Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Kvalita manažerské informace

Jestliže hovoříme o kvalitě informací, měli bychom brát v potaz soubor mnoha vlastností, z nichž několik podstatných vymezíme níže. Požadavky na kvalitu informací, spojované s prací manažera jsou obvykle spojovány s požadavky na včasnost dodání, množství a přesnost, podrobnost atd. Mnohé další -jako je validita či aktuálnost - zůstávají v pozadí pozornosti, nebo jim není dost dobře porozuměno. To platí, především o těch aspektech informací, které si všímají způsobů, jakými informace získávány, resp. co a jak vypovídají o okolním světě (tj. s „epistemologií).V nejjednodušší podobě se to týká informací, které vyjadřují kvalitativní nebo kvantitativní aspekty skutečnosti.
Kvalitativní a kvantitativní informace:
Hned v úvodu podotkněme, že kvalita představuje soubor vlastností, které společně charakterizují entitu (přesněji typ entity) jako celek. Jsou to „vnitřní“ vlastnosti (atributy), které jsou utvářena a rozvíjeny v průběhu učení, mají obecný a relativně dlouhodobý charakter a jsou významnou složkou lidských znalostí. Informace kvalitativního charakteru jsou spojeny s abstraktním lidským myšlením a jsou nutné pro rozvoj znalostí a interpretaci konkrétních údajů (informace).
Naproti tomu kvantita se týká konkrétního a okamžitého stavu entity (přesněji výskytu entity), kterou lze vnímat lidskými smysly nebo vhodnými přístroji. Vyjadřuje tedy „míru“ nebo „stupeň kterých určitá vlastnost (atribut) v daném okamžiku nabývá. Kvantitativní informace jsou získávány pozorováním nebo měřením a jsou časově mnohem více proměnlivé, než informace kvalitativní.
Právě kvantitativní údaje jsou někdy považovány za „aktuální“ či „správné“ informace a jejich vazba na kvalitu (obsaženou ve znalostech) je podceňována. K této skutečnosti se vrátíme v odstavcích, věnovaných datové základně. V této souvislosti podotkněme, že oba aspekty od sebe nelze v praxi oddělovat: Kvalitativní informace jsou sto iniciovat znalosti, které jsou zhodnocovány až v konkrétních situacích - ve spojení s kvantitativními informacemi (daty). Naopak kvantitativní informace - přesněji data - nelze interpretovat bez znalostí, vytvářených z informací kvalitativních.
Porozumění výkladu lze potřebuje podpořit uvedením příkladu: Tři číselné údaje „91 - 62 - 89“ pro nás nevyjadřují nic (kromě sekvence čísel), pokud je nejsme schopni interpretovat, pokud nemáme znalosti o tom co tato čísla znamenají a jaký mají význam. Přestože uvedená trojice může implikovat lepší představy, řekněme, že první údaj představuje „označení druhu prodávaného zboží“, druhý udává „cenu za měrnou jednotku“ a třetí „vydané množství“.
Názvy údajů, uváděné v uvozovkách odkazují k jejich významu, ale při podrobnější úvaze nepostačují. V podniku bývají běžně používány dvě měrné jednotky: „nákupní“ je používána pro vnější styk, „spotřební“ je vázána na konstrukční výkresy a výrobu. (Setkáte se s tím i v praxi: budete sice potřebovat 180 cm ocelové trubky, kterou vám v obchodě ochotně uříznou, ale před zaplacením ji zváží, protože cena je udávána za kilogram.) Musíme tedy rozlišovat, o kterou měrnou jednotku se jedná a je zřejmé, že případní záměna může mít fatální následky. Navíc je třeba v podniku vymezit situace, ve kterých se jedná používají typy měrných jednotek...
Ani teď jsme se ještě nedostali ke skutečnému významu - nevíme, zda se jedná o příjem či výdej materiálu, a zpřesníme-li význam na „výdej materiálu“ pak je třeba upřesnit, že se jedná o „ výdej za dílnu xy a období červen 1997“, nebo naopak o „celkový výdej na zakázku yz“. Jistě si každý umí představit množství dalších možností, o kterých tato trojice kvantitativních údajů vypovídá... A to se jedná o přesné údaje a v podstatě jednoduchý údaj...
V praxi máme obvykle tendenci

Žádné komentáře:

Okomentovat