Příjmová základna krajských rozpočtů je vymezena v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v zákoně o rozpočtovém určení daní. Příjmy rozpočtu kraje tvoří :
• příjmy z vlastního majetku a majetkových práv
• příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti
• příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil
• příjmy ze správních činností včetně příjmů z výkonu státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje
• výnosy daní nebo podíly na nich
• dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů
• přijaté peněžité dary a příspěvky
• jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje
• prostředky získané správní činnosti ostatních orgánů státní správy.
Kraj může v souvislosti s uskutečňováním společného programu České republiky a Evropských společenství použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. Kraj rovněž může k úhradě svých potřeb použít návratných zdrojů (půjčky, návratné finanční výpomoci, výnosy z prodeje vlastních dluhopisů).
Tendence ke zvyšování finanční soběstačnosti krajského stupně neznamená plnou finanční autonomii regionů. Na zabezpečení příkazových a celostátních veřejných statků bude vždy participovat státní rozpočet cílenými dotačními tituly. Kromě toho existují standardy veřejných statků a veřejných služeb, které v případě potřeby stát spolufinancuje. Centrum svou regionální politikou usiluje o vyrovnávání historicky vzniklých meziregionálních rozdílů. Stát samozřejmě také zasahuje do regionů včetně poskytnutí finančních prostředků při nepředvídatelných okolnostech, tak jako tomu bylo letos při povodních.
Žádné komentáře:
Okomentovat