nejistotě a opatrnosti v BS při podnikání, konzervativnímu přístupu bank a pomalému vývoji produktů
orientace bank na hůře sledovatelné obchody CB např. mimobilanční
vysoké náklady na dohled bank, zatížení daň. poplatníků nebo bank
systém dohledu vede ke snaze obcházet pravidla (není argument)
nedodržování pravidel orgány dohledu, záchrana velkých bank, vkladů (důležité, nutno minimalizovat)
některá pravidla vedou banky k nadměrným rizikům např. pojištění vkladů (zatím pozitivní zkušenosti)
RaD nezabraňují bankovním skandálům (důvod zdokonalovat, než rušení)
BRaD je ve vyspělých státech současnou realitou.
RVA ... rizikově vážená aktiva (např. úvěry)
EMP ... ekvivalent mimobilančních položek
TR ... tržní rizika (CP, deriváty)
zákaz přijímání primárních vkladů mimo banky
systém svobodného bankovnictví (= omezení nebo zrušení MP)
měnové rady, tj. návrat regulace emise domácí měny na příliv cizí měny
Existence měnové politiky je tedy silný důvod pro BRaD, popř. dalších finančních institucí.
Argumenty proti BRaD:
nejsou jasná pravidla do budoucna, může vést k nejistotě a opatrnosti v BS při podnikání, konzervativnímu přístupu bank a pomalému vývoji produktů
orientace bank na hůře sledovatelné obchody CB např. mimobilanční
vysoké náklady na dohled bank, zatížení daň. poplatníků nebo bank
systém dohledu vede ke snaze obcházet pravidla (není argument)
nedodržování pravidel orgány dohledu, záchrana velkých bank, vkladů (důležité, nutno minimalizovat)
některá pravidla vedou banky k nadměrným rizikům např. pojištění vkladů (zatím pozitivní zkušenosti)
RaD nezabraňují bankovním skandálům (důvod zdokonalovat, než rušení)
BRaD je ve vyspělých státech současnou realitou.
RVA ... rizikově vážená aktiva (např. úvěry)
EMP ... ekvivalent mimobilančních položek
TR ... tržní rizika (CP, deriváty)
SOUČÁSTI SYSTÉMU BRAD
A) Vstup do bankovnictví
Činnost bank je upravena zákonem, ve vyspělých zemích jsou podmínky v zásadě harmonizovány. Licenci působit jako banka vydává CB nebo pověřená instituce. Ani po splnění podmínek nemusí licenci udělit s ohledem na potřeby BS.
Předložení žádosti PO nebo FO (bezúhonné), návrh stanov, zakladatelé, činnosti a program banky, předpoklady hospodářského výsledku, organizační struktura, způsobilost vedoucích pracovníků, organizace vnitřního kontrolního systému, technické, technologické a bezpečnostní zajištění banky.
Právní forma vlastnictví banky, a. s., pokud jsou zakladatelé pouze FO jsou limitovány minimálním počtem zakladatelů nebo maximálním podílem osob, „čistě“ soukromé banky nejsou povolovány.
Minimální výše ZK – prokazování upsání a splacení do 1 roku od přidělení licence, původ kapitálu (ne půjčka), ČR 500 mil. CZK, EU 5 mil. EUR.
Program banky ovlivňuje rozsah licence, vliv na likviditu, rentabilitu, pobočkovou síť, počet zaměstnanců...
Licence vydaná v zemích EU opravňuje působnost banky i v ostatních zemích EU (princip společného pasu)
B) Základní povinnosti bank
Přiměřenost kapitálu, bankovnímu kapitálu je věnována mimořádná pozornost jako zdroji finančních aktiv, krytí ztrát, ohraničení obchodů banky, síla banky (f-ce vlastního kapitálu banky).
Udržování VK je základní, ovlivňuje cenu produktů banky, jeho struktura je v EU standardní – TIER 1,2,3
TIER 1 – splacení akcie, ážiový fond, zákonné rezervní fondy, nerozdělený zisk
TIER 2 – rezervy na krytí ztrát, rezervy z přehodnocení fixních aktiv, termínovaný podřízený dluh (= na posledním místě při uspokojování např. při konkurzu)
TIER 3 – krátkodobý podřízený dluh
Přiměřenost likvidity banky obecně znamená schopnost dostát svým závazkům.
V podstatě stanovení struktury A/P a vazeb mezi nimi v bilanci banky, rozložení rizika z bankovní činnosti. Splatnost položek, vývoj položek, chování vkladatelů, stupně likvidity aktiv, zajištění rezervami.
Stupně rozvoje finančních trhů ovlivňuje možnosti změny struktury aktiv (na sekundárních trzích). Poměr rychle likvidních aktiv a celkových aktiv je doporučen min. 10% (rezervy v A, vklady u bank, krátkodobé CP). Klasifikace úvěrů je důležitým ukazatelem likvidity, provádí se bez ohledu na zajištění.
Paradox: snaha o vyšší rentabilitu banky může vést k dlouhodobým a rizikovým aktivům a ohrožovat likviditu.
Činnost bank je upravena zákonem, ve vyspělých zemích jsou podmínky v zásadě harmonizovány. Licenci působit jako banka vydává CB nebo pověřená instituce. Ani po splnění podmínek nemusí licenci udělit s ohledem na potřeby BS.
Předložení žádosti PO nebo FO (bezúhonné), návrh stanov, zakladatelé, činnosti a program banky, předpoklady hospodářského výsledku, organizační struktura, způsobilost vedoucích pracovníků, organizace vnitřního kontrolního systému, technické, technologické a bezpečnostní zajištění banky.
Právní forma vlastnictví banky, a. s., pokud jsou zakladatelé pouze FO jsou limitovány minimálním počtem zakladatelů nebo maximálním podílem osob, „čistě“ soukromé banky nejsou povolovány.
Minimální výše ZK – prokazování upsání a splacení do 1 roku od přidělení licence, původ kapitálu (ne půjčka), ČR 500 mil. CZK, EU 5 mil. EUR.
Program banky ovlivňuje rozsah licence, vliv na likviditu, rentabilitu, pobočkovou síť, počet zaměstnanců...
Licence vydaná v zemích EU opravňuje působnost banky i v ostatních zemích EU (princip společného pasu)
B) Základní povinnosti bank
Přiměřenost kapitálu, bankovnímu kapitálu je věnována mimořádná pozornost jako zdroji finančních aktiv, krytí ztrát, ohraničení obchodů banky, síla banky (f-ce vlastního kapitálu banky).
Udržování VK je základní, ovlivňuje cenu produktů banky, jeho struktura je v EU standardní – TIER 1,2,3
TIER 1 – splacení akcie, ážiový fond, zákonné rezervní fondy, nerozdělený zisk
TIER 2 – rezervy na krytí ztrát, rezervy z přehodnocení fixních aktiv, termínovaný podřízený dluh (= na posledním místě při uspokojování např. při konkurzu)
TIER 3 – krátkodobý podřízený dluh
Přiměřenost likvidity banky obecně znamená schopnost dostát svým závazkům.
V podstatě stanovení struktury A/P a vazeb mezi nimi v bilanci banky, rozložení rizika z bankovní činnosti. Splatnost položek, vývoj položek, chování vkladatelů, stupně likvidity aktiv, zajištění rezervami.
Stupně rozvoje finančních trhů ovlivňuje možnosti změny struktury aktiv (na sekundárních trzích). Poměr rychle likvidních aktiv a celkových aktiv je doporučen min. 10% (rezervy v A, vklady u bank, krátkodobé CP). Klasifikace úvěrů je důležitým ukazatelem likvidity, provádí se bez ohledu na zajištění.
Paradox: snaha o vyšší rentabilitu banky může vést k dlouhodobým a rizikovým aktivům a ohrožovat likviditu.
DŮVODY EXISTENCE BRAD
Bankovnictví je nejvíce regulované odvětví v tržních ekonomikách, v centrálně řízených ekonomikách je direktivně řízeno.
Stanovení pravidel pro bankovní sektor a jeho regulaci není v rozporu s principy tržní ek.
1. Specifičnost bankovních institucí
regulace není nutná z hlediska cíle podnikání nebo vlastníků ale zejména z hlediska předmětu činnosti.
Odlišnosti od nebankovních institucí:
emise bezhotovostních peněz, množství peněz v oběhu je důležitou makroekonomickou veličinou
zajištění platebního styku v ekonomice, rozhodující podíl bank, životně důležité pro ekonomiku, pravidla a ochrana platebního styku
rozhodující podíl na zdrojích bank tvoří cizí zdroje (vklady), důvěra v BS, neúčast volných peněz v bankách zpomaluje hospodářský růst, nutná pravidla pro banky
specifická struktura A a P, dlouhodobější aktiva a krátkodobá pasiva, rozdíl od jiných subjektů, nutná proporce – likvidita
úpadek banky má horší důsledky než u jiných subjektů, široký rozsah vlivu banky v ekonomice, nutnost pojištění vkladů, CB a stát nemůže ponechat padnout velkou banku – důvěra v BS „to large to fail“
bankovnictví je oligopolní odvětví s vysokou ziskovostí, do bankovnictví nelze připustit subjekty s pouhou snahou o zisk a odchod z bankovnictví
vysoká ziskovost a tvrdá konkurence mohou vést k nadměrným rizikům, omezení regulací a dohledem – klasifikace úvěrů, rizikové váhy, kapitálová přiměřenost...
Stanovení pravidel pro bankovní sektor a jeho regulaci není v rozporu s principy tržní ek.
1. Specifičnost bankovních institucí
regulace není nutná z hlediska cíle podnikání nebo vlastníků ale zejména z hlediska předmětu činnosti.
Odlišnosti od nebankovních institucí:
emise bezhotovostních peněz, množství peněz v oběhu je důležitou makroekonomickou veličinou
zajištění platebního styku v ekonomice, rozhodující podíl bank, životně důležité pro ekonomiku, pravidla a ochrana platebního styku
rozhodující podíl na zdrojích bank tvoří cizí zdroje (vklady), důvěra v BS, neúčast volných peněz v bankách zpomaluje hospodářský růst, nutná pravidla pro banky
specifická struktura A a P, dlouhodobější aktiva a krátkodobá pasiva, rozdíl od jiných subjektů, nutná proporce – likvidita
úpadek banky má horší důsledky než u jiných subjektů, široký rozsah vlivu banky v ekonomice, nutnost pojištění vkladů, CB a stát nemůže ponechat padnout velkou banku – důvěra v BS „to large to fail“
bankovnictví je oligopolní odvětví s vysokou ziskovostí, do bankovnictví nelze připustit subjekty s pouhou snahou o zisk a odchod z bankovnictví
vysoká ziskovost a tvrdá konkurence mohou vést k nadměrným rizikům, omezení regulací a dohledem – klasifikace úvěrů, rizikové váhy, kapitálová přiměřenost...
