- Vojna a mír – (1865 – je to rozsáhlá románová epopej (4 díly), v níž na pozadí rozhodujících historických událostí představil Tolstoj život soudobé ruské společnosti. Z bohaté galerie postav vystupují do popředí rodiny Bolkonských a Rostovovů. Přední mužští hrdinové Andrej Bolkonskij a Pierre Bezuchov jsou povahy do značné míry protikladné: Bolkonskij je člověk energický, střízlivý, Bezuchov idealistický snílek, zaujatý otázkami pravdy a smyslu života. Z ženských postav je s porozuměním pro ženskou psychologii prokreslena zejména Nataša Rostovová nevěsta, která se nakonec provdá za Bezuchova.)
- Anna Kareninová – (Láska vdané ženy, není šťastná. Zamiluje se do Grónského muže a pak se zabije.)
- Vzkříšení – (Kníže Nechudov – svědek soudu s prostitutkou. Ona je na Sibiři, on zpytuje svědomí a nakonec s ní odjede na Sibiř. Trest je Káti zmírněn na vyhnanství a nakonec vede život s vězněm.)
- Vláda tmy
- Živá mrtvola
- Kreutzerova sonáta
Henryk Sienkiewicz
(1846 – 1916). Nositel Nobelovy ceny za literaturu. Pocházel z polské šlechtické statkářské rodiny. Vystudoval práva, lékařství, jazyky. Věnoval se novinářství. Byl veřejně činný spisovatel. Cestoval po Evropě, Americe a Africe. Zemřel ve Švýcarsku.
Díla:
- Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski – (trilogie;Boje Poláků proti ukrajinským kozákům v 17. stol. Milostný motiv: tragická láska Zbyška z Bogdanče k Danušce, dceři Jurandaze Spychova.)
- Křižáci – (boje Poláků proti německým křižákům.)
- Quo vadis – (ze starověkého Říma, vláda Neronova, pronásledování křesťanů.)
Ladislav Stroupežnický
(1850 – 1892).
- Naši furianti – (z jihočeské vesnice; zápletka: spor o to, kdo má být ve vsi ponocným; autorův ironický a kritický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici
Lev Nikolajevič Tolstoj
(1828 – 1910). Klasik ruské literatury a prozaik. Život na statku Jasná poljana popř. na svém Moskevském sídle. Cesty do zahraničí podnikl 2x a potom byl odrazen. Studoval vysokou školu v Kadani. Studia nedokončil a vrátil se na sídlo. Účastnil se války na Kavkaze – Sevastopolské povídky – toto dílo ho proslavilo. Navázal na Petra Chelčického. Neuznával násilí. Nejdůležitější práce dělníků. Zavedl školu pro děti mužíků (rolníků). Vycházel z názorů Johna Lockera, Johna Jana Ruszoa. Zaměstnával také studenty, ale tato škola byla uzavřena (zakázána). Životem ho provázelo trauma k ženě. Zemřel na železniční stanici. Měl osobního lékaře – Slovák Dušan Akovický.
Díla:
- Dětství, Chlapectví, Jinošství – (trilogie)
- Sevastopolské povídky
- Naši furianti – (z jihočeské vesnice; zápletka: spor o to, kdo má být ve vsi ponocným; autorův ironický a kritický postoj k vztahům mezi lidmi na vesnici
Lev Nikolajevič Tolstoj
(1828 – 1910). Klasik ruské literatury a prozaik. Život na statku Jasná poljana popř. na svém Moskevském sídle. Cesty do zahraničí podnikl 2x a potom byl odrazen. Studoval vysokou školu v Kadani. Studia nedokončil a vrátil se na sídlo. Účastnil se války na Kavkaze – Sevastopolské povídky – toto dílo ho proslavilo. Navázal na Petra Chelčického. Neuznával násilí. Nejdůležitější práce dělníků. Zavedl školu pro děti mužíků (rolníků). Vycházel z názorů Johna Lockera, Johna Jana Ruszoa. Zaměstnával také studenty, ale tato škola byla uzavřena (zakázána). Životem ho provázelo trauma k ženě. Zemřel na železniční stanici. Měl osobního lékaře – Slovák Dušan Akovický.
Díla:
- Dětství, Chlapectví, Jinošství – (trilogie)
- Sevastopolské povídky
Společenské dění.
Společenské dění. Toto prostředí zobrazuje ve svých dílech. Odjel do Prahy. Podepsal manifest českých spisovatelů z roku 1917. Po roce 1918 byl krátce členem senátu. Politice se dál nevěnoval. Podnikl krátké cesty po místech české histroie. Na Slovensku to byly místa husitských bojů. Stoupenec názorů Palackého. Nejvýše staví husitství. Nejtemnější bitva na Bílé hoře. V dílech zdůrazňuje lidové vrstvy.
Díla:
- Mezi proudy – (trilogie; vznik a počátek husitských myšlenek za Václava IV. Spory na univerzitě.)
- Proti všem – (tirlogie; rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře; husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund)
- Bratrstvo – (trilogie;doznívání husitských válek na Slovensku.)
- Husitský král – (nedokončený román o Jiřím z Poděbrad.)
- Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
- Skály – (boje proti katolíkům, selské vzpoury)
- Psohlavci – (Jan Sladký Kozina se soudil proti Lamingerovi)
- Skaláci – (selské povstání na náchodsku)
- Temno – (období protireformace, působení jezuitů a cizí katolické šlechty v Čechách a v Praze; pálení českých knih.)
Díla:
- Mezi proudy – (trilogie; vznik a počátek husitských myšlenek za Václava IV. Spory na univerzitě.)
- Proti všem – (tirlogie; rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře; husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund)
- Bratrstvo – (trilogie;doznívání husitských válek na Slovensku.)
- Husitský král – (nedokončený román o Jiřím z Poděbrad.)
- Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
- Skály – (boje proti katolíkům, selské vzpoury)
- Psohlavci – (Jan Sladký Kozina se soudil proti Lamingerovi)
- Skaláci – (selské povstání na náchodsku)
- Temno – (období protireformace, působení jezuitů a cizí katolické šlechty v Čechách a v Praze; pálení českých knih.)
F. L. Věk
- F. L. Věk – (5 dílný román. Obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy. Prostředí Dobrušky a Prahy.)
- Filosofská historie – (Studenti pořádali majáles. Potom to měli zakázáno, a tak jej pořádali tajně.)
- Vojnarka, Otec, Lucerna
- Staré pověsti české – (vychází z Kosmy a Dalimila.)
- Z Čech až na konec světa – (převyprávění cestopisu Václava Šaška.)
Alois a Vilém Mrštíkové
Alois: (1861 – 1925). Prozaik, dramatik, vystudoval učitelský ústav a živil se jako učitel na jižní Moravě. Je považován za hlavního autora díla Rok na vsi – (román, kronika v období 1. roku. Vztahy mezi lidmi. Realistická tvorba.)
Vilém: (1863 – 1912). Spisovatel, prozaik, dramatik, překladatel, literární kritik. Zasloužil se zobrazováním myšlenek v realismu. Studoval práva (nedokončil) a věnoval se literární tvorbě. Psal i samostatně zejména povídky a romány.
- Pohádka máje – (z Moravské vesnice, zážitky mladé dvojice)
- Santa Lucia –(moravský student přijíždí z Moravy do Prahy plný nadějí a je těžkým životem rozčarován a umírá
- Maryša – (hlavní autor je Vilém, ale autorství je společné. Drama o 5 jednáních v jihomoravské vesnici. Francek se zamiluje do Maryši. Ona má bohatého sedláka Vávru. Má s ním krutý život. Otec nechce vyplatit věno. Francek se vrací z vojny a chce se s Maryšou setkávat. Vávra chce Francka zastřelit. Vávrová Vávru otráví.)
- Filosofská historie – (Studenti pořádali majáles. Potom to měli zakázáno, a tak jej pořádali tajně.)
- Vojnarka, Otec, Lucerna
- Staré pověsti české – (vychází z Kosmy a Dalimila.)
- Z Čech až na konec světa – (převyprávění cestopisu Václava Šaška.)
Alois a Vilém Mrštíkové
Alois: (1861 – 1925). Prozaik, dramatik, vystudoval učitelský ústav a živil se jako učitel na jižní Moravě. Je považován za hlavního autora díla Rok na vsi – (román, kronika v období 1. roku. Vztahy mezi lidmi. Realistická tvorba.)
Vilém: (1863 – 1912). Spisovatel, prozaik, dramatik, překladatel, literární kritik. Zasloužil se zobrazováním myšlenek v realismu. Studoval práva (nedokončil) a věnoval se literární tvorbě. Psal i samostatně zejména povídky a romány.
- Pohádka máje – (z Moravské vesnice, zážitky mladé dvojice)
- Santa Lucia –(moravský student přijíždí z Moravy do Prahy plný nadějí a je těžkým životem rozčarován a umírá
- Maryša – (hlavní autor je Vilém, ale autorství je společné. Drama o 5 jednáních v jihomoravské vesnici. Francek se zamiluje do Maryši. Ona má bohatého sedláka Vávru. Má s ním krutý život. Otec nechce vyplatit věno. Francek se vrací z vojny a chce se s Maryšou setkávat. Vávra chce Francka zastřelit. Vávrová Vávru otráví.)
Zločin a trest
- Zločin a trest – (Hlavní hrdina Rodion Raskolnikov. Nedostuduje a sestra se musí vdát pro peníze. Zabil lichvářku i její sestru. Lichvářka měla doma šperky. Podařilo se mu zmizet beze stop. Měl na to plné právo, ale prožívá muka. Seznámí se s prostitutkou. Ona ho přesvědčí, že to nebylo správné. Sám se udal a byl poslán na Sibiř.)
- Idiot – (Hlavní hrdina kníže Myškin. Nemocný, léčil se v sanatoriu. Potom se znovu pomate, je dobrosrdečný. Lidé ho označují za idiota.)
- Bratři Karamazovovi – (o osudech rodiny. Otec a 4 synové. Zobrazuje různé typy lidí. Smerďakov podlehne ideálům a zabije nevlastního otce. Za to je obviněn jiný bratr a Smerďakov spáchal sebevraždu.)
- Běsové – (podle skutečné události. Revolucionář Něcajov dal zavraždit studenta za neuposlechnutí rozkazu. Psychologický román.)
(15)
Alois Jirásek
(1851 – 1930). Narodil se v Hronově v řemeslnické rodině. Studoval německé gymnázium v Hradci Králové. Vlastenecké myšlenky. Učil se polsky a rusky. Po gymnáziu chtěl studovat výtvarné umění. Studoval historii na Karlově univerzitě na filosofické fakultě. 14 let byl učitelem v Litomyšli.
- Idiot – (Hlavní hrdina kníže Myškin. Nemocný, léčil se v sanatoriu. Potom se znovu pomate, je dobrosrdečný. Lidé ho označují za idiota.)
- Bratři Karamazovovi – (o osudech rodiny. Otec a 4 synové. Zobrazuje různé typy lidí. Smerďakov podlehne ideálům a zabije nevlastního otce. Za to je obviněn jiný bratr a Smerďakov spáchal sebevraždu.)
- Běsové – (podle skutečné události. Revolucionář Něcajov dal zavraždit studenta za neuposlechnutí rozkazu. Psychologický román.)
(15)
Alois Jirásek
(1851 – 1930). Narodil se v Hronově v řemeslnické rodině. Studoval německé gymnázium v Hradci Králové. Vlastenecké myšlenky. Učil se polsky a rusky. Po gymnáziu chtěl studovat výtvarné umění. Studoval historii na Karlově univerzitě na filosofické fakultě. 14 let byl učitelem v Litomyšli.
Lev Nikolajevič Tolstoj
zakladatel historického románu
původem šlechtic, ale chtěl umožnit lepší sociální poměry v nevolnickém Rusku
zjistil, že jeden člověk nemůže dosáhnout takovéhle přeměny
Vojna a mír
velká historická epopej (označení pro velký historický román, který zabírá velké časové období)
popisuje osudy asi 250 lidí
Napoleonské války
mezi velkým počtem hrdinů se dají nalézt tři osoby, které jsou spojeny svými osudy v celém románu Pier Bezuckov, Andrej Balkanskij, Nataša Rostovová
v tomto románě vystupují i reální historické postavy např. Napoleon
Anna Kareninová
psychologický román
dva příběhy
příběh šlechtičny, která se zamiluje do mladého šlechtice až je vdaná
mladý šlechtic se k ní pak nezachová hezky a Kareninová končí sebevraždou
původem šlechtic, ale chtěl umožnit lepší sociální poměry v nevolnickém Rusku
zjistil, že jeden člověk nemůže dosáhnout takovéhle přeměny
Vojna a mír
velká historická epopej (označení pro velký historický román, který zabírá velké časové období)
popisuje osudy asi 250 lidí
Napoleonské války
mezi velkým počtem hrdinů se dají nalézt tři osoby, které jsou spojeny svými osudy v celém románu Pier Bezuckov, Andrej Balkanskij, Nataša Rostovová
v tomto románě vystupují i reální historické postavy např. Napoleon
Anna Kareninová
psychologický román
dva příběhy
příběh šlechtičny, která se zamiluje do mladého šlechtice až je vdaná
mladý šlechtic se k ní pak nezachová hezky a Kareninová končí sebevraždou
Ivan Sergejevič Turgeněv
(1818 – 1883). Představitel ruského kritického realismu 2. poloviny 19. stol.. Pochází z bohaté šlechtické rodiny. Studoval filosofii v Moskvě, v Petrohradě a v Berlíně. Byl zastánce liberalismu a tzv. západnictví (sblížení ruské kultury k ostatním zemím). Měl k západu blízký vztah. Měl kontakt s francouzskou zpěvačkou. Většinu konce života strávil ve Francii, kde se potkal s představiteli Mopasan, Flaubert, Zool, Bělinský, Gercen. Zemřel v Paříži. Byl to básník. Jeho básně nejsou nějak významné. Psal také dramata, ale vynikl hlavně v povídkách a románech.
- Lovcovy zápisky – (soubor lyrických povídek. Hlavní hrdina je lovec, který prochází s původem Jermolajem po ruských lesech a vesnicích. Všímá si krásné ruské přírody. Obdivuje život ve vesnici. Kritizoval nevolnictví.)
- Rudin
- Šlechtické hnízdo
- V podvečer
- Otcové a děti – (hlavní hrdina je student lékařství Barakov. Sám sebe označuje za nihilistu (z lat. nic neuznává), podceňuje umění.)
- Dým
- Novina
- Asja
- První láska
- Deník zbytečného člověka
- Lovcovy zápisky – (soubor lyrických povídek. Hlavní hrdina je lovec, který prochází s původem Jermolajem po ruských lesech a vesnicích. Všímá si krásné ruské přírody. Obdivuje život ve vesnici. Kritizoval nevolnictví.)
- Rudin
- Šlechtické hnízdo
- V podvečer
- Otcové a děti – (hlavní hrdina je student lékařství Barakov. Sám sebe označuje za nihilistu (z lat. nic neuznává), podceňuje umění.)
- Dým
- Novina
- Asja
- První láska
- Deník zbytečného člověka
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(1821 – 1881). Zakladatel moderního románu. Román je psychologický. Vnitřní prožíváni postav, kompozice románu je promyšlená, zpomalovací efekt děje. Své postavy v krizových situacích, zachytil rychlost času, používá vnitřní monologii.
Narodil se v Moskvě, otec byl vojenský lékař. Většinu dětství strávil v nemocnici u otce. Studoval hlavně inženýrský institut v Praze, ale věnoval se literatuře. Na jeho život mělo vliv přátelství s kritikem Bělinskim a básníkem Někrasovem. Představovali si ho za Gogola. Byl okouzlen romantismem. Přeložil Hugův Chrám v Paříži. Další dílo Evženie Grandetová a dílo Charlese Dickense. Byl členem kroužku Petrašenského. Byl odsouzen k trestu smrti. V poslední chvíli byl trest změněn. Odcestoval na Sibiř. Tam byl 9 ve vyhnanství a potom na vojenské službě. Po návratu založil literární časopisy Vremja a Epocha. Tlumočil tam své názory a byl zastánce Počvenictví.
Díla:
- Chudí lidé – (román v dopisech. Představitel naturální školy – Gogol, Turgeněv, Tolstoj. Vychází z fyziologických črt. Život městské spodiny.)
- Dvojník – (novela o psychicky narušené osobě.)
- Bílé noci – (povídka)
- Zápisky z mrtvého domu – (o lidech ze Sibiřského vyhnanství.)
- Ponížení a uražení – (román podle vzoru Gogola.)
- Hráč – (novela. Člověk propadlý hráčské vášni.)
Narodil se v Moskvě, otec byl vojenský lékař. Většinu dětství strávil v nemocnici u otce. Studoval hlavně inženýrský institut v Praze, ale věnoval se literatuře. Na jeho život mělo vliv přátelství s kritikem Bělinskim a básníkem Někrasovem. Představovali si ho za Gogola. Byl okouzlen romantismem. Přeložil Hugův Chrám v Paříži. Další dílo Evženie Grandetová a dílo Charlese Dickense. Byl členem kroužku Petrašenského. Byl odsouzen k trestu smrti. V poslední chvíli byl trest změněn. Odcestoval na Sibiř. Tam byl 9 ve vyhnanství a potom na vojenské službě. Po návratu založil literární časopisy Vremja a Epocha. Tlumočil tam své názory a byl zastánce Počvenictví.
Díla:
- Chudí lidé – (román v dopisech. Představitel naturální školy – Gogol, Turgeněv, Tolstoj. Vychází z fyziologických črt. Život městské spodiny.)
- Dvojník – (novela o psychicky narušené osobě.)
- Bílé noci – (povídka)
- Zápisky z mrtvého domu – (o lidech ze Sibiřského vyhnanství.)
- Ponížení a uražení – (román podle vzoru Gogola.)
- Hráč – (novela. Člověk propadlý hráčské vášni.)
Honoré de Balzac
(1799 – 1850).Studoval práva. Pracoval v notářské kanceláři. Ve 20 letech odjíždí do Paříže. Živí se žurnalistikou a vydáváním knih. Má dluhy, které splácel celý život.
Dílo:
- Lidská komedie – (téměř 100 románů, obraz francouzské společnosti od francouzské revoluce; důkladný popis různých prostředí i postav všech společenských vrstev. Měšťácká dravost, mamonářství, touha po moci a zisku, pokrytectví)
- Otec Goriot – (Otec Goriot své bohatství rozdělil mezi své 2 dcery a zůstal jako chudák. Rastignac jako chudý odjíždí do Paříže)
- Ztracené iluze – (Lehkomyslný básník odjíždí do Paříže a má hodně žen. Vynálezce vynalezne výrobu papíru a později je zavřen do vězení.)
- Lesk a bída kurtizán – (Vypráví o propojení nejvyšších vrstev s podsvětím.)
- Evženie Grandetová – (Vytvořil nový typ hrdiny – lakomec Grandet. Později zabil svoji ženu a zničil život své dcery. Evženie posílá peníze svému bratranci do Paříže. Evženie si vezme boháče a věnuje se dobročinnosti.)
- Šagrénová kůže – (Vlastník oslí kůže. Kůže mu splní každé přání, ale bere mu štěstí.)
Dílo:
- Lidská komedie – (téměř 100 románů, obraz francouzské společnosti od francouzské revoluce; důkladný popis různých prostředí i postav všech společenských vrstev. Měšťácká dravost, mamonářství, touha po moci a zisku, pokrytectví)
- Otec Goriot – (Otec Goriot své bohatství rozdělil mezi své 2 dcery a zůstal jako chudák. Rastignac jako chudý odjíždí do Paříže)
- Ztracené iluze – (Lehkomyslný básník odjíždí do Paříže a má hodně žen. Vynálezce vynalezne výrobu papíru a později je zavřen do vězení.)
- Lesk a bída kurtizán – (Vypráví o propojení nejvyšších vrstev s podsvětím.)
- Evženie Grandetová – (Vytvořil nový typ hrdiny – lakomec Grandet. Později zabil svoji ženu a zničil život své dcery. Evženie posílá peníze svému bratranci do Paříže. Evženie si vezme boháče a věnuje se dobročinnosti.)
- Šagrénová kůže – (Vlastník oslí kůže. Kůže mu splní každé přání, ale bere mu štěstí.)
Daniel Defoe - Robinson Crusoe –
Daniel Defoe - Robinson Crusoe – (ztroskotanec najde svého přítele Pátka na pustém ostrově)
Jonathan Swift - Guliverovy cesty – (Neuvěřitelné příběhy v zemi trpaslíků a obrů. Pravdu znal jen Guliver.)
Anglie
Charles Dickens
(1812 – 1870). Narodil se v rodině chudého úředníka. Otec se zadlužil a byl zavřen do vězení. Dickens pracoval v malé dílně. Potom pracoval jako novinář, advokátní písař. Píše o neveselém dětství.
Díla:
- Kronika Pickwickova klubu – (Humorný román, patří mezi fejeton, byl vydán pod pseudonymem. Vyprávění příhod, které se staly v různých klubech. Později se Pickwick dostal do vězení a zjišťoval jaké to tam je.)
- Oliver Twist
- David Copperfield
- Malá Dorritka
- Nadějné vyhlídky
Jonathan Swift - Guliverovy cesty – (Neuvěřitelné příběhy v zemi trpaslíků a obrů. Pravdu znal jen Guliver.)
Anglie
Charles Dickens
(1812 – 1870). Narodil se v rodině chudého úředníka. Otec se zadlužil a byl zavřen do vězení. Dickens pracoval v malé dílně. Potom pracoval jako novinář, advokátní písař. Píše o neveselém dětství.
Díla:
- Kronika Pickwickova klubu – (Humorný román, patří mezi fejeton, byl vydán pod pseudonymem. Vyprávění příhod, které se staly v různých klubech. Později se Pickwick dostal do vězení a zjišťoval jaké to tam je.)
- Oliver Twist
- David Copperfield
- Malá Dorritka
- Nadějné vyhlídky
Rusko
Nikolaj Vasiljevič Gogol
(1809 – 1852). Prozaik, dramatik. Narodil se na Ukrajině. Pocházel z rodiny ruského statkáře. Chtěl se stát hercem. Vyučoval historii. Znal se s Puškinem. Hodně cestoval. Navštívil i naši republiku. Propadl náboženskému fanatismu. Zemřel v Moskvě.
Díla:
- Večery na vesnici blízko Dikaňky – (povídky z Ruské vesnice, folklór, prostředí, prvek tajemna, záhady.)
- Petrohradské povídky
- Taras Bulba – (povídka zhudebněná Leošem Janáčkem; boj proti polským magnátům.)
- Ženitba
- Hráči
- Revizor – (satirická komedie, kritika, úplatkáři, lidské hlouposti, podlézavost, omezenost, pokrytectví, protiklad omezeného vládce malého města – pokrytce (= policejní direktor) a podvodníka, vychytralého prospěcháře, který se vydává za revizora (= chlestakov))
- Mrtvé duše – (román, první díl spálil a zachoval se jen zlomek 2. dílu. Statkář Čičikov zbohatl kupováním mrtvých duší (nevolníků), za něž zdarma získával půdu v méně zalidněné oblasti.)
(1809 – 1852). Prozaik, dramatik. Narodil se na Ukrajině. Pocházel z rodiny ruského statkáře. Chtěl se stát hercem. Vyučoval historii. Znal se s Puškinem. Hodně cestoval. Navštívil i naši republiku. Propadl náboženskému fanatismu. Zemřel v Moskvě.
Díla:
- Večery na vesnici blízko Dikaňky – (povídky z Ruské vesnice, folklór, prostředí, prvek tajemna, záhady.)
- Petrohradské povídky
- Taras Bulba – (povídka zhudebněná Leošem Janáčkem; boj proti polským magnátům.)
- Ženitba
- Hráči
- Revizor – (satirická komedie, kritika, úplatkáři, lidské hlouposti, podlézavost, omezenost, pokrytectví, protiklad omezeného vládce malého města – pokrytce (= policejní direktor) a podvodníka, vychytralého prospěcháře, který se vydává za revizora (= chlestakov))
- Mrtvé duše – (román, první díl spálil a zachoval se jen zlomek 2. dílu. Statkář Čičikov zbohatl kupováním mrtvých duší (nevolníků), za něž zdarma získával půdu v méně zalidněné oblasti.)
