- představuje souhrn všech faktorů, které ovlivňují řízení projektu - nasazení jednotlivých nástrojů, návaznost etap apod. Vlastně se jedná o souhrn technických faktorů a faktorů společenských, psychologických a ekonomických.
Na obr. j (Model na obrázku je záměrně převzat v originále z práce [Raut_92]) je znázorněn model životního cyklu projektu, který se skládá ze čtyř kvadrantů, které z pohledu řízení projektu představují určité suboptimální cykly jeho tvorby. Každý z kvadrantů představuje určitou fázi tvorby projektu:
• první kvadrant - fázi určení požadavků na projekt,
• druhý kvadrant - fázi specifikace řešení projektu,
• třetí kvadrant - fázi implementace projektu,
• čtvrtý kvadrant - fázi rutinního provozu, údržby a dalšího rozvoje projektu.
Základním problémem současného vývoj projektů IS je fakt, že lidem, kteří jsou zainteresováni na tvorbě projektů, není dostatečně jasné, že tvorba projektů je primárním problémem dělení (dekompozice) na úlohy, etapy a řízení navigace v nich. Pokud by se tento trend prosadil, bude proces tvorby projektu od samého začátku plánován za účasti profesionálů v tomto oboru, včetně etap návrhu projektu, plánování personálních, časových i finančních zdrojů, používání nástrojů apod. Globální životní cyklus projektu je pro potřeby použití modelu rozdělen do čtyř kvadrantů, které představují lokální suboptimální cykly životního cyklu projektu. Zvýšené investice (pracovní, časové i finanční) v kvadrantu jedna a dvě umožní nejen redukovat rozhodným způsobem i celkové náklady na vývoj projektu, ale ve svém důsledku vedou i k optimálnímu návrhu technického a programového vybavení projektu a jeho dobrému souladu. To je dáno tím, že značné úsilí všech zúčastněných osob na tvorbě projektu je věnováno určení požadavků na projekt a jeho návrhu. O co více času, financí a myšlenek bylo věnováno v úvodních dvou kvadrantech projektu, tím jsou potom redukovány náklady ve všech formách převážně v kvadrantu čtvrtém - při provozu, údržbě a rozvoji fungujícího projektu. Ale především je nutné, abychom se naučili plánovat koordinované nasazení informační technologie, organizace pracovních týmů, nástrojů a lidských zdrojů pro tvorbu projektů.
Dva vstupní body do modelu životního cyklu projektu představují možnosti:
• tvorby nového projektu - bod A,
• úpravy projektu stávajícího při změně podmínek - bod B (slouží i jako výchozí bod pro prototypová řešení).
Oba vstupní body jsou uvedeny na obr. j pod názvem START A a START B.
Žádné komentáře:
Okomentovat