Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Příloha: Funkční a zdrojový přístup

Funkční přístup

Funkční přístup primárně vychází z požadavků na výstupní informace jako reakce na funkce v systému a zaměřuje se především na možnosti, jak tyto informace ze systému získat. Zaměřuje se proto především na algoritmy potřebné k získání těchto informací. Základem je funkční analýza prostředí. Nevýhodou tohoto přístupu je pomalá reakce na změny v realitě, například na změny informačních potřeb uživatelů.
Metody funkční analýzy se zaměřují na algoritmy, zajišťující uspokojování informačních potřeb. Smyslem funkční analýzy je tedy specifikace algoritmu zpracování dat, který vychází ze specifikace požadavků na služby informačních systémů a čerpá z existujících vstupních dat. Funkční analýza se zaměřuje na stanovení cílů, které by měl nový systém splňovat. Nástroji funkční analýzy jsou různé formy funkčních a procedurálních modelů, které zpravidla vycházejí z globální specifikace požadavků na automatizovaný informační systém a pomocí funkční dekompozice směřují k funkcím, které uspokojují tyto požadavky.

Zdrojový přístup

Zdrojový přístup se zaměřuje především na uspokojování informačních potřeb. Primárně se proto orientuje na jejich analýzu, podstatou přístupu je konstrukce datového modelu reality. Základem je informační analýza. Metody datové analýzy, jako podmnožiny informační analýzy, se zaměřují na vymezení obsahu datové základny, návrh její struktury a její realizaci. Centrem zájmu jsou tedy data, která jsou stabilní a jsou datovým odrazem reálných prvků. Nástrojem datové analýzy jsou různé formy datových modelů. Předmětem datového modelování jsou:
• reálné objekty (entity)
• vazby mezi entitami
• změny ve vazbách mezi entitami, tj. dynamická stránka reality, zohledňující časový faktor.
Cílem datového modelování je vymezení objektů v prostoru a čase. Při této analýze se vychází buď z reálných objektů, procesů a událostí a hledání možností jejich optimálního zobrazení v datové základně, nebo (a současně) z analýzy informačních potřeb resp. informací jako vstupů a výstupů ve vazbě na jednotlivé potřeby.
Východiskem může být analýza reálných procesů a objektů resp. jejich chování a hledání jejich optimálního zobrazení v datové základně. Předmětem takto pojaté analýzy jsou objekty, jejich vazby, aktivace a deaktivace těchto vazeb jako výsledek událostí v realitě. Podstatou tohoto přistupuje zaměření na tvorbu datového modelu reality, který je ve své podstatě stabilnější než informační požadavky. Realitou rozumíme jak existující systém, tak i představu budoucího projektovaného systému.
Nevýhodou funkčního přístupu je malá flexibilita, nevýhodou zdrojového přístupu je možnost nezahrnutí některých podstatných funkcí do výsledného řešení (což lze však minimalizovat v počátečních fázích projektování).
Nejenom z důvodu těchto nejpodstatnějších omezení je nutné si uvědomit, že nelze upřednostňovat jeden způsob před druhým a není možné přistoupit k řešení pouze z hlediska funkcí nebo dat. Metody informační a funkční analýzy se vzájemně doplňuji a prolínají. Každá z nich je zaměřena na jiné hledisko. Lze je v konkrétní situaci vzájemné nahrazovat, výsledky dosažené jedním způsobem lze ověřovat druhým. Je proto vhodné účelně propojovat informační a funkční analýzu. Informační resp. datová analýza by měla mít před funkční analýzou určitý předstih resp. měla by modifikovat závěry informační analýzy.

Žádné komentáře:

Okomentovat