Převládajícím přístupem při hodnocení dopadů výše uvedených demografických trendů na systém penzijního pojištění a dalších oblastí hospodářské politiky (např. financování zdravotnictví) je negativní až mírně katastrofický tón, zhruba v intencích: „nerodí se děti → populace stárne → vymírá → v budoucnosti se současné důchodové, zdravotní a sociální systémy stanou bez zásadních reforem neufinancovatelné → demografický vývoj je již v současnosti příčinou problémů jako jsou deficity na účtech důchodového či zdravotního pojištění.“ Domnívám se, že tento přístup je do určité míry zavádějící, jak se budu snažit dále doložit.
Jak již bylo uvedeno výše, střední délka života je v ČR stále významně nižší než ve vyspělých zemích. Tento faktor společně s vyšší úmrtností seniorů v předchozích dekádách a obecně nízkému počtu obyvatel narozených v třicátých letech minulého století vede k tomu, že podíl obyvatel ve věku přes 65 let v české populaci není nijak závratně vysoký.
Tabulka 1: Věková skladba; procentuální podíly na celkové populaci; rok 2001
Věk 65+ (poproduktivní) Věk 15-64 (produktivní) Věk 0-14 (předproduktivní)
Itálie 18,4 % 67,4 % 14,2 %
Japonsko 17,6 % 67,9 % 14,5 %
Německo 16,4 % 68,3 % 15,3 %
Rakousko 15,7 % 67,8 % 16,5 %
Maďarsko 14,5 % 68,7 % 16,8 %
ČR 13,8 % 70,1 % 16,1 %
USA 12,6 % 66,2 % 21,2 %
Polsko 12,2 % 69,0 % 18,8 %
Slovensko 11,3 % 69,3 % 19,3 %
Irsko 11,2 % 67,2 % 21,5 %
Uganda 1,9 % 49,1 % 49,0 %
Zdroj: World Bank: World Development Indicators 2003, p 38-40
Výrazný pokles porodnosti současně s přechodem početné kohorty narozené v sedmdesátých letech do produktivního věku paradoxně způsobil výrazné zvýšení podílu věkové skupiny 15 – 64 na české populaci. Pouze sedm zemí na světě má v současnosti podíl této kategorie vyšší než 70% . Těžko takovouto situaci pak nazvat demograficky nepříznivou. Důsledkem vysokého podílu obyvatel v produktivním věku je pak skutečnost, že ČR má v mezinárodních srovnáních jedny z nejpříznivějších hodnot celkové míry závislosti , a i v poměrech závislosti seniorů vůči produktivní populaci dosahuje mimořádně příznivých hodnot. I ve srovnání s historickým vývojem je zřejmé, že současná demografická struktura ČR nevykazuje nějaké významné zhoršení a celková míra závislosti se dokonce během minulé dekády zlepšila, jak dokazuje následující tabulka.
Zdroj: World Bank 2003; data rok 2001
podíl produktivní/neproduktivní; neproduktivní = věková kategorie 0-14 a 65+
Žádné komentáře:
Okomentovat