Osobní štáb
- sekretářka, resp. asistent/ka, na nejvyšších stupních pak sekretariát (v čele tajemník)
- plnit bezprostřední, obvykle operativní úkoly vedoucího (ve smyslu „být vedoucímu k ruce“) a pečovat o optimální prostředí pro jeho činnost.
Generální štáb
- vyskytuje se zpravidla jen na nejvyšším stupni řízení velkých organizací (u GŘ)
- asistent a poradce
- jsou bezprostředně nápomocni vedoucímu při řešení složitých úloh komplexního charakteru, mohou ho zastupovat v některých důležitých jednáních apod.
Specializovaný štáb
- řeší úlohy a zpracovávají podklady v různých oblastech řízení
- pracuje relativně samostatně, podle dlouhodobě stanoveného programu v pevně vymezené oblasti (personální oblast, oblast ekonomiky a financí, oblast marketingu)
V LŠOS panují výlučně liniové vztahy s důsledným uplatňováním principu jediného odpovědného vedoucího.
Častěji se však setkáváme s pojetími, kdy se vedle liniových vztahů vyskytují zčásti i vztahy funkční, čímž je, do jisté míry, princip jediného odpovědného vedoucího narušován. Jedná se o různé varianty tzv. omezeného funkcionalismu.
Základem je liniová struktura, která má čtyři stupně řízení a tvoří ji generální ředitel, ředitelé divizí, vedoucí provozů a mistři. Vzhledem k tomu, že objem a složitost řídící práce ve směru od nižších k vyšším stupňům řízení roste, vzrůstá úměrně tomu též počet štábních útvarů.
Pokud by všechny vztahy z těchto činností vyplývajících měly důsledně vést přes funkční místo generálního ředitele, docházelo by k jeho silnému přetížení. Z těchto důvodů je pro určité, předem stanovené činnosti, resp. situace, dána vedoucím štábních útvarů (popř. i jednotlivým štábním pracovníkům) pravomoc jednat přímo, tedy od příslušných útvarů podniku požadovat informace, předávat jim informace, vydávat rozhodnutí týkající se těchto útvarů a dávat jim příkazy. Tímto v dané struktuře vznikají vedle základních liniových vztahů nadřízenosti a podřízenosti, vybavených všeobecnou pravomocí, vztahy doplňkové - funkční, vybavené dílčí, specializovanou pravomocí.
Tyto funkční vztahy mohou obsahovat:
Metodicko-kontrolní pravomoc = dohled nad realizací určitých postupů, vyplývajících z vnitropodnikových organizačních norem (př.: personální ředitel dohlížejí na správnost uzavírání pracovně-právních vztahů, na dodržování zásad platových podmínek a pod., nemají však pravomoc určovat, který konkrétní pracovník bude na určité místo přijat, jaká konkrétní výše platu mu bude přiznána atd.)
Rozhodovací a přikazovací pravomoc = některé štábní útvary mají v určitých věcech stejnou rozhodovací a přikazovací pravomoc jako linioví vedoucí (př.: bezpečnostní technik může dát příkaz k vyřazení stroje, pokud hrozí možnost, že by jeho další provoz mohl ohrozit bezpečnost. Vedoucí oddělení jakosti může zastavit výrobu jestliže zjistí, že výrobky neodpovídají daným normám. Přináší vzrůst nebezpečí nedostatečné koordinace činnosti jednotlivých štábních útvarů.
Je nutné ustanovit, aby při případné kolizi řešil s konečnou platností příslušný vyšší liniový vedoucí.
Liniové útvary se bezprostředně podílejí na realizaci výrobního procesu. Ostatní útvary patří mezi útvary štábní.
Žádné komentáře:
Okomentovat