Způsoby dohledu a organizace v ČR, Velké Británii a Německu
ČR
V ČR provádí dohled nad BS ČNB, útvary bankvoního dohledu jsou součástí její organizační struktury. Upraveno Ústavou ČR (1/93), zákonem o ČNB č. 6/93, zákonem o bankách č. 21/92 (založení banky v ČR 500 mil. CZK, v EU 5 mil. EUR)
ČNB vydává licence k působení jako banka a stanovuje povinnosti bank, kapitálovou přiměřenost, přiměřenost likvidity...
V roce 2006 došlo k zásadním změnám v dohledu, dohled ČNB nad OB, družstevními záložnami, kapitálovým trhem i pojišťovnami. Jediná instituce dohledu spadá pod ČNB je Výbor pro finanční trh – 1.4.2006.
Velká Británie
Bank of England (1694) – guvernér +16 ředitelů – bankovní rada.
Bankovní dohled vykovává v součinnosti s CB FSA (Financial Services Authority – 1998) – vydává licence, soukromá společnost nezávislá na vládě:
udržuje důvěryhodnost finančního systému
dbá na porozumění veřejnosti finančního systému
ochrana klientů, odpovědnost managementu bank, omezení možností kriminality
právo odmítnout (odejmout) licenci, pokuty za porušení
tvoří a mění pravidla dohledu
schvaluje jednotlivce s významným vlivem (úlohou) v regulačních aktivitách
CB vykonává dohled nad BS jako celkem, měnová stabilita, výsadní právo emise pro Anglii a skotsko od 1844. Bankovní ombudsman je v Anglii od 1986, řeší stížnosti na BS.
Německo
Deutsche Bundesbank (Frankfurt – 1957) – prezident + rada 6 členů. Dále 9 zemských CB (140 poboček), pozůstatek poválečného amerického vlivu, fungují v souladu s CB. Emise bankovek, banka bank, banka státu, měnové rezervy...
BRaD vykovává jednotný regulátor finančního trhu (od 2002) pro banky, pojišťovny, kapitálový trh, úvěrové instituce. FFSA – Federal Financial Supervisory Authority.
Funkci věřitele poslední instance LIKO Bank – podle dohod s CB. Bankovní ombudsman od 1992, řeší konflikty mezi klienty a bankami.
Cíle regulace a dohledu
Makroekonomická rovnováha a stabilita, efektivnost, bezpečnost, důvěryhodnost BS.
Dále efektivnost provádění měnové politiky, zajištění informací z finanční sféry, ochrana bankovních investorů (vkladatelů), ochrana bank před nekalými praktikami.
Regulace a dohled na nepovinné bázi:
dobrovolný, bez explicitních (přesně vymezených) pravidel
seberegulace, pravidla stanovuje instituce vytvořená bankami
Tyto systémy mohou vést k monopolizaci a oligopolizaci BS, např. stanovením tvrdých pravidel pro vstup do bankovnictví, zesnadňují harmonizaci pravidel v mezinárodním měřítku.
V ČR provádí dohled nad BS ČNB, útvary bankvoního dohledu jsou součástí její organizační struktury. Upraveno Ústavou ČR (1/93), zákonem o ČNB č. 6/93, zákonem o bankách č. 21/92 (založení banky v ČR 500 mil. CZK, v EU 5 mil. EUR)
ČNB vydává licence k působení jako banka a stanovuje povinnosti bank, kapitálovou přiměřenost, přiměřenost likvidity...
V roce 2006 došlo k zásadním změnám v dohledu, dohled ČNB nad OB, družstevními záložnami, kapitálovým trhem i pojišťovnami. Jediná instituce dohledu spadá pod ČNB je Výbor pro finanční trh – 1.4.2006.
Velká Británie
Bank of England (1694) – guvernér +16 ředitelů – bankovní rada.
Bankovní dohled vykovává v součinnosti s CB FSA (Financial Services Authority – 1998) – vydává licence, soukromá společnost nezávislá na vládě:
udržuje důvěryhodnost finančního systému
dbá na porozumění veřejnosti finančního systému
ochrana klientů, odpovědnost managementu bank, omezení možností kriminality
právo odmítnout (odejmout) licenci, pokuty za porušení
tvoří a mění pravidla dohledu
schvaluje jednotlivce s významným vlivem (úlohou) v regulačních aktivitách
CB vykonává dohled nad BS jako celkem, měnová stabilita, výsadní právo emise pro Anglii a skotsko od 1844. Bankovní ombudsman je v Anglii od 1986, řeší stížnosti na BS.
Německo
Deutsche Bundesbank (Frankfurt – 1957) – prezident + rada 6 členů. Dále 9 zemských CB (140 poboček), pozůstatek poválečného amerického vlivu, fungují v souladu s CB. Emise bankovek, banka bank, banka státu, měnové rezervy...
BRaD vykovává jednotný regulátor finančního trhu (od 2002) pro banky, pojišťovny, kapitálový trh, úvěrové instituce. FFSA – Federal Financial Supervisory Authority.
Funkci věřitele poslední instance LIKO Bank – podle dohod s CB. Bankovní ombudsman od 1992, řeší konflikty mezi klienty a bankami.
Cíle regulace a dohledu
Makroekonomická rovnováha a stabilita, efektivnost, bezpečnost, důvěryhodnost BS.
Dále efektivnost provádění měnové politiky, zajištění informací z finanční sféry, ochrana bankovních investorů (vkladatelů), ochrana bank před nekalými praktikami.
Regulace a dohled na nepovinné bázi:
dobrovolný, bez explicitních (přesně vymezených) pravidel
seberegulace, pravidla stanovuje instituce vytvořená bankami
Tyto systémy mohou vést k monopolizaci a oligopolizaci BS, např. stanovením tvrdých pravidel pro vstup do bankovnictví, zesnadňují harmonizaci pravidel v mezinárodním měřítku.
FUNKCE CB, PODSTATA, ZPŮSOBY A CÍLE REGULACE A DOHLEDU
Funkce CB
Makroekonomické Mikroekonomické
Emise hotovostních peněz Regulace a dohled nad BS
Měnová politika Banka bank
Devizová činnost Banka státu
Reprezentace státu v měnové oblasti
Podstata
Regulace BS a podmínek vstupu subjektů do systému, dohled nad plněním pravidel a rámce činností bankovních institucí.
Koncipování a prosazování podmínek a pravidel, jejich dodržování, kontrola a vyvozování sankcí při neplnění. CB vykonávají samostatně nebo v kombinaci s dalšími institucemi a ve spolupráci s externím auditem. Důležité je zaměření na prevenci.
Způsoby dohledu:
dohled na dálku (off-site examinations) – podle účetních výkazů a předložení informací orgánům dohledu – levné, ale může docházek ke zkreslení informací, jejich špatnému vyhodnocení, nebo úmyslnému poskytnutí špatných informací, možnost pozdního řešení
dohled na místě (on-site examinations) – ověření skutečnosti v bance, v delších časových intervalech nutný, úvěry, informace, organizace, rezervy, postupy. Vyšší náklady, podmíněno kvalifikovanými pracovníky.
CAMEL (Capital, Assets, Management, Earnings, Liquidity) – nejznámější komplexní metoda hodnocení bank
Makroekonomické Mikroekonomické
Emise hotovostních peněz Regulace a dohled nad BS
Měnová politika Banka bank
Devizová činnost Banka státu
Reprezentace státu v měnové oblasti
Podstata
Regulace BS a podmínek vstupu subjektů do systému, dohled nad plněním pravidel a rámce činností bankovních institucí.
Koncipování a prosazování podmínek a pravidel, jejich dodržování, kontrola a vyvozování sankcí při neplnění. CB vykonávají samostatně nebo v kombinaci s dalšími institucemi a ve spolupráci s externím auditem. Důležité je zaměření na prevenci.
Způsoby dohledu:
dohled na dálku (off-site examinations) – podle účetních výkazů a předložení informací orgánům dohledu – levné, ale může docházek ke zkreslení informací, jejich špatnému vyhodnocení, nebo úmyslnému poskytnutí špatných informací, možnost pozdního řešení
dohled na místě (on-site examinations) – ověření skutečnosti v bance, v delších časových intervalech nutný, úvěry, informace, organizace, rezervy, postupy. Vyšší náklady, podmíněno kvalifikovanými pracovníky.
CAMEL (Capital, Assets, Management, Earnings, Liquidity) – nejznámější komplexní metoda hodnocení bank
VZNIK A VÝVOJ BANKOVNÍ REGULACE A DOHLEDU
Výbor pro finanční trh – od 1.4.2006
Bankovnictví je nejvíce regulované odvětví, banky mají zásadní vliv na makroekonomiku. Bankovní licence funguje na principu mezinárodního pasu (členy EU jsme od 1.5.2004).
Existence BRaD souvisí se vznikem CB a institucí určených pro dohled nad bankovním systémem.
Vznik OB v 10.-12. století v Itálii. CB - od 17. st. se vyvíjí jejich práva a funkce, většina z nich ale vzniká až ve 20. st.
CB vznikají:
přeměnou soukromé KB – Švédsko
přidělením emisního práva KB – Itálie
založením jako nové instituce – Anglie
Vznikem CB začíná nová éra bankovnictví = dvoustupňový bankovní systém.
Důvody zakládání CB:
finanční zájmy vlád a panovníků
soustředit pohyby státní pokladny do vlastní instituce
V centrálně řízených ekonomikách bylo jednostupňové bankovnictví, v ČR – Státní banka Československá, vznik ČNB 1993 => dvoustupňové bankovnictví.
Pozdější důvody vzniku CB:
centralizace emise peněz
udržování měnové stability
regulace BS (2 stupně)
nutnost mezibankovního zúčtování (soustředění rezerv pro tento účel)
Definiční znaky CB:
monopol emise hotovostních peněz
měnová politika
regulace BS
Bankovnictví je nejvíce regulované odvětví, banky mají zásadní vliv na makroekonomiku. Bankovní licence funguje na principu mezinárodního pasu (členy EU jsme od 1.5.2004).
Existence BRaD souvisí se vznikem CB a institucí určených pro dohled nad bankovním systémem.
Vznik OB v 10.-12. století v Itálii. CB - od 17. st. se vyvíjí jejich práva a funkce, většina z nich ale vzniká až ve 20. st.
CB vznikají:
přeměnou soukromé KB – Švédsko
přidělením emisního práva KB – Itálie
založením jako nové instituce – Anglie
Vznikem CB začíná nová éra bankovnictví = dvoustupňový bankovní systém.
Důvody zakládání CB:
finanční zájmy vlád a panovníků
soustředit pohyby státní pokladny do vlastní instituce
V centrálně řízených ekonomikách bylo jednostupňové bankovnictví, v ČR – Státní banka Československá, vznik ČNB 1993 => dvoustupňové bankovnictví.
