Mzdová nerovnost vzrostla v devadesátých letech z poměru 2,45 mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy na poměr 2,8, tedy jen o 14 procent, vypustíme li horních a dolních deset procent mezd a příjmů. Nejvyšších a nejnižších deset procent příjmů se obvykle nesrovnává pro nízkou spolehlivost evidence právě v těchto skupinách. Expertní odhady poměru právě v těchto krajních příjmů se pohybují nejčastěji kolem poměru 6:1 v polovině devadesátých let, se vzrůstem téměř o 100% proti roku 1989.
Ani statistické přehledy ani sociologické průzkumy však neukazují na pokles nejnižších příjmů v devadesátých letech; rostoucí nerovnost byla dána rostoucím podílem vysokých příjmů.
Celkově se odhaduje, že rozdíl mezi vykazovanými a skutečnými příjmy (se započtením příjmů z neformální ekonomiky) se pohyboval okolo dvaceti procent pro první polovinu devadesátých let.)
Rozdíly v příjmech domácností nerostou ani tak strmě jako rozdíly v příjmech jednotlivců a průměrný příjem na jednoho člena domácnosti je stále méně závislý na počtu dětí v rodině. V roce 1988 vysvětloval rozdílný počet dětí 46% rozdílné výše příjmu na hlavu v domácnosti, v roce 1996 to bylo jen 27 procent. Zvyšující se diferenciace příjmů potlačuje diferenciaci podle počtu vyživovaných dětí.
Tabulka: Vzdělanostní struktura pracovní síly. Rok 2001; v tisících osob
Stupeň vzdělání absolutně %
Základní 537 10,4
Učňovské 2.259 43,6
Středoškolské 1.809 34,9
Vysokoškolské 581 11,1
Celkem 5.186 100,0
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001.
Žádné komentáře:
Okomentovat