Objektivní přístup ke skutečnosti ...
- objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
- kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus)
- román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
- nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.
Francie
Stendhal
(1783 – 1842). Vlastním jménem Henri Beyle. Pocházel ze zámožné rodiny. Fandil Napoleonovi. Táhl s ním i do Ruska. Potom odchází do Itálie. Skončil jako francouzský konzul ve Vatikánu.
- Červený a Černý – (1830 - barva revoluce, tmářství, Hlavní představitel je Julien Sorel, chudá rodina, chtěl být mezi nejvyšší společností. Stane se z něj kněz. Stane se milencem bohaté ženy. Potom tajemník a svatba. Umírá na šibenici.)
- Kartouza Parmská – (Děj se odehrává v Itálii. Hlavní hrdina je stoupenec Napoleona. Působí u parlamentského dvora a nakonec vstoupil do kláštera.)
- kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus)
- román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
- nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.
Francie
Stendhal
(1783 – 1842). Vlastním jménem Henri Beyle. Pocházel ze zámožné rodiny. Fandil Napoleonovi. Táhl s ním i do Ruska. Potom odchází do Itálie. Skončil jako francouzský konzul ve Vatikánu.
- Červený a Černý – (1830 - barva revoluce, tmářství, Hlavní představitel je Julien Sorel, chudá rodina, chtěl být mezi nejvyšší společností. Stane se z něj kněz. Stane se milencem bohaté ženy. Potom tajemník a svatba. Umírá na šibenici.)
- Kartouza Parmská – (Děj se odehrává v Itálii. Hlavní hrdina je stoupenec Napoleona. Působí u parlamentského dvora a nakonec vstoupil do kláštera.)
Gustave Flaubert
Paní Bovaryová
hlavní hrdinka Ema
manželka lékaře
není s ním šťastná, podvádí ho s mladšími muži
končí sebevraždou
O rok později byl postaven před soud. jeho kniha byla považována za skandál. Znevažování manželského stavu…
Salambo
historie Punských válek
nesplňuje kritéria historického románu
Citová výchova
mnohokrát zfilmován
román podobný jako Ztracené iluze
o ztrátě iluzí, mladičké naivity, nadšení
hlavní hrdinka Ema
manželka lékaře
není s ním šťastná, podvádí ho s mladšími muži
končí sebevraždou
O rok později byl postaven před soud. jeho kniha byla považována za skandál. Znevažování manželského stavu…
Salambo
historie Punských válek
nesplňuje kritéria historického románu
Citová výchova
mnohokrát zfilmován
román podobný jako Ztracené iluze
o ztrátě iluzí, mladičké naivity, nadšení
Kutnohorští havíři – (1848)
- Kutnohorští havíři – (1848) – jsou prvním sociálním dramatem v dějinách naší literatury.
- Jan Hus – (1848) – toto drama se hrálo uprostřed politického zápasu o národní demokratická práva. Tylovi nešlo o obraz Husova osobního osudu ani jen o oslavu národní minulosti: vkládá Husovi do úst program revolučního roku 1848, požadavky a cíle národa v soudobém boji.
v letech 1786-89 působí české divadlo bouda
s ní jsou spojena jména: Václav Thám a hry Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka; Prokop Šedivý a hry Masné krámy a Pražští sedláci
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
každý něco pro vlast
Hadrián z Římsu
Zlý jelen
Božena
- Jan Hus – (1848) – toto drama se hrálo uprostřed politického zápasu o národní demokratická práva. Tylovi nešlo o obraz Husova osobního osudu ani jen o oslavu národní minulosti: vkládá Husovi do úst program revolučního roku 1848, požadavky a cíle národa v soudobém boji.
v letech 1786-89 působí české divadlo bouda
s ní jsou spojena jména: Václav Thám a hry Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka; Prokop Šedivý a hry Masné krámy a Pražští sedláci
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
každý něco pro vlast
Hadrián z Římsu
Zlý jelen
Božena
Realistické drama
Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová (1862 – 1946)
Gazdina roba, Její pastorkyňa
Alois a Vilém Mrštíkové
nejlepší hra českého realismu Maryša
(14)
Kritický realismus ve světové literatuře
Převládl v literatuře 2. pol. 19. stol.. Vliv rozvoje přírodních a technických věd, filosofie, prosazení exaktního myšlení, snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře, literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti.
Znaky:
- pravdivý obraz skutečnosti, přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí; někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová (1862 – 1946)
Gazdina roba, Její pastorkyňa
Alois a Vilém Mrštíkové
nejlepší hra českého realismu Maryša
(14)
Kritický realismus ve světové literatuře
Převládl v literatuře 2. pol. 19. stol.. Vliv rozvoje přírodních a technických věd, filosofie, prosazení exaktního myšlení, snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře, literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti.
Znaky:
- pravdivý obraz skutečnosti, přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí; někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
D 34
Je spjaté s osobností Emila Františka Buriana (1904 – 1959). Herec, zpěvák, hudebník, režisér, teoretik umění. Pocházel z hudební rodiny (otec byl barytonista), studoval na konzervatoři, ve 20. letech vytvořil pro sborovou recitaci soubor Voiceband, s nímž cestoval po republice a uváděl např. Máchův Máj, Křest sv. Vladimíra, Píseň písní. V sezóně 1933 – 1934 založil D 34 jako společensky angažované divadlo. Šlo o syntetické divadlo (využívalo všech prvků divadelní struktury – text, hudba, tanec, světelné efekty apod.). Se svým pásmem Vojna vystupoval v roce 1935 také v Prostějově.
Dílo: a) na svém jevišti uváděl hry Brechta, Nezvala, dramatizoval prózu a poezii (např. Dobrý voják Švejk, Evžen Oněgin)
b) Vojna – (1935 – pásmo lidové poezie, hlavně z Erbena
První lidová suita – (1938), Druhá lidová suita – (1939)
Hra o sv. Dorotě, Salička = barokní lidové hry
c) Maryša – (opera, teoretické práce o jazzu a černošských tancích.)
V roce 1941 bylo divadlo uzavřeno a Burian byl uvězněn. Po válce obnovil svou činnost. Po roce 1948 se výrazně kompromitoval se stranickou kulturní politickou („déčko bylo filiálkou Divadla armády).
Dílo: a) na svém jevišti uváděl hry Brechta, Nezvala, dramatizoval prózu a poezii (např. Dobrý voják Švejk, Evžen Oněgin)
b) Vojna – (1935 – pásmo lidové poezie, hlavně z Erbena
První lidová suita – (1938), Druhá lidová suita – (1939)
Hra o sv. Dorotě, Salička = barokní lidové hry
c) Maryša – (opera, teoretické práce o jazzu a černošských tancích.)
V roce 1941 bylo divadlo uzavřeno a Burian byl uvězněn. Po válce obnovil svou činnost. Po roce 1948 se výrazně kompromitoval se stranickou kulturní politickou („déčko bylo filiálkou Divadla armády).
Josef Kajetán Tyl
(1808 – 1856). Narodil se v Kutné Hoře. Byl tvůrce českého realistického dramatu. Byl novinář a redaktor Květy, Sedlské noviny .
Organizátor: českého společenského života: bály, besedy, recitace.
Herec, dramatik a povídkář – povídky:
- Chudí lidé – (obraz bídy lidu)
- Pouť českých umělců – (těžký život umělců)
- Dekret kutnohorský – (historie, předchůdce Jiráskův)
Havlíček ostře kritizoval Tylovu povídku Poslední Čech (povrchnost, sentimentalismus)
- Fidlovačka – (1834) – Zachycuje život pražských lidových vrstev. K její popularitě přispěla hlavně píseň „Kde domov můj“. Zvláštní skupinu v Tylově dramatické tvorbě tvoří dramatické báchorky, v nichž se spojuje komika lidových postav s pohádkovou romantičností nadpřirozených zjevů.
- Strakonický dudák – (1847). Ústřední postavou je dudák Švanda, ztělesňující kladné i záporné vlastnosti českého člověka. Zvláštní postavení ve hře mají pohádkové bytosti. Dodávají hře poetické kouzlo a symbolizují lidový názor, že příroda tvoří jednotu s člověkem.
Organizátor: českého společenského života: bály, besedy, recitace.
Herec, dramatik a povídkář – povídky:
- Chudí lidé – (obraz bídy lidu)
- Pouť českých umělců – (těžký život umělců)
- Dekret kutnohorský – (historie, předchůdce Jiráskův)
Havlíček ostře kritizoval Tylovu povídku Poslední Čech (povrchnost, sentimentalismus)
- Fidlovačka – (1834) – Zachycuje život pražských lidových vrstev. K její popularitě přispěla hlavně píseň „Kde domov můj“. Zvláštní skupinu v Tylově dramatické tvorbě tvoří dramatické báchorky, v nichž se spojuje komika lidových postav s pohádkovou romantičností nadpřirozených zjevů.
- Strakonický dudák – (1847). Ústřední postavou je dudák Švanda, ztělesňující kladné i záporné vlastnosti českého člověka. Zvláštní postavení ve hře mají pohádkové bytosti. Dodávají hře poetické kouzlo a symbolizují lidový názor, že příroda tvoří jednotu s člověkem.
Potom přišla série slavných komedií.
Potom přišla série slavných komedií. V nich se už V + W nehalili do klaunského kostýmu, proměnili se v typy dvou kumpánů, kteří v různých podobách procházejí minulostí i současností, glosují nešvary a omyly a usilují o lepší, lidštější tvář světa. Děj her stojí v pozadí, velký význam mají jejich dialogy, písňové texty, komunikace s publikem. Součástí her byly tzv. forbíny (předscény), které reagovaly na aktuální události. Osvobozené divadlo navázalo na italskou komedii dell arte, na tradici amerických filmových grotesek a typ geniálního Charlie Chaplina.
- Osel a stín – (1933 – společensky angažovaná hra, protest německého velvyslanectví, byla zde využita Hitlerova řeč.)
- Kat a blázen – (1934 – hrdinové Radúzo a Mahuleno, kritika nacistické demagogie.)
- Balada z hadrů – (1935 – obraz ze života francouzského středověkého básníka Villona. Závěr hry – známá píseň Proti větru.)
- Rub a líc – (1936 – hra ze současného velkoměsta ovládaného koncernem Noel. Podle hry vznikl filosofický scénář hry Svět patří nám. V + W vystupují v postavách vagabundů Krev a Mlíko.)
- Těžká Barbora – (1937 – námět: omylem ukradené dělo.)
- Pěst na oko – (1938 – forma revue, v několika parodických skečích (na trójskou válku, posuzování Michelangelovy sochy Davida, objevení Ameriky, národní hrdinství z roku 1918) vyzvedává plebejský živel v dějinách.)
- Hlava proti Mihuli – (premiéra hry se už neuskutečnila.)
- Osel a stín – (1933 – společensky angažovaná hra, protest německého velvyslanectví, byla zde využita Hitlerova řeč.)
- Kat a blázen – (1934 – hrdinové Radúzo a Mahuleno, kritika nacistické demagogie.)
- Balada z hadrů – (1935 – obraz ze života francouzského středověkého básníka Villona. Závěr hry – známá píseň Proti větru.)
- Rub a líc – (1936 – hra ze současného velkoměsta ovládaného koncernem Noel. Podle hry vznikl filosofický scénář hry Svět patří nám. V + W vystupují v postavách vagabundů Krev a Mlíko.)
- Těžká Barbora – (1937 – námět: omylem ukradené dělo.)
- Pěst na oko – (1938 – forma revue, v několika parodických skečích (na trójskou válku, posuzování Michelangelovy sochy Davida, objevení Ameriky, národní hrdinství z roku 1918) vyzvedává plebejský živel v dějinách.)
- Hlava proti Mihuli – (premiéra hry se už neuskutečnila.)
Význam divadla
Pro nepokoje a útoky fašistického tisku i výhružné dopisy a protesty německého velvyslanectví bylo dočasně uzavřeno. Díky tlaku demokratické veřejnosti a pokrokových umělců (Čapek, Nezval, Vančura aj.) bylo roku 1935 otevřeno pod názvem Spoutané divadlo. Definitivně bylo uzavřeno v roce 1938.
Jan Werich
Věnoval se divadlu po nedokončených právnických studiích jako herec a autor. Společně s Voskovcem vytvořili 26 her a 4 filmy (filmové komedie – Peníze nebo život, Pudr a benzín, Hej rup, Svět patří nám) Byl scénáristou filmu Císařův pekař a Pekařův císař (v němž sehrál titulní dvojroli.) Hlavní roli vytvořil ve filmu U nás v kocourkově – (1934)
Dále je autorem – cestopisné knihy Italské prázdniny, pohádek Fimfárum, vzpomínek Listování, Jan Werich vzpomíná, Úsměv klauna aj.
S Voskovcem odešli za války do emigrace, hráli anglicky pro naše krajany i americké diváky. Vydali přes 500 protifašistických písniček. V roce 1946 u nás obnovili činnost, v roce 1948 znovu emigroval do USA, Werich obnovil tehdejší premiéry Osvobozeného divadla v Divadle ABC s Miroslavem Horníčkem jako partnerem.
Jan Werich
Věnoval se divadlu po nedokončených právnických studiích jako herec a autor. Společně s Voskovcem vytvořili 26 her a 4 filmy (filmové komedie – Peníze nebo život, Pudr a benzín, Hej rup, Svět patří nám) Byl scénáristou filmu Císařův pekař a Pekařův císař (v němž sehrál titulní dvojroli.) Hlavní roli vytvořil ve filmu U nás v kocourkově – (1934)
Dále je autorem – cestopisné knihy Italské prázdniny, pohádek Fimfárum, vzpomínek Listování, Jan Werich vzpomíná, Úsměv klauna aj.
S Voskovcem odešli za války do emigrace, hráli anglicky pro naše krajany i americké diváky. Vydali přes 500 protifašistických písniček. V roce 1946 u nás obnovili činnost, v roce 1948 znovu emigroval do USA, Werich obnovil tehdejší premiéry Osvobozeného divadla v Divadle ABC s Miroslavem Horníčkem jako partnerem.
Po roce 1918 vznikaly další divadelní scény.
Po roce 1918 vznikaly další divadelní scény. Nejen v Praze, ale i na venkově. V Praze patřily k nejznámějším Osvobozené divadlo a Burianovo „Déčko“. Repertoár divadel se opíral o široký autorský základ – hrály se hry bratří Čapků, V. Vančury, V. Nezvala, F. Langera aj. Ze světové tvorby k nám zasáhl vliv především G. B. Shawa. Z herců toho období vynikli např. Růžena Nasková, Eva Vrchlická, Eduard Kohout, z mladších Zdeněk Štěpánek, Hugo Haas, František Smolík, Ladislav Pešek aj.
Silný dramatický talent projevil brněnský dramaturg, knihovník Jiří Mahen (1882 – 1939). Napsal přes 30 her – jejich hrdiny jsou většinou muži v období citových krizí a hledání smyslu života (např. lyrická komedie Ulička odvahy)
František Langer (1888 – 1965) vojenský lékař, dramaturg Vinohradského divadla, patřil do okruhu bratří Čapků. Známa byla jeho dramata: Velbloud uchem jehly, Periférie, Grandhotel Nevada.
Avantgardní divadlo
Vycházelo z revolučního kolektivismu, dadaismu a poetismu, který směřoval od dějovosti k lyrickému divadlu, ke scénické básni, k syntetickému pojetí burianovskému (tj. ke spojení složky textové, herecké, režisérské, výtvarné, hudební, pohybové, světelné). Počátky avantgardního divadla spadají do roku 1925, kdy skupina pražských konzervatoristů inscenovala po svém Cirkus Dandin. Režisér Jiří Frejka pokřtil novou scénu na Osvobozené divadlo.
Silný dramatický talent projevil brněnský dramaturg, knihovník Jiří Mahen (1882 – 1939). Napsal přes 30 her – jejich hrdiny jsou většinou muži v období citových krizí a hledání smyslu života (např. lyrická komedie Ulička odvahy)
František Langer (1888 – 1965) vojenský lékař, dramaturg Vinohradského divadla, patřil do okruhu bratří Čapků. Známa byla jeho dramata: Velbloud uchem jehly, Periférie, Grandhotel Nevada.
Avantgardní divadlo
Vycházelo z revolučního kolektivismu, dadaismu a poetismu, který směřoval od dějovosti k lyrickému divadlu, ke scénické básni, k syntetickému pojetí burianovskému (tj. ke spojení složky textové, herecké, režisérské, výtvarné, hudební, pohybové, světelné). Počátky avantgardního divadla spadají do roku 1925, kdy skupina pražských konzervatoristů inscenovala po svém Cirkus Dandin. Režisér Jiří Frejka pokřtil novou scénu na Osvobozené divadlo.
Stal se roku 1926 součástí dramatické ...
Stal se roku 1926 součástí dramatické odbočky Devětsilu. Počátkem roku 1927 se přestěhovalo do Umělecké besedy na Malé Straně, kde se rozdvojilo: jedna část Frejka a Burian si založili scénu Dada.
Rozhodující byl rok 1927, kdy do divadla vstoupili dva mladí studenti práv Jan Werich (1905 – 1980) a Jiří Voskovec (1905 – 1981) a klavírista Jaroslav Ježek (1906 – 1942). Uspořádali zdařilé studentské představení pod názvem – Vest Pocket Revue (1927).
Významnou osobností byl vynikající režisér a divadelní teoretik Jindřich Honzl (1894 – 1956), který režíroval téměř všechny hry Osvobozeného divadla. Osvobozené divadlo sídlilo většinou ve Vodičkově ulici U Nováků (dnes divadlo ABC), zde také v roce 1938 svou činnost ukončilo.
Do roku 1931 rozvíjeli Voskovec a Werich své pojetí divadla jako dadaistické a lyrizované frašky (slovní humor v dialozích, písňových textech). Hry: Smoking revue, Sever proti jihu, Fata Morgana, Golem, Premiéra Skafandr.
Caesar – (1932 – hra byla zásadním obratem k politické satiře, byla namířena proti diktátorům, podvodníkům i mírovým frázím. Caesar je obrazem Mussoliniho.)
Rozhodující byl rok 1927, kdy do divadla vstoupili dva mladí studenti práv Jan Werich (1905 – 1980) a Jiří Voskovec (1905 – 1981) a klavírista Jaroslav Ježek (1906 – 1942). Uspořádali zdařilé studentské představení pod názvem – Vest Pocket Revue (1927).
Významnou osobností byl vynikající režisér a divadelní teoretik Jindřich Honzl (1894 – 1956), který režíroval téměř všechny hry Osvobozeného divadla. Osvobozené divadlo sídlilo většinou ve Vodičkově ulici U Nováků (dnes divadlo ABC), zde také v roce 1938 svou činnost ukončilo.
Do roku 1931 rozvíjeli Voskovec a Werich své pojetí divadla jako dadaistické a lyrizované frašky (slovní humor v dialozích, písňových textech). Hry: Smoking revue, Sever proti jihu, Fata Morgana, Golem, Premiéra Skafandr.
Caesar – (1932 – hra byla zásadním obratem k politické satiře, byla namířena proti diktátorům, podvodníkům i mírovým frázím. Caesar je obrazem Mussoliniho.)
Julius Zeyer
(1841 – 1901). Narodil se v Praze. Pocházel z bohaté patricijské rodiny. Měla francouzský původ. Zeyer měl vlastní chůvu, která mu dala lásku k historii. Studoval reálné gymnázium a vyučil se stolařem. Jel na zkušenou do Německa, Švýcarska a Francie. Měl zdědit závod po otci, ale ten nakonec nepřevzal. Studoval filosofickou fakultu. Byl vychovatelem v Rusku, Německu, Tunisu, Švédsku atd. Čas svého života strávil ve Vodňanech. Poslední dny prožil v Praze. Psal dramata a pohádky. Náměty bere ze středověku. Jeho hrdinové jsou lidé, kteří žijí v souladu s přírodou.
Dílo:
- Radúz a Mahulena
- Ondřej Černyšev – (velká romantická láska. Z ruského dvora v 18. století)
- Román o věrném přátelství Amise a Amila – (z rytířské doby)
- Gompači a Komurasaki – (japonský příběh tragické lásky)
- Jan Maria Plojhar – (hrdina z bohatého prostředí vyrůstá na zámku s 2 chůvami. Studuje námořní akademii. Onemocní plícní chorobou a jde se léčit do Itálie, kde potkal svou ženu. Potom s ní odjel a usadil se v Itálii. Po pádu z koně podlehl zraněním)
- Dům U tonoucí hvězdy – (hrdina Slovák Rajko. Děj se odehrává v Paříži – pološílení lidé)
- Tři legendy o krucifixu – (náboženská tématika, osudy ukřižovaných lidí)
Dílo:
- Radúz a Mahulena
- Ondřej Černyšev – (velká romantická láska. Z ruského dvora v 18. století)
- Román o věrném přátelství Amise a Amila – (z rytířské doby)
- Gompači a Komurasaki – (japonský příběh tragické lásky)
- Jan Maria Plojhar – (hrdina z bohatého prostředí vyrůstá na zámku s 2 chůvami. Studuje námořní akademii. Onemocní plícní chorobou a jde se léčit do Itálie, kde potkal svou ženu. Potom s ní odjel a usadil se v Itálii. Po pádu z koně podlehl zraněním)
- Dům U tonoucí hvězdy – (hrdina Slovák Rajko. Děj se odehrává v Paříži – pološílení lidé)
- Tři legendy o krucifixu – (náboženská tématika, osudy ukřižovaných lidí)
Básnická tvorba:
- Vyšehrad – (počátky národní historie)
- Čechův příchod – (báje z národní minulosti)
- Zpěv o pomstě za Igora – (inspirován eposem)
- Karolínská epopeja – (inspirován z francouzského eposu)
- Troje paměti Víta Choráze
(13)
Národní divadlo
1851 uspořádána sbírka na vznik Národního divadla. Plány na divadlo. 1855 činnost ustala. 1862 se začalo s výstavbou divadla.
Prozatímní divadlo; Barák, Hála a další chtěli Národní divadlo. Novorenesanční stavba. Přejmenováno na Královské zemské divadlo. Zahájení Hálkovým dramatem. Francouzská a německá komická díla se odehrávala kvůli nedostatku umělců. Hrála se hodně Shakespearovská díla. Sbírky Národního divadla. 1868 položen základní kámen. 1877 divadlo dokončeno. 1881 se mělo ještě nedokončené otevřít na sňatek prince Rudolfa. Na oslavu se hrála Smetanova Libuše. V srpnu 1881 divadlo vyhořelo. 1. architekt byl Josef Zítek. Po vyhoření byl architektem Josef Šolc. 1883 divadlo definitivně otevřeno. Na výzdobě se podílelo mnoho umělců – malíři Mikoláš Aleš – 14 lunet na téma vlast. František Ženíšek, Václav Brožík, Vojtěch Hynais – opona Národního divadla. Sochaři: Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch. Umělci: generace. Národního divadla. Každé otevření divadla bylo zahájeno Smetanovou Libuší.
- Čechův příchod – (báje z národní minulosti)
- Zpěv o pomstě za Igora – (inspirován eposem)
- Karolínská epopeja – (inspirován z francouzského eposu)
- Troje paměti Víta Choráze
(13)
Národní divadlo
1851 uspořádána sbírka na vznik Národního divadla. Plány na divadlo. 1855 činnost ustala. 1862 se začalo s výstavbou divadla.
Prozatímní divadlo; Barák, Hála a další chtěli Národní divadlo. Novorenesanční stavba. Přejmenováno na Královské zemské divadlo. Zahájení Hálkovým dramatem. Francouzská a německá komická díla se odehrávala kvůli nedostatku umělců. Hrála se hodně Shakespearovská díla. Sbírky Národního divadla. 1868 položen základní kámen. 1877 divadlo dokončeno. 1881 se mělo ještě nedokončené otevřít na sňatek prince Rudolfa. Na oslavu se hrála Smetanova Libuše. V srpnu 1881 divadlo vyhořelo. 1. architekt byl Josef Zítek. Po vyhoření byl architektem Josef Šolc. 1883 divadlo definitivně otevřeno. Na výzdobě se podílelo mnoho umělců – malíři Mikoláš Aleš – 14 lunet na téma vlast. František Ženíšek, Václav Brožík, Vojtěch Hynais – opona Národního divadla. Sochaři: Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch. Umělci: generace. Národního divadla. Každé otevření divadla bylo zahájeno Smetanovou Libuší.
