V důsledku zásadních změn přechodu k informační společnosti ztrácejí některé postupy manažerského myšlení a jednání nejen svá oprávnění a význam, ale podemílají tím i opory profesní kvalifikace jejich nositelů. Při používání zastarávajících postupů jsou konzervativní manažeři krok za krokem méně úspěšní, zejména pak v porovnání s těmi, kteří včas nefunkční postupy jednání přehodnotí a využívají nových „netradičních" poznatků.
Teprve pak si uživatelé zastaralých postupů začnou uvědomovat, že jejich dosavadní názory a postupy jednání se staly „brzdou účinnosti" manažerské práce a smíří se s potřebou změn svých názorů a kvalifikace. Může však být již i pozdě - protože konkurence nemá tendenci tolerantně čekat. Proto dnes vzniká nutnost manažerské teorie a praxe umět včas „rozbít starý porcelán" což je obrat použitý H. J. Johanssonem a jeho spoluautory, když charakterizují nutnost umět opustit zastaralá paradigmata.
Hlodavé změny v „paradigmatech" manažerského myšlení a jednání v letech 80., a zejména pak nyní, na třetí vlně v 90. letech, vedou k poznání že po manažerech se vyžadují i inovace v pojetí informací a schopnosti s nim pracovat. Začala doba dlouhodobé konjunktury pro kvalitní podnikatele, manažery a další ekonomicky vzdělané odborníky. Podstatným měřítkem této kvality se stává individuální schopnost široce pojímané práce s informacemi, založené na schopnosti se učit a vhodně je interpretovat.
V současné manažerské práci dochází k výrazným změnám směrem k zvýšení
- komplexnosti problémů, které jsou nuceni řešit. Jde o růst systémové složitosti řešených úloh, a to jak z hlediska počtu prvků, tak i počtu a charakteru jejich vazeb;
- dynamičnosti a interní rozpornosti, které ovlivňují platnost přijímaných rozhodnutí a jejich správnou implementaci. Jde např. o výrazné diskontinuální změny, které neumožňují aplikaci extrapolačních metod a ztěžují využití dalších klasických prognostických metod;
- míry neurčitosti a rizika podnikatelských aktivit, zejména pak s ohledem na jednání konkurence a nejistoty inovační politiky.
Účelově adekvátní data, informace a znalosti jsou klíčovým zdrojem a podmínkou pro úspěšné řešení úloh, jejichž vlastnosti byly stručně naznačeny. Samozřejmě předpokládá se též disponibilita používaných vhodných metod, postupů a prostředků řešení problémů (zejména roste význam metod a prostředků IT). Deficit některých z těchto předpokladů může vést k neúspěchu (špatné řešení, pozdní řešení apod.). Navíc je nutné předpokládat, že interval platnosti či stability některých řešení se stává kratší, a tedy frekvence řešení častější.
Nemít potřebné informace a znalosti včas a na potřebném místě k dispozici či nedokázat je využít může být v dnešním „turbulentním" či „chaotickém" prostředí pro podnikatele a manažery „smrtelným nebezpečím". Součástí manažerské profesionality a kvalifikace se tedy stává schopnost si včas a kvalitně osvojovat adekvátní postupy práce s daty, informacemi a znalostmi. Vyžaduje to od manažerů nejen dobrou výchozí kvalifikaci, ale i její včasné doplňování, popř. i rekvalifikaci odpovídající míře rozvoje informační společnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat