(Vazba na organizační strukturu; základní typy středisek dle způsobu jejich finančního řízení)
Ekonomické řízení = uvědomělé a cílevědomé ovládání finančních parametrů (finančně vyjádřitelných parametrů) operací a procesů podniku jeho managementem.
Chtějí-li manažeři řídit podle ekonomických /finančních/ informací, musí je někde získat. Takovýto informační zdroj a zároveň nástroj pro finanční řízení představuje manažerské účetnictví.
Při pohledu na výše zobrazenou strukturu podniku je patrné, že finanční řízení podniku zastřešuje celou strukturu podniku jako vedoucí a kontrolní orgán, tedy ten, který stanovuje dlouhodobé cíle podniku a kontroluje jejich plnění.
Ekonomická struktura = struktura systému ekonomického řízení (tj. kdo řídí a co řídí). Tu v případě řízení pomocí nákladů a výnosů mohou tvořit různé typy odpovědnostních středisek, mezi která patří:
v Nákladové středisko – je ekonomicky řízeno předem stanovenou výší nákladů, jež se průběžně srovnává se skutečnou výší jeho nákladů. Nejobvyklejší typ. Užívá se ve všech situacích, kdy středisku není možné přiřadit odpovědnost za výnosy realizované na trhu mimo podnik. Spotřeba ek. zdrojů se potom uzavírá „uměle“ pomocí vnitropodnikových cen.
v Výnosové středisko – odpovídá za splnění výše předem stanovených výnosů. Musí mít možnost ovlivnit výši výnosů realizovaných mimo podnik. Jedná se především o obchodní, prodejní či odbytová střediska. Rozhodovací pravomoc často zůstává v rukou vrcholového managementu, vedoucí středisek mají omezenou pravomoc vychýlit se od stanovené ceny (slevy, jednání se zákazníky – výhody).
v Ziskové středisko – úkolem je dosáhnout předem stanovené výše zisku. Druhý nejrozšířenější druh střediska. Organizační útvary tohoto typu musí mít vysokou míru autonomie, měly by tedy být nezávislé při svém jednání s dodavateli. Příkladem může být předmětně organizovaná divize (SBU) velkých podniků.
v Rentabilní středisko – kritériem hodnocení se zde stává rentabilita (ziskovost, výnosnost) daného střediska, tedy podíl jeho zisku k objemu kapitálu, jenž je vázán v prostředcích, které středisko používá ke své činnosti. Je třeba mít takový rozsah pravomocí, aby byl útvar schopen ovlivňovat výši kapitálu, který váže ve své činnosti. Toto středisko je hodnoceno podle absolutní výše dosaženého zisku, ovšem na rozdíl od ziskového střediska jsou součástí nákladů odečítaných od výnosů i kalkulační úroky, které vyjadřují oportunitní náklady na alternativní využití kapitálu vázaného střediskem.
v Investiční středisko – patří k nejvyšším prvkům ekonomické struktury. Jedná se o prvek shodný s rentabilním střediskem s tím rozdílem, že součástí hodnocení je též hodnocení jeho úspěšnosti v investování do svého rozvoje. Pravomoc rozhodovat o pořizování investic, která je zde důležitá, si vyhrazuje většinou vedení společnosti, proto je investičním střediskem buď celý podnik, nebo část vrcholového managementu.
Vedle toho ještě rozlišujeme středisko nákladové a hospodářské (HS hlavní činnosti, ostatních /vedlejších/ činností, správy, zásobování, prodeje).
Žádné komentáře:
Okomentovat