Sedm podstatných změn v pojímání managementu podle P.F.Druckera – První tři se vztahují k chápání disciplíny managementu a zbylé čtyři k praxi jeho realizace.
• Mění se poslání managementu – široké využívání nejen pro podnikatelsky orientované organizace
• Názor, že pro organizaci lze vytvořit jedinou správnou (optimální) organizační strukturu, je překonán – Stejné poslání a úroveň fungování mohou zajistit různá strukturální uspořádání.
• Hledat jediný ideální způsob vedení lidí nemá smysl – Je nezbytná diferenciace vyplývající z odlišností charakterů, schopností a dovedností lidí.
• Technologie, trhy i konečná užití výrobků a služby poskytované prodejními organizacemi nejsou předem známy a není možné je odvětvově předem zafixovat. – Dochází k nečekaným transferům a změnám konečných uživatelů vytvářených inovací.
• Manažerská práce přestala mít jasně vymezené rámce právní subjektivity jedné organizace – Řada samotných organizací se v nezbytném rozsahu integračně propojuje.
• Práce vrcholového managementu ztrácí svůj původní národní a politický rámec hranic domácí ekonomiky.
• Management organizací postupně přestává soustřeďovat svou hlavní pozornost na své interní zájmy – Moderní manažerské myšlení a jednání vychází ze zájmů aspirací a pohledů potenciálních partnerů (zákazníků, konkurence)
Mike Johnson uvádí pět hlavních rozvojových trendů ve své knize „Management in the Next Milenium“. (V této knize se Johnson pokouší charakterizovat rysy globální světové ekonomiky s perspektivou r. 2010).
• Nezbytnost globálního podnikání, a to především pro velké a střední organizace.
• Podnikání bude vyžadovat procesní integraci (reengineering), dále pak prosté, štíhlé a málo hierarchické organizační formy, často i síťového typu.
• Součástí úspěšné práce manažerů i jejich klíčových spolupracovníků je umění založit svůj odborný profil na filosofii „znalostních pracovníků“. Vedení znalostních pracovníků pak vyžaduje umět taktně uplatňovat měkké metody. Dále nutnost mobility pracovníků a redukce počtu středních manažerů.
• Zákazník a jeho potřeby, zájmy i aspirace uspět na svém trhu budou hlavní orientací podnikatelské činnosti organizace.
• Konkurenční pozice organizace a její rozvoj musí odpovídat potřebám informační resp. znalostních společností. Podstatné je umění získat, rozvíjet a zhodnocovat znalostní kapitál organizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat