(hlavní milníky vývoje účetnictví; vazba na hospodářský vývoj; hlavní inovace v účetně-ekonomických nástrojích)
Žijeme v době, která je literaturou označována za informační společnost, nebo také postindustriální, s postupným zánikem industriální společnosti a se stále větším kladením důrazu na fungování informace. Každá společnost potřebuje pro správné fungování života dostatečně organizovanou výrobu a systematicky seřazené informace, ať už pro přehled vlastních výdajů a příjmů, či pro optimální stanovení ceny. Hlavním z nástrojů, který byl schopen toto poskytovat, se stalo účetnictví.
Počátek účetnictví sahá do dávnověku. Chadlejsko-babylonská, asyřanská a sumerská civilizace své hospodářství dokumentovali v podobě obchodních zápisů. V Egyptě se o příjmy do státní pokladny a o zápisy o těchto příjmech staraly písaři. Čína v posledním tisíciletí před Kristem vedla státní účetnictví. Řekové již ve 3.stol.př.n.l. vyvinuli velmi složitý a podrobný systém odpovědnostního účetnictví.
První zárodečnou podobu dnešního účetnictví je možno nalézt i ve starověkém Římě – Caesar vydal právní normu, že musejí být vedeny systematické zápisy o příjmech a vydáních, tzv. codex accepti et expansi. Zápisy měly formu knihy, sloužila také jako důkazní prostředek.
Inkové – systém záznamů, který vycházel z dvacítkové soustavy, jako nosiče informace použity quipy – barevné šňůrky s uzly, vázanými podle zvláštních kódů. Běžci přenášeli quipy do podřízených provincií – dálkový přenos informací.
Za datum narození účetnictví v dnešní podobě je považován rok 1495 – bylo zveřejněno dílo Summa de Arithmetica, Geometria, Proportioni et Proporcionalita (Vše o aritmetice, geometrii, poměrech a úměrách. V něm italský mnich Lucca Paccioli popsal benátskou formu účetnictví, vedenou ve třech knihách (memoriál, deník a hlavní kniha) – podvojná forma, jejich principy jsou využívány dodnes.
K dalšímu zásadnějšímu vývoji účetnictví dochází až v 19. a 20.století, zejména díky průmyslové revoluci a následné vědecko-technické revoluci. Toto období je spjato se jmény Taylor, Mayo, Gilberth, Fayol apod. Jejich teoretické poznatky podstatným způsobem ovlivnily praxi velkých podniků. Př. – Henry Ford a jeho automobilka. Od něj přinesl tento systém k nám Tomáš Baťa. Požadavky na tyto rozrůstající se podniky v účetnictví – jednotkové náklady polotovarů, porovnání produktivity práce, administrativní kontrola prostorově oddělených provozů – nástin manažerského účetnictví.
Rozvoj železnice v USA (2.pol.19.stol.) znamenal velký nárůst potřeby kapitálu – rozvoj burzy, obchodů s dluhopisy, potřeba informací pro věřitele. Do železničních společností bylo zařazeno celé finanční oddělení v čele s finančním ředitelem. Došlo zde k „účetní revoluci“ – bookkeeping à accounting, bylo zavedeno finanční, kapitálové a nákladové účetnictví.
Ocelářství (Andrew Carnegie) – „sleduj náklady a zisky se ohlídají samy“. V r. 1880 měl nejpodrobnější a nejpřesnější systém nákladových listů. Ceny odvozoval od přímých nákladů – nejnižší ceny na trhu, i v dobách recese byl ziskový.
Žádné komentáře:
Okomentovat