Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů

Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů dle novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní tvoři:
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 3,1 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písm. c) a d),
f) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písm. a) a daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec.
Při delegování daňových výnosů krajům a obcím byla u každé samosprávy uplatněna jiná východiska. Vzhledem k existujícím časovým řadám se u obcí v podstatě jednalo o přerozdělení stávajícího objemu daňových příjmů mezi jednotlivé obce dle nově stanovených kritérií, která měla eliminovat rozevírající se nůžky mezi obcemi na rozdílných příjmových pólech. V případě krajů vycházelo Ministerstvo financí ČR z anticipovaných výdajů, které je třeba každému kraji z daňových příjmů pokrýt . Z tohoto důvodu se i značně odlišují procentní podíly jednotlivých krajů, kterými participují na celostátním hrubém výnosu sdílených daní.

Žádné komentáře:

Okomentovat