bývá obvykle signalizována i rostoucím objemem neuspokojivě řešených úloh, popř. jejich pojmovými a formulačními problémy. Výraznou změnou podmínek, za kterých vznikla, ztrácejí „paradigmata" oprávněnost aplikace. Většinou nejde o nahrazení jednoho paradigmatu jiným, ale o poznání podmínek jeho platnosti a širší pojetí problémů mimo tyto podmínky. Potřebují změnu, a to buď zavržení platnosti, nebo kvalitativní inovaci. Zdaleka nestačí dílčí změny realizované při respektování překonaných myšlenkových konceptů neodpovídajících již jak potřebám, tak obvykle ani novým možnostem doby. Takové dílčí změny, resp. inovace nižších řádů mohou vést jen k dílčím, významově zpravidla malým efektům.
V informačním managementu se právě zmíněné dílčí efekty charakterizují jako „přírůstkové" („incremental"). Jsou důsledkem dříve zmíněných inovačních změn nižších řádů (např. racionalizace). Samozřejmě je nelze podceňovat, ale je nutné si uvědomit, že málokdy mohou významně ovlivnit prosperitu firmy či její konkurenční pozici.
Někdy se o nich dokonce s nádechem ironie hovoří jako o „přešlapování na místě" či o změnách v „rámci mírného pokroku". Typickými ilustracemi mohou být dílčí efekty rozmanitých forem zpružňování, zeštíhlováni či zjednodušování organizačních struktur, efekty změn jejich koordinačních mechanismů nebo v míře centralizace či decentralizace pravomoci různých podnikových činností apod.
Typickým střetem zaběhnutých a osvojených postupů s novými, netradičními a dosud málo ověřenými způsoby práce je odpor tradičního manažerského myšlení k změně názorů, které již zastaraly či jsou překonány vlivem rozvoje a nových možností aplikace informačních systémů a informačních technologií (IS/IT).
Lidsky byl a je tento odpor přirozený. Vždyť se od manažerů žádá, aby opustili svá přesvědčení, názory a postupy jednání, které dříve úspěšně, třeba po desetiletí uplatňovali. Proto např. mají tendenci IS/IT aplikovat v rámci dosavadního řádu činností, tj. především k racionalizaci dříve zavedených činností a způsobů jejich organizačního a personálního zajištění.
Skutečně závažné kvalitativní inovace vyšších řádů v období informační společnosti jsou založeny na změně paradigmat dosavadního myšlení a jednání. V informačním managementu mají právě své základní zázemí v nových možnostech, které poskytuje vzájemné oplodnění („cross-fertilization") poznatků a idejí transdisciplinární integrace moderního managementu, informatiky a systémových přístupů, popř. v menší míře i disciplín dalších.
Žádné komentáře:
Okomentovat