Pozdější důvody vzniku CB:
centralizace emise peněz
udržování měnové stability
regulace BS (2 stupně)
nutnost mezibankovního zúčtování (soustředění rezerv pro tento účel)
Definiční znaky CB:
monopol emise hotovostních peněz
měnová politika
regulace BS
Základní zásady činnosti CB:
nekonkurovat OB
neúročit vklady bank (komerční úroky) – CB platí, ale v takové výši, aby OB nevydělávaly na úrocích = neukládaly finanční prostředky u CB za účelem zbohatnutí
nezávislá instituce
banka pro ostatní banky
působit jako zúčtovací centrum
sledovat a regulovat BS
rozhodovat o úvěrové výpomoci bankám
sledovat cíle stabilní měny
podporovat dobrou funkci BS
podporovat funkci finančních trhů
CERTIS – zúčtovací centrum ČNB, mezinárodní clearingové centrum
Vývoj CB v ČR:
1919-1926 – bankovní úřad při ministerstvu financí
- formování měnové politiky a úvěry OB
- zúčtovací centrum mezi bankami
- vedení účtu státu
- opatření proti padělání
1926 – Státní banka Československá – v poválečném období centrálně řízená ekonomika => jednostupňový BS, SBČS plnila funkci CB i OB
Vznik CB – 1993 – ČNB – návrat k dvoustupňovému BS
Basilejský výbor bankovního dohledu (BCBS = Basle Committee of Banking Supervision) – 1974 – prezentuje procesy bankovnictví probíhající v mezinárodním měřítku, deregulace, harmonizace, koordinace bankovního dohledu s cílem:
stability mezinárodního BS
odstranění konkurenčních nerovností regulace
sjednocování podmínek pro udělování bankovních licencí
sjednocování krytí bankovní rizik
harmonizace pravidel dohledu a regulace
Australská konference pod patronací BCBS – 1998 – stanovila principy efektivního bankovního dohledu:
1) efektivní dohled musí mít vymezeny odpovědnosti a cíle, nezávislý dohled, výměna informací
2) jasně definované činnosti institucí působících jako banka
3) stanovená kritéria bankám v rámci určených standardů
4) kontrola převodů podíl. majetků bank
5) kritéria pro nákup majetkových podílů bank, propojení nesmí vést ke zvýšení rizik a omezení možností dohledu
6) stanovení minimální kapitálové vybavenosti bank
7) nezávislé hodnocení úvěrových a investičních postupů
8) banky musí tvořit opravné položky a rezervy a hodnotit kvalitu portfolia
...
3 typy dohledu nad KB:
· bankovní regulace a dohled
· vnější audit – 1x ročně
· vnitřní audit
neúročit vklady bank (komerční úroky) – CB platí, ale v takové výši, aby OB nevydělávaly na úrocích = neukládaly finanční prostředky u CB za účelem zbohatnutí
nezávislá instituce
banka pro ostatní banky
působit jako zúčtovací centrum
sledovat a regulovat BS
rozhodovat o úvěrové výpomoci bankám
sledovat cíle stabilní měny
podporovat dobrou funkci BS
podporovat funkci finančních trhů
CERTIS – zúčtovací centrum ČNB, mezinárodní clearingové centrum
Vývoj CB v ČR:
1919-1926 – bankovní úřad při ministerstvu financí
- formování měnové politiky a úvěry OB
- zúčtovací centrum mezi bankami
- vedení účtu státu
- opatření proti padělání
1926 – Státní banka Československá – v poválečném období centrálně řízená ekonomika => jednostupňový BS, SBČS plnila funkci CB i OB
Vznik CB – 1993 – ČNB – návrat k dvoustupňovému BS
Basilejský výbor bankovního dohledu (BCBS = Basle Committee of Banking Supervision) – 1974 – prezentuje procesy bankovnictví probíhající v mezinárodním měřítku, deregulace, harmonizace, koordinace bankovního dohledu s cílem:
stability mezinárodního BS
odstranění konkurenčních nerovností regulace
sjednocování podmínek pro udělování bankovních licencí
sjednocování krytí bankovní rizik
harmonizace pravidel dohledu a regulace
Australská konference pod patronací BCBS – 1998 – stanovila principy efektivního bankovního dohledu:
1) efektivní dohled musí mít vymezeny odpovědnosti a cíle, nezávislý dohled, výměna informací
2) jasně definované činnosti institucí působících jako banka
3) stanovená kritéria bankám v rámci určených standardů
4) kontrola převodů podíl. majetků bank
5) kritéria pro nákup majetkových podílů bank, propojení nesmí vést ke zvýšení rizik a omezení možností dohledu
6) stanovení minimální kapitálové vybavenosti bank
7) nezávislé hodnocení úvěrových a investičních postupů
8) banky musí tvořit opravné položky a rezervy a hodnotit kvalitu portfolia
...
3 typy dohledu nad KB:
· bankovní regulace a dohled
· vnější audit – 1x ročně
· vnitřní audit
Ostatni kap fondy
– vklady spol mimo zk
- dary
- DHM neodpisovaby a balezeny jako prebytek pri invetarizaci
Sponzor daroval podnku castku 1 mil kterou prevedl na B U a automobil ocenen na castku 300 tis
prijaty dar podle vypisu z banky
auto
Podnik vytvoril zisk v beznem obdobi ve vysi 200 valna hromada rozhodla ze 5% bude prideleno da zak rezerv fondu 15% do fondu odmen 20% na dividendy a 10% uhradu ztraty minulych let a zbytek nerozdelen
zakonny rez fond 5%
Dlouhodobe zavazky – dl bankovni uvery 461
- dl uvery – k ovladanym osbam
§ - k osobam z podsatatny vlivem
- Emitovane dluhospisy
- Zavazky z pronajmu
- Dlouhodobe prijate zalohy
Prednaska 12
Spol prijala vklad ticheho spol v castce 100 tis a za 1. rok mu priznala podil na zisku ve vysi 12 tis.
prevzeti vklau od spol
priznany podil na zisku
vyplaceni podilu A) srazkova dan B) podil k vyplate
Individualni podnikatel – fyzicka osoba co vede ucetnictvi a neni zapsana v OR
- uctuje ale dan je jako FO
- nelze oddelit obchodni majetek od majetku osobniho
- VH rozhoduje podnikatel
- nevytvari fondy ze zisku
- vyse ZK se nezpisuje do OR( misto 411 se pouziva 491)
priklad
individualni podnikatel uzsku tecnil
vklad pri vzniku firmy a) zk 100 b) v penezich 60 c) auto v hodnata 40
dodatecny vklad behem roku 80
vyber pro osobni spotrebu VBu 20
trzba z prodeje sluzeb 90 na poklandu
prijaty dar na pokladnu v castce 50
Naklad – snizeni aktiv nebo zvyseni pasiv
- cleneni kalkulacni
- prime
- podle zapojeni do kolobehu – naklady ktere se bud spotrebuji v obdoni nebo se aktivuji jako nedokonce vyrobka polotovary neprodane vyrobky
Vydejka ze skladu
podej zbozi – vystavi FA a oductovat vydejkou v nakupnich cenach
spotreeba energii - uctuji primo do spotreby (neskladuji si eletriku apod)
opravy
spotreba znamek
spotreba kolku
prodej dhm – vydejka na dhm
raadny odpis dhm
uhrada poplatku za vedeni BU
zcizeny mat ze skladu
znizeni mat zivelnou pohromou
- dary
- DHM neodpisovaby a balezeny jako prebytek pri invetarizaci
Sponzor daroval podnku castku 1 mil kterou prevedl na B U a automobil ocenen na castku 300 tis
prijaty dar podle vypisu z banky
auto
Podnik vytvoril zisk v beznem obdobi ve vysi 200 valna hromada rozhodla ze 5% bude prideleno da zak rezerv fondu 15% do fondu odmen 20% na dividendy a 10% uhradu ztraty minulych let a zbytek nerozdelen
zakonny rez fond 5%
Dlouhodobe zavazky – dl bankovni uvery 461
- dl uvery – k ovladanym osbam
§ - k osobam z podsatatny vlivem
- Emitovane dluhospisy
- Zavazky z pronajmu
- Dlouhodobe prijate zalohy
Prednaska 12
Spol prijala vklad ticheho spol v castce 100 tis a za 1. rok mu priznala podil na zisku ve vysi 12 tis.
prevzeti vklau od spol
priznany podil na zisku
vyplaceni podilu A) srazkova dan B) podil k vyplate
Individualni podnikatel – fyzicka osoba co vede ucetnictvi a neni zapsana v OR
- uctuje ale dan je jako FO
- nelze oddelit obchodni majetek od majetku osobniho
- VH rozhoduje podnikatel
- nevytvari fondy ze zisku
- vyse ZK se nezpisuje do OR( misto 411 se pouziva 491)
priklad
individualni podnikatel uzsku tecnil
vklad pri vzniku firmy a) zk 100 b) v penezich 60 c) auto v hodnata 40
dodatecny vklad behem roku 80
vyber pro osobni spotrebu VBu 20
trzba z prodeje sluzeb 90 na poklandu
prijaty dar na pokladnu v castce 50
Naklad – snizeni aktiv nebo zvyseni pasiv
- cleneni kalkulacni
- prime
- podle zapojeni do kolobehu – naklady ktere se bud spotrebuji v obdoni nebo se aktivuji jako nedokonce vyrobka polotovary neprodane vyrobky
Vydejka ze skladu
podej zbozi – vystavi FA a oductovat vydejkou v nakupnich cenach
spotreeba energii - uctuji primo do spotreby (neskladuji si eletriku apod)
opravy
spotreba znamek
spotreba kolku
prodej dhm – vydejka na dhm
raadny odpis dhm
uhrada poplatku za vedeni BU
zcizeny mat ze skladu
znizeni mat zivelnou pohromou
Vynosy
– zvyseni aktiv podniku nebo snizeni pasiv.
- uctuji podle druhu
Prodej vyrna FA
pouziti nedokoncene vyrobky
doprava zbozi vlastnimi zam
pripsani uroku na BU
512 – cetovne danove uznatelny naklad a to pouze do limitu.
518 Naklady na reprezentaci jsou danove neuznatelne
518 – ostatní sluzby palti to ze nektere polozky jsou danove neuznatelne ( restaurovani umel. del)
52X odmeny statutarnim organum – neuznatelne
52X – sotatni soc pojisteni – do limitu
543 – dary nejdrine neuznany a pak odecteny od ZD
54X – pokuty a penale napsany ve smlouve - uznetelne az pokud jsou zaplaceny
54X ostatní pokuty a penale nesmluvni – neuynatelne
54X odpis pohledavek
551 odpis dhm – podle zákona o dani z prijmu
55X, 57X,58X ostatní rezervy jsou neuznatelne
Opravne polozky neuznatelne krome zakonych( k pohled)
54x manka a skody – uznatelne jen do vyse nahrady
58X uznatelne
13. prednaska
Odlozena dan – odlozeny danovy zavazek – ucetni hodnota aktiv je vetsi nez danova
- odlozena danova pohledavka – ucetni hodnota aktiv ja mensi nez danova
odpis(ucetni) 100
Ucetni hodnota majetku je 1000 – 100 = 900
Danovy odpis(podle zakona o dani z prijmu) = 200
Danova hodnota majetku je 800
Zustatkova hodnota ucetni je vetsi nez hodnota danova proto by jsme meli zauctovat odlozeny danovy zavazek.
