(Základní kalkulační metody rozvrhování nepřímých nákladů; rozdílnosti v závislosti na tzv. sdruženosti výroby; rozvrhová základna a požadavky na ni kladené)
Metodou kalkulace rozumíme postup, jímž se v předběžné kalkulaci stanoví předem výše nákladů, resp. se ve výsledné kalkulaci zjišťuje skutečná výše nákladů na daný podnikový výkon (k. jednici).
Metody se člení podle způsobu přiřazování nákladů kalkulační jednici. K tomu se používá kalkulačního členění nákladů na přímé a nepřímé. Přímé náklady zde budou omezený pouze na náklady jednicové. Veškeré režijní náklady budou považovány za náklady nepřímé.
Přímé náklady – vztah jednicových nákladů k určitému předmětu kalkulace je dán vztahem příčinné souvislosti a jednicové náklady se přiřadí kalkulační jednici přímo. V předběžné kalkulaci se vyjádří hodnotové vyjádření naturálních norem spotřeby ek. zdrojů, při výsledné kalkulaci potom skutečná spotřeba těchto zdrojů.
Nepřímé náklady – zde nelze sledovat vztah příčinné souvislosti s určitou konkrétní jednotkou daného druhu výkonu. Proto můžeme kalkulačním jednicím přičíst režijní náklady jen nepřímo, a to pomocí těchto metod kalkulace:
1. v nesdružených výrobách
ü metodou kalkulace dělením
ü metodou kalkulace dělením s ekvivalentními čísly
ü metodou přirážkovou
2. ve sdružených výrobách
ü metodou odčítací – ve výrobách, kde vzniká jeden hlavní a několik vedlejších výrobků. Postupuje se tak, že od celkových nákladů se odečtou náklady (ceny) vedlejších výrobků a tak se zjistí náklady na hlavní výrobek
ü metodou rozčítací – ve výrobě, kde lze jako hlavní označit několik výrobků. Kalkulace jednotlivých výrobků se pak vypočtou z celkových nákladů podle zvolených poměrových čísel, jimiž mohou být veličiny, vyznačující určitou, společnou kvalitativní stránku výrobků.
Sdruženost výroby – ve sdružené výrobě vznikají současně v tomtéž výrobním procesu z jedné stejnorodé suroviny dva nebo i více výrobků, přičemž podnik nemá prakticky možnost ovlivnit vzájemný poměr množství druhů výkonů, vyráběných z dané suroviny (chemická nebo potravinářská výroba).
Rozvrhová základna – zvolená částka, pomocí které jsou náklady rozpočítávány na jednotlivé k. jednice. Požaduje se, aby rozvrhová základna vyhovovala některým požadavkům:
- měla by to být veličina, k níž mají rozvrhované náklady v maximální míře vztah příčinné souvislosti
- měla by být dostatečně velká, aby malé výkyvy v jejím rozsahu nezpůsobily nadměrné výkyvy v rozvrhovaných nákladech na k. jednici.
- poměr mezi rozvrhovanou základnou a rozvrhovanými náklady by měl být relativně stálý, takže by mezi nimi existovala proporcionalita.
- rozvrhová základna by měla být jednoduchá a snadno zjistitelná a kontrolovatelná.
Žádné komentáře:
Okomentovat