Tempo růstu a míra nezaměstnanosti
Je pozorovaným faktem, že vysoké tempo růstu HDP je provázeno snížením míry nezaměstnanosti a zpomalování růstu naopak zvyšováním míry nezaměstnanosti.
Okunův zákon
Vztah mezi reálným růstem a změnami v míře nezaměstnanosti v americké ekonomice je znám jako Okunův zákon . Okunův zákon říká, že míra nezaměstnanosti klesá, jestliže růst převyšuje trendovou míru 2,25 procenta. Přesněji řečeno, je-li tempo růstu reálného HDP po dobu jednoho roku o jeden procentní bod nad trendem, míra nezaměstnanosti klesne o půl procentního bodu.
Δu = -0.5(y-2,25)
V českých podmínkách byla platnost tohoto vztahu možno ověřit během recese let 1997-1999, která byla provázena prudkým nárůstem nezaměstnanosti z hodnot okolo 3% k hodnotám 8-9%.
Inflace a nezaměstnanost
Phillipsova křivka
Křivka poprvé sestrojená A. W. Phillipsem, znázorňující substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Názor, který se zpočátku utvořil na základě Phillipsovy práce, spočíval v tom, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra inflace. V moderní makroekonomii hlavního proudu se klesající Phillipsova křivka se substitučním vztahem všeobecně považuje za platnou pouze v krátkém období; v dlouhém období se soudí, že Phillipsova křivka je svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti .
Substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění setrvačná nebo očekávaná míra inflace. Mění-li se však míra setrvačné inflace, pak se krátkodobá Phillipsova křivka posune.
Ekonomický vývoj od roku 1970 ve vyspělých zemích pak ve spojení vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti nahlodal přiměřenost krátkodobých Phillipsových křivek jako nástroje pro provádění substituční formy hospodářské politiky (výměna inflace za nezaměstnanost).
Arthur Okun, Brookingsův ústav, někdejší předseda Rady ekonomických poradců
Definice: Samuelson 1991.
Žádné komentáře:
Okomentovat