• není určen pro některý podnik, ale slouží různým právnickým nebo i přímo fyzickým osobám jako jeden ze zdrojů externích informací.
Externí informační systémy jsou iniciovány, řešeny a řízeny podle některého z následujících principů:
a) obchod s informacemi,
b) povinnost předávaní informací (např. povinnost stáru seznamovat občany s právními dokumenty) nebo nutnost práce s externími informacemi (např. systémy koordinace kmitočtového spektra v radiokomunikacích),
c) potřebnost, účelnost a užitečnost externích zdrojů informací (např. Internet, BBS, bibliografické systémy) - zde se ovšem nevylučuje použít také principu obchodování.
Externí informační systémy mohou být (podle provedení):
• on-line systémy plošně rozlehlé, s velkým počtem uživatelů, pracující v režimu terminál - mainframe
• client - server (těmto systémům se také říká rozsáhlé), => lokální, regionální nebo jinak plošně omezené on-line systémy menšího rozsahu, pracující na bázi nejrůznějších technologií
• systémy na médiích (např. CD ROM), distribuované nebo prodávané, => systémy, poskytující ze svých bází tiskoviny (off-line).
Obecně jsou pro externí systémy možná jakákoliv řešení, umožňující šíření informací pro daný účel vhodným a efektivním způsobem. Většina externích systémů se také vyznačuje rozsáhlými bázemi dat
Externí systémy mohou poskytovat služby:
• buď široké veřejnosti (systémy s obecným přístupem),
• nebo vymezené množině uživatelů (systémy s vymezeným přístupem) - množinu uživatelů stanoví provozovatel systému (obecně - vymezením okruhu zákazníků, konkrétně - určením konkrétních uživatelů).
Žádné komentáře:
Okomentovat