Modely vyvinuté v dobách klasického období, se vyznačují spíše obecným konceptuálním charakterem ,který obsahuje globání popis ideového přístupu k projektu, zatímco modely posledních let odrážejí spíš snahu o perfekcionismus v oblasti detailního zpracování a tím i řízení projektu IS/ICT, Proto se dřívější modely životního cyklu projektu používají dodnes, ale nikoliv pro operativní řízení projekčních prací, ale především pro taktické a strategické řízení projektů. Představují totiž větší abstrakci pohledu na konkrétní projekt IS/ICT. Pro operativní řízení jsou využívány modely, které jsou bezprostčředně podporovány účinnými nástroji IT (např. nástroje typu CASE a různé nástroje pro automatizovanou podporu řízení projekčních prací, jako např. MS Project).
Konceptuální – vodopádový, spirálový, síťový
Typy modelů
Vodopádový model
Vodopádový model životního cyklu projektu [Boeh_76] informačního systému patří mezi modely nejstarší, jeho pojetí vychází de facto z tržní situace, kdy poptávka na trhu projekčních prací převyšuje nabídku a kdy vlastně každý projekt informačního systému se stává jedinečným uměleckým dílem na zakázku. Tento přístup samozřejmě nevyhovuje průmyslovému chápání tvorby projektů informačních systémů.
Obr. A Vodopádový model životního cyklu projektu
Ekonomické vztahy mezi řešitelem (tvůrcem IS) a jeho zadavatelem (zde uvažuji o tom, že zadavatel se stává zároveň i investorem celého projektu), lze shrnout takto:
Zadavatel hradí veškeré finanční náklady na tvorbu projektu informačního systému - od etapy analýzy požadavků až po jeho rutinní provoz a údržbu. Podíl na krytí nákladů na projekt a tím i míra rizika úspěšnosti projektu leží plně na bedrech zadavatele.
Na řešitele zbývají vlastně náklady pouze na základní vyškolení vlastních zaměstnanců a získání základních informačních technologií - obr. d.
Obr. B Rozdělení nákladů mezi zadavatele a řešitele
V současné době je možné tento přístup vidět pouze u speciálních projektů na zakázku, kterými jsou dnes i do značné míry projekty informačních systémů typu EIS. Typický je také tento přístup u firem, které se snaží nově na trh EIS aplikací proniknout, neboť přestože mají vyškolené odborníky v oblasti vývojového prostředí, potřebují svou první zakázku, na níž by získané znalosti využily. I v tomto případě se ale vybrané části informačního systému (moduly) převádějí do firemní knihovny hotových procedur k případnému opětovnému použití
Žádné komentáře:
Okomentovat