Rozhodování = klíčový prvek řízení a správné rozhodnutí EO je podmínkou nutnou (nikoliv postačující) pro dosažení zamýšleného cíle. Pokud EO rozhodne chybně, představují všechny následující aktivity a kroky jdoucí nesprávným směrem (někdy se dá v průběhu zvrátit, ne vrátit!!!).
Rozhodování je volba mezi více variantami chování.
a) Malá rozhodnutí
Život člověka je spjat s neustálým rozhodováním. Většinou se jedná o opakovaná drobná rozhodnutí, která vykonáváme rutinně až podvědomě, vedeni spíše intuicí či zvykem (málo času na přípravu). Dosah je malý a chybné rozhodnutí nemusí způsobit velkou škodu a často ho lze napravit.
b) Střední až velká rozhodnutí
Roste význam rozhodování. Př.: nepřehledné situaci, nedostatek potřebných informací, vidina možnosti skvělého úspěchu i s vědomím rizika katastrofálního nezdaru => vyvstává potřeba mít k dispozici metodu, návod či radu, jak správně rozhodnout (dále pak kdo a o čem).
· Osobní rozhodování
= člověk nejenže rozhoduje sám o sobě ve vlastním zájmu, ale svoje rozhodnutí zpravidla vlastními aktivitami a vlastním úsilím naplňuje. Naproti tomu rozhodování, které je spjato s výkonem určité funkce, je charakteristické tím, že člověk rozhoduje v zájmu někoho jiného a zpravidla z popudu někoho jiného, o někom jiném. Rozhodnutí je zpravidla realizováno nikoliv rozhodovatelem, ale jinými lidmi (rozhodování politické, velitelské, správní a rovněž rozhodování manažerské).
*stupeň determinace = velikost prostoru pro rozhodování. Hranice tohoto prostoru vymezují primárně etické zásady rozhodovatele + předpisy, které jsou pro rozhodovatele závazné (vnitřní předpisy organizace).
Hranice mohou determinovat
· postup při rozhodování
· dobu, do které se musí rozhodnout
Vysoký stupeň = správní rozhodování (správní úředník determinován podrobnými předpisy)
Nízký stupeň = osobní rozhodování (rozhoduje se dle vlastní potřeby a v rámci svých postojů)
Manažerské rozhodování
Rozhodovatel – manažer rozhoduje v zájmu - nadřízeného, zaměstnavatele a to v oblasti své působnosti. Rozhodnutí je realizováno prostřednictvím jemu podřízených osob. Stupeň determinace je nízký až střední (mravní zásady, obecně závazné předpisy, vnitřní předpisy organizace), ale prostor pro jeho rozhodování zůstává obvykle značný (př.: TOPmanagement – problém spíš s nadměrností).
Rozhodovací problémy
- jsou složité
- vyznačují se neurčitostí
- obtížně algoritmizovatelné
Manažer ALE i přesto nese odpovědnost za úspěšnou činnost kolektivu, resp. organizace, kterou řídí. Jak řídí a jak v rámci řízení rozhoduje, zůstává víceméně jeho věcí. Důležité jsou výsledky a podle nich je hodnocen.
Manažerské rozhodování
- organizační
- procesní
Žádné komentáře:
Okomentovat