(Standardy a jejich vymezení; odchylky jednicových nákladů, režijních nákladů; odchylky ziskové marže)
Metoda standardních nákladů (Standard Costing) – původně byla určena pro řízení nákladů. Její současné použití je daleko širší, zahrnuje stanovení standardů pro většinu veličin popisujících nejvýznamnější souvislosti podnikového procesu.
Standard = předpoklad, za něhož byl stanoven hlavní podnikový rozpočet a který pro příslušné rozpočtové období byl schválen k tomu příslušným orgánem podniku.
Princip metody (v podstatě jde o konkretizaci fází obecného procesu ekonomického řízení):
§ stanovení standardů
- předem stanovené náklady, které podnik spotřebuje při tvorbě jednotky výkonu za konkrétních, přesně vymezených podmínek
§ zjištění skutečných nákladů a jejich odchylek od standardů
§ podrobný rozbor odchylek (Variance Analysis)
- souhrnné odchylky se rozdělují na podrobnější, které slouží ke kontrole a nalezení příčin, v jejichž důsledku nebyl splněn původně stanovený výsledek hospodaření
- původně určena pro řízení nákladů
- viz Škola vědeckého řízení na poč. 20. století
- záběr se záhy rozšířil na řízení celého podnikového procesu
- standardy zpravidla představují předpoklady, na jejichž platnosti staví sestavený hlavní podnikový rozpočet a které pro příslušné rozpočtové období byly schváleny k tomu příslušným orgánem podniku
1. fáze metody standardních nákladů – stanovení standardů:
- standard – předem stanovená výše nákladů, ceny, zisku na jednotku výkonu (zpravidla)
- různé úrovně standardů (klasifikace se různí):
ü běžný (=operativní) standard
- reálně dosažitelný při efektivním provádění činnosti
ü ideální standard
- teoreticky možný, nicméně prakticky zpravidla nedosažitelný standard odpovídající ideálním podmínkám
ü základní standard
- operativní na začátku období, či nové série, jenž se v účetnictví užívá ve funkci pevné ceny
- neměnný po určité období
- jiné členění
ü propočtový (=odhadový)
ü operativní (aktuálně platný)
ü plánový (průměrný za určitou dobu)
Žádné komentáře:
Okomentovat