1) Ochota podniku platit za tyto informace - lze měřit např. výší rozpočtu na odborné knihy, časopisy a další zdroje informace a časem a úsilím jednotlivců na nalezení, vytažení a přečtení informace.
2) Odhad úspor nákladů nebo jiných výhod vyplývajících z toho, že určitý pracovník má danou informaci k dispozici.
Různá pojetí informace
3) Intuitivní přístupy
Informaci chápe ve smyslu sdělování (zprávy, poznatku, události), tedy jako prostředek komunikace, jež má za následek odstranění existující neurčitosti, nejasnosti nebo nevědomosti.
4) Profesní přístupy
Prosazují se specifika jednotlivých oborů a konkrétních aktivit lidské společnosti. Vedou také ke klasifikaci informací (např. vědecké, technické ekonomické apod.).
5) Filozofické přístupy
Informace jako nástroj myšlení člověka. Prostředek vytváření jeho představ o podmínkách existence a tedy racionálním chování. Informacemi jsou člověku sdělovány podmínky jeho existence.
Rozlišují dvě významová hlediska:
• hledisko vnějšího působení - něco sdělovat, transformovat poznání, přiřazuje informaci komunikační význam, označujeme pojmem volná informace
• hledisko vnitřního působení - na hmotné objekty a jejich uspořádanost, přiřazuje informaci strukturní význam, označujeme pojmem vázaná informace
Procesy vzdělávání a adaptace (založené na schopnosti člověka se učit) jsou převodem volných informací do informací vázaných v pamětech mozku člověka.
Množinu informací, které člověk potřebuje pro své chování je možné rozdělit do 3 skupin:
1) Technologické informace (TI) - říkají CO a JAK udělat (předpisy, normy, výkresy...)
2) Dynamické informace (DI) - říkají KDY něco udělat (časové normy, objednávky...)
3) Ekonomické informace (EI) - říkají ZA KOLIK nebo ZA JAK DLOUHO něco udělat (ukazatele, směrnice, předpisy...)
Mezi potenciální informační zdroje člověka patří SS, přírodní prostředí a datové objekty.
Žádné komentáře:
Okomentovat