Fáze generování přinesla relativně rozsáhlý materiál v podobě množství často velmi „surových“ návrhů, spíše námětů.
V dané fázi je třeba z tohoto materiálu „vytěžit“ to, co je v něm cenné.
Z množiny námětů je třeba na základě kritického posouzení vytřídit takové náměty, které jsou evidentně nesmyslné, popřípadě duplicitní, či zjevně nic nepřinášející.
Následně je nutno provádět utřídění této množiny. Náměty se stejným, resp. podobným obsahem, avšak různě nazvané, je nutno seskupit a terminologicky sjednotit a dát řád.
Náměty je po jejich vytřídění a utřídění třeba zpravidla dovést do úrovně propracovaných návrhů řešení, představujících varianty chování, které je možno podrobit hodnocení.
Výstupem fáze klasifikace je soubor variant chování připravených k hodnocení.
e) HODNOCENÍ
= těžiště rozhodovacího procesu, posouzení jednotlivých variant podle kriterií.
Kritérium = měřítko pomocí něhož je možno vyjádřit stupeň naplnění cíle.
Cíl: maximalizace zisku => Kriterium: zisk
Cíl: realizace nové budovy organizace, s přesně stanovenými funkčními a technickými parametry. Kritérium: náklady
Při aplikaci může jít o uplatnění jednoho kriteria, nebo soubor kriterií.
Požadavky na kritéria:
- úplnost = zajištění všech přímých i nepřímých důsledků variant řešení.
- operacionalita = kriterium musí mít jasný a jednoznačný smysl a být pro rozhodovatele plně srozumitelné (lepší u kvantitativního charakteru, než u kriterií kvalitativních).
- měřitelnost = změření důsledků variant vzhledem k tomuto kriteriu (hodnoty, body).
- neredundance = každé hledisko důsledků variant řešení vchází do hodnocení pouze jednou (př.: celkové náklady a mzdové náklady).
- minimální rozsah = počet kriterií by měl být co nejmenší (=>přehlednost hodnocení, ale nesmí se to však dít na úkor úplnosti souboru kriterií).
Kritérium
- výnosového typu = vyšší hodnota kriteria představuje lepší plnění cíle
- nákladového typu = lepší plnění cíle je dáno nižší hodnotou kriteria
Žádné komentáře:
Okomentovat