Sluncem a stínem
- Sluncem a stínem
- Selské písně
- České znělky
- Nové selské písně
- České písně
- V zimním slunci
- Za soumraku
- Léthé a jiné básně
Poezie pro děti – věnoval je své dcerce
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
- Zvony a zvonky
Překlady:
- Longfellow
- Píseň o Hiawatě
- Korzár
- Selské písně
- České znělky
- Nové selské písně
- České písně
- V zimním slunci
- Za soumraku
- Léthé a jiné básně
Poezie pro děti – věnoval je své dcerce
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
- Zvony a zvonky
Překlady:
- Longfellow
- Píseň o Hiawatě
- Korzár
Sbírka:
Zlomky epopeje – (obsáhlý cyklus básnických sbírek inspirované V. Hugem. Chtěl zobrazit duchovní dějiny lidstva od počátku do dneška)
- Duch a svět – (zabývá se tématikou protikladného duchovna, hmoty, vesmíru)
- Sfinx – (inspirované mystikou, záhadami – filosofické dílo)
- Zlomky epopeje, Bozi a lidé, Freskián goblény
Epické:
- Hilarion, Bar Kohba – (syn hvězdy)
- Mythy - Šárka, Legenda o sv. Prokopu – (útěk ďáblů, ukradli náboženské sošky)
- Selské balady
- Dojmy a rozmary
- Poutí k Eldorádu
- Eklogin
- Okna v bouři
- Strom života – (oslava přírody, života, národa – převažuje optimismus)
- Meč damokův
- Hudba v duši, Moje sonáta, Sonety samotáře
- Duch a svět – (zabývá se tématikou protikladného duchovna, hmoty, vesmíru)
- Sfinx – (inspirované mystikou, záhadami – filosofické dílo)
- Zlomky epopeje, Bozi a lidé, Freskián goblény
Epické:
- Hilarion, Bar Kohba – (syn hvězdy)
- Mythy - Šárka, Legenda o sv. Prokopu – (útěk ďáblů, ukradli náboženské sošky)
- Selské balady
- Dojmy a rozmary
- Poutí k Eldorádu
- Eklogin
- Okna v bouři
- Strom života – (oslava přírody, života, národa – převažuje optimismus)
- Meč damokův
- Hudba v duši, Moje sonáta, Sonety samotáře
Hippodamie
- Hippodamie – (scénický melodram, je doprovázen hudbou. Hudbu napsal Fibich. 3 části.1. Námluvy Pelopovy, 2.Smír Tantalův, 3. Smrt Hippodmie)
- Noc na Karlštejně – (zápletky vyplývají ze zákazu přístupu žen na hrad)
Josef Václav Sládek
(1845 – 1912). Narodil se ve Zbirohu. Otec byl zednický mistr. Byl přítel Vrchlického a Zeyera. Měl být knězem, ale studoval matematiku a přírodní vědy. Zabýval se literaturou a cizími jazyky. 1868 odjel do Ameriky, protože byl zklamán vývojem české společnosti. v Americe se živil čím se dalo. Byl redaktorem časopisů, dělník na farmách, pracoval na železnici. Po návratu byl redaktor v Národních listech. Seznámil se s Nerudou. Vyučoval angličtinu. Byl redaktor časopisu Ruch. Koncem 80. let byl redaktorem Lumíru. Byl předseda lyrické poezie.
Sbírky:
- Básně – (zachytil zážitky z osobního života a smrt své první ženy a zážitky z Ameriky.)
- Malá prodavačka
- Jiskry na moři
- Světlou stopou
- Na prahu ráje
- Noc na Karlštejně – (zápletky vyplývají ze zákazu přístupu žen na hrad)
Josef Václav Sládek
(1845 – 1912). Narodil se ve Zbirohu. Otec byl zednický mistr. Byl přítel Vrchlického a Zeyera. Měl být knězem, ale studoval matematiku a přírodní vědy. Zabýval se literaturou a cizími jazyky. 1868 odjel do Ameriky, protože byl zklamán vývojem české společnosti. v Americe se živil čím se dalo. Byl redaktorem časopisů, dělník na farmách, pracoval na železnici. Po návratu byl redaktor v Národních listech. Seznámil se s Nerudou. Vyučoval angličtinu. Byl redaktor časopisu Ruch. Koncem 80. let byl redaktorem Lumíru. Byl předseda lyrické poezie.
Sbírky:
- Básně – (zachytil zážitky z osobního života a smrt své první ženy a zážitky z Ameriky.)
- Malá prodavačka
- Jiskry na moři
- Světlou stopou
- Na prahu ráje
Svatopluk Čech
(1846 – 1908). Narodil se v Ostředku u Benešova. Otec byl správce místního statku. Byl velice vzdělaný i ve světové literatuře a svého syna také vzdělával. Čech vystudoval gymnázium, práva (dostudoval), pracoval jako právnický konzifient a stal se spisovatelem z povolání. Podnikl pár cest. Cesta na Kavkaz, Chorvatska a Dánska. Většinu života prožil v Praze. Věnuje se otázce husitské.
Dílo:
- Husita na Baltu – (obdiv husitského hnutí)
- Bouře – (romantická mořská fantazie s námětem husitství)
- Adamité – (Žižka se vyrovnal se sektou v husitském hnutí)
- Čerkes – (zúročil cesty na Kavkaz – epos, inspirovaná četba Puškina)
- Žižka – (oslavuje husitské vojevůdce)
- Evropa – (Evropa je loď. Byla ovlivněna pařížskou komunou – revolucionáři vedeni Rollandem a umírnění vedeni Gastonem. Mezi nimi je spor. Zvítězí umírnění. Rolland vyhodí loď do povětří)
- Slavie – (představitel je Rus. Vzpoura na lodi je potlačena)
- Václav z Michalovic – (je syn jednoho z českých pánů. Vychovali ho jezuité. S jezuity se rozchází)
- Dagmar – (dcera Přemysla Otakara II. Provdána do Dánska)
- Ve stínu lípy – (vesnice selského lidu)
- Lešetínský kovář – (příběh o kapitalismu ve vesnici. Lidé se bouří. Vliv němců na české vesnici)
Dílo:
- Husita na Baltu – (obdiv husitského hnutí)
- Bouře – (romantická mořská fantazie s námětem husitství)
- Adamité – (Žižka se vyrovnal se sektou v husitském hnutí)
- Čerkes – (zúročil cesty na Kavkaz – epos, inspirovaná četba Puškina)
- Žižka – (oslavuje husitské vojevůdce)
- Evropa – (Evropa je loď. Byla ovlivněna pařížskou komunou – revolucionáři vedeni Rollandem a umírnění vedeni Gastonem. Mezi nimi je spor. Zvítězí umírnění. Rolland vyhodí loď do povětří)
- Slavie – (představitel je Rus. Vzpoura na lodi je potlačena)
- Václav z Michalovic – (je syn jednoho z českých pánů. Vychovali ho jezuité. S jezuity se rozchází)
- Dagmar – (dcera Přemysla Otakara II. Provdána do Dánska)
- Ve stínu lípy – (vesnice selského lidu)
- Lešetínský kovář – (příběh o kapitalismu ve vesnici. Lidé se bouří. Vliv němců na české vesnici)
Václav Živsa
- Václav Živsa, Sekáči – (jsou z vesnického prostředí)
- Petrklíče, Šotek – (satiry)
- Hanuman – (příběh opičího krále. Vydělával si ukazováním lodního deníku. Loď ztroskotala. Přežil jen Hanuman)
- Pravda – (satirická skladba, měla být ze světa odstraněna)
- Jitřní písně
- Nové písně
- Písně otroka – (láska otroka k otrokyni. Spolu uprchnou. Otrokyni zabijí a otroka přivedou zpět)
- Jestřáb kontra Hrdlička
- Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
- Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Jaroslav Vrchlický
(1853 – 1912). Narodil se v Lounech v rodině bohatého dělníka. Studoval gymnázium, nechal se zapsat do kněžského semináře, ale přestoupil na filosofickou fakultu. Po studiu byl rok v Itálii jako vychovatel. Pracoval jako učitel, tajemník, profesor na univerzitě v Praze. Byl to vážený muž. Byl členem české akademie věd, člen panské sněmovny. Ke konci života onemocněl těžkou nervovou chorobou a za 4 roky jí podlehl. Působil jako básník, psal dramata a překládal (z italštiny a francouzštiny). Vydal 270 knih a z toho byly 2/3 překlady. Měl 80 vlastních básnických knih.
- Petrklíče, Šotek – (satiry)
- Hanuman – (příběh opičího krále. Vydělával si ukazováním lodního deníku. Loď ztroskotala. Přežil jen Hanuman)
- Pravda – (satirická skladba, měla být ze světa odstraněna)
- Jitřní písně
- Nové písně
- Písně otroka – (láska otroka k otrokyni. Spolu uprchnou. Otrokyni zabijí a otroka přivedou zpět)
- Jestřáb kontra Hrdlička
- Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
- Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Jaroslav Vrchlický
(1853 – 1912). Narodil se v Lounech v rodině bohatého dělníka. Studoval gymnázium, nechal se zapsat do kněžského semináře, ale přestoupil na filosofickou fakultu. Po studiu byl rok v Itálii jako vychovatel. Pracoval jako učitel, tajemník, profesor na univerzitě v Praze. Byl to vážený muž. Byl členem české akademie věd, člen panské sněmovny. Ke konci života onemocněl těžkou nervovou chorobou a za 4 roky jí podlehl. Působil jako básník, psal dramata a překládal (z italštiny a francouzštiny). Vydal 270 knih a z toho byly 2/3 překlady. Měl 80 vlastních básnických knih.
Ruchovci
1868 vydán almanach Ruch. Působili do počátku 80. let. Prosazovali program národní. Představitel - Svatopluk Čech. Navazovali na májovce. Podpořili rozkvět české literatury. Propagovali husiství. Myšlenky slovanské národnosti. Selství – venkov – hlavní dílo.
Hlavní redaktor Ruchu byl Josef Václav Sládek + 20 dalších autorů (Svatopluk Čech), překladatel Ladislav Quis.
Lumírovci
Časopis Lumír redigoval Neruda a od roku 1877 Sládek. Hlavní představitel byl Vrchlický a Julius Zeyer. Škola kosmopolitní – nenárodní. Chtěli českou literaturu uvést na úroveň světové literatury. Proto se zabýval překladatelstvím a pěstovali zapomenuté literatury (sonety). Důležitější forma než obsah.
Časopisy: almanach Ruch – Sládek
Lumír – od 1877 Sládek
Květy – Svatopluk Čech
Osvěta – Eliška Krásnohorská (proti lumírovcům)
Hlavní redaktor Ruchu byl Josef Václav Sládek + 20 dalších autorů (Svatopluk Čech), překladatel Ladislav Quis.
Lumírovci
Časopis Lumír redigoval Neruda a od roku 1877 Sládek. Hlavní představitel byl Vrchlický a Julius Zeyer. Škola kosmopolitní – nenárodní. Chtěli českou literaturu uvést na úroveň světové literatury. Proto se zabýval překladatelstvím a pěstovali zapomenuté literatury (sonety). Důležitější forma než obsah.
Časopisy: almanach Ruch – Sládek
Lumír – od 1877 Sládek
Květy – Svatopluk Čech
Osvěta – Eliška Krásnohorská (proti lumírovcům)
Kříž u potoka
- Kříž u potoka – (rodina Potockých, rodinná kletba, rodinná tragédie. Eva a prostřední bratr mají šťastné manželství. Až mají dítě, tak manželství přestává fungnovat. Odchází do ciziny. Starší bratr je při hospodské rvačce zabit a kletba je zrušena)
- Frantina – (rychtářka nechala potrestat svého milého loupežníka)
- Nemodlenec
- Kresby z Ještědí
(12)
Ruchovci a Lumírovci
70. – 80. léta české literatury. Dochází k utišení společenské situace. 1867 došlo k dualismu. Rozdělení na Rakousko – Uhersko. Politická situace se diferencuje, vznikají nové strany. Rozdělení na mladočechy a staročechy. Mladočeši byli proti Rakousku. Chtěli být sami v českých zemích. Zařídili drobečkovou politiku. V roce 1878 vznikla sociálně demokratická strana. Rozvoj kulturního života. 1881 bylo otevřeno Národní divadlo. Vznikají nová nakladatelství Jan Otto. 1890 založena česká akademie věd. Převažuje poezie. Vynikají básníci – lumírovci a ruchovci.
- Frantina – (rychtářka nechala potrestat svého milého loupežníka)
- Nemodlenec
- Kresby z Ještědí
(12)
Ruchovci a Lumírovci
70. – 80. léta české literatury. Dochází k utišení společenské situace. 1867 došlo k dualismu. Rozdělení na Rakousko – Uhersko. Politická situace se diferencuje, vznikají nové strany. Rozdělení na mladočechy a staročechy. Mladočeši byli proti Rakousku. Chtěli být sami v českých zemích. Zařídili drobečkovou politiku. V roce 1878 vznikla sociálně demokratická strana. Rozvoj kulturního života. 1881 bylo otevřeno Národní divadlo. Vznikají nová nakladatelství Jan Otto. 1890 založena česká akademie věd. Převažuje poezie. Vynikají básníci – lumírovci a ruchovci.
Jakub Arbes
(1840 – 1914). Narodil se na Smíchově. Studoval novoměstské reálné gymnázium, zapsal se na techniku a věnuje se litaratuře a žurnalistice. Byl redaktor Hlasu a Národních listů. Dochází k otužování národa. Byl ve vězení. Redaktor na volné noze. Vznikl literární útvar Romaneto, jehož název vymyslel Neruda.
Romány: Tajemný děj, Newtonův mozek, Ďábel na skřipci, Zázračná madona, Šílený Job, Advokát chuďasů, Etiopská lilie
- Kandidáti existence – (utopický socialismus, pokus pomoci dělnictvu)
- Moderní upíři – (představitelé buržoazie, vykořisťování dělníků)
- Mesiáš – (lidé mají jiné cíle. Inspirován Fričem)
- Anděl mírů
- Štrajchpudlíci – (stávka dělníků z pražských barvíren kartounů)
- Z duševní dílny básníků
- Záhadné povahy
- Nesmrtelní pijáci
Romány: Tajemný děj, Newtonův mozek, Ďábel na skřipci, Zázračná madona, Šílený Job, Advokát chuďasů, Etiopská lilie
- Kandidáti existence – (utopický socialismus, pokus pomoci dělnictvu)
- Moderní upíři – (představitelé buržoazie, vykořisťování dělníků)
- Mesiáš – (lidé mají jiné cíle. Inspirován Fričem)
- Anděl mírů
- Štrajchpudlíci – (stávka dělníků z pražských barvíren kartounů)
- Z duševní dílny básníků
- Záhadné povahy
- Nesmrtelní pijáci
Karolína Světlá
(1830 – 1899). Pocházela z pražské patricijské rodiny Rottovy. Nesouhlasila s rodinnými zvyky. Sestra - Sofie Podlipská, manžel – Petr Mužák. Podle jeho vesnice převzala pseudonym Světlá. V 50. letech začíná tvořit. Velice ji ovlivnila Němcová. Měla dobré styky s Nerudou. 60. – 70. léta – největší literární rozmach. Usilovala o zrovnoprávnění žen. Onemocněla vážnou nemocí.
Povídky a romány z pražského prostředí:
- První Češka
- Na úsvitě
- Zvonečková královna
- V poslední paní Hlohovské
- Černý Petříček – (typ postav na koňském trhu. Měl tam svůj krámek, kde prodával rohlíky. Vychovával mladšího bratra Františka. Matka Františka zasvětila, aby se stal bohem. Ten se zamiloval do Stázičky paní Hostinské. Spolu uprchli. František byl v cizině zabit a Stázička se vrátila. Později zemřela)
Ještědské povídky a romány:
- Vesnický román – (Hlavní hrdina Artuš, který si vzal rychtářku. Rychtářka je ekonomicky nevyrovnaná. On se zamiloval do Sylvy – vesnická dívka. Později ho Sylva opouští)
Povídky a romány z pražského prostředí:
- První Češka
- Na úsvitě
- Zvonečková královna
- V poslední paní Hlohovské
- Černý Petříček – (typ postav na koňském trhu. Měl tam svůj krámek, kde prodával rohlíky. Vychovával mladšího bratra Františka. Matka Františka zasvětila, aby se stal bohem. Ten se zamiloval do Stázičky paní Hostinské. Spolu uprchli. František byl v cizině zabit a Stázička se vrátila. Později zemřela)
Ještědské povídky a romány:
- Vesnický román – (Hlavní hrdina Artuš, který si vzal rychtářku. Rychtářka je ekonomicky nevyrovnaná. On se zamiloval do Sylvy – vesnická dívka. Později ho Sylva opouští)
Nerudův přínos:
- po Máchovi opět velký básník – spojil světovost s češstvím, osobní postoj se společenským a národním
- tvůrce sociální balady
- rozsáhlé spektrum lyriky (intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová)
- vynikající fejetonista
- novátor české prózy – umění vypravěčské, charakterizační a popisné; lidovost a demokratismus
- zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy
- život zobrazen bez idealizace, realisticky; často satirický nebo ironický pohled
- rozmanitost forem
- jazyk plní funkci charakterizační a odpovídá i tématické rovině
Vítězslav Hálek
(1835 – 1874). Narodil se v Dolínku u Mělníka. V Praze studoval akademické gymnázium. Zapsal se na filmovou fakultu. Nechtěl být kněz. Živil se jako novinář. Národní listy, časopis Lumír a Květy – redigoval. Organizátor společenského života. Vzdělával národní akademii, čtenářský spolek, uměleckou besedu. Hodně cestoval, Polsko. Balkán, Itálie. Psal fejetony ze svých cest. Byl optimista a psal optimistická díla.
- tvůrce sociální balady
- rozsáhlé spektrum lyriky (intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová)
- vynikající fejetonista
- novátor české prózy – umění vypravěčské, charakterizační a popisné; lidovost a demokratismus
- zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy
- život zobrazen bez idealizace, realisticky; často satirický nebo ironický pohled
- rozmanitost forem
- jazyk plní funkci charakterizační a odpovídá i tématické rovině
Vítězslav Hálek
(1835 – 1874). Narodil se v Dolínku u Mělníka. V Praze studoval akademické gymnázium. Zapsal se na filmovou fakultu. Nechtěl být kněz. Živil se jako novinář. Národní listy, časopis Lumír a Květy – redigoval. Organizátor společenského života. Vzdělával národní akademii, čtenářský spolek, uměleckou besedu. Hodně cestoval, Polsko. Balkán, Itálie. Psal fejetony ze svých cest. Byl optimista a psal optimistická díla.
Dílo:
- Alfréd – (loudění v duchu romantismu)
- Večerní písně – (optimismus, radost ze života, náměty milostných přírodních umělců)
- V přírodě – (motivy přírodní, střední Čechy, život v přírodě)
- Pohádky z naší vesnice – (sociální motivy, sociální rozpory
- Komediant – (román z uměleckého prostředí. Hlavní hrdina má mnoho autobiografických rysů)
- České vesnice – (milostný vztah)
- Muzikantská Liduška – (o dívce, která se zblázní, protože si nemůže vzít komedianta, ale musí se vdát pro peníze)
- Na statku a v chaloupce
- Pod pustým kopcem – (rozdíl mezi otci)
- Na vejminku – (vztahy rodičů a dětí)
- Křídové kresby – (obsahuje více psychologie)
- Poldík rumař – (Poldík si chtěl vzít Málku. Soutěžil o ni s písařem. Poldík se stal koňařem. Poldík se ujme Málky po smrti Franty)
- Král Lukašín – (divadelní hra)
- Záviš z Falkenštejna – (divadelní hra)
- Gogola hledám – (novinový článek)
- Večerní písně – (optimismus, radost ze života, náměty milostných přírodních umělců)
- V přírodě – (motivy přírodní, střední Čechy, život v přírodě)
- Pohádky z naší vesnice – (sociální motivy, sociální rozpory
- Komediant – (román z uměleckého prostředí. Hlavní hrdina má mnoho autobiografických rysů)
- České vesnice – (milostný vztah)
- Muzikantská Liduška – (o dívce, která se zblázní, protože si nemůže vzít komedianta, ale musí se vdát pro peníze)
- Na statku a v chaloupce
- Pod pustým kopcem – (rozdíl mezi otci)
- Na vejminku – (vztahy rodičů a dětí)
- Křídové kresby – (obsahuje více psychologie)
- Poldík rumař – (Poldík si chtěl vzít Málku. Soutěžil o ni s písařem. Poldík se stal koňařem. Poldík se ujme Málky po smrti Franty)
- Král Lukašín – (divadelní hra)
- Záviš z Falkenštejna – (divadelní hra)
- Gogola hledám – (novinový článek)
Zásady májovců:
- svou tvorbou bojovali proti útisku sociálnímu i národostnímu (zájem o přítomnost)
- lidovst (tvorba pro lid a o něm)
- realismus (pravdivý obraz skutečnosti)
- úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň („dohánění Evropy“)
Jan Neruda
(1834 – 1891). Narodil se v Praze. Jeho otec byl v kantýnských kasárnách. Přestěhovali se na Malou Stranu. Neruda studoval v Ostruhově ulici a potom na akademickém gymnáziu. Po ukončení gymnázia se živil jako úředník a suplující učitel. Studoval práva a filosofii. Obě studia nedokončil. Stal se redaktorem. Novinářská činnost až do smrti. Neruda umřel svobodný. Měl milostný vztah ke Karolíně Světlé. Jeho další známost byla Tereza Macháčková, a další Anna Tichá. To byla jeho poslední platonick láska. Proslul jako básník.
Poezie:
- Hřbitovní kvítí – (sociální motivy, zklamání z vlasního života a vývoje společnosti)
- Knihy veršů – (obsahovala 3 části Knihy veršů výpravných – epické, sociální tématika, chudoba, víra; Knihy veršů lyrických a smíšených – intimní lyrika věnovaná otci, matce a Anně; Knihy veršů časových a příležitostných – verše s událostmi součastnosti)
- lidovst (tvorba pro lid a o něm)
- realismus (pravdivý obraz skutečnosti)
- úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň („dohánění Evropy“)
Jan Neruda
(1834 – 1891). Narodil se v Praze. Jeho otec byl v kantýnských kasárnách. Přestěhovali se na Malou Stranu. Neruda studoval v Ostruhově ulici a potom na akademickém gymnáziu. Po ukončení gymnázia se živil jako úředník a suplující učitel. Studoval práva a filosofii. Obě studia nedokončil. Stal se redaktorem. Novinářská činnost až do smrti. Neruda umřel svobodný. Měl milostný vztah ke Karolíně Světlé. Jeho další známost byla Tereza Macháčková, a další Anna Tichá. To byla jeho poslední platonick láska. Proslul jako básník.
Poezie:
- Hřbitovní kvítí – (sociální motivy, zklamání z vlasního života a vývoje společnosti)
- Knihy veršů – (obsahovala 3 části Knihy veršů výpravných – epické, sociální tématika, chudoba, víra; Knihy veršů lyrických a smíšených – intimní lyrika věnovaná otci, matce a Anně; Knihy veršů časových a příležitostných – verše s událostmi součastnosti)
Písně kosmické
- Písně kosmické – (otevřenost vesmíru, optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku.)