Vypocet odlozeneho danoveho zavazku pi Danova sazba = 30%
(Ucetni hodnot – danova)*danova sazba=(900-800)*0,3=30
odlozeny danovy zavazek 30
Ucetni uzaverka
- kontrola uplnosti a spravnosti, prukaznosti ucetnictvi. Ve smernicich je napsano vse co si podnik voli – archivace ucetnich dokladu, prirozeny ubytek zasob, aktualizece uctoveho rozvrhu, analyticke ucty
- inventarizace – proces pri kterem se zjistuje skutecny stav majetku – vysledek je navrh na vytvoreni opravnych polozek a rezerv
- uzavreni uctu a ucetnich knih
Ucetni zaverka
- rozvaha
- vykaz Z/Z
- priloha – majetkove ucasti, pohledavky po spaltnosti, prehled cash flow(provozni, investicni, kapitalova), vykaz o zmenach VK
aktiva celkem >= 40 mil
cisty obrat >=80 mil
prum pocet zam >= 50
pokud v obdobi bylo alespon jedn kriterium splneno tak spolecnost podleha auditu a musi delat rozvahu a vykaz Z/Z v plnem rozsahu, ostatni spol. Musi splnit alespon 2 kriteria
rozvaha - zahajovaci pri zalozeni podniku
- radna 31.12.
- mimoradna
- mezitimni – pri premene spol. Muze se delat bez inventarizace
- pocatecni 1.1.
harmonizace ucetnictvi
sladit ucetnictvi tak aby bylo srovnatelne
provadi se tak ze velka cast ucetnictvi bude harmonizovana s EU
v ramci EU – 4. direktiva – 1978 – ucetni zaverka 2 moznosti rozvahy – vybiraji si staty ale muzou klidne I vsechny at si vybere podnik
4 moznosti vykazu Z/Z
- 7. direktiva – 1983 – konslidovana ucetni zaverka
- 8. direktiva 1984 – auditing – podminky auditu a zpusob auditu
- dlsi mene podstatne
- clenske staty museji direktivy aplikoat do svych narodnich uprav ucetnictvi
Mezinarodni harmonizace
IAS
IFRS
GAAP americke ucetni principy upravy. evropsky standardu se delaji pod vlivem GAAPU a exituje o tom dohoda. Amerika v roce 2004 uznali I evropske standardy
V cr se uctuje podle ceskeho zakona ktery je termer shodny s EU a behem budoucich let se bude sblizovat GAAP a EU
- uctuji podle druhu
Prodej vyrna FA
pouziti nedokoncene vyrobky
doprava zbozi vlastnimi zam
pripsani uroku na BU
512 – cetovne danove uznatelny naklad a to pouze do limitu.
518 Naklady na reprezentaci jsou danove neuznatelne
518 – ostatní sluzby palti to ze nektere polozky jsou danove neuznatelne ( restaurovani umel. del)
52X odmeny statutarnim organum – neuznatelne
52X – sotatni soc pojisteni – do limitu
543 – dary nejdrine neuznany a pak odecteny od ZD
54X – pokuty a penale napsany ve smlouve - uznetelne az pokud jsou zaplaceny
54X ostatní pokuty a penale nesmluvni – neuynatelne
54X odpis pohledavek
551 odpis dhm – podle zákona o dani z prijmu
55X, 57X,58X ostatní rezervy jsou neuznatelne
Opravne polozky neuznatelne krome zakonych( k pohled)
54x manka a skody – uznatelne jen do vyse nahrady
58X uznatelne
13. prednaska
Odlozena dan – odlozeny danovy zavazek – ucetni hodnota aktiv je vetsi nez danova
- odlozena danova pohledavka – ucetni hodnota aktiv ja mensi nez danova
odpis(ucetni) 100
Ucetni hodnota majetku je 1000 – 100 = 900
Danovy odpis(podle zakona o dani z prijmu) = 200
Danova hodnota majetku je 800
Zustatkova hodnota ucetni je vetsi nez hodnota danova proto by jsme meli zauctovat odlozeny danovy zavazek.
Vypocet odlozeneho danoveho zavazku pi Danova sazba = 30%
(Ucetni hodnot – danova)*danova sazba=(900-800)*0,3=30
odlozeny danovy zavazek 30
Ucetni uzaverka
- kontrola uplnosti a spravnosti, prukaznosti ucetnictvi. Ve smernicich je napsano vse co si podnik voli – archivace ucetnich dokladu, prirozeny ubytek zasob, aktualizece uctoveho rozvrhu, analyticke ucty
- inventarizace – proces pri kterem se zjistuje skutecny stav majetku – vysledek je navrh na vytvoreni opravnych polozek a rezerv
- uzavreni uctu a ucetnich knih
Ucetni zaverka
- rozvaha
- vykaz Z/Z
- priloha – majetkove ucasti, pohledavky po spaltnosti, prehled cash flow(provozni, investicni, kapitalova), vykaz o zmenach VK
aktiva celkem >= 40 mil
cisty obrat >=80 mil
prum pocet zam >= 50
pokud v obdobi bylo alespon jedn kriterium splneno tak spolecnost podleha auditu a musi delat rozvahu a vykaz Z/Z v plnem rozsahu, ostatni spol. Musi splnit alespon 2 kriteria
rozvaha - zahajovaci pri zalozeni podniku
- radna 31.12.
- mimoradna
- mezitimni – pri premene spol. Muze se delat bez inventarizace
- pocatecni 1.1.
harmonizace ucetnictvi
sladit ucetnictvi tak aby bylo srovnatelne
provadi se tak ze velka cast ucetnictvi bude harmonizovana s EU
v ramci EU – 4. direktiva – 1978 – ucetni zaverka 2 moznosti rozvahy – vybiraji si staty ale muzou klidne I vsechny at si vybere podnik
4 moznosti vykazu Z/Z
- 7. direktiva – 1983 – konslidovana ucetni zaverka
- 8. direktiva 1984 – auditing – podminky auditu a zpusob auditu
- dlsi mene podstatne
- clenske staty museji direktivy aplikoat do svych narodnich uprav ucetnictvi
Mezinarodni harmonizace
IAS
IFRS
GAAP americke ucetni principy upravy. evropsky standardu se delaji pod vlivem GAAPU a exituje o tom dohoda. Amerika v roce 2004 uznali I evropske standardy
V cr se uctuje podle ceskeho zakona ktery je termer shodny s EU a behem budoucich let se bude sblizovat GAAP a EU
Vlastni kapital
– def: rozdil mezi aktivy a zavazky.
- vsichni kdo vedou ucetnicti maji vlastni kappital a vsechny PO
- fondy ze zisku, VH – musi se ke konci roku vynulovat, zakladni kapital, emisni azio
zakladni kapital – vlozen akcionari
- vznik jinym zpusobem
- vytvari se ve vysi 2 nebo 20 mil pro a.s., 200 tis pro s.r.o., v.o.s. nemusi povine, k.s. komanditiste minumalne 5 tis, druzstvo 50 tis, ve statnich podnicich je kmenove jmeni a neni uzrceno
vklad jistiny– aby se mohlo zacit jednat o zalozeni
upis ZK –upis se uz uctuje jako amise cp. musi byt upsano 100% a splacno 30% v penezich aby se mohlo jit na zapis do OR a ke dni vzniku se sestavuje pocatecni rozvaha, a pak uz se jen zeka nez se splati zbytek
jistina 3 spolecniku kazdy 1mil a do 3 mesicu od zalozeni bl upsan ZK v objemu 20 mil a splaceno 6 + jistina a do dalsich 6 mesicu byl spacen zbytek
vklad jistiny
upis ZK
zuctovani jistiny
splaceno 6mil ZK
zapis do OR
splaceni zk
Zmeny zk -zvyseni- efektivni bilancni suma roste, deklaratorni bilancni suma se nemeni, kombinace – castecna zmena bil sumy
- nebo snizeni
spolecnost hodla zvysit ZK z castky 2 mil na 5 mil a proto emituje konvertibilni dluhopisy kratkodobe
1. emise kdl
2. splaceni dl
3. zmena ZK
4. vymena dl za akcie
5. zapis do OR
Spolecnost zvysuje podle rozhodnuti valne hromady ZK z 20 mil na 30 mil. Tak ze polovinu uhradi z ostatnich kap fondu a polovinu a nerozdeleneho zisku. Pocatecni zustatke kap fondu je 6 mil a nezordel zisk je 9
upis na zvyseni ZK
prevod zvyseni Zk z ostatnich kap fondu
prevod z neroz zisku
zmena zapisu do OR
Spolecnost hodla snizit ZK ktery je 100 akcii po 500tis kc vykupuje vlastni akcie 20 po 600tis
nakup vlstnich akcii na burze z bu
zapis o snizeni ZK do OR 20x 500tis
zruseni vlastnich akcii
zuctovani rozdilu ceny akcii
Upis novych akcii cene 2 mil a ktere jsou prodavany v emisnim kurzu 2,4 mil
upis na zvyseni ZK
splaceni upsanych akcii
zapsi do OR
- vsichni kdo vedou ucetnicti maji vlastni kappital a vsechny PO
- fondy ze zisku, VH – musi se ke konci roku vynulovat, zakladni kapital, emisni azio
zakladni kapital – vlozen akcionari
- vznik jinym zpusobem
- vytvari se ve vysi 2 nebo 20 mil pro a.s., 200 tis pro s.r.o., v.o.s. nemusi povine, k.s. komanditiste minumalne 5 tis, druzstvo 50 tis, ve statnich podnicich je kmenove jmeni a neni uzrceno
vklad jistiny– aby se mohlo zacit jednat o zalozeni
upis ZK –upis se uz uctuje jako amise cp. musi byt upsano 100% a splacno 30% v penezich aby se mohlo jit na zapis do OR a ke dni vzniku se sestavuje pocatecni rozvaha, a pak uz se jen zeka nez se splati zbytek
jistina 3 spolecniku kazdy 1mil a do 3 mesicu od zalozeni bl upsan ZK v objemu 20 mil a splaceno 6 + jistina a do dalsich 6 mesicu byl spacen zbytek
vklad jistiny
upis ZK
zuctovani jistiny
splaceno 6mil ZK
zapis do OR
splaceni zk
Zmeny zk -zvyseni- efektivni bilancni suma roste, deklaratorni bilancni suma se nemeni, kombinace – castecna zmena bil sumy
- nebo snizeni
spolecnost hodla zvysit ZK z castky 2 mil na 5 mil a proto emituje konvertibilni dluhopisy kratkodobe
1. emise kdl
2. splaceni dl
3. zmena ZK
4. vymena dl za akcie
5. zapis do OR
Spolecnost zvysuje podle rozhodnuti valne hromady ZK z 20 mil na 30 mil. Tak ze polovinu uhradi z ostatnich kap fondu a polovinu a nerozdeleneho zisku. Pocatecni zustatke kap fondu je 6 mil a nezordel zisk je 9
upis na zvyseni ZK
prevod zvyseni Zk z ostatnich kap fondu
prevod z neroz zisku
zmena zapisu do OR
Spolecnost hodla snizit ZK ktery je 100 akcii po 500tis kc vykupuje vlastni akcie 20 po 600tis
nakup vlstnich akcii na burze z bu
zapis o snizeni ZK do OR 20x 500tis
zruseni vlastnich akcii
zuctovani rozdilu ceny akcii
Upis novych akcii cene 2 mil a ktere jsou prodavany v emisnim kurzu 2,4 mil
upis na zvyseni ZK
splaceni upsanych akcii
zapsi do OR
Dotace
vecne deleni : - na investicni cinnost
- na uhradu nakladu – provoznich 648 , financnich 668
podle puvodu – ze staniho rozpoctu 346
- ostatni 347
podnik obdrzel od krajskejo uradu dotaci na uhradu nakladu spojenych s provozem ekologickeho zarizeni v castce 1,5 mil
vznik naroku na dotaci
pripsani dotace na ucet
Zuctovani dani
Prime - dane z prijmu – ze zavisle cinnosti – ze mzdy 331,366/ 342
- z podnikani – z vysledku hospodarsvi 591,593,595/341
- majetkove -silnicni 531/345
- z nemovitosti 532/345
- dan z prevodu nemovitosti, darovaci dan, dedicka dan 538/345
Neprime – DPH 343- but je to pohledavka nebo narok na odpocet
- spotrebni – 345 – vztahuje se jen na techto 5 vyrob vino pivo lih tabak ropne produkty
Spolecnk v zavisle cinnosti ma smluvni mesicni plat ve vysi 25 tis korun zaloha na dan z prijmu byla vypoctena na 5 til
Predpis hrube mzdy
srazka zalohy na dan.
