Československá centrálně plánovaná ekonomika se vyznačovala uzavřeností na běžném i kapitálovém účtu platební bilance a měla nesměnitelnou měnu. Zahraniční obchod se řídil rozdílnými pravidly oproti tržním ekonomikám. Nebyl nástrojem realizace komparativních výhod, ale stal se spíše prostředkem získávání deviz a byl v československém hospodářství monopolizován podniky zahraničního obchodu. Spuštění liberalizace zahraničního obchodu na počátku transformace představovalo zásadní změnu ve způsobu jeho fungování.
Po 1. lednu 1991 byly liberalizovány transakce na běžném účtu platební bilance a podnikovému sektoru byl umožněn přístup ke směnitelným měnám. Podniky tak mohly zajišťovat svůj obchod sami bez prostřednictví podniků zahraničního obchodu, na druhé straně však čelily ztrátě tradičních trhů díky rozpadu RVHP. Nepříznivému dopadu na podnikovou sféru měla zabránit výrazná devalvace měnového kurzu.
V první fázi po spuštění ekonomických reforem byl vývoj zahraničního obchodu charakterizován změnou v teritoriální struktuře vývozu a dovozů, neboť dramaticky poklesl objem zahraničního obchodu se zeměmi RVHP a naopak rostl podíl vyspělých evropských ekonomik na vzájemném obchodu. V současnosti jsou hlavními obchodními partnery země EU, se kterými se uskutečňuje 60-70% našeho zahraničního obchodu.
Země Podíl vývozu do EU Podíl dovozu z EU
ČR 69,2 64,2
Maďarsko 76,2 64,4
Polsko 70,5 64,9
Slovensko 59,4 51,7
Pramen: Sociální a ekonomické dopady integrace ČR do EU. 2001.
Tab. Integrace obchodu v roce 1999 (v %)
Žádné komentáře:
Okomentovat