- Balady a romance – (balady a romance – smíšeno, náměty jsou biblické, historie, součastnost, smutek)
- Prosté motivy – (podle čtyř ročních období, optimistické a pesimistické motivy)
- Zpěvy páteční – (posmrtně upravil Jaroslav Vrchlický. Obsahuje 10 básní náboženské tématiky – velký pátek, vzkříšení)
Fejetony:
Fejetony a novinářské prózy (asi 2000 fejetonů), otskovány pod značkou ; zajímavá aktuální témata, živý jazyk; soubory fejetonů (i cestopisných)
Různí lidé, Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny, Kam s ním
Povídky:
- Arabesky – (postavy lidí z Malé Strany, různí lidé a arabesky. Postavy z cest do ciziny)
- Povídky malostranské – (soubor povídek z Malé Strany před rokem 1848 U tří lilií, Večerní šplechty, Svatováclavská mše
- Balady a romance – (balady a romance – smíšeno, náměty jsou biblické, historie, součastnost, smutek)
- Prosté motivy – (podle čtyř ročních období, optimistické a pesimistické motivy)
- Zpěvy páteční – (posmrtně upravil Jaroslav Vrchlický. Obsahuje 10 básní náboženské tématiky – velký pátek, vzkříšení)
Fejetony:
Fejetony a novinářské prózy (asi 2000 fejetonů), otskovány pod značkou ; zajímavá aktuální témata, živý jazyk; soubory fejetonů (i cestopisných)
Různí lidé, Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny, Kam s ním
Povídky:
- Arabesky – (postavy lidí z Malé Strany, různí lidé a arabesky. Postavy z cest do ciziny)
- Povídky malostranské – (soubor povídek z Malé Strany před rokem 1848 U tří lilií, Večerní šplechty, Svatováclavská mše
Karel Havlíček Borovský
(1821 – 1856), Narodil se v Borové u Přibyslavi v rodině kupce. Později se přestěhovali do Havlíčkova Brodu, Havlíček studoval na gymnáziu, filozofické fakultě a později studoval teologii. Ze semináře byl vyloučen. Chtěl se stát vychovatelem a byl vychovatelem v Rusku. Z toho pak napsal Obrazy z Rus – (kritika carské samovlády). Pobýval na Ukrajině. Vrací se do Čech a vydává díla. Působil jako redaktor v Pražských novinách s přílohou Česká včela. Chtěl posílit postavení českého národa. Později to byly Národní noviny. Měl tam vlastní příspěvky. Zastával názory austroslavismu. 1848 byla revoluce poražena, Bachův austroslavismus, cenzura, zákaz politických spolků, útlum národního života. Od 1849 začne bojovat proti rakouské vládě. Založil vlastní tisk s názvem Slovan. Později mu byly noviny zastaveny zákonem. 1851 ho v noci přepadli a odvezli ho do Brixenu. Později mu byl umožněn návrat do vlasti. Dostal tuberkulózu a nesměl nikde působit a později zemřel.
Dílo:
- Křest sv. Vladimíra – (1848 – 1854 – Nejsilnější satirická báseň. Čerpal z Nestorovy kroniky. Vychází z kronikářského zápisu. Ruský car Vladimír přikázal Perunovi, aby hřměl na jeho svátek. Perun odmítl a car ho utopil. Car vypsal konkurs na nového boha.)
- Tyrolské elegie – (Havlíček byl zatčen v Německém Brodu, deportace do Tyrol, do Brixenu.)
Dílo:
- Křest sv. Vladimíra – (1848 – 1854 – Nejsilnější satirická báseň. Čerpal z Nestorovy kroniky. Vychází z kronikářského zápisu. Ruský car Vladimír přikázal Perunovi, aby hřměl na jeho svátek. Perun odmítl a car ho utopil. Car vypsal konkurs na nového boha.)
- Tyrolské elegie – (Havlíček byl zatčen v Německém Brodu, deportace do Tyrol, do Brixenu.)
Král Lávra
- Král Lávra – (1854 – Příběh o králi s oslíma ušima. Král není zlý, ale má divný zvyk. Holit a stříhat se dává jen jednou ročně a hned nechá holiče popravit, aby neprozradil tajemství. Za mladého Kubína prosí o milost matka za slib, že tajemství nevyzradí a stává se dvorním holičem. Později tajemství vyzradí basa.)
- Epigramy – (krátké, satiricky útočné básně s pointou; Havlíčkův kritický poměr k životu a světu; ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu. Útok na katolickou církev, byrokracii a stát, na nezdravé jevy v národním životě.)
Božena Němcová
(1820 – 1862). Narodila se ve Vídni. Mládí prožila v Ratibořicích a starala se o ni její babička. Za manžela si vzala Josefa Němce. Byl to finanční úředník stráže a museli se často stěhovat za prací. Němcová tak poznala hodně Českých míst a byla i na Slovensku. Do literatury vstoupila tím, že začala psát pohádky Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti, Obrazy z okolí Domažlického, Selská politika.
Hlavním hrdinou je vždy žena: Rozárka, Baruška, Sestry, Karla, Divá Bára.
- Karla – (Vdova s dcerou Karlou se vrací do rodné vesnice. Stará se rychtářovi o děti. Karla byla oblečená jako kluk, protože to chtěla její matka.)
- Epigramy – (krátké, satiricky útočné básně s pointou; Havlíčkův kritický poměr k životu a světu; ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu. Útok na katolickou církev, byrokracii a stát, na nezdravé jevy v národním životě.)
Božena Němcová
(1820 – 1862). Narodila se ve Vídni. Mládí prožila v Ratibořicích a starala se o ni její babička. Za manžela si vzala Josefa Němce. Byl to finanční úředník stráže a museli se často stěhovat za prací. Němcová tak poznala hodně Českých míst a byla i na Slovensku. Do literatury vstoupila tím, že začala psát pohádky Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti, Obrazy z okolí Domažlického, Selská politika.
Hlavním hrdinou je vždy žena: Rozárka, Baruška, Sestry, Karla, Divá Bára.
- Karla – (Vdova s dcerou Karlou se vrací do rodné vesnice. Stará se rychtářovi o děti. Karla byla oblečená jako kluk, protože to chtěla její matka.)
Babička
- Babička – (1855 – Vzpomíná na dětství. Na Bělidlo přijela jejich babička, která se starala o své děti. Hlavní postavou byla babička.)
- V zámku a podzámčí – (1856 – Panovník si koupí šlechtický titul. Měl jen svého malého pejska. Přestěhoval se na zámek; chudoba, hlad, utrpení dětí.)
- Chudí lidé
- Dobrý člověk – (1858)
- Chýže pod horami – (1858 – Milostné sblížení Čecha Bohuše Sokola se Slovenskou Katuší má symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost a vedle toho také zobrazit život slovenského lidu v jeho sepětí s přírodou.)
- Pan učitel – (1860)
- Pohorská vesnice – (Chodsko; ideální shoda vrchnosti s poddanými; nejvyšší míra idealizace.)
(11)
Májovci
Nástup nové literární generace = Májovci
Almanach Máj (1858) – název ze sympatií k Máchovi; redaktor Josef Barák; Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer; vrstevníci májovců: Gustav Pfleger – Moravsvký, Jakub Arbes;
ze starší generace přispěli do almanachu Sabina (buřič, revolucionář), Němcová (úsilí o realismus), Erben (lidovost)
- V zámku a podzámčí – (1856 – Panovník si koupí šlechtický titul. Měl jen svého malého pejska. Přestěhoval se na zámek; chudoba, hlad, utrpení dětí.)
- Chudí lidé
- Dobrý člověk – (1858)
- Chýže pod horami – (1858 – Milostné sblížení Čecha Bohuše Sokola se Slovenskou Katuší má symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost a vedle toho také zobrazit život slovenského lidu v jeho sepětí s přírodou.)
- Pan učitel – (1860)
- Pohorská vesnice – (Chodsko; ideální shoda vrchnosti s poddanými; nejvyšší míra idealizace.)
(11)
Májovci
Nástup nové literární generace = Májovci
Almanach Máj (1858) – název ze sympatií k Máchovi; redaktor Josef Barák; Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer; vrstevníci májovců: Gustav Pfleger – Moravsvký, Jakub Arbes;
ze starší generace přispěli do almanachu Sabina (buřič, revolucionář), Němcová (úsilí o realismus), Erben (lidovost)
Karel Jaromír Erben
(1811 –1870) Narodil se v Miletíně v podkrkonošské řemeslnické a písmácké rodině. V době filozofických a právnických studií v Praze se seznámil s Františkem Palackým, s nímž pak po celý život spolupracoval. Jako sekretář Českého muzea sbíral ve venkovských archivech studijní materiál. Ve vědecké práci se zabýval hlavně národopisem a vydáváním staročeských literárních památek. Jako národopisec se snažil rekonstruovat původní podobu lidové slovesnosti, neboť podle jeho mínění se v ní odrážely prastaré lidové mýty.
V tomto duchu koncipoval sbírky Prostonárodní písně a říkadla – (1864) a soubor českých pohádek.
Jedinou původní básnickou knihou Erbenovou je Kytice – (1853) – jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších knih české literatury. Je výsledkem skoro dvacetiletého úsilí. Jednotlivé básně Kytice vycházely nejprve časopisecky. Látkovým základem Kytice jsou české báje, které Erben jako vědec – sběratel dobře znal a které jako básník dovedl proměnit v dokonalý umělecký tvar. Vodník – zlá nadpřirozená síla, střetnutí dvou mateřských lásek; dcera potrestána. Zlatý kolovrat – matka macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři; za to obě stihl spravedlivý trest. Záhořovo lože – polemika s Máchou; báseň o vině a odpuštění. Holoubek – romantická kresba přírody, krása české krajiny. Věštkyně – alegorická politická koncepce, vyslovena jistota o budoucnosti národa; vlastenectví.)
V tomto duchu koncipoval sbírky Prostonárodní písně a říkadla – (1864) a soubor českých pohádek.
Jedinou původní básnickou knihou Erbenovou je Kytice – (1853) – jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších knih české literatury. Je výsledkem skoro dvacetiletého úsilí. Jednotlivé básně Kytice vycházely nejprve časopisecky. Látkovým základem Kytice jsou české báje, které Erben jako vědec – sběratel dobře znal a které jako básník dovedl proměnit v dokonalý umělecký tvar. Vodník – zlá nadpřirozená síla, střetnutí dvou mateřských lásek; dcera potrestána. Zlatý kolovrat – matka macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři; za to obě stihl spravedlivý trest. Záhořovo lože – polemika s Máchou; báseň o vině a odpuštění. Holoubek – romantická kresba přírody, krása české krajiny. Věštkyně – alegorická politická koncepce, vyslovena jistota o budoucnosti národa; vlastenectví.)
Karel Hynek Mácha
Máj
To vše zločinec ještě jednou zřel,
to vše, jež nyní opustiti měl,
a hluboký srdce mu žel uchvátí;
hluboce vzdechne – slza slzu stíhá –
ještě jednou – posledně – vše probíhá,
pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.
Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje;
a vysoko – v daleké kraje
bílé obláčky dálným nebem plynou,
a smutný vězeň takto mluví k ním:
„Vy jenž dalekosáhlým během svým,
co ramenem tajemným zemi objímáte,
vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,
vy truchlenci, jenž rozsmutivše sebe,
v tiché se slzy celí rozplýváte,
vás já jsem posly volil mezi všemi.
Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
širou tu zemi, zemi jedinou!
To vše zločinec ještě jednou zřel,
to vše, jež nyní opustiti měl,
a hluboký srdce mu žel uchvátí;
hluboce vzdechne – slza slzu stíhá –
ještě jednou – posledně – vše probíhá,
pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.
Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje;
a vysoko – v daleké kraje
bílé obláčky dálným nebem plynou,
a smutný vězeň takto mluví k ním:
„Vy jenž dalekosáhlým během svým,
co ramenem tajemným zemi objímáte,
vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,
vy truchlenci, jenž rozsmutivše sebe,
v tiché se slzy celí rozplýváte,
vás já jsem posly volil mezi všemi.
Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujte zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
širou tu zemi, zemi jedinou!
Karel Hynek Mácha
(1810 – 1836).Nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu. Narodil se v Praze, studoval práva a filozofii. Jeho záliba byla cestování (okolí Prahy, Krkonoše, východní Čechy, zříceniny hradů, Itálie) a divadlo (ochotník). Krátce byl advokátním praktikantem v Litoměřicích. Tam těsně před sňatkem s Lori Šomkovou, matkou svého syna, zemřel na následky nemoci a vyčerpání; tamtéž pohřben, ale v roce 1939 jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov.
Dílo:
- Máj – (1836 – lyrickoepická báseň, vrchol tvorby, základní dílo moderní české poezie. Východisko k filozofickým úvahám o symslu života ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, citová lhostejnost, mechanické chápání spravedlnosti); slova Vilémova (= autorova) jsou obžalobou společnosti.
- Večer na Bezdězu – (zachycuje Máchovy cestovní dojmy formou lyrizované prózy.)
- Marinka – (1834 – obraz pražské chudiny Na Františku; Marinka = ideál krásy x drastická skutečnost, prostředí chudoby.)
- Cikáni – (1835 - složité lidské vztahy, život vyděděnců, romantické tragické zápletky, realistická kresba postav.)
- Pouť krkonošská – (obraz přírody, básnická próza.)
- Obrazy ze života mého – (lyričnost, autobiografické prvky.)
- Křivoklát – (Líčí krále Václava IV. jako zajatce českých odbojných pánů na Křivoklátě, jeho osvobození a návrat do Prahy.)
Dílo:
- Máj – (1836 – lyrickoepická báseň, vrchol tvorby, základní dílo moderní české poezie. Východisko k filozofickým úvahám o symslu života ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, citová lhostejnost, mechanické chápání spravedlnosti); slova Vilémova (= autorova) jsou obžalobou společnosti.
- Večer na Bezdězu – (zachycuje Máchovy cestovní dojmy formou lyrizované prózy.)
- Marinka – (1834 – obraz pražské chudiny Na Františku; Marinka = ideál krásy x drastická skutečnost, prostředí chudoby.)
- Cikáni – (1835 - složité lidské vztahy, život vyděděnců, romantické tragické zápletky, realistická kresba postav.)
- Pouť krkonošská – (obraz přírody, básnická próza.)
- Obrazy ze života mého – (lyričnost, autobiografické prvky.)
- Křivoklát – (Líčí krále Václava IV. jako zajatce českých odbojných pánů na Křivoklátě, jeho osvobození a návrat do Prahy.)
Polský romantismus
Adam Mickiewicz
(1798 – 1855). Pocházel z chudé rodiny z Litvy.
- Pan Tadeáš – (1834 – o nepřátelství dvou zemanských rodů.)
- Konrad Wallenrod – (1828 – o litevci, který se obětuje pro svůj národ. Téma národně osvobozeneckého boje.)
- Dziady – (1832 – je o vyvolávání duší zemřelých. Měla 2 části.)
Americký romantismus
Edgar Allan Poe
(1809 – 1849) Zakladatel romantistické detektivky.
- Vražda v ulici Morgue
- Jáma a kyvadlo
- Vrah city
- Havran – (na jdné straně je krása a láska a na druhé straně je úzkost ze života a smrti.)
(9)
Romantismus v české literatuře
Složitější situace 30. let – hlavní úkol literatury = výchova k vlastenectví (Tyl); tento požadavek zpomaluje rozvoj romantismu.
(1798 – 1855). Pocházel z chudé rodiny z Litvy.
- Pan Tadeáš – (1834 – o nepřátelství dvou zemanských rodů.)
- Konrad Wallenrod – (1828 – o litevci, který se obětuje pro svůj národ. Téma národně osvobozeneckého boje.)
- Dziady – (1832 – je o vyvolávání duší zemřelých. Měla 2 části.)
Americký romantismus
Edgar Allan Poe
(1809 – 1849) Zakladatel romantistické detektivky.
- Vražda v ulici Morgue
- Jáma a kyvadlo
- Vrah city
- Havran – (na jdné straně je krása a láska a na druhé straně je úzkost ze života a smrti.)
(9)
Romantismus v české literatuře
Složitější situace 30. let – hlavní úkol literatury = výchova k vlastenectví (Tyl); tento požadavek zpomaluje rozvoj romantismu.
Bachčisarajská fontána
- Bachčisarajská fontána – (1822 – 1823)
- Cikáni – (1823 – hlavní hrdina odchází k cikánům)
- Piková dáma – (1833 – představuje člověka, který je ochoten zaprodat se nadpřirozeným silám a dopustit se v honbě za osobním štěstím i zločinu.)
- Kapitánská dcerka – (1833 – příběh muže, který by udělal všechno.)
- Boris Gogunov – (1825 – nechá zavraždit následníka trůnu.)
Michail Jurjevič Lermontov
(1814 – 1841). Básník, prozaik, dramatik. Zemřel v souboji.
- Démon – (1841 – vydána posmrtně. Romantická básnická povídka s filozofickou úvahou o dobru a zlu. Démon zavržen bohem pro svou vzpouru, odsouzen k věčné samotě, ale zatouží po štěstí – lásce k pozemské dívce Tamaře. Zlo je výsledkem nedostatečnosti dobra.)
- Hrdina naší doby – (1840 – postav „zbytečného člověka“; mladý aristokrat Pečorin, vyděděnec z vlastní vůle, hledá smysl života.)
- Cikáni – (1823 – hlavní hrdina odchází k cikánům)
- Piková dáma – (1833 – představuje člověka, který je ochoten zaprodat se nadpřirozeným silám a dopustit se v honbě za osobním štěstím i zločinu.)
- Kapitánská dcerka – (1833 – příběh muže, který by udělal všechno.)
- Boris Gogunov – (1825 – nechá zavraždit následníka trůnu.)
Michail Jurjevič Lermontov
(1814 – 1841). Básník, prozaik, dramatik. Zemřel v souboji.
- Démon – (1841 – vydána posmrtně. Romantická básnická povídka s filozofickou úvahou o dobru a zlu. Démon zavržen bohem pro svou vzpouru, odsouzen k věčné samotě, ale zatouží po štěstí – lásce k pozemské dívce Tamaře. Zlo je výsledkem nedostatečnosti dobra.)
- Hrdina naší doby – (1840 – postav „zbytečného člověka“; mladý aristokrat Pečorin, vyděděnec z vlastní vůle, hledá smysl života.)
Chrám Matky boží v Paříži
- Chrám Matky boží v Paříži – (1831 – život středověké společnosti. Líčí pařížský život od králova dvora s prostředím vysokých církevních hodnostářů až po studenty, žebráky a cikány.)
- Ubožáci – (1862 - Dílo je někdy překládáno jako Bídníci)
- Devadesát tři – (1874 – O srážce revolučních a konzervativních sil na francouzském venkově v době Francouzské revoluce v roce 1793)
- Dělníci moře – (1866 – Romantický příběh rybáře, riskuje život pro motor z potápěcího parníku.)
Ruský romantismus
Alexandr Sergejevič Puškin
(1799 – 1837). Dramatik, básník, prozaik. Pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho básně jsou volnomyslnářské. Byl na svém venkovském sídle. Později se mohl vrátit do Petrohradu. Zemřel předčasně – byl zabit.
Díla:
- Evžen Oněgin – (1833 – typ zbytečného člověka.Šlechtic plný předsevzetí a úmyslů, ale neschopen je uskutečnit, ztrácí smysl života.)
- Kavkazský zajatec – (1821)
- Ubožáci – (1862 - Dílo je někdy překládáno jako Bídníci)
- Devadesát tři – (1874 – O srážce revolučních a konzervativních sil na francouzském venkově v době Francouzské revoluce v roce 1793)
- Dělníci moře – (1866 – Romantický příběh rybáře, riskuje život pro motor z potápěcího parníku.)
Ruský romantismus
Alexandr Sergejevič Puškin
(1799 – 1837). Dramatik, básník, prozaik. Pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho básně jsou volnomyslnářské. Byl na svém venkovském sídle. Později se mohl vrátit do Petrohradu. Zemřel předčasně – byl zabit.
Díla:
- Evžen Oněgin – (1833 – typ zbytečného člověka.Šlechtic plný předsevzetí a úmyslů, ale neschopen je uskutečnit, ztrácí smysl života.)
- Kavkazský zajatec – (1821)
Percy Byshe Shelley
(1792 – 1822)
Lyrická dramatická báseň Odpoutaný Prométheus – (1820 – obměna staré antické báje o hrdinovi, který se vzepřel bohům a přinesl lidem oheň hrdý vzdor proti osudu a moci = titanismus; kontrast lidskosti a božské tyranie, víra v konečné vítězství dobra).
Walter Scott
(1771 – 1832). Básník, sběratel skotských lidových balad, prozaik. Zakladatel historické povídky a románu. Napsal Pana jezerní přeloženo Čelakovským.
- Ivanhoe – (děj z anglické historie z konce 12. stol., napětí, milostná tematika, prostředí rytířských soubojů, atmosféra hrdinství, cti, nadšení, vlastenectví.)
- Waverly – (1814)
- Kenil Worth – (z období vlády královny Alžběty)
Francouzský romantismus
Victor Hugo
(1802 – 1885).Básník, dramatik, prozaik. Předmluva Cromwell se stala manifestem francouzkého romantismu. Otec byl v armádě. Hugo byl vychován matkou proti napoleonovy revoluce. 20 let žil ve vyhnanství. Po návratu do Francie pomáhal postiženým po pádu pařížské komuny. Začíná básněmi o revoluci v Řecku:
- Východní zpěvy – (oslava boje řeckého lidu za svobodu)
- Zpěvy soumraku – (o francouzské revoluci v červnu)
- Legenda věků – (obraz vývoje lidstva)
Lyrická dramatická báseň Odpoutaný Prométheus – (1820 – obměna staré antické báje o hrdinovi, který se vzepřel bohům a přinesl lidem oheň hrdý vzdor proti osudu a moci = titanismus; kontrast lidskosti a božské tyranie, víra v konečné vítězství dobra).
Walter Scott
(1771 – 1832). Básník, sběratel skotských lidových balad, prozaik. Zakladatel historické povídky a románu. Napsal Pana jezerní přeloženo Čelakovským.
- Ivanhoe – (děj z anglické historie z konce 12. stol., napětí, milostná tematika, prostředí rytířských soubojů, atmosféra hrdinství, cti, nadšení, vlastenectví.)
- Waverly – (1814)
- Kenil Worth – (z období vlády královny Alžběty)
Francouzský romantismus
Victor Hugo
(1802 – 1885).Básník, dramatik, prozaik. Předmluva Cromwell se stala manifestem francouzkého romantismu. Otec byl v armádě. Hugo byl vychován matkou proti napoleonovy revoluce. 20 let žil ve vyhnanství. Po návratu do Francie pomáhal postiženým po pádu pařížské komuny. Začíná básněmi o revoluci v Řecku:
- Východní zpěvy – (oslava boje řeckého lidu za svobodu)
- Zpěvy soumraku – (o francouzské revoluci v červnu)
- Legenda věků – (obraz vývoje lidstva)
Anglický romantismus
George Gordon Byron
(1788 – 1824). Nebyl spokojen a cestuje po Evropě a Asii. Ve Francii žil v dobrovolném otroctví. Předčasně umírá na mor. Bouřil se proti překážce a nesvobodě.
Moderní epos – Child Haroldova pouť – (1812 – autobiografické rysy, putování hlavního hrdiny po Evropě, zvl. na jih, do Řecka. Obdiv k slavné minulosti a k přírodě x protest proti nesvobodě a tyranství v součastnosti. Byronismus – spor hrdiny se světem, osamocený boj za svobodu proti tyranům, světabol (spleen))
romantické básnické povídky:
- Džaur – (1813)
- Korzár – (1814)
- Lara – (1814)
(Jsou to lyrickoepické skladby – děj s prvky lyriky, reflexe, popisu.)
dramatické básně:
- Manfred – (1817)
- Kain – (1821)
(1788 – 1824). Nebyl spokojen a cestuje po Evropě a Asii. Ve Francii žil v dobrovolném otroctví. Předčasně umírá na mor. Bouřil se proti překážce a nesvobodě.
Moderní epos – Child Haroldova pouť – (1812 – autobiografické rysy, putování hlavního hrdiny po Evropě, zvl. na jih, do Řecka. Obdiv k slavné minulosti a k přírodě x protest proti nesvobodě a tyranství v součastnosti. Byronismus – spor hrdiny se světem, osamocený boj za svobodu proti tyranům, světabol (spleen))
romantické básnické povídky:
- Džaur – (1813)
- Korzár – (1814)
- Lara – (1814)
(Jsou to lyrickoepické skladby – děj s prvky lyriky, reflexe, popisu.)
dramatické básně:
- Manfred – (1817)
- Kain – (1821)
Znaky:
- důraz na city a fantazii (osvícenský a klasicistní důraz na rozum)
- protiklad snu a skutečnosti, jedince a společnosti (individualismus) pocit osamění, odcizenosti
- východiska: obdiv k minulosti, mystice, k lidové slovesnosti a k přírodě, exotice; únik do vlastního nitra
- ústřední hrdina splývá s autorem; je výjimečný, neschopnost a nezájem přizpůsobit se (vyvrženec společnosti, loupežník vrah, kat, cikán)
- časté téma – nešťastná láska, neúspěšné buřičství světabol, skepse (spleen, chandra)
- nové estetické hodnoty a subjektivní vztah ke skutečnosti; kontrastnost, smysl pro barvivost, hudebnost, zvukomalebnost jazyka, obraznost
- slovesné druhy a formy – obliba poezie, zvl. lyrickoepické básně (balady), veršované povídky, romány, dramatické básně; v próze zvl. historická povídka a román
Romantismus se obvykle nevyskytuje v čisté podobě, ale s prvky klasicismu, preromantismu, sentimentalismu nebo realismu.
