Problém

= překážka, která brání přechodu od stavu reálného, který je nevyhovující, ke stavu žádoucímu.

Chceme-li dosáhnout cíl, musíme vyřešit (odstranit) problém.

Někdy je problém evidentní, snadno rozpoznatelný. V řídící praxi se však častěji setkáváme se situacemi, kdy mnohé z problémů se v běžném chodu organizace nikterak neprojevují a stávají se zjevnými až v okamžiku, kdy je na jejich řešení pozdě. Důležité je však rozpoznání právě těchto problémů. Řešení důsledků na místo příčin není totiž vždy dobré.

Příklad
Problém opakované absence pracovníků na pracovišti je možno řešit systémem zástupů, prostřednictvím přesčasové práce, plánovaných kapacitních rezerv apod. Pokud se však budeme zabývat tím, co je pravou příčinou těchto absencí a zjistíme, že v nemalé míře to je nízká loajalita pracovníků vůči organizaci a spolupracovníkům, pak je třeba řešení hledat někde jinde - ve zdokonalení motivačního systému, rozvoji pozitivních mezilidských vztahů atd.

Zjišťování a odhalování pravých příčin je proces jdoucí do hlubin problému, k odhalování jeho kořenů. Jde o hledání kauzálního řetězce (příčina => následek = příčina…)

Výstupem fáze definování je vymezení cíle, kterého má být dosaženo, nebo problému, který má být řešen.

b) ANALYZOVÁNÍ
Běžný zvyk svádí k tomu, již nyní intuitivně směřovat ke konkrétní představě jak rozhodnout. Ovšem tato představa zatím není podložena dostatečnou analýzou potřebných informací.

Je proto třeba nejprve shromáždit a vyhodnotit informace potřebné pro řešení problému
· bylo zajištěno efektivní získávání informací
· byl určen vhodný rozsah informací
· byla provedena správná interpretace získaných informací

Současnost - nadbytek informací => zorientování se, zjistit disponibilní informační zdroje, posoudit jejich kvalitu, dostupnost a náklady spojené s jejich využíváním. Patrně nejdůležitější je rozpoznání relevantnosti informací (podstatné / nepodstatné).

Problém - limitace časem, řešitelskými kapacitami i finančními zdroji. Pokud se člověk dostane do časového tlaku, je nucen vystačit s menším objemem zpracovávaných informací, přičemž předpokládá, že ztráty vyvolané oddálením rozhodnutí budou podstatně vyšší než přínosy z dodatečných informací. MU při zvětšování rozsahu informací klesá, zatímco MC na jejich získávání rostou (optimum).

Pozor - správná interpretace analýzy informací (uplatnění úsudku)

Rozhodování je orientováno ex ante = bude se naplňovat v budoucích, nikoliv současných podmínkách (=> informace o budoucnosti = pravděpodobnostní charakter, „předpověď“).

Výstupem analyzování je soubor relevantních, důvěryhodných informací, včetně jejich interpretace, připravených pro využití v dalších fázích rozhodovacího procesu.