Korektní číselné údaje jsou získávány dvěma způsoby: čítáním - výsledná kardinální čísla udávají počet prvků množiny (např. počet vyrobených kusů), nebo měřením ve smyslu srovnávání s měrnou jednotkou. I v tomto případě bychom měli znát charakter používaného měření, resp. škály, do které jsou výsledky zobrazovány. V případě, že je má škála absolutní nulu (geometrická škála) lze provádět prakticky všechny aritmetické a z nich odvozované statistické výpočty. Ovšem v mnoha případech má škála počátek (nulu) pouze dohodnutou, pak jsou číselné operace omezeny. Typickým příkladem je běžné měření teploty, kde nula je dohodnutá hodnota. Jestliže je ráno 12° C a v poledne 24° C, můžeme bezpochyby tvrdit, že je o 12° tepleji, ale tvrzení, že je dvakrát tepleji je nesprávné.
V mnoha případech ovšem nelze najít vhodnou měrnou jednotku, přestože jsme schopni pozorované hodnoty pořádat ve smyslu „větší - menší“, „lepší - horší“ a pod. V takových případech hovoříme o užití ordinální škály s vymezenými „hodnotami“, např:
Není problém - a často se tak děje - namísto dlouhých popisu používat pro označení jednotlivých hodnot použít číslice (pro příklad uvedené v závorce). Číslice nevyjadřují čísla - jsou jenom označením - a nelze s nimi provádět aritmetické operace! Přesto se tak často děje (vzpomeňme tradiční počítání studijních průměrů) - měli bychom si uvědomit, že výsledné hodnoty takových výpočtů jsou jen velmi orientační a podle toho také akceptovat jejich přesvědčivost...
Otázky validity jsou jenom nastíněny a jsou mnohem složitější. Ve všech případech, kdy se jedná o závažnější rozhodování a práci s informacemi bychom jim měli věnovat zvýšenou pozornost. Významným postupem, kterým lze validitu informací posuzovat a zvyšovat je argumentací.
Další požadavky na informace
Stručně lze uvést ještě další požadavky, kladené na práci s informacemi. První z nich bude jejich adekvátnost tedy věrnost s jakou je zobrazována skutečnost. Je blízká pojmu „přesnost“, který se ovšem týká pouze číselných údajů, v mnoha případech se jedná o vyjádření „explicitní“, takové, které je dostatečně zjevné. Do této kategorie bychom mohli zahrnout i šířku a hloubku informací. Opětovně lze konstatovat, že jejich míra je závislá na charakteru problému a snaha o její vysokou hodnotu je časti přehnaná.
Významným požadavkem na informace je jejich včasnost, ve vztahu k řešenému problému. Informace musí být k disposici ve vhodné časové relaci. Je zřejmé, že pozdě dodané informace ztratili (alespoň část) svou hodnotu. Ale častý slogan „pravé informace v pravý čas“ neznamená, že informace postačí dodat právě ve chvíli řešení problému. Často je nutný předstih pro jejich verifikaci, v mnoha případech bude požadováno jejich doplnění atd. Opět to závisí na charakteru a pojetí problému manažerem.
Jak se mění požadavky s IS/IT
- Roste komplexita požadavků
- typ požadavků je víceméně stále stejný, systém je schopen mu na ně odpovědět
- usnadňují rozhodování nabízením konkrétních řešení na výběr
- požadavky mohou být konkrétnější na základě předchozích získaných informací
- změnilo se definování požadavku – jak má vypadat, aby byl systémem zpracován
- roste požadavek na uchovávání a sdílení informací
Žádné komentáře:
Okomentovat