Z uvedeného přehledu je zřejmé, že ČR promítá do svého vnitrostátního práva dokumenty práva ES z oblasti IS/IT s velkým zpožděním (v r. 1998 je stav odpovídající právu ES z r. 1991) a nepřesně. Je to jen logický důsledek toho, že v ČR se těmito otázkami zabývají nesystematicky a jen občas a izolovaně některé státní orgány, např. ministerstvo kultury připravuje novelu AZ, který byl hodnocen ve WTO i EU velmi kriticky. Tato problematika však spadá i do dalších oblastí, zejména u smluv. Příznačné je, že návrhy nových zákonů nepřipravují týmy expertů, ale pracovníci ústředních orgánů.
ČR neuplatňuje při zabezpečení informačního práva zásady, uvedené hned v úvodu. To značně snižuje efekt právní úpravy v ČR. Neuplatňuje ani nové směry informačního práva, jak vyplývají z uvedených dokumentů mezinárodních či vyspělých států. Tyto aktivity jsou nesmyslně odsunovány do budoucnosti, ”až v ČR budou pro to technické podmínky”. Tím dochází k dalšímu zaostávání společnosti i IS/IT v ČR oproti srovnatelným zemím.
V ČR neexistuje komplexní vládní materiál o informační politice, resp. potřebě legislativních (či výkladových) úprav ani státní orgán, který by se problematikou právního zajištění nové informační společnosti komplexně zabýval. Tímto orgánem by alespoň gesčně měl být ÚSIS a měl by připravit dokument typu ”Green Paper” o přípravě informačního práva ČR na základě analýzy stávajícího práva, resp. praxe v ČR a práva ES, popř. mezinárodních dokumentů a zkušeností významných zemí, který by měl být dán k široké diskusi odborné veřejnosti. Zároveň by měl ÚSIS připravit legislativní plán pro včasné přijetí zákonů. Uvedený materiál by měl být částí širšího dokumentu, jenž by řešil otázky celkové státní informační politiky, např. vybudování informačních superdálnic v ČR. Přípravou jednotlivých zákonů pak mohou být pověřeny různé státní orgány, ale ÚSIS by měl jejich aktivitu koordinovat. Měl by mít intenzivní kontakt s orgány EU, WIPO, WTO (TRIPS), ale i USA a jednotlivých evropských zemí.
Žalostný stav informačního práva podtrhuje i nízké právní vědomí. V počtu pirátských kopií, kde ČR, resp. ČSFR byla na počátku 90. let určitým vzorem mezi zeměmi s transformující se ekonomikou, již ČR ”předstihla” Maďarsko i Polsko. Současný stav nedostatečné úpravy, ”nevědomí” a nihilizmu nejen snižuje efekt uplatnění IS/IT v praxi, ale je též jednou z překážek přijetí ČR do EU. Tato stať by měla být vážným apelem pro zvýšení aktivity státních orgánů v této oblasti po volbách, ať dopadnou jakkoli.
Žádné komentáře:
Okomentovat