Předs.: R. Schumann, G. Rossini, F. Chopin.
- protiklad snu a skutečnosti, jedince a společnosti (individualismus) pocit osamění, odcizenosti
- východiska: obdiv k minulosti, mystice, k lidové slovesnosti a k přírodě, exotice; únik do vlastního nitra
- ústřední hrdina splývá s autorem; je výjimečný, neschopnost a nezájem přizpůsobit se (vyvrženec společnosti, loupežník vrah, kat, cikán)
- časté téma – nešťastná láska, neúspěšné buřičství světabol, skepse (spleen, chandra)
- nové estetické hodnoty a subjektivní vztah ke skutečnosti; kontrastnost, smysl pro barvivost, hudebnost, zvukomalebnost jazyka, obraznost
- slovesné druhy a formy – obliba poezie, zvl. lyrickoepické básně (balady), veršované povídky, romány, dramatické básně; v próze zvl. historická povídka a román
Romantismus se obvykle nevyskytuje v čisté podobě, ale s prvky klasicismu, preromantismu, sentimentalismu nebo realismu.
Předs.: R. Schumann, G. Rossini, F. Chopin.
Význam:
- měly dokázat starobylost naší kultury (touha po velkých eposech)
- měly posílit národní sebevědomí (= projev vlastenecetví)
- jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
- inspirovaly Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa
Pravděpodobní autoři podvrhů:
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec (znalec staroslověnštiny, staročeštiny, polštiny, ruštiny), básník.
Josef Linda – novinář a spisovatel (román Záře nad pohanstvem, drama Jaroslav Šterberk v boji proti Tatarům)
(8)
Romantismus ve světové literatuře
(1. pol. 19. stol.). Je to literární směr (ve všech evropských literaturách) i životní postoj (touha po svobodě). Vznik v období mezi dvěma revolucemi (1789 ve Francii a 1848 v Evropě); naděje na nové společenské uspořádání (volnost, rovnost, bratrství) nesplněny zcela (revoluční zvraty, napoleonské války, policejní režimy), proto nespokojenost člověka, buřičství.
- měly posílit národní sebevědomí (= projev vlastenecetví)
- jsou básnicky cennými díly 1. pol. 19. stol.
- inspirovaly Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa
Pravděpodobní autoři podvrhů:
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec (znalec staroslověnštiny, staročeštiny, polštiny, ruštiny), básník.
Josef Linda – novinář a spisovatel (román Záře nad pohanstvem, drama Jaroslav Šterberk v boji proti Tatarům)
(8)
Romantismus ve světové literatuře
(1. pol. 19. stol.). Je to literární směr (ve všech evropských literaturách) i životní postoj (touha po svobodě). Vznik v období mezi dvěma revolucemi (1789 ve Francii a 1848 v Evropě); naděje na nové společenské uspořádání (volnost, rovnost, bratrství) nesplněny zcela (revoluční zvraty, napoleonské války, policejní režimy), proto nespokojenost člověka, buřičství.
František Ladislav Čelakovský
(1799 – 1852) Narodil se ve Strakonicích. Po studiích se stal vychovatelem, profesor na univerzitě ve Vratislavi, pak v Praze.
Sběratel:
- slovanské lidové tvorby – Slovanské národní písně – (3 svazky)
- přísloví a pořekadel – Mudrosloví národu slovanského v příslovích
Básník: ohlasové poezie = tvorba v duchu lidové slovesnosti.
Sbírka Ohlas písní ruských – (vyjádření slovanské myšlenky; inspirace ruskou lidovou slovesností; ruské byliny přetváří, dokresluje)
Sbírka Ohlas písní českých – (zachycuje ráz českého lidového života.)
Převaha lyriky nad epikou
Rukopisné padělky (RKZ)
Rukopis královédvorský – nalezen r. 1817 ve Dvoře Králové, označen za památku z konce 13. stol.
Rukopis zelenohorský – anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, „nalezen“ na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. stol.
Obsahují převážně skladby epické. Spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost (zvl. v časopise Athenaeum; filosof T. G. Masaryk, filolog Jan Gebauer, historik Jaroslav Goll, literární historik Jaroslav Vlček aj.)
Sběratel:
- slovanské lidové tvorby – Slovanské národní písně – (3 svazky)
- přísloví a pořekadel – Mudrosloví národu slovanského v příslovích
Básník: ohlasové poezie = tvorba v duchu lidové slovesnosti.
Sbírka Ohlas písní ruských – (vyjádření slovanské myšlenky; inspirace ruskou lidovou slovesností; ruské byliny přetváří, dokresluje)
Sbírka Ohlas písní českých – (zachycuje ráz českého lidového života.)
Převaha lyriky nad epikou
Rukopisné padělky (RKZ)
Rukopis královédvorský – nalezen r. 1817 ve Dvoře Králové, označen za památku z konce 13. stol.
Rukopis zelenohorský – anonymně zaslán Národnímu muzeu r. 1818, „nalezen“ na Zelené Hoře u Nepomuku, označen za památku z 10. stol.
Obsahují převážně skladby epické. Spory o Rukopisy trvaly do 80. let 19. stol. – dokázána jejich nepravost (zvl. v časopise Athenaeum; filosof T. G. Masaryk, filolog Jan Gebauer, historik Jaroslav Goll, literární historik Jaroslav Vlček aj.)
Jan Kollár
(1793 – 1852) – Slovák, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti, psal česky (evangelík). Narodil se v Mošovcích. Studoval v Bratislavě, pak v Jeně (Německo).
Vliv pobytu v Jeně:
- po stránce národní a myšlenkové – vliv hrdosti německého národa (odsouzení nesvobody a útlaku doma)
- poznal rozdíl mezi minulostí a neutěšenou přítomností Slovanstva (názvy slovanského původu v jenském okolí – pozůstatky po Polabských Slovanech)
- po stránce osobní – seznámení s Friderikou Wilhleminou Schmidtovou (mína)
Básník: sbírka Básně (1821 – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) se stala základem ke skladbě Slávy dcera (1824) – Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva (=alegorická postava), provází básníka po slovanské pravlasti – motiv putování (viz Dante, Komenský). Skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím: Sála, Labe, Dunaj; pak Léthé (slovanské nebe) a Acheron (slovanské peklo))
Teoretik: myšlenky všeslovanské (panslavismus):
spis O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými – (představa zvláště kulturní vzájemnosti)
Sběratel: slovenských lidových písní: Národnie zpievanky
Vliv pobytu v Jeně:
- po stránce národní a myšlenkové – vliv hrdosti německého národa (odsouzení nesvobody a útlaku doma)
- poznal rozdíl mezi minulostí a neutěšenou přítomností Slovanstva (názvy slovanského původu v jenském okolí – pozůstatky po Polabských Slovanech)
- po stránce osobní – seznámení s Friderikou Wilhleminou Schmidtovou (mína)
Básník: sbírka Básně (1821 – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) se stala základem ke skladbě Slávy dcera (1824) – Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva (=alegorická postava), provází básníka po slovanské pravlasti – motiv putování (viz Dante, Komenský). Skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím: Sála, Labe, Dunaj; pak Léthé (slovanské nebe) a Acheron (slovanské peklo))
Teoretik: myšlenky všeslovanské (panslavismus):
spis O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými – (představa zvláště kulturní vzájemnosti)
Sběratel: slovenských lidových písní: Národnie zpievanky
Literární historik:
Literární historik: Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – (německy, Slovanstvo je považováno za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí; výklad české literatury v kontextu literatury všech slovanských národů; myšlenka velikosti Slovanstva, Češi součástí velkého celku.
Básník: Tatranská múza s lyrou slovanskou
Literární teoretik: Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – (anonym, s Palackým – požadavek umělecky náročné tvorby, pěstování časoměrného verše).
František Palacký
(1798 – 1876). Narodil se v Hodslavicích na Moravě. Byl to zemský historiorgaf. Jako politik – liberál (spolu s Havlíčkem), zastánce federalistické koncepce rakouského státu, tj. austroslavismu.
Organizátor: Založení časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a založení Matice české (vydávání českých knih)
Historik: Edice kronik Staří letopisové čeští (14. – 16. stol.)
Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě – (5 dílné) – německy od r. 1836, česky od r. 1848
- základní historické dílo do r. 1526
- výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, tj. principu feudálního a demokratického; vyzdvihuje dobu husitskou
- vysoká epická kvalita textu (dějiny suplovaly chybějící větší epické žánry)
- inspirace pro Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka aj.
b) literatura umělecká
Básník: Tatranská múza s lyrou slovanskou
Literární teoretik: Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – (anonym, s Palackým – požadavek umělecky náročné tvorby, pěstování časoměrného verše).
František Palacký
(1798 – 1876). Narodil se v Hodslavicích na Moravě. Byl to zemský historiorgaf. Jako politik – liberál (spolu s Havlíčkem), zastánce federalistické koncepce rakouského státu, tj. austroslavismu.
Organizátor: Založení časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a založení Matice české (vydávání českých knih)
Historik: Edice kronik Staří letopisové čeští (14. – 16. stol.)
Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě – (5 dílné) – německy od r. 1836, česky od r. 1848
- základní historické dílo do r. 1526
- výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, tj. principu feudálního a demokratického; vyzdvihuje dobu husitskou
- vysoká epická kvalita textu (dějiny suplovaly chybějící větší epické žánry)
- inspirace pro Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka aj.
b) literatura umělecká
Josef Jungmann
1773 – 1847), jazykovědec, překladatel, básník, propagátor češtiny. Narodil se v Hudlicích u Berouna. Působil na gymnáziu v Litoměřicích, pak na staroměstském gymnáziu v Praze.
Dílo: (shromáždil a rozšířil slovní zásobu jazyka)
- Slovník česko – německý (5 dílný – 120 000 slov) – čerpal z literárních památek; z řeči lidu; z jiných slovanských jazyků, zvl. ruštiny a polštiny; vytvářel novotvary )
Důkaz, že čeština je jazyk stejně dokonalý jako němčina; z vymírajícího, zaostávajícího jazyka se stal jazyk živý, bohatý uznávaný.
Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd.
Jungmannova škola básnická a vědecká – spolupracovníci: Antoním Marek, Milota Zdirad Polák, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, botanik Jan Svatopluk Presl.
Stať Rozmlouvání o jazyce českém – kuturní program generace, obraz nízké úrovně češtiny počátek 19. stol.
Pavel Josef Šafařík
(1795 – 1861) – Slovák, psal česky, (evangelík). Zakladatel slovanské archeologie, pokračovatel Dobrovského ve slavistice.
Slovanské starožitnosti – (nejstarší dějiny Slovanů, důkaz starobylosti slovanského usídlení v Evropě)
Dílo: (shromáždil a rozšířil slovní zásobu jazyka)
- Slovník česko – německý (5 dílný – 120 000 slov) – čerpal z literárních památek; z řeči lidu; z jiných slovanských jazyků, zvl. ruštiny a polštiny; vytvářel novotvary )
Důkaz, že čeština je jazyk stejně dokonalý jako němčina; z vymírajícího, zaostávajícího jazyka se stal jazyk živý, bohatý uznávaný.
Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd.
Jungmannova škola básnická a vědecká – spolupracovníci: Antoním Marek, Milota Zdirad Polák, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, botanik Jan Svatopluk Presl.
Stať Rozmlouvání o jazyce českém – kuturní program generace, obraz nízké úrovně češtiny počátek 19. stol.
Pavel Josef Šafařík
(1795 – 1861) – Slovák, psal česky, (evangelík). Zakladatel slovanské archeologie, pokračovatel Dobrovského ve slavistice.
Slovanské starožitnosti – (nejstarší dějiny Slovanů, důkaz starobylosti slovanského usídlení v Evropě)
Repertoár Boudy:
- překlady klasiků (Moliére, Shakespeare, Schiller)
- veselohry (Prokop Šedivý, Masné krámy, Pražští sládci)
- vlastenecké hry (Václav Thám, Břetislav, Jitka)
pokračovatelé:
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859), autor veseloher, např. Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsu, Zlý jelen; kritika špatných lidských vlastností.
Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844), autor veseloher a frašek, např. Čech a Němec.
2. fáze – ofenzivní
Vliv napoleonských válek, národněosvobozeneckého hnutí v Evropě. Byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program.
Znaky období:
- rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby (Jungmann)
- historismus (kult dávnověku, rehabilitace husitství a veleslavínské doby – Palacký, Šafařík, Rukopisy)
- slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky – Kolár, Šafařík, Čelakovský)
- aktivita (nejen cenit minulé, ale vytvářet nové hodnoty)
- pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky
- preromantické nadšení a víra v budoucnost národa (racionalismus a skepse Dobrovského)
cíle: výchovně vlastenecké, internacionální a estetické
a) Literatura vědecká – důsledně v českém jazyce
- veselohry (Prokop Šedivý, Masné krámy, Pražští sládci)
- vlastenecké hry (Václav Thám, Břetislav, Jitka)
pokračovatelé:
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859), autor veseloher, např. Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsu, Zlý jelen; kritika špatných lidských vlastností.
Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844), autor veseloher a frašek, např. Čech a Němec.
2. fáze – ofenzivní
Vliv napoleonských válek, národněosvobozeneckého hnutí v Evropě. Byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program.
Znaky období:
- rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby (Jungmann)
- historismus (kult dávnověku, rehabilitace husitství a veleslavínské doby – Palacký, Šafařík, Rukopisy)
- slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky – Kolár, Šafařík, Čelakovský)
- aktivita (nejen cenit minulé, ale vytvářet nové hodnoty)
- pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky
- preromantické nadšení a víra v budoucnost národa (racionalismus a skepse Dobrovského)
cíle: výchovně vlastenecké, internacionální a estetické
a) Literatura vědecká – důsledně v českém jazyce
c) Počátky novočeského básnictví
Almanach (sborník sestavený Václavem Thámem: Básně v řeči vázané – (1785) původní tvorba i překlady, vliv anakreonské poezie
5 almanachů sestavil Antonín Jaroslav Puchmajer: Sebrání básní a zpěvů (1795 – 1814) převaha původní tvorby
d) Počátky obrozeneckého divadla
působivost mluveného slova
úkol:
- zajistit pravidelná česká představení
- vychovat české herce
- vytvořit české hry
- vliv na národní uvědomování lidu
první scény:
- v Kotcích (od roku 1738)
- ve Stavovském divadle (od roku 1783) – česky se hrálo jen výjimečně
- ve Vlasteneckém divadle – Bouda (1786 – 1789) na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí)
5 almanachů sestavil Antonín Jaroslav Puchmajer: Sebrání básní a zpěvů (1795 – 1814) převaha původní tvorby
d) Počátky obrozeneckého divadla
působivost mluveného slova
úkol:
- zajistit pravidelná česká představení
- vychovat české herce
- vytvořit české hry
- vliv na národní uvědomování lidu
první scény:
- v Kotcích (od roku 1738)
- ve Stavovském divadle (od roku 1783) – česky se hrálo jen výjimečně
- ve Vlasteneckém divadle – Bouda (1786 – 1789) na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí)
Josef Dobrovský
(1753 – 1829). První světový Čech v nové době. Narodil se v Ďarmotech u Rábu (v Uhrách). Studoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, pak v Klatovech, dále filosofie a teologie v Praze. Kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice a věnoval se vědecké práci. Podnikl studijní cesty do Švédska a Ruska.
Dílo:
- Podrobná mluvnice češtiny – z oblasti jazykovědy – (1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; ač skeptický k možnosti znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka, ustálil jazykovou normu, navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (platí dodnes)
- Německo – český slovník – z oblasti slovníkářství (2dílný)
- Dějiny české řeči a literatury – z oblasti literární historie - (dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury, přísně kritický vztah k faktům (osvícenec), oslava českého jazyka doby veleslavínské)
- Základy jazyka staroslověnského – z oblasti slavistiky – (1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek)
Dílo:
- Podrobná mluvnice češtiny – z oblasti jazykovědy – (1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; ač skeptický k možnosti znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka, ustálil jazykovou normu, navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (platí dodnes)
- Německo – český slovník – z oblasti slovníkářství (2dílný)
- Dějiny české řeči a literatury – z oblasti literární historie - (dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury, přísně kritický vztah k faktům (osvícenec), oslava českého jazyka doby veleslavínské)
- Základy jazyka staroslověnského – z oblasti slavistiky – (1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek)
Prozodie:
Stať Česká prozodie – propagoval přízvučnou prozodii, stanovil pravidla českého trochejského sylabotónického verše.
Přínos: Dobrovský položil
1) základy obrozeneckého hnutí a literatury
2) základy novočeského spisovného jazyka, ustálení jazykové normy
3) základy české moderní vědy (analytičnost, kritičnost úsilí o vědeckou pravdu) – odmítl např. pravost Rukopisů, dokázal nepravost zlomku evangelia sv. Marka
4) základy slavistiky
b) Historie
Vznik Královské české společnosti nauk – KSČN (1774), pak Českého muzea (1818) a Matice české (1831)
Gelasius Dobner – (1719 – 1790) – propagátor kritické metody v dějepisectví.
František Martin Pelcl – (1734 – 1801) – dějepisec a první profesor českého jazyka na pražské univerzitě - Nová kronika česká
Přínos: Dobrovský položil
1) základy obrozeneckého hnutí a literatury
2) základy novočeského spisovného jazyka, ustálení jazykové normy
3) základy české moderní vědy (analytičnost, kritičnost úsilí o vědeckou pravdu) – odmítl např. pravost Rukopisů, dokázal nepravost zlomku evangelia sv. Marka
4) základy slavistiky
b) Historie
Vznik Královské české společnosti nauk – KSČN (1774), pak Českého muzea (1818) a Matice české (1831)
Gelasius Dobner – (1719 – 1790) – propagátor kritické metody v dějepisectví.
František Martin Pelcl – (1734 – 1801) – dějepisec a první profesor českého jazyka na pražské univerzitě - Nová kronika česká
Lidové divadlo
- lidové divadlo (i loutkové – Matěj Kopecký)
- obrozenská věda, a to
- a) jazykověda (jazyk – základní znak národa) obrany českého jazyka
- b) historie (snaha připomenout slavnou minulost, zvláště husitskou, a posílit národní sebevědomí)
Spisovný jazyk (místo latiny) – němčina, pak čeština
Periodizace národního obrození – činnost tří tvůrčích generací
- 1. fáze = obranná (převážně vědci) – od 70. let 18. stol. do počátku 19. stol.
- 2. fáze = ofenzivní = (vědci i básníci) – od počátku 19. stol. do konce 20. let 19. stol.
- 3. fáze = vyvrcholení obrozeneckých snah - 30. – 50. léta 19. stol.
1. fáze - obranná
cíl: čelit germanizací, zachránit a obnovit český jazyk (vzor – čeština veleslavínská) zájem o českou kulturu a dějiny
a) Jazykověda
Vydána Balbínova obrana českého jazyka z roku 1775 a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma.
- obrozenská věda, a to
- a) jazykověda (jazyk – základní znak národa) obrany českého jazyka
- b) historie (snaha připomenout slavnou minulost, zvláště husitskou, a posílit národní sebevědomí)
Spisovný jazyk (místo latiny) – němčina, pak čeština
Periodizace národního obrození – činnost tří tvůrčích generací
- 1. fáze = obranná (převážně vědci) – od 70. let 18. stol. do počátku 19. stol.
- 2. fáze = ofenzivní = (vědci i básníci) – od počátku 19. stol. do konce 20. let 19. stol.
- 3. fáze = vyvrcholení obrozeneckých snah - 30. – 50. léta 19. stol.
1. fáze - obranná
cíl: čelit germanizací, zachránit a obnovit český jazyk (vzor – čeština veleslavínská) zájem o českou kulturu a dějiny
a) Jazykověda
Vydána Balbínova obrana českého jazyka z roku 1775 a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma.
Labyrint světa a ráj srdce
Labyrint světa a ráj srdce - (měl 2 části. Satirická alegorie s postavou poutníka - vzdělance (= autor). Průvodci: Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámil (přizpůsobuje se nedostatkům). Prohlížejí všechny stavy a zaměstnání => realistický obraz doby, smýšlení a lidí. Ostrá kritika tehdejší společnosti - touha po penězích, podvod, klam, války ap.
2. část - návrat do vlastního srdce a k Bohu. Názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma, jazyk bohatý (synonyma, několikanásobné větné členy), názorný; složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (tj. soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi); vliv latiny)
- Hlubina bezpečnosti - (příklon bohů, víra v boha)
- Kšaft umírající matky jednoty bratrské - (Alegorická forma závěti napsaná po vestfálském míru)
- Svět v obrazech - (Orbis pictus - 1. obrázková učebnice na světě, spojení jazykového a věcného vyučování)
- Škola hrou - (Schola ludus - rozvíjí smyslové schopnosti)
2. část - návrat do vlastního srdce a k Bohu. Názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma, jazyk bohatý (synonyma, několikanásobné větné členy), názorný; složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (tj. soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi); vliv latiny)
- Hlubina bezpečnosti - (příklon bohů, víra v boha)
- Kšaft umírající matky jednoty bratrské - (Alegorická forma závěti napsaná po vestfálském míru)
- Svět v obrazech - (Orbis pictus - 1. obrázková učebnice na světě, spojení jazykového a věcného vyučování)
- Škola hrou - (Schola ludus - rozvíjí smyslové schopnosti)
Národní obrození
Česká literatura 1. polovina 19. stol.
Velké společenské hnutí:
- národně osvobozenecký boj
- národní a demokratické uvědomování lidu
- formování novodobého českého národa
- počátky novodobého českého kulturního života
- označováno jako vzkříšení národa nebo probuzení
Urychleno nástupem kapitalismu a osvícenskými reformami Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent 1781)
Nositel hnutí: česká buržoazie a inteligence (opora o venkovský lid zájmy dočasně stejné) demokratický charakter hnutí.
Zdroje národního obrození:
- revoluční nálada lidu (vrcholí roku 1848)
- myšlenka slovanské vzájemnosti – posila národního sebevědomí
- poezie inspirována lidovou slovesností sběratelství (Erben, Čelakovský, Němcová aj.)
- lidové zábavné čtení (vzdělávací próza) – vydává Václav Matěj Kramerius v České expedici; Krameriovy c. k. pražské poštovní noviny
- činnost drobné venkovské inteligence – učitelů, vlasteneckých kněží (viz Raisovi „zapadlí vlastenci“)
Velké společenské hnutí:
- národně osvobozenecký boj
- národní a demokratické uvědomování lidu
- formování novodobého českého národa
- počátky novodobého českého kulturního života
- označováno jako vzkříšení národa nebo probuzení
Urychleno nástupem kapitalismu a osvícenskými reformami Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent 1781)
Nositel hnutí: česká buržoazie a inteligence (opora o venkovský lid zájmy dočasně stejné) demokratický charakter hnutí.
Zdroje národního obrození:
- revoluční nálada lidu (vrcholí roku 1848)
- myšlenka slovanské vzájemnosti – posila národního sebevědomí
- poezie inspirována lidovou slovesností sběratelství (Erben, Čelakovský, Němcová aj.)
