Nakonec pozvete dva nebo tři dodavatele s nejlepšími nabídkami do firmy, aby produkt prezentovali.
Měly by být nachystané ty požadavky, které jsou kritické a měli byste vyžadovat jejich prezentaci nad rozumnými daty (dodavatele je potřeba dopředu upozornit, že to budete vyžadovat). Potom by se měly probrat ty požadavky, které nejsou jednoznačné. Při jednání s potenciálními dodavateli by měl být přítomen někdo, kdo dané problematice rozumí, jinak se dodavatelé budou snažit využít či zneužít své kvalifikační převahy. Ten orientovaný člověk by měl přístup a poznatky z jednotlivých prezentací evidovat a následně vyhodnotit podle připraveného schématu. Určitě se musí zúčastnit a musí být již známo, kdo bude zodpovídat za implementaci.
To, co se dělo dosud, je při korektním průběhu inovace IS procházka růžovým sadem ve srovnání s tím, co bude následovat. Ve většině firem to ovšem tak není. Často se stává, že si řídící pracovníci po skončení výběru oddechnou a považují celou záležitost za vyřešenou. Domnívají se, že další dění se jich již netýká, dál se má starat vybraný dodavatel (v lepším případě společně s budoucími uživateli).
Zejména když kupujete krabicový software, máte pocit, že není potřeba jej implementovat. Ale ve skutečnosti vždy nějakou implementaci děláte. Pokud nemáte žádnou (účetní, resp. administrativní) metodiku a nemáte v úmyslu ji vytvořit, tak asi opravdu není moc co dělat. Prostě se pokračuje dál v tom, co bylo - jenom s jinými obrazovkami a třeba jinými počítači.
To ovšem zřejmě nebyl původní záměr. Pravděpodobně jste potřebovali změnit způsob zpracování informací. Možná jste chtěli i zdokonalit a umožnit další rozvoj obchodních procesů. Nelze spoléhat na to, že nákupem jednoduchého systému získáte metodiku (pro jeho využití a už vůbec ne pro řízení firmy). Určitý doporučený způsob nasazení je většinou součástí dodávky, ale pravděpodobně nebude ve vaší firmě využitelný. Také není dobré spoléhat, že se nový způsob fungování zavede s novým systémem "sám".
Žádné komentáře:
Okomentovat