odvod zalohy na dan
toto jsou zalohy, na konci obdobi se pocita skutecna dan a rozdil se douctovava pridanim zavazku na 342 a dalsi srazka na 366 nebo obrace pokud byl preplatek
Spolecnost pllati mesicni zalohy na dan z prijmu ve vysi 180tis podle dan priznani cinila vysledna dan 2,3 mil VH pred zdnenim cinil zbezne cinnosti 1,5 mil z mimoradne cinosti -300 tis
zalohove splatky na dan 12 x 180
zuctovani vysledne dane
doplatek rozdilu
2b) – je danova ztrata proto je na strane D
Podnik platce DPH nakoupil zbozi od dodavatele z USA v cene 360 clo vymerene celnim organem 20 sazba DPH je 19% dovoz podleha dph
1. prijata FA
2. clo
3. dph 19% z 380 = 72
V ramci eu je dph osvobozeno proto ho nemusim platiti. Tento model je pro dovoz ze statu mimo EU tadz
Platce dph prodava 20 litru vyrobku za 30 kc u niz je stanovena spotrebni dan 5kc na litra
vystavena FA a) cena vyrobku b) dph c) spotrebni dan
uhrada zavazku
uhrada dani
Spolecnost ziskala v unoru kratkodobu Ban uver 10 000 eur pri kurzu 25 ktery splatila v cervenci vcetne uroku 10% p.a. pri kurzu 25,50
prijeti uveru
splaceni uveru
uhrada uroku 500 euro x 25,5
zuctovani kurzoveho rozdilu
- na uhradu nakladu – provoznich 648 , financnich 668
podle puvodu – ze staniho rozpoctu 346
- ostatni 347
podnik obdrzel od krajskejo uradu dotaci na uhradu nakladu spojenych s provozem ekologickeho zarizeni v castce 1,5 mil
vznik naroku na dotaci
pripsani dotace na ucet
Zuctovani dani
Prime - dane z prijmu – ze zavisle cinnosti – ze mzdy 331,366/ 342
- z podnikani – z vysledku hospodarsvi 591,593,595/341
- majetkove -silnicni 531/345
- z nemovitosti 532/345
- dan z prevodu nemovitosti, darovaci dan, dedicka dan 538/345
Neprime – DPH 343- but je to pohledavka nebo narok na odpocet
- spotrebni – 345 – vztahuje se jen na techto 5 vyrob vino pivo lih tabak ropne produkty
Spolecnk v zavisle cinnosti ma smluvni mesicni plat ve vysi 25 tis korun zaloha na dan z prijmu byla vypoctena na 5 til
Predpis hrube mzdy
srazka zalohy na dan.
odvod zalohy na dan
toto jsou zalohy, na konci obdobi se pocita skutecna dan a rozdil se douctovava pridanim zavazku na 342 a dalsi srazka na 366 nebo obrace pokud byl preplatek
Spolecnost pllati mesicni zalohy na dan z prijmu ve vysi 180tis podle dan priznani cinila vysledna dan 2,3 mil VH pred zdnenim cinil zbezne cinnosti 1,5 mil z mimoradne cinosti -300 tis
zalohove splatky na dan 12 x 180
zuctovani vysledne dane
doplatek rozdilu
2b) – je danova ztrata proto je na strane D
Podnik platce DPH nakoupil zbozi od dodavatele z USA v cene 360 clo vymerene celnim organem 20 sazba DPH je 19% dovoz podleha dph
1. prijata FA
2. clo
3. dph 19% z 380 = 72
V ramci eu je dph osvobozeno proto ho nemusim platiti. Tento model je pro dovoz ze statu mimo EU tadz
Platce dph prodava 20 litru vyrobku za 30 kc u niz je stanovena spotrebni dan 5kc na litra
vystavena FA a) cena vyrobku b) dph c) spotrebni dan
uhrada zavazku
uhrada dani
Spolecnost ziskala v unoru kratkodobu Ban uver 10 000 eur pri kurzu 25 ktery splatila v cervenci vcetne uroku 10% p.a. pri kurzu 25,50
prijeti uveru
splaceni uveru
uhrada uroku 500 euro x 25,5
zuctovani kurzoveho rozdilu
Smenky k uhrade – trata smenka
Podnik který je platce dph obdrzel fa za sluzby v castce 200 + dhp 19%. Zavazek uhradil smenkou s urokem 10% a smenku splatil v terminu
prijata FA za sluzby
uhrada smenkou a) hodnata zavazku b) urok
proplaceni smenky
Kurzove rozdily
Uctuji se v okamziku realizace nebo v okamziku ucetni zaverky
Muzeme mit bud - kurzovy zisk ucet 663 vynos
- kurzova ztrata 563
podnik prijal FA za dovoz zbozi v hodnote 1000 euro při kurzu 25 kc za euro při uhrade FA cinil kurz 24,5 kc/euro
porizeni zb 25 000kc
uhrada FA
zuctova kurzovy rozdil zisk 500
Podnik ma k rozvahovemu dni nesplacene pohl 500 euro kurz při nesplaceni 25kc /e
k RD je kurz CNB 24,50 kc/e
prepocet k RD kurzem CNB
FA uhrazene odberatelem při kurzu 24kc/e
zuctovani kurzove ztraty
Zuctovani se zamestnanci a institucemi
predpis hrube mzdy
srazka zalohy na dan
dobrovolne nebo postihove(soudnim prikazem) srazky ze mzdy
srazka zdrav pojisteni 4,5%
zamestanvaetl plati ZP 9%
zuctovai s instituceni soc zabezbeceni 8%
zamestanvatel hradi 26% SP
narok zamestnancu na soc davky
zvyseny prispevek zamestnavatele na soc zabezpeceni
Podnik poskytl zalohu na mzdu v castce 6000kc predpis mzdy cinil 10 tis ZP a SP 1250 zaloha na dan z prijmu 840. zakonne PS hrazene zamestnavatelem 3500 cista mzda byla uhrazena z bezneho uctu
poskutnuta zaloha na mzdu 6000
predpis hrube mzdy
ZP a SP
zuctovani dane s prijmu
zakonne pojisteni hrazene zamestnavatelem
daplaceni mzdy 1910 kc
prijata FA za sluzby
uhrada smenkou a) hodnata zavazku b) urok
proplaceni smenky
Kurzove rozdily
Uctuji se v okamziku realizace nebo v okamziku ucetni zaverky
Muzeme mit bud - kurzovy zisk ucet 663 vynos
- kurzova ztrata 563
podnik prijal FA za dovoz zbozi v hodnote 1000 euro při kurzu 25 kc za euro při uhrade FA cinil kurz 24,5 kc/euro
porizeni zb 25 000kc
uhrada FA
zuctova kurzovy rozdil zisk 500
Podnik ma k rozvahovemu dni nesplacene pohl 500 euro kurz při nesplaceni 25kc /e
k RD je kurz CNB 24,50 kc/e
prepocet k RD kurzem CNB
FA uhrazene odberatelem při kurzu 24kc/e
zuctovani kurzove ztraty
Zuctovani se zamestnanci a institucemi
predpis hrube mzdy
srazka zalohy na dan
dobrovolne nebo postihove(soudnim prikazem) srazky ze mzdy
srazka zdrav pojisteni 4,5%
zamestanvaetl plati ZP 9%
zuctovai s instituceni soc zabezbeceni 8%
zamestanvatel hradi 26% SP
narok zamestnancu na soc davky
zvyseny prispevek zamestnavatele na soc zabezpeceni
Podnik poskytl zalohu na mzdu v castce 6000kc predpis mzdy cinil 10 tis ZP a SP 1250 zaloha na dan z prijmu 840. zakonne PS hrazene zamestnavatelem 3500 cista mzda byla uhrazena z bezneho uctu
poskutnuta zaloha na mzdu 6000
predpis hrube mzdy
ZP a SP
zuctovani dane s prijmu
zakonne pojisteni hrazene zamestnavatelem
daplaceni mzdy 1910 kc
Zuctovaci vztahy
- 31 pohledavky
- 32 zavazky
- 33 zuctovani s intitucemi
- 34 zuctovani dotaci a dani
- 35 pohledavnky za spolecniky, ucastniky sdruzeni a cleny druzstva
- 36 zavazky ke spolecnikum, ucastnikum sdruzeni a clenum druzstva
- 37 jine pohledavky a zavazky – tam kde nevim co s tim dam to sem
- 38 prechodne – casove rozliseni
- 39 opravne polozky ke zuctovacim vztahum
K vystavene fakture za vymalovani budovy uplatnuje odberatel reklamaci v castce 20 kterou uccetni jednotka nepatce dph uznala. FA v castce 119 tis vctne DPH bude uhrazene ve snizene hodnote.
vystaveni FA za vymalovani mistnosti
uznani reklameca
inkaso na Bu
Prijatou FA odberatel zaplatil a soucastne uplatni reklamaci v castce 20 na uznanou reklamaci vystavil dodavatel dobropis
vystaveni FA
inkaso na BU
uznani reklamace
proplaceni dobropisu
Spolecnost vystavil FA za zbozi v castce a odberatel akceptoval(my ji vystavime a on souhlasi) ve lhute splatnsoti smenku na castu 125 tis s platnou do 6 mesicu. Dodavatel posleze postoupil smenku firme X k uhrade sveho dluhu z nakupuu noveho zbozi v castce 121 tis
vystavena FA a) cena b) dph
akceptace smenky
uhrada zavazku indosamentem smenky
zuctovani rozdilu
3a) evidence smenky do doby splatnosti
758 – je podrozvahovy ucet a slouzi pouze k evidenci postoupenych smenek
Podnik(neplatce) fakturaval odberately za sluzbu castku 119 tis a odberatel nabidl smenku s urokem 10% smenka byla eskontovan bance s 5% diskontem dluznik smenku uhradil v terminu splatnosti.