- lidové zábavné čtení (vzdělávací próza) – vydává Václav Matěj Kramerius v České expedici; Krameriovy c. k. pražské poštovní noviny
- činnost drobné venkovské inteligence – učitelů, vlasteneckých kněží (viz Raisovi „zapadlí vlastenci“)
Později vyučoval ve Fulneku
Později vyučoval ve Fulneku. Narodili se mu 2 synové. Později jeho žena a synové umírají. Zastihla ho další katastrofa - porážka na Bílé hoře. Tvořil díla pro emigranty. Psal česky a později i latinsky. Rozhodoval se jestli bude emigrovat. Všichni museli přejít na katolickou církev. Proto odchází do polského Lešna. Vyučuje tam na gymnáziu a píše díla
- Brána jazyků otevřená - (učebnice jazyků - latiny)
- Informatorium školy mateřské - (teoretický spis o předškolní výchově dětí.)
- Didaktika magma - (zásady moderního vyučování a výchovy např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce; důraz na praxi - učit vědomostem i dovednostem; důraz na tělesnou výchovu; názornost vyučování - postup od známého k neznámému, poznávání přírody; důležitost kázně. Spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání; rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní, tj. v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě - doplněno cestováním)
Pansofie - vševěda - zabývá se všemi vědami, které dřív existovaly. Komenský ji studoval a zapisoval do velké encyklopedie. Jeho rukopisy ale vyhořely. V období emigrace psal latinsky, ale podklady byly české. Věří po celou dobu, co byl ve Švédsku, že se vrátí do Čech. Vrátil se však do Polska do Lešna a tam mu zemřela 2. manželka. Odcestoval do Amsterodamu a žil sám. V Amsterodamu také zemřel.
- O poezii české - (propaguje časomíru)
- Listové do nebe - (5 fiktivních dopisů chudých Kristovi)
- Brána jazyků otevřená - (učebnice jazyků - latiny)
- Informatorium školy mateřské - (teoretický spis o předškolní výchově dětí.)
- Didaktika magma - (zásady moderního vyučování a výchovy např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce; důraz na praxi - učit vědomostem i dovednostem; důraz na tělesnou výchovu; názornost vyučování - postup od známého k neznámému, poznávání přírody; důležitost kázně. Spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání; rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní, tj. v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě - doplněno cestováním)
Pansofie - vševěda - zabývá se všemi vědami, které dřív existovaly. Komenský ji studoval a zapisoval do velké encyklopedie. Jeho rukopisy ale vyhořely. V období emigrace psal latinsky, ale podklady byly české. Věří po celou dobu, co byl ve Švédsku, že se vrátí do Čech. Vrátil se však do Polska do Lešna a tam mu zemřela 2. manželka. Odcestoval do Amsterodamu a žil sám. V Amsterodamu také zemřel.
- O poezii české - (propaguje časomíru)
- Listové do nebe - (5 fiktivních dopisů chudých Kristovi)
Daniel Adam z Veleslavína
Daniel Adam z Veleslavína - český nejvýznamnější spisovatel. Seskupil kolem sebe literární družinu. Vystudoval pražskou artistickou fakultu a potom na ní přednášel dějepis. Oženil se s dcerou nejslavnějšího pražského tiskaře Jiřího Mlantricha z Aventina. Později převzal i tiskárnu a vydával dál literární díla. Získal šlechtický titul. Věnoval se překládání a vydávání literárních děl. Vydával trojjazyčné a čtyřjazyčné slovníky a sám napsal jediné dílo - Kalendář historický.
Ján Jesenius - filosof a lékař, popraven 1621 na Staroměstském náměstí pro účast ve stavovském povstání.
Vavřinec Benedikt z Nedožier - (1555 - 1615) - filolog, studoval v Jihlavě a v Praze, pak správcem škol v českých městech (např. v Německém Brodě), od roku 1604 na pražské univerzitě, autor české gramatiky.
Pavel Kyrmezer - hry s biblickými náměty (Komedie o bohatci a Lazarovi), obrazy soudobého měšťanského prostředí.
6
Jan Ámos Komenský
(1592 - 1670) Narodil se v měšťanské rodině v Nivnici. Otec byl podnikatel , brzo osiřel, studoval bratrskou školu v Přerově a ve Strážnici. Vyššího vzdělání dosáhl v Herbornu a Heidelbergu.
Ján Jesenius - filosof a lékař, popraven 1621 na Staroměstském náměstí pro účast ve stavovském povstání.
Vavřinec Benedikt z Nedožier - (1555 - 1615) - filolog, studoval v Jihlavě a v Praze, pak správcem škol v českých městech (např. v Německém Brodě), od roku 1604 na pražské univerzitě, autor české gramatiky.
Pavel Kyrmezer - hry s biblickými náměty (Komedie o bohatci a Lazarovi), obrazy soudobého měšťanského prostředí.
6
Jan Ámos Komenský
(1592 - 1670) Narodil se v měšťanské rodině v Nivnici. Otec byl podnikatel , brzo osiřel, studoval bratrskou školu v Přerově a ve Strážnici. Vyššího vzdělání dosáhl v Herbornu a Heidelbergu.
Václav Hájek z Libočan
Václav Hájek z Libočan - napsal dílo Kronika česká (Věnoval ji králi Ferdinandovi. Z historického hlediska je nepřesná a plná výmyslů, ale vyniká vypravěčským uměním. Vyznívá z ní vlastenectví a zájem o lidové pověsti. Po bělohorské bitvě nebyla zakázána a byla vydána i v obrození.
Jan Blahoslav - (1523 - 1571) - znalec jazyka, mnohostranný vzdělanec, biskup jednoty bratrské. Pocházel z měšťanské rodiny z Přerova. Dílo: Filipika proti misomusům (nepřátelé vzdělání, obhajoba nutnosti vzdělání pro člověka, obrana kultury; filipika = výmluvná řeč s pádnými důkazy). Gramatika česká - (o jazykové kultuře a normě, doklad dokonalosti, je doplněna sbírkou přísloví). Muzika (učebnice hudební teorie). Šamotulský kancionál (zpěvník písní, který sestavil a zařadil do něj svých 26 písní. Staral se o archiv jednoty bratrské.). Přeložil do češtiny Nový zákon. Jeho překlad se stal součástí Bible Kralické.
Bible Kralická - (1579 - 1594) - kolektivní dílo českých bratří; šestidílka - v Kralicích na Moravě, pak jednodílka; doklad vyspělosti českého knihtisku; vzor literárního jazyka - dokonalost, život, srozumitelnost. Dovršení jazykového vývoje v 16. stol. (jakožto bibličtina používána na Slovensku)
Jan Kampanus Vodňanský - latinský spisovatel. Byl to nejplodnější a nejnadanější básník. Přednášel na pražské univerzitě. Zveršoval české dějiny a napsal drama Bretislaus - (popisuje jak Břetislav unesl Jitku z kláštera).
Jan Blahoslav - (1523 - 1571) - znalec jazyka, mnohostranný vzdělanec, biskup jednoty bratrské. Pocházel z měšťanské rodiny z Přerova. Dílo: Filipika proti misomusům (nepřátelé vzdělání, obhajoba nutnosti vzdělání pro člověka, obrana kultury; filipika = výmluvná řeč s pádnými důkazy). Gramatika česká - (o jazykové kultuře a normě, doklad dokonalosti, je doplněna sbírkou přísloví). Muzika (učebnice hudební teorie). Šamotulský kancionál (zpěvník písní, který sestavil a zařadil do něj svých 26 písní. Staral se o archiv jednoty bratrské.). Přeložil do češtiny Nový zákon. Jeho překlad se stal součástí Bible Kralické.
Bible Kralická - (1579 - 1594) - kolektivní dílo českých bratří; šestidílka - v Kralicích na Moravě, pak jednodílka; doklad vyspělosti českého knihtisku; vzor literárního jazyka - dokonalost, život, srozumitelnost. Dovršení jazykového vývoje v 16. stol. (jakožto bibličtina používána na Slovensku)
Jan Kampanus Vodňanský - latinský spisovatel. Byl to nejplodnější a nejnadanější básník. Přednášel na pražské univerzitě. Zveršoval české dějiny a napsal drama Bretislaus - (popisuje jak Břetislav unesl Jitku z kláštera).
Náznaky už v době Karla IV. ...
Náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. stol. (s reformačním hnutím)
Viktorin Kornel ze Všehrd - měšťan, právník u zemského soudu a potom byl povýšen do šlechtického stavu. Napsal právnické dílo: O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery - (jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy.)
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - cesta do Benátek a Egypta
Václav Vratislav z Mitrovic - cesta do Cařihradu
Řehoř Hrubý z Jelení - vybíral si autory, kteří jsou známí dodnes (Ciccera, Petrarcu). Přeložil dílo Erasmus Rotterdamský (nizozemský humanista, působil v mnoha zemích Evropy). Ve chvále bláznovství útočil na nevědomost soudobého kněžstva, vládychtivost panstva a pověrčivost.
Mikuláš Konáč z Hodiškova - překladatel a vydavatel literárních děl. Zábavná literatura je v pozadí.
Hynek z Poděbrad - syn krále Jiřího z Poděbrad. Zábavná literatura psaná prózou. Přeložil 11 novel z Boccacova Dekameronu do češtiny. Psal prózu a básně např. Neuberský sborník - Májový sen, O milovníku.
Viktorin Kornel ze Všehrd - měšťan, právník u zemského soudu a potom byl povýšen do šlechtického stavu. Napsal právnické dílo: O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery - (jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy.)
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - cesta do Benátek a Egypta
Václav Vratislav z Mitrovic - cesta do Cařihradu
Řehoř Hrubý z Jelení - vybíral si autory, kteří jsou známí dodnes (Ciccera, Petrarcu). Přeložil dílo Erasmus Rotterdamský (nizozemský humanista, působil v mnoha zemích Evropy). Ve chvále bláznovství útočil na nevědomost soudobého kněžstva, vládychtivost panstva a pověrčivost.
Mikuláš Konáč z Hodiškova - překladatel a vydavatel literárních děl. Zábavná literatura je v pozadí.
Hynek z Poděbrad - syn krále Jiřího z Poděbrad. Zábavná literatura psaná prózou. Přeložil 11 novel z Boccacova Dekameronu do češtiny. Psal prózu a básně např. Neuberský sborník - Májový sen, O milovníku.
Othello - typ žárlivce a typ ...
Othello - typ žárlivce a typ sobce (intrikána, kariéristy Jaga)
Romeo a Julie - o nešťastné lásce dvou mladých lidí (spor Monteků a Kapuletů). Boj o právo člověka na život, lásku, samostatné určení osudu
Shakespearovské drama - znaky:
- neomezenost látky, času, místa
- obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, přátelství, věrnost, touha po moci, majetku, nenávist ap.)
- postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva, Falstaff)
- příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osu jako v antickém dramatu, proti němuž je vzpoura marná)
- komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
- jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy); lidový jazyk
- vliv antického dramatu trvá, např. existence chóru (ale ve funkci úvodu do situace), motivy řeckého bájesloví
- blankvers - nerýmovaný pětistopý jambický verš.
Romeo a Julie - o nešťastné lásce dvou mladých lidí (spor Monteků a Kapuletů). Boj o právo člověka na život, lásku, samostatné určení osudu
Shakespearovské drama - znaky:
- neomezenost látky, času, místa
- obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, přátelství, věrnost, touha po moci, majetku, nenávist ap.)
- postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva, Falstaff)
- příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osu jako v antickém dramatu, proti němuž je vzpoura marná)
- komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
- jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy); lidový jazyk
- vliv antického dramatu trvá, např. existence chóru (ale ve funkci úvodu do situace), motivy řeckého bájesloví
- blankvers - nerýmovaný pětistopý jambický verš.
Romeo a Julie
Rody Monteků a Kapuletů se nenávidí, jejich děti: Romeo a Julie se však mají rádi, a proto se tajně vezmou. Romeo zabil v souboji Tybalta z rodu Kapuletů, za to je poslán do vyhnanství. Julie čeká na Romea a přeje si být s ním. Přichází chůva a lomí rukama. Julie se jí ptá, co se děje a chůva jí odpovídá, že je mrtev. Julie si myslí, že je mrtev Romeo, že je vyhnán musí žít v Montaně a touží po návratu. Rodiče nutí Julii ke sňatku, kněz, který je oddával s Romeem jí poradil, že se má sňatku vyhnout fingovanou smrtí, nestačí to však Romeovi sdělit. Ten našel Julii v hrobce a zabíjí se. Julie však bez Romea nechce žít a tak se probodne Romeovou dýkou. Oba rody se udobří teprve po jejich smrti svých jediných dětí.
(6)
Renesance a humanismus v Čechách
(70. léta 15. stol. - 20. léta 17. stol.) Renesance se v pravém slova smyslu neprosadila (vliv náboženské ideologie), pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze např. Historie o bratru Janu Palečkovi
Specifické znaky českého humanismu:
- snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
- vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
- obsahově - převaha naukového charakteru literatury.
- literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
- vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
(6)
Renesance a humanismus v Čechách
(70. léta 15. stol. - 20. léta 17. stol.) Renesance se v pravém slova smyslu neprosadila (vliv náboženské ideologie), pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze např. Historie o bratru Janu Palečkovi
Specifické znaky českého humanismu:
- snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
- vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
- obsahově - převaha naukového charakteru literatury.
- literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
- vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
Zbrojnoš Sancho Panza
Zbrojnoš Sancho Panza - přízemní praktický venkovan, jedlík, má smysl pro realitu a dobré živobytí. Význam: nejen satira na minulost, ale i na nedostatky tehdejší společnosti.
Vliv na Dyka, Vančuru aj.
4) Anglie - 14. a 16. stol.
Geoffrey Chaucer - (asi 1340 - 1400)
Veršované Canterburské povídky - obraz soudobého anglického života
William Shakespeare - (1564 - 1616) - světový dramatik, básník. Autor asi 36 her a sbírky sonetů.
Narodil se ve Stratfordu nad Avonou, brzy se oženil a odešel do Londýna. Herec a spolumajitel divadla, konec života opět ve Stratfordu.
Historické hry (z dějin antických, anglických, francouzských, např. Julius Caesar, Jindřich IV., Richard III.)
Komedie (např. Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojanské, zvláště energické, opTragédie Hamlet, kralevic dánský - rozpornost hrdiny: touha uskutečnit ideály x pocit povinnosti potrestat zlo => touha po činu, ale nerozhodnost; úvahy o smyslu života, lidské existence; pochybnosti.timistické postavy žen)
Vliv na Dyka, Vančuru aj.
4) Anglie - 14. a 16. stol.
Geoffrey Chaucer - (asi 1340 - 1400)
Veršované Canterburské povídky - obraz soudobého anglického života
William Shakespeare - (1564 - 1616) - světový dramatik, básník. Autor asi 36 her a sbírky sonetů.
Narodil se ve Stratfordu nad Avonou, brzy se oženil a odešel do Londýna. Herec a spolumajitel divadla, konec života opět ve Stratfordu.
Historické hry (z dějin antických, anglických, francouzských, např. Julius Caesar, Jindřich IV., Richard III.)
Komedie (např. Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojanské, zvláště energické, opTragédie Hamlet, kralevic dánský - rozpornost hrdiny: touha uskutečnit ideály x pocit povinnosti potrestat zlo => touha po činu, ale nerozhodnost; úvahy o smyslu života, lidské existence; pochybnosti.timistické postavy žen)
Francesco Petrarca
Francesco Petrarca - (1304 - 1374) - básník lásky a pozemského života
sbírka Sonety Lauře
Renesanční znaky:
- milostné verše věnované jedné ženě
- skutečný, konkrétní milostný prožitek (radost i zklamání, štěstí i bolest)
- forma: sonet (znělka) - lyrický žánr, má 14 veršů (4+4+3+3), pravidelný rým, obsahově: 1. kvartet = teze, 2. kvartet = antiteze, terceta = syntéza, pointa
Vliv na Kollára, Vrchlického, Machara, Nezvala.
2) Francie - 15. - 16. stol.
poezie
Francois Villon (1431 - po r. 1461) - 1. moderní evropský básník, lyrik; tulák, bohém, 1. prokletý básník (neochoten smířit se se soudobou společností, vyjadřuje nejistoty přechodné doby)
Básně Malý testament a Velký testament (závěť, odkaz)
obraz vlastní bídy, kritika společnosti; protikladnost vyjádření
Forma: francouzská (villonská) balada, lyrická báseň
sbírka Sonety Lauře
Renesanční znaky:
- milostné verše věnované jedné ženě
- skutečný, konkrétní milostný prožitek (radost i zklamání, štěstí i bolest)
- forma: sonet (znělka) - lyrický žánr, má 14 veršů (4+4+3+3), pravidelný rým, obsahově: 1. kvartet = teze, 2. kvartet = antiteze, terceta = syntéza, pointa
Vliv na Kollára, Vrchlického, Machara, Nezvala.
2) Francie - 15. - 16. stol.
poezie
Francois Villon (1431 - po r. 1461) - 1. moderní evropský básník, lyrik; tulák, bohém, 1. prokletý básník (neochoten smířit se se soudobou společností, vyjadřuje nejistoty přechodné doby)
Básně Malý testament a Velký testament (závěť, odkaz)
obraz vlastní bídy, kritika společnosti; protikladnost vyjádření
Forma: francouzská (villonská) balada, lyrická báseň
Francois Rabelais - (1494 - 1553)
Francois Rabelais - (1494 - 1553) - původně mnich a lékař; satirik, kritik zla a lidských chyb, humanista
Satirický román - epopej Gargantua a Pantagruel (5 dílů. Vyprávění o dvou obrech. Výsměch středověkým přežitkům, scholastické výchově, hlouposti a všemu, co brání člověku plně žít. Prosazuje svobodomyslné názory, zdravý rozum a optimismus. Vypravěčské umění i filosofické úvahy.)
3) Španělsko - 16. a 17. stol. - zlatý věk španělského písemnictví.
Vrcholná velmoc, největší koloniální stát
Lope de Vega (1562 - 1635)
Hra Fuente Ovejuna (Ovčí pramen - název vesnice) obraz odboje proti zvůli a útisku.
Próza - pikaresní román Lazarillo z Tormesu (anonym. Hrdinou je pícaro - šibal, šejdíř (vychytralý, podnikavý) jako průvodce společenských vyděděnců => kritika společnosti
Miguel de Cervantes y Saavedra - (1547 - 1616)
Rytířský román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (2 díly. titulní hrdina - chudý venkovský šlechtic. Čtenář rytířských románů, snílek, touží obnovit slávu potulného středověkého rytířstva = přežitek
Satirický román - epopej Gargantua a Pantagruel (5 dílů. Vyprávění o dvou obrech. Výsměch středověkým přežitkům, scholastické výchově, hlouposti a všemu, co brání člověku plně žít. Prosazuje svobodomyslné názory, zdravý rozum a optimismus. Vypravěčské umění i filosofické úvahy.)
3) Španělsko - 16. a 17. stol. - zlatý věk španělského písemnictví.
Vrcholná velmoc, největší koloniální stát
Lope de Vega (1562 - 1635)
Hra Fuente Ovejuna (Ovčí pramen - název vesnice) obraz odboje proti zvůli a útisku.
Próza - pikaresní román Lazarillo z Tormesu (anonym. Hrdinou je pícaro - šibal, šejdíř (vychytralý, podnikavý) jako průvodce společenských vyděděnců => kritika společnosti
Miguel de Cervantes y Saavedra - (1547 - 1616)
Rytířský román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (2 díly. titulní hrdina - chudý venkovský šlechtic. Čtenář rytířských románů, snílek, touží obnovit slávu potulného středověkého rytířstva = přežitek
Renesanční znaky:
-trest za lidské viny
- láska k antické vzdělanosti (autor se dovolává Homéra)
- touha člověka (autora) po poznání
- láska k vlasti (Florencii), touha po sjednocení Itálie
- střetá se středověké myšlení (víra v posmrtný život, Vergilius nesmí jako pohan do ráje, Odysseus potrestán za to, že chtěl poznávat) s novověkým ( vliv antiky, motiv lásky autora k Beatrici)
Giovanni Boccaccio - (1313 - 1375) - zakladatel novodobé prózy
Soubor 100 novel Dekameron, zasazených do dějového rámce (rámcová próza): útěk 10 mladých lidí z Florencie před morem; cestou (10 dní) si vypravují příběhy
Forma: novela = kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru; nezabírá dlouhý časový úsek, omezený počet postav.
Renesanční znaky:
- zcela světská témata (např. láska, nevěra)
- kritika soudobých mravů (je úsměvná, ironická), měšťanstva, duchovenstva, jejich chamtivosti, hlouposti ap.
- žena jako rovnocenný partner muže
- láska k antické vzdělanosti (autor se dovolává Homéra)
- touha člověka (autora) po poznání
- láska k vlasti (Florencii), touha po sjednocení Itálie
- střetá se středověké myšlení (víra v posmrtný život, Vergilius nesmí jako pohan do ráje, Odysseus potrestán za to, že chtěl poznávat) s novověkým ( vliv antiky, motiv lásky autora k Beatrici)
Giovanni Boccaccio - (1313 - 1375) - zakladatel novodobé prózy
Soubor 100 novel Dekameron, zasazených do dějového rámce (rámcová próza): útěk 10 mladých lidí z Florencie před morem; cestou (10 dní) si vypravují příběhy
Forma: novela = kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru; nezabírá dlouhý časový úsek, omezený počet postav.
Renesanční znaky:
- zcela světská témata (např. láska, nevěra)
- kritika soudobých mravů (je úsměvná, ironická), měšťanstva, duchovenstva, jejich chamtivosti, hlouposti ap.
- žena jako rovnocenný partner muže
V architektuře:
- v architektuře: vodorovné pravoúhlé linie, jónské sloupy, podloubí, kopule, v malířství: návrat k přírodě, objev perspektivy - mnohostrannost umělců: např. Michelangelo Buonarroti - sochař, stavitel, malíř, básník; Leonardo da Vinci - malíř (Mona Lisa, Poslední večeře), vědec, vynálezce, konstruktér, teoretik umění
- v popředí literatura nauková (životopisná, cestopisná, pedagogická), lyrika (city člověka), alegorie
1) Itálie - už na přelomu 13. a 14. stol.
Dante Alighieri - (1265 - 1321) - Florenťan; kritik doby, vyhnanec
epická báseň Božská komedie má 3 části: Peklo, Očistec, Ráj
Námět vychází z bible: putování autora = vzdělance třemi záhrobními říšemi = alegorická pouť člověka za spásou, poznáním, Bohem, světlem.
Průvodci: Vergilius - symbol pozemského vědění;
Beatrice - symbol nadpozemské dokonalosti (žena - anděl, zemřelá autorova milenka)
Forma: duchovní epos - příběh s bohatým dějem; hrdinou je sám básník; typická trojčlennost (33 zpěvy, tříveršové sloky - terciny)
- v popředí literatura nauková (životopisná, cestopisná, pedagogická), lyrika (city člověka), alegorie
1) Itálie - už na přelomu 13. a 14. stol.
Dante Alighieri - (1265 - 1321) - Florenťan; kritik doby, vyhnanec
epická báseň Božská komedie má 3 části: Peklo, Očistec, Ráj
Námět vychází z bible: putování autora = vzdělance třemi záhrobními říšemi = alegorická pouť člověka za spásou, poznáním, Bohem, světlem.
Průvodci: Vergilius - symbol pozemského vědění;
Beatrice - symbol nadpozemské dokonalosti (žena - anděl, zemřelá autorova milenka)
Forma: duchovní epos - příběh s bohatým dějem; hrdinou je sám básník; typická trojčlennost (33 zpěvy, tříveršové sloky - terciny)
Renesance a humanismus
Renesance - obnovení antických ideálů. Od 13. stol. dochází ke vzniku středisek a obchodu. Období objevů. Rozvoj vztahů mezi dělníky a kapitalisty. Astronomické objevy - Koperník, Galileo, důkaz kulatosti Země. Každý se začal spoléhat sám na sebe.
