(Vazba na ostatní subsystémy manažerského účetnictví; formy organizace nákladového účetnictví; odpovědnostní vs. kalkulačně-výkonové účetnictví)
Předmětem nákladového účetnictví je zobrazení podnikového výrobního procesu v peněžních jednotkách. Existuje celá řada celá řada takovýchto zobrazení, protože stejně jako ostatní subsystémy MU není ani tento téměř vůbec předmětem státní regulace.
Hlavními cíli NU jsou:
l Zpodrobnit údaje finančního účetnictví - za tím účelem se utváří ekonomická struktura středisek
- za ně samostatně sledovány ekonomicky (hodnotově, peněžně,finančně) vyjádřené veličiny
- minimálně nákladová střediska (řízena předem stanoveným objemem nákladů = PSN)
l Poskytnout průběžné informace o splnění ekonomicky vyjádřeného úkolu - za tím účelem snaha přímo do účetnictví vtáhnout PSN, příp. jiné ekonomické veličiny
o účtování o PSN a skutečných nákladech
§ úhrnné metody evidence - odděleně
§ rozdílové metody evidence – skut. náklady v rozdělení na PSN a odchylku
Formy organizace nákladového účetnictví
V nejobecnější rovině lze rozlišit tři hlavní principy, které mohou dominovat při rozhodování na otázku, jak uspořádat nákladové účetnictví:
1. Odpovědnostní princip – klade si za cíl uspořádat NU tak, aby účetní informace co nejvíce vyhovovaly potřebě vrcholového managementu zadávat vedoucím podřízených útvarů ekonomicky (peněžně, hodnotově) vyjádřené úkoly a kontrolovat jejich splnění. Je třeba dodržovat zásadu, že budou na účtech každého vnitropodnikového útvaru zobrazeny pouze takové veličiny, které má tento útvar pravomoc ovlivnit (může za něj nést zodpovědnost).
2. Výkonový princip – podle něho je NU uspořádáno tak, aby přímo z účetního systému bylo možno sestavit výslednou kalkulaci výkonu, tedy zjistit skutečné náklady jednice odbytového výkonu. Primárním cílem se tak stává sledování místa vzniku nákladů.
3. Procesní princip - usiluje o to, aby účty v NU byly uspořádány podle jednotlivých procesů, které v podniku probíhají a jejichž kombinacemi vzniká výsledný odbytový výkon podniku.
Z charakteristik vyplývá, že se principy vzájemně vylučují. Po ujasnění si otázky, který princip bude zvolen, můžeme přejít k uvedení forem vedení nákladového účetnictví:
1. Jednookruhová forma – nákladové a finanční účetnictví se vedou společně v jediném okruhu. To znamená, že všechny detailní informace potřebné v NU musí konceptor účetního systému zajistit pomocí soustavy analytických účtů. Nepostačují-li účty FU, užijí se souvztažné zápisy na účtech 599 – Vnitropodnikové náklady a 699 – Vnitropodnikové výnosy.
2. Dvouokruhová forma – soustřeďuje NU do relativně samostatného druhého účetního okruhu. Jeho propojení s FU (prvním okruhem) zajišťují tzv. spojovací účty (slouží jako zrcadla, pomocí kterých se převádí informace mezi oběma víceméně nezávislými okruhy účetnictví). Tento okruh se zpravidla zaměřuje na účtování o nákladech a výnosech souvisejících s transformačním procesem a na účtování o zásobách vytvořených při této transformační činnosti. Protože FU a NU zpravidla používají rozdílné ocenění zásob, zajišťují soulad obou okruhů kromě spojovacích účtů také rozdílové účty.
Žádné komentáře:
Okomentovat