Každý ekonomický subjekt může být zadlužen. Zadluží-li se stát, hovoříme o státním, vládním nebo správněji veřejném dluhu. Státní zadlužení úzce souvisí s deficitem státního rozpočtu. Tradičně je souvislost mezi rozpočtovým deficitem chápána v jednosměrné kauzalitě. Rozpočtový deficit jako příčina veřejného dluhu – veřejný dluh jako důsledek rozpočtového deficitu. Z tohoto pojetí vychází velmi častá definice, která definuje veřejný dluh jako sumu minulých rozpočtových deficitů.
Veřejný dluh = souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu (bez ohledu na to vznikly-li tyto pohledávky rozpočtovou cestou či jinak).
Pro fakt, že je dluh státu označen jako veřejný není podstatný způsob jeho vzniku, ale způsob jeho úhrady – skutečnost, že představuje pohledávku vůči současné i budoucí daňové povinnosti obyvatelstva.
Z metodického hlediska je důležité odlišovat čistý a hrubý dluh.
Čistý dluh představuje celkový objem závazků nějakého subjektu (hrubý dluh) snížený o objem jeho pohledávek. Konvenčně je státní dluh vykazován jako hrubý, tj. jako celkový objem závazků státu bez ohledu na státní pohledávky. Použití čistého dluhu, lépe vyjadřujícího celkovou finanční situaci vlády je komplikováno metodickými problémy, především otázkou, která vládní aktiva je možno od hrubého dluhu odečítat a jak je oceňovat. Obvykle je čistý vládní dluh nižší o částku státních finančních aktiv (půjčky soukromému sektoru, hotovost, podíl na akciovém majetku soukromých společností a devizové rezervy). Podíl konvenčně vyjádřeného (hrubého) veřejného dluhu na HDP je logicky vyšší než podíl dluhu čistého.
Tabulka: Podíl čistého a hrubého vládního dluhu v % nominálního GNP (1992)
čistý hrubý
USA 37.9 63.0
Japonsko 6.1 64.9
Německo 22.7 44.0
Francie 28.8 50.1
Itálie 106.7 108.4
UK 35.6 41.9
Kanada 53.9 82.3
Belgie 124.3 134.4
Průměr OECD 34.5 62.7
Zdroj: OECD Economic Outlook 1992
Žádné komentáře:
Okomentovat