– Zásadním přínos spočívá v přístupu k samotné systémové abstrakci tj. k systému samotnému. V důsledku působení člověka jako individua předpokládá diferencované pohledy, odrážející jeho různé zájmy. Bere na vědomí i neurčitost spojovanou jednak se subjektivní interpretací informace a vágnosti jazyka popř. přímo vyplývající z individuálně založené lidské tvořivosti. Dokáží lépe řešit špatně strukturované úlohy (problémy).
Přináší
• možnost modelového zobrazení prezentované formulace problému
• způsob celistvého nazírání na zkoumané objekty
• respektuje se holismus – osobitá kvalita systému, která není dána jenom vlastnostmi jeho jednotlivých částí. Teprve vzájemná interakce – navíc v určitém prostředí – vytváří tzv. emergenční vlastnosti systému. Ty se objevují teprve u funkčního celku a to jako výsledek působení aktivit prvků systémů a jejich spojujících (integračních) vazeb.
• přináší uvědomění, že nestačí uvažovat pouze o systému jako složitém celku, ale je nutné uvažovat také o způsobech, jakými tuto složitost pojímáme.
• obecné zákonitosti uspořádání
• integrační efekty × synergické efekty
Další disciplíny - podle specifiky potřeb řešení rozmanitých aplikací vstupují do poznatkové základny hlavních komponent i poznatky další.
• marketing, sociologie, psychologie, ekonomie, filozofie
Tyto disciplíny obohacují poznání problémových oblastí aplikace i metod a nástrojů jejich zkoumání.
Nezbytnost sladění (harmonizace) inovačního rozvoje jednotlivých komponent (poznatků), přičemž jde o nerovnoměrný rozvoj. Protože největší přínosy přicházejí až kombinací všech těchto tří komponent + dalších disciplín.
Využití všech komponent a ostatních disciplín vede k nutnosti zaměstnávat stálé či dočasné spolupracovníky. Dále je nutná aplikace pružných organizačních struktur týmové práce a využívání nových komunikačních prostředků.
Žádné komentáře:
Okomentovat