Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Dále lze členit veřejné finance na

Dále lze členit veřejné finance na národní (státní) veřejné finance a mezinárodní veřejné finance. Mezinárodní (nadnárodní) veřejné finance jsou představovány financemi mezinárodních organizací mající svůj původ ve zdrojích národních veřejných rozpočtů nebo jsou financovány daňovými poplatníky účastnických zemí. Jako příklad lze uvést OSN, OECD, NATO a zejména Evropskou unii, jejíž rozpočet se svým charakterem blíží ústředním národním rozpočtům a zosobňuje doposud nejsofistikovanější stupeň mezinárodních resp. nadnárodních veřejných financí.
Je třeba odlišovat veřejné finance jako skutečnost (realita), tj. jako specifické finanční vztahy, fondy, operace, nástroje, instituce atd., které jsou součástí reálného ekonomického systému (v daném státě) a veřejné finance jako vědní disciplínu. Veřejné finance jako vědní obor zkoumají a popisují skutečnost prostřednictvím svého kategoriálního aparátu, pomocí definování zákonů a zákonitostí, cestou formulace a ověřování hypotéz apod. Vědní systém veřejných financí tak tvoří teoretické zázemí pro konkrétní rozpočtovou politiku, fiskální politiku, pro daňovou politiku a další související dílčí veřejné politiky. V minulosti byly veřejné finance jako vědní disciplína někdy označovány také jako fiskální teorie.
Veřejné finance pochopitelně nemohou být odtrženy od soudobé ekonomické teorie. Proto v souladu s hlavními ekonomickými proudy můžeme hovořit o veřejných financí vycházejících z neoklasických, neoliberálních, neokonzervativních či monetárních koncepcí a veřejných financích keynesiánské či neokeynesiánské provenience, případně veřejných financí inklinujících i k dalším ekonomických směrům.
Vědní obor není nikdy ukončen (uzavřen) a obsahuje i diskusní, rozporné a nevyřešené problémy a také protikladné názory a koncepce různých vědeckých škol a odborníků. Naproti tomu veřejné finance jako předmět výuky vždy v daném momentě (učebnici, přednášce) představují relativně ucelený systém poznatků, které byly ověřeny a jsou více nebo méně všeobecně uznávány. Současně jsou pedagogicky (metodicky) ztvárněny. Proto veřejné finance jako předmět výuky jsou do jisté míry podávány jednostranně a "černobíle". Nicméně i ve výuce a učebnicích se objevují různé interpretace některých kategorií, zákonů a souvislostí.
Výše uvedené skutečnosti mějte na paměti při studiu jednotlivých studijních jednotek. Napětí i jisté rozpory mezi teorií a praxí a uvnitř teorie mezi jednotlivými teoreticko-metodologickými přístupy a proudy jsou běžným jevem, výrazem vyvíjející se teorie i společenské praxe. Tato skutečnost se odráží i v pojetí veřejných financí. Zatímco veřejné finance anglosaské (angloamerické) provenience kladou důraz spíše na monetární aspekty a chápou veřejné finance jako bazickou disciplínu pro ostatní navazující předměty popisující a zkoumající veřejný sektor, evropská interpretace více akceptuje instrumentární roli veřejných financí a současně je – více či méně - pojímá jako disciplínu průřezového charakteru. Za metateorii zkoumající a generující kategoriální aparát a formulující zákonitosti pro veřejný sektor a pro ostatní následné disciplíny, považuje kontinentální směr veřejnou ekonomii (resp. veřejnou ekonomiku, teorii veřejného sektoru). V této souvislosti je nutné upozornit, že příslušnost k danému proudu není samozřejmě determinována národnostně.

Žádné komentáře:

Okomentovat