vystaveni FA
akceptace smenky
eskont bance
poskytnuti eskontniho uveru
zalaceni
Stejny priklad, smenka nebyla uhrazena
banka vratila smenku
uhrada eskontniho uveru
8. prednaska
Spolecnost si obednala vymenu oken za 238tis vcetne DPH pri podpisu smlouvy poskytla zalohu ve vysi 50%
Poskytnuti provozni zalohy
danovu doklad ve vysi 19 tis
doplaceni zbytku 238tis
zuctovani dph ze zalohy
zuctovani zalohy a doplatek
Odberatel obdrzel FA na castku 95 tisicke ktere uplatnuje reklamaci ve vysi 15 tis. Dodavatel reklkamaci uznal.
prijeti FA
zjisteni zavady a uplatneni reklamace
uznani reklamace dodavatelem
prevod materilu na skladzaplaceni pohl
- 32 zavazky
- 33 zuctovani s intitucemi
- 34 zuctovani dotaci a dani
- 35 pohledavnky za spolecniky, ucastniky sdruzeni a cleny druzstva
- 36 zavazky ke spolecnikum, ucastnikum sdruzeni a clenum druzstva
- 37 jine pohledavky a zavazky – tam kde nevim co s tim dam to sem
- 38 prechodne – casove rozliseni
- 39 opravne polozky ke zuctovacim vztahum
K vystavene fakture za vymalovani budovy uplatnuje odberatel reklamaci v castce 20 kterou uccetni jednotka nepatce dph uznala. FA v castce 119 tis vctne DPH bude uhrazene ve snizene hodnote.
vystaveni FA za vymalovani mistnosti
uznani reklameca
inkaso na Bu
Prijatou FA odberatel zaplatil a soucastne uplatni reklamaci v castce 20 na uznanou reklamaci vystavil dodavatel dobropis
vystaveni FA
inkaso na BU
uznani reklamace
proplaceni dobropisu
Spolecnost vystavil FA za zbozi v castce a odberatel akceptoval(my ji vystavime a on souhlasi) ve lhute splatnsoti smenku na castu 125 tis s platnou do 6 mesicu. Dodavatel posleze postoupil smenku firme X k uhrade sveho dluhu z nakupuu noveho zbozi v castce 121 tis
vystavena FA a) cena b) dph
akceptace smenky
uhrada zavazku indosamentem smenky
zuctovani rozdilu
3a) evidence smenky do doby splatnosti
758 – je podrozvahovy ucet a slouzi pouze k evidenci postoupenych smenek
Podnik(neplatce) fakturaval odberately za sluzbu castku 119 tis a odberatel nabidl smenku s urokem 10% smenka byla eskontovan bance s 5% diskontem dluznik smenku uhradil v terminu splatnosti.
vystaveni FA
akceptace smenky
eskont bance
poskytnuti eskontniho uveru
zalaceni
Stejny priklad, smenka nebyla uhrazena
banka vratila smenku
uhrada eskontniho uveru
8. prednaska
Spolecnost si obednala vymenu oken za 238tis vcetne DPH pri podpisu smlouvy poskytla zalohu ve vysi 50%
Poskytnuti provozni zalohy
danovu doklad ve vysi 19 tis
doplaceni zbytku 238tis
zuctovani dph ze zalohy
zuctovani zalohy a doplatek
Odberatel obdrzel FA na castku 95 tisicke ktere uplatnuje reklamaci ve vysi 15 tis. Dodavatel reklkamaci uznal.
prijeti FA
zjisteni zavady a uplatneni reklamace
uznani reklamace dodavatelem
prevod materilu na skladzaplaceni pohl
Porizovani DM
- Nakupem 041,042,043/ 321, 211, 221
- Vlastni vyroba 041,042,/623,624
- Darem 04X/413
- Inventarizacni prebytek odpisovany 01X, 02X/07X,08X
- Inventarizacni prebytek neodpisovany 03X/413
- Bezuplatne po skonceni financniho leasingu 01X,02X/07X,08X
- Vklad do zak. Kap. 01X, 02X, 03X, 06X/ 353
priklad
Spolecnost poslytla zalohu dadavately na dodavku zarizeni ve vysi 120 tis po splneni dodavky obdrzela FA na castku 178,5tis vcetne DPH 19%
poskytnuta zaloha dodavately podle vypisu(musim platit dph)
potvrzeni o prijeti zalohy od dodavatele danovy doklad – musi potvrdit prijeti zalohy, teprve ted si mohu odpocitat DPH
prijata FA na 178,5 a) cena zarizeni 150 b) 28,5
zuctovani zalohy 142,8
zuctovani dph ze zalohy 22,8
doplatek rozdilu k FA 26 tis
Podnik zauctoval v uplynulem obdobi tyto operace
vklad budovy do podniku spolecnikem 800
bezuplatne nabyti auta po skonceni leasingu cena 70 tis
inventarizacni prebytek pozemku rpc 100
darovany stroj 150 reprodukcni porizovaci cenn- rpc
nakup programu o nichz bylo rozhodnuto ze nejsou dl majetkem na FA 40is
nakoupene technicke zhodnoceni, ktere nezvysuje cenu dhm cena200
provedno technicke zhodnoceni pocitce vlastnimi silami v castce 50 tis
6. prednaska
Vyrazovani DHM
Musim doucctovat opravky do 100%
likvidace – stroj znicim predlozim protokol o zniceni a neodepsana cast hodnoty stroje bude jako naklad na ucet 551odpis / opravky
prodej - 541 zustatkova cena prodaneho majetku(neodepsany zbytek) / opravky
manka a skody – pristoj ktery se mi znici omylem provozem atd
- 549 manka a skody/opravky
- 582 skody / opravky - tato skoda je danove uznatelna(priroda)
4. darovanim 543- dary/opravky
5. nepenezity vklad do zakladniho kapitalu 367- zavazek z nesplacenych CP a podilu/opravky
6. prevod podle pravnich predpisu 551 odpisy/opravky - muze to byt treba pripojka na plyn musim to vybuduvat a pak to prevest plynarenske spolecnosti
Priklad
Podnik likviduje budovu porizenou za 1mil s opravkami 900 tis naklady na likvidaci cinily podle FA 20tis + DPH a cihly ze zbourane budovy byly oceneny na 8tis
douctovani opravek 100
vyraceni budovy s evidence
FA za likvidaci
pouzitelne cihly z budovy
Na odpisech neni PS pac je to nakladovy ucet
a.s. prodava stro porizeny za 250 odepsany z 90 % za cenu 30 vcetne DPH demontaz provedla vlastni udrzba v castce 1,2
douctovani opravek do 100% 25
vyrazeni z evidence
prodej stroje
Ze sklau byl odcizen merici pristroj v porizovaci hodnote 42 tis s opravkami 30 tis pojistovna poskytla nahradu v castce 10 tis.
douctovani opravek
poskytnuti nahrady za skodu
Podnik za koupil filtry na cisteni kourovych plynu v hodnote 2 mil na ktere mu byla poskytnuta dotace ze statniho rozpoctu ve vysi 1,6 mil
nakup zarizeni na FA
narok na dotai
pripsani dotace
prevod do uzivani
- Vlastni vyroba 041,042,/623,624
- Darem 04X/413
- Inventarizacni prebytek odpisovany 01X, 02X/07X,08X
- Inventarizacni prebytek neodpisovany 03X/413
- Bezuplatne po skonceni financniho leasingu 01X,02X/07X,08X
- Vklad do zak. Kap. 01X, 02X, 03X, 06X/ 353
priklad
Spolecnost poslytla zalohu dadavately na dodavku zarizeni ve vysi 120 tis po splneni dodavky obdrzela FA na castku 178,5tis vcetne DPH 19%
poskytnuta zaloha dodavately podle vypisu(musim platit dph)
potvrzeni o prijeti zalohy od dodavatele danovy doklad – musi potvrdit prijeti zalohy, teprve ted si mohu odpocitat DPH
prijata FA na 178,5 a) cena zarizeni 150 b) 28,5
zuctovani zalohy 142,8
zuctovani dph ze zalohy 22,8
doplatek rozdilu k FA 26 tis
Podnik zauctoval v uplynulem obdobi tyto operace
vklad budovy do podniku spolecnikem 800
bezuplatne nabyti auta po skonceni leasingu cena 70 tis
inventarizacni prebytek pozemku rpc 100
darovany stroj 150 reprodukcni porizovaci cenn- rpc
nakup programu o nichz bylo rozhodnuto ze nejsou dl majetkem na FA 40is
nakoupene technicke zhodnoceni, ktere nezvysuje cenu dhm cena200
provedno technicke zhodnoceni pocitce vlastnimi silami v castce 50 tis
6. prednaska
Vyrazovani DHM
Musim doucctovat opravky do 100%
likvidace – stroj znicim predlozim protokol o zniceni a neodepsana cast hodnoty stroje bude jako naklad na ucet 551odpis / opravky
prodej - 541 zustatkova cena prodaneho majetku(neodepsany zbytek) / opravky
manka a skody – pristoj ktery se mi znici omylem provozem atd
- 549 manka a skody/opravky
- 582 skody / opravky - tato skoda je danove uznatelna(priroda)
4. darovanim 543- dary/opravky
5. nepenezity vklad do zakladniho kapitalu 367- zavazek z nesplacenych CP a podilu/opravky
6. prevod podle pravnich predpisu 551 odpisy/opravky - muze to byt treba pripojka na plyn musim to vybuduvat a pak to prevest plynarenske spolecnosti
Priklad
Podnik likviduje budovu porizenou za 1mil s opravkami 900 tis naklady na likvidaci cinily podle FA 20tis + DPH a cihly ze zbourane budovy byly oceneny na 8tis
douctovani opravek 100
vyraceni budovy s evidence
FA za likvidaci
pouzitelne cihly z budovy
Na odpisech neni PS pac je to nakladovy ucet
a.s. prodava stro porizeny za 250 odepsany z 90 % za cenu 30 vcetne DPH demontaz provedla vlastni udrzba v castce 1,2
douctovani opravek do 100% 25
vyrazeni z evidence
prodej stroje
Ze sklau byl odcizen merici pristroj v porizovaci hodnote 42 tis s opravkami 30 tis pojistovna poskytla nahradu v castce 10 tis.
