ŠETŘENÍ

je považovánu za královskou metodu – má největší šíři použití
Typy šetření
- vyčerpávající
- výběrové - záměrné výběry (nepravděpodobnostní)
- náhodné výběry (pravděpodobnostní)

Záměrné výběry Náhodné výběry
- řetězový výběr - prostý náhodný výběr
- úsudkový výběr - oblastní výběr
- kvotní výběr - skupinový výběr
- metoda základního masivu - anketa
- panel

o ZÁKLADNA VÝBĚRU
o TECHNIKY NÁHODNÉHO VÝBĚRU
o TECHNIKY ŠETŘENÍ
- písemné dotazování – dotazník
- osobní dotazování
- telefonické dotazování

ad. Šetření vyčerpávající – vhodné pouze u menších základních souborů (např. automobilky v ČR, strojírenské podniky v Praze a pod…)
výhody – nevzniká zde výběrová chyba. Nevýhody – je náročné, drahé (zvláště u větších souborů)
ad. Šetření výběrové – vyberu část souboru – tak, abych minimalizoval výběrovou chybu (nelze ji ale zcela vyloučit), podm. je, že výběr musí být statisticky významný, reprezentativní, jinak mohou nastat větší odchylky mezi skutečností a výsledky šetř.

Řetězový výběr – 1. dotazovaný nás odkáže na 2. dotazovaného, ten na 3. atd.

Úsudkový výběr – úmyslně si vyberu urč. skupinu dotazovaných (dle svého uvážení) –
např. vysokoškoláci

Kvótní - vyberu si určité charakteristiky základního souboru, podle kterých ho posuzuji (např. demografické, věkové složení souboru); ze základního souboru pak vyberu menší soubor tak, aby měl stejné vlastnosti jako soubor větší. (výsledky šetření v menším souboru pak mohu zobecnit na větší soubor)

Metoda zákl. masivu – ve zkoumaném souboru existují velké podniky, jejichž podíl na zkoumaných skutečnostech je rozhodující, vliv menších podniků v oboru je zanedbatelný (zaměřím své zkoumání pouze na velké podniky, jakožto reprezentativní složky základního souboru)

Panel – viz skripta