Základní úkoly v oblasti platebního styku jsou dány par.2, který mimo jiné uvádí :
„V souladu se svým hlavním cílem ČNB :
b) vydává bankovky a mince
c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji
e) převádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů“
Zákon o platebním styku č.124/2002 Sb.
= doplňuje oblasti platebního styku v jiných normách neřešené a harmonizuje náš právní řád s právním řádem EU. Má tři základní části :
- převody peněžních prostředků na území ČR v české měně a provádění přeshraničních převodů
- vydávání a užívání elektronických platebních prostředků
- vznik a provozování platebních systémů v jakékoliv měně a práva a povinnosti jejich účastníků
V první části zákon o platebním styku implementuje směrnici o přeshraničních převodech.
Je zde stanoven obsah následujících pojmů a jsou zde mimo jiné upraveny následující okruhy problémů :
- převod
- příkaz k převodu
- den účinnosti příkazu k převodu
- podmínky účinnosti příkazu k převodu
- informační povinnost převádějící instituce
- lhůty provádění převodů
- úrok z prodlení
- zákaz provádění srážek z částky převodu
- povinnosti v případě neúspěšného převodu
- řešení sporů, nepředvídatelné překážky
Druhá část zákona řeší problematiku elektronických platebních prostředků. Ty jsou definovány ve dvou podmnožinách :
- prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě
- elektronický peněžní prostředek – elektronické peníze
Žádné komentáře:
Okomentovat