douctovani opravek
poskytnuti nahrady za skodu
Podnik za koupil filtry na cisteni kourovych plynu v hodnote 2 mil na ktere mu byla poskytnuta dotace ze statniho rozpoctu ve vysi 1,6 mil
nakup zarizeni na FA
narok na dotai
pripsani dotace
prevod do uzivani
Leasing – operativni
- financni – po leasingu mi vec zustava,
o doba najmu se rovna dobe odpisovani (danovemu)
o kupni cena je mensi nebo rovna danove zustatkove cenne
hodnota pronajmu cini pocitace 30 + DPH 19%, doba pronejmu je stanovan na 3 roku podle smlouvy. Repro por. Cena 60
1. spaltky
2. spl
3. spl
4. reprodukcni porizovaci cena 60 tis – vedeme ho v 0 hodnote
Prodej celeho podniku. – pravidlo nabyvatel prebira v zustatkovych hodnotach
Kupni cena podniku je 300 mil Budova v porizovaci cene 250 mil a opravky k datu prodeje 200 mil, material 60 mil pohledevek za odberateli 40 mil, zavazky k dod vyse 60 mil. Spolecnost nesouhlasila s ucetnimi cenami nakupavanych aktiv zavazku a nechala dodatecne precenit nakoupene polozky znalcem. Znalec ohodnotil budovu na 100mil zasoby na 50 mil a pohledavky na 30 mil zavazky ponechal. Tim ze bylo provedeno individualni preceneni vznikne goodwil
nakup ppodniku (prevzeti v zustatkovych cenach)
uhrazeni ucetnich pripadu 300
odpis 210/15=14
individualni preceneni
prevod ocenovaciho rozdilu na goodwil
Ocenovaci rozdil se odpisuje rovnomerne po dobu 15 let
Goodwill= kupni cena – (Aktiva – zavazky)
Good will se odpisuje 5 let
Stejny priklad z pohledu Prodavajiciho
prodej podniku
prodany majetek a zavazky
inkaso pohledavky 300
vyrazeni DHM z evidence
o doba najmu se rovna dobe odpisovani (danovemu)
o kupni cena je mensi nebo rovna danove zustatkove cenne
hodnota pronajmu cini pocitace 30 + DPH 19%, doba pronejmu je stanovan na 3 roku podle smlouvy. Repro por. Cena 60
1. spaltky
2. spl
3. spl
4. reprodukcni porizovaci cena 60 tis – vedeme ho v 0 hodnote
Prodej celeho podniku. – pravidlo nabyvatel prebira v zustatkovych hodnotach
Kupni cena podniku je 300 mil Budova v porizovaci cene 250 mil a opravky k datu prodeje 200 mil, material 60 mil pohledevek za odberateli 40 mil, zavazky k dod vyse 60 mil. Spolecnost nesouhlasila s ucetnimi cenami nakupavanych aktiv zavazku a nechala dodatecne precenit nakoupene polozky znalcem. Znalec ohodnotil budovu na 100mil zasoby na 50 mil a pohledavky na 30 mil zavazky ponechal. Tim ze bylo provedeno individualni preceneni vznikne goodwil
nakup ppodniku (prevzeti v zustatkovych cenach)
uhrazeni ucetnich pripadu 300
odpis 210/15=14
individualni preceneni
prevod ocenovaciho rozdilu na goodwil
Ocenovaci rozdil se odpisuje rovnomerne po dobu 15 let
Goodwill= kupni cena – (Aktiva – zavazky)
Good will se odpisuje 5 let
Stejny priklad z pohledu Prodavajiciho
prodej podniku
prodany majetek a zavazky
inkaso pohledavky 300
vyrazeni DHM z evidence
Pred koncem ucetniho obdobi
Pred koncem ucetniho obdobi obdrzel podnik FA za material v cene 5950 vcetne dph , kterou uhradil avsak material byl dodan az v pristim obdobi pak polovinu prodal 3000+ dph.
prijata FA a) mat b) dph 950kc
vud neprevzaty material
uhrada FA za mat
mat byl dodan
vystavena FA na odprodej matrose a) mat b) dph
vyskladneni mat
Pred koncem obdobi obdrzela firma mat. Ve smluvni cenne 200 tis. Za dopravu uhradila 3000. v nasledujicim odbobi dosla FA na castku 214,2 tis vcetne DPH
prevzeti mat
FA za dopravu
vynulovani 111
prijata FA
zuctovani rozdilu
5. prednaska
Dlouhodoby majetek – zalezi na podniku jestli se rozhodne vec povazovat za dlouhodoby majetek. -nehmotny -dusevni majetek, myslenka, zrizovaci vydaje – od urcite castky vysledky vyzkumu a vyvoje k prodeji, vynalezy , patenty, goodwill ostatni- vzdy to musi splnit hodnotu kterou si podnik stanovi – odpisuje se obycejne 5 let ale zalezi na podniku, godwill pevne 5 let
-hmotny -obecne plati ze hmotny je takovy majetek, ktery se da uchopit
- odpisovany – stavby, budovy atd.
- neodpisovany – nemovitosti nemaji uvedenou zadnou castku, zakladni stado, tazna zvirata- bez ohledu na cenu; pestitelske celky trvalich porostu Umelecke predmety, historicke a kulturni pamatky, pozemky
-financni – podily a cenne papiry v ovladanych osobach, vice nez 50%
- Podilove a cenne papiry pod podstatnym vlivem 20 – 50%
- realizovatelne cenne papiry a podily, mene nez 20%
- dluzne cenne papiry drzene do splatnosti
- pujcky
- podle kategorie to ma vliv na ocenovani
prijata FA a) mat b) dph 950kc
vud neprevzaty material
uhrada FA za mat
mat byl dodan
vystavena FA na odprodej matrose a) mat b) dph
vyskladneni mat
Pred koncem obdobi obdrzela firma mat. Ve smluvni cenne 200 tis. Za dopravu uhradila 3000. v nasledujicim odbobi dosla FA na castku 214,2 tis vcetne DPH
prevzeti mat
FA za dopravu
vynulovani 111
prijata FA
zuctovani rozdilu
5. prednaska
Dlouhodoby majetek – zalezi na podniku jestli se rozhodne vec povazovat za dlouhodoby majetek. -nehmotny -dusevni majetek, myslenka, zrizovaci vydaje – od urcite castky vysledky vyzkumu a vyvoje k prodeji, vynalezy , patenty, goodwill ostatni- vzdy to musi splnit hodnotu kterou si podnik stanovi – odpisuje se obycejne 5 let ale zalezi na podniku, godwill pevne 5 let
-hmotny -obecne plati ze hmotny je takovy majetek, ktery se da uchopit
- odpisovany – stavby, budovy atd.
- neodpisovany – nemovitosti nemaji uvedenou zadnou castku, zakladni stado, tazna zvirata- bez ohledu na cenu; pestitelske celky trvalich porostu Umelecke predmety, historicke a kulturni pamatky, pozemky
-financni – podily a cenne papiry v ovladanych osobach, vice nez 50%
- Podilove a cenne papiry pod podstatnym vlivem 20 – 50%
- realizovatelne cenne papiry a podily, mene nez 20%
- dluzne cenne papiry drzene do splatnosti
- pujcky
- podle kategorie to ma vliv na ocenovani
Diskontovane cp
Podnik emitoval kratkodobe dl se splatnosti do 1 roku ve jm. Hodnote 1tis ktere za 820, vsechny dl byli prodanny a v dobe splatnosti take proplaceny
Z pohledu emitenta
emitovani kdl
prodej dl
zuctovani uroku
splaceni dluhopisu
Z pohledu veritele
porizeni(zadne dalsi poplatky uctuji primo na ucet)
uhrazeni zavazku
pripsani uroku
predlozeni cp
Vlastni dluhopisy
Spolecnost emitovala 1.3. dluhopisy se spatnosti 6 mesicu v hodnote 100 tis s kuponem 10% p.a. prodalo se 80% dl ktere byly splaceny ve lhute.
emise dl v castce 100
prodej dl. Vcastce 80 tis
stazeni neprodanych dl
vyrazeni neprodanych dl
zuctovani uroku 4 tisice
zaplaceni dl vcetne uroku
Spolecnost nakoupila 1.10. 2007 ostatni realizovatele papiry v castce 100 tis jejichz kurz cinil k 31.12. 2007 120tis. V unoru nasld roku cp prodala za hotove za 110 tis
nakup cp za 100
precenen k rozvahovemu dni
splaceni zavazku
prodej cp
vyrazeni cp z evidence
3. prednaska se nekonala
4. prednaska
Zasoby zpusoby uctovani A a B.
Porizovani zasob – nakup porizeni / bu, pokladna
- ve vlastni rezii porizeni / aktivace materialu(622) - sami jsem si ho vyrobyli
- darem porizeni/ ostatni kapitalove fondy 413
- inventarizacni prebytek porizeni / ostatni provozni vynosy 648
- z odpadu pri likvidaci dlouhodobeho majetku porizeni/648
- vklad do zakladniho kapitalu porizeni/ pohledavky z nesplaenych (353)
Podnik platce dph nakupuje zbozi na fakturu v castce 1tis + 19% dhp, faktura za prepravu cini 10 + dph. Zauctujte kdyz polovina zbozi byla prodana za cenu 750 + dph a darovano bylo zbozi v castce 10, my ho darovali
priajta FA za zbozi a) cena porizeni b) dph
FA za prepravu
prevod do evidence
prodej poloviny zbozi a)cena zb. b)dph
vydejka na prodane zbozi
dar
odvod alikvotni casti dph z daru
Vyrazovani spotreba mat 501/112
Prodej zb 504/132
Manko do normy 501/112
Manko nad normu 549/112
zniceni zivelnou pohromou 582/112
Darovani 543/112
Prodej nepotrebneho mat. 542/112
Vklad do zk spolecnika 367/112
Podnik ocenuje nedokoncene vyr v primich nakladech, hotove vyr. v nakladech vlastnich a prodane vyrobky ve vlastnich nakladech vykonu podle operativni kalkulace. Zvolte operace a zauctujet kdy do vyroby bylo zadano 100 vyr z nichz dokonceno 90 a prodano 70jako zb z prodejny se ziskovou prirazkou 20 %
- oprativni kalkulace
rozpracovano 100 *(180+50)
dokonceno 90 *362
ubytek nedokoncene vyroby 90* 230
70 prevod do prodejny jako zbozi 70*410
ubytek dokoncenych vyrobku 70*362
FAV za prodej zbozi 70*492
vyskladneni 70 * 410
Z pohledu emitenta
emitovani kdl
prodej dl
zuctovani uroku
splaceni dluhopisu
Z pohledu veritele
porizeni(zadne dalsi poplatky uctuji primo na ucet)
uhrazeni zavazku
pripsani uroku
predlozeni cp
Vlastni dluhopisy
Spolecnost emitovala 1.3. dluhopisy se spatnosti 6 mesicu v hodnote 100 tis s kuponem 10% p.a. prodalo se 80% dl ktere byly splaceny ve lhute.
emise dl v castce 100
prodej dl. Vcastce 80 tis
stazeni neprodanych dl
vyrazeni neprodanych dl
zuctovani uroku 4 tisice
zaplaceni dl vcetne uroku
Spolecnost nakoupila 1.10. 2007 ostatni realizovatele papiry v castce 100 tis jejichz kurz cinil k 31.12. 2007 120tis. V unoru nasld roku cp prodala za hotove za 110 tis
nakup cp za 100
precenen k rozvahovemu dni
splaceni zavazku
prodej cp
vyrazeni cp z evidence
3. prednaska se nekonala
4. prednaska
Zasoby zpusoby uctovani A a B.
