Jako převažující trend můžeme označit tendenci zvětšující se diferenciace mezd, to znamená stále většího rozptýlení mezd. Variační koeficient se ve sledovaných letech významně zvýšil. Poznamenejme, že k nejvýznamnějšímu nárůstu diferenciace došlo v počátečních letech transformace ekonomiky na tržní hospodářství, tehdy byl provázen především nadprůměrným nárůstem v oblasti vysokých mezd. Přes jistou rozkolísanost tento trend mírně pokračuje. Mzda na prvním decilu mezi roky 1996 a 2000 vzrostla o 33,0 %, na devátém decilu ale o 37,6 %.
Přesto obraz narýsovaný pouze těmito kvantilovými hodnotami nepostačí, variační koeficient totiž vzrostl mnohem více než vzrostl decilový poměr; kvartilový poměr se dokonce téměř nemění. Navíc variační koeficient stoupal rok od roku, zatímco oba kvantilové poměry různě kolísaly. Je tedy zřejmé, že výrazný nárůst diferenciace vykazované variačním koeficientem mají jiný základ - naprosto nepramení z oblasti poloviny středních mezd (tj. mezi kvartily), dokonce není výrazný ani v oblasti 80% středních mezd (mezi krajními decily). Bližší pohled by prokázal, že “motor” nárůstu diferenciace je určován v oblasti desetiny nejvyšších mezd, tedy až nad horním decilem. Mzda nejvýrazněji - a neproporciálně vzhledem k ostatním - vzrůstá nejlépe placeným zaměstnancům. V oblasti nejnižších mezd mzda nemůže být diferenciována vzhledem ke stanovené minimální mzdě.
Potvrzením tohoto jevu je i fakt zvyšujícího se rozdílu aritmetického průměru mezd (jinak nazývaného průměrná mzda) od mediánu (tedy mzdy průměrného zaměstnance). Již v roce 1996 byla průměrná mzda o více než 13 % vyšší než mzda v mediánu a tento rozdíl ukazoval značné zešikmení rozdělení mezd. V roce 2000 tato odchylka činila již 20 %. Ukazuje se, že extrémní hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.
Čísla však také ukazují, že situace na trhu práce v ČR je po roce 1996 již značně stabilizovaná a popisují, že nedošlo k prudkým a dramatickým výkyvům přesto, že v této době česká ekonomika prošla ekonomickou recesí. Jedinou výjimkou hodnou zaznamenání je přerušení stabilního vývoje mezi roky 1996 a 1997, kdy došlo k zbrzdění nárůstů mezd zejména na horním kvartilu rozdělení a poklesl decilový a zejména kvartilový poměr, třebaže variační koeficient se mírně zvýšil - to ukazuje na výchylku vývoje mezd u skupiny zaměstnanců tzv. vyšší střední třídy. Toto téma bude ještě popsáno v dalších kapitolách.
Tabulka: Vzájemný vztah průměrných čistých měsíčních peněžních příjmů některých typů domácností za rok 2000 (%)
Rok 2000
Zaměstnanci s dětmi/Zaměstnanci bez dětí 59,7
Domácnosti s dětmi s minim.příjmy/Zaměstnanci celkem 45,3
Domácnosti s dětmi s minim.příjmy/Zaměstnanci s dětmi 53,3
Důchodci celkem/Zaměstnanci celkem 88,1
Důchodci celkem/Zaměstnanci s dětmi 103,5
Důchodci celkem/Zaměstnanci s dětmi 61,8
Poznámka: Peněžní příjem na člena domácnosti.
Zdroj: Spěváček 2002, s.243, převztao z MPSV 2001
Žádné komentáře:
Okomentovat