Humanismus - sklon od zkoumání člověka. Vliv zámořských objevů, vzestup měšťanstva a měst, rozvoj věd společenských i přírodních. Vynález knihtisku (Gutenberg) - rychlejší předávání zkušeností a vědění; inkunabule - prvotisky (do roku 1500). Ad fontes – k pramenům
Znaky:
- znovuzrození (obrození) antiky, návrat k antické kultuře jako vzoru
- nový ideál vzdělání: touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života (proti středověkému poznávání boha a zájmu o posmrtný život); všestrannost poznání
- kult smyslů a rozumu (proti kultu víry)
- pocit sebevědomí jednotlivce (víra ve vlastní síly)
- rozvoj literatur v národních jazycích (místo latiny)
Humanismus - sklon od zkoumání člověka. Vliv zámořských objevů, vzestup měšťanstva a měst, rozvoj věd společenských i přírodních. Vynález knihtisku (Gutenberg) - rychlejší předávání zkušeností a vědění; inkunabule - prvotisky (do roku 1500). Ad fontes – k pramenům
Znaky:
- znovuzrození (obrození) antiky, návrat k antické kultuře jako vzoru
- nový ideál vzdělání: touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života (proti středověkému poznávání boha a zájmu o posmrtný život); všestrannost poznání
- kult smyslů a rozumu (proti kultu víry)
- pocit sebevědomí jednotlivce (víra ve vlastní síly)
- rozvoj literatur v národních jazycích (místo latiny)
Petr Chelčický
Petr Chelčický - narodil se v Chelčicích u Vodňan. Přestěhoval se do Prahy. Studoval Wicliffovy spisy. 1420 se z Prahy odstěhoval (odmítal veškerý boj). Zeman, samouk, odpůrce vyššího vzdělání, odpůrce institutu.
O trojiem lidu řeč - v něm popírá rozdělení na 3 strany.
O boji duchovním - v něm odsuzuje každou válku. Boj proti pokušení ďábla, těla nebo světa.
Postila - Je to soubor kázání s úvahami. Tvrdí, že se církev odvrátila od Krista. Kristu věrná zůstává chudina. Křesťan nemá vést válku, ani spravedlivou.
Sieť viery pravé - Alegorické dílo, schváleno na základě Lukášova Evangelia. Zobrazuje v něm církev jako rybářskou síť. Ti co nejsou věřící tuto síť trhají. Nejvíce papež a císař. Je to kritika církve a celé společnosti.
Chelčického vysněný svět měl být bez válek. T. G. Masaryk a L. N. Tolstoj se hlásí k zásadám Chelčického v díle Spása v nás.
Jednota bratrská - společnost lidí, která se rozhodla žít podle zásad Chelčického. Představitel je mnich Řehoř Krajčí - správce delouského kláštera. Do svého čela si zvolil kněze. Názory na život se měnily. V 16. stol. bylo šiřitelné vzdělání a kultura v českých zemích.
O trojiem lidu řeč - v něm popírá rozdělení na 3 strany.
O boji duchovním - v něm odsuzuje každou válku. Boj proti pokušení ďábla, těla nebo světa.
Postila - Je to soubor kázání s úvahami. Tvrdí, že se církev odvrátila od Krista. Kristu věrná zůstává chudina. Křesťan nemá vést válku, ani spravedlivou.
Sieť viery pravé - Alegorické dílo, schváleno na základě Lukášova Evangelia. Zobrazuje v něm církev jako rybářskou síť. Ti co nejsou věřící tuto síť trhají. Nejvíce papež a císař. Je to kritika církve a celé společnosti.
Chelčického vysněný svět měl být bez válek. T. G. Masaryk a L. N. Tolstoj se hlásí k zásadám Chelčického v díle Spása v nás.
Jednota bratrská - společnost lidí, která se rozhodla žít podle zásad Chelčického. Představitel je mnich Řehoř Krajčí - správce delouského kláštera. Do svého čela si zvolil kněze. Názory na život se měnily. V 16. stol. bylo šiřitelné vzdělání a kultura v českých zemích.
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad - byl zvolen králem. Muselo dojít k popírání extrému. Za jeho vlády se šíří polemiky.
Jan Rokycana - papežem oficiálně neznámý biskup. Vynikající řečník a stoupenec vlády Jiřího z Poděbrad.
Postila, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Hádání pravdy a lži, O kněžské zboží, Panování jich - středověká forma sporu mezi pravdou a lží a o tom, kdo má pravdu.
Vznikají také cestopisy - Deník panoše Jaroslava - líčí cestu k francouzskému králi.
Deník Václava Šaška z Bířkova - putování českého poselstva na západ a jih Evropy. Originál se nedochoval. máme opis z 16. stol.
Z Čech až na konec světa - Alois Jirásek.
Rozvíjelo se dějepisectví. Ustupují kroniky z doby husitské. Vznikají malé kroniky. Staré letopisy české - sebrání všech kronik. Zájem o zábavnou literaturu.
Středověké univerzity - k jejím založením dával souhlas papež, byly totiž v rukou církve a univerzitní profesoři byli převážně kněží. Univerzity se dělily na 4 fakulty:
a) nejnižší průpravová - fakulta svobodných umění
b) vyšší fakulty: bohoslavenská, lékařská, právnická.
Vysokoškolským studentům se říkalo žáci. Jejich poezie byla česká a latinská - žákovská poezie. Potulný student, který si na živobytí vyžebrával příspěvky od bohatých a chodil od města k městu, se nazýval vagant.
Jan Rokycana - papežem oficiálně neznámý biskup. Vynikající řečník a stoupenec vlády Jiřího z Poděbrad.
Postila, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Hádání pravdy a lži, O kněžské zboží, Panování jich - středověká forma sporu mezi pravdou a lží a o tom, kdo má pravdu.
Vznikají také cestopisy - Deník panoše Jaroslava - líčí cestu k francouzskému králi.
Deník Václava Šaška z Bířkova - putování českého poselstva na západ a jih Evropy. Originál se nedochoval. máme opis z 16. stol.
Z Čech až na konec světa - Alois Jirásek.
Rozvíjelo se dějepisectví. Ustupují kroniky z doby husitské. Vznikají malé kroniky. Staré letopisy české - sebrání všech kronik. Zájem o zábavnou literaturu.
Středověké univerzity - k jejím založením dával souhlas papež, byly totiž v rukou církve a univerzitní profesoři byli převážně kněží. Univerzity se dělily na 4 fakulty:
a) nejnižší průpravová - fakulta svobodných umění
b) vyšší fakulty: bohoslavenská, lékařská, právnická.
Vysokoškolským studentům se říkalo žáci. Jejich poezie byla česká a latinská - žákovská poezie. Potulný student, který si na živobytí vyžebrával příspěvky od bohatých a chodil od města k městu, se nazýval vagant.
Traktát českém pravopise
Traktát českém pravopise - došlo ke změně spřežkového za diakritický. Zavedl tečky nad některými souhláskami.
Husovou smrtí se zabýval Payn, Mikuláš z Drážďan, Lukáš z Nového města nad Váhem a Matěj ze Zvolena. Petr z Meladoňovic byl přímým účastníkem kostnického konzilu. Napsal o tom latinskou zprávu. Byla přeložena do češtiny jako Pašije mistra Jana Husa.
Literatura - období husitských bojů
V tomto období převládaly satiry a písně. Píseň, která reagovala na spálení Jana Husa byla O svolanie Konstantská.
Jakoubek ze Stříbra 1428 obhajoval Jana Husa. Byl obhájcem husitských bojů, ale nakonec své názory změnil.
Budyšínský rukopis: má 3 části: Porok-domluva, výtka, korunovace Zikmunda. Kritické narážky.
Žaloba koruny české – o křižáckých výpravách
Hádání Prahy s Kutnou Horou - alegorická skladba. Praha v této době představuje ideály husitské.
Husovou smrtí se zabýval Payn, Mikuláš z Drážďan, Lukáš z Nového města nad Váhem a Matěj ze Zvolena. Petr z Meladoňovic byl přímým účastníkem kostnického konzilu. Napsal o tom latinskou zprávu. Byla přeložena do češtiny jako Pašije mistra Jana Husa.
Literatura - období husitských bojů
V tomto období převládaly satiry a písně. Píseň, která reagovala na spálení Jana Husa byla O svolanie Konstantská.
Jakoubek ze Stříbra 1428 obhajoval Jana Husa. Byl obhájcem husitských bojů, ale nakonec své názory změnil.
Budyšínský rukopis: má 3 části: Porok-domluva, výtka, korunovace Zikmunda. Kritické narážky.
Žaloba koruny české – o křižáckých výpravách
Hádání Prahy s Kutnou Horou - alegorická skladba. Praha v této době představuje ideály husitské.
Všechny básně jsou umělecky vyspělé
Všechny básně jsou umělecky vyspělé. Chorály - sborové zpěvy.
Jistebnický kancionál - našel se v roce 1882 v Jistebnici.
Ktož jsú boží bojovníci - v jistebnickém kancionálu.
Povstaň, povstaň veliké město pražské - píseň měšťanů. Nabádala Pražany k odporu proti Zikmundovi.
Žižkův vojenský řád - Podíl na něm měl sám Žižka.
Vavřinec z Březové napsal Píseň přeslavné koruny české - česky psaná tvorba, dříve latinsky, rozsáhlá veršovaná skladba, líčí bitvu u Domažlic 1431.
Husitská kronika - latinsky psané dílo, určena k šíření husitských ideálů v zahraničí.
Literatura po bitvě u Lipan
V bitvě byli husité poraženi. Česky psaná literatura pokračuje. Ustupují písně a kázání. Oblíbený žánr - polemiky (diskuse mezi 2 stranami, každá má svůj názor). Vrací se zpátky k tomu, co vymizelo z válek. Vrací se zábavná literatura. vynález knihtisku - vynalezl Gutenberk. Trojanská kronika - tištěná v Plzni - 70. léta 15. stol.
Jistebnický kancionál - našel se v roce 1882 v Jistebnici.
Ktož jsú boží bojovníci - v jistebnickém kancionálu.
Povstaň, povstaň veliké město pražské - píseň měšťanů. Nabádala Pražany k odporu proti Zikmundovi.
Žižkův vojenský řád - Podíl na něm měl sám Žižka.
Vavřinec z Březové napsal Píseň přeslavné koruny české - česky psaná tvorba, dříve latinsky, rozsáhlá veršovaná skladba, líčí bitvu u Domažlic 1431.
Husitská kronika - latinsky psané dílo, určena k šíření husitských ideálů v zahraničí.
Literatura po bitvě u Lipan
V bitvě byli husité poraženi. Česky psaná literatura pokračuje. Ustupují písně a kázání. Oblíbený žánr - polemiky (diskuse mezi 2 stranami, každá má svůj názor). Vrací se zpátky k tomu, co vymizelo z válek. Vrací se zábavná literatura. vynález knihtisku - vynalezl Gutenberk. Trojanská kronika - tištěná v Plzni - 70. léta 15. stol.
Předhusitská a husitská literatura
Rozděleno na 2 období. Před bitvou u Lipan a Po bitvě u Lipan. Psala se latinská díla. Za Karla IV. vznikají rozpory. Zdůrazňuje se satira.
Husovi předchůdci - byli to většinou kazatelé. Byli to Matěj z Janova,
Konrád Waldhauser - kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů,
Jan Milíč z Kroměříže - český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství, největší vliv na chudinu
Tomáš Štítný - laik, zchudlý šlechtic, zeman
Centrem kazatelství byla Betlémská kaple. Štítný se vrací do Čech do Štítného. Psal pro své děti, později pro ostatní čtenáře, zejména pro šlechtu. Knížky šestery o obecných věcích křesťanství. Píše se o věcech, které musí křesťan znát pro svůj život. Svědčí o tom traktát o hospodáři, hospodyni a čeledi. Traktáty se stále přepisovaly a vzniklo Knihy naučného křesťanského.
Řeči besední - podává výklad o základech věrouky. Náročná témata - o bohu, o stvoření světa.
Řeči sváteční a nedělní - dílo bylo věnováno těm, co nemohli v neděli chodit do kostela.
Štítný píše česky, srozumitelně pro lid, ale díla jsou vytříbená.
Husovi předchůdci - byli to většinou kazatelé. Byli to Matěj z Janova,
Konrád Waldhauser - kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů,
Jan Milíč z Kroměříže - český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství, největší vliv na chudinu
Tomáš Štítný - laik, zchudlý šlechtic, zeman
Centrem kazatelství byla Betlémská kaple. Štítný se vrací do Čech do Štítného. Psal pro své děti, později pro ostatní čtenáře, zejména pro šlechtu. Knížky šestery o obecných věcích křesťanství. Píše se o věcech, které musí křesťan znát pro svůj život. Svědčí o tom traktát o hospodáři, hospodyni a čeledi. Traktáty se stále přepisovaly a vzniklo Knihy naučného křesťanského.
Řeči besední - podává výklad o základech věrouky. Náročná témata - o bohu, o stvoření světa.
Řeči sváteční a nedělní - dílo bylo věnováno těm, co nemohli v neděli chodit do kostela.
Štítný píše česky, srozumitelně pro lid, ale díla jsou vytříbená.
Jan Hus
Jan Hus - narodil se asi 1371 v Husinci u Prachatic. V roce 1415 byl upálen. Pocházel z chudé rodiny. Studoval na univerzitě. Stal se univerzitním mistrem. Kázal v kapli betlémské. Stal se rektorem Karlovy univerzity. 1409 vydání kutnohorského dekretu. Hus vystupoval proti církvi. Byl proti odpustkům. Hus byl vyhnán lidem ven z Prahy. Byl vyzván, aby navštívil koncil v Kostnici. A nakonec ho upálili.
Psal díla latinská a česká. Latinské dílo O církvi (De ecclesia) - tvrdil, že hlavou církve není papež, ale Kristus.
České - Knížky o svatokupectví - kritizoval tam prodávání odpustků. Požadoval, aby se církev vzdala světského majetku. Kritizoval kněze, kteří měli dosáhnout význačného postavení.
Výklad Viery Desatera Páteře - výklad pro lidi tří základních modliteb. Objevuje se kritika církve a společnosti.
O šesti bludiech - traktát. Líčí poměr mezi životem a církví. Tento traktát měl dřívější vydání a byl zapsán v Betlémské kapli.
Dcerka - učí ženy a děti ke správnému životu. Postila - z latinského post illa verba - po slovech evangelia.
Listy z Kostnice - adresoval je k přátelům a ostatním lidem.
Hus se obracel k lidu. Odstranil archaismy, snažil se odstranit německé výrazy.
Psal díla latinská a česká. Latinské dílo O církvi (De ecclesia) - tvrdil, že hlavou církve není papež, ale Kristus.
České - Knížky o svatokupectví - kritizoval tam prodávání odpustků. Požadoval, aby se církev vzdala světského majetku. Kritizoval kněze, kteří měli dosáhnout význačného postavení.
Výklad Viery Desatera Páteře - výklad pro lidi tří základních modliteb. Objevuje se kritika církve a společnosti.
O šesti bludiech - traktát. Líčí poměr mezi životem a církví. Tento traktát měl dřívější vydání a byl zapsán v Betlémské kapli.
Dcerka - učí ženy a děti ke správnému životu. Postila - z latinského post illa verba - po slovech evangelia.
Listy z Kostnice - adresoval je k přátelům a ostatním lidem.
Hus se obracel k lidu. Odstranil archaismy, snažil se odstranit německé výrazy.
Světská epika:
Světská epika: Tristam a Izalda, Tangariáš a Floribella, Trójanská kronika (příběh o dobývání tróje), Tkadleček (oblíbená forma sporu mezi Tkadlečkem a neštěstím. Vyčítá, že mu neštěstí vzalo jeho milou. Vzniká kolem roku 1400 a je to dílo pro náročné čtenáře. Námětem skladby je spor ve formě filosofické disputace mezi Tkadlečkem a neštěstím a právo svobody lidské vůle. Vzor je německá skladba Oráč z Čech.)
Světská lyrika: autoři - vysokoškolští žáci
a) milostná lyrika - Závišova píseň (s přírodními motivy), Dřěvo se listem odievá (přírodní motiv), Otep mirty, Ztratila jsem milého.
b) satirické písně: Píseň veselé chudiny (o bídě, vtip, ironie), Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost; forma dialogu, živý, přístupný jazyk), Svár vody s vínem.
Satiry Hradeckého rukopisu: autoři neznámí (i z měšťanstva); poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života. Desatero kázanie božie - veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle), Satiry o řemeslnících a konšelích - kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem), O lišce a džbánu (bajka) - veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)
Smil Flaška z Pardubic, Nová rada - alegorie; zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout (ideál panovníka podle představ vysoké šlechty)
Světská lyrika: autoři - vysokoškolští žáci
a) milostná lyrika - Závišova píseň (s přírodními motivy), Dřěvo se listem odievá (přírodní motiv), Otep mirty, Ztratila jsem milého.
b) satirické písně: Píseň veselé chudiny (o bídě, vtip, ironie), Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost; forma dialogu, živý, přístupný jazyk), Svár vody s vínem.
Satiry Hradeckého rukopisu: autoři neznámí (i z měšťanstva); poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života. Desatero kázanie božie - veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle), Satiry o řemeslnících a konšelích - kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem), O lišce a džbánu (bajka) - veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)
Smil Flaška z Pardubic, Nová rada - alegorie; zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout (ideál panovníka podle představ vysoké šlechty)
Dalimililova kronika:
Vznikla kolem roku 1310. Autora neznáme. Zastával názory nižší šlechty. Nezpracovává postavu Alexandra Velikého. V závěru kroniky se obrací na českého panovníka Jana Lucemburského. V kronikách začíná popisovat dějiny od potopy světa. Používal Kosmovu kroniku, ale není tak přesný jako Kosmas. 106 kapitol -vláda Jana Lucemburského. Kronika je veršovaná, ale je veršovaná různým počtem slabik (bezrozměrná). Vyjadřuje politické názory svého autora. Kronika byla oblíbenější než Alexandreida. Tiskla se za stavovského povstání, potom za národního obrození.
Karel IV.:
1348 založení Karlovy univerzity. Podpora latinské literatury. Hospodářství - politický rozmach.
1344 povýšení pražského arcibiskupství z biskupství (vymanění z vlivu německého). Roste počet vzdělanců (univerzity), roste česky psaná literatura. Rozvíjí se tematicky i žánrově.
a) Drama - uměle vytvořená světová lyrika
b) pokračuje laicizace a demokratická literatura. Na literatuře se podílí i měšťanstvo.
c) čeština postupně nabývá převahy nad latinskou literaturou
Karel IV.:
1348 založení Karlovy univerzity. Podpora latinské literatury. Hospodářství - politický rozmach.
1344 povýšení pražského arcibiskupství z biskupství (vymanění z vlivu německého). Roste počet vzdělanců (univerzity), roste česky psaná literatura. Rozvíjí se tematicky i žánrově.
a) Drama - uměle vytvořená světová lyrika
b) pokračuje laicizace a demokratická literatura. Na literatuře se podílí i měšťanstvo.
c) čeština postupně nabývá převahy nad latinskou literaturou
Latinská tvorba (legendy):
Legenda o sv. Prokopu (zájem o současný život, skutečný svět, srozumitelná, přístupná forma)
Život sv. Kateřiny (úsilí o výlučnost, exotičnost, vybroušená, náročná forma)
Česká tvorba - epika: legenda o sv. Prokopu (líčí život Prokopa od jeho narození až do smrti. Zázračný konec). Kladl se důraz
na češství. Později legendu zpracoval Jaroslav Vrchlický. Život sv. Kateřiny (z latinsky zpracované legendy o sv. Kateřině. Byla oblíbenou světicí. Legenda je určena pro vyšší vrstvy)
Srovnání obou legend: Legenda O Prokopovi líčí život českého člověka v kontaktu s lidmi. Je psána srozumitelným jazykem. Život sv. Kateřiny líčí cizí prostředí vysoké šlechty. Jazyk je exkluzivní vybraný, prostému lidu nesrozumitelný. Legenda O sv. Dorotě líčí téměř to, co Život sv. Kateřiny.
Rozvoj dramatické literatury: divadelní hra Mastičkář (zlomek velikonoční hry, latinský podklad. 3 Marie jdou pro vonné masti
a chtějí balzamovat Kristovo tělo. Obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků;. knižní, hovorový až vulgární jazyk. Střídání veršů českých a lainských - makaronismy.)
Život sv. Kateřiny (úsilí o výlučnost, exotičnost, vybroušená, náročná forma)
Česká tvorba - epika: legenda o sv. Prokopu (líčí život Prokopa od jeho narození až do smrti. Zázračný konec). Kladl se důraz
na češství. Později legendu zpracoval Jaroslav Vrchlický. Život sv. Kateřiny (z latinsky zpracované legendy o sv. Kateřině. Byla oblíbenou světicí. Legenda je určena pro vyšší vrstvy)
Srovnání obou legend: Legenda O Prokopovi líčí život českého člověka v kontaktu s lidmi. Je psána srozumitelným jazykem. Život sv. Kateřiny líčí cizí prostředí vysoké šlechty. Jazyk je exkluzivní vybraný, prostému lidu nesrozumitelný. Legenda O sv. Dorotě líčí téměř to, co Život sv. Kateřiny.
Rozvoj dramatické literatury: divadelní hra Mastičkář (zlomek velikonoční hry, latinský podklad. 3 Marie jdou pro vonné masti
a chtějí balzamovat Kristovo tělo. Obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků;. knižní, hovorový až vulgární jazyk. Střídání veršů českých a lainských - makaronismy.)
12. stol.:
Převládá latinská literatura, vyskytují se české texty (Svatý Václave). Plnila úlohu hymny - zpívala se na slavnostech. Pronikání češtiny do latinských textů: a) bohemika
b) glosy (poznámky na okraji)
Kronikářství: Kosmas (1045 - 1125) byl vzdělaný, zcestovalý, napsal kroniku českou (Chronica Boemorum - psaná latinsky). Popisuje nejstarší události až po rok 1125, kdy umírá. Oslovuje Přemyslovce. Věty mají většinou rytmické zakončení. V kronice dokazuje humor, příběhy, ironii.
Kroniku rozdělil na 3 části: a) bájná vyprávění starců
b) správy hornovědných svědků
c) to co sám zažil
Kosmas píše dopis Gevaisiovi, aby posoudil jeho knihu a popřípadě ji poopravil. V první knize popisuje válku s Lučany. Ve válce zvítězili Češi. Ve třetí knize už Kosmas popisuje co sám zažil. Popisuje co způsobil silný vichr v roce 1119. Vichřice zničila vše, co jí stálo v cestě.
Pokračovatelé Kosmovy kroniky:
Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, Vincencius (zapsal období vlády Vladislava II., Jarloch (dokončil kroniku)
b) glosy (poznámky na okraji)
Kronikářství: Kosmas (1045 - 1125) byl vzdělaný, zcestovalý, napsal kroniku českou (Chronica Boemorum - psaná latinsky). Popisuje nejstarší události až po rok 1125, kdy umírá. Oslovuje Přemyslovce. Věty mají většinou rytmické zakončení. V kronice dokazuje humor, příběhy, ironii.
Kroniku rozdělil na 3 části: a) bájná vyprávění starců
b) správy hornovědných svědků
c) to co sám zažil
Kosmas píše dopis Gevaisiovi, aby posoudil jeho knihu a popřípadě ji poopravil. V první knize popisuje válku s Lučany. Ve válce zvítězili Češi. Ve třetí knize už Kosmas popisuje co sám zažil. Popisuje co způsobil silný vichr v roce 1119. Vichřice zničila vše, co jí stálo v cestě.
Pokračovatelé Kosmovy kroniky:
Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, Vincencius (zapsal období vlády Vladislava II., Jarloch (dokončil kroniku)
Vznik česky psané literatury:
Od 1. poloviny 13. stol. do počátku 15. stol.
1. období: laicizace (zesvětštění) - autoři nejen kněží, témata nejen náboženská
2. období: demokratizace a zčeštění literatury
a) duchovní lyrika - Ostravská píseň, Kunhutina modlitba, Spor duše s tělem, Bůh všemohoucí
b) světská lyrika - (epos, kronika) Byla ti sem v sádku, Kudy jsem já chodila
c) duchovní epika - vznik legend - O sv. Jiří, O Jidášovi
d) světská epika - Alexandreis
e) sociální satiry
f) drama
g) zábavná a odborná próza
Alexandreis - (přelom 13. a 14. stol.) autor neznámý, šlechtic.
Téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého => ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř), české prostředí, vojenská taktika i jména.
Forma: rytířský epos, čeština, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi).
Kompozice: předmluva, výklad Alexandrova původu, hrdinské činy, smrt, marná cesta za světovládou a slávou.
Předlohy: latinská a německá.
Rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina - 9 zlomků)
1. období: laicizace (zesvětštění) - autoři nejen kněží, témata nejen náboženská
2. období: demokratizace a zčeštění literatury
a) duchovní lyrika - Ostravská píseň, Kunhutina modlitba, Spor duše s tělem, Bůh všemohoucí
b) světská lyrika - (epos, kronika) Byla ti sem v sádku, Kudy jsem já chodila
c) duchovní epika - vznik legend - O sv. Jiří, O Jidášovi
d) světská epika - Alexandreis
e) sociální satiry
f) drama
g) zábavná a odborná próza
Alexandreis - (přelom 13. a 14. stol.) autor neznámý, šlechtic.
Téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého => ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř), české prostředí, vojenská taktika i jména.
Forma: rytířský epos, čeština, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi).
Kompozice: předmluva, výklad Alexandrova původu, hrdinské činy, smrt, marná cesta za světovládou a slávou.
Předlohy: latinská a německá.
Rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina - 9 zlomků)
b) Latinská literatura 10. stol.
Rozvoj latinské vzdělanosti podporoval založení pražského biskupství v roce 973.
Kristiánova legenda - (latinsky: Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily).
Staroslověnská literatura:
Staroslověnská vzdělanost postupně upadá. Soustředí se jen na Sázavský klášter. Význam kláštera klesá. 1097 vyhnání slověnských mnichů z kláštera. Vzniká Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu. (Zpracování latinské legendy Gumpoldovy). Styl je náročný, typická středověká legenda se zázraky.
Pražské hlaholské zlomky (modlitby)
1. česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny - konec 10. stol. (Staroslověnský původ, zpívána při slavnostních příležitostech - funkce hymny, prosba o mír a úrodu, jednoduchá forma, 8 veršů, bez rýmu a strofického členění.)
Latinská tvorba 11. stol.:
Kodex vyšehradský (asi 1085) - soubor náboženských textů, byl asi pořízen při korunovaci krále Vratislava II.
Anály - historická literatura. Jsou to zápisky, co se v tom roce stalo. Pokračuje se ve tvorbě legend. Právnické památky, zakladatelská listina, kapituly, první česká věta.
Kristiánova legenda - (latinsky: Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily).
Staroslověnská literatura:
Staroslověnská vzdělanost postupně upadá. Soustředí se jen na Sázavský klášter. Význam kláštera klesá. 1097 vyhnání slověnských mnichů z kláštera. Vzniká Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu. (Zpracování latinské legendy Gumpoldovy). Styl je náročný, typická středověká legenda se zázraky.
Pražské hlaholské zlomky (modlitby)
1. česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny - konec 10. stol. (Staroslověnský původ, zpívána při slavnostních příležitostech - funkce hymny, prosba o mír a úrodu, jednoduchá forma, 8 veršů, bez rýmu a strofického členění.)
Latinská tvorba 11. stol.:
Kodex vyšehradský (asi 1085) - soubor náboženských textů, byl asi pořízen při korunovaci krále Vratislava II.
Anály - historická literatura. Jsou to zápisky, co se v tom roce stalo. Pokračuje se ve tvorbě legend. Právnické památky, zakladatelská listina, kapituly, první česká věta.
Paterik - vyprávění ...
Paterik - vyprávění o mniších a poustevnících.
Právnická literatura: Zákon Sjůdnym Ljudem - právnické spisy, pro laiky
Nomokánon - církevní předpisy
Kyjevské listy - hlaholicí psaný zlomek misálu.
Boj literatury latinské se staroslověnskou (10. - 11. stol.)
Po smrti Metodějovy 885 n. l. byli jeho žáci vyhnáni v Velké Moravy do okolních zemí. Našli své útočiště v přemyslovských Čechách. Tam se stává sídlo staroslověnských panovníků.
1032 Sázavský klášter, nejvýznamnější osobnost - opat Prokop - byl prohlášen za svatého.
a) Staroslověnská literatura 10. stol.
Nejstarší památky oslavovaly panovníky z rodu Přemyslovců.
Legendy: Život svaté Ludmily
Život svatého Václava (1. staroslověnská legenda o svatém Václavovi) Život líčí historii knížete Václava, jeho zavraždění bratrem Boleslavem asi 935. Některé zázraky, které se staly po jeho smrti. Omezen prvek zázračnosti.
Právnická literatura: Zákon Sjůdnym Ljudem - právnické spisy, pro laiky
Nomokánon - církevní předpisy
Kyjevské listy - hlaholicí psaný zlomek misálu.
Boj literatury latinské se staroslověnskou (10. - 11. stol.)
Po smrti Metodějovy 885 n. l. byli jeho žáci vyhnáni v Velké Moravy do okolních zemí. Našli své útočiště v přemyslovských Čechách. Tam se stává sídlo staroslověnských panovníků.
1032 Sázavský klášter, nejvýznamnější osobnost - opat Prokop - byl prohlášen za svatého.
a) Staroslověnská literatura 10. stol.
Nejstarší památky oslavovaly panovníky z rodu Přemyslovců.
Legendy: Život svaté Ludmily
Život svatého Václava (1. staroslověnská legenda o svatém Václavovi) Život líčí historii knížete Václava, jeho zavraždění bratrem Boleslavem asi 935. Některé zázraky, které se staly po jeho smrti. Omezen prvek zázračnosti.
Středověká evropská literatura
Navazovali na antiku. Střediskem vzdělanosti byly kláštery. Nejdůležitější texty se zachovávaly. Z čeho autoři vycházeli byly bible.
Karolínská literatura 8 stol. př. n. l. ve Francii. Snaha na antické ideály a obnovit je.
10. stol. př. n. l. za vlády Oty Velikého - Otonská renesance. Současně vznikají nové národy a národnosti, jejich lit. jazyky a 1. památky v těchto jazycích. 1. lit. památka je Štrasburská přísaha (národním jazykem 842 n. l. ) Díla začínají staroslověnsky a latinsky.
Díla pro rytíře a pro šlechtu - Chanson de geste, Lidové hrdinské národní eposy. Inspirace u Homéra nebo u Vergilia z Antiky. 1. skladba je staroanglická - Beowulf. Starofrancouzská skladba - Píseň o Rolandovi. (Hrdinou je rytíř Roland sloužící svému pánovi Karlu Velikému. Ve skladbě se objevuje oddanost panovníkovi a zemi a láska. Popisuje boje Karla Velikého. Roland se snaží zadržet Saracény. Roland umírá a vojska zadrží Saracény.)
Píseň o Nibelunzích - Odehrává se na dvoře Guntera. Siegfield byl nesmrtelný až na určitou část těla a byl zabit.
Píseň o Cidovi - Španělská literatura (11. stol.) líčí hrdinské boje proti Maurům
Karolínská literatura 8 stol. př. n. l. ve Francii. Snaha na antické ideály a obnovit je.
10. stol. př. n. l. za vlády Oty Velikého - Otonská renesance. Současně vznikají nové národy a národnosti, jejich lit. jazyky a 1. památky v těchto jazycích. 1. lit. památka je Štrasburská přísaha (národním jazykem 842 n. l. ) Díla začínají staroslověnsky a latinsky.
Díla pro rytíře a pro šlechtu - Chanson de geste, Lidové hrdinské národní eposy. Inspirace u Homéra nebo u Vergilia z Antiky. 1. skladba je staroanglická - Beowulf. Starofrancouzská skladba - Píseň o Rolandovi. (Hrdinou je rytíř Roland sloužící svému pánovi Karlu Velikému. Ve skladbě se objevuje oddanost panovníkovi a zemi a láska. Popisuje boje Karla Velikého. Roland se snaží zadržet Saracény. Roland umírá a vojska zadrží Saracény.)
Píseň o Nibelunzích - Odehrává se na dvoře Guntera. Siegfield byl nesmrtelný až na určitou část těla a byl zabit.
Píseň o Cidovi - Španělská literatura (11. stol.) líčí hrdinské boje proti Maurům
Epos Kalevala - Finská literatura (12. stol.)
Slovo o pluku Igorově - Ruská literatura (12. stol.) Boje Igora proti polovcům. 1. boj Igor vyhraje a ve 2. je zajat. Pláče jeho žena, i ruská příroda. Knížata se sjednotí, Igor uprchne. Hl. myšlenka- síla Ruska je v jeho jednotě!
Milostná lyrika - Láska k ženě. Žena většinou vdaná. Bývá nešťastná, tajná, neopětovaná. Milostné písně jsou z Francie a nosili je trubadúři. (Truvéři - sever Francie, Minesenři - Německo) Doprovázení žakéry.
Herecké skladby tzv. Alba - loučení milenců za svítání. Pastorela neboli pastýřské milostné písně.
Epištola - milostný dopis.
Zvířecí epos - na náměstí se předváděla 1. dramata.
Fabliau - komická veršovaná povídka.
Tristan a Izolda - nápoj lásky. Nešťastná láska. Zabijí se.
Počátky české literatury 9. stol.
863 n. l. přichází Konstantin - Cyril a Metoděj.
1. lit. památka je Proglas. Proglas je psán staroslověnským nářečím. Život Konstantina a Život Metoděje - životopisy těchto dvou světců. Památky v jazyce staroslověnském a latinském. 1. státní útvar Velká Morava. V 10. stol. centrem přemyslovské Čechy.
Konstantina požádal kníže Rastislav. Konstantin a Metoděj přinášejí jazyk staroslověnština, písmo hlaholice. K vytvoření hlaholice vycházeli z řecké abecedy. Proglas je veršovaná památka. Překlad od Evangelia.
Milostná lyrika - Láska k ženě. Žena většinou vdaná. Bývá nešťastná, tajná, neopětovaná. Milostné písně jsou z Francie a nosili je trubadúři. (Truvéři - sever Francie, Minesenři - Německo) Doprovázení žakéry.
Herecké skladby tzv. Alba - loučení milenců za svítání. Pastorela neboli pastýřské milostné písně.
Epištola - milostný dopis.
Zvířecí epos - na náměstí se předváděla 1. dramata.
Fabliau - komická veršovaná povídka.
Tristan a Izolda - nápoj lásky. Nešťastná láska. Zabijí se.
Počátky české literatury 9. stol.
863 n. l. přichází Konstantin - Cyril a Metoděj.
1. lit. památka je Proglas. Proglas je psán staroslověnským nářečím. Život Konstantina a Život Metoděje - životopisy těchto dvou světců. Památky v jazyce staroslověnském a latinském. 1. státní útvar Velká Morava. V 10. stol. centrem přemyslovské Čechy.
Konstantina požádal kníže Rastislav. Konstantin a Metoděj přinášejí jazyk staroslověnština, písmo hlaholice. K vytvoření hlaholice vycházeli z řecké abecedy. Proglas je veršovaná památka. Překlad od Evangelia.
Orientální literatura
Epos o Gilgamešovi - Asijské zpracování, Gilgameš byl tyran z města Uruku. Nutil lidi, aby stavěli hradby kolem města. Lidem se nelíbila krutovláda a prosili bohy o pomoc. Ti jim poslali poločlověka Enkidua. Enkidu porazil Gilgameše, ale nakonec se z nich stali přátelé. Za pomocí boha slunce přemohli krutého obra Chuvavu. Do Gilgameše se zamiluje bohyně Ištar, on ji odmítá, bohyně mu za trest posílá do cesty nebeského býka, zabíjí ho, ale bohové způsobí Enkiduovu smrt. Gilgameš se snaží zajistit nesmrtelnost. Jde za jedním nesmrtelným člověkem Uta - Napištim. Ten přežil potopu světa jako jediný. Poradil mu, aby zůstal bdělý 6 dní a 7 nocí. Ale nevydržel to. Měl z mořského dna vylovit rostlinu. Vyloví ji, ale sežere mu ji had. Vrací se zpět do Uruku. Jediné co mu v životě zůstává je hrdost nad hradbami, které postavil.
Egyptská literatura - Milostné písně, Kniha mrtvých, Achnatonův Hymnus na slunce.
Indická literatura - védy (védským jazykem), knihy, vědy, epos Mahábhárata a Rámájana - osudy prince Rámy (měl zdědit trůn).
Perská literatura - Nizámí (představitel literatury, básník) napsal dílo 7 obrazů (v paláci najde 7 obrazů princezen. Astronomický kalendář - na každý den jednu určenou).
Egyptská literatura - Milostné písně, Kniha mrtvých, Achnatonův Hymnus na slunce.
Indická literatura - védy (védským jazykem), knihy, vědy, epos Mahábhárata a Rámájana - osudy prince Rámy (měl zdědit trůn).
Perská literatura - Nizámí (představitel literatury, básník) napsal dílo 7 obrazů (v paláci najde 7 obrazů princezen. Astronomický kalendář - na každý den jednu určenou).
Hebrejské písemnictví
Obohatili orientální literaturu i evropskou literaturu o soubor textů nazývaných Písmo svaté (bible) - soubor textů, pravidla náboženské víry a morálky, pak součástí křesťanské bible. Původně šlo o hebrejské náboženské texty, které křesťanství označilo jako Starý zákon (na rozdíl od Nového zákona, který je psán řecky) a učinil ho součástí křesťanské bible.
Starý zákon (hebrejská část) - texty historické, liturgické, právnické a literární. Má 3 oddíly
1) 5 knih Mojžíšových (Tóra - hebrejsky, Pentateuch - řecky). Jsou tam báje o stvoření světa a člověka. Přejali báji Potopa od Mezopotámců.
2) Soubor proroků - nejstarší dějiny Izraele. Mojžíše vyvedli z Egyptského otroctví.
3) Svaté spisy - básnické knihy, lit. památky, žalmy, Píseň písní. Přepisována králi Šalamounovi.
Nový zákon - psán řecky, 4 evangelia. Obsahují epištoly (listy apoštolů věřícím, jak se mají chovat).
Apokalypsa - konec světa, zkáza zničení.
Starý zákon (hebrejská část) - texty historické, liturgické, právnické a literární. Má 3 oddíly
1) 5 knih Mojžíšových (Tóra - hebrejsky, Pentateuch - řecky). Jsou tam báje o stvoření světa a člověka. Přejali báji Potopa od Mezopotámců.
2) Soubor proroků - nejstarší dějiny Izraele. Mojžíše vyvedli z Egyptského otroctví.
3) Svaté spisy - básnické knihy, lit. památky, žalmy, Píseň písní. Přepisována králi Šalamounovi.
Nový zákon - psán řecky, 4 evangelia. Obsahují epištoly (listy apoštolů věřícím, jak se mají chovat).
Apokalypsa - konec světa, zkáza zničení.
Publius Vergilius Maro
Díla: Zpěvy pastýřské (bukolika)
Zpěvy rolnické (georgika)
Nejznámější dílo od epos Aeneis. (Mytologický hrdina) Aeneis založil město Řím.
Další představitel lyriky je Quintus Horatius Flaccus. Byl ovlivněn ideálem.
Publius Ovidius Naso - nejlepší básník své doby. Díla :Umění milovat, Lásky.
Zabývá se milostnou prózou. Proměny (250 řeckých a římských bájí. Začínají o vzniku světa. končí proměnou Caesara v kometu.) Žalozpěvy - Ovidius (touha po domově).
Stříbrný věk:
Decimus Iunius Invenalis
Marcius Valerius Mortialis - psal epigramy
Publius Cornelius Tacitus - Germánie (zvyky německých kmenů, život na našem území)
- Letopisy
- Historie
Znal dobře prameny, ze kterých potom vycházel
Seneca - filosof - sebevražda
Galius Petronius - Satiricon (psal romány)
- Hostina Trimalchionova
Úpadkové období:
Marcus Aurelius - Hovory k sobě (napsáno řecky na území Slovenska)
Zpěvy rolnické (georgika)
Nejznámější dílo od epos Aeneis. (Mytologický hrdina) Aeneis založil město Řím.
Další představitel lyriky je Quintus Horatius Flaccus. Byl ovlivněn ideálem.
Publius Ovidius Naso - nejlepší básník své doby. Díla :Umění milovat, Lásky.
Zabývá se milostnou prózou. Proměny (250 řeckých a římských bájí. Začínají o vzniku světa. končí proměnou Caesara v kometu.) Žalozpěvy - Ovidius (touha po domově).
Stříbrný věk:
Decimus Iunius Invenalis
Marcius Valerius Mortialis - psal epigramy
Publius Cornelius Tacitus - Germánie (zvyky německých kmenů, život na našem území)
- Letopisy
- Historie
Znal dobře prameny, ze kterých potom vycházel
Seneca - filosof - sebevražda
Galius Petronius - Satiricon (psal romány)
- Hostina Trimalchionova
Úpadkové období:
Marcus Aurelius - Hovory k sobě (napsáno řecky na území Slovenska)
Vědecké dílo:
Eukleidés, Archimédés tzv. „nová komedie“ - Menandros
Římská literatura
Římská literatura se rozvíjí od 3. stol. před n. l. Přejímají řeckou kulturu a přizpůsobují si ji.
Období archaické - 3. stol. př. n. l.
Zlatý věk římské literatury od 1. stol. př. n. l. do počátku našeho letopočtu
Stříbrný věk - 1. císařství až 1. stol. n. l.
Titus Maccius Plautus: nechal se inspirovat menandrovou komedií. Zapojil do ní lidové frašky, způsoby z rodinného života. Nejznámější dílo je Pseudolus (hrdinou je otrok). Vychloubačný voják.
Komedie o hrnci (hrdina je lakomec. Odehrává se v jednom dni v Athénách. Otrok byl velice chytrý. Chce přelstít svého starého pána)
Zlatý věk - klasické období
Představitel - Marcus Tullius Cicero (řečník - perfektní latina)
Teoretický spisek o řečnictví a psal dopisy. Pak byl Cicero zabit.
Gaius Julius Caesar - zápisky o válce galské (paměti)
Gaius Valerius Catullus - milostná poezie věnovaná lesbii.
Římská literatura
Římská literatura se rozvíjí od 3. stol. před n. l. Přejímají řeckou kulturu a přizpůsobují si ji.
Období archaické - 3. stol. př. n. l.
Zlatý věk římské literatury od 1. stol. př. n. l. do počátku našeho letopočtu
Stříbrný věk - 1. císařství až 1. stol. n. l.
Titus Maccius Plautus: nechal se inspirovat menandrovou komedií. Zapojil do ní lidové frašky, způsoby z rodinného života. Nejznámější dílo je Pseudolus (hrdinou je otrok). Vychloubačný voják.
Komedie o hrnci (hrdina je lakomec. Odehrává se v jednom dni v Athénách. Otrok byl velice chytrý. Chce přelstít svého starého pána)
Zlatý věk - klasické období
Představitel - Marcus Tullius Cicero (řečník - perfektní latina)
Teoretický spisek o řečnictví a psal dopisy. Pak byl Cicero zabit.
Gaius Julius Caesar - zápisky o válce galské (paměti)
Gaius Valerius Catullus - milostná poezie věnovaná lesbii.
Euripidés – Médea - královská dceraa ...
Euripidés – Médea - královská dcera Médea zachránila vůdce argonautů, krále Jásona a pomohla mu zmocnit se zlatého rouna. Zamilovala se do něj, odplula s nim do jeho země, kde se Jáson zamiloval do dcery krále, a chtěl se s ní oženit. Médea se krutě pomstila. Poslala nevěstě ozdobu do vlasů a zlaté rouno. To se na ní vznítilo, a ona i její otec uhořeli. Médea zavraždila i obě děti, co měla s Jásonem.
Elektra - oslavuje hrdinný postoj Agamemnonovy dcery Elektry, která vzdoruje vrahům svého otce, a v duchu tradiční morálky pomáhá pomstít jeho smrt.
Znaky antické tragédie:
- čerpá z mytologie (téma)
- hrdinové vážní a stateční nebo krutí a samolibí
- konflikt se silnějšími (osud, bohové, společenské zákony) končí tragicky (hrdina fyzicky podléhá, ale mravně vítězí)
- forma: verš
- existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění)
- jednota času, děje a místa
- děj se nečlení na dějství
- spojení mluveného slova, zpěvu, tance.
Elektra - oslavuje hrdinný postoj Agamemnonovy dcery Elektry, která vzdoruje vrahům svého otce, a v duchu tradiční morálky pomáhá pomstít jeho smrt.
Znaky antické tragédie:
- čerpá z mytologie (téma)
- hrdinové vážní a stateční nebo krutí a samolibí
- konflikt se silnějšími (osud, bohové, společenské zákony) končí tragicky (hrdina fyzicky podléhá, ale mravně vítězí)
- forma: verš
- existence chóru (vyjadřuje veřejné mínění)
- jednota času, děje a místa
- děj se nečlení na dějství
- spojení mluveného slova, zpěvu, tance.
Komedie
Aristofanés - Jezdci, Mír, Žáby
řešení aktuální politické otázky, názory, kritika, přetvářky, podlosti apod.
Znaky antické komedie:
- veselohra, komický účinek
- zesměšňuje jevy života, šťastný, smírný konec
- útok na politické poměry, soudobou morálku
- nevázaný žert
- dialog
historická próza:
Hérodotos - otec historie (řecko-perské války)
Thúkidiés - kritika pramenů, věrohodnost (peloponéské války)
filosofická próza:
Platón - např. ústava
Aristotelés - Poetika, Rétorika; encyklopedické dílo (shrnutí poznatků) a rozdělení vědních oborů
Helenistické období - (po dobytí Řecka Alexandrem Makedonským
řešení aktuální politické otázky, názory, kritika, přetvářky, podlosti apod.
Znaky antické komedie:
- veselohra, komický účinek
- zesměšňuje jevy života, šťastný, smírný konec
- útok na politické poměry, soudobou morálku
- nevázaný žert
- dialog
historická próza:
Hérodotos - otec historie (řecko-perské války)
Thúkidiés - kritika pramenů, věrohodnost (peloponéské války)
filosofická próza:
Platón - např. ústava
Aristotelés - Poetika, Rétorika; encyklopedické dílo (shrnutí poznatků) a rozdělení vědních oborů
Helenistické období - (po dobytí Řecka Alexandrem Makedonským
Achiles - řecký hrdina, ...
Achiles - řecký hrdina, měl být nesmrtelný, spor mezi Achilem a Agamemnonem, 10 let putování italského krále Odysea zpět
do své vlasti. Hlavním hrdinou byl italský král Odysseus.
Lyrika - básnířka Sapfó
Monodická lyrika - sólový zpěv doprovázený lyrou
Anakreón - námětem veršů je láska, víno, ženy, sloužil u bohatých lidí
Pindaros - psal ódy pro sborový zpěv
Aisópos (Ezop) - psal bajky
Attické období - rozvíjí se drama, komedie a tragédie. Na scéně vystupovali 2 - 3 herci.
tragédie: Aischilos, Sofoklés, Eurípidés
Aischylos - Oresteia - (Orestes chtěl pomstít smrt svého otce.)
Sofoklés - Antigona - jedna z nejznámějších řeckých tragédií. Hlavní hrdinka pohřbí i přes zákaz vládce Kreona mrtvé tělo svého bratra Polyneika, který zradil svou vlast. Tyran Kreon Antigonu odsoudí a ta se ve skalním hrobu oběsí. Kreon je však za své jednání krutě potrestán – syn Haimon, Antigonin ženich, spáchá sebevraždu a po něm tak učiní i jeho matka Eurydika.
do své vlasti. Hlavním hrdinou byl italský král Odysseus.
Lyrika - básnířka Sapfó
Monodická lyrika - sólový zpěv doprovázený lyrou
Anakreón - námětem veršů je láska, víno, ženy, sloužil u bohatých lidí
Pindaros - psal ódy pro sborový zpěv
Aisópos (Ezop) - psal bajky
Attické období - rozvíjí se drama, komedie a tragédie. Na scéně vystupovali 2 - 3 herci.
tragédie: Aischilos, Sofoklés, Eurípidés
Aischylos - Oresteia - (Orestes chtěl pomstít smrt svého otce.)
Sofoklés - Antigona - jedna z nejznámějších řeckých tragédií. Hlavní hrdinka pohřbí i přes zákaz vládce Kreona mrtvé tělo svého bratra Polyneika, který zradil svou vlast. Tyran Kreon Antigonu odsoudí a ta se ve skalním hrobu oběsí. Kreon je však za své jednání krutě potrestán – syn Haimon, Antigonin ženich, spáchá sebevraždu a po něm tak učiní i jeho matka Eurydika.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)