Porizovani zasob – nakup porizeni / bu, pokladna
- ve vlastni rezii porizeni / aktivace materialu(622) - sami jsem si ho vyrobyli
- darem porizeni/ ostatni kapitalove fondy 413
- inventarizacni prebytek porizeni / ostatni provozni vynosy 648
- z odpadu pri likvidaci dlouhodobeho majetku porizeni/648
- vklad do zakladniho kapitalu porizeni/ pohledavky z nesplaenych (353)
Podnik platce dph nakupuje zbozi na fakturu v castce 1tis + 19% dhp, faktura za prepravu cini 10 + dph. Zauctujte kdyz polovina zbozi byla prodana za cenu 750 + dph a darovano bylo zbozi v castce 10, my ho darovali
priajta FA za zbozi a) cena porizeni b) dph
FA za prepravu
prevod do evidence
prodej poloviny zbozi a)cena zb. b)dph
vydejka na prodane zbozi
dar
odvod alikvotni casti dph z daru
Vyrazovani spotreba mat 501/112
Prodej zb 504/132
Manko do normy 501/112
Manko nad normu 549/112
zniceni zivelnou pohromou 582/112
Darovani 543/112
Prodej nepotrebneho mat. 542/112
Vklad do zk spolecnika 367/112
Podnik ocenuje nedokoncene vyr v primich nakladech, hotove vyr. v nakladech vlastnich a prodane vyrobky ve vlastnich nakladech vykonu podle operativni kalkulace. Zvolte operace a zauctujet kdy do vyroby bylo zadano 100 vyr z nichz dokonceno 90 a prodano 70jako zb z prodejny se ziskovou prirazkou 20 %
- oprativni kalkulace
rozpracovano 100 *(180+50)
dokonceno 90 *362
ubytek nedokoncene vyroby 90* 230
70 prevod do prodejny jako zbozi 70*410
ubytek dokoncenych vyrobku 70*362
FAV za prodej zbozi 70*492
vyskladneni 70 * 410
Kratkodoby financni majetek
- 251 majetkove cenne papiry k obchodovani(trzby z prodeje) pri precenovani pouzivam vzdy realnou hodnotu vysledkove(naklady vynosy z preceneni)
- 252 vlastni akcie – ocenuji porizovaci cenou, k rozvahovemu dni se neprecenuji
- 253 Dluhove- kuponove, diskontovane (vynos z fin. majetku), porizovaci cena a precenuji v realne hodnote opet vysledkove
- 255 vlastni dluhopisy – neprecenuji se
- 256 dluzne cenne papiry drzene do splatnosti
- 257 ostatni realizovatelne cenne papiry – kdybych chtel tak je mohu prodat ale nemusim u ostatnich musim
- 258 smenky k inkasu – nakoupil nebo vymenil a uctuje se jako o cennem papiru
- 259 porizeni kratkodobeho f. majetku
2. prednaska
Postup uctovani majetkovych cennych papiru k obchodovani
cenna papiru
2. jde to do majetku
pokud se to neprecenuje tak rovnou prodej
vyrazeni z evidence cp
Spolecnost K nakoupila akcie urcene k obchodovani za 300tis na fakturu a poplatek burzy uhradila z pokladny v castce 10 tis po pul roce akci prodala za 400 tis (VBU)
nakup Akcii na FA
uhrada poplatku burze
prevod do vlastnictvi
uhrada zavazku z nakupu
prodej cp
vyrazeni cp
U vlastnich akcii se postupuje stejne nakoupim za trzni cenu a prodam za trzni cenu jedine se meni nazvy a cisla uctu na vlastni akcie
- 252 vlastni akcie – ocenuji porizovaci cenou, k rozvahovemu dni se neprecenuji
- 253 Dluhove- kuponove, diskontovane (vynos z fin. majetku), porizovaci cena a precenuji v realne hodnote opet vysledkove
- 255 vlastni dluhopisy – neprecenuji se
- 256 dluzne cenne papiry drzene do splatnosti
- 257 ostatni realizovatelne cenne papiry – kdybych chtel tak je mohu prodat ale nemusim u ostatnich musim
- 258 smenky k inkasu – nakoupil nebo vymenil a uctuje se jako o cennem papiru
- 259 porizeni kratkodobeho f. majetku
2. prednaska
Postup uctovani majetkovych cennych papiru k obchodovani
cenna papiru
2. jde to do majetku
pokud se to neprecenuje tak rovnou prodej
vyrazeni z evidence cp
Spolecnost K nakoupila akcie urcene k obchodovani za 300tis na fakturu a poplatek burzy uhradila z pokladny v castce 10 tis po pul roce akci prodala za 400 tis (VBU)
nakup Akcii na FA
uhrada poplatku burze
prevod do vlastnictvi
uhrada zavazku z nakupu
prodej cp
vyrazeni cp
U vlastnich akcii se postupuje stejne nakoupim za trzni cenu a prodam za trzni cenu jedine se meni nazvy a cisla uctu na vlastni akcie
Kratkodobe Dluzne cp drzene do splatnosti
- nemuzeme je prodavat!!!
Uctovani u veritele
nakup
prevod do vlatnictvi
zauctujeme vynosy (zname je predem)
splaceni (predlozeni) CP
Uctovani u emitenta
emise dl
prodej dl
uroky ktere budeme muset zaplatit
predlozeni dl. k proplaceni vcetne uroku
Podnik emitoval kratkodobe dluhopisy v castce 1tis s urokem 180. vsechny dl byly prodany a v terminu splatnosti byly proplaceny z BU
Uctovani u emitenta
1.emise
2. prodej dluh
3. zuctovani uroku
4.Splaceni dluhopisu
U veritle poplatky burze 150.
nakup FP
poplatek makleri FP
prevod
uhrada zavazku z nakupu
zuctovani uroku
predlozeni dl k proplaceni
zuctovani nakladu souvisejic z porizenim dl
Uctovani u veritele
nakup
prevod do vlatnictvi
zauctujeme vynosy (zname je predem)
splaceni (predlozeni) CP
Uctovani u emitenta
emise dl
prodej dl
uroky ktere budeme muset zaplatit
predlozeni dl. k proplaceni vcetne uroku
Podnik emitoval kratkodobe dluhopisy v castce 1tis s urokem 180. vsechny dl byly prodany a v terminu splatnosti byly proplaceny z BU
Uctovani u emitenta
1.emise
2. prodej dluh
3. zuctovani uroku
4.Splaceni dluhopisu
U veritle poplatky burze 150.
nakup FP
poplatek makleri FP
prevod
uhrada zavazku z nakupu
zuctovani uroku
predlozeni dl k proplaceni
zuctovani nakladu souvisejic z porizenim dl
Ucetnictvi 2008
1. prednaska
Financni ucty – uctova trida 2.
- 21 pokladna – penize , ceniny
- 22 bankovni ucty – vkladovy, kontokorentni, devizovy
- 23 uvery – kratkodobe bezne, ekontni
- 24 jine financni vypomoci – emitovane kratkodobe dluhopisy, ostatni finanncni vypomoci
- 25 kratkodoby financni majetek
- 26 prevody mezi ucty – 261 penize na ceste
- 29 opravne polozky
Podnik uskutecni nasleduji ucetni pripady na uctu pokladna
na konci smeny chybelo v pokladne 150 kc
kdyz pokladni prisla do prace byl porusen zamek a chybelo 10 000 kc
vyplaceni mzdy v castce 500 000kc (cista mzda)
zamestnanci vyplacena zaloha v castce 15 000 na mzdu
zaloha na sluzebni cestu 2000kc
proplaceno cestovne ve vysi 1500kc
po navratu z cesty predlozil ucet na 1700kc
7a) vaceni nespotrebovane zalohy
prodej vyrobku za hotove v castce 80tis kc
zjisten prebytek penez na pokladane 10kc
nakup materialu za hotove 4000kc
Pokladni nakoupila za hotove postovni znamky v cene 1500kc a kolky v cene 2000 kc v prubehu tydne byly spotrebovany znamky v hodnote 500 a kolky v hodnote 1000.
nakup znamek a kolku
spotrebaa znamek
spotreba cenin
Bankovni Ucet – mohu uctovat pouze kdyz dostanu vypis bu
Podle vypisu byly inkasovany pohledavky za 150 tis. Proplaceny fak. Dodavatelum v castce 200 tis proplaceny naklady za vedeni uctu 1200 kc pripsany uroky 80 kc a pripsan uver kratkodoby v castce 500tis
inkaso pohledavky 150tis
zaplaceni pohledavky 200tis
uhrada nakladu za vedeni uctu 1200kc
pripsane uroky
inkaso uveru
Financni ucty – uctova trida 2.
- 21 pokladna – penize , ceniny
- 22 bankovni ucty – vkladovy, kontokorentni, devizovy
- 23 uvery – kratkodobe bezne, ekontni
- 24 jine financni vypomoci – emitovane kratkodobe dluhopisy, ostatni finanncni vypomoci
- 25 kratkodoby financni majetek
- 26 prevody mezi ucty – 261 penize na ceste
- 29 opravne polozky
Podnik uskutecni nasleduji ucetni pripady na uctu pokladna
na konci smeny chybelo v pokladne 150 kc
kdyz pokladni prisla do prace byl porusen zamek a chybelo 10 000 kc
vyplaceni mzdy v castce 500 000kc (cista mzda)
zamestnanci vyplacena zaloha v castce 15 000 na mzdu
zaloha na sluzebni cestu 2000kc
proplaceno cestovne ve vysi 1500kc
po navratu z cesty predlozil ucet na 1700kc
7a) vaceni nespotrebovane zalohy
prodej vyrobku za hotove v castce 80tis kc
zjisten prebytek penez na pokladane 10kc
nakup materialu za hotove 4000kc
Pokladni nakoupila za hotove postovni znamky v cene 1500kc a kolky v cene 2000 kc v prubehu tydne byly spotrebovany znamky v hodnote 500 a kolky v hodnote 1000.
nakup znamek a kolku
spotrebaa znamek
spotreba cenin
Bankovni Ucet – mohu uctovat pouze kdyz dostanu vypis bu
Podle vypisu byly inkasovany pohledavky za 150 tis. Proplaceny fak. Dodavatelum v castce 200 tis proplaceny naklady za vedeni uctu 1200 kc pripsany uroky 80 kc a pripsan uver kratkodoby v castce 500tis
inkaso pohledavky 150tis
zaplaceni pohledavky 200tis
uhrada nakladu za vedeni uctu 1200kc
pripsane uroky